37 C 240/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Petrem Navrátilem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno pro zaplacení 13 361 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal částky , částka, , se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladu na soudní řízení ve výši , částka, , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal zaplacení částky , částka, . Ve své žalobě tvrdil, že mu jeho advokát donesl dne , datum, do věznice , adresa, -, Anonymizováno, rádio , Anonymizováno, a dále sadu baterií , Anonymizováno, . Tyto žalobce neměl nikdy dostat. V této souvislosti žalobce zdůrazňoval, že opakovaně žádal o prověření stavu rádiového zařízení, avšak jeho žádosti byly ignorovány. Dále mu měl být do věznice zaslán balík s deodoranty, které mu rovněž neměly být vydány. Dne , datum, mu nebyl vydán telefon , jméno FO, s paměťovou kartou a 2x , jméno FO, kartou, resp. telefon , jméno FO, mu byl nakonec vydán jako nefunkční. Před převzetím telefonu přitom neměl žalobce možnost jej prověřit. Rovněž mu nebyla vydána 2x sluchátka. V neposlední řadě mu měl pan , jméno FO, poslat balík který byl proti jeho vůli a na jeho náklad odeslán zpět. Žalobce svoji škodu vyčíslil takto: rádio , Anonymizováno, , částka, , sluchátka 2 x , částka, , zaslání balíku zpět , částka, , baterie , Anonymizováno, 2 x , částka, , deodorant 2 x , částka, .

2. Dále se žalobce domáhal náhrady následující újmy. Zaprvé, za nemožnost používat rádio od , datum, ve výši , částka, (celkem po dobu 65 dní, kdy žalobce požadoval za každý dne , částka, ). Zadruhé, za snížení kvality života ve výši , částka, . Zatřetí, za nutnost kupovat totožné suroviny ve výši , částka, . Začtvrté, za nutnost koupit si telefon a nemožnost používat svůj vlastní ve výši , částka, .

3. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že sporuje vznik škody i existenci odpovědnostního titulu smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“). Konkrétně uvedla, že baterie , Anonymizováno, byly žalobci vydány. Stejně tak sluchátka, rádio , Anonymizováno, , deodoranty. Pokud jde o náhradu škody v částce , částka, za vrácení balíku, v tomto případě vězeňská služba dle žalované postupovala v souladu s § 33 odst. 1 vyhlášky č. 345/1999 Sb. Balík totiž obsahoval potraviny pro sportovce, výrobky obsahující líh a potraviny podléhající rychlé zkáze. K telefonu , Anonymizováno, , jméno FO, uvedla, že i tento byl vydán žalobci (společně se , jméno FO, a paměťovou kartou). Pokud si žalobce tyto věci odmítl převzít, je to zcela jeho problém.

4. Zdůrazňuje se, že soud věc projednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalobce., právnická osoba, tomu se uvádí, že ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den , datum, . Podáním doručením zdejšímu soudu dne , datum, se žalobce omluvil a požádal o odročení. Uvedl přitom, že trpí vysokou teplotou, silnými bolestmi zad, kostrče a hlavy. Soud proto dne , datum, odročil jednání na , datum, a žalobce zároveň vyzval, nechť soudu sdělí, zdali se tohoto jednání bude moci zúčastnit, či zda souhlasí s tím, aby byla věc projednána v jeho nepřítomnosti. Zároveň byl žalobce poučen o možnosti postupovat podle § 101 odst. 3 o. s. ř. bez jeho výslovného souhlasu. Přípisem doručeným soudu dne , datum, žalobce informoval o svém ošetření na , jméno FO, , jméno FO, 3. Dále soud informoval o tom, že má být v nemocnici s podezřením na přetrženou šlachu po nehodě. Výzvou ze dne , datum, byl žalobce soudem opětovně vyzván, aby uvedl, zda se nařízeného jednání dne , datum, zúčastní, či zda souhlasí s tím, že bude jednáno v jeho nepřítomnosti. Soud jej zároveň poučil o tom, že pokud se ve lhůtě 1 dne nevyjádří, soud bude vycházet z toho, že odročení nežádá a souhlasí s tím, aby bylo rozhodnuto v jeho nepřítomnosti. Tento přípis byl žalobci doručen do jeho datové schrány , datum, v 14:07 (a dále mu byl doručován na jeho email).

6. Z relevantní právní úpravy plyne, že soud jednání odročí pouze, pokud obdrží včasnou a důvodnou omluvu (§ 101 odst. 3 a § 119 odst. 1 o. s. ř.). Otázku včasnosti a důvodnosti omluvy je nutné striktně posuzovat případ od případu, a to i s přihlédnutím k dosavadnímu chování účastníka v řízení. Pro důvodnost jednotlivých omluv neexistuje universální klíč, posouzení a zhodnocení je vždy věcí soudu a musí zohledňovat jednotlivé aspekty řešeného případu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 21 Cdo 2839/2008). Podle ustálené judikatury soudů také nemoc účastníka řízení je důležitým důvodem způsobilým omluvit neúčast účastníka u jednání (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 20 Cdo 2056/2000). Platí však, že důležitost důvodu, pro který účastník řízení žádá o odročení jednání, soud posuzuje vždy s přihlédnutím ke všem okolnostem konkrétního případu. I když účastník řízení ve své žádosti uvádí důvod jinak způsobilý vést k závěru o odročení jednání (dalšího jednání), není soud vždy povinen takový důvod akceptovat, a to zejména tehdy, není-li využíván v souladu se smyslem a účelem § 101 odst. 3 o. s. ř., ale k záměrným procesním obstrukcím, sledujícím především bezdůvodné protahování občanského soudního řízení a zvyšování nákladů s tím spojených.

7. V projednávané věci přitom má zdejší soud za to, že s ohledem na individuální okolnosti tohoto případu bylo namístě věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti žalobce postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř. Soud totiž k první omluvě žalobci vyšel vstříc a jednání odročil. Poté k opakovaným dotazům soudu žalobce nesdělil, zdali mu jeho zdravotní stav brání v účastni na soudním jednání. Soud přitom v ordinaci ošetřujícího lékaře ověřil, že žalobce je sice v pracovní neschopnosti, avšak rozhodnutí o pracovní neschopnosti bylo vydáno na výslovnou žádost žalobce. Žalobce se dále nedostavil na kontrolu dne , datum, a ani se neomluvil. Žalobce pak sice přípisem ze dne , datum, informoval soud o svých dalších zdravotních obtížích, avšak na další výzvu soudu nijak nereagoval. Soudu je přitom z jeho činnosti známo, že ještě po doručení výzvy soudu žalobce komunikoval se zdejším soudem prostřednictvím veřejné datové sítě (konkrétně podáním doručeným zdejšímu soudu dne , datum, v 23:11). Bylo by proto v příkrém rozporu s principem procesní ekonomie, kdyby soud nepostupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a neprojednal věc v jeho nepřítomnosti, když souhlas žalobce s takovýmto postupem byl nadto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládán.

8. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.

9. Ze stanoviska žalované ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce uplatnil svůj nárok u žalované jako v projednávané věci svou žádostí doručenou žalované dne , datum, . Žalovaná pak tento nárok vypořádala svým stanoviskem ze dne , datum, s tím, že na tento nárok odmítla čehokoliv plnit.

10. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).

11. Z potvrzení o převzetí věcí soud zjistil, že dne , datum, žalobce převzal následující věci: jedny chytré hodinky, jedna , jméno FO, , Anonymizováno, , jedna , jméno FO, , Anonymizováno, , jedny sluchátka, jeden svazek klíčů, jeden pásek kožený. Žalobce dále odmítl převzít mobilní telefon , jméno FO, , 2 x , jméno FO, a 1 x paměťová karta.

12. Ze seznamu osobních věcí soud zjistil, že žalobce dne , datum, převzal jeden radiopřijímač , Anonymizováno, , kabel a dva deodoranty. Žalobce převzal veškeré osobní věci uvedené a popsané v potvrzení o převzetí věcí a prohlásil, že nemá vůči věznici žádné pohledávky. Toto prohlášení stvrdil svým podpisem dne , datum, .

13. Ze záznamu odborného zaměstnance soud zjistil, že , datum, byl proveden pohovor s žalobcem s tím, že v rámci tohoto pohovoru byl vysvětlen žalobci postup při výdeji balíku a byl seznámen s platnou legislativou. Z tohoto záznamu rovněž vyplývá, že žalobci nebylo předáno 19 ks proteinové tyčinky, 1 proteinová kaše, 1x otevřené kakao a 5 lihových fixů.

14. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.

15. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

16. Žalobce se domáhal náhrady škody a nemajetkové újmy ve výši , částka, . Soud nepřehlédl, že žalobce ve svých podáních opakovaně vyčísloval svoji škodu celkem na částku , částka, (tj. , částka, škoda spojené s rádiem , Anonymizováno, , 2 x , částka, škoda spojená se sluchátky, , částka, škoda spojená s vrácením balíku, 2 x , částka, škoda spojená s bateriemi , Anonymizováno, , 2 x , částka, škoda spojení s deodoranty a , částka, škoda spojená s telefonem , jméno FO, ). V návrhu petitu rozsudku však opakovaně uváděl, že se domáhá náhrady škody pouze ve výši , částka, (a nemajetkové újmy ve výši , částka, ). Soud nicméně žalobce nevyzýval k odstranění vad žaloby, neboť se zcela zjevně jedná o nepochybnou chybu v psaní, resp. počtech. Jinými slovy řečeno, za situace, kdy žalobce jasně a pregnantně vyčíslil své dílčí nároky, jejichž součet je , částka, (a nikoliv , částka, jak mylně uvádí žalobce), soud neměl pochybnosti o tom, čeho se žalobce domáhá a nevyzýval jej proto dále k odstranění vad (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 32 Odo 157/2003).

17. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu v podobě nesprávného úředního postupu nebo nezákonného rozhodnutí (ii) vznik újmy a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem (resp. nezákonným rozhodnutím) a vzniklou újmou (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 31 Cdo 1791/2011).

18. Žalobce svoji škodu spojoval s nesprávným úředním postupem vězeňské služby, která mu neměla vydat shora vypočtené věci, resp. vrátit na jeho náklady příslušný balík. Jak ovšem vyplynulo z provedeného dokazování, věci žalobcem zmiňované mu byly řádně vráceny.

19. Žalobce rovněž poukazoval na nedodržování postupů stanovenými právními předpisy ze strany vězeňské služby (dle žalobce vězeňská služba jednala zejména v rozporu s vyhláškou č. 345/1999 Sb.). Platí sice, že podle okolností může být nedodržování právních předpisů ze strany vazební věznice kvalifikováno jako nesprávný úřední postup (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 30 Cdo 4133/2019), nicméně to není případ projednávané věci. Z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že vězeňská služba postupovala v souladu s vyhláškou č. 345/1999 Sb. a zákonem č. 169/1999 Sb. Vězeňská služba vrátila věci vypočtené v příslušném předpise (viz § 33 vyhlášky č. 345/1999 Sb. a § 24 zákona č. 169/1999 Sb), resp. bez kontroly nevydala žalobci radiopřijímač (viz § 4 vyhlášky č. 345/1999 Sb.). Žalobce sice tvrdil, že o vydání tohoto radiopřijímače žádal, avšak soudu nenabídl žádné důkazy.

20. Dlužno poznamenat, že žalobce se na jednání dne , datum, nedostavil, čímž se dobrovolně zbavil možnosti, aby jej soud poučil podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Žalobce rovněž oslyšel výzvu soudu ze dne , datum, , aby předložil jím navržené listinné důkazy. Bylo přitom povinností žalobce, aby tvrdil a prokazoval naplnění shora zmiňovaných podmínek vyžadovaných OdpŠk. Za této situace soud nemá prokázáno, že by žalobci vznikla jím tvrzená škoda ve výši , částka, .

21. Soud rovněž nemá za prokázané, že by žalobci vznikla nemajetková újma ve výši , částka, . Jednak žalobce tuto újmu specifikoval toliko vágně, tj. v žalobě absentují elementární tvrzení, k jejichž doplnění soud nemohl žalobce s ohledem na jeho absenci na nařízeném jednání vést postupem podle § 118a odst. 1 o. s. ř. Dále pak tato tvrzená újma nebyla ničím prokázána. Je přitom povinností žalobce tvrdit a prokazovat újmu, přičemž ne každá újma je odškodnitelná (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 30 Cdo 3849/2014, a ze dne , datum, , sp. zn. 30 Cdo 1292/2019).

22. Ze shora uvedených důvodů proto soud výrokem I. tohoto rozsudku žalobu v celém rozsahu zamítl.

23. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř.

24. Podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3 o. s. ř. činí , částka, za každý úkon.

25. Žalované, která nebyla v řízení zastoupena a nedoložila výši hotových výdajů, tak v dané věci vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, odpovídající paušální náhradě za 3 úkony (písemné vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu a 1x příprava k jednání). Uvedené je odůvodněno ustanovením § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 3 zmíněné vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

26. Lhůta k plnění byla ve výroku II. tohoto rozsudku stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem, neboť ke stanovení lhůty delší nebo plnění ve splátkách soud neshledal žádné důvody.