37 C 242/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Petrem Navrátilem ve věci žalobce: Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 pro zaplacení 244 090 Kč s příslušenstvím

I. Řízení o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky částka s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od datum do zaplacení, se zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od datum do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky částka s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od datum do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal zaplacení v záhlaví uvedené částky coby zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou soudního řízení vedeného u Anonymizováno (dále též „OS“) pod sp. zn. spisová značka (dále též „původní řízení“). Ve své žalobě zdůrazňoval, že původní řízení bylo zahájeno dne datum a skončilo dne datum. Původní řízení tak dle žalobce trvalo 7 let a 1 měsíc. Žalobce tvrdil, že původní řízení bylo vedeno o návrhu na zrušení věcného břemene za náhradu. K tomu poukázal na odůvodnění rozsudku soudu I. stupně, jakož i na průběh dokazování před soudem I. stupně s tím, že polemizoval s odůvodněním tohoto rozsudku, jakož i se skutkovými závěry. S ohledem na složitost věci bylo dle žalobce na místě předpokládat, že původní řízení bude skončeno již za 2 roky. V řízení podle žalobce neměl být několik let proveden žádný úkon. Pokud se tak nestalo, bylo původní řízení nepřiměřeně dlouhé. Žalobce rovněž tvrdil, že v průběhu řízení žádal o nařízení jednání. V neposlední řadě žalobce žádal za první dva roky řízení částku částka a za každý další rok částku částka (resp. každý další měsíc částku částka). Podle žalobce je přitom namístě takto vypočtenou částku navýšit o 100 %, neboť žalobce byl vystaven stresu a frustraci z nekonečného řízení a žalovaní v původním řízení ho do bytu, ke kterému mu svědčilo věcné břemeno, nepouštěli, vysmívali se mu, ponižovali ho, musel pobývat v hotelu, který platil.

2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že mezi stranami není sporu o tom, že žalobce u ní uplatnil dne datum svůj nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“). K meritu věci žalovaná uvedla, že v původním řízení bylo nepřiměřeně dlouhé. Podle žalované je nicméně namístě vycházet ze základní částky částka (nikoliv částka) za první dva roky řízení a poté za každý další rok řízení. Nadto je podle žalované třeba ponížit vypočtenou základní částku o 20 %, a to z důvodu složitosti původního řízení. Na druhou stranu je podle žalované nutné s ohledem na vyšší věk žalobce navýšit základní vypočtenou částku o 10 %. Podle žalované by tak žalobci měla náležet pouze částka ve výši částka, když tuto částku sama žalovaná dobrovolně plnila. Žalovaná proto navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu a rovněž požadovala náhradu nákladů řízení ve formě režijních paušálů za provedené úkony.

3. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 věta prvá o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Dle § 96 odst. 3 věta prvá o. s. ř. jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Dle § 96 odst. 4 o. s. ř. ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.

4. Na jednání dne datum vzal žalobce svoji žalobu co do částky částka s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od datum do zaplacení zpět, přičemž žalovaná s tímto zpětvzetím vyjádřila souhlas. Procesní úkon žalobce, kterým došlo ke zpětvzetí žaloby, tak splňuje veškeré právem požadované obsahové náležitosti a byl proveden v zákonem požadované formě ve smyslu § 42 o. s. ř. Soud proto podle § 96 odst. 2 o. s. ř. výrokem I. tohoto rozhodnutí řízení o žalobě v rozsahu zpětvzetí učiněného na jednání dne datum zastavil.

5. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.

6. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že žalobce uplatnil u žalované svůj nárok z důvodu a ve výši jako v projednávané věci dne datum. Žalovaná pak vyřídila tento nárok svým stanoviskem ze dne datum, kdy přiznala žalobci přiměřené zadostiučiní ve výši částka, coby náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým řízením vedeným u Okresního soudu v Jičíně pod spisu značkou spisová značka. Dotčená částka pak byla vyplacena ve lhůtě podle § 15 odst. 1 OdpŠk.

7. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).

8. Ze spisu vedeného u OS pod sp. zn. spisová značka soud zjistil následující skutečnosti (vypočteny jsou jen nejpodstatnější úkony či rozhodnutí soudu a podání účastníků řízení). Dne datum došla Okresnímu soudu v Jičíně (v tomto odstavci dále také jako „OS“) žaloba žalobce tituly před jménem jméno FO (nar. datum) proti žalovanému 1) tituly před jménem jméno FO a žalované 2) Anonymizováno. jméno FO (v tomto odstavci dále společně také jako „žalovaní“) ve věci zrušení věcného břemene a zaplacení vypořádací částky za toto zrušení, která má být určena v návaznosti na znalecký posudek. Usnesením ze dne datum byli žalovaní vyzváni k vyjádření se k žalobě. Dne datum vyjádření žalovaných rozesláno. Usnesením ze dne datum vyzván žalobce k zaplacení soudního poplatku za žalobu. Dne datum došlo vyjádření žalovaných OS. Dne datum soudní poplatek za žalobu zaplacen. Dne datum došla OS replika žalobce. Dne datum replika žalobce rozeslána. Dne datum došla OS replika žalovaných k replice žalobce. Dne datum replika rozeslána. Dne datum došla OS replika žalobce. Dne datum došlo OS oznámení zástupce žalovaných, že jeho oprávnění zastupovat zaniklo. Dne datum voláno k jednání na datum. Dne datum došla OS žádost o odročení jednání žalovaných z důvodu naplánované dovolené. Dne datum jednání odročeno na datum. Dne datum došla žádost o odročení žalované 2) z pracovních důvodů. Dne datum žalovaná 2) vyzvána k předložení dokladu o tlumočení. Dne datum doklad zaslán. Dne datum jednání odročeno na datum. Dne datum došel nesouhlas žalobce s odročením jednání. Dne datum nesouhlas žalobce rozeslán. Na jednání dne datum žalobci poskytnuta lhůta k doplnění tvrzení, jednání odročeno na neurčito. Dne datum došlo vyjádření žalobce. Dne datum změněn rozvrh práce, přičemž byla změněna i soudkyně pro vyřízení předmětné žaloby. Dne datum došlo další vyjádření žalobce. Dne datum převzato několik spisů do spisová značka. S účinností od datum opět změněna soudkyně z důvodu pracovní neschopnosti a následného nastoupení na mateřskou současné soudkyně. Dne datum voláno k jednání na datum. Dne datum došla žádost zástupce žalovaných o odročení jednání z důvodu dovolené zástupce. Dne datum jednání na žádost zástupce odročeno na datum. Dne datum došla žádost žalobce o odročení jednání ze podezřelý výraz důvodů, které mu nedovolí být v době jednání právnická osoba. Dne datum žalobce vyzván, nechť žádost o odročení doloží. Dne datum žádost doložena. Dne datum jednání odročeno na datum z důvodu žádosti žalobce. Dne datum došla žádost žalovaných na odročení jednání z důvodu naplánovaného pobytu v zahraničí. Dne datum na žádost žalovaných jednání odročeno na datum. Na jednání dne datum jednáno bez žalobce i jeho zástupce s jejich souhlasem, konstatovány skutečnosti z jiných souvisejících sporů účastníků, jednání odročeno na neurčito za účelem ustanovení znalce a vypracování znaleckého posudku. Dne datum žalobce vyzván, nechť zašle přehled dnů, v nichž žalobce pobýval v České republice do 10 dnů. Dne datum došlo vyjádření žalobce. Dne datum žalobce požádán o vysvětlení rozporu přehledu dnů v jiném řízení a v tomto. Dne datum žalobcem sděleno, že se jedná o písařskou chybu. Usnesením ze dne datum v právní moci datum ustanoven znalec tituly před jménem jméno FO z oboru Ekonomika, aby podal znalecký posudek do 2 měsíců od doručení spisu a žalobce vyzván ke složení zálohy na důkazy částka. Dne datum záloha žalobcem složena. Dne datum spis dodán znalci. Dne datum došel soudu znalecký posudek. Dne datum posudek zaslán znalci k opravě. Dne Anonymizováno posudek rozeslán účastníkům. Dne datum došlo vyjádření žalobce k posudku. Dne datum došlo vyjádření žalovaných k posudku. Usnesením ze dne datum přiznáno znalečné v právní moci datum. Dne datum znalci rozeslány námitky stran, aby se k nim znalec do 1 měsíce vyjádřil. Dne datum znalec urgován o zaslání vyjádření. Dne datum zasláno vyjádření znalcem. Dne datum voláno k jednání na datum. Usnesením v právní moci datum přiznáno znalečné za stanovisko k námitkám účastníků. Dne datum předložen OS účastnický znalecký posudek žalovaných zpracovaný tituly před jménem Anonymizováno. Dne datum účastnický posudek rozeslán. Jednání dne datum odročeno z důvodu podezření na podezřelý výraz Covidem žalované 2). Dne datum nařízeno jednání na datum. Dne datum došla OS žádost o odročení jednání žalované 2) z důvodu její podezřelý výraz Covidem. Z tohoto důvodu jednání odročeno na datum. Na jednání dne datum vyslýchán znalec jméno FO, jednání odročeno na neurčito s tím, že strany ve lhůtě 1 měsíce dají soudu informaci o výsledku mimosoudních jednání, jinak bude pokračováno ustanovením nového znalce. Usnesením v právní moci datum přiznáno znalečné. Dne datum sděleno žalovanými, že k mimosoudní dohodě nedošlo. Usnesením ze dne datum ustanoven znalecký ústav právnická osoba. z oboru Ekonomika k podání znaleckého posudku do 6 týdnů od doručení spisu. Dne datum podána námitka podjatosti znaleckého ústavu žalobcem. Dne datum žalobce vyzván k odstranění vad námitky podjatosti. Dne datum došlo vyjádření žalobce. Dne datum námitka podjatosti rozeslána. Usnesením ze dne datum v právní moci datum bylo rozhodnuto, že znalecký ústav není vyloučen ze znaleckých úkonů v řízení. Dne datum doručen spis znaleckému ústavu. Dne datum došla žádost ústavu o prodloužení lhůty k podání posudku z důvodu pracovního vytížení o 2 měsíce. Dne datum lhůta pro podání posudku prodloužena do datum. Dne datum došel OS vypracovaný znalecký posudek znaleckého ústavu. Dne datum posudek rozeslán. Usnesením ze dne datum v právní moci datum přiznáno znalečné. Dne datum došlo vyjádření žalobce. Dne datum voláno k jednání na datum. Dne datum došla žádost o odročení jednání žalované 2) z důvodu pracovní cesty. Dne datum na žádost žalované 2) jednání odročeno na datum. Dne datum požádala o odročení zástupce žalovaných z důvodu kolize jednání. Dne datum jednání odročeno na datum. Na jednání dne datum vyslýchán pověřenec znaleckého ústavu, prováděny listinné důkazy, zamítnuty návrhy na provedené důkazů, jednání odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na datum. Na jednání dne datum vyhlášen rozsudek č. j. spisová značka v právní moci datum ve spojení č. l. 588, kterým bylo zrušeno věcné břemeno a žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci částka společně a nerozdílně a žalovaným uložena povinnost náhrady nákladů žalobci a státu. Dne datum došlo OS odvolání žalovaných do rozsudku. Dne datum podáno blanketní odvolání žalobcem do rozsudku. Usnesením ze dne datum žalovaní vyzváni k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Dne datum došlo odůvodnění odvolání žalobce do rozsudku. Dne datum odvolání žalobce rozesláno. Usnesením ze dne datum vyzván žalobce k zaplacení soudního poplatku za žalobu. Dne datum věc předložena Krajskému soudu v adresa. Dne datum voláno k jednání Krajského soudu v adresa na datum. Na jednání dne datum jednání odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí dne datum. Na jednání Krajského soudu v adresa dne datum vyhlášen potvrzující rozsudek ohledně meritorních výroků a měnící rozsudek ohledně nákladů řízení v právní moci datum č. j. spisová značka, neboť OS aplikoval špatné ustanovení advokátního tarifu, ze kterého vycházel při aplikaci tarifní hodnoty a u nákladů státu opomněl náklad státu v podobě znalečného na základě usnesení č. l. 527 v právní moci datum.

9. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.

10. Soud posuzoval danou věc ve světle následujících zákonných ustanovení.

11. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 téhož zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

12. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, kterým je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

13. Podle § 15 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku, přičemž náhrady škody se poškozený může domáhat u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

14. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, se podle tohoto zákona poskytuje též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí téhož zákona se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédne rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

15. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

16. Žalobce se po svém částečně zpětvzetí domáhal zadostiučinění ve výši částka za nemajetkovou újmu, která mu měla být způsobena v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného u OS. Soud se tedy zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu újmy.

17. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení představující nesprávný úřední postup; (ii) vznik újmy a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

18. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále jen „Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli podezřelý výraz obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

19. Podle stanoviska Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne datum, je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení Nejvyšší soud ČR dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.

20. S přihlédnutím ke shora uvedenému se soud nejprve zabýval otázkou, zda v průběhu namítaného řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzování této otázky se tak soud (ve světle judikatury ESLP i Nejvyššího soudu ČR) zabýval jednak celkovou délkou namítaného řízení, resp. rozhodným obdobím, a jednak tím, zda v jeho průběhu došlo k průtahům.

21. V dané věci začalo rozhodné období (z hlediska možné nemajetkové újmy žalobce) běžet dne datum, kdy byla podána žaloba u OS, a skončilo právní mocí rozhodnutí odvolacího soudu ze dne datum. Posuzované řízení tak trvalo přibližně 7 let a 1 měsíc.

22. Posuzované řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy. Soud konstatuje, že již samo řízení u několika stupňů soudní soustavy nutně muselo mít za následek prodloužení délky původního řízení. Ačkoli sice nelze klást k tíži účastníkům řízení, že využívají svých procesních práv daných jim vnitrostátním právním řádem, na druhou stranu ani nelze přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na takové návrhy či podání účastníků řízení (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010).

23. Po hmotněprávní stránce soud hodnotí věc jako standardně obtížnou (resp. složitou). Soud naopak považuje věc za obtížnější (resp. složitější) po stránce skutkové a procesněprávní. Ve věci musel nechat soud I. stupně vypracovat 2 znalecké posudky, vypořádat se s námitkou podjatosti, vyzývat na odstranění vad a odročovat jednání na řadu žádostí účastníků řízení (viz bod 8 tohoto rozsudku). V souhrnu tak soud hodnotí věc jako obtížnější (resp. složitější).

24. Dále je třeba konstatovat, že žalobce se na celkové délce původního řízení nepodílel ve smyslu obstrukcí či nečinnosti. V této souvislosti se uvádí, že soud nezaznamenal, že by se žalobce snažil o urychlení řízení, resp. že by podal žádost o odstranění průtahů ve smyslu zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů. Soud nicméně zdůrazňuje, že není povinností účastníka se o urychlení řízení shora uvedeným způsobem snažit. Jinými slovy, použití uvedených prostředků mu lze klást k dobru (zvýšený význam), nikoli k tíži (snížený význam).

25. Pokud jde o význam řízení, soud konstatuje, že jej hodnotí jako mírně zvýšený. V původním řízení se totiž jednalo sice o spor o vyplývající z věcného práva, tj. o spor majetkové povahy, u něhož se standardní význam v souladu s ustálenou judikaturou civilních soudů presumuje (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). V této souvislosti nicméně nelze pominout, že je namístě uvažovat o vyšší významu původního řízení pro žalobce z důvodu jeho věku, neboť vyšší věk poškozeného se hodnotí v případě, přesáhne-li hranici 75 let (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. spisová značka). Podle uvedeného rozhodnutí „není myšleno osobami v pokročilejším věku osoby starší 60ti let. Období věku od 60 do 74 let je považováno za rané stáří, zatímco věk nad 75 let za vlastní stáří. Osobami v pokročilejším věku je tedy myšleno osoby starší minimálně 75 let, vždy s ohledem na konkrétní okolnosti případu a zejména podezřelý výraz stav konkrétního člověka.“. Z provedeného dokazování přitom vyplynulo, že žalobce se narodil datum. Po většinu trvání původního řízení tak byl osobou vyššího věku ve smyslu shora citované judikatury.

26. K tomu soud dále dodává, že jinak z okolností konkrétního případu nevyplývá jiný důvod pro zvýšený význam původního řízení pro žalobce. Zdůrazňuje se, že soud si je vědom toho, že k typovým aspektům stran významu řízení mohou přistoupit i aspekty individuální. Není ovšem rolí soudu, aby nad rámec tvrzení účastníků pátral po okolnostech svědčících pro zvýšený či snížený význam předmětu řízení pro poškozené, neboť by se tím mohl dopustit porušení zásady rovnosti účastníků řízení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka). V projednávané věci přitom platí, že stran individuálního významu žalobce žádnou konkrétní újmu, která by mu vznikla v souvislosti s nepřiměřeně dlouhým řízením a která by umocňovala zásah do jeho života, netvrdil.

27. K tomu soud uvádí, že kompenzační řízení není řízením revizním. Soudy rozhodující v kompenzačním řízení nemají pravomoc k tomu, aby věcně přezkoumávaly postup soudu či jeho jednotlivá rozhodnutí v původním řízení, neboť k věcnému přezkumu jsou oprávněny toliko příslušné nadřízené soudy v původním řízení v rámci řízení o opravných prostředcích (k tomu viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Jinými slovy řečeno, v projednávané věci zdejšímu soudu nepřísluší, aby hodnotil odůvodnění a výsledky dokazování v rámci původního řízení, jak požadoval žalobce. Rovněž nelze v projednávané věci žalované klást za vinu, že snad žalovaní v původním řízení ho do bytu, ke kterému mu svědčilo věcné břemeno, nepouštěli, vysmívali se mu, ponižovali ho, musel pobývat v hotelu, který platil. I kdyby snad k takovému chování žalovaných v původnímu řízení skutečně docházelo, pročež by žalobce utrpěl jako následek tohoto chování újmu, tato újmy by nebyla v příčinné souvislosti s tvrzeným odpovědnostním titulem (tj. nepřiměřenou délkou původního řízení, resp. nesprávným úředním postupem), nýbrž v příčinné souvislosti s chováním žalovaných v původním řízení, jak je patrné již ze samotných tvrzení žalobce.

28. Konečně pokud se jedná o postup soudů, coby jedno z klíčových kritérií pro posouzení přiměřenosti doby řízení, soud konstatuje, že původní řízení bylo poznamenáno následující průtahy. Zaprvé, první období nečinnosti soud spatřuje v období od datum (kdy soud I. stupně rozeslal repliku) do datum (kdy bylo voláno k jednání). Zadruhé, druhé období nečinnosti soud spatřuje v období od datum (kdy byla žalobci poskytnuta lhůta k doplnění tvrzení) do datum (kdy bylo voláno k jednání).

29. Lze proto shrnout, že soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu, a s přihlédnutím k uvedeným skutkovým okolnostem a k relevantním zákonným ustanovením dospěl k závěru, že posuzované řízení bylo nepřiměřeně dlouhé (ostatně o tomto nebylo ani mezi účastníky sporu). Z uvedených důvodů soud uzavřel, že v dané věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 OdpŠk, čímž došlo též k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě.

30. V důsledku porušení tohoto práva vznikla žalobci nemajetková újma, jejíž vznik se předpokládá (jde o vyvratitelnou právní domněnku). Porušení práva na přiměřeně dlouhé řízení je tedy bez dalšího spojeno se vznikem nemajetkové újmy.

31. S ohledem na shora uvedené a na skutečnost, že byly splněny kumulativní podmínky pro vznik nároku, soud dospěl k závěru, že požadavek žalobce na zaplacení přiměřeného zadostiučinění v penězích je co do základu oprávněný, když samotné konstatování porušení práva (k němuž sám ESLP nepřistupuje často) se soudu nejeví jako zcela dostatečné.

32. Soud na základě kritérií stanovených shora citovaným § 31a odst. 3 OdpŠk (k nimž se v konkrétních souvislostech v dané věci vyjádřil podrobněji již výše) shledal přiměřeným odškodnit nemajetkovou újmu žalobce částkou částka.

33. Při stanovení dané částky soud vycházel (v souladu se Stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010) ze sazby částka za první dva roky řízení a 15 000 za každý další rok řízení (tj. za 7 let řízení částka) a dále částka za každý další měsíc řízení (tj. částka za další 1 měsíc řízení). Soud zdůrazňuje, že s ohledem na délku původního řízení nebylo na místě přiznat vyšší základní částku; původní řízení totiž soud nepovažuje za extrémně dlouhé, resp. násobně delší, nežli bylo lze s ohledem na okolnosti případu očekávat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

34. Vypočtená základní částka ve výši částka byla ponížena o 20 % z důvodu složitosti původního řízení (a to jak skutkové, tak i procesně právní). Naopak vypočtená částka byla navýšena o 10 % z důvodu zvýšeného významu původního řízení pro žalobce (z důvodu jeho vyššího věku). Dále byla vypočtená základní částka zvýšena o 10 % z důvodu postupu soudů v původní řízení, když soud I. stupně zatížil řízení opakovanými průtahy. Soud přitom zejména přihlédl k tomu, že druhé období nečinnosti bylo v délce trvání přibližně 1,5 roku (tj. přibližně v rozsahu 20 % délky trvání celého řízení). Zdejší soud přitom nevolil vyšší procentní ohodnocení na tomto kritériu, neboť platí, že žalobce je odškodňován za celou dobu trvání původního řízení, nikoliv jen za období nečinnosti. Co se týče ostatních základních kritérií, byť se jedná o jejich demonstrativní výčet, soud neshledal žádná další způsobilá kritéria uvedenou částku zvýšit či naopak ponížit. Ve výsledku tedy nedošlo k modifikaci základní částky.

35. Co se týče úroku z prodlení, ty se přiznávají v souladu se stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010 ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 OdpŠk. V projednávané věci byl nárok u žalované uplatněn dne datum. právnická osoba s výše uvedeným tedy náleží žalobci úrok z prodlení od datum. Výše úroků z prodlení je odůvodněna ustanovením § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

36. S ohledem na to, že žalovaná sama dobrovolně plnila žalobci částku částka, přiznal soud žalobci výrokem II. tohoto rozsudku zbývající částku částka s úrokem z prodlení v zákonné výši od datum do zaplacení a ve zbytku žalobu výrokem III. tohoto rozsudku zamítl.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem IV. v souladu s § 142 odst. 3 o. s. ř. Náklady řízení žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši právnická osoba Kč a z odměny za právní zastoupení dle § 7 bod č. hodnota ve spojení s § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne datum sp. zn. spisová značka), kdy tak za jeden úkon právní služby přísluší částka částka (z tarifní hodnoty částka).

38. V daném případě byly provedeny 3 úkony právní služby, tj. celkem částka. Konkrétně se jednalo o následující úkony právní služby dle § 11 advokátního tarifu: (i) převzetí věci, (ii) podání žaloby a (iii) účast na jednání soudu, a dále 3 režijní paušály po částka dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. částka. Advokátka je plátkyní 21 % DPH, tedy odměna advokátky a paušální náhrada hotových výdajů čas jsou navýšeny o 21 %. Celkové náklady žalobce jsou tedy ve výši částka [(9300 + 900) x 1,21 + 2000]. 39. adresa k plnění byla ve výrocích II. a IV. tohoto rozsudku stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technicko-organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí. Náklady byly přisouzeny na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí či nařízením exekuce.