37 C 260/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Petrem Navrátilem ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 proti žalované: Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/2 o zaplacení 65 422,4 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od , Anonymizováno, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala shora uvedené částky. V žalobě tvrdila, že ve věci vedené u , Anonymizováno, pod sp. zn. , spisová značka, , ve kterém byla poškozená , právnická osoba, v procesním postavení žalované, byl na základě podané žaloby vydán dne 17.06.2019 platební rozkaz , Anonymizováno, , č.j. , spisová značka, . Žalobkyně v zákonem zachované lhůtě podala proti platebnímu rozkazu odůvodněný odpor, přičemž svým odůvodněním vyhověla i výzvě soudu k tomu, aby v případě podání daného odporu a neuznání tak žalobou požadovaného nároku byl tento nesouhlas i náležitě odůvodněn. Pro podaný odpor byl platební rozkaz zrušen, nicméně byl dne , Anonymizováno, vydán rozsudek pro uznání , Anonymizováno, , č.j. , spisová značka, , které žalobkyně označuje jako nezákonné rozhodnutí. Proti výše uvedenému rozsudku pro uznání podala žalobkyně v zákonem zachované lhůtě odvolání, o kterém bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v , adresa, , č.j. , spisová značka, ze dne 24.06.2021 tak, že se napadený rozsudek pro uznání nevydává. S ohledem na výše uvedený postup , Anonymizováno, , který vydal rozsudek pro uznání, aniž by k tomu byly splněny zákonem stanovené podmínky, byla poškozená nucena podat výše uvedené odvolání, kdy jí tímto byla způsobena škoda, a to v rozsahu zaplaceného soudního poplatku za odvolání, od kterého nebyla poškozená osvobozena, a dále také v rozsahu již uhrazené odměny právního zastoupení v odvolacím řízení. Poškozená uhradila soudní poplatek za podané odvolání ve výši , částka, a zároveň také uhradila svému právnímu zástupci odměnu a výdaje za jeden úkon právní služby, tj. sepis daného odvolání, a to dle daňového dokladu – faktury č. , hodnota, ze dne 31.07.2021 ve výši , částka, . Celkem tak poškozená uhradila částku ve výši , částka, , která představuje náhradu nákladů odvolacího řízení. Předběžné uplatnění nároku žalobkyně učinila u žalované dne 19. 1. 2022, přičemž jí do dne podání žaloby nepřišla odpověď.

2. Žalovaná v reakci na žalobu uvedla, že žalobou tvrzený nárok neuznává. Dále uvádí, že činí nespornou skutečnost, že u ní žalobkyně dne , Anonymizováno, uplatnila nárok na náhradu škody ve výši , částka, z titulu nezákonného rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne , Anonymizováno, , č. j. , Anonymizováno, , přičemž žalovaná nevyhověla požadavku žalobkyně ani z části, což sdělila stanoviskem ze dne , Anonymizováno, . Namítá, že nebyly naplněny podmínky pro vznik nároku dle zákona č. 82/1998 Sb., neboť ve věci absentuje odpovědnostní titul za škodu. Nárok na náhradu škody lze uplatnit ve smyslu zmíněného zákona pouze tehdy, pokud bylo pravomocné rozhodnutí pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem, čemuž tak v daném případě nebylo. Žalovaná tak navrhuje, aby byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta., právnická osoba, ohledem na to, že byly splněny podmínky ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jako „o. s. ř.“), rozhodl soud ve věci samé bez nařízení jednání.

4. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.

5. Z nesporných tvrzení účastníků soud zjistil, že rozsudek pro uznání , Anonymizováno, , č.j. , spisová značka, byl rozsudkem Krajského soudu v , adresa, , č.j. , spisová značka, ze dne 24.06.2021 změněn tak, že se napadený rozsudek pro uznání nevydává.

6. Z usnesení , Anonymizováno, ze dne , Anonymizováno, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že byla žalobkyně vyzvána na zaplacení soudního poplatku za odvolání proti rozsudku pro uznání , Anonymizováno, , č. j. , spisová značka, , ve výši , částka, .

7. Z usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne , Anonymizováno, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že ve věci vedené u , Anonymizováno, pod sp. zn. , spisová značka, bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odvolací soud takto rozhodl, když v rámci odvolacího řízení vzala žalobkyně svoji žalobu zpět s tím, že mezi stranami došlo k mimosoudnímu vypořádání a žalovaná , právnická osoba, vůči žalobkyni své závazky vyrovnala. Strany se rovněž dohodly, že každá ze stran si ponese náklady řízení ze svého. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 1. 12. 2023.

8. Z faktury č. , hodnota, a z transakční historie , Anonymizováno, soud zjistil, že žalobkyně zaplatila svému právnímu zástupci za sepis odvolání proti rozsudku pro uznání , Anonymizováno, , č. j. , spisová značka, , částku , částka, .

9. Z nesporných tvrzení účastníků soud zjistil, že nárok žalobkyně byl předběžně uplatněn u žalované dne , Anonymizováno, .

10. Ze stanoviska žalované ze dne , Anonymizováno, soud zjistil, že nárok žalobkyně uplatněný u žalované, jež je předmětem žaloby, byl žalovanou projednán dne , Anonymizováno, .

11. Skutkový závěr je shodný se shora zjištěnými skutkovými okolnostmi.

12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

13. Podle § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „odšk. zákon“) stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány.

14. Podle § 8 odst. 1 odšk. zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

15. Soud na tomto místě zároveň konstatuje, že byla splněna podmínka vedení tohoto řízení, neboť žalobkyně předběžně svůj nárok uplatnila u žalované dne , Anonymizováno, .

16. Objektivní odpovědnost státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím podle zákona č. 82/1998 Sb. (jde o odpovědnost bez ohledu na zavinění, jíž se nelze zprostit) je založena na současném splnění tří podmínek: 1) nezákonné rozhodnutí, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi vydáním nezákonného rozhodnutí a vznikem škody. Nezákonnost rozhodnutí se poměřuje požadavkem, aby pravomocné rozhodnutí, od nějž je vznik škody odvozován, bylo příslušným orgánem pro nezákonnost zrušeno nebo změněno; rozhodnutím tohoto orgánu je soud v řízení o náhradu škody způsobené výkonem veřejné moci vázán a není oprávněn sám hodnotit, zda předmětné rozhodnutí je skutečně nezákonné. Tento závěr vyplývá přímo z výslovné dikce zákona, podle jehož ustanovení § 8 odst. 1 nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 2. 2006, sp. zn. , spisová značka, ).

17. Z uvedeného je zřejmé, že rozsudek pro uznání , Anonymizováno, , č.j. , spisová značka, , jež byl napaden včasným a přípustným opravným prostředkem podle § 201 an. o. s. ř., nenabyl právní moci ani vykonatelnosti. Jinými slovy, jestliže rozsudek pro uznání , Anonymizováno, , č.j. , spisová značka, byl rozsudkem Krajského soudu v , adresa, , č.j. , spisová značka, ze dne 24.06.2021 změněn tak, že se napadený rozsudek pro uznání nevydává, nejsou v posuzovaném případě naplněny ani zákonné podmínky odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 6. 2012, sp. zn. , spisová značka, ).

18. K tomu soud dodává, že zákon v obecné rovině rozeznává dva odpovědnostní tituly, a to nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup (srov. § 5 OdpŠk). Stát přitom za újmu způsobenou nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím odpovídá objektivně (tj. bez ohledu na zavinění – srov. § 2 zákona) za současného (kumulativního) splnění tří podmínek: (i) příslušný orgán státu vydal nezákonné rozhodnutí (či došlo k nesprávnému úřednímu postupu; (ii) poškozenému vznikla újma (tj. nemajetková či majetková – škoda); a (iii) újma je v příčinné souvislosti s takovým nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem; jinými slovy je mezi nimi dán vztah příčiny a následku.

19. Z § 8 OdpŠk plyne, že aby bylo možné rozhodnutí státu považovat za nezákonné, je nezbytné, aby bylo zrušeno k tomu příslušným orgánem. Podmínka zrušení rozhodnutí pro nezákonnost odpovídá principu presumpce správnosti rozhodnutí orgánu veřejné moci (tj. zde soudů).

20. Naproti tomu nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2012, sp. zn. , spisová značka, či rozsudek ze dne 27. 5. 2009, sp. zn. , spisová značka, ; dále též srov. Vojtek, P., Bičák, V.: Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. , adresa, . , právnická osoba, . Beck, 2017, str. 145). Podle konkrétních okolností může jít o jakoukoliv činnost spojenou s výkonem pravomocí státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu. O úřední postup jde tehdy, jestliže tak postupují osoby, které plní úkoly státního orgánu, a pokud tento postup slouží výkonu státní moci (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne 23. 7. 2015).

21. S přihlédnutím ke shora uvedenému tak má soud za to, že i kdyby došlo k tvrzenému pochybení, tak by se takový postup bezprostředně odrazil ve vydaných rozhodnutích OS. Dle soudu by tak tvrzené pochybení ze strany OS nemohlo samo o sobě představovat nesprávný úřední postup ve smyslu zákona, a tudíž ani odpovědnostní titul, ale připadal by v úvahu titul pouze v podobě nezákonného rozhodnutí. Aby tedy byl dán odpovědností titul, musela by dotčená rozhodnutí být zrušena, aby se stala nezákonnými ve smyslu § 8 OdpŠk. K tomu však v projednávané věci nedošlo.

22. K tomu soud uvádí, že z ustálené judikatury civilních soudů vykládající § 31 odst. 1 a 2 OdpŠk plyne, že je vyloučena náhrada škody v podobě náhrady nákladů řízení civilního řízení sporného, neboť náhrady nákladů je možné se domáhat dle o. s. ř. (k tomu viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2019, sp. zn. , spisová značka, , rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2014, sp. zn. , spisová značka, , nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2005, sp. zn. , spisová značka, ).

23. V projednávané věci se přitom žalobkyně domáhá náhrady škody právě v podobě vynaložených nákladů na vedení civilního řízení sporného. Náhrada takové škody je však zákonem výslovně vyloučena (viz § 31 odst. 2 OdpŠk). Kromě toho v každém případě by ani nemohla být dána příčinná souvislost mezi možným nesprávným úředním postupem v původním řízení a povinností hradit náklady řízení. Jak totiž vyplynulo z provedené dokazování, žalobkyni nebyla přiznána náhrada nákladů původního řízení podle § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř., když mezi stranami došlo k mimosoudnímu urovnání sporu, přičemž součástí této dohody bylo i ujednání, že každá ze stran si ponese náklady řízení ze svého. Skutečnost, že žalobkyni nebyly nahrazeny náklady řízení i za podání odvolání proti rozsudku pro uznání tak v každém případě nemůže být dána postupem soudu.

24. S ohledem na shora uvedené tak lze uzavřít, že žaloba je v plném rozsahu nedůvodná, neboť nebyly splněny podmínky pro odpovědnost státu za škodu, která měla žalobkyni vzniknout zaplacením soudního poplatku za odvolání ve výši , částka, a uhrazením odměny a výdajů svému právnímu zástupci za jeden úkon právní služby, tj. sepis daného odvolání ve výši , částka, , a to v civilním řízení vedeném u , Anonymizováno, pod sp. zn. , spisová značka, . Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku žalobu v celém rozsahu zamítl.

25. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., dle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, ve spojení s ustanovením § 151 odst. 3 o.s.ř., dle něhož účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku.

26. Podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3 o.s.ř. činí , částka, za každý úkon.

27. Zcela úspěšné žalované, která nebyla v řízení zastoupena a nedoložila výši hotových výdajů, tak v dané věci vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, odpovídající paušální náhradě za 1 úkon (písemné vyjádření k žalobě). Uvedené je odůvodněno ustanovením § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 3 zmíněné vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.28. , adresa, k plnění byla v nákladovém výroku stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. část věty před středníkem, neboť ke stanovení lhůty delší nebo plnění ve splátkách soud neshledal žádné důvody.