37 C 299/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Petrem Navrátilem ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno . sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 , o zaplacení Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Předmětem řízení byl nárok žalobce na zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobce uvedl, že s žalovaným dne , datum, uzavřel dohodu o poskytování právních služeb. Dne , datum, pak složil zálohu ve výši , částka, . Dne , datum, pak od dohody o poskytování právních služeb uzavřené dne , datum, odstoupil. Žalovaný však poskytnutou zálohu nevrátil.

2. Žalovaný uvedl, že nerozporuje uzavření dohody o poskytování právních služeb dne , datum, . Zdůraznil však, že na základě této dohody byly žalobcovi poskytnuty právní služby v rozsahu 10 hodin (resp. 13 započatých), přičemž žalovaný účtoval pouze hodin 8. S ohledem na to, že byla mezi účastníky sjednaná odměna , částka, za každou započatou hodinu poskytování právních služeb, žalovaný uváděl, že nárok žalobce je nedůvodný. K otázce odstoupení od smlouvy ze dne , datum, dne , datum, žalovaný uvedl, že tato byla skutečně zaslána, avšak žalobce i poté čerpal právní služby, když se strany dohodli na pokračování v poskytování právních služeb a to za stejných podmínek.

3. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.

4. Z nesporných tvrzení účastníků soud zjistil, že účastníci dne , datum, uzavřeli dohodu o poskytování právních služeb s tím, že na základě této dohody žalobce složil zálohu ve výši , částka, . Žalobce dále vypověděl tuto dohodu svým dopisem ze dne , datum, , který byl doručený žalovanému dne , datum, .

5. Z výslechu , jméno FO, soud zjistil, že počátek spolupráce mezi žalobcem a žalovaným byl v prosinci roku 2019, když žalobce vyhledal žalovaného za účelem právního poradenství ve věci vyúčtování záloh společenstvím vlastníků jednotek. Svědek uvedl, že poskytoval právní poradenství v substituci za žalovaného. Svědek dále vypověděl, že navštívil celkem dvakrát žalobce v místě jeho bydliště v první polovině roku 2020, přičemž právní poradenství mělo být žalobci poskytováno v období druhé poloviny roku 2019 a první poloviny roku 2020. Svědek rovněž vypověděl, že opakovaně telefonicky mluvil s panem žalobcem. , právnická osoba, případech se pak mělo jednat o delší telefonáty. Svědek také uvedl, že v systému , Anonymizováno, viděl dohodu mezi žalobcem a žalovaným. Mělo se jednat o standardní dohodu s odměnou , částka, (bez DPH) za hodinu práce. Svědek přitom po celou dobu neměl od žalobce ani žalovaného informaci o tom, že by mělo dojít ke změně této dohody. Svědek si pouze vzpomněl, že snad žalobce žádal snížení hodinové sazby. Svědek k dotazu soudu potvrdil, že sám osobně zadával do systému , Anonymizováno, informace stran provedených činností a tyto činnosti vykonával s výjimkou činnosti dne , datum, usn. o prodloužení lhůty pro znalce. Svědek se dále vyjádřil k jednotlivým činnostem uvedeným v dotčeném seznamu s tím, že byl schopen vždy uvést podrobnosti, čeho se ta která práce týkala. Svědek vypověděl, že nezaznamenal ze strany žalobce výhrady k poskytnutým právním službám. Naopak podle svědka s ním žalobce normálně komunikoval a řešil s ním své problémy.

6. Soud hodnotí svědeckou výpověď , jméno FO, jako věrohodnou. Soud si je sice vědom toho, že svědek , jméno FO, vypověděl, že od roku 2019 spolupracuje s žalovaným, nicméně k dotazu soudu byl schopen popsat i dílčí detaily a souvislosti (např. když byl schopen říci, kde se osobně setkal s žalobcem; dále např. byl schopen k dvěma delším telefonátům s žalobcem uvést podrobnosti, čeho se týkaly). Soud nadto neshledal existenci rozporů v jeho svědecké výpovědi.

7. Z dohody o poskytování právních služeb a nesporných tvrzení účastníků soud zjistil, že účastníci řízeni mezi sebou dne , datum, uzavřeli dohodu o poskytování právních služeb. V této dohodě si pak sjednali v bodě 2.1 odměnu ve výši , částka, za každou započatou hodinu poskytování právních služeb. Ve smlouvě nebyla sjednání výpovědní doba. V bodě 1.3 této dohody si pak strany sjednaly následující: „Pro vyloučení jakýchkoli pochybností se právní službou rozumí jakýkoli čas věnovaný ve prospěch Klienta, a to zejména činění veškerých právních jednání, sepisování listin, zpracování stanovisek a vyjádření, zastupování Klienta při jednáních, účast na jednání před soudem či správním orgánem, osobní telefonní, případně emailová komunikace s Klientem a třetími osobami. , právnická osoba, se rozumí též promeškaný čas, pokud jsou právní služby poskytovány mimo sídlo advokátní kanceláře.“.

8. Z přílohy č. , hodnota, k dohodě o poskytování právních služeb soud zjistil, že žalobce udělil svůj souhlas se zpracováním osobních údajů za účelem plnění dohody o poskytování právních služeb ze dne , datum, .

9. Z doručenky datové zprávy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný dne , datum, oznámil převzetí právního zastoupení ve věci , spisová značka, vedené u OS pro , adresa, .

10. Z usnesení OS pro , adresa, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce byl účastníkem řízení ve věci vedeného u OS pro , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, .

11. Z emailové komunikace ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce si domluvil osobní schůzku s , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, na adrese , adresa, v 18:00.

12. Z emailové zprávy ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce zaslal , tituly před jménem, , jméno FO, dopis s žádostí, aby se na něj podíval.

13. Z emailové zprávy ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce dne , datum, žalovaného žádal, aby byl nově specifikován čl. 2, bod 2.1 dohody o poskytování právních služeb ze dne , datum, .

14. Z emailové zprávy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný dne , datum, potvrdil, že došlo ke slevě na poskytování právních služeb na částku , právnická osoba, Kč + DPH od května.

15. Z emailové zprávy z , datum, soud zjistil, že žalobce dne , datum, reagoval na emailovou zprávu , tituly před jménem, , jméno FO, z téhož dne, ve které byla rozebírána otázka přechodu dluhů vůči SVJ. Žalobce na to odpovídal slovy „[…] tak veškeré závazky jsou za , Anonymizováno, . Úkol zněl, co je zapotřebí udělat, aby dluh nepřešel na , Anonymizováno, a jestli to vůbec jde? Takto jsem to definoval v pátek, to mne zajímá.“.

16. Z emailové zprávy ze dne , datum, soud zjistil, že dne , datum, žalobce zaslal , tituly před jménem, , jméno FO, vyjádření OSZ pro , adresa, s dotazem: „Jaká je prosím lhůta?“. , tituly před jménem, , jméno FO, mu pak zprávou z téhož dne poskytl odpověď.

17. Z emailové zprávy ze dne , datum, soud zjistil, že emailem ze dne , datum, žalobce žádal , tituly před jménem, , jméno FO, o sdělení termínů na setkání.

18. Z odstoupení od dohody o poskytování právních služeb, jakož i z nesporných tvrzení soud zjistil, že žalobce dne , datum, vypověděl dohodu o poskytování právních služeb ze dne , datum, a požádal o vrácení poskytnuté zálohy ve výši , částka, .

19. Z proforma faktury včetně seznamu provedených činností soud zjistil, že žalovaný vykonal pro žalobce celkem , hodnota, hodin služeb právního poradenství v období od , Anonymizováno, 2019 do , Anonymizováno, 2020 (ve smyslu bodu 1.3 dohody o poskytování právních služeb ze dne , datum, ). Konkrétně se jednalo o následující právní služby:(i) , datum, – seznámení se s podklady (v délce trávní 1:30);(ii) , datum, – studium spisových podkladů (v délce trávní 1:45);(iii) , datum, – příprava argumentace (v délce trávní 0:30);(iv) , datum, – jednání s klientem ((v délce trávní 2:00);(v) , datum, – sepis oznámení o převzetí právního zastoupení (v délce trávní 0:15);(vi) , datum, – právní rešerše (v délce trávní 1:00);(vii) , datum, – telefonická komunikace (v délce trávní 0:15);(viii) , datum, – vyzvednutí flash disku, osobní jednání s klientem (v délce trávní 1:30);(ix) , datum, – rešerše (v délce trávní 0:45);(x) , datum, – usnesení o prodloužení lhůty pro znalce (v délce trávní 0:15);(xi) , datum, telefonická komunikace (v délce trávní 0:15).

20. Z emailové komunikace ze dne , datum, , odporu proti platebnímu rozkazu, doplnění , podezřelý výraz, oznámení ze dne , datum, , vyrozumění ze dne , datum, , platebního rozkazu (včetně doručenky), plné moci ze dne , datum, , spisový přehled, odpověď na dopis ze dne , datum, , vyjádření ze dne , datum, , vyjádření ze dne , datum, , reklamace a zamítnutí reklamace soud neučinil žádná pro projednávanou věc relevantní skutkové zjištění.

21. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutkový závěr. Dne , datum, spolu účastníci řízení uzavřeli dohodu o poskytování právních služeb. V rámci této dohody si sjednaly odměnu za každou započatou hodinu poskytování právních služeb ve výši , částka, bez DPH. Žalobce složil zálohu ve výši , částka, . Žalobce od této dohody odstoupil svým dopisem ze dne , datum, , doručeným žalovanému dne , datum, . Následně však žalobce odvolal účinky odstoupení od smlouvy se souhlasem žalovaného, tj. po odstoupení od smlouvy se strany opětovně dohodly na realizaci původní smlouvy. V období od , Anonymizováno, 2019 do , Anonymizováno, 2020 pak žalovaný pro žalobce vykonal celkem , hodnota, hodin právních služeb, jak je uvedeno v bodě 19. tohoto rozsudku.

22. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

23. Podle § 555 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) se právní jednání posuzuje podle svého obsahu.

24. Podle § 556 OZ platí, že co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (odst. 1). Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají (odst. 2).

25. Podle § 557 OZ připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první.

26. Podle § 1746 odst. 2 OZ platí, že strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

27. Úvodem zdejší soud považuje za důležité zdůraznit, že z § 157 odst. 2 o. s. ř. ani z práva na spravedlivý proces nelze dovozovat povinnost soudů vypořádat se s každou jednotlivou námitkou účastníka řízení (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Jak opakovaně vysvětlil Ústavní soud, není porušením práva na spravedlivý proces, jestliže obecné soudy nebudují vlastní závěry na podrobné oponentuře (a vyvracení) jednotlivě vznesených námitek, pakliže proti nim staví vlastní ucelený argumentační systém, který logicky a v právu rozumně vyloží tak, že podpora správnosti jejich závěrů je sama o sobě dostatečná (srov. nález Ústavního soudu ze dne , právnická osoba, . 2009, sp. zn. III. ÚS 989/08, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 3122/09).

28. V rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, Nejvyšší soud uvedl, že právní úprava v OZ opouští důraz na formální hledisko projevu a klade větší důraz na hledisko skutečné vůle jednajících osob. Základním hlediskem pro výklad právního jednání je tak podle právní úpravy účinné od , datum, úmysl jednajícího (u vícestranných právních jednání společný úmysl jednajících stran), byl-li takový úmysl druhé straně (adresátovi projevu vůle) znám, anebo musel-li o něm vědět. Při zjišťování tohoto úmyslu je třeba vycházet z hledisek uvedených v § 556 odst. 2 OZ a přihlédnout též k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. Teprve v případě, že ani za použití uvedených výkladových pravidel nelze zjistit úmysl jednajícího, se uplatní objektivní metoda interpretace a projevu vůle se přisuzuje význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Byl-li při výslovném projevu vůle použit výraz, který sám o sobě připouští různý výklad, a nepodaří-li se výše uvedeným postupem vyjasnit projev vůle, měl by se podle ustanovení § 557 OZ vyložit k tíži toho, kdo výrazu použil jako první.

29. I z dalších rozhodnutí Nejvyššího soudu vyplývá, že základní (prvotní) pravidlo výkladu adresovaných právních jednání formuluje ustanovení § 556 odst. 1 věty první OZ. Soud nejprve zkoumá (zjišťuje), jaká byla skutečná vůle (úmysl) jednajícího, a to při zohlednění všech v úvahu přicházejících (zjištěných) okolností. Skutečnou vůli (úmysl) jednajícího je přitom třeba posuzovat k okamžiku, kdy projev vůle učinil (kdy se stal perfektním) [srov. Melzer, F. In: Melzer, F., Tégl, P. a kol., op. cit. výše, s. 594 a 595, nebo Handlar, , právnická osoba, : Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). Komentář. 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2014, s. 1989]. Pro výklad právního jednání je určující skutečná vůle (úmysl) jednajícího (která byla anebo musela být známa adresátovi), již je třeba upřednostnit před jejím vnějším projevem (např. objektivním významem užitých slov). Teprve tehdy, nelze-li zjistit skutečnou vůli (úmysl) jednajícího, postupuje soud podle pravidla vyjádřeného v § 556 odst. 1 větě druhé OZ. Ustanovení § 556 odst. 2 OZ pak uvádí demonstrativní výčet okolností, k nimž soud při výkladu právního jednání přihlíží. Řečené platí jak pro vícestranná, tak i pro jednostranná adresovaná právní jednání (srov. například rozsudek ze dne ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný pod číslem 4/2019 Sb. rozh. obč., rozsudky ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , či usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

30. Nejvyšší soud také již opakovaně dovodil při výkladu právní úpravy účinné do , datum, , že při zkoumání projevené vůle účastníků smlouvy je třeba vycházet z toho, že smluvní strany se při uzavření smlouvy nechovaly nelogicky (srov. například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , či ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Výklad projevu vůle proto nemůže vést k takovým důsledkům, které jsou z hlediska pravidel logiky zjevně absurdní (srov. například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

31. Ústavní soud pak ve vztahu k výkladu podle § 35 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, zrušeného ke dni , datum, , vyložil, že text smlouvy je toliko prvotním přiblížením se k významu smlouvy, který si chtěli její účastníci svým jednáním stanovit. Doslovný výklad textu smlouvy může, ale nemusí být v souladu s vůlí jednajících stran. Směřuje-li vůle smluvních stran k jinému významu a podaří-li se vůli účastníků procesem hodnocení skutkových a právních otázek ozřejmit, má shodná vůle účastníků smlouvy přednost před doslovným významem textu jimi formulované smlouvy. Vůli je nutno dovozovat z vnějších okolností spojených s podpisem a realizací smluvního vztahu, zejména z okolností spojených s podpisem smlouvy a následným jednáním účastníků po podpisu smlouvy. Současně připomněl, že dalším základním principem výkladu smluv je priorita výkladu, který nezakládá neplatnost smlouvy, před takovým výkladem, který neplatnost smlouvy zakládá, jsou-li možné oba výklady (srov. nález ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 625/2003, uveřejněný pod číslem 84/2005 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).

32. Výše uvedené závěry Nejvyššího soudu a Ústavní soudu, jakkoli byly učiněny v poměrech právní úpravy účinné do , datum, , se nepochybně prosadí i na výklad smluv podle současné právní úpravy, která klade větší důraz na hledisko skutečné vůle jednajících osob.

33. V poměrech projednávané věci pak platí, že soud na základě provedeného dokazování dospěl k jednoznačnému závěru, že skutečným úmyslem (skutečnou vůli) žalobce v období po , datum, (tj. v období po doručení odstoupení od dohody o poskytování právních služeb ze dne , Anonymizováno, ) bylo odstoupení od dohody o poskytování právních služeb odvolat, přičemž žalovaný s tímto odvoláním odstoupení souhlasil. Jinými slovy řečeno, podle názoru zdejšího soudu platí, že po odstoupení od smlouvy se strany opětovně dohodly na realizaci původní smlouvy, jak tvrdila a prokazovala strana žalovaná.

34. K tomu soud zdůrazňuje, že smlouvu o poskytování právních služeb lze podle konkrétních okolností chápat jako smlouvu příkazního typu nebo smlouvu o dílo. Platí přitom, že zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZoA“) upravuje ve svém § 16 a násl. vybrané podrobnosti týkající se smluv o poskytování právních služeb. Právní úprava obsažená v občanském zákoníku pak má subsidiární povahu vůči právní úpravě obsažené v zákoně o advokacii (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , jehož závěry se nepochybně prosadí i v rámci úpravy OZ). Z § 20 odst. 4 ZoA přitom plyne, že není-li sjednána ve smlouvě o poskytování právních služeb výpověď, zaniká tato smlouva doručením výpovědi druhé smluvní straně. V projednávané věci pak z provedeného dokazování vyplynulo (a strany ani netvrdily opak), že výpovědní doba sjednána nebyla. Platí proto, že okamžikem doručení odstoupení od smlouvy (tj. dnem , datum, ) smlouva o poskytování právních služeb ze dne , datum, zanikla. Touto optikou nahlíženo by pak složená záloha ve výši , částka, mohla teoreticky představovat bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 OZ, jak tvrdil žalobce (tj. žalovaný by se obohatil plněním z právního důvodu, který odpadl). Tak tomu ovšem není a nemůže být, neboť v projednávané věci z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce se souhlasem žalovaného svoji výpověď odvolal. Jinými slovy řečeno, i po výpovědi smlouvy o poskytování právních služeb stranám nic nebrání v tom, aby svoji výpověď odvolali a se souhlasem strany druhé ve svém smluvním vztahu pokračovaly, a to dokonce s účinky ex tunc (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo nověji rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, -II.).

35. V projednávané věci pak má soud za to, že skutečný úmysl stran (tj. jak žalobce tak i žalovaného) směřoval k zachování jejich smluvního vztahu i po , datum, , resp. k odvolání výpovědi a k souhlasu s tímto odvoláním. To soud dovozuje z řady provedených důkazů, když žalobce se i po , datum, fakticky scházel s , tituly před jménem, , jméno FO, , kterého dále úkoloval, přičemž ten mu v substituci za žalovaného právní poradenství poskytoval, jak je zřejmé nejen z výpovědi , jméno FO, , nýbrž i z emailové komunikace ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, . Dále je z provedeného dokazování zřejmé, že v rámci řízení u OS pro , adresa, , kde byl žalobce účastníkem, bylo zasláno dne , datum, oznámení o převzetí právního zastoupení právě žalovaným. Konečně dne , Anonymizováno, sám žalobce žádal prostřednictvím elektronické pošty o úpravu smlouvy ze dne , datum, (konkrétně bodu 2.1 dotčené dohody). Soud proto nemá nižádných pochybností o tom, že skutečná vůle stran (tj. žalobce i žalovaného) směřovala k zachování jejich smluvního vztahu, resp. dohody ze dne , datum, , a to i v období po , datum, . Pokud pak z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný ve věci poskytl celkem , hodnota, hodin právních služeb, nemůže být sporu o tom, že žalobce nemá právo na vrácení složené zálohy ve výši , částka, . Soudu proto nezbylo než výrokem I. tohoto rozsudku žalobu v celém rozsahu zamítnout.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 zákona č. 99/1962 Sb, občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) tak, že přiznal žalovanému, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebách k účelnému bránění svého práva.

37. Náklady žalovaného tvoří náklady na právní zastoupení. Tarifní hodnota daného sporu činila , částka, . Právní zástupce žalovaného učinil ve věci 6 úkonů po , částka, dle § 7 odst. 5 a § 11 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ve věci samé ze dne , datum, a , datum, a účast na jednání dne , datum, a , datum, , porada delší 1 hodiny dne , datum, ) za které žalovanému náleží náhrada nákladů řízení společně s 6 x , částka, paušálu dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Advokát je plátcem 21 % DPH, tedy odměna advokáta, paušální náhrada hotových výdajů jsou navýšeny o 21 %. Celkové náklady žalované jsou tedy ve výši , částka, [(5 x , částka, + 5 x , částka, ) x 1,21].38. , adresa, k plnění stanovil soud v nákladovém výroku souladu s § 160 odst. 1 věty první před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší. Náklady žalovaného byly přisouzeny na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).