37 C 301/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Petrem Navrátilem ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení Anonymizováno Kč

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá uložení povinnosti žalované, aby do 7 dnů od právní moci rozsudku zaslala žalobci doporučený dopis tohoto znění: „Vážený pane profesore, ČR se Vám omlouvá, že soudy nedokázaly za více než 17 let reálně pohnout s Vaší žalobou na ochranu osobnosti (z r. , Anonymizováno, ), ač její esenciální komponentou bylo úsilí ukončit Vaše zavlečení do ciziny, a naopak ho tak svojí neaktivitou fakticky o více jak 17 let prodloužily, přestože jste mnohokrát žádal, aby konaly podle §367 Tr.z. o povinnosti toto překazit.“, se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši , částka, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal omluvy zaplacení částky , částka, . Svůj nárok opíral o tvrzený nesprávný úřední postup v řízení u , Anonymizováno, (dále též „MS“) pod sp. zn. , spisová značka, (dále též „původní řízení“). K tomu zdůrazňoval, že původní řízení bylo zahájeno již v roce 2005 (resp. v roce 2011 kdy byla podána opakovaná žaloba). Žaloby z roku 2005 a 2011 byly dle žalobce ztraceny. Dále uváděl, že se domáhá náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou původního řízení pouze za prvních 10 let od , datum, , neboť nechce věc dále komplikovat.

2. Dále pak žalobce vznesl námitku podjatosti vůči osobě věc vyřizujícího soudce. Na jednání dne , datum, byl žalobce vyzván, aby konkretizoval, v čem podjatost soudce spatřuje a kdy se o důvodech podjatosti soudce dozvěděl. K dotazu soudu žalobce pouze poukázal na „2 stupňový chaos“, který podle přesvědčení žalobce soud v projednávané věci vytváří. Soud proto postupem podle § 15b odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl. K tomu se uvádí, že věc vyřizující soudce žalobce nezná a poprvé se s ním setkal až na jednání dne , datum, . Soudce nemá žádné poznatky o věci, které by získal jiným způsobem než z dokazování při řízení a nemá žádné příbuzenské či jiné vztahy k žalobci, přičemž zde neexistují žádné okolnosti, ze kterých by bylo lze usuzovat na právní zájem soudce na projednávané věci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Pokud pak žalobce namítal jako důvod podjatosti postup soudce v projednávané věci, platí, že tato námitka podjatosti je lichá (viz § 14 odst. 4 o. s. ř.).

3. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že žalobce u ní řádně neuplatnil svůj nárok postupem podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“). Dále zdůraznila, že žalobce se svojí procesní aktivitou významně podílel na délce původního řízení.

4. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.

5. Z podání s názvem Věc: Více jak 16 let průtahů a obstrukcí soud zjistil, že žalobce se obrátil dne , datum, prostřednictvím emailu a datové schránky na žalovanou, kdy v textu tohoto podání zmiňuje Městský soud v Praze a řízení vedené u tohoto soudu pod sp. zn , spisová značka, , kdy k tomuto řízení uvádí, že trvá cca 16 let a nepohnulo se z místa, a dále se tam nachází text: „, právnická osoba, žádám, aby mne , Anonymizováno, za tyto průtahy nějak odškodnilo (sám ale nemám vůbec tušení, jak se toto v praxi stanovuje).“. Dále je součástí tohoto podání i tento text: „Žádám proto, aby mi MSp zaslalo omluvu ve smyslu: , Anonymizováno, se Vám omlouvá, že soudy nedokázaly za více jak 16 let reálně pohnout s Vašimi žalobami na ochranu osobnosti, ač jejich esenciální komponentou bylo usilí ukončit Vaše zavlečení do ciziny, a naopak ho tak svou neaktivitou fakticky o více jak 16 let prodloužily.“.

6. Dále z přípisu , Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil, že přípisem ze dne , datum, žalovaná žalobce informovala o tom, že dne , datum, obdržela tři totožná podání s tím, že žalovaná zdůrazňuje, že podání není příliš srozumitelné, kdy má žalobce poukazovat na svá podání k , Anonymizováno, .

7. K argumentaci žalované se zdůrazňuje, že předběžné projednání nároku na náhradu škody u příslušného ústředního orgánu má neformální povahu, nejsou pro ně stanoveny žádné procesní postupy a nepředpokládá se ani, že by tento orgán vydával nějaké rozhodnutí (buď požadavku vyhoví a uplatněnou částku zaplatí, nebo tak neučiní; nesdělí-li poškozenému své odmítavé stanovisko, zakládá mu uplynutí šestiměsíční lhůty možnost obrátit se na soud). Tím spíše tedy není možné považovat tento specifický institut za správní řízení, na nějž by se vztahovala ustanovení správního řádu; sdělení příslušného orgánu poškozenému, že jím uplatněný nárok bude (zcela nebo zčásti) či nebude uspokojen, není správním rozhodnutím, ale svou povahou odpovídá občanskoprávnímu úkonu (resp. právnímu jednání) státu jednajícího příslušným správním orgánem. Aplikace správního řádu je pro tento případ výslovně vyloučena (§ 1 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů) (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

8. Zákon nepředepisuje náležitosti podání, kterým se poškozený na příslušný úřad obrací, a je proto třeba vycházet z toho, že z něj musí být zřejmé skutkové vylíčení důvodů uplatnění nároku, tj. alespoň stručný popis nesprávného úředního postupu či označení nezákonného rozhodnutí, tak aby nebyl zaměnitelný s jiným, specifikace způsobené újmy a tvrzení o vztahu příčinné souvislosti. Poškozený musí vyčíslit výši náhrady, aby bylo zřejmé, jakou částku požaduje. Požaduje-li zadostiučinění v jiné formě, než v penězích, jako je konstatování porušení práva nebo omluva, je povinen tuto formu specifikovat i co do jejího obsahu. Ačkoli zákon neuvádí, jaké náležitosti má předběžné projednání obsahovat, je potřeba, aby příslušný úřad při posuzování těchto projednání nepostupoval příliš formalisticky a vycházel z obsahu takového návrhu na předběžné projednání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

9. Obě strany mimosoudního vyjednávání ve smyslu § 14 OdpŠk jsou nepochybně vázány zásadami právního jednání v soukromoprávním styku. Obě strany mají zásadně ve své moci (případně v možnosti) obstarání základních podkladů, jimiž dosvědčují své právní jednání (požadavky) nebo jimiž odporují požadavkům protistrany. Je též zřejmé, že s neformálním jednáním při předběžném uplatnění nároku u úřadu právní řád spojuje určité následky, např. v podobě promlčení práva, povinnosti k placení úroků z prodlení, (ne)splnění podmínek soudního řízení apod., a je tak důvodné očekávat od obou stran naplnění zásad poctivého a dobrověrného právního styku (srov. též § 545 a § 547 zákona č. 89/2012 Sb.) (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

10. Ve vztahu k uplatnění nároku musí být tedy z právního jednání žadatele, obsaženého v podání, jímž se na příslušný úřad obrací, včetně všech jeho příloh, patrno, čeho se domáhá a z jakého důvodu. V případě požadavku na náhradu nemajetkové újmy musí být z podání zřejmé, jaká újma a čím měla žadateli vzniknout a jak ji požaduje odčinit. Je přitom třeba mít na paměti, že jde ve své podstatě o předžalobní upomínku, u které se nepředpokládá právní zastoupení žadatele (neboť byl-li při něm poškozený právně zastoupen, nepřiznává mu zákon dle § 31 odst. 4 OdpŠk nárok na náhradu škody spočívající ve vynaložených nákladech zastoupení), a proto nároky na její formu nemohou být vysoké (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

11. Vycházeje ze shora uvedených východisek má zdejší soud za to, že podání žalobce ze dne , datum, lze považovat za řádné uplatnění nároků žalobce ve smyslu § 14 odst. 1 OdpŠk. Z tohoto podání je totiž patrný nejen druh nároku (náhrada nemajetkové újmy), kterého se žalobce domáhal, nýbrž je z něho i patrné i v souvislosti s jakým nesprávným úředním postupem mělo k újmě dojít, resp. je z něho patrné, o jaké řízení se jedná. Tedy žalobce ve svém podání ze dne , datum, jasně označil soudní řízení, se kterým spojuje své nároky (řízení vedeného u MS sp. zn. , spisová značka, ).

12. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).

13. Dále z emailové komunikace z , Anonymizováno, roku 2005 soud zjistil, že žalobce se obracel v , Anonymizováno, 2005 na Obvodní soud pro , adresa, prostřednictvím svého emailu, kdy součástí tohoto emailu měla být příloha nazvaná „O aplikaci ustanovení o ochraně osobnosti na tři provázané partikularity“, kdy na toto reagovala v , Anonymizováno, 2011 , tituly před jménem, , jméno FO, z , Anonymizováno, , adresa, .

14. Z emailové komunikace ze , datum, a ze dne , datum, soud zjistil, že na emailovou komunikaci žalobce reagovala , jméno FO, z , Anonymizováno, a dále , datum, , jméno FO, potvrzovala přijetí datové zprávy.

15. Z přípisu ze dne , datum, místopředsedkyně , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že žalobce podal stížnost na průtahy v původním řízení dne , datum16. Z emailové komunikace z , datum, a z odpovědi na stížnost ze dne , datum, soud zjistil, že byla podána stížnost do rukou předsedy , Anonymizováno, , tituly před jménem, , jméno FO, , a to sice žalobcem na průtahy v řízení vedenému u MS pod sp. zn. , spisová značka, .

17. Ze spisu vedeného u , Anonymizováno, pod sp. zn. , spisová značka, soud zjistil následující skutečnosti (vypočteny jsou jen nejpodstatnější úkony či rozhodnutí soudu a podání účastníků řízení). Dne , datum, došlo , Anonymizováno, podání , tituly před jménem, , Anonymizováno, proti , Anonymizováno, , reprezentované , Anonymizováno, , s názvem , Anonymizováno, , s návrhem rozsudku na zveřejnění odpovědi a poskytnutí informací. Dne , datum, došlo , Anonymizováno, soudu podání , tituly před jménem, , Anonymizováno, se stejným označením jako předchozí. Dne , datum, došlo městskému soudu další podání , tituly před jménem, , Anonymizováno, . Dne , datum, byla podání žalobce s ohledem na ust. § 42 odst. 3 o. s. ř. založena. Dne , datum, připuštěno místopředsedkyní , Anonymizováno, soudu v , Anonymizováno, , že došlo k průtahům, neboť ač bylo první podání žalobce bez elektronického podpisu a nebylo do 3 dnů doplněno, jeho další podání byla v originále, a tedy se měla věc projednat. Usnesením ze dne , datum, vyzván žalobce k doplnění vad žaloby. Dne , datum, žaloba žalobcem doplněna. Usnesením ze dne , datum, žaloba odmítnuta. Dne , datum, proti usnesení o odmítnutí podáno žalobcem odvolání. Dne , datum, věc předložena , Anonymizováno, soudu v , Anonymizováno, k rozhodnutí o odvolání. Dne , datum, spis vrácen , Anonymizováno, soudu bez věcného vyřízení, neboť se , Anonymizováno, soud nevyjádřil k námitce podjatosti. Dne , datum, se soudkyně vyjádřila k podjatosti. Dne , datum, věc předložena , Anonymizováno, soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti. Usnesením vrchního soudu ze dne , datum, námitka podjatosti shledána nedůvodnou a usnesení soudu I. stupně o odmítnutí zrušeno, neboť soud I. stupně vyzval k odstranění vad žaloby jen ohledně některých nároků, ale přesto odmítl žalobu v celém rozsahu. Dne , datum, spis předložen , Anonymizováno, soudu. Usnesením , Anonymizováno, soudu ze dne , datum, žaloba částečně odmítnuta v rozsahu bodu IV. žaloby. Dne , datum, podal žalobce odvolání proti rozhodnutí o částečném odmítnutí. Dne , datum, věc předložena vrchnímu soudu k rozhodnutí o odvolání. Usnesením ze dne , datum, usnesení soudu I. stupně zrušeno, neboť vada žaloby spočívající v neúplném vylíčení skutkového děje byla odstraněna v žalobcem podaném odvolání. Dne , datum, věc vrácena městskému soudu. Usnesením ze dne , datum, vyzván žalobce k doplnění žaloby v bodech I., II. a III. Dne , datum, podání došlá soudu v , Anonymizováno, a , Anonymizováno, 2017 dána do přílohové obálky jako totožná podání žalobce. Usnesením , Anonymizováno, ze dne , datum, bod II. žaloby vyloučen k samostatnému projednání, v právní moci , datum, . Dne , datum, došlo odvolání žalobce. Dne , datum, věc předložena , Anonymizováno, soudu. Usnesením , Anonymizováno, soudu, v právní moci , datum, , odvolání odmítnuto, neboť není přípustné. Dne , datum, došlo městskému soudu vyjádření žalovaného k žalobě. Dne , datum, složen soudní poplatek žalobcem. Dne , datum, založen nový spis. Dne , datum, voláno k jednání na , datum, . Na jednání dne , datum, vyhlášen zamítavý rozsudek č. l.

379. Dne , datum, žalobcem podáno odvolání proti rozsudku. Dne , datum, žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Dne , datum, soudní poplatek složen. Dne , datum, odvolání rozesláno. Usnesením ze dne , datum, odvolání žalobce proti rozsudku č. l. 379 , Anonymizováno, soudu odmítnuto pro opožděnost. Dne , datum, podáno odvolání proti usnesení o odmítnutí odvolání proti rozsudku. Usnesením , Anonymizováno, soudu ze dne , datum, , v právní moci , datum, , usnesení o odmítnutí odvolání proti rozsudku změněno tak, že se odvolání proti rozsudku neodmítá a nevrací se soudní poplatek. Dne , datum, podáno žalobcem odvolání proti usnesení , Anonymizováno, soudu ze dne , datum, . Dne , datum, věc předložena , Anonymizováno, soudu v , Anonymizováno, k rozhodnutí o odvolání. Usnesením , Anonymizováno, soudu ze dne , datum, , v právní moci , datum, , odvolání žalobce proti usnesení ze dne , datum, odmítnuto. Dne , datum, věc vrácena , Anonymizováno, soudu. Dne , datum, věc předložena , Anonymizováno, soudu k rozhodnutí o odvolání proti rozsudku. Usnesením , Anonymizováno, soudu č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , v právní moci , datum, , rozsudek soudu I. stupně zrušen, neboť zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, která spočívá v tom, že nejednal s organizační složkou, která je podle zákona povolána ve věci za stát v řízení vystupovat. Dne , datum, zaslána na , Anonymizováno, žaloba a rozhodnutí , Anonymizováno, soudu. Dne , datum, věc předložena , Anonymizováno, soudu k rozhodnutí o věcné příslušnosti. Usnesením , Anonymizováno, soudu ze dne , datum, , v právní moci , datum, , deklarováno, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni věcně příslušné krajské soudy. Dne , datum, spis vrácen , Anonymizováno, soudu. Dne , datum, voláno k ústnímu jednání na den , datum, . Na jednání dne , datum, vyhlášen zamítavý rozsudek č. j. , spisová značka, , v právní moci , datum, a vykonatelný , datum, . Dne , datum, podáno odvolání žalobcem proti rozsudku č. l. 1056. Usnesením ze dne , datum, žalobce vyzván k odstranění vad odvolání ze dne , datum, . Dne , datum, žalobce opět vyzván k odstranění vad odvolání žalobce ze dne , datum, . Dne , datum, odvolání rozesláno k vyjádření. Dne , datum, došlo , Anonymizováno, soudu vyjádření žalované. Dne , datum, , Anonymizováno, soudem vypracována předkládací zpráva a věc předložena , Anonymizováno, soudu neznámo kdy. Dne , datum, spis s vyjádřením členů senátu zaslán k , Anonymizováno, soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti. Dne , datum, věc předložena , Anonymizováno, soudu. Usnesením , Anonymizováno, soudu ze dne , datum, rozhodnuto o nevyloučení soudců , Anonymizováno, soudu. Dne , datum, spis vrácen , Anonymizováno, soudu. Dne , datum, rozhodnutí , Anonymizováno, soudu rozesláno. Dne , datum, voláno k ústnímu jednání na , datum, . Rozsudkem , Anonymizováno, soudu v , Anonymizováno, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , v právní moci , datum, , rozsudek I. stupně potvrzen.

18. Z přípisu , jméno FO, , Anonymizováno, ze dne , datum, soud neučinil žádné relevantní skutkové zjištění.

19. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.

20. Pouze pro úplnost soud dodává, že další důkazy neprováděl, a to pro nadbytečnost (viz níže).

21. Soud posuzoval danou věc ve světle následujících zákonných ustanovení.

22. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 téhož zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

23. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, kterým je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

24. Podle § 15 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku, přičemž náhrady škody se poškozený může domáhat u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

25. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, se podle tohoto zákona poskytuje též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí téhož zákona se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédne rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

26. Po právní stránce soud věc hodnotil následovně.

27. Jak je uvedeno shora, žalobce se domáhal zadostiučinění v podobě omluvy a dále ve výši , částka, za nemajetkovou újmu, která mu měla být způsobena v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného u , Anonymizováno, soudu v , Anonymizováno, pod sp. zn. , spisová značka, . Soud se tedy zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu újmy.

28. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení představující nesprávný úřední postup; (ii) vznik újmy a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou (srov. např. rozhodnutí , Anonymizováno, soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

29. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále jen „Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli , podezřelý výraz, obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

30. Podle stanoviska Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne , datum, , je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení Nejvyšší soud ČR dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.

31. S přihlédnutím ke shora uvedenému se soud nejprve zabýval otázkou, zda v průběhu namítaného řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzování této otázky se tak soud (ve světle judikatury ESLP i Nejvyššího soudu ČR) zabýval jednak celkovou délkou namítaného řízení, resp. rozhodným obdobím, a jednak tím, zda v jeho průběhu došlo k průtahům.

32. Posuzované řízení začalo běžet dne , datum, (tj. od podání žaloby v původním řízení splňující požadavky o. s. ř.) a skončilo dne , datum, (právní mocí rozhodnutí odvolacího soudu). Celková délka posuzované řízení tak činila přibližně 11 let a 5 měsíců.

33. K tomu soud zdůrazňuje, že sám žalobce tvrdil (a chtěl prokazovat), že původní řízení bylo zahájeno již v , Anonymizováno, roku 2005, a to sice podáním žaloby k , Anonymizováno, soudu pro , adresa, . Z provedeného dokazování přitom skutečně vyplynulo, že žalobce učinil prostřednictvím emailu podání u , Anonymizováno, soudu pro , adresa, . Přehlédnout rovněž nelze, že přílohou tohoto podání měla být žaloba se shodným názvem jako žaloba vyřizovaná u MS pod sp. zn. , spisová značka, . Nicméně spolehlivě dovodit, že skutečně bylo původní řízení zahájeno již v roce 2005 z provedeného dokazování nelze, když mimo jiné není zřejmé, jak , Anonymizováno, soud , Anonymizováno, , adresa, s podáním žalobce naložil. Žalobce dále tvrdil, že shodné podání (resp. žalobu) měl podat prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Ani toto přitom není možné dovodit z provedeného dokazování. Soud nicméně další důkazy k těmto tvrzením žalobce neprováděl a dále mu nedával výzvu podle § 118a odst. 3 o. s. ř. Tento postup soudu je odůvodněn zásadou procesní ekonomie. Platí totiž, že sám žalobce se domáhal odškodnění pouze za 10 let původního řízení, a to od , datum, . Z tohoto pohledu proto není relevantní, zdali původní řízení bylo skutečně zahájeno již v roce 2005 (jak tvrdí žalobce), či v roce 2011 (jak vyplynulo z provedeného dokazování). Dřívější zahájení řízení by teoreticky mohlo mít vliv na výši odškodnění, kterého by se žalobci mohlo dostat, ve smyslu podílu soudů na délce původního řízení. Jak ovšem bude osvětleno níže, s ohledem na žalovanou částku , částka, , jakékoliv další modifikace ve prospěch žalobce jsou v zásadě nevýznamné, neboť soud nemůže žalobci přiznat více, než kolik sám žádá.

34. Posuzované řízení probíhalo meritorně na dvou stupních soudní soustavy, přičemž ve věci rozhodoval i , Anonymizováno, soud (o vznesené námitce podjatosti). V dané souvislosti soud konstatuje, že již samo vedení řízení u několika stupňů soudní soustavy nutně muselo mít za následek prodloužení délky původního řízení. Ačkoli sice nelze klást k tíži účastníkům řízení, že využívají svých procesních práv daných jim vnitrostátním právním řádem, na druhou stranu ani nelze přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na takové návrhy či podání účastníků řízení (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. Cpjn 206/2010).

35. Původní řízení bylo dle soudu po skutkové a hmotněprávní stránce standardně složité (resp. obtížně). Po stránce procesní pak bylo dle soudu původní řízení složitější (resp. obtížnější). Pokud pak jde o stránku procesní, nelze přehlédnout, že soudy v původním řízení musely opakovaně vyzývat na odstraňování vad, vypořádat se opakovaně s námitkami podjatosti. V souhrnu tedy soud hodnotí posuzované řízení jako mírně složitější (obtížnější).

36. Žalobce se podle názoru zdejšího soudu na délce řízení podílel. Podal totiž zjevně neopodstatněnou námitku podjatosti, opakovaně musel být vyzýván k odstranění vad svých podání a dále v průběhu řízení soudu opakovaně zasílal svá podání, čímž přispíval k nepřehlednosti soudního spisu. Na druhou stranu soud zaznamenal, že žalobce se opakovaně snažil o urychlení řízení. Zdůrazňuje se nicméně, že není povinností účastníka se o urychlení řízení snažit. Jinými slovy, použití uvedených prostředků mu lze klást k dobru (zvýšený význam), nikoli k tíži (snížený význam).37. , právnická osoba, s ustálenou judikaturou pak soud hodnotí význam původního řízení pro žalobce jako vyšší, neboť žalobce se v rámci původního řízení domáhal ochrany osobnosti (k tomu viz rozsudek , Anonymizováno, soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

38. Konečně pokud se jedná o postup soudů coby jedno z klíčových kritérií pro posouzení přiměřenosti doby řízení, tak soud v posuzovaném řízení zaznamenal následující období nečinnosti: v období od , datum, (kdy soud obdržel žalobu) do , datum, (kdy byl žalobce soudem vyzván k odstranění vad žaloby). Dále soud považuje postup soudů v původním řízení za nekoncentrovaný, když rozsudek soudu prvního stupně ze dne , datum, byl zrušen soudem odvolacím, neboť soud prvního stupně zatížil řízení vadou, když nejednal s tou organizační složkou, která je podle zákona povolána ve věci za stát v řízení vystupovat. Přehlédnout rovněž nelze, že , datum, byl spis odvolacím soudem vrácen bez věcného vyřízení.

39. Lze proto shrnout, že soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu, a s přihlédnutím k uvedeným skutkovým okolnostem a k relevantním zákonným ustanovením dospěl k závěru, že posuzované řízení bylo nepřiměřeně dlouhé. Z uvedených důvodů soud uzavřel, že v dané věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 OdpŠk, čímž došlo též k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě.

40. V důsledku porušení tohoto práva vznikla žalobci nemajetková újma, jejíž vznik se předpokládá (jde o vyvratitelnou právní domněnku). Porušení práva na přiměřenou délku řízení je tedy bez dalšího spojeno se vznikem nemajetkové újmy na straně žalobce. Bylo tak na žalované, aby vznik újmy vyvracela; žalovaná tak však nečinila.

41. S ohledem na shora uvedené a na skutečnost, že byly splněny kumulativní podmínky pro vznik nároku, soud dospěl k závěru, že požadavek žalobce na zaplacení přiměřeného zadostiučinění v penězích je co do základu oprávněný, když samotné konstatování porušení práva (k němuž sám ESLP nepřistupuje často) se soudu nejeví jako zcela dostatečné.

42. Soud na základě kritérií stanovených shora citovaným § 31a odst. 3 OdpŠk (k nimž se v konkrétních souvislostech v dané věci vyjádřil podrobněji již výše) shledal přiměřeným odškodnit nemajetkovou újmu žalobce částkou , částka, .

43. Při stanovení dané částky soud vycházel (v souladu se Stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. Cpjn 206/2010) ze sazby , částka, za první dva roky řízení a 17 000 za každý další rok řízení (tj. za 10 let řízení , částka, ) Soud zdůrazňuje, že s ohledem na délku původního řízení nepřipadalo v úvahu přiznání vyšší ani nižší základní částky, neboť původní řízení sice nebylo extrémně dlouhé, avšak bylo násobně delší, nežli bylo lze s ohledem na okolnosti případu očekávat (a to zejm. s ohledem na mimořádně dlouhý průtah na začátku řízení)(srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

44. Vypočtená základní částka ve výši , částka, byla ponížena o 20 % z důvodu složitosti původního řízení (zejm. procesní složitosti, jakož i skutečnosti, že se na rozhodování opakovaně podílely soudu 2 stupňů soudní soustavy) a dále byla ponížena o dalších 10 % z důvodu podílu žalobce na délce řízení (jak bylo podrobně rozebráno shora). Vypočtená základní částka pak byla naopak navýšena o 20 % z důvodu podílu soudů na délce řízení a dále byla navýšena o 10 % z důvod vyššího významu původního řízení pro žalobce. Co se týče ostatních základních kritérií, byť se jedná o jejich demonstrativní výčet, soud neshledal žádná další způsobilá kritéria uvedenou částku zvýšit či naopak ponížit. Ve výsledku tedy nedošlo k modifikaci základní částky.

45. K tomu se zdůrazňuje, že při posuzování přiměřenosti délky řízení a stanovení případného zadostiučinění v případě porušení práva na projednání věci v přiměřené době, je nutno se vyvarovat mechanické aplikace práva s touhou po dosažení matematicky přesného výsledku. Nelze totiž zapomínat, že jde v těchto případech o posouzení vzniku nemajetkové újmy na straně poškozeného, tedy o posouzení kategorie objektivně jen obtížně zjistitelné a zcela jistě nespočítatelné (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

46. Vzhledem k tomu, že se žalobce domáhal zaplacení pouze částky , částka, , soud mu tuto částku přiznal výrokem II.

47. Výrokem I. pak soud zamítl požadavek žalobce na vyslovení jím formulované omluvy. Ačkoliv totiž je v projednávané věci dán odpovědnostní titul (nesprávný úřední postup v podobě nepřiměřené délky původního řízení), z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že původní řízení je již pravomocně skončeno. Není proto pravdou, že by snad soudy „nedokázaly za více než 17 let reálně pohnout“ s případem žalobce. Dále z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že soudy v žádném případě neprodloužily původní řízení o více jak 17 let. Každé soudní řízení logicky nějakou dobu trvá. Přehlédnout sice nelze, že začátek řízení byl poznamenán mnohaletými průtahy, avšak tyto průtahy rozhodně nebyly v délce trvání 17 let (lhostejno zdali by soud vycházel z žalobcem tvrzeného data podání , Anonymizováno, 2005 nebo ze spisu zjištěného data , Anonymizováno, 2011).

48. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř. K tomu soud zdůrazňuje, že žalobkyně byla se svým nárokem co do základu úspěšná, přičemž žalovaná plnila po lhůtě stanovené v § 15 odst. 1 OpŠk.

49. Dále soud postupoval dle § 151 odst. 3 o.s.ř., dle něhož účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3 o.s.ř. činí , částka, za každý úkon (k tomu viz rozhodnutí Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 3394/16, a tam citovaná judikatura).

50. Žalobci tak v dané věci vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, odpovídající paušální náhradě za 5 úkonů (žaloba, reakce na výzvu soudu ze dne , datum, , reakce na výzvu soudu ze dne , datum, , příprava a účast na jednání dne , datum, ). Uvedené je odůvodněno ustanovením § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 3 zmíněné vyhlášky č. 254/2015 Sb. Náklady řízení žalobce také sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , právnická osoba, Kč. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku.

51. K tomu soud pro úplnost zdůrazňuje, že nepřiznal jako účelně vynaložený náklad řízení opakující se podání žalobce (nazývané jako pojistné repetice), neboť tato podání v zásadě toliko opakovala samotný žalobní návrh a nic nového do řízení nepřinesla.52. , adresa, k plnění byla ve výrocích II. a III. stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technicko-organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí.