37 C 34/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Petrem Navrátilem ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení 166 500 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku částka do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svojí žalobou ze dne datum domáhal zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení coby zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou soudního řízení vedeného u Okresního soudu v adresa (dále též „OS“) pod sp. zn. Anonymizováno (dále též „původní řízení“). Žalobce uvedl, že podal u žalované dne datum předběžné uplatnění nároku, přičemž vzhledem k okolnostem považuje žadatel za adekvátní odškodnění částku částka. Po zhodnocení všech okolností došla žalovaná k závěru, že žadatel má nárok na zadostiučinění adresa Kč. Tato částka byla žalobci připsána na účet dne datum. Žalobce považuje takové zadostiučinění jako nízké, vzhledem k celkové délce posuzovaného řízení, složitosti řízení, postupu orgánů veřejné moci a významu předmětu řízení pro poškozeného. Žalobce má za to, že celková délka vůči rozumně očekávatelné délce dosáhla násobku 8,86, proto by měla základní částka činit částka. Dále se domnívá, že řízení nebylo složité. Na délce řízení se nijak nepodílel. Chybu v postupu orgánů veřejné moci spatřuje ve vydání 2 nepřezkoumatelných rozhodnutí, pročež požaduje zvýšení základní částky o 20 %. Ohledně významu řízení navrhuje žalobce zvýšení základní částky o 30 %, neboť se jedná o pracovněprávní spor a v sázce bylo také zaplacení nákladů řízení žalované v posuzovaném řízení ve výši částka, proto ohledně významu řízení navrhuje zvýšení základní částky o 30 %.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne datum uvedla, že nárok žalobce neuznává. K projednání žádosti žalobce o odškodnění došlo dne datum, žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a poskytla žalobci zadostiučinění ve výši částka. Žalovaná vycházela při vyčíslení újmy ze základní částky částka za rok trvání řízení s výjimkou prvních dvou let, za které byla dle judikatury Nejvyššího soudu poskytnuta částka poloviční. Žalovaná shledala důvody pro snížení základní částky o 30 % za složitost řízení. Význam řízení byl zhodnocen jako zvýšený, pročež žalovaná zvýšila zadostiučinění o 20 %. Zjištěné průtahy podle žalované nemají být zohledněny v rámci kritéria postupu orgánu veřejné moci, neboť byly důvodem pro vyslovení závěru o nepřiměřené délce řízení.

3. Protože byly splněny předpoklady podle § 115a o. s. ř., rozhodl soud ve věci samé bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem výslovně souhlasili.

4. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.

5. Z nesporných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalobce u žalované uplatnil nárok na odškodnění dne datum.

6. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).

7. Z nesporných tvrzení účastníků soud zjistil, že dne datum byla žalobci na jeho účet připsána částka částka.

8. Ze spisu vedeného u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. Anonymizováno soud zjistil, že dne datum došla Okresnímu soudu v adresa (v tomto odstavci dále také jako „OS“) žaloba žalobce Jméno zainteresované osoby 0/0 proti žalované právnická osoba (v tomto odstavci dále také jako „žalovaná“, na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru. Usnesením OS ze dne datum byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za žalobu v právní moci datum. Dne datum soudní poplatek za žalobu žalobcem zaplacen. Dne datum došlo vyjádření k žalobě žalovanou, kde tvrdila 6 porušení povinností žalobcem. Dne datum vyjádření k žalobě rozesláno žalobci. Dne datum nahlíženo žalobcem do spisu. Dne datum voláno k jednání na datum. Dne datum žalobce navrhl změnu obsazení senátu, neboť by jinak byla nucena podat námitku podjatosti. Na jednání dne datum prováděny listinné důkazy, vyslýchán žalobce, žalobce navrhl výslech 3 svědků, jednání odročeno na datum. Na jednání dne datum pokračováno ve výslechu žalobce, jednání odročeno na datum za účelem výslechu svědků. Dne datum došla omluva svědka Anonymizováno z jednání z důvodu pracovní neschopnosti. Na jednání dne datum vyslýcháni svědci Anonymizováno, adresa, jednání odročeno na neurčito za účelem vyčkání uzdravení svědkyně Anonymizováno. Dne datum byla žalovaná vyzvána k vyjádření se k bodům 3 a 5 výpovědi z pracovního poměru do jednoho měsíce. Dne datum žalovaná požádala o prodloužení o 2 týdny na odpověď na výzvu za účelem získání potřebných údajů. Dne datum došlo vyjádření žalované k výzvě soudu. Dne datum vyjádření rozesláno žalobci. Dne datum voláno k jednání na datum. Dne datum došlo OS doplnění tvrzení k bodu 5 výpovědi žalovanou. Dne datum doplnění žalované rozesláno žalobci. Dne datum došla omluva svědkyně Anonymizováno z důvodu její hospitalizace. Na jednání dne datum jednání odročeno na neurčito s tím, že do datum se žalobce vyjádří ke znaleckému posudku ze dne datum, jež byl objednán žalovanou ke zjištění vlastnosti Anonymizováno a prozkoumání dat pevného disku z tohoto počítače. Dne 15. 1. došlo OS vyjádření žalobce. Dne datum vyjádření rozesláno. Dne datum voláno k jednání dne datum. Dne datum došla OS replika žalované k vyjádření žalobce. Na jednání dne datum prováděno několik listinných důkazů, vyslýchána svědkyně Anonymizováno, jednání odročeno na neurčito za účelem pokračování ve výslechu Anonymizováno. Dne datum žalobce vyzván, aby se vyjádřil. Dne datum došlo vyjádření žalobce. Dne datum voláno k jednání na datum. Dne datum došla žádost o odročení jednání zástupce žalované z důvodu plánované dovolené. Dne datum jednání odročeno na datum. Dne datum došla omluva z jednání Anonymizováno z důvodu zdravotních potíží. Dne datum jednání odročeno na datum z důvodu nemoci svědkyně. Dne datum došla OS další omluva svědkyně Anonymizováno, která se z důvodu nepříznivého zdravotního stavu nechce účastnit jednání. Dne datum odročeno jednání na neurčito a svědkyně Anonymizováno vyzvána, aby sdělila, zda její výslech bude možný v dubnu nebo v květnu v místě jejího bydliště. Dne datum nařízen výslech svědkyně Anonymizováno v místě jejího bydliště na den datum. Dne datum vyslyšena svědkyně Anonymizováno. Dne datum voláno k jednání na datum. Dne datum. Na jednání dne datum jednání odročeno za účelem vyhlášení rozsudku dnes ve 12:

40. Dne datum vyhlášen zamítavý rozsudek č. j. Anonymizováno. Dne datum podáno odvolání žalobce do rozsudku. Usnesením v právní moci datum žalobce vyzván na zaplacení soudního poplatku za odvolání. Dne 18. 8. poplatek za odvolání zaplacen. Dne datum věc předložena Krajskému soudu v Brně k rozhodnutí o odvolání. Dne datum voláno k jednání na datum. Na jednání Krajského soudu v Brně dne datum vyhlášeno usnesení č. j. Anonymizováno v právní moci datum, kterým se ruší rozsudek prvního stupně, neboť soud I. stupně zcela pominul jeho skutková tvrzení, z nichž dovozoval, že žalovaný konstruováním jednotlivých porušení pracovních povinností žalobcem a jejich následným uplatněním ve skutečnosti nesledoval účel dosáhnout řádného plnění pracovních povinností, nýbrž poškození žalobce proto, že jako delegát reprezentující členy družstva na shromáždění delegátů veřejně kritizoval činnost vedení družstva, tedy tvrzení významné z hlediska posouzení, zda ze strany žalovaného nejde o šikanu, která nepožívá právní ochrany. Dne datum voláno k jednání na datum. Na jednání dne datum předloženo žalovanou několik listin, jednání odročeno na datum za účelem seznámení se s těmito a nechť do jednoho měsíce žalovaná doloží další listiny. Dne datum doloženy listiny žalovanou. Na jednání dne datum jednání odročeno na neurčito s tím, že soud proveden navržený důkaz zálohovým systémem, pokud jde o odchod žalobce a paní Anonymizováno dne datum z pracoviště. Žalobce předloží soudu tento soubor s tím, že soud následně ustanoví znalce. Dne datum došel 1 ks disku OS zaslaný žalobcem. Usnesením ze dne datum ustanoven znalec tituly před jménem jméno FO, aby podal znalecký posudek do 30 dnů. Dne datum složena záloha žalobcem. Dne datum ustanoven znalec tituly před jménem jméno FO z důvodu odmítnutí znaleckého úkolu tituly před jménem jméno FO, aby podal znalecký posudek do 30 dnů. Dne datum podán podnět žalovanou na zrušení ustanovení znalce z důvodu, že žalovaná namítá nepravost důkazního prostředku CD. Usnesením v právní moci datum zrušeno ustanovení znalce. Dne datum voláno k jednání na datum. Na jednání dne datum vyhlášen zamítavý rozsudek č. j. Anonymizováno v právní moci jen ohledně výroku III. ohledně vrácení zálohy žalobci ve výši částka dne datum. Dne datum podáno odvolání žalobcem do rozsudku. Dne datum rozesláno odvolání. Dne datum došlo vyjádření k odvolání žalobce žalovanou. Dne datum věc předložena Krajskému soudu v Brně. Dne datum voláno k jednání Krajského soudu v Brně na datum. Na jednání dne datum jednání za účelem zopakování výslechu Anonymizováno a Anonymizováno odročeno na datum. Dne datum došla soudu omluva z jednání na datum z důvodu její dlouhodobé zdravotní indispozice. Na jednání Krajského soudu v Brně dne datum vyslechnuta svědkyně Anonymizováno, jednání za účelem poskytnutí lhůty účastníkům k mimosoudnímu vyřešení věci odročeno na neurčito. Dne datum žalobcem sděleno, že odmítá možnost mimosoudní dohody. Dne datum voláno k jednání na datum. Na jednání dne datum vyslechnuta svědkyně Anonymizováno, jednání za účelem vyhlášení rozhodnutí odročeno na datum. Na jednání dne datum jednání odročeno na datum za účelem zopakování provedeného dokazování soudem I. stupně. Dne datum jednání odročeno na neurčito z důvodu nouzového stavu ČR. Dne datum voláno k jednání na datum. Na jednání dne datum žalovaný vyzván podle § 118a o.s.ř., jednání za účelem poskytnutí lhůty žalované k označení důkazů odročeno na datum. Dne datum odročeno pro nemoc soudkyně na datum. Dne datum jednání odročeno na neurčito z důvodu opatření vlády proti epidemii. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne datum v právní moci datum č. j. Anonymizováno byl rozsudek I. stupně ve výrocích I. a II. zrušen, neboť co se týče čtvrtého výpovědního důvodu neposkytl žalované dobrodiní dle § 118a odst. 3 o.s.ř., čímž se soud I. stupně dopustil závažné procesní vady. Dne datum poskytnuto poučení žalované dle § 118a odst. 3 o.s.ř. Dne datum došlo vyjádření žalované k dobrodiní dle § 118a odst. 3 o.s.ř, zároveň v tomto rozhodnutí učinil Krajský soud konečné závěry ohledně důvodů výpovědi uvedených v bodu 1-3 a 5-6. Dne datum došla OS žádost žalobce o prodloužení lhůty z důvodu zpracovávání znaleckého posudku k výzvě dle § 118a o.s.ř. Dne datum došlo vyjádření žalobce k výzvě soudu. Dne datum vyjádření žalobce rozesláno. Dne datum voláno k jednání na datum. Na jednání dne datum vyslýchán účastnický znalec Anonymizováno, jednání odročeno na neurčito s tím, že se ukládá žalobci, který předložil znalecký posudek tituly před jménem Anonymizováno, aby v návaznosti na závěr tohoto posudku a na základě výslechu dnes slyšeného znalce Anonymizováno byl upřesněn pojem, jaké použití forenzní analýzy, jaké techniky a podobně do dvou měsíců. Dne datum došlo vyjádření žalobce. Dne datum vyjádření rozesláno. Dne datum došlo vyúčtování znalce Anonymizováno. Usnesením v právní moci datum přiznáno znalečné. Dne datum došlo vyjádření znalce. Dne datum rozesláno vyjádření znalce účastníkům. Dne datum voláno k jednání na datum. Na jednání dne datum vyhlášen zamítavý rozsudek č. j. Anonymizováno v právní moci datum ve znění č. l. 1165 a ve spojení s č. l. 1210 a č. l. 1211. Dne datum podáno odvolání žalobcem do rozsudku. Dne datum odvolání rozesláno. Dne datum věc předložena Krajskému soudu v Brně. Dne datum voláno k jednání na datum. Rozsudkem ze dne datum č. j. Anonymizováno v právní moci datum ve spojení s č.l. 1210 a 1211 rozsudek I. stupně změněn tak, že výpověď z pracovního poměru je neplatná, neboť došel k jinému závěru než soud I. stupně ohledně výpovědního důvodu v bodu 4.

9. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.

10. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

11. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 téhož zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

12. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, kterým je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

13. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

14. Podle § 31a odst. 2 OdpŠk zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

15. Podle § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

16. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále jen „Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

17. Podle stanoviska Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne datum, je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení Nejvyšší soud ČR dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.

18. S přihlédnutím ke shora uvedenému se soud nejprve zabýval otázkou, zda v průběhu namítaného řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzování této otázky se tak soud (ve světle judikatury ESLP i Nejvyššího soudu ČR) zabýval jednak celkovou délkou namítaného řízení, resp. rozhodným obdobím, a jednak tím, zda v jeho průběhu došlo k průtahům.

19. V dané věci žalobce začal pociťovat újmu ohledně nejistoty výsledku řízení dne datum, kdy došla žaloba žalobce v původním řízení k OS. Jako konec rozhodného období pak soud pokládá datum datum, kdy nabylo právní moci konečné rozhodnutí. Celková doba rozhodného období ve vztahu k posuzované nemajetkové újmě žalobce tedy činila 11 let a 9 měsíců.

20. Posuzované řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy. Soud konstatuje, že již samo řízení u více stupňů soudní soustavy nutně muselo mít za následek prodloužení délky původního řízení. Ačkoli sice nelze klást k tíži účastníkům řízení, že využívají svých procesních práv daných jim vnitrostátním právním řádem, na druhou stranu ani nelze přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na takové návrhy či podání účastníků řízení (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010).

21. Posuzované řízení navíc bylo velmi složité. Skutkově bylo na základě vyjádření žalované zapotřebí vyřešit 6 komplexních důvodů výpovědi, kdy ke každému z nich bylo zapotřebí vést složité dokazování velmi rozsáhlým množstvím listin, účastnickými znaleckými posudky, výslechy svědků a samotného žalobce. K tomu je třeba dodat, že skutkového hlediska navíc šla věc posoudit různými způsoby, jak dokládá konečný rozsudek ve věci Krajského soudu v Brně č. j. 49 Co 77/2022-1165, kde odvolací soud došel k odlišnému skutkovému závěru než soud I. stupně, byť oba soudy vycházely stejných tvrzení a důkazů. OS navíc sám zvažoval ustanovení znalce pro řízení, nakonec však ustanovení zrušil, neboť žalovaná v posuzovaném řízení zpochybnila věrohodnost důkazu žalobce, který měl být předmětem znaleckého výzkumu. Procesně byla věc také velmi složitá, neboť bylo třeba několikrát odročit jednání z důvodu dlouhodobé zdravotní indispozice svědkyně, kdy nakonec tato musela být vyslechnuta v místě jejího bydliště. Jednání bylo také třeba dvakrát odročit z důvodu výjimečné situace spojené s epidemií COVID-19.

22. V této souvislosti je také třeba konstatovat, že žalobce se na celkové délce původního řízení nepodílel ve smyslu obstrukcí či nečinnosti.

23. Pokud jde o význam řízení, soud jej hodnotí jako zvýšený. Předmětem posuzovaného řízení byl pracovněprávní spor, pročež mělo být soudem v takové věci postupováno urychleně (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010). Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 4256/2009 uzavřel, že pracovněprávním sporům je třeba věnovat zvláštní pozornost, neboť mají pro jeho účastníky z povahy věci zvýšený význam. Předmětem soudního řízení o neplatnost ukončení pracovního poměru je určit platnost daného právního úkonu, přičemž rozhodnutí v této otázce staví na jisto, zda pracovní poměr nadále trvá (trval) a zda zaměstnanci vznikl nárok na náhradu mzdy. Význam předmětu řízení pro poškozeného je dán zejména tím, že přetrvávající spor může zaměstnanci způsobit problémy při hledání nového zaměstnání a v druhé řadě také tím, že od jeho výsledku je odvislý nárok na náhradu mzdy. Pracovněprávní spor tak svojí povahou předurčuje věc k neodkladnému a co nejvčasnějšímu projednání. Nadto je třeba přihlédnout i k hrozbě placení poměrně vysokých nákladů řízení, jak žalobce uvádí v žalobě.

24. Konečně pokud se jedná o postup soudů, coby jedno z klíčových kritérií pro posouzení přiměřenosti doby řízení, soud konstatuje, že orgány veřejné moci se dopustily několika průtahů v celkovém trvání 4 let. Navíc ve věci OS vydal 1 nepřezkoumatelný rozsudek a jeden částečně nepřezkoumatelný rozsudek. K tomu soud dodává, že uvedené kritérium není obvykle důvodem pro zvýšení či snížení základní částky, neboť je základem pro samotné posouzení přiměřenosti celkové délky řízení. V daném případě je však zřejmé, že pochybení orgánů veřejné moci bylo v dané věci natolik markantní, že soud uvedené kritérium použil pro zvýšení základní částky.

25. Soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu, a s přihlédnutím k uvedeným skutkovým okolnostem původního řízení a k relevantním zákonným ustanovením dospěl k závěru, že délka původního řízení je vzhledem k okolnostem případu tak, jak byly popsány shora, nepřiměřená, a tudíž došlo k nesprávnému úřednímu postupu. Soud tak shledává žalobu důvodnou. Soud rovněž konstatuje, že nepostačí konstatování porušení práva ani jiné vyřízení věci, proto je třeba přiznat za způsobenou nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky řízení peněžitou částku.

26. V souladu se stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010, soud nejprve stanovil základní částku pro přiměřené zadostiučinění za 1 rok řízení, přičemž se v souladu se stanoviskem výše řídil úvahou, že pro poměry České republiky je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi částka až částka. Nejvyšší soud taktéž pokládá za rozumné, jestliže první dva roky řízení (resp. prvních 24 měsíců) budou ohodnoceny částkou o polovinu nižší, než jsou částky uvedené výše. Při stanovení základní částky bude hrát roli zejména celková doba řízení. Navíc, bylo-li řízení celkově extrémně dlouhé (byla-li jeho délka násobně delší, než by bylo možno vzhledem k okolnostem případu očekávat), bude se přiznaná částka za příslušný časový úsek blížit horní hranici výše uvedených intervalů.

27. Soud shledal celkovou dobu původního řízení jako extrémně dlouhou a s ohledem na skutečnosti uvedené výše tak bude dle jeho názoru přiměřené, pokud bude základní částka zadostiučinění za jeden rok nepřiměřeně dlouhého řízení stanovena na částka, přičemž částka za první dva roky původního řízení bude stanovena na částka. Soud se zde řídil úvahou, že délka řízení byla násobně delší, než bylo vzhledem k okolnostem očekávat. Dlužno však poznamenat, že nikoli mnoho násobně s ohledem na složitost věci. Pokud tedy rozhodná doba původního řízení činila 11 let a 9 měsíců, činí základní částka za celou dobu původního řízení částka.

28. Základní částku částka soud dále modifikoval dle kritérií vymezených výše. Ve vztahu ke složitosti řízení soud snížil základní částku o 50 %. Ve vztahu k zavinění žalobce na délce původního řízení soud základní částku nikterak nesnížil. Ohledně významu řízení soud částku zvýšil o 30 %. Ohledně postupu orgánů veřejné moci soud zvýšil základní částku o 10 %. Soud tak základní částku za celé původní řízení modifikoval tak, že ji snížil o 10 %. Ve výsledku tedy náleží žalobci zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou soudního řízení vedeného u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. Anonymizováno ve výši částka.

29. Jak vyplývá ze zjištěných skutkových okolností, žalovaná plnila dne datum žalobci částku ve výši částka. Soud tak uzavřel, že zadostiučinění za nemajetkovou újmu v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. Anonymizováno bylo učiněno zadost již v rámci předsoudního projednání s žalovanou. Nadto je třeba poznamenat, že se žalovaná s plněním částky odškodnění za nepřiměřenou délku nedostala do prodlení ve smyslu § 15 odst. 1 OdpŠk, pročež žalobci nenáleží ani požadovaný zákonný úrok z prodlení.

30. V souladu se shora uvedeným tak soud žalobu, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení, zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

31. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., dle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, ve spojení s ustanovením § 151 odst. 3 o.s.ř., dle něhož účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku.

32. Podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3 o.s.ř. činí částka za každý úkon.

33. Zcela úspěšné žalované, která nebyla v řízení zastoupena a nedoložila výši hotových výdajů, tak v dané věci vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši částka odpovídající paušální náhradě za 1 úkon (písemné vyjádření k žalobě). Uvedené je odůvodněno ustanovením § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 3 zmíněné vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

34. Lhůta k plnění byla v nákladovém výroku stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. část věty před středníkem, neboť ke stanovení lhůty delší nebo plnění ve splátkách soud neshledal žádné důvody. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.