37 C 43/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Zdeňkou Burdovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa pro zaplacení 1 200 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci 1 200 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. od 16. 4. 2020 do zaplacení a dále úroky z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 564 580 Kč od 16. 4. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 16. 4. 2020 domáhal zaplacení nemajetkové újmy ve výši 1 200 000 Kč a 564 580 Kč jako náhradu majetkové škody, způsobenou nezákonným rozhodnutím v řízení u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. [spisová značka].

2. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 11. 6. 2020, č.j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 14. 7. 2020, č.j. [číslo jednací] bylo řízení zastaveno co do zaplacení částky 564 580 Kč jako náhrady majetkové škody, avšak ne již co do požadovaného příalušenství. Usnesení nabylo právní moci dne 28. 7. 2020.

3. Žalovaná učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobce dne 21. 5. 2019 uplatnil nárok na přiměřené zadostiučinění spočívající v nemajetkové újmě za nezákonné rozhodnutí Okresního soudu v Mladé Boleslavi o přípustnosti převzetí a držení ve zdravotním ústavu pod sp.zn. [spisová značka]. K projednání žádosti žalobce došlo dne 18.2.2020. Požadované přiměřené zadostiučinění nebylo žalobci poskytnuto, neboť byla ze strany žalované vznesena námitka promlčení.

4. Žalobce uplatnil nárok u žalované dne 21. 5. 2019, jak má soud prokázáno žádostí žalobce s podacím razítkem žalované ze dne 21. 5. 2019. Žalovaná stanoviskem ze dne 18. 2. 2020 vznesla námitku promlčení a odmítla uspokojení nároku žalobce.

5. Spisem Okresního soudu v Mladé Boleslavi sp. zn. [spisová značka] má soud prokázáno: Dne 13. 4. 2018 došel Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi podnět k zahájení řízení o vyslovení přípustnosti žalobce k převzetí. Soud dne 13. 4. 2018 rozhodl usnesením č.j. [číslo jednací], že zahajuje řízení o přípustnosti převzetí a dalším držení žalobce ve zdravotním ústavu. Byl sepsán protokol vyšší soudní úřednicí dne 13. 4. 2018 s tím, že žalobce byl přijat dne 12. 4. 2018 k první hospitalizaci do Psychiatrické nemocnice [obec] na doporučení psychiatrické ambulance MUDr. [příjmení] pro vážnou dekompenzaci paranoidní poruchy osobnosti s příznaky deprese. Stav se zhoršoval po smrti manželky ve smyslu deprese a paranoii, kdy byl žalobce nebezpečný sobě i svému okolí. Žalobce proklamoval sebevražedné úmysly, které byly reálné. Žalobce byl již dříve hospitalizován pro agresi ve Fakultní nemocnici [obec]. Byl vyslýchán policií, neboť vyhrožoval napadením a likvidací. Žalobce se 15 let soudil o majetek, soud rozhodl v jeho neprospěch. Vloni mu zemřela manželka po vážné nemoci. Žalobce byl již pro kverulantství posuzován MUDr. [jméno] v soudním řízení se závěrem, že se jedná o trvalou poruchu osobnosti, která je léčebně neovlivnitelná. Hospitalizace je nutná ke stabilizaci a zklidnění jeho zdravotního stavu. Pokud by žalobce nebyl přijat do nemocnice, byl by nebezpečný sám sobě, kdy hrozilo riziko sebeohrožení, kdy proklamoval sebevražedné úmysly. Byl nebezpečný svému okolí, kdy vyhrožoval napadením a likvidací. Bylo nutné nastavit medikaci. Žalobce neměl náhled. [ulice] soudní úřednice dne 13. 4. 2018 vyslechla žalobce, který uvedl, že ho do nemocnice odvezli násilím, že vše probíhalo v pořádku, pak ho odpoutali, přijali ho, celý den byl jako onuce, nikdo si ho nevšímal. Dne 13. 4. 2018 byl soudem ustanoven žalobci opatrovník [příjmení] [jméno] [příjmení], advokát. Dále bylo rozhodnuto dne 16. 4. 2018, č. j. [číslo jednací], že k převzetí [celé jméno žalobce], žalobce, do zdravotního ústavu došlo ze zákonných důvodů a tyto důvody trvají. Bylo podáno blanketní odvolání právním zástupcem žalobce a žalobcem samotným. Spis předložen Krajskému soudu v Praze dne 18. 5. 2018, který dne 31. 5. 2018 rozhodl č. j. [číslo jednací], že usnesení soudu I. stupně se zrušuje a detenční řízení umístěného se zastavuje a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Z odůvodnění má soud prokázáno, že dne 18. 5. 2018 došlo podle zprávy Psychiatrické nemocnice [obec] k ukončení hospitalizace umístěného žalobce přijatého bez písemného souhlasu k jeho propuštění do domácího léčení na adresu jeho trvalého bydliště pro zlepšení jeho zdravotního stavu. V obecné rovině je třeba v důvodech tohoto usnesení konstatovat, že detenční řízení konkrétní fyzické osoby umístěné ve zdravotním ústavu bez svého písemného souhlasu se vyvíjí v závislosti na vývoji zdravotního stavu takové osoby, pokud odpadne, jak se tato skutečnost podává jednoznačně v této věci, kterou odvolací soud měl k datu svého rozhodnutí k dispozici, důvod pro další vedení detenčního řízení, pak je na místě detenční řízení zastavit i bez návrhu. Nastalo-li k datu rozhodování odvolacího soudu v tomto detenčním řízení na podkladě odvolání umístěného, tato výše naznačená situace, pak je na místě detenční řízení umístěného zastavit a v této souvislosti i tzv. odklidit dosud soudem I. vydané rozhodnutí a jeho zrušení, protože důvod pro další vedení detenčního řízení, tedy i věcného rozhodování soudu v této věci odpadl, pokud za této situaci již pro další ingerenci soudní moci není dán žádný důvod. Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné. Nabytí právní moci usnesení Krajského soudu v Praze č.j. [číslo jednací] ze dne 31. 5. 2018 dne 27. 6. 2018.

6. Po právní stránce dospěl soud k následujícím závěrům: Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ Odpšk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 Odpšk odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 Odpšk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

7. Žalovaná vznesla v průběhu řízení námitku promlčení žalobou uplatněného nároku, proto se nejprve soud zabýval touto námitkou. Podle § 609 věta první zákona č. 89/2012 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o.z.“) nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Podle § 610 odst. 1 věta třetí o.z., k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle § 32 odst. 3 OdskZ se nárok na náhradu nemajetkové újmy promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Dle ust. § 35 odst. 1 OdskZ promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. Počátek běhu šestiměsíční subjektivní lhůty se odvíjí od vědomosti žalobce, že došlo k nemajetkové újmě, tedy kdy se dozvěděl, že v jeho poměrech nastaly nepříznivé důsledky, nikoliv od vědomosti o samotné okolnosti tento důsledek vyvolávající. V případě nesprávného úředního postupu podmínkou pro počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty není to, aby se poškozený dozvěděl o tom, že se jednalo o úřední postup nesprávný (případy nepřiměřené délky řízení srov. dále). V případě nezákonného rozhodnutí se i v tomto případě uplatní kumulativní podmínka vyplývající z § 8 Odpšk, tj. pravomocné zrušení rozhodnutí pro nezákonnost. U Okresního soudu v Mladé Boleslavi bylo řízení pod sp.zn. [spisová značka] pravomocně skončeno dne 27. 6. 2018. Od tohoto dne nejpozději začala běžet promlčecí doby k uplatnění nároku. Žalobce uplatnil žádost u žalované však až dne 21. 5. 2019. Tedy po době delší než 6 měsíců. Žalovaná vznesla námitku promlčení a soud proto k námitce promlčení jako důvodné přihlédl a žalobu zamítl z důvodu vznesené námitky promlčení, proto se samotným nárokem nezabýval.

8. Dle názoru soudu neobstojí ani tvrzení žalobce, že promlčení nároku je v rozporu s dobrými mravy. Promlčení nároku je v rozporu s dobrými mravy jen ve výjimečných případech, kdy by se jednalo o zneužití institutu promlčení na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by byl zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby nepřiměřeně tvrdým postihem (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2011, sp. zn. 30 Cdo 4112/2010). Žádné takové okolnosti žalobce netvrdil a ani neuváděl konkrétní skutečnosti, které mu zabránily včas nárok předběžně uplatnit, resp. podat žalobu. Soud poukazuje na zásadu Vigilantibus iura scripta sunt a uzavírá, že to je žalobce, kdo nese zodpovědnost za promlčení nároku.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 151 odst. 3 o. s. ř. účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, činí výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3 občanského soudního řádu 300 Kč za každý úkon. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku a přiznal žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši paušální náhrady podle výše uvedené vyhlášky, když žalovaná, která nebyla v řízení zastoupena zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. a nedoložila výši svých hotových výdajů, učinila v této věci tři úkony (vyjádření k žalobě, příprava k jednání a účast u jednání dne 24. 3. 2021). Lhůta k plnění ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.; k určení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách neshledal soud důvod.