37 C 55/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Petrem Navrátilem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa o zaplacení 46 375 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 13 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 79 500 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 13 250 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky ve výši 33 125 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 33 125 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 22 570 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal zaplacení částky 46 375 Kč s příslušenstvím (původně se domáhal částky 112 625 Kč s příslušenstvím, nicméně svoji žalobu vzal částečně zpět). Svůj nárok opíral o tvrzený nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení vedeného u [název soudu] (dále též„ OS“) sp. zn. [spisová značka] (dále též„ původní řízení“). K tomu zdůraznil, že původní řízení bylo zahájeno dne [datum] a pravomocně skončeno dne [datum]. Nadto sdělením obvinění a vedením trestního stíhání byla zasažena čest a dobrá pověst žalobce, jeho společenský a rodinný život i pracovní uplatnění. Po celou dobu trestního stíhání měl žalobce být rovněž vystaven značné psychické zátěži. Délka původního řízení 5 let a 5 měsíců pak podle žalobce neodpovídá složitosti ani skutkové a právní náročnosti; délka původního řízení byla způsobena postupem na straně soudu. Sám žalobce se na délce původního řízení nijak nepodílel. Podle žalobce je tak namístě základní částku vypočtenou dle ustálené judikatury [název soudu] (ve výši 15 000 Kč za první dva roky řízení a dále ve výši 15 000 Kč za každý další rok řízení, resp. ve výši 1 250 Kč za každý další měsíc řízení) navýšit o 20 % (jelikož postupu žalobce v původním řízení nelze nic vytknout) a o 50 % (z důvodu velkého významu původního řízení pro žalobce). Konečně v neposlední řadě žalobce poukázal na měnící se hospodářské poměry, resp. na míru inflace v ČR.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] rekapitulovala původní řízení a dále uvedla, že v původním řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“). Za tento nesprávný úřední postup se pak žalovaná omluvila a poskytla přiměřené zadostiučinění ve výši 66 250 Kč. K tomu zdůraznila, že s ohledem na složitost věci je namístě základní částku vypočtenou dle ustálené judikatury [název soudu] (ve výši 15 000 Kč za první dva roky řízení a dále ve výši 15 000 Kč za každý další rok řízení, resp. ve výši 1 250 Kč za každý další měsíc řízení) třeba ponížit o 15 %. Naopak bylo dle žalované namístě zvýšit vypočtenou základní částku o 10 %, a to z důvodu vyššího významu původního řízení pro žalobce. S ohledem na to, že žalovaná považovala již poskytnuté přiměřené zadostiučinění za zcela odpovídající, navrhovala žalobu zamítnout a zároveň přiznat žalované plnou náhradu nákladů řízení.

3. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.

4. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že žalobce u žalované uplatnil dne [datum] nárok ve výši a z důvodu jako v projednávané žalobě s tím, že žalovaná o tomto nároku rozhodla svým stanoviskem ze dne [datum] s tím, že žalobci nárok na náhradu újmy (za nepřiměřenou délku původního řízení) přiznala ve výši 66 250 Kč a tyto peníze byly žalobci vyplaceny [datum].

5. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).

6. Ze spisu [název soudu] vedeným pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti. Dne [datum] byl vyhotoven záznam o zahájení úkonů trestního řízení ve věci pojistného podvodu [celé jméno žalobce]. Dne [datum] bylo doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání [celé jméno žalobce], ve věci [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] jako obviněných z přečinu pojistného podvodu podle § 210 odst. 2, odst. 4 trestního zákoníku, spáchaného dílem dokonaným a dílem ve stádiu pokusu, kterého se měli dopustit jako spolupachatelé. Dne [datum] [celé jméno žalobce] zplnomocnil JUDr. [jméno] [příjmení] k obhajování ve věci. Dne [datum] došla Policii ČR, [stát. instituce], Územní odbor [obec] venkov – JIH, Oddělení služby kriminální policie a vyšetřování stížnost [celé jméno žalobce] proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Dne [datum] vyslýchán obviněný [celé jméno žalobce]. Dne [datum] vyslýchán obviněný [příjmení]. Dne [datum] podal vysvětlení [jméno] [příjmení]. Dne [datum] podala vysvětlení [jméno] [příjmení]. Dne [datum] podala vysvětlení [jméno] [příjmení]. Dne [datum] doplnila vysvětlení [jméno] [příjmení]. Dne [datum] podala vysvětlení [jméno] [příjmení]. Dne [datum] podala vysvětlení [jméno] [příjmení]. Dne [datum] podal vysvětlení [jméno] [příjmení]. Dne [datum] podal vysvětlení [jméno] [příjmení]. Dne [datum] podal vysvětlení [jméno] [příjmení]. Dne [datum] podala vysvětlení [jméno] [příjmení]. Dne [datum] podala vysvětlení [jméno] [příjmení]. Dne [datum] podal vysvětlení [jméno] [příjmení]. Dne [datum] podal vysvětlení [celé jméno žalobce]. Dne [datum] vyzvána [jméno] [příjmení] k vydání věci. Dne [datum] věc [jméno] [příjmení] vydána. Dne [datum] bylo provedeno šetření k firmě [právnická osoba] Dne [datum] bylo provedeno šetření ve věci možného pojistného podvodu. Dne [datum] bylo provedeno šetření k firmě [právnická osoba] Dne [datum] bylo provedeno skryté šetření. Dne [datum] bylo provedeno šetření. Dne [datum] bylo provedeno šetření k rodinnému domu, který vlastní [celé jméno žalobce]. Dne [datum] vyrozuměn [celé jméno žalobce] o možnosti prostudovat trestní spis. Dne [datum] prostudován spis obviněným [celé jméno žalobce]. Dne [datum] došel Okresnímu státnímu zastupitelství [okres] návrh na podání obžaloby. Dne [datum] došla [název soudu] obžaloba na obviněného [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení], kdy se měl [celé jméno žalobce] dopustit přečinu pojistného podvodu dle § 210 odst. 2, odst. 4 trestního zákoníku, ve stadiu pokusu. Dne [datum] vydal okresní soud trestní příkaz. Dne [datum] podán odpor okresního státního zastupitelství. Dne [datum] podán odpor obviněným. Dne [datum] došel OS odpor obviněného [příjmení]. Dne [datum] vypravena volání na hlavní líčení dne [datum]. Na hlavním líčení dne [datum] vyslýcháni obžalovaní, dále vyslýcháni tři svědci a vyhlášen zprošťující rozsudek ve vztahu k oběma obžalovaným. Dne [datum] podáno odvolání okresního státního zastupitelství. Dne [datum] spis předložen [název soudu] k rozhodnutí o odvolání. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] zrušen rozsudek soudu I. stupně, neboť je nepřezkoumatelný, z důvodu, že se nezabýval komparací faktur. Dne [datum] nařízeno hlavní líčení na [datum]. Na hlavním líčení dne [datum] vyslýchán svědek [jméno] [příjmení], hlavní líčení odročeno na [datum] za účelem předvolání svědků [příjmení], [příjmení] a účetní [příjmení] a [příjmení]. Na hlavním líčení dne [datum] vyslýchána svědkyně [jméno] [příjmení], dále svědek [jméno] [příjmení] a svědek [jméno] [příjmení]. Hlavní líčení za účelem výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] odročeno na [datum]. Na hlavním líčení dne [datum] vyslýchána svědkyně [příjmení], vyhlášen odsuzující rozsudek pro oba obžalované. Dne [datum] povoleno prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku do [datum]. Dne [datum] došlo soudu odvolání obžalovaného [celé jméno žalobce]. Dne [datum] došlo odvolání obžalovaného [příjmení]. Dne [datum] doplněno odvolání [celé jméno žalobce]. Na výzvu soudu doplněno dne [datum] odvolání [ulice]. Dne [datum] věc předložena [název soudu] k rozhodnutí o odvolání. Na veřejném zasedání [název soudu] dne [datum] vyhlášeno usnesení, kterým se rozsudek I. stupně zrušuje, neboť soud I. stupně nedoplnil dokazování o seznamy vydaných faktur. Dne [datum] strany vyzvány ke sdělení návrhů na doplnění dokazování. Dne [datum] voláno k hlavnímu líčení na [datum]. Na hlavním líčení dne [datum] vyslýchán svědek [příjmení] [příjmení], hlavní líčení odročeno na [datum] za účelem vyžádání dokumentace a seznamu faktur od obžalovaného. Na hlavním líčení dne [datum] provedeny důkazy listinami a odročeno na [datum] za účelem potřeby faktického dodání faktur, nikoli jen seznamu. Na hlavním líčení dne [datum] vyhlášen odsuzující rozsudek pro oba obžalované. Dne [datum] došlo soudu odvolání obžalovaného [celé jméno žalobce]. Dne [datum] došlo soudu odvolání obžalovaného [příjmení]. Dne [datum] [celé jméno žalobce] doplnil své odvolání. Dne [datum] došlo doplnění odvolání obžalovaného [příjmení]. Dne [datum] věc předložena [název soudu] pro rozhodnutí o odvolání. Na veřejném zasedání dne [datum] rozsudek soudu I. stupně zrušen, neboť opětovně nedostál pokynu [název soudu] a nedoplnil dokazování seznamem vydaných faktur, resp. deníkem, v němž se účetní zápisy uspořádávají z hlediska chronologického, dále soud odvolací konstatoval, že je třeba, aby soud I. stupně provedené důkazy důsledně hodnotil a precizně vysvětlil, proč považuje jednotlivé faktury za věrohodné či nikoli. Dne [datum] voláno k hlavnímu líčení na den [datum]. Na hlavním líčení dne [datum] hlavní líčení odročeno na neurčito za účelem přibrání znalce. Dne [datum] oslovována množina znalců, zda má kapacitu ke zpracování znaleckého posudku. Dne [datum] pozvána [jméno] [příjmení] ke konzultaci na [datum], nakonec konzultace konána dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] ustanoven znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], znalkyně z oboru ekonomika, k vypracování znaleckého posudku do [datum]. Dne [datum] požádáno znalcem o prodloužení lhůty. Soudkyní lhůta prodloužena na 2 měsíce od doručení spisu. Dne [datum] došel soudu znalecký posudek. Dne [datum] voláno k hlavnímu líčení na [datum]. Na hlavním líčení dne [datum] vyslýchána znalkyně [jméno] [příjmení], zjištěno, že je třeba znovu vyslechnout svědkyni [příjmení], hlavní líčení odročeno na [datum] za účelem předvolání svědkyně [příjmení]. Dne [datum] voláno k hlavnímu líčení na [datum]. Dne [datum] požádal obžalovaný [příjmení] o odročení jednání, z důvodu dovolené. Dne [datum] hlavní líčení odročeno na žádost obžalovaného na [datum]. Dne [datum] došla žádost o odročení obžalovaného [celé jméno žalobce], neboť je nemocný Hlavní líčení odročeno a další nenařizováno z důvodu opatření proti COVID. Dne [datum] voláno k hlavnímu líčení na [datum] Hlavní líčení odročeno z důvodu zdravotních potíží znalkyně, kterou je nezbytné ještě vyslechnout. Dne [datum] vypraven dotaz na znalkyni, zda je schopna účastnit se hlavního líčení. Dne [datum] sděleno znalkyní, že se může zúčastnit hlavního líčení od února. Dne [datum] voláno k hlavnímu líčení na [datum]. Na hlavním líčení [datum] hlavní líčení odročeno na [datum], neboť se bez omluvy nedostavila znalkyně. Na hlavním líčení dne [datum] vyhlášen zprošťující rozsudek. Dne [datum] na žádost soudkyně prodloužena lhůta k vyhotovení rozsudku do [datum]. Dne [datum] došlo soudu odvolání OSZ. Dne [datum] odvolání rozesláno. Dne [datum] vyžádána od obhájce [ulice] adresa, neboť se zásilka s rozsudkem vrátila. Dne [datum] urgován obhájce, aby si obžalovaný [příjmení] přišel pro rozsudek. Dne [datum] požádána PČR o doručení rozsudku. Dne [datum] zásilka doručena. Dne [datum] došel spis [název soudu] k rozhodnutí o odvolání. Na neveřejném zasedání dne [datum] rozsudek I. stupně zrušen, neboť soud I. stupně přehlédl pokyn [název soudu] k provedení opětovného výslechu svědka [příjmení] a nehodnotil provedené důkazy způsobem přepokládaným trestním řádem, přičemž podle § 262 trestního řádu [název soudu] nařídil, aby věc byla projednána a rozhodnuta v jiném složení senátu. Dne [datum] voláno k hlavnímu líčení na [datum]. Na hlavním líčení dne [datum] hlavní líčení odročeno na [datum] za účelem doplnění dokazování výslechem svědka [jméno] [příjmení]. Na hlavním líčení dne [datum] vyhlášen zprošťující rozsudek č. j. [číslo jednací] v právní moci [datum rozhodnutí].

7. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.

8. Soud posuzoval danou věc ve světle následujících zákonných ustanovení.

9. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 téhož zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

10. Podle ustanovení § 5 písm. a) a b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v trestním řízení, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, kterým je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

12. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, se podle tohoto zákona poskytuje též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí téhož zákona se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédne rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

13. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

14. Dále se žalobce svojí žalobou domáhal zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou trestního stíhání.

15. Zákon v obecné rovině rozeznává dva odpovědnostní tituly, a to nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup (srov. § 5 OdpŠk). Žalobce svůj nárok přitom odvíjel od odpovědnostního titulu nesprávného úředního postupu spočívající v nepřiměřené délce původního řízení. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení představující nesprávný úřední postup; (ii) vznik újmy a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou (srov. např. rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

16. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ([číslo] Sb., dále jen„ Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury [název soudu] (dále jen„ ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

17. Podle stanoviska [název soudu], sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne [datum], je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení [název soudu] dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.

18. S přihlédnutím ke shora uvedenému se soud nejprve zabýval otázkou, zda v průběhu namítaného řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzování této otázky se tak soud (ve světle judikatury ESLP i [název soudu]) zabýval jednak celkovou délkou namítaného řízení, resp. rozhodným obdobím, a jednak tím, zda v jeho průběhu došlo k průtahům.

19. V dané věci začalo rozhodné období posuzovaného řízení běžet dne [datum], kdy bylo zahájeno trestního stíhání žalobce (doručením usnesení o zahájení trestního stíhání). Konec rozhodného období soud spatřuje v datu [datum], kdy bylo trestní stíhání pravomocně skončeno. Celková délka posuzovaného řízení, resp. rozhodného období ve vztahu k nemajetkové újmě žalobce, tedy činí cca 65 měsíců.

20. Dlužno poznamenat, že soud při posuzování přiměřenosti délky předmětného trestního stíhání nepřihlížel k té fázi trestního řízení, která předcházela zahájení trestního stíhání žalobce. Uvedený závěr soud opírá zejména o stanovisko [název soudu], sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne [datum], dle něhož„ (V) případě trestního řízení je třeba považovat řízení za zahájené v zásadě okamžikem sdělení obvinění osobě podezřelé ze spáchání trestného činu (§ 160 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ tr. ř.“), resp. doručení opisu usnesení o zahájení trestního stíhání obviněnému (§ 160 odst. 2 tr. ř.)“.

21. Trestní stíhání probíhalo na 2 stupních soudní soustavy, a předtím v rámci přípravného řízení u Policie ČR. V dané souvislosti je třeba zdůraznit, že již samo vedení řízení u několika stupňů justiční soustavy nutně muselo mít za následek prodloužení délky původního řízení. Ačkoli sice nelze klást k tíži účastníkům řízení, že využívají svých procesních práv (včetně opravných prostředků) daných jim vnitrostátním právním řádem, na druhou stranu ani nelze přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na takové návrhy či podání účastníků řízení a rozhodovat o nich (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010).

22. Po skutkové stránce byla věc dle soudu obtížnější (resp. složitější), o čemž svědčí už jen to, že v daném trestním řízení bylo vyslechnuto několik svědků a znalkyně. Po procesní stránce soud řízení hodnotí rovněž jako složitější, neboť řízení bylo vedeno na několika stupních justiční soustavy proti 2 obžalovaným, byl ustanovován znalec. Přehlédnout rovněž nelze, že svědci a účastníci se opakovaně omlouvali z nařízeného hlavního líčení, které se muselo opakovaně odročovat. Soud věc po stránce hmotněprávní hodnotí jako standardně obtížnou (resp. složitou), neboť orgány činné v trestním řízení posuzovaly otázku naplnění skutkové podstaty trestného činu, pro nějž byl žalobce stíhán, a splnění podmínek pro vznik trestní odpovědnosti žalobce. V souhrnu tak soud hodnotí věc jako obtížnější (resp. složitější).

23. Žalobce se na délce řízení nijak nepodílel. Soud nezaznamenal (a žalobce ani netvrdil), že by se sám žalobce snažil o urychlení řízení, resp. že by podala žádost o odstranění průtahů ve smyslu zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů. Soud nicméně zdůrazňuje, že není povinností účastníka se o urychlení řízení shora uvedeným způsobem snažit. Jinými slovy, použití uvedených prostředků mu lze klást k dobru (zvýšený význam), nikoli k tíži (snížený význam).

24. Pokud jde o význam řízení, tak ten soud posoudil jako zvýšený. Vzhledem k druhové stránce řízení, resp. jeho předmětu, kterým bylo trestní stíhání žalobce, se jedná o řízení, u něhož se zvýšený význam se presumuje (srov. stanovisko [název soudu] sp. zn. Cpjn 206/2010 ze dne [datum]). Soud si je přitom vědom toho, že k typovým aspektům stran významu řízení mohou přistoupit i aspekty individuální. V projednávané věci ovšem žalobce ani netvrdil (a logicky ani neprokázal), že by zde byly skutečnosti, které se vymykají obecnému (paušálnímu) vnímání důležitosti jednotlivých„ typů“ řízení či typových okolností na straně účastníků. Dlužno poznamenat, že není přitom ani rolí soudu, aby nad rámec tvrzení účastníků pátral po okolnostech svědčících pro zvýšení či snížený význam předmětu řízení pro poškozené, neboť by se tím mohl dopustit porušení zásady rovnosti účastníků řízení (viz rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

25. K tomu soud zdůrazňuje, že neprováděl dokazování účastnickým výslechem, jak navrhoval žalobce, neboť tento považoval za zcela nadbytečný. Již na základě samotných žalobních tvrzení totiž bylo lze posoudit, že žalobcem uvedená tvrzení stran dopadu původního řízení do jeho života (v podobě zásahu do cti a dobré pověsti, společenského a rodinného života, pracovního uplatnění a psychické zátěže) se týkají samotného vedení původního řízení. Jinak řečeno, již jen ze samotných tvrzení žalobce je možné dovodit, že tuto tvrzenou újmu žalobce utrpěl v příčinné souvislosti se svým nezákonným trestním stíháním (resp. nezákonným rozhodnutím usnesením o zahájení trestního stíhání) nikoliv v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřené délky původního řízení. Sám žalobce přitom soudu výslovně sdělil, že se nedomáhá náhrady nemajetkové újmy za vedení původního řízení (tj. nezákonného trestního stíhání), nýbrž náhrady nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku původního řízení. Za této situace by tak provádění důkazů k tvrzeným dopadů nezákonného trestního stíhání do života žalobce, kdy odškodnění za samotné vedení původního řízení (tj. za samotné nezákonné trestní stíhání) nebylo předmětem řízení, by bylo v rozporu se zásadou procesní ekonomie.

26. Konečně pokud se jedná o postup soudů coby jedno z klíčových kritérií pro posouzení přiměřenosti doby řízení, tak soud v posuzovaném řízení nezaznamenal průtahy, resp. období nečinnosti. Na druhou stranu nelze přehlédnout, že soudy v původním řízení nepostupovaly zcela koncentrovaně, když rozhodnutí soudu I. stupně bylo [název soudu] opakovaně rušeno, neboť soud I. stupně nedostál pokynu [název soudu] a řádně a precizně nehodnotil jednotlivé důkazy. Navíc [název soudu] podle § 262 trestního řádu nařídil, aby věc byla projednána a rozhodnuta v jiném složení senátu.

27. Soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu, a s přihlédnutím k uvedeným skutkovým okolnostem původního řízení a k relevantním zákonným ustanovením dospěl k závěru, že ačkoli nebyly shledány průtahy ve vlastním slova smyslu, délka posuzovaného řízení je (vzhledem k okolnostem případu tak, jak byly popsány shora), není přiměřená, a tudíž došlo k nesprávnému úřednímu postupu (což ostatně uznala i sama žalovaná).

28. Lze proto shrnout, že soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu, a s přihlédnutím k uvedeným skutkovým okolnostem a k relevantním zákonným ustanovením dospěl k závěru, že posuzované řízení bylo nepřiměřeně dlouhé. Z uvedených důvodů soud uzavřel, že v dané věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 OdpŠk, čímž došlo též k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě.

29. V důsledku porušení tohoto práva vznikla žalobci nemajetková újma, jejíž vznik se předpokládá (jde o vyvratitelnou právní domněnku). Porušení práva na přiměřenou délku řízení je tedy bez dalšího spojeno se vznikem nemajetkové újmy na straně žalobce. Bylo tak na žalované, aby vznik újmy vyvracela; žalovaná tak však nečinila.

30. S ohledem na shora uvedené a na skutečnost, že byly splněny kumulativní podmínky pro vznik nároku, soud dospěl k závěru, že požadavek žalobce na zaplacení přiměřeného zadostiučinění v penězích je co do základu oprávněný, když samotné konstatování porušení práva (k němuž sám ESLP nepřistupuje často) se soudu nejeví jako zcela dostatečné.

31. Soud na základě kritérií stanovených shora citovaným § 31a odst. 3 OdpŠk (k nimž se v konkrétních souvislostech v dané věci vyjádřil podrobněji již výše) shledal přiměřeným odškodnit nemajetkovou újmu žalobce částkou 13 250 Kč.

32. Při stanovení dané částky soud vycházel (v souladu se Stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010) ze sazby 15 000 Kč za první dva roky řízení a 15 000 za každý další rok řízení (tj. za 5 let řízení 60 000 Kč) a dále 1250 Kč za každý další měsíc řízení (tj. 6 250 Kč za dalších 5 měsíců řízení). Soud zdůrazňuje, že s ohledem na délku původního řízení nepřipadalo v úvahu přiznání vyšší základní částky, neboť původní řízení nebylo extrémně dlouhé, resp. původní řízení nebylo násobně delší, nežli bylo lze s ohledem na okolnosti případu očekávat (a to zejm. s ohledem na počet instancích, kterými byla věc v původním řízení opakovaně projednávána) (srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

33. Vypočtená základní částka ve výši 66 250 Kč byla ponížena o 20 % z důvodu složitosti (skutkové a procesní; viz shora) původního řízení. Naopak byla navýšena o 20 % z důvodu vyššího významu původního řízení pro žalobce a dále navýšena o dalších 20 % z důvodu nekoncentrovaného postupu soudů v rámci původního řízení. Co se týče ostatních základních kritérií, byť se jedná o jejich demonstrativní výčet, soud neshledal žádná další způsobilá kritéria uvedenou částku zvýšit či naopak ponížit. Ve výsledku tedy došlo k modifikaci základní částky jejím zvýšením o 20 %, tj. na výslednou částku 79 500 Kč.

34. K tomu se zdůrazňuje, že při posuzování přiměřenosti délky řízení a stanovení případného zadostiučinění v případě porušení práva na projednání věci v přiměřené době, je nutno se vyvarovat mechanické aplikace práva s touhou po dosažení matematicky přesného výsledku. Nelze totiž zapomínat, že jde v těchto případech o posouzení vzniku nemajetkové újmy na straně poškozeného, tedy o posouzení kategorie objektivně jen obtížně zjistitelné a zcela jistě nespočítatelné (viz rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

35. Pouze pro úplnost se dodává, že soud nenavýšil přiznané zadostiučinění s ohledem na změněné hospodářskou situaci panující v České republice, jak požadoval žalobce. Jak totiž judikoval [název soudu] v kontextu náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení, výše přiměřeného zadostiučinění by měla odpovídat konkrétním okolnostem případu a závažnosti vzniklé újmy, přičemž na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny či životní úrovně (srov. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] či sp. zn. [spisová značka]). To, že neexistuje důvod se od této judikatury odchýlit, vysvětloval [název soudu] opakovaně (srov. např. rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] či sp. zn. [spisová značka]), a k témuž závěru se přihlásil i [název soudu] (viz např. nález sp. zn. III. ÚS 1303/21).

36. S ohledem na to, že žalovaná sama již dobrovolně plnila částku 66 250 Kč, soud výrokem I. tohoto rozsudku přiznal zbývající částku 13 250 Kč a ve zbytku výrokem II. tohoto rozsudku žalobu zamítl.

37. Pokud jde o požadované úroky z prodlení, jak je uvedeno shora, dle § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou újmy způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu (tj. v dané věci žalované). Teprve ode dne následujícího po uplynutí zmíněné lhůty jej tedy stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení (srov. např. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], či sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]).

38. Uplatněním ve smyslu § 15 odst. 2 OdpŠk je pak okamžik doručení žádosti žalobce o náhradu újmy žalované, tj. v daném případě dne [datum]. Po uplynutí 6 měsíční lhůty pak byla žalovaná v prodlení a bylo proto namístě přiznat úroky z prodlení v zákonné výši. V projednávané věci pak uplynula lhůta dne [datum]; v prodlení se tak žalovaná ocitla dne [datum]. Soud proto přiznal nárok na úrok z prodlení z přisouzených částek částky od [datum] a ve zbytku žalobu zamítl. Soud rovněž přiznal úrok z prodlení z částky 66 250 Kč od [datum] do [datum] (tj. do dne, kdy žalovaná tuto částku žalobci plnila). Samotné úroky z prodlení (resp. jejich výše) jsou odůvodněny § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jakož i související judikaturou (srov. např. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], či sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]) (viz výroky II., III., IV. tohoto rozsudku).

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. v souladu s § 142 odst. 3 o. s. ř. Náklady řízení žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a z odměny za právní zastoupení dle § 7 bod [číslo] ve spojení s § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (srov. např. usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]), kdy tak za jeden úkon právní služby přísluší částka 3 100 Kč (z tarifní hodnoty 50 000 Kč).

40. V daném případě bylo provedeno 5 úkonů právní služby, tj. celkem 15 500 Kč. Konkrétně se jednalo o následující úkony právní služby dle § 11 advokátního tarifu: (i) převzetí věci, (ii) podání žaloby, (iii) doplnění žaloby k výzvě soudu ze dne [datum], (iv) částečné zpětvzetí ze dne [datum] a (v ) účast na jednání soudu dne [datum]. Součástí nákladů právního zastoupení je i 5 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. 1 500 Kč. Právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tak žalobci náleží na náhradě nákladů řízení částka 22 570 Kč (tj. (5 x [číslo] + 5 x 300) x 1,21 + 2000).

41. Lhůta k plnění byla ve výrocích I. a III. stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technicko-organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí. Náklady byly přisouzeny na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).