37 C 58/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Petrem Navrátilem ve věci žalobkyní:

1. Jméno žalobkyně A , narozená Datum narození žalobkyně A bytem Adresa žalobkyně A 2. Jméno žalobkyně B , narozená Datum narození žalobkyně B , Anonymizováno 2 obě zastoupeny advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená obecným zmocněncem Jméno zmocněnce bytem Adresa zmocněnce o vyklizení bytu I. Žalovaná je povinna vyklidit byt ev. č. , hodnota, o velikosti , Anonymizováno, , nacházející se , Anonymizováno, nadzemním patře budovy č. p. , Anonymizováno, , která stojí na pozemku p. č. , hodnota, , to vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, , pro obec , adresa, a k.ú. , adresa, a vyklizený je předat žalobkyním, a to do 15 dnů po právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaná je povinná zaplatit žalobkyním náhradu nákladu řízení ve výši , částka, k rukám právního zástupce žalobkyň, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhaly uložení povinnosti žalované vyklidit a vyklizený předat žalobkyním byt ev. č. , hodnota, o velikosti 2 , Anonymizováno, , nacházející se v , Anonymizováno, patře budovy č. , Anonymizováno, , která stojí na pozemku p. č. , hodnota, , to vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a k.ú. , adresa, (déle též „dotčená nemovitost“ nebo též „dotčený byt“). K tomu zdůrazňovali, že s žalovanou byla sjednána nájemní smlouva na dobu určitou od , datum, do , datum, . Přestože byla žalovaná upozorňována několik měsíců před skončením nájmu na to, že nájem nebude dále prodlužován, řádně byt nevyklidila a nepředala jej žalobkyním.

2. Žalovaná ve věci uvedla, že dotčenou nemovitost si pronajímá již od roku , Anonymizováno, . Dále zdůraznila, že dne , datum, došlo konkludentně k uzavření smlouvy o nájmu k předmětnému bytu počínaje od , datum, na dobu neurčitou. Tuto skutečnost dovozovala jednak z toho, že žalobkyně i po , datum, přijímají platby žalované na nájem a i zálohy na služby spojené s užíváním bytu a dále z toho, že již v minulosti žalovaná byt užívala bez toho, aniž by měla s žalobkyněmi uzavřenou písemnou nájemní smlouvu. Konkludentní uzavíraní smluv o nájmu je mezi stranami podle žalované obvyklá a opakovaná praxe. Nadto žalovaná poukázala na skutečnost, že vyúčtování služeb za rok , Anonymizováno, je falešné a nepravdivé. V této souvislosti poukázala na skutečnost, že s žalobkyněmi vede u zdejšího soudu pod sp. zn. 14 C 27/2024 spor právě o výši vyúčtování za rok , Anonymizováno, . Žalobkyně se podle žalované nezákonně obohacují na její úkor. K tomu poukázala rovněž na nesprávné vyúčtování za rok , Anonymizováno, a uvedla, že celou situaci s žalobkyněmi řešila i prostřednictvím své právní zástupkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , avšak bezvýsledně. Žalobkyně podle žalovaná páchají trestnou činnost, konkrétně trestný čin ve smyslu § 209 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Již v minulosti přitom žalobkyně vyvářely na žalovanou nátlak, aby se jim podvolila pod hrozbou nepodepsání nájemní smlouvy, resp. pod hrozbou vystěhování z bytu. Podle žalované přitom i projednávaná žaloba je šikanózním výkonem práva, neboť žalobkyně tak podle žalované reagují na odhalení jejich trestné činnosti ze strany žalované, pročež i kdyby snad nedošlo ke konkludentnímu uzavření nájemní smlouvy, žalobě by nemělo být vyhověno. K tomu žalobkyně poukázala na § 6 a § 8 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“).

3. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.

4. Z nájemní smlouvy soud zjistil, že paní , Jméno žalobkyně A, , narozená , datum, , , Jméno žalobkyně B, , narozená , Datum narození žalobkyně B, , a pan , jméno FO, , narozený, , datum, , jako pronajímatelé pronajali paní , Jméno žalované, , narozené , Datum narození žalované, , byt evidenční číslo , hodnota, o velikosti , Anonymizováno, a ploše přibližně , Anonymizováno, nacházející se v šestém nadzemním patře budovy , Anonymizováno, , zapsané v katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, , na LV číslo , hodnota, pro obec , adresa, na adrese , adresa, . V článku II, odst. 1 dotčené smlouvy si strany sjednaly, že smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to na období od , datum, do , datum, . Dále v článku II., odst. 1 dotčené smlouvy strany vyloučily aplikaci § 2285 OZ. V článku III, odst. 1 si pak strany sjednaly měsíční nájemné ve výši , částka, , splatné ke dni k pátému dni kalendářního měsíce, na který se nájemné hradí a dále v článku III, odst. 2 si dále strany sjednaly, že vedle měsíčního nájemného je nájemkyně povinna platit pronajímatelů měsíční zálohové platby za plnění spojená s užíváním bytu nebo s tím související služby, a to v celkové výši , částka, . Tato nájemní smlouva byla uzavřena v listopadu roku , Anonymizováno, .

5. Z e-mailové komunikace ze dne , datum, soud zjistil, že pan , jméno FO, se dne , datum, obrátil na paní , jméno FO, . , jméno FO, se sdělením, že spolumajitelé nemovitosti, , adresa, , dále nehodlají prodloužit nájemní smlouvu, na základě které užívá paní , Jméno žalované, byt číslo , hodnota, .

6. Z e-mailové komunikace ze dne , datum, mezi panem , jméno FO, a paní , jméno FO, soud zjistil, že dne , datum, paní , tituly před jménem, , jméno FO, sdělila panu , jméno FO, , že paní , jméno FO, s ní ukončila spolupráci a zastoupení, pročež JUDr , jméno FO, pana , jméno FO, žádá, aby se již nadále na ní neobracel.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně , Jméno žalobkyně B, a , Jméno žalobkyně A, jsou podílovými spoluvlastníky nemovitosti budovy č. p. , Anonymizováno, , která stojí na pozemku parcelní č. , hodnota, , to vše zapsané v katastru nemovitostí vedené u , právnická osoba, pro hl. m. , adresa, a Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, k.ú. , adresa, .

8. Z předžalobní výzvy včetně doručenky soud zjistil, že žalobkyně se obrátily na žalovanou prostřednictví předžalobní výzvy ze dne , datum, . Tato výzva byla žalované odeslané prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb dne , datum, a žalovanou převzatá , datum, . V této výzvě je konstatováno, že nájem byl sjednán na dobu určitou, a to na období od , datum, do , datum, a žalovaná byla vyzvána k neprodlenému vyklizení bytu a předání vyklizeného bytu zpět pronajímatelům. Současně byla žalovaná vyzvána k úhradě částky , částka, denně, počínaje dnem , Anonymizováno, do vyklizení.

9. Z emailové komunikace ze dne , datum, soud zjistil, že emailem ze dne , datum, se pan , jméno FO, obrátil na žalovanou s tím, že jí informoval, že její nájem k bytu, evidenční číslo , hodnota, o velikosti , Anonymizováno, ploše přibližně , Anonymizováno, , nacházející se v šestém patře nájemní budovy , Anonymizováno, , zapsané v katastru nemovitosti vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, na LV číslo , hodnota, pro obec , adresa, a k. ú. , adresa, , tak byl sjedná na dobu určitou od , datum, do , datum, . Dále žalovanou informuje, že nájemní smlouva nebyla prodloužena a její prodloužení není možné a její nájem tak skončil ke dni , datum, a žalovaná má povinnost byt vyklidit a vyklizený vrátit zpět pronajímatelům.

10. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutkový závěr. Žalobkyně a žalovaná spolu uzavřeli nájemní smlouvu k dotčenému bytu. Tato smlouva byla uzavřena na dobu určitou od , datum, do , datum, . Emailem ze dne , datum, byla žalovaná informována o tom, že nájemní smlouva nebude prodloužena. Výzvami ze dne , datum, a , datum, byla žalovaná vyzvána, aby byt vyklidila a předala žalobkyním. Žalovaná však tak doposud neučinila.

11. Ke shora uvedenému soud dodává, že další navržené důkazy neprováděl, a to pro nadbytečnost. V podrobnostech viz níže.

12. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

13. Podle § 3 odst. 2 OZ písm. f) OZ soukromé právo spočívá zejména na zásadách, že nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží.

14. Podle § 6 odst. 2 OZ nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

15. Podle § 8 OZ zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

16. Podle § 545 OZ právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.

17. Podle § 546 OZ právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit.

18. Jak bylo uvedeno shora, žalobkyně se svojí žalobou domáhaly vyklizení dotčené nemovitosti.

19. K tomu se zdůrazňuje, že z § 546 OZ sice jednoznačně plyne, že právně jednat (tj. uzavřít smlouvu) lez i konkludentně (tj. jinak než výslovně). Nicméně z § 545 OZ a § 546 OZ zároveň jednoznačně plyne, že právní jednání je projevem vůle, přičemž v případě konkludentního právního jednání toto jednání nesmí vzbuzovat pochybnosti o tom, co jednající osoba chtěla projevit (k tomu viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 24 ICdo 20/2019-II., rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 21 Cdo 2061/2021). Na tomto místě je sice třeba přisvědčit žalované, že jakkoliv právní úprava obecně pro nájemní smlouvy písemnou formu nevyžaduje (viz § 559 a § 2201 OZ), v případě nájmu bytu je tato vyžadována (viz § 2237 OZ). Nedodržení stanovené formy má za následek relativní neplatnost jednání (viz § 582 odst. 2 OZ), přičemž pronajímatel je zcela nepochybně omezen ve svém právu tuto relativní neplatnost namítat, jak tvrdila žalovaná (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 26 Cdo 4150/2018). Žalovaná se ovšem mýlí v tom slova smyslu, že § 2237 OZ není vůbec na projednávanou věc aplikovatelný. Aby totiž bylo lze vůbec uvažovat o neplatnosti právního jednání, muselo by v prvé řadě nějaké právní jednání existovat.

20. Odhlédne-li tedy soud od toho, že v projednávané věci nikdo ani relativní neplatnost tvrzeného právního jednání spočívajícího v konkludentním uzavření nájemné smlouvy na dobu neurčitou k dotčenému bytu od , datum, nenamítal, nelze odhlédnout od skutečnosti, že z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že k žádnému uzavření nájemní smlouvy na dobu neurčitou (lhostejno v jaké formě) vůbec nedošlo. Z provedeného dokazování totiž plyne, že žalovaná a žalobkyně uzavřely v listopadu roku , Anonymizováno, nájemní smlouvu k dotčenému bytu na dobu určitou od , datum, do , datum, . Již v srpnu roku , Anonymizováno, byla žalovaná prostřednictvím své právní zástupkyně , tituly před jménem, , jméno FO, informována o tom, že jí nájemní smlouva prodloužena nebude. V lednu , Anonymizováno, pak byla žalovaná informována o skončení nájmu k , datum, a byla vyzvána k vyklizení a předání dotčeného bytu. V únoru , Anonymizováno, žalovaná obdržela předžalobní výzvu s informací, že její nájemní smlouva skončila k , datum, , byla vyzvána k vyklizení a předání bytu a k úhradě částky , částka, denně počínaje dnem , datum, . V březnu , Anonymizováno, pak žalobkyně podaly žalobu na vyklizení bytu.

21. Soud nedával žalované výzvy podle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) k prokázání jejího tvrzení, že došlo k uzavření konkludentní nájemní smlouvy k dotčenému bytu. Takový postup by totiž byl v příkrém rozporu s principem procesní ekonomie za situace, kdy soud z provedeného dokazování listinami dospěl k jednoznačnému závěru, že žalobkyně (resp. spoluvlastníci dotčené nemovitosti) v žádném případě nechtěly právně jednat tak, jak tvrdí žalovaná. Ze stejného důvodu soud ani neprováděl další důkazní návrhy (účastnické výslechy, svědecké výslechy).

22. Na tomto místě lze tedy shrnout, že v projednávané věci ke konkludentnímu uzavření tvrzené nájemní smlouvy nemohlo dojít, a to pro zřejmou absenci vůle k uzavření této smlouvy na straně spoluvlastníků dotčené nemovitosti (resp. žalobkyň). Ti naopak již od srpna roku , Anonymizováno, aktivně usilovali o ukončení nájemního vztahu. Pokud pak jde o žalovanou tvrzenou skutečnost, že v minulosti mělo snad docházet k uzavírání nájemní smlouvy k dotčenému bytu při nedodržení zákonných požadavků na formu takového právního jednání, soud tuto považuje za irelevantní a proto ani k těmto tvrzením žádné dokazování neprováděl. Zavedená praxe stran, resp. to co právnímu jednání předcházelo sice totiž mohou představovat relevantní skutková zjištění, avšak pouze pro samotný výklad právního jednání (viz § 556 OZ). V projednávané věci však soud jednoznačně dovodil, že k žádnému právnímu jednání ani nedošlo. Bylo by proto zbytné provádět dokazování k výkladu neexistujícího právního jednání.

23. Nelze přitom přehlédnout, že samy smluvní strany si v čl. II, odst. 2 nájemní smlouvy vyloučili aplikaci § 2285 OZ, když toto ustanovení je lex specialis k obecné právní úpravě a zabývá se právě možností konkludentního prodloužení nájmu. Již od samotného počátku smluvního vztahu tak muselo být stranám zřejmé, že zájem na konkludentním prodlužování smluvního vztahu nemají. Na tom ničeho nemůže změnit ani žalovanou tvrzené hrazení nájemného a poplatků za služby i po , datum, , resp. skutečnost, že spoluvlastníci tyto platby přijímají, aniž by je žalované vrátili. Pokud totiž žalovaná užívá dotčený byt i po , datum, , vzniká na její straně bezdůvodné obohacení, přičemž žalobkyně (resp. spoluvlastníci dotčené nemovitosti) mohou zcela legitimně žalovanou poukázané peněžní prostředky započítat právě na tento svůj nárok z titulu bezdůvodného obohacení. Tomu pak rovněž plně koresponduje provedené dokazování, když v rámci předžalobní výzvy byla žalovaná vyzvána, aby hradila částku , částka, za každý den, kdy byt užívá bez uzavřené nájemní smlouvy.

24. Soud rovněž neprováděl žalovanou navrhované důkazy k nesprávnosti vyúčtování služeb za roky , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Podle názoru zdejšího soudu totiž otázka správnosti či nesprávnosti vyúčtování je otázkou zcela samostatnou, která nemůže nijak ovlivnit projednávanou věc. Je sice pravda, že žalovaná v této souvislosti poukazovala na § 6 a § 8 OZ, resp. možné páchání trestné činnosti a zneužití práva ze strany žalobkyň, avšak takovouto argumentaci soud považuje za zcela účelovou.

25. Jak totiž plyne z § 3 odst. 2 OZ písm. f) OZ, nikomu neškodí, kdo vykonává právo. Jinak řečeno, výkon subjektivního práva nelze z hlediska objektivního kvalifikovat jako působení škody, a to ani tehdy, zasahuje-li tento výkon do majetkové či osobní sféry jiného subjektu práva. K tomu se uvádí, že tzv. šikanózní výkon práva je podle ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu takový výkon práva, jenž nesleduje dosažení účelu a smyslu sledovaného právní normou, nýbrž jeho jediným cílem je poškodit jiného. Jednání, které je šikanózní anebo které je zneužitím práva, občanský zákoník výslovně nepostihuje; takové jednání je však v rozporu s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 OZ), a proto mu lze za podmínek v tomto ustanovení uvedených odepřít ochranu (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 22 Cdo 1567/2004, a ze dne , datum, , sp. zn. 33 Cdo 2814/2016, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 23 Cdo 1887/2020).

26. V poměrech projednávané věci pak soud nemá nižádných pochybností o tom, že žalobkyně sledují svojí žalobou naplnění zákonné povinnosti žalované, tj. odevzdání věci pronajímateli po skončení nájmu (viz § 2225 odst. 1 OZ). Žalobkyně tedy sledují svým jednání dosažení účelu a smyslu sledovaného právní normu a jejich jednání tak nemůže být klasifikováno jako zneužití práva, jak tvrdila žalovaná. Žalobkyním přitom rozhodně nelze klást k tíži důvody, pro které se rozhodly s žalovanou ve smluvním vztahu nepokračovat, jak naznačovala sama žalovaná. Jinak řečeno, důvody, proč žalobkyně zvolily postup, jaký zvolily, jsou v zásadě nerozhodné. Podstatná je toliko skutečnost, že jednají secundum , tituly před jménem, intra legem. Jen na doplnění se sluší dodat, že Nejvyšší soud v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. 33 Cdo 4540/2015, přijal závěr, že vlastnickou – vindikační nebo zápůrčí – žalobu může podat kterýkoliv z podílových spoluvlastníků vůči každému, kdo neoprávněně zasahuje do jeho spoluvlastnického práva, případně i jen jeden z podílových spoluvlastníků věci, o jejíž ochranu jde (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 2 Cdon 1794/96, ze dne , datum, , sp. zn. 28 Cdo 2496/2006, ze dne , datum, , sp. zn. 22 Cdo 2243/2006, ze dne , datum, , sp. zn. 22 Cdo 800/2014).

27. Na základě provedeného dokazování tedy soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaná uzavřela nájemní smlouvu na dobu určitou. Nájemní vztah tak skončil dne , datum, . Jelikož žalovaná ani přes předžalobní upomínku (a další výzvy) předmětný byt nevyklidila, soud na základě výše uvedeného odůvodnění vyhověl žalobě a uložil žalované výrokem I. tohoto rozsudku povinnost dotčený byt vyklidit a vyklizený předat žalobkyním.

28. O nákladech řízení bylo rozhodnuto výrokem II. tohoto rozsudku dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měly ve věci plný úspěch. Náhradu nákladů řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, a odměna za zastupování advokátem dle § 7 bod č. , hodnota, ve spojení s § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, kdy tak za jeden úkon právní služby náleží odměna ve výši , částka, (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, účast na jednání dne , datum, ), tj. celkem , částka, za 4 úkony právní služby, a dále 4 paušální náhrady hotových výdajů po , částka, podle dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. , částka, . Advokát je plátcem DPH. Celkem proto žalobkyním na náhradě nákladů řízení náleží částka ve výši , částka, [(6000 + 1200) x 1,21 +5000]. Lhůta k plnění byla v nákladovém výroku stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Náklady byly přisouzeny na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).