37 C 60/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Petrem Navrátilem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 103 426 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 103 426 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 37 457 Kč od [datum] do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 65 969 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 32 011,4 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované shora uvedené částky s odůvodněním, že [právnická osoba] [anonymizována tři slova], se jako poskytovatel zavázala v roce [rok] smlouvou o poskytování odborné pomoci poskytnout žalované odbornou pomoc k tomu oprávněnými osobami, odbornými pracovníky. Odborná pomoc dle této smlouvy zahrnovala zejména sestavení odborného pracovního týmu pro přípravu, uskutečňování a řízení investice, odbornou pomoc při organizaci přípravy a uskutečňování investice (projektový management) v průmyslové zóně [obec] [anonymizována tři slova] (MAM), odbornou pomoc při zastupování klienta před orgány veřejné moci ([územní celek], úřady atd.), odbornou pomoc při posuzování smluvní a jiné odborné dokumentace projektu MAM, odbornou pomoc při zajištění financování projektu MAM. C.S. commerce service tyto služby průběžně od ledna [rok] poskytovala a na měsíční bázi tyto poskytované služby průběžně fakturovala, přičemž v počátku dlužník tyto faktury řádně hradil. Následně, s odkazem na stav cash flow společnosti, bylo přislíbeno uhrazení dlužných faktur po dokončení přípravné fáze projektu. Vzhledem k tomu, že k úhradě dlužných pohledávek nedošlo ani do roku [rok], přestože splatnost faktur byla dle standardních zvyklostí v obchodním styku 14 dní od doručení, vyzval zástupce [právnická osoba] commerce service, a.s. JUDr. [jméno] [příjmení] dlužníka k úhradě, či k potvrzení dluhu. Dlužník skutečně toto uznání dluhu vystavil a přislíbil dlužné částky za poskytnuté služby uhradit. Vzhledem k tomu, že ani po dalším roce nedošlo k úhradě dlužných částek, přistoupila [právnická osoba] [anonymizována tři slova] k prodeji souhrnu pohledávek žalobkyni. Žalobkyně, v souladu se zákonnými požadavky na postoupení pohledávek, dlužníka (žalovanou) vyzvala k úhradě dlužných částek společně s oznámením postoupení pohledávky a předžalobní výzvou. K těmto úkonům došlo [anonymizováno] [rok]. Žalovaná však i tak na pohledávky ničeho neuhradila.

2. Žalovaná uvedla, že žalobu neuznává. Zdůraznila přitom, že žalobkyně opírá svůj nárok o Smlouvu o poskytování odborné pomoci, na základě které [právnická osoba] commerce service, a.s. měla pro žalovanou poskytnout odbornou pomoc při zajišťování přípravy, uskutečňování a řízení investice v průmyslové zóně [obec] a dalších odborných služeb při přípravě projektu žalované. Dále uvedla, že i přesto, že došlo k vystavení uznání dluhu tento dluh neuznává. Informace o postoupení pohledávek byla žalované sdělena dopisem ze dne [datum], na který žalovaná reagovala přípisem z téhož dne s tím, že žalované není známo, že by se v jejím účetnictví takový závazek nacházel, neexistují žádné smlouvy s dodavatelem [anonymizována čtyři slova] v dokumentaci společnosti, žalované není ani známo, že by služby charakteru popsaného v žalobě někdo pro ni realizoval. Celý proces od uznání závazku po postoupení pohledávky považuje žalovaná za vykonstruovaný, účelově vytvořený bývalým prokuristou [titul]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem]. Podle žalované je pak v současnosti veden soudní spor o neplatnost usnesení, kterým byl dotčený prokurista jmenován. Konečně žalovaná rovněž vznesla námitku promlčení, a to s ohledem na žalobu vedenou u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka].

3. Na jednání dne [datum] pak soud postupem podle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) vyzval žalovanou, aby doplnila svá tvrzení, pokud jde o to, že dluh, který uznala, nevznikl, popř. nevznikl v uznané výši, nebo že byl splněn nebo jinak zanikl. Dále soud žalovanou vyzval, aby doplnila své důkazní návrhy stran tvrzení, že žalobkyně měla být personálně propojena se [právnická osoba] [anonymizována tři slova] Žalovaná na tuto výzvu reagoval svým podáním ze dne [datum]. V tomto podání uvedla, že mezi bývalým prokuristou žalované [titul]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem] a [právnická osoba] commerce service, a.s. není žádné propojení. Dále žalovaná poukázala na propojení žalobkyně a [právnická osoba] s.r.o. Dále poukázala na to, že žalobkyně měla dobře vědět o účelovosti jmenování prokuristou pana [titul]. [jméno] [příjmení]. Dále svoje tvrzení a důkazní návrhy rozšířila na jednání dne [datum]. K těmto tvrzením a důkazním návrhů ovšem soud nepřihlížel, neboť byla uplatněna po koncentraci řízení (jednání bylo zkoncentrováno ve smyslu § 118b o. s. ř. na jednání dne [datum]).

4. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.

5. Z faktur ze dne [datum] a ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] commerce service, a.s. fakturovala žalované fakturou č. [rok] ze dne [datum], splatné dne [datum] částku ve výši 37 457 Kč a fakturou č. [rok] ze dne [datum], splatné dne [datum] částku ve výši 65 969 Kč. Fakturováno bylo za poskytnuté odborné poradenství dle smlouvy o poskytování odborné pomoci ze dne [datum] za období [anonymizováno] [rok] a [anonymizováno] [rok] projekt MAM.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], prokázání postoupení pohledávky ze dne [datum] a nesporných tvrzení má soud za prokázané, že [právnická osoba] [anonymizována tři slova] postoupila dne [datum] na žalobkyni pohledávku vyplývající z faktury č. [rok] ze dne [datum], splatné dne [datum] ve výši 37 457 Kč a pohledávku vyplývající z faktury č. [rok] ze dne [datum], splatné dne [datum] ve výši 65 969 Kč O tomto postoupení byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne [datum].

7. Z úplného výpisu Obchodního rejstříku včetně sbírky listin žalované soud zjistil, že [titul]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem] byl v období od [datum] do [datum] jako prokurista bez jakýchkoli omezení. Prokura [titul]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem] byla evidována ve veřejně dostupném obchodním rejstříku od [datum] do [datum], aniž by proti tomu žalovaná činila jakékoliv kroky, a to přes to, že měla funkční statutární orgán, jak sama uvádí ve svém vyjádření. K výmazu prokury došlo až na základě jejího odvolání valnou hromadou dne [datum].

8. Z listiny nazvané uznání dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že [titul]. [jméno] [příjmení] [titul za jménem] dne [datum] podepsal uznání dluhu za společnost [právnická osoba] s tím že dluží věřiteli [anonymizována dvě slova], a.s. z fakturu č. [rok] ze dne [datum], splatné dne [datum] částku ve výši 37 457 Kč a z faktury č. [rok] ze dne [datum], splatné dne [datum] částku ve výši 65 969 Kč. Žalovaná jako dlužník uznala svůj dluh zcela a bezvýhradně co do důvodu i výše, přičemž v uznání dluhu je uvedeno, že dotčené faktury byly vystaveny za poskytnuté odborné poradenství.

9. Z předžalobní výzvy včetně doručenky má soud za prokázané, že žalované byla zaslána předžalobní výzva.

10. Z předávacího protokolu ze dne [datum] má soud za prokázané, že současnému členovi představenstva žalované panu [titul]. [jméno] [příjmení] byly předány smlouvy a osobní agenda.

11. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.

12. Další navržené důkazy pak soud neprováděl, a to pro nadbytečnost.

13. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

14. Soud se nejprve zabýval otázkou platnosti úkonu uznání dluhu, ze kterého žalobkyně odvíjí svůj nárok na zaplacení shora uvedené částky a s tím spojené otázky platnosti pověření [titul]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem]. Jinak řečeno, soud se zabýval otázkou udělení prokury [titul], [jméno] [příjmení], [titul za jménem]., a stejně tak zdali je či není nicotné uznání dluhu, které za žalovanou učinil.

15. Dle § 444 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) platí, že kdo vlastní vinou vyvolá u třetí osoby domněnku, že zmocnil někoho jiného k právnímu jednání, nemůže se dovolat nedostatku zmocnění, byla-li třetí osoba v dobré víře a mohla-li rozumně předpokládat, že zmocnění bylo uděleno.

16. Z komentářové literatury k předmětnému ustanovení se podává, že„ při splnění podmínek v odst. 1 nebo 2 se nemůže dovolávat zmocnitel nedostatku zmocnění neoprávněně jednajícího vůči třetí osobě. Práva a povinnosti z takového jednání tak vzniknou přímo zmocniteli, tedy jako by zmocnění bylo skutečně pro dané jednání uděleno. Zmocnitel má případné nároky (zejm. náhrada škody) jen vůči osobě, která za něj takto jednala. V případě, že všechny podmínky ve skutkových podstatách odst. 1 či 2 nebudou naplněny, budeme podle okolností konkrétního případu aplikovat obecnější pravidla o překročení zástupčího oprávnění (§ 446) či o nezmocněném jednatelství (§ 440).“ (viz TINTĚRA, Tomáš. § 444. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník 2. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2022, marg. [číslo]) (marg. [číslo]:„ Podobné účinky jako zdánlivé zastoupení má i tolerance zastoupení, tedy případ, kdy zmocnitel trpí – i přes chybějící zmocnění – jednání zástupce. I zde se vychází z předpokladů uvedených 2, nicméně s tím, že zdání zastoupení zmocnitel nevytvoří aktivně, nýbrž pasivně. Kdo ví a trpí, že za něj (domnělý) zástupce jedná, se nemůže odvolávat na to, že mu nebyla udělena plná moc ([příjmení] 1995 s. 141). Účinky tolerance zastoupení jsou stejné jako v případě zdánlivého zastoupení, a to vázanost zmocnitele jednáním domnělého zmocněnce.“). Dlužno poznamenat, že § 444 odst. 1 o. z. dopadá jak na případy, kdy zmocnění existovalo k jinému právnímu jednání či v jiném rozsahu, tak i na případy, kdy žádné zmocnění nikdy neexistovalo.

17. Co se tak týká pro posouzení možnosti platnosti úkonu uznání dluhu ze dne [datum] ze strany prokuristy žalované, soud uvádí, že veřejně dostupného Obchodního rejstříku, a ve víře v jeho pravdivost a správnost má soud ze prokázané, že prokura [titul]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem] byla evidována ve veřejně dostupném obchodním rejstříku od [datum] do [datum], aniž by proti tomu žalovaná činila jakékoliv kroky, ačkoliv měla funkční statutární orgán, jak sama uvádí ve svém vyjádření. K výmazu prokury došlo až na základě jejího odvolání valnou hromadou dne [datum]. Uznání dluhu tak bylo učiněné osobou, která obecně měla k takovému úkonu oprávnění. 18. [jméno] žalovaná přitom ani netvrdila, že by z její strany byly sdělovány třetím osobám a vůči nim signalizovány informace o pochybnostech neexistence řádného udělení prokury. Žalovaná pouze poukazovala na personální propojení mezi žalobkyní a žalovanou v podobě otce a syna [anonymizováno]. K tomu soud nicméně zdůrazňuje, že uznání dluhu bylo učiněno vůči [právnická osoba] commerce, a.s. Tato společnost přitom, dle vyjádření žalované ze dne [datum] nijak s žalovanou propojená není.

19. Skutečnost, že ze strany žalované v uvedeném období nebyly sdělovány třetím osobám ani vůči nim nebyly signalizovány žádné informace o pochybnostech neexistence řádného udělení prokury, popř. že by byla řešena nicotnost udělené prokury má soud za prokázané z toho, že sám statutární orgán žalované nečinil až do [datum] ničeho pro to, aby byla prokura, zřejmá všem z obchodního rejstříku, odvolána, či jinak odklizena.

20. Shora uvedené okolnosti tedy dle závěru soudu vzbuzovaly u třetích osob odůvodněnou víru, že prokurista zapsaný v obchodním rejstříku je oprávněn za žalovanou jednat ve všech právních jednáních, ke kterým dochází při provozu obchodního závodu.

21. I v situaci, kdyby následně v namítaném řízení [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] byla k jinému úkonu prokuristy nicotnost konstatována, tedy pokud by se udělení prokury [titul]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem] ukázalo nicotným právním jednáním, žalovaná by byla z jednání [titul]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem] přesto zavázána, a to na základě § 444 odst. 1 OZ.

22. K argumentaci žalované, která zazněla na jednání dne [datum] pak soud uvádí, že § 22 odst. 2 OZ se na projednávanou věc neaplikuje. Koneckonců sama žalovaná nakonec uvedla, že [právnická osoba] commerce,a.s. s rodinou [příjmení] nijak spojena není. Nadto nelze přehlédnout, že již ze samotného gramatického výkladu dotčeného ustanovení plyne, že se na projednávanou věc vůbec nevztahuje.

23. Lze tak uzavřít, že s ohledem na řádně zapsanou prokuru v obchodním rejstříku a za absencí okolností, které by svědčily o tom, že [právnická osoba] commerce, a.s. (vůči které prokurista uznání dluhu činil) bylo, nebo mělo být známo, že prokurista [titul]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem] není oprávněn jednat za žalovanou, bylo na žalované, aby zákonnou domněnku existence dluhu v době jeho uznání vyvrátila.

24. Dle § 2053 OZ přitom platí, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

25. Pokud soud dospěl k závěru, že prokurista žalované platně uznal dluh dne [datum], tj. v době kdy měl k takovému úkonu plné oprávnění a jeho jednání žalovanou navenek zavazovalo, bylo na žalované, aby tvrdila a prokazovala, že žalovaný dluh, který uznala, nevznikl, popřípadě nevznikl v uznané výši, nebo že byl splněn nebo jinak zanikl. K tomu jí také výzvou podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. soud žalovanou vedl na jednání dne [datum].

26. Důsledkem uznání dluhu písemným prohlášením dlužníka je vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání v uznaném rozsahu trval. Toto hmotněprávní ustanovení (§ 2053 in fine OZ) má vazbu na procesní ustanovení § 133 o. s. ř., které určuje, že dokud není dokázán opak, platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka. Podle judikatury Nejvyššího soudu pak„ pouhá, třebas i závažná pochybnost o tom, zda existuje skutečnost, které svědčí právní domněnka, tedy nestačí k tomu, aby tato skutečnost nebyla považována za prokázanou“ (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2010, sp. zn. 32 Cdo 170/2010). Věřitel tak nemusí dokazovat ani vznik dluhu (argumentovat smlouvou nebo jinou právní skutečností zakládající závazek), ani jeho rozsah v době uznání. Důkazní břemeno se přesouvá na dlužníka, který musí prokázat, že dluh vůbec nevznikl, nebo že byl splněn či zanikl z jiného důvodu.

27. Právě a pouze tyto otázky mohl řešit soud v situaci, kdy dospěl k závěru, že dluh žalovanou byl uznán platně v souladu s § 2053 OZ. Žádné konkrétní tvrzení ohledně toho, že dluh fakticky nevznikl nebo, že by zanikl splněním nebo jinak žalovaná soudu neposkytla, a zejména neposkytla soudu ani žádný relevantní návrh na prokázání takového tvrzení. Žalovaná se pouze omezila na konstatování, že o dotčeném závazku nic neví, nemá k dispozici účetnictví, které by mělo být zadržováno [právnická osoba], s. r. o., a celý závazek byl účelově vykonstruován otcem a synem [anonymizováno]. Samotnou skutečnost, že závazek byl účelově vykonstruován žalovaná chtěla prokazovat výpisem z obchodních rejstříku, avšak tento důkaz není sám o sobě způsobilý prokázat tvrzení žalované. Jinak řečeno, pouze z okolnosti, že rodinní příslušníci působí v propojených obchodních společnostech ještě nelze dovodit, že by snad účelově vytvářely závazky těmto obchodním společnostem. Dále pak z provedeného dokazování vyplynulo, že současný člen představenstva převzal smluvní a personální agendu žalované. V této souvislosti se zdůrazňuje, že soud nepovažuje za přiléhavou argumentaci žalované, která poukazovala na to, že nemá přístup ke svému účetnictví. Samotné zařazení závazku do účetnictví totiž nemusí nutně ničeho svědčit o jeho existenci (k tomu viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2013, sp. zn. 32 Cdo 1497/2013, nebo ze dne 3. 12. 2008, sp. zn. 32 Cdo 2431/2007). Soud tak nemá za to, že by žalovaná soudu předestřela relevantní obranu, na základě které by bylo lze dovodit, že dluh v době uznání v uznaném rozsahu netrval. Podle názoru zdejšího soudu je věcí žalované, aby měla přehled o svých závazcích a jako obchodní společnost (profesionál) byla schopná soudu tyto své závazky dostatečně popsat a osvětlit. Soud v tomto ohledu nemůže akceptovat neurčitá, pochybovačná vyjádření, a to v souladu s judikaturou zmíněnou shora, když pouhá, třebas i závažná pochybnost o existenci právní domněnky sama o sobě nemůže stačit k jejímu vyvrácení.

28. K argumentaci žalované, vznesené na jednání dne [datum], soud uvádí, že není pravda, že by v uznání dluhu nebylo dostatečně specifikováno, jaký dluh je uznáván. V obecné rovině platí, že dluh musí být uznán co do důvodu i výše. Dluh musí být specifikován nezaměnitelně. Platí zde obdobná pravidla jako při identifikaci postupované pohledávky. Není vyloučeno, aby vymezení uznávaného závazku bylo obsaženo i v jiné písemnosti (např. faktuře, smlouvě), na kterou písemné uznání dostatečně určitě odkáže (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 3851/2007). Na druhou stranu závěr, že byl uznán určitý dluh, musí mít podklad v písemném prohlášení dlužníka v jeho projevu vůle. Pouhé odsouhlasení údajů obsažených ve faktuře (bez nějakého dalšího případného textu, z něhož by bylo možné dovodit vyjádření vůle dlužníka směřující k uznání závazku) nelze vykládat jako projev vůle, jímž dlužník svůj závazek uznává (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2008, sp. zn. 32 Cdo 3275/2007). Pro posouzení otázky písemného uznání dluhu je podstatný především samotný obsah této listiny. Podle názoru zdejšího soudu přitom uznání dluhu ze dne [datum] požadavkům kladeným zákonem a judikaturou vyhovuje. Žalovaná totiž v tomto uznání jako dlužník uznala svůj dluh zcela a bezvýhradně co do důvodu i výše, přičemž v uznání dluhu jsou uvedeny konkrétní faktury včetně data splatnosti a dlužné částky a dále je v něm uvedeno uvedeno, že dotčené faktury byly vystaveny za poskytnuté odborné poradenství. Podle názoru zdejšího soudu takováto specifikace plně postačuje a nemůže být pochyb o tom, že vůle dlužníka (tj. žalované) skutečně směřovala k uznání dluhu z titulu poskytnutých odborných služeb [právnická osoba] commerce service, a.s.

29. Dále dle § 639 OZ Uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby.

30. Vzhledem k závěru o platnosti uznání dluhu, se soud neztotožnil s námitkou promlčení. Závazek z faktury č. [rok] byl splatný dne [datum] a z faktury č. [rok] dne [datum]. Uznáním dluhu ze dne [datum] došlo k prodloužení délky promlčecí lhůty o 10 let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo, tj. do [datum]. Nárok žalobkyně tak není promlčený.

31. Ze shora uvedených důvodů proto soud žalobě výrokem I. tohoto rozsudku v celém rozsahu vyhověl. Výše úroku z prodlení je odůvodněna § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž soud přiznal úroky z prodlení ode dne následujícím po dni splatnosti jednotlivých faktur, jak vyplynulo z provedeného dokazování.

32. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku, a to podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady zcela úspěšné žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 4 138 Kč a dále náklady zastoupení. Právní zástupce žalobkyně, který je plátcem DPH, ve věci učinil následující úkony ve smyslu § 11 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif): (i) příprava a převzetí zastoupení, (ii) odvolání do rozhodnutí o přerušení řízení ze dne [datum], kdy za tento úkon náleží odměna ve výši ½ dle § 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu, (iii) odvolání do rozhodnutí o přerušení řízení ze dne [datum], kdy za tento úkon náleží odměna ve výši ½ dle § 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu, (iv) účast na jednání dne [datum], (v ) účast na jednání dne [datum]. Tarifní hodnota sporu byla 103 426 Kč, pročež hodnota jednoho úkonu dle § 7 bod 5 advokátního tarifu činí 5 260 Kč. Ke každému úkonu pak náleží rovněž paušální náhrada nákladů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Žalobkyni dále na základě § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. náleží paušální náhrada nákladů řízení za podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a zaslání předžalobní výzvy ve výši 600 Kč. Uvedené je odůvodněno ustanovením § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 3 zmíněné vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkové náklady řízení žalobkyně pak představují částku 32 011,4 Kč ( (4* [číslo] + 5 *300) * 1,21 + [číslo] + 600).

33. Pouze pro úplnost soud dodává, že nepřiznal náhradu nákladů řízení za úkony podání ve věci samé dne [datum], [datum] a dne [datum], jak požadovala žalobkyně ve svém podání ze dne [datum]. Dílem se totiž nejednalo o účelně vynaložené náklady, když tato podání nepřinesla nic nového. Dílem pak se vůbec nejednalo o úkony ve smyslu § 11 advokátního tarifu.

34. Lhůta k plnění byla ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Náklady žalobkyně byly přisouzeny na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).