37 C 64/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Petrem Navrátilem ve věci žalobce: Ing. Jméno zainteresované osoby 0/0 , Ph.D. Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátkou Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o určení existence prokury

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že je prokuristou žalované, se zamítá.

II. Žalobce je povinen na účet Obvodního soudu pro , adresa, zaplatit soudní poplatek ve výši , částka, , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce se svou žalobou ze dne , datum, domáhal určení existence prokury. V žalobě tvrdil, že je bývalým členem představenstva žalované. V souvislosti s odvoláním žalobce z funkce člena představenstva byla žalobci žalovanou dne , datum, udělena prokura. Obě tato rozhodnutí byla přijata dne , datum, tehdejším jediným akcionářem žalované, obchodní společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, . Ze sbírky listin vedené obchodním rejstříkem žalobce následně zjistil, že dne , datum, mělo dojít k uskutečnění valné hromady žalované, kterou mělo mimo jiné dojít k odvolání prokury udělené mu dne , datum, . Uvedené se podává z notářského zápisu č. , Anonymizováno, sepsaného dne , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, , notářkou se sídlem v Praze. Žalobce je přesvědčen, že rozhodnutí o odvolání prokury přijaté valnou hromadou žalované dne , datum, je nicotné (stejně jako všechna další rozhodnutí přijatá touto valnou hromadou). Z tohoto důvodu se žalobce na základě § 80 občanského soudního řádu domáhal určení existence jemu udělené prokury. Naléhavý právní zájem žalobce na určení je dán tím, že žalobce nemůže za žalovanou z důvodu nicotného, formálně však existujícího rozhodnutí o odvolání prokury právně jednat. V daném případě vznikla nejistota ohledně toho, zda žalobce je či není oprávněn realizovat svá práva a povinnosti vyplývající z prokury – za žalovanou právně jednat. Jedině prostřednictvím určovací žaloby pak lze eliminovat stav nejistoty v právním vztahu mezi žalobcem a žalovanou. Žalobce za stávající situace jednak nemá jiný právní prostředek pro dosažení nápravy, a jednak právě prostřednictvím právě určovací žaloby lze předejít budoucím sporům o platnost jednání žalobce z titulu prokuristy žalované. Vyřešením základního právního vztahu mezi žalobcem a žalovanou (rozhodnutím o sporné existenci prokury) tak bude nepochybně předejito dalším možným sporům z titulu platnosti následných konkrétních právních jednání žalobce. Určovací žaloba tak v tomto případě nepochybně plní svou preventivní funkci.

2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává v celém rozsahu. Žalobní argumentace žalobce na určení existence prokury je v podstatě vybudována na tom, že rozhodnutí o odvolání prokury přijaté valnou hromadou žalovaného dne , datum, má být údajně nicotné z toho důvodu, že toto rozhodnutí mělo být přijato díky hlasům osoby, která ke dni , datum, údajně nemohla být za žádných okolností akcionářem žalovaného. Žalovaný přitom uvádí, že k takové vadě ani nedošlo, jak plyne mj. z usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , zamítly návrh obchodní společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem: , adresa, , zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka , Anonymizováno, (déle jen „, právnická osoba, “) na vyslovení neplatnosti mj. i usnesení o odvolání prokury přijaté valnou hromadou žalovaného dne , datum, . V uvedeném řízení tedy bylo potvrzeno, že prokura byla odvolána platně. Žalobce proto nemůže mít z tohoto důvodu naléhavý právní zájem na požadovaném určení, když zdejší soud není oprávněn přezkoumávat v tomto řízení platnost rozhodnutí o odvolání prokury přijaté valnou hromadou žalovaného dne , datum, , a proto by měla být žaloba žalobce v celém rozsahu zamítnuta a žalovanému přiznány náklady řízení.

3. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.

4. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalobci byla dne , datum, udělena prokura žalované. Dne , datum, pak byla rozhodnuto valnou hromadou žalované o odvolání prokury žalobce.

5. Z rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že společnost , právnická osoba, se domáhala vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady žalované ze dne , datum, . Soud tento návrh zamítl, když dospěl k závěru, že navrhovatelka není osobou aktivně legitimovanou k podání žaloby, neboť ke dni konání valné hromady nebyla akcionářkou žalované.

6. Z rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo odvolacím soudem potvrzeno.

7. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , a rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byla zrušena soudem dovolacím a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

8. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.

9. Další důkazy navržené účastníky řízení (týkající se zejm. otázky platnosti, resp. nicotnosti valné hromady žalované dne , datum, ) soud již neprováděl, a to pro nadbytečnost za situace, kdy řada skutkových tvrzení mezi účastníky nebyla sporná, přičemž soud dovodil nedostatek naléhavého právního zájmu na straně žalující (k tomu viz níže).

10. Soud posuzoval danou věc ve světle následujících zákonných ustanovení.

11. Podle § 80 zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

12. Podle § 161 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) platí, kdo právnickou osobu zastupuje, dá najevo, co ho k tomu opravňuje, neplyne-li to již z okolností. Kdo za právnickou osobu podepisuje, připojí k jejímu názvu svůj podpis, popřípadě i údaj o své funkci nebo o svém pracovním zařazení.

13. Podle § 450 odst. 1 OZ platí, udělením prokury zmocňuje podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku prokuristu k právním jednáním, ke kterým dochází při provozu obchodního závodu, popřípadě pobočky, a to i k těm, pro která se jinak vyžaduje zvláštní plná moc. Zcizit nebo zatížit nemovitou věc je však prokurista oprávněn, je-li to výslovně uvedeno.

14. Podle § 428 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) platí, každý akcionář, člen představenstva, dozorčí nebo správní rady nebo likvidátor se může dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami.

15. Po právní stránce soud hodnotil věc následovně.

16. Žalobou na určení, zda tu právní poměr nebo právo je, či není, se zahajuje řízení, v jehož rámci soud rozhoduje o tom, zda určité právo nebo právní poměr existuje, či nikoliv; přitom svým rozhodnutím pouze deklaruje, zda tu právo či právní poměr je, či není, nekonstituuje jím právo (nezakládá, nemění, neruší), neboť skutečnost, od níž se odvíjí konstituování práva (která založila jeho vznik, změnu, zánik), nastala v minulosti, v době před rozhodnutím soudu (viz komentář k § 80 o. s. ř. In: JIRSA, Jaromír. Občanské soudní řízení: soudcovský komentář: podle stavu k , datum, . Vydání čtvrté, doplněné a upravené. , adresa, : Wolters Kluwer, 2023. ISBN 978-80-7676-644-0).

17. Soudní praxe dospěla ke konstantnímu závěru, že jde o rozhodnutí preventivní, které má smysl jen tehdy, pokud může přinést účelnou ochranu práva či právního postavení žalobce před tím, než dojde k porušení práva (viz např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Určovací žaloba je preventivního charakteru a musí být zárukou odvrácení budoucích sporů, jinak není dán naléhavý právní zájem na určení, zda tu právo nebo právní vztah je či není (viz rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

18. Ústavní soud ustáleně judikuje, že o naléhavý právní zájem může zásadně jít jen tehdy, jestliže by bez soudem vysloveného určení (že právní vztah nebo právo existuje) bylo buď ohroženo právo žalobce nebo by se jeho právní postavení stalo nejistým. Jinými slovy to znamená, že buď musí jít u žalobce o právní vztah (právo) již existující (alespoň v době vydání rozhodnutí) nebo o takovou jeho procesní, případně hmotněprávní situaci, v níž by objektivně v již existujícím právním vztahu mohl být ohrožen, příp. pro nejisté své postavení by mohl být vystaven konkrétní újmě (viz nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 17/95).

19. V projednávané věci se žalobce domáhá určení, že je prokuristou žalované. Zpochybňuje přitom rozhodnutí o odvolání prokury přijaté valnou hromadou žalované dne , datum, .

20. V obecné rovině platí, že usnesení valné hromady je právním jednáním společnosti (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), tj. vážným (§ 551 OZ), určitým a srozumitelným (§ 553 OZ) projevem vůle (§ 551 OZ) přičitatelným společnosti, jenž „vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran“ (§ 545 OZ).

21. Usnesení valné hromady může být shledáno neplatným pro rozpor s právními předpisy nebo s obsahem stanov. Dalším důvodem neplatnosti usnesení valné hromady může být rozpor s dobrými mravy (§ 428 odst. 2 ZOK). V rozporu s právními předpisy, stanovami či dobrými mravy může být zejména svolání valné hromady, proces přijímání usnesení nebo obsah usnesení. Z uvedeného pravidla pak jako výjimku (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) zákon upravuje důvody, pro které se na usnesení valné hromady hledí, jako by nebylo přijato. Jde o natolik významné vady, že jejich „zohlednění“ nemůže být ponecháno na aktivitě osob oprávněných podat návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. Tyto vady způsobují, že usnesení valné hromady jimi stižené nevyvolává žádné právní účinky (de iure zde takové usnesení není). To, zda takovými vadami usnesení trpí, může (a měla by) posoudit sama dotčená společnost (viz usnesení Nejvyššího soudu České republiky z , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), jakož i soud v jakémkoliv řízení (srov. například obdobně – pro poměry právní úpravy účinné do , datum, – usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , či usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), včetně rejstříkového řízení (srov. zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, či ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

22. Pokud jde o žalobcem tvrzené vady při přijímání rozhodnutí valné hromady žalované dne , datum, spočívající v tom, že v rozporu s tehdy platným čl. 10.7. stanov žalované bylo dotčené rozhodnutí přijato přesně 80 % hlasy (když vyžadováno bylo více než 80 % hlasů všech akcionářů), jedná se o jeden z typických důvodů možné neplatnosti usnesení valné hromady. Pokud pak jde o žalobcem zmiňovanou judikaturu civilních soudů, není pravda, že by se tato na projednávanou věc vztahovala, jak přiléhavě argumentovala žalovaná. Z této judikatury totiž pouze plyne, že pokud určitá osoba přijme rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady (§ 12), ač jediným akcionářem není, pak takové „rozhodnutí“ nevyvolá žádné právní účinky, aniž by bylo třeba se domáhat vyslovení jeho neplatnosti postupem podle § 428 ZOK (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). To platí i tehdy, přijme-li rozhodnutí skupina osob, aniž by šlo o valnou hromadu (tedy nejde-li o rozhodnutí valné hromady jakožto nejvyššího orgánu akciové společnosti; srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V projednávané věci přitom nejde ani o jeden z těchto případů, pročež není možné uvažovat o nicotnosti dotčeného rozhodnutí valné hromady, jak argumentoval žalobce, nýbrž toliko o neplatnosti (viz § 412 a § 415 ZOK a rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , či ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

23. K tomu soud zdůrazňuje, že účel právní úpravy řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti je dvojí. Jednak poskytuje ochranu individuálním právům osob oprávněných domáhat se vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, a jednak je „zákonem předvídaným nástrojem obecné ochrany zákonnosti ve vnitřních poměrech společnosti, respektive souladu těchto vnitřních poměrů s autonomní úpravou provedenou“ ve společenské smlouvě, „a to s ohledem na širší kontext ochrany společnosti, respektive všech osob oprávněných takový návrh podat, jakož i dalších osob, jež mohou být těmito vnitřními poměry dotčeny“. Aby byla v potřebné míře současně chráněna i stabilita vnitřních poměrů společnosti a možnosti zasahovat do těchto poměrů nebylo zneužíváno, omezuje zákon právo domáhat se vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady výčtem aktivně legitimovaných osob, lhůtou, v níž lze návrh podat, uvedením případů, kdy soud neplatnost usnesení valné hromady nevysloví, jakož i důvody, kterých se lze dovolávat (viz usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

24. Nebyla-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena soudním rozhodnutím, je usnesení valné hromady platné, byť by bylo stiženo vadami odůvodňujícími vyslovení jeho neplatnosti (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky z , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , či ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V jiných řízeních (než v řízení podle § 428 ZOK) nelze otázku platnosti usnesení valné hromady posuzovat ani jako otázku předběžnou (viz § 429 odst. 2 ZOK). Rozhodnutí, jímž soud vysloví neplatnost usnesení valné hromady, je konstitutivní (neplatnost konstituuje); bez rozhodnutí soudu je usnesení valné hromady platné, bez ohledu na to, zda je stiženo vadami odůvodňujícími jeho neplatnost. Soud neplatnost usnesení valné hromady konstituuje zpětně (s účinky ex tunc), ke dni jeho přijetí (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , či ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

25. Vztaženo na poměry projednávané věci, nelze dojít k jinému závěru, než že naléhavý právní zájem žalobce nemůže být dán. Žalobcem podaná žaloba ve své podstatě není ničím jiným nežli pokusem o obejití zákonné úpravy obsažené v § 428 ZOK. Platí totiž, že žalobce byl rozhodnutím valné hromady žalované odvolán dne , datum, (když sám žalobce konání valné hromady a přijetí dotčeného rozhodnutí nesporuje; namítá pouze nicotnost tohoto rozhodnutí, resp. jeho neplatnost), přičemž dokud soud nerozhodne opačně, na toto rozhodnutí se hledí jako na platné. Jak přitom vyplynulo z provedeného dokazování, společnost , právnická osoba, iniciovala žalobu podle § 428 odst. 1 ZOK ve vztahu k dotčenému rozhodnutí valné hromady. Tato byla nejprve pravomocně zamítnuta, když po zásahu dovolacího soudu je řízení znovu vedeno u soudu prvního stupně. Nicméně bez ohledu na výsledek tohoto řízení platí, že žalobce není a nemůže být vystaven jakékoliv nejistotě (vyžadované k dovození jeho naléhavého právního zájmu, jak bylo připomenuto shora), neboť není a nemůže být prokuristou žalované za situace, kdy se na rozhodnutí žalované nutně hledí jako na platné, nebyla-li vyslovena jeho neplatnost. Nadto je soudu z jeho činnosti známo (z řízení vedeného pod sp. zn. , spisová značka, ), že ve skutečnosti se vede spor nejen o (ne)platnosti odvolání prokury žalobce, nýbrž i o (ne)platnost, resp. nicotnost udělení prokury žalobci v rámci řízení vedeného u Městského soud v Praze pod sp. zn. , spisová značka, . Ani tento spor přitom není pravomocně skončen. V každém případě však ani tento spor nemůže mít jakéhokoliv vlivu na postavení žalobce v souladu se shora uvedeným. V této souvislosti rovněž nelze přehlížet, že prokura se zapisuje do obchodního rejstříku (viz § 25 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb,), přičemž se uplatňuje princip formální a materiální publicity. Nadto nelze přehlédnout, že v souladu s § 161 OZ platí, že zástupce právnické osoby by měl být schopen osobě, se kterou jedná (včetně orgánu veřejné moci), doložit (neplyne-li to již z okolností, např. z jejich předchozího právního styku) své oprávnění zastupovat právnickou osobu včetně jeho rozsahu (plnou mocí, pověřením, výpisem z veřejného rejstříku, rozhodnutím orgánu veřejné moci, vnitřním předpisem, údajem o své funkci nebo o svém pracovním zařazení apod.), a to již proto, že se jinak vystavuje riziku, že třetí osoba s ním odmítne jako se zástupcem právnické osoby jednat (obdobně srov. § 21 odst. 5 o. s. ř., a rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 554/02 a sp. zn. IV. ÚS 598/02). Zástupce by přitom správně své oprávnění neměl pouze tvrdit, ale měl by je rovněž věrohodným způsobem doložit a třetí osoba by měla na doložení tohoto oprávnění trvat, neboť to může mít vliv při posuzování její dobré víry např. v režimu § 430 odst. 2, § 431, § 440 odst. 2 in fine OZ.

26. Jinak řečeno, v projednávané věci není a nemůže být sporu o tom, že žalobce není prokuristou žalované. Soud není oprávněn v rámci tohoto řízení zkoumat otázku (ne)platnosti rozhodnutí přijatého valnou hromadou dne , datum, a na toto rozhodnutí se hledí jako na platné. Postavení žalobce přitom není nejisté ani ve vztahu k třetím osobám, jak se snažil argumentovat žalobce, když při existenci obchodního rejstříku a § 161 OZ by třetí osoby zásadně měly odmítat jednat s žalobcem jako s prokuristou žalované.

27. Žalobce má jistě pravdu v tom, že mu § 428 odst. 1 ZOK nedává možnost brojit proti rozhodnutí valné hromady. Jinými slovy řečeno, pokud je osobě, které byla udělena prokura ve smyslu § 450 OZ usnesením valného hromady tato prokura odvolána, odvolaný prokurista nemá možnost (za předpokladu, že jinak nepatří mezi subjekty vyjmenované v § 428 odst. 1 ZOK) se proti tomuto rozhodnutí bránit. Mílí se však v tom, že by tato skutečnost měla být překlenuta možností brojit proti dotčenému rozhodnutí pomocí žaloby na určení, zda tu prokura je, či není. Jak totiž bylo připomenuto výše, odepření možnosti napadat usnesení valné hromady mimo subjekty vypočtené v § 428 odst. 1 ZOK totiž není projevem svévole na straně soudu, nýbrž vědomé volby zákonodárce s ohledem na potřebu ochrany (nejen) vnitřních poměrů obchodních společností. Pokud by soud přistoupil na argumentaci žalobce, nejenže by fakticky přistoupil na obcházení zákona v rozporu s účelem a smyslem této zákonné úpravy, nýbrž by tím i paradoxně naopak přispěl k vytváření nejistoty (když by fakticky zpochybňoval usnesení valné hromady, na které by se mělo hledět jako na platné, aniž by k tomu měl pravomoc), proti které údajně žalobce brojí.

28. V souladu s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu platí, jestliže soud dospěje k závěru o nedostatku naléhavého právního zájmu na určení, zamítne žalobu, aniž by se současně zabýval meritem věci. Nedostatek doložení naléhavého právního zájmu je tedy samostatným a prvořadým důvodem, pro který nemůže určovací žaloba obstát a který sám o sobě bez dalšího vede k jejímu zamítnutí (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

29. S ohledem na shora uvedené proto soud výrokem I. tohoto rozsudku žalobu zamítl, a to pro absenci naléhavého právního zájmu ve smyslu § 80 o. s. ř.

30. O nákladech řízení rozhodl soud dle 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého platí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

31. Náklady řízení žalované sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a z odměny za právní zastoupení dle § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), kdy tak za jeden úkon právní služby přísluší částka , částka, (z tarifní hodnoty , částka, ). V daném případě byly provedeny 3 úkony právní služby, tj. celkem za tyto úkony náleží částka , částka, . Konkrétně se jednalo o následující úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu: převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání dne , datum, a dále 3 režijní paušály po , částka, dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. , částka, . Celková částka , částka, pak byla navýšena o 21 % DPH na , částka, .

32. Celková částka nákladů řízení tak činí , částka, , kterou soud přiznal žalované, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

33. Pro úplnost soud dodává, že výrokem II. tohoto rozsudku soud rozhodl o povinnosti žalobce zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši , částka, , a to podle Položky 4, bod 1, písm. c) Sazebníku poplatků tvořícího přílohu k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Žalobce totiž doposud soudní poplatek nezaplatil a ani k tomu nebyl soudem vyzván, pročež soud rozhodl o povinnosti tento poplatek zaplatit ve lhůtě 3 dnů, když samotná povinnost zaplatit soudní poplatek žalobci vznikla již podáním žaloby (viz § 4 odst. 1 zákona o soudních poplatcích a dále usnesení Městského soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).