37 C 7/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr Zdeňkou Burdovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen obecným zmocněncem titul . jméno příjmení , sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 142 500 000 Kč a částky 211 799 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci náhradu škody ve výši 211 799 Kč a nemajetkovou újmu ve výši 142 500 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne 13. 2. 2020 domáhal po žalované náhrady škody ve výši 211 799 Kč a odčinění nemajetkové újmy ve výši 142 500 000 Kč, kdy mu tato újma měla být způsobena nesprávným úředním postupem v řízeních u Okresního soudu v Příbrami, sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka]. Nesprávný úřední postup spatřuje žalobce v nesprávném doručování soudních listin, zejména konečných rozhodnutí v obou řízeních. V rámci obou řízení dne 6. 2. 2012 a následně dne 5. 1. 2014 žalobce sdělil soudu adresu pro doručování, kdy zároveň požádal, aby mu bylo vše doručováno prostřednictvím České pošty formou doporučených zásilek, jelikož měl u společnosti Česká pošta a. s. zřízenou tzv. odnáškovou službu, která spočívá v zajištění zadržení písemnosti a v umožnění jejího vyzvednutí na přepážce pošty, kterou žalobce pravidelně navštěvuje. Jelikož však Okresní soud v Příbrami v obou řízeních doručoval prostřednictvím soudního doručovatele, nemohl se žalobce seznámit s žádným z meritorních rozhodnutí. Tato byla následně žalobci doručena fikcí, čímž nabyla právní moci. Protože žalobce o těchto rozhodnutích nevěděl, nemohl ani dobrovolně plnit, přičemž na něj byly nařízeny dvě exekuce vedených pod sp. zn. [spisová značka] pro částku ve výši 59 098 Kč a sp. zn. [spisová značka] pro částku ve výši 94 676 Kč. Postupem času se vymáhané částky zvyšovaly, až ve svém součtu dosáhly částky 211 799 Kč. Žalobci tak byla způsobena v důsledku nesprávného úředního postupu v nalézacích řízeních přímá škoda v této výši. Nemajetkovou újmu spatřuje žalobce v zásahu do jeho práva na spravedlivý proces a poškození kvality jeho života, které spočívá v důsledku zadlužení v nemožnosti se přihlásit k výchově svého syna, usilovat o nový partnerský vztah, zajistit si kvalitní standartní bydlení, zajistit si zaměstnání odpovídající kvalifikaci žalobce apod., a dále ve zhoršení zdravotního stavu v důsledku neustálého stresu. Tuto nemajetkovou újmu žalobce vyčíslil na částku ve výši 142 500 000 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává, neboť ve věci nelze shledat nesprávný úřední postup Okresního soudu v Příbrami, který měl spočívat v chybném doručování podání v řízeních vedených pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka], když bylo doručováno v souladu s ustanoveními právního řádu o doručování písemností. V žalobě ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] byla uvedena adresa v [obec], [ulice a číslo]. Ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] žalobce tuto adresu přímo uvedl sám. Jedná se o shodnou adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. Rozhodnutí byla následně vyvěšena i na úřední desce. Žalobce měl o obou soudních řízeních povědomí, neboť se jich aktivně účastnil, případně podával písemná podání nebo následně nahlížel do spisu. V rámci preventivní povinnosti je na žalobci rovněž si pravidelně zjišťovat stav vedeného řízení. Nad výše uvedené vznesla žalovaná námitku promlčení uplatněných nároků.

3. Z žádosti žalobce o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem ze dne 12. 8. 2019 s podacím razítkem žalované soud zjistil, že žalobce všechny tvrzené nároky v žalobě uplatnil u žalované dne 13. 8. 2019.

4. Ze stanoviska žalované k žádosti žalobce ze dne 28. 5. 2020 soud zjistil, že žalovaná nároky žalobce neuznala, a to z důvodů, které uvedla mj. ve svém vyjádření k žalobě ze dne 28. 5. 2020.

5. Ze spisu Okresního soudu v Příbrami sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti: dne 30. 12. 2013 byla podána žaloba [jméno] [příjmení] proti žalovanému (žalobci), [celé jméno žalobce] (dále pro odstavce 5 a 6 tohoto rozhodnutí„ žalovaný“), o zaplacení částky 53 744 Kč. Adresa uvedená na žalobě zní [adresa] Dne 19. 6. 2014 byl vydán platební rozkaz, který byl žalovanému doručován prostřednictvím soudní doručovatelky na adresu [adresa] Dne 1. 8. 2014 byly žalobci prostřednictvím soudního doručovatele na adresu [adresa], upřesnění žaloby a platební rozkaz. Na protokolu ze dne 1. 8. 2014 je uvedeno, že se žalovaný dostavil k soudu, přičemž se dotazoval, proč mu byla písemnost [spisová značka] zaslána na adresu k matce, když si pravidelně vyzvedává zásilku na poště, trvale hlášený je na městském úřadě, sdělil telefonní kontakt, osobně si do vlastních rukou přebral žalobu, upřesnění žaloby a platební rozkaz. Dne 11. 8. 2014 podal žalovaný odpor proti platebnímu rozkazu, na kterém je uvedena adresa [adresa]. Dne 22. 9. 2014 žalovaný převzal zásilku, formulář k vyplnění majetkových poměrů, na adrese [ulice a číslo], která byla doručována prostřednictvím soudní doručovatelky. Žalovaný požádal o nahlédnutí do spisu dne 22. 9. 2014. Žalovaný dne 2. 10. 2014 zaslal soudu potvrzení o majetkových a výdělkových poměrech, ve kterém uvádí adresu trvalého bydliště [adresa] Rozhodnutí o tom, že se žalovanému neustanovuje zástupce ze dne 26. 11. 2014 s právní mocí dne 31. 12. 2014, bylo žalovanému doručováno prostřednictvím soudní doručovatelky na adresu [adresa], přičemž bylo doručováno žalovanému prostřednictvím soudní doručovatelky na adresu [adresa] Na proběhlé jednání se žalovaný nedostavil, a proto byl vyhlášen na návrh žalobkyně rozsudek pro zmeškání ze dne 3. 2. 2015. Tento rozsudek byl doručován žalovanému prostřednictvím soudní doručovatelky, a to na adresu [adresa] Rozsudek pro zmeškání Okresního soudu v Příbrami č. j. [číslo jednací] nabyl právní moci dne 4. 4. 2015. Žalovaný požádal o nahlédnutí do spisu, což následně dne 16. 8. 2016 učinil. Dále žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce nahlížel do spisu dne 11. 1. 2017. Žalovaný podal dne 24. 5. 2017 návrh na obnovu řízení. Dne 12. 9. 2017 byla žalovanému doručena (žalovaný ji podepsal) prostřednictvím soudního doručovatele na adresu [adresa], výzva k zaplacení soudního poplatku. Žalovaný si požádal o osvobození od soudních poplatků, což bylo rozhodnutím ze dne 1. 11. 2017 zamítnuto a toto bylo potvrzeno odvolacím soudem v rozhodnutí ze dne 13. 12. 2017. Všechny tyto písemnosti byly žalovanému doručovány prostřednictvím soudního doručovatele na adresu [adresa] (žalovaný doručenky podepsal). O návrhu na obnovu řízení bylo rozhodnuto dne 28. 3. 2018 s tím, že se zamítá. Toto rozhodnutí nabylo právní mocí dne 14. 1. 2019. V odůvodnění tohoto rozhodnutí je uvedeno, že žalovaný v průběhu celého řízení neoznačil žádnou jinou adresu pro doručování, ani nepožádal o doručování prostřednictvím České pošty, u níž měl mít údajně zřízenou odnášku, naopak na adrese [adresa]. Žalovanému byly veškeré písemnosti doručovány v souladu s občanským soudním řádem. K odvolání žalovaného odvolací soud usnesení soudu I. stupně rozhodnutím ze dne 30. 11. 2018, jako žalobu na obnovu řízení pozdě podanou, potvrdil s právní mocí 14. 1. 2019. I tyto písemnosti byly doručovány žalovanému prostřednictvím soudního doručovatele na adresu [adresa]

6. Ze spisu Okresního soudu v Příbrami sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti: dne 30. 11. 2011 byla podána žaloba [jméno] [příjmení] proti žalovanému ([celé jméno žalobce]) o zaplacení částky 107 204 Kč s příslušenstvím. Adresa uvedená na žalobě zní [ulice a číslo], [PSČ] [část obce]. Dne 27. 1. 2012 vydal soud platební rozkaz dne 27. 1. 2012, který byl doručován žalovanému prostřednictvím společnosti Česká pošta a.s. na adresu [adresa], který žalovaný převzal osobně dne 1. 2. 2012. Dne 6. 2. 2012 žalovaný písemně požádal soud, aby mu všechny písemnosti byly zasílány prostřednictvím doručování zásilek České pošty na adresu [adresa]. Dne 13. 2. 2012 podal žalovaný odpor proti platebnímu rozkazu a požádal o ustanovení právního zástupce. V prohlášení o majetkových poměrech, které soudu žalovaný doložil dne 6. 3. 2012, je uvedena adresa [adresa], že se žalovanému přiznává osvobození od soudního poplatku a ustanovuje se mu právní zástupce, [titul]. [jméno] [příjmení]. Toto usnesení nabylo právní moci dne 10. 5. 2012. Při jednání, které bylo nařízeno na den 31. 5. 2012, byl přítomen právní zástupce žalovaného. Toto jednání bylo odročeno na den 14. 8. 2012, na kterém byl opět přítomen právní zástupce žalovaného. Toto jednání bylo odročeno na 20. 9. 2012, na kterém byl opět přítomen právní zástupce žalovaného. Toto jednání bylo odročeno na 25. 10. 2012, na kterém byl opět přítomen právní zástupce žalovaného. Toto jednání bylo odročeno na 6. 11. 2012. Dne 29. 10. 2012 podal žalovaný své vlastní vyjádření, na kterém byla označena jeho adresa, tedy [adresa]. Dále bylo dne 5. 11. 212 nahlíženo do spisu právním zástupcem žalovaného. Dne 6. 11. 2012 proběhlo další jednání, na kterém byl přítomen žalovaný osobně a právní zástupce žalovaného a během něhož byl vyhlášen konečný rozsudek s poučením o možnosti podání odvolání. Tento rozsudek byl doručen právnímu zástupci žalovaného do datové schránky dne 5. 12. 2012. Rozsudek Okresního soudu v Příbrami č. j. [číslo jednací] nabyl právní moci dne 28. 12. 2012. Dne 19. 12. 2012 podal žalovaný odvolání. Na žádost žalovaného bylo usnesením ze dne 23. 1. 2013 žalovanému přiznáno osvobození od soudního poplatku do výše 30 %, přičemž toto usnesení bylo doručeno právního zástupci žalovaného do datové schránky. Rozhodnutí soudu prvního stupně následně potvrdil odvolací soud usnesením ze dne 29. 3. 2013, které bylo doručováno do datové schránky právního zástupce žalovaného. Dne 4. 4. 2012 rozhodl soud I. stupně o zproštění ustanoveného zástupce žalovaného, [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalovaný byl původně v tomto řízení osvobozen od placení soudních poplatků zcela. Vzhledem k nově zjištěným skutečnostem mu bylo však osvobození od soudních poplatků dopřáno pouze do výše 30 %. Žalovaný podal proti tomuto rozhodnutí odvolání. Odvolací soud usnesení soudu I. stupně potvrdil. Tato rozhodnutí byla doručována do datové schránky právního zástupce žalovaného. Dne 3. 12. 2013 bylo rozhodnuto, že se odvolací řízení zastavuje, neboť žalovaný nezaplatil soudní popletek. Toto usnesení bylo doručováno žalovanému na adresu [adresa], kde si však psaní nepřevzal. Následně žalovaný dne 19. 12. 2013 požádal o doručování na adresu [adresa]. Dále opět žalovaný dne 9. 1. 2014 nahlížel do spisu a zároveň požádal o změnu korespondenční adresy z [anonymizována dvě slova], [část obce]. na adresu [adresa] adresu [adresa] prostřednictvím soudního doručovatele, avšak ani zde nebyl žalovaný zastižen. Usnesení proto bylo dne 22. 1. 2014 vyvěšeno na úřední desku, kde následně bylo žalovanému též doručeno. Žalovaný dne 5. 4. 2016 podal odvolání proti usnesení ze dne 3. 12. 2013 a zaplatil soudní poplatek. Toto odvolání bylo dne 27. 4. 2016 odmítnuto jako opožděné. Rozhodnutí o odmítnutí odvolání bylo doručováno prostřednictvím soudní doručovatelky na adresu [adresa], kde si soudní písemnosti dne 10. 5. 2016 osobně převzal. Dne 19. 5. 2016 žalobce podal odvolání proti tomuto rozhodnutí. To však bylo odvolacím soudem dne 31. 5. 2016 potvrzeno. Žalovaný následně podal návrh na obnovu řízení, o kterém bylo rozhodnuto dne 19. 9. 2017 tak, že se zamítá pro zmeškání lhůty pro podání žaloby na obnovu řízení. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno odvolacím soudem dne 11. 10. 2017, přičemž obě nabyla právní moci dne 15. 11. 2017. Obě tato rozhodnutí byla žalovanému doručována prostřednictvím soudního doručovatele, a to na adresu [adresa], kde také písemnosti osobně převzal.

7. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jako„ OdpŠk“) odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odstavce 2 téhož ustanovení má právo na náhradu škody ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

8. Podle § 32 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody podle tohoto zákona promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se nárok promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

9. Podle § 609 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

10. Podle § 610 odst. 1 OZ k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

11. Soud, aniž by se zabýval samotnou otázkou, zda v žalobcem uvedených řízeních došlo k nesprávnému úřednímu postupu, dospěl k závěru, že i kdyby byl v rámci tohoto řízení prokázán nesprávný úřední postup, vzniklá újma a jejich kauzální nexus, což z provedeného dokazování nevyplývá, nárok tvrzený žalobcem by v každém případě byl promlčený. Žalobce tvrdil, že mu újma (jak škoda, tak nemajetková újma) vznikla v důsledku nedoručení konečných rozsudků v řízeních sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka], jelikož se proti nim nemohl účinně procesně bránit.

12. V řízení u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. [spisová značka] byl proti žalobci vydán platební rozkaz, který mu byl doručen na jeho adresu [adresa], když mj. proti platebnímu rozkazu podal odpor či požádal o ustanovení právního zástupce. Žalobce byl následně předvolán na jednání, na které se nedostavil. To, že se ve věci bude konat jednání, muselo být žalobci jasné, neboť měl již dříve zkušenosti se soudním řízením (např. [spisová značka]). Dále bylo písemné vyhotovení rozsudku, stejně jako všechny ostatní písemnosti, doručováno na adresu jím uvedenou na všech jeho podáních. Konečné rozhodnutí nabylo právní moci dne 4. 4. 2015. K tomuto datu tedy měl a mohl žalobce nejpozději zjistit, že došlo k vydání rozhodnutí. Promlčecí lhůta náhrady případné nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem proto žalobci uplynula dne 4. 10. 2015 a případné škody dne 4. 4. 2018.

13. V řízení u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. [spisová značka] byl rozsudek, kterým se věc končila, vyhlášen dne 6. 11. 2012 za osobní přítomnosti žalobce při jednání, kde byl zároveň poučen o možnosti podat opravný prostředek. Písemné vyhotovení tohoto rozsudku bylo následně doručováno jeho právnímu zástupci. Pokud by tedy bylo prokázáno, že bylo rozhodnutí nesprávně doručeno, žalovaný se o rozhodnutí dozvěděl nejpozději k datu 5. 12. 2012, kdy proti rozhodnutí podal žalobce odvolání. Promlčecí lhůta náhrady případné nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem proto žalobci uplynula dne 5. 6. 2013 a případné škody dne 5. 12. 2015.

14. Jak vyplývá z žádosti o žalobce, své nároky uplatnil žalobce u žalované dne 13. 8. 2019. Žalovaná proto ve svém vyjádření k žalobě ze dne 28. 5. 2020 v souladu s § 610 odst. 1 OZ namítla promlčení tvrzených nároků. Jelikož žalovaná není povinna podle § 609 věty první OZ plnit, soud na základě všech výše uvedených skutečností žalobu v celém rozsahu zamítl.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963, občanského soudního řádu (dále jako „o.s.ř.“), tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč Tyto náklady sestávají podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. z paušální náhrady nákladů ve výši 300 Kč za každý úkon (tím v tomto řízení bylo vyjádření k žalobě).