37 C 7/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Petrem Navrátilem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa o zaplacení 611 250 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci úroky z prodlení z částky 25 000 Kč ve výši 11,75 % ročně od [datum] do [datum], a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 58 650 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 58 650 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba, kterou se žalobce domáhá zaplacení částky 2 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 600 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 25 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žaloba, kterou se žalobce domáhá zaplacení částky 500 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 500 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 51 040 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

I. Základ sporu

1. Žalobce se svojí žalobou (po částečném zpětvzetí) podanou u zdejšího soudu domáhal zaplacení částky 586 250 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok co do výše 61 250 Kč s příslušenstvím přitom opíral o tvrzené nezákonné rozhodnutí (usnesení o zahájení trestního stíhání), když uváděl, že mu v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím vznikla škoda ve výši 61 250 Kč v podobě nákladů na obhajobu v rámci trestního řízení vedeného u [název soudu] (dále též„ MS“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též„ původní řízení“). Dále svůj nárok do výše 525 000 Kč s příslušenstvím opíral o tvrzené nezákonné rozhodnutí, když požadovaná částka podle žalobce představovala přiměřené zadostiučiněné, kterého by se mu mělo dostat za způsobenou nemajetkovou újmu nezákonným trestním stíháním.

2. Podstata sporu v projednávané věci tak spočívá v posouzení důvodnosti nároků žalobce, resp. posouzení naplnění podmínek vyžadovaných zákonem č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“) pro dovození odpovědnosti žalované a popř. v otázce posouzení výše přiměřeného zadostiučinění, resp. náhrady škody, které by žalobci měla náležet.

II. Obsah žaloby a souvisejících vyjádření

3. Žalobce se svojí žalobou domáhal náhrady škody v podobě obhajné ve výši 61 250 Kč s příslušenstvím. Tvrdil přitom, že ve věci bylo provedeno těchto 23,5 úkonů právní služby: [datum]; převzetí zastoupení; l úkon [datum]; stížnost proti usnesení o zahájení tr.s.; 1 úkon [datum]; výslech [celé jméno žalobce]; 1 úkon [datum]; nahlédnutí do trestního spisu; 1 úkon [datum]; výslech svědka [příjmení]; 1 úkon [datum]; výslech svědka [příjmení]; 1 úkon [datum]; výslech svědka [příjmení]; 1 úkon [datum]; stížnost proti usnesení o zaj.fin.pr.; 1/2 úkonu [datum]; seznámení s ukončením vyšetřování; 1 úkon [datum]; sepsání návrhu na výslech svědků; 1/2 úkonu [datum]; hlavní líčení; 4 úkony [datum]; hlavní líčení; 3 úkony [datum]; hlavní líčení; 3 úkony [datum]; hlavní líčení; 4 úkony [datum]; hlavní líčení - vyhlášení rozsudku; 1/2 úkonu 5. Ve věci své nemajetkové újmy pak žalobce uváděl, že proti němu bylo zahájeno trestná stíhání již v roce [rok]. Toto trestní stíhání pak bylo skončeno v roce [rok]. Žalobce tvrdil, že celé trestní stíhání bylo vykonstruováno a nemělo logické opodstatnění. Na jednání dne [datum] žalobce upřesnil, že se domáhá pouze náhrady nemajetkové újmy způsobené usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum] vydaném policií ČR, [číslo jednací]. Dále žalobce dotvrdil následující dopady nezákonného trestního stíhání do jeho života: (i) díky trestnímu stíhání žalobci reálně hrozilo, že mohl přijít o zaměstnání ve společnosti [právnická osoba], přičemž žalobce měl být v rámci svého zaměstnání povýšen, nicméně v důsledku trestního stíhání neměl dostatečný výkon a povýšen nebyl; (ii) žalobce v důsledku trestního stíhání nemohl nakládat s finančními prostředky na svých účtech po dobu téměř 1,5 roku. Žalobce tak jako otec od rodiny (otec dvou malých dětí rok narození [rok] a [rok]) nedokázal po tuto dobu zajišťovat základní životní potřeby rodiny a celá tato tíha ležela na jeho manželce nebo případných půjčkách od fyzických osob; (iii) trestní stíhání pro něj bylo stresující ponižující a mělo pro něj negativní dopad v jeho osobním a profesním životě, když bylo poškozeno jeho dobré jméno v zaměstnání a byl negativně zasažen vztah s jeho bratrem i partnerkou; žalobce rovněž nemohl o svém trestním stíhání říci své nemocné matce a nemocné matce své partnerky, resp. žil v neustálém strachu, že se o jeho trestním stíhání dozví; (iv) trestní stíhání rovněž negativně ovlivnilo rodinný život žalobce, když se žalobce málem rozešel se svojí partnerkou, jeho synovi se v důsledku trestního stíhání zhoršil prospěch ve škole a jeho dcera v důsledku trestního stíhání přestala komunikovat a je uzavřená.

6. Pro porovnání žalobce odkazoval na rozhodnutí [název soudu] vydané v řízení vedených pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]. Nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním žalobce vyčíslil na částku 525 000 Kč, když částku 25 000 Kč mu již žalovaná plnila.

7. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedla, že žalobce u ní uplatnil dne [datum] nárok na náhradu újmy způsobené mu v souvislosti s trestním řízením vedeným u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] v celkové výši 611 250 Kč. Žalovaná pak požadavek žalobce vypořádala svým stanoviskem ze dne [datum]. V tomto stanovisku bylo konstatováno vydání nezákonného rozhodnutí v původním řízení a žalobci bylo poskytnuto odškodnění ve výši 25 000 Kč.

8. Co se týče náhrady škody spočívající ve vynaložených nákladech právního zastoupení, k tomu žalovaná uvedla, že účtované úkony byly co do druhu, délky a použité sazby v souladu s jeho obsahem s výjimkou těchto úkonů: (i) [datum] - stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání, kdy podle žalované se nejedná o podání ve věci samé, nýbrž o úkon dle § 11 odst. 2 písm. d), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), pročež by za tento úkon měla náležet odměna pouze ve výši ½ tarifní hodnoty; (ii) [datum] - stížnosti proti usnesení o zajištění majetku, neboť se nejedná o úkony účelně vynaložené na změnu nebo zrušení nezákonného rozhodnutí, usnesení o zajištění majetku pro nezákonnost zrušena nebyla; (iii) [datum] - sepis návrhu na výslech svědka, kdy podle žalované návrh na provedení dokazování není úkonem právní služby.

9. K tvrzené nemajetkové újmě žalovaná uváděla, že již přiznala a vyplatila částku 25 000 Kč coby přiměřené zadostiučinění. Tuto částku považovala žalovaná s odkazem na rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], za plně dostačující. Žalovaná proto navrhovala, aby žaloba byla zamítnuta a žalované přiznána náhrada nákladů řízení.

10. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně svoji žalobu co do částky 105 900 Kč zpět. O tomto zpětvzetí rozhodl soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

III. Skutková zjištění

11. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že žalobce u žalované uplatnil dne [datum] nárok ve výši a z důvodů jako v projednávané žalobě. Žalovaná pak svým stanoviskem ze dne [datum] přiznala nárok na náhradu újmy ve výši 25 000 Kč, přičemž tato částka byla žalobci vyplacena dne [datum].

12. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).

13. Z účastnického výslechu sodu zjistil, že žalobce měl v průběhu trestního stíhání zablokovány účty u [anonymizováno]. Žalobce si pak musel půjčovat peníze, aby toto období překonal. Trestní stíhání žalobce stresovalo a negativně se projevilo v jeho vztahu s partnerkou, se kterou se skoro rozešel. Žalobce rovněž v průběhu trestního stíhání pečoval o své 2 děti. Žalobce dále vypověděl, že v průběhu trestního stíhání došlo k poklesu jeho pracovní výkonnosti. To vyústilo ve 2 pohovory s vedení, kde se měl dozvědět, že pokud se jeho pracovní výkony nezlepší, budou se s ním muset rozloučit. Matka žalobce v roce [rok] prodělala infarkt. Žalobce se jí proto bál říci o svém trestním stíhání, aby jí nepřitížil. Rovněž matka jeho partnerky trpěla v průběhu trestního stíhání nemocná, pročež í jí se žalobce bál o svém trestním stíhání říci. Žalobce konečně vypověděl, že v průběhu trestního stíhání pracoval u společnosti [právnická osoba] Po celou dobu jeho zaměstnání u společnosti [právnická osoba] s ním byl tento zaměstnavatel spokojen. V roce [rok] nebo [rok] pak měl být povýšen. V průběhu svého trestního stíhání došlo k poklesu pracovních výkonů žalobce. Žalobce vypověděl, že o jeho trestní stíhání věděla jenom jeho rodina a spolu s ní stíhaný bratr. Trestní stíhání se pak negativně projevilo ve vztahu žalobce a jeho bratra, když došlo k výraznému omezení vzájemných kontaktů.

14. Z výslechu [jméno] [příjmení], [datum narození], soud zjistil, že svědkyně je partnerkou žalobcova bratra. Svědkyně dále vypověděla, že se po zahájení trestního stíhání významně omezil styk žalobce a jeho bratra [jméno] [celé jméno žalobce]. Dále svědkyně vypověděla, že žalobce má dvě děti. Svědkyně vypověděla, že v době výslechu bylo jednomu dítěte žalobce, chlapcovi, 12 nebo 13 let a druhému, holčičce, 9 let. Svědkyně dále uvedla, že žalobce měl být povýšen v práci, ale potom to nedopadlo; svědkyně nicméně k dotazu soudu vypověděla, že tuto informaci má zprostředkovaně.

15. Z výslechu [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], soud zjistil, že v souvislosti s trestním stíháním měl svědek rozepře s žalobcem, svým bratrem, kdy v důsledku trestního stíhání svědek omezil s žalobcem své kontakty. Svědek rovněž vypověděl, že dcera žalobce trpěla špatnou komunikací. Zároveň ovšem vypověděl, že tuto informaci měl od svého bratra, resp. od svých kamarádů. Jemu samotnému se nemluvná nezdála. Svědek rovněž vypověděl, že o trestním stíhání žalobce byla informována jeho partnerka. Svědek dále vypověděl, že se bavil o svém bratru se zaměstnanci [právnická osoba] o svém bratrovi, kteří ho měli chválit, měli o něm mluvit tak, že je spolehlivý, šikovný a pracuje dobře. Později měl svědek zaznamenat, že se o jeho bratrovi a jeho práci třetí osoby, zaměstnanci různých autoservisů, se vyjadřovali v tom slova smyslu, že mu jeho práce nejde úplně dobře.

16. Soud hodnotil svědecké výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] a svědka [jméno] [celé jméno žalobce] jako důvěryhodné. Je sice pravdou, že svědkyně vypověděla, že je partnerkou žalobcova bratra, a svědek [příjmení] [celé jméno žalobce] je pak jeho bratrem, kdy navíc z provedeného dokazování spisem MS vedeným sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že tyto osoby byly v původním řízení v postavení spoluobviněných, avšak soud neshledal v jejich svědeckých výpovědích zásadní rozpory. Všichni svědci vypovídali spontánně a z jejich odpovědí na doplňující dotazy bylo zřejmé, že se snažili vypovídat co nejpravdivěji. To soud dovozuje inter alia ze skutečnosti, že svědci k dotazům soudu přiznali, které informace mají zprostředkovaně a od koho se je dozvěděli.

17. Ze spisu [název soudu] vedeného pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti. Dne [datum] bylo vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání, č. j. κ [číslo], a to [jméno] [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], a to pro zpronevěru dle § 206 odst. 1 odst. 5a t. z. spáchaných ve formě pomoci podle § 24 odst. 1c t. z. Dále byla podána stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání. O stížnosti bylo rozhodnuto ze strany MSZ ze dne [datum] tak, že se jako nezákonné ruší usnesení vrchního komisaře ze dne [datum], č. j. κ [číslo], kterým bylo zahájeno trestní stíhání [jméno] [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], s odůvodněním:„ Usnesení se podává, že věc se vrací policejním orgánům k došetření, neboť sdělení obvinění neobsahuje nezbytné náležitosti vyžadované § 160 odst. 1 t. ř. V konkrétním případě šlo o nedostatečný popis trestní součinnosti obviněných osob, který má za následek nezákonnost zahájení trestního stíhání ve věci. Dne [datum] bylo vydáno usnesení č. j. κ [číslo], kterým bylo zahájeno trestní stíhání [jméno] [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], a to pro spáchání zvlášť závažného zločinu zpronevěry dle § 206 odst. 1 odst. 5a t. z. Dne [datum] byl poučen poškozený, dále vyrozuměný o plánovaných úkonech. Dne [datum] byl vyslechnut obviněný [příjmení] [celé jméno žalobce]. Dne [datum] byl vyslechnut obviněný [celé jméno žalobce]. Dne [datum] vyslechnuta [jméno] [příjmení]. Dne [datum] vyslechnut [jméno] [příjmení]. Dne [datum] vyslechnut [jméno] [příjmení] jako svědek. Dne [datum] vyslechnut svědek [jméno] [příjmení]. Dne [datum] vyslechnuta svědkyně [jméno] [příjmení]. Dne [datum] vyslechnut svědek [jméno] [příjmení]. Dne [datum] vyslechnut [jméno] [příjmení]. Dne [datum] vyslechnut svědek [příjmení] [jméno] [jméno]. Dne [datum] vyslechnut [jméno] [příjmení]. Dne [datum] vyslechnut [jméno] [příjmení]. Dne [datum] vyslechnut svědek [jméno] [příjmení]. Dne [datum] vyslechnut svědek [jméno] [příjmení]. Dne [datum] vyslechnut svědek [jméno] [příjmení]. Dne [datum] vyslechnut [jméno] [příjmení] a dne [datum] vyslechnut svědek [příjmení] [jméno] [příjmení]. Dále dne 7. 12. dále tedy se ve spisu nachází úřední záznamy o podání vysvětlení ze dne [datum] [jméno] [celé jméno žalobce], dále ze dne [datum] [celé jméno žalobce], ze dne [datum] [jméno] [příjmení], ze dne [datum] [jméno] [příjmení] a dále o podání vysvětlení ze dne [datum] [jméno] [příjmení]. Dále ve spisu se nachází úřední záznamy o podaných vysvětleních následujících osob: dne [datum] [jméno] [příjmení], dne [datum] [jméno] [příjmení], dne [datum] Ing. [jméno] [příjmení], dne [datum] [jméno] [příjmení], dne [datum] [jméno] [příjmení] a dne [datum] [jméno] [příjmení] a dne [datum] [jméno] [příjmení] a dne [datum] [jméno] [příjmení]. Dne [datum] byl podán k MSZ návrh poškozených společností na zajištění majetku obviněných. Dále dne [datum] podán návrh k MSZ na postup dle § 8 odst. 2 t. ř. Dne [datum] souhlas státního zástupce se zajištěním finančních prostředků a nemovitostí, co se týče obviněného [jméno] [celé jméno žalobce], usnesení o zajištění finančních prostředků osoby [jméno] [příjmení] a [jméno] čermáka, dále usnesení o zajištění majetku ze dne [datum] [jméno] [příjmení], [datum] a [datum]. Stejně tak byly zajištěny věci [jméno] [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobce]. Dne [datum] obviněný [jméno] [příjmení] podal návrh na zastavení trestního stíhání. Dne [datum] byl podán návrh na podání obžaloby. Dne [datum] podává návrh na doplnění dokazování obžalovaný [jméno] [příjmení]. Dále bylo rozhodováno o stížnostech proti zajištění majetku dne [datum], které byly zamítnuty. Dne [datum] byla podána obžaloba. Hlavní líčení bylo neřízeno na dny 24- [datum]. Na hlavním líčení dne [datum] vypovídá [obec] [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení]. Na hlavním líčení dne [datum] vyslechnut [jméno] [příjmení]. Na hlavním líčení dne [datum] vyslechnuti svědci [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], a dále svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] a svědkyně [jméno] [příjmení]. Dále byli vyslechnuti svědci [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení]. Další hlavní líčení nařízeny na dny 30. listopadu až [datum] Hlavní líčení dne [datum] vyslechnut svědek [jméno] [příjmení] a dále svědci [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a Mgr. [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] a svědkyně [jméno] [příjmení] a svědek [jméno] [příjmení]. Dále bylo přistoupeno k výslechu svědka [jméno] [příjmení], [jméno] a [příjmení], [jméno] [příjmení] a svědkyně [jméno] [příjmení]. Rovněž tedy byly na těchto hlavních líčeních přednesena tedy závěrečná řeč s tím, že v náhradním líčení dne 1. 12: 2020 byl vyhlášen rozsudek, kdy se obžalovaní [příjmení] [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] zprošťují obžaloby, a to podle § 226b t. ř. Rozsudek ze dne [datum] nabyl PM dne [datum]. Konečně usnesením MS v [obec] ze dne [datum] bylo rozhodnuto o zrušení zajištění věci jako náhradní hodnoty obžalovaného [celé jméno žalobce], a to podle § 79g odst. 1 t. ř.

18. Dále ze spisu vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] a z nesporných tvrzení účastníků soud zjistil, že byly v rámci původního řízení provedeny následující úkony obhajoby: [datum]; převzetí zastoupení; [datum]; stížnost proti usnesení o zahájení tr.s.; [datum]; výslech [celé jméno žalobce] – v rozsahu 1 úkonu; [datum]; nahlédnutí do trestního spisu; [datum]; výslech svědka [příjmení] – v rozsahu 1 úkonu; [datum]; výslech svědka [příjmení] – v rozsahu 1 úkonu; [datum]; výslech svědka [příjmení] – v rozsahu 1 úkonu; [datum]; stížnost proti usnesení o zaj.fin.pr.; [datum]; seznámení s ukončením vyšetřování; [datum]; sepsání návrhu na výslech svědků; [datum]; hlavní líčení – v rozsahu 4 úkonů; [datum]; hlavní líčení– v rozsahu 3 úkonů; [datum]; hlavní líčení– v rozsahu 3 úkonů; [datum]; hlavní líčení– v rozsahu 4 úkonů; [datum]; hlavní líčení - vyhlášení rozsudku; 19. Z potvrzení o úhradě nákladů právního zastoupení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce, [celé jméno žalobce], uhradil za právní zastoupení v rámci trestního řízení vedeného u MS v [obec] pod sp. zn. [spisová značka] částku 61 250 Kč.

20. Z potvrzení zaměstnavatele ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce byl v lednu roku [rok] kandidátem na pracovní pozici vedoucí oddělení likvidace pojistných událostí, nicméně s ohledem na změnu jeho pracovní produktivity, nedostatečné pracovní výsledky a nedostatečné využití pracovního potenciálu v rozhodném období nebyl úspěšný, resp. na tuto pozici byl vybrán jiný kandidát.

21. Z psychologického posudku ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] byl vyšetřen syn žalobce v rámci psychologického vyšetření.

22. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.

IV. Právní úprava na projednávanou věc dopadající

23. Soud posuzoval danou věc ve světle následujících zákonných ustanovení.

24. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 téhož zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

25. Podle ustanovení § 5 písm. a) a b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v trestním řízení, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

26. Podle § 7 OdpŠk mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda, právo na náhradu takové škody způsobené nezákonným rozhodnutím; právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

27. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

28. Podle § 15 odst. 1 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku..

29. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, se podle tohoto zákona poskytuje též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

V. Právní posouzení projednávané věci soudem

30. Žalobce se svojí žalobou domáhal (i) zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou v důsledku vedení trestního stíhání, v rámci něhož byl zproštěn obžaloby (525 000 Kč s příslušenstvím) a (ii) náhrady škody v podobě obhajného (61 250 Kč s příslušenstvím). Soud se tedy nejprve zabýval důvodností uplatněných nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy.

31. Zákon v obecné rovině rozeznává dva odpovědnostní tituly, a to nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup (srov. § 5 OdpŠk). Stát přitom za újmu (majetkovou či nemajetkovou) způsobenou nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím odpovídá objektivně (tj. bez ohledu na zavinění – srov. § 2 OdpŠk) a za současného (kumulativního) splnění tří podmínek: (i) příslušný orgán státu vydal nezákonné rozhodnutí či došlo k nesprávnému úřednímu postupu; (ii) poškozenému vznikla škoda či nemajetková újma; a (iii) újma je v příčinné souvislosti s takovým nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, jinými slovy je mezi nimi dán vztah příčiny a následku.

32. Soud předně považuje za důležité zdůraznit, že se nikterak nezabýval námitkou promlčení vznesenou žalovanou. Platí totiž, že žalovaná namítala promlčení ve vztahu k odpovědnostnímu titulu Policie České republiky ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. Žalobce se ovšem svojí žalobou domáhal náhrady pouze té újmy, kterou utrpěl v souvislosti s usnesením Policie České republiky ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. <i>(i) K zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou vedením trestního stíhání</i> 33. Soud v obecné rovině konstatuje, že nárok na náhradu škody (či poskytnutí zadostiučinění) způsobené zahájením trestního stíhání, jež neskončilo pravomocným odsouzením, se (s výjimkami uvedenými níže) posuzuje podle ustanovení § 5 písm. a), § 7 a § 8 OdpŠk jako nárok na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím (srov. např. rozsudek [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]).

34. Žalovanou (resp. stát) stíhá objektivní odpovědnost. Z uvedeného plyne, že vznik nároku na náhradu újmy není podmíněn prokázáním, že orgány činné v trestním řízení jednaly v rozporu se zákonem, nýbrž je založen na principu, podle kterého osoba, jež byla zproštěna obžaloby, resp. nebyla uznána vinnou ze spáchání trestného činu, má zásadně právo na náhradu škody (či jiné újmy) způsobené zahájením a vedením trestního stíhání, a to včetně nákladů na obhajobu (srov. § 31 OdpŠk).

35. Rozhodujícím měřítkem opodstatněnosti (zákonnosti) zahájení a vedení trestního stíhání je tudíž pozdější výsledek trestního řízení (srov. rozsudek [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]). Nicméně to neznamená, že by každé jiné rozhodnutí než pravomocné odsouzení automaticky vedlo k závěru o nesprávnosti usnesení o zahájení trestního stíhání. Dle § 12 odst. 1 OdpŠk totiž právo na náhradu škody nemá ten, kdo si vazbu, odsouzení nebo uložení ochranného opatření zavinil sám nebo kdo byl zproštěn obžaloby nebo bylo proti němu trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost anebo že trestný čin byl amnestován. Dle § 12 odst. 2 OdpŠk pak právo na náhradu škody nevznikne ani tehdy, pokud v řízení nebylo možno pokračovat z důvodů uvedených ve zvláštním předpisu, trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno a nastaly účinky zastavení trestního stíhání, výrok o zastavení trestního stíhání byl součástí rozhodnutí o narovnání či trestní stíhání bylo zastaveno z důvodů uvedených ve zvláštním předpisu (např. § 172 odst. 2 trestního řádu, dle něhož se trestní stíhání zastaví, jestliže trest, k němuž může trestní stíhání vést, by byl zcela bez významu vedle trestu, který pro jiný čin byl obviněnému již uložen nebo který ho podle očekávání postihne). Mezi další rozhodnutí, která nebudou mít za následek nezákonnost trestního stíhání, patří např. zastavení trestního stíhání z důvodu zániku trestnosti promlčením (dle § 172 odst. 1 písm. d) trestního řádu ve spojení s § 11 odst. 1 písm. b) trestního řádu; srov. rozsudek [název soudu] sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]) či např. zastavení trestního stíhání pro zpětvzetí souhlasu poškozeného (§ 172 odst. 1 písm. d) trestního řádu ve spojení s § 11 odst. 1 písm. i) trestního řádu).

36. Co se týče zkoumání, zda si žalobce zavinil trestní stíhání sám či nikoli ve smyslu § 12 dost. 1 OdpŠk, tak jeho předmětem je to, zda žalobce coby obviněný přispěl k tomu, že trestní řízení proti němu bylo či muselo být zahájeno, tedy že jeho jednání bylo důvodem k zahájení trestního stíhání. Příčinnou souvislost mezi zahájením či vedením trestního stíhání a zaviněním obviněné je však třeba hledat nikoliv v jeho jednání, kterým měl podle orgánů činných v trestním řízení naplnit skutkovou podstatu trestného činu, pro který byl stíhán, nýbrž v jiném jeho chování před zahájením trestního stíhání, popř. v jeho průběhu (tj. především v jeho postoji vůči orgánům činným v trestním řízení, tedy v tom, zda svým jednáním či úkony procesního charakteru zapříčinil, že trestní stíhání muselo být zahájeno nebo v něm nadále pokračováno). Nejde tedy o to, zda se obviněný dopustil, byť zaviněně, skutku, pro který byl stíhán a jímž vyvolal podezření, že byl spáchán trestný čin, ale o to, zda svým jiným jednáním ovlivnil postup orgánů činných v trestním řízení před zahájením trestního stíhání nebo v jeho průběhu tak, že bez tohoto jednání by k zahájení (či pokračování) trestního stíhání nedošlo (např. uváděním nepravdivých skutečností odůvodňujících postup podle § 160 odst. 1 trestního řádu či předstíráním, že jsou dány důvody k vedení trestního stíhání, ačkoliv objektivně neexistovaly). Podmínka, že poškozený si sám zavinil obvinění, tedy není naplněna tím, že se obviněný dopustil skutku, pro který bylo trestní stíhání proti němu zahájeno (srov. např. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn [spisová značka] či nález [název soudu] sp. zn. II. ÚS 1856/07 ze dne [datum]).

37. V projednávané věci je soud toho názoru, že si žalobce své trestní stíhání nijak nezavinil, pročež není namístě uvažovat o aplikaci § 12 OdpŠk. Vzhledem k výsledku předmětného trestního řízení tedy soud dospěl k závěru, že je dán odpovědnostní titul spočívající v nezákonném rozhodnutí (usnesení Policie České republiky ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]), neboť žalobce byl rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] (v právní moci ode dne [datum]), obžaloby podle § 226 písm. b) trestního řádu zproštěn.

38. Co se týče vzniku nemajetkové újmy z důvodu zahájení a vedení trestního stíhání, nejde o vyvratitelnou domněnku, ale újma z důvodu trestního stíhání musí být prokázána, (srov. např. rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] či ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Soud tak vychází z toho, že jakkoliv je každé trestní stíhání vždy spojeno s jistým zásahem do osobnostních práv trestně stíhaných osob (srov. nález [název soudu] sp. zn. IV. ÚS 428/05) není na místě existenci nemajetkové újmy presumovat, ale prokazovat, stejně tak jako intenzitu (případné) újmy odůvodňující peněžité odškodnění.

39. Soud při stanovení formy a výše zadostiučinění vycházel v souladu s ustálenou judikaturou ze tří základních kritérií: (i) z povahy trestní věci, (ii) z délky trestního řízení a (iii) z dopadů trestního stíhání do osobnostní sféry žalobce. Povahou trestní věci se myslí zejména závažnost trestného činu, který byl poškozenému kladen za vinu, neboť ta zpravidla přímo úměrně zvyšuje intenzitu, s jakou poškozený trestní řízení vnímá. [příjmení] a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat (srov. např. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]).

40. V daném případě byl žalobce stíhán pro trestný zpronevěry dle § 206 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku spáchaného ve formě pomoci dle § 24 odst. 1 písm. c) téhož zákona. Jinými slovy řečeno, žalobce byl obžalován (resp. trestně stíhán) ze spáchání zvlášť závažného zločinu, přičemž mu hrozil trest odnětí svobody až ve výši 10 let. Jednalo se proto svoji povahou o závažnou trestnou činnost, která zpravidla působí negativní společenské odsouzení.

41. Samotné trestní stíhání pak trvalo přibližně 22 měsíců. K tomu soud poznamenává, že jakkoliv nebyla délka původního řízení nepřiměřeně dlouhá (viz níže), zdejší soud se domnívá, že původní řízení nebylo ani nikterak extrémně krátké. K tomu soud zdůrazňuje, že nijak nehodnotil trestní stíhání zahájené na základě usnesení ze dne [datum], neboť sám žalobce uváděl, že se domáhal náhrady nemajetkové újmy toliko ve vztahu k újmě způsobené usnesením o zahájení trestního stíhání ze dne [datum].

42. Žalobce dále tvrdil následující dopady nezákonného trestního stíhání do svého života: (i) díky trestnímu stíhání žalobci reálně hrozilo, že mohl přijít o zaměstnání ve společnosti [právnická osoba], přičemž žalobce měl být v rámci svého zaměstnání povýšen, nicméně v důsledku trestního stíhání neměl dostatečný výkon a povýšen nebyl; (ii) žalobce v důsledku trestního stíhání nemohl nakládat s finančními prostředky na svých účtech po dobu téměř 1,5 roku. Žalobce tak jako otec od rodiny (otec dvou malých dětí rok narození 2010 a 2014) nedokázal po tuto dobu zajišťovat základní životní potřeby rodiny a celá tato tíha ležela na jeho manželce nebo případných půjčkách od fyzických osob; (iii) trestní stíhání pro něj bylo stresující ponižující a mělo pro něj negativní dopad v jeho osobním a profesním životě, když bylo poškozeno jeho dobré jméno v zaměstnání a byl negativně zasažen vztah s jeho bratrem i partnerkou; žalobce rovněž nemohl o svém trestním stíhání říci své nemocné matce a nemocné matce své partnerky, resp. žil v neustálém strachu, že se o jeho trestním stíhání dozví; (iv) trestní stíhání rovněž negativně ovlivnilo rodinný život žalobce, když se žalobce málem rozešel se svojí partnerkou, jeho synovi se v důsledku trestního stíhání zhoršil prospěch ve škole a jeho dcera v důsledku trestního stíhání přestala komunikovat a je uzavřená.

43. K tomu soud zdůrazňuje, že pokud jde o dopady do oblasti pracovní, soud nemá tyto za prokázané. Ačkoliv totiž byl žalobce soudem prvního stupně opakovaně poučován a vyzýván k doplnění svých důkazních návrhů podle § 118a odst. 3 o. s. ř. K prokázání svých tvrzení, díky trestnímu stíhání žalobci reálně hrozilo, že mohl přijít o zaměstnání ve společnosti [právnická osoba], přičemž žalobce měl být v rámci svého zaměstnání povýšen, nicméně v důsledku trestního stíhání neměl dostatečný výkon a povýšen nebyl, soudu nabídl svou účastnickou výpověď. Dále soudu navrhl výslechy svědků [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] pak vypověděla, že má pouze informace„ z druhé ruky“. Soud proto nemohl vzít tyto skutečnosti za prokázané. Soud si je sice vědom toho, že tzv.„ svědectví z druhé ruky“ není v civilním řízení sporném vyloučeno. Na druhou stranu z judikatury [název soudu] se podává, že přípustnost tzv.„ svědectví z druhé ruky“ by měla být navázána na skutečnost nemožnosti výslechu přímých svědků a dále pak sporná výpověď by neměla tvořit jediný důkaz, na kterém je rozhodnutí postaveno (srov. rozsudek velkého senátu ze dne [datum] ve věci Al-Khawaja a Tahery proti Spojenému království). V projednávané věci přitom žalobce rozhodně neplatí (žalobce to ani netvrdil), že by nebylo lze vyslechnout přímé svědky (tj. zástupce žalobcova zaměstnavatele). Pokud pak jde o výslech svědka [jméno] [celé jméno žalobce], ten navíc vypověděl, že jej zaměstnanci [právnická osoba] chválili. Konečně žalobce navrhl rovněž i potvrzení vystavené [právnická osoba] Z textu tohoto rozhodnutí však v žádném případě neplyne, že by pokles žalobcovy produktivity byl dán jeho nezákonným trestním stíháním. Pokud žalobce sám ve svém účastnickém výslechu uvedl konkrétní jméno vedoucího, se kterým svoje povýšení projednával, nelze se nepozastavit nad tím, proč tato osoba nebyla navrhnuta k výslechu. Právě tato osoba by totiž nejlépe osvětlila okolnosti žalobcova působení ve společnosti [právnická osoba] Soudu pochopitelně nepřísluší hodnotit procesní strategii toho kterého účastníka řízení; na druhou stranu pokud se žalobce dobrovolně rozhodne důkazy nenavrhnout, musí pak logicky nést následky tohoto svého počínání, a to v podobě neunesení břemene důkazního.

44. Dále soud rovněž nemá za prokázány negativní dopady do rodinného života, pokud jde o dopady na žalobcova syna a dceru. I k těmto dopadů žalobce navrhl svůj účastnický výslech, ze kterého ovšem nelze bez dalšího vycházet. Dále navrhl výslech svého bratra [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení]. Oba svědci ovšem vypovídali pouze obecně o fungování rodiny pana žalobce, přičemž oba shodně vypověděli, že došlo k podstatnému omezení kontaktů mezi nimi a žalobcem. Dále pak žalobce přeložil zprávu z psychologického vyšetření, avšak i když se hodnotí všechny důkazy zvlášť, jakož i ve vzájemných souvislostech, nelze učinit závěr o tom, že by skutečně trestní stíhání mělo takový dopad na žalobcovy děti, jak tvrdil sám žalobce.

45. Dále se zdůrazňuje, že z obsahu trestního spisu se nepodává žádné procesní pochybení orgánů činných v trestním řízení a přesvědčení žalobce, že tyto orgány v jeho věci nejednaly objektivně, je jen jeho subjektivním náhledem, který konečné zprošťující rozhodnutí soudu vyvrací. Nedojde-li k vydání odsuzujícího rozsudku, nelze z toho bez dalšího dovozovat nesprávnost postupu orgánů činných v trestním řízení ani nezákonnost rozhodnutí vydaných po zahájení trestního stíhání (srov. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). Soud v náhradovém řízení není povolán k tomu, aby prováděl přezkum proběhlého trestního řízení a posuzoval, jak měl v tom kterém okamžiku trestního řízení příslušný orgán činný v trestním řízení procesně postupovat a jak měl hodnotit důkazní situaci. Soud tak nemá za to, že by v projednávané věci žalobce tvrdil a prokázal takovou újmu, které by odůvodňovala přiznání přiměřeného zadostiučinění v penězích.

46. Na druhou stranu soud má za to, že žalobce prokázal dopady nezákonného trestního stíhání do svého života v podobě stresu spojeného s dotčeným trestním stíháním. Soud rovněž vzal za prokázané, že byl negativně zasažen i rodinný život žalobce, kdy v důsledku nezákonného trestního stíhání docházelo ke konfliktům mezi sourozenci (žalobcem a jeho bratrem). Na druhou stranu z hlediska hodnocení intenzity těchto dopadů se zdůrazňuje, že se nejednalo o nikterak drastické zásahy do života žalobce. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by došlo k destrukci rodinných vztahů žalobce. Žalobce se nerozešel se svojí partnerkou. Z provedeného dokazování dále vyplynulo, že žalobce rovněž nemohl o svém trestním stíhání říci své nemocné matce a nemocné matce své partnerky, resp. žil v neustálém strachu, že se o jeho trestním stíhání dozví. Soud rovněž přihlédl k tomu, že trestní stíhání negativně ovlivnilo finanční situaci žalobce a jeho rodiny, která na něm byla finančně závislá.

47. S přihlédnutím ke shora uvedeným okolnostem dospěl soud k závěru, že žalobci nemajetková újma spočívající v zásahu do jeho osobnostní sféry zahájením a vedením trestního stíhání vznikla. Újma přitom dle soudu žalobci vznikla v takové intenzitě, jež odůvodňuje odškodnění v penězích. V souladu s rozhodovací praxí [název soudu] (srov. např. rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) soud dále provedl srovnání s jinými obdobnými případ odškodnění, a to konkrétně s následujícími případy.

48. Zaprvé, s případem vedeným zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka]. V této věci trestní stíhání trvalo 3 roky a 2 měsíce. Bylo vedeno pro trestný čin podvodu dle § 209 odst. 1.3 trestního zákoníku a zpronevěry dle § 206 odst. 1 a 4 písm. d) trestního zákoníku. V této věci hrozil trest odnětí svobody až 8 let. Poškozený prokázal zásahy do profesního života, kdy byly dotčeny výdělkové poměry poškozeného. Dále prokázal zásahy do rodinného života, konkrétně narušení jeho vztahu s manželkou. Poškozený v té věci dále prokázal zásahy do sféry zdraví, kdy v důsledku trestního stíhání trpěl psychickými problémy, kvůli kterým musel vyhledat pomoc psychiatra, a byl dokonce medikován. Dále poškozený prokázal zásahy do sociálního života, konkrétně narušení vztahu poškozeného s okolím. O trestním stíhání poškozeného se vědělo a poškozený přišel o své přátele. Pro přetrvávající nedůvěru se stáhl do ústraní, byť byl dříve hodně veřejně a společensky aktivní. Dále v této věci soud přihlédl i k tomu, že ta trestní věc byla medializována a poškozenému bylo přiznáno finanční zadostiučinění ve výši 80 000 Kč.

49. Zadruhé, s případem vedeným u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] Trestní stíhání v této věci trvalo 4 roky, bylo vedeno pro trestní čin zpronevěry podle § 206 odst. 1 a 3 trestní zákoníku. Poškozenému hrozil trest odnětí svobody až 5 let. Poškozený prokázal zásahy do profesního života, a to sice konkrétně to, že trestní stíhání bylo vedeno v souvislosti s jeho podnikáním a o trestním stíhání věděli jeho zaměstnanci, kteří tak pociťovali nejistotu ohledně dalšího fungování poškozeného jako zaměstnavatele. Informace o trestním stíhání se rovněž rozšířila i mezi zákazníky a konkurenci. Poškozený dále procházel zásahy do rodinného života a do sféry zdraví, konkrétně zvýšení tlaku, a v této věci bylo přiznáno odškodnění ve výši 55 000 Kč.

50. Zatřetí, s věcí vedenou u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. V této věci trestní stíhání trvalo přibližně 2 roky, bylo vedeno pro trestný čin zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku. Poškozenému hrozil trest odnětí svobody až v délce trvání 10 let. Poškozený prokázal zásahy do profesního života, konkrétně v důsledku trestního stíhání byl poškozený omezen s výkonem svého povolání a v důsledku trestního stíhání přicházel o zakázky. Dále poškozený prokázal zásahy do rodinného života, kdy v důsledku trestního stíhání byl rozvrácen rodinný život poškozeného. Dále do sféry zdraví, konkrétně psychické problémy, kdy v důsledku trestního stíhání poškozený špatně spal a byl nervózní. Dále soud v této věci vzal do úvahy i ztrátu přátel poškozeného a omezení jeho sportovních aktivit s přáteli, kdy poškozenému mělo zůstat z jeho sportovních aktivit pouze běhání. Poškozenému v této věci bylo přiznáno přiměřené zadostiučinění ve výši 60 000 Kč.

51. Začtvrté, s věcí vedenou u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. V této věci trestní stíhání trvalo 2 roky a 1 měsíc a bylo vedeno pro trestní čin podle § 206 odst. 1, odst. 5 trestního zákoníku a § 211 odst. 1 trestního zákoníku. Poškozenému hrozil trest odnětí svobody až 10 let a poškozený prokázal zásahy do sféry zdraví, konkrétně PTSD, a soud v této věci vzal do úvahy i to, že poškozený byl zproštěn pro skutek kvalifikovaný jako zločin zpronevěry podle § 206 trestního zákoníku a naopak byl odsouzen pro spáchání přečinu podle § 211 trestního zákoníku. Poškozenému bylo přiznáno zadostiučinění ve výši 50 000 Kč.

52. Zapáté, s věcí vedenou u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. V této věci se trestní stíhání vedlo po 3 roky a 5 měsíců, a to pro trestný čin podle § 206 odst. 1 a 3 trestního zákoníku. Poškozenému hrozil trest odnětí svobody až 5 let. Poškozený prokázal zásahy do profesního života, kdy poškozený potřeboval bezúhonnost bezprostředně k výkonu svého zaměstnání, kdy vystupoval před trestním stíháním jako manažer v bance, kde působil již 23 let. Dále poškozený prokázal zásahy do rodinného života, kdy poškozený utrpěl snížení příjmů v důsledku trestního stíhání, což tedy pak mít i vliv v rodinném životě v to smlouva smyslu, že parter, resp. partnerka poškozeného byla na něm finančně závislá, a to s ohledem na její zdravotní stav. Dále poškozený prokázal zásahy do sféry zdraví. Byl ve stresu, v nejistotě ohledně výsledku trestního stíhání, což významně se především projevilo v psychických problémech, kdy nicméně poškozený nevyhledal lékařskou pomoc. Soud dále vzal do úvahy, že v rámci trestního stíhání byl poškozený celkem třikrát zproštěn obžaloby a jednou byl v průběhu řízení odsouzen, a to k podmíněnému trestu odnětí svobody a dále k náhradě škody ve výši 115 000 Kč a poškozenému v této věci bylo přiznáno zadostiučinění ve výši 60 000 Kč.

53. Soud rekapituluje, že ve všech shora uvedených řízeních se přiměřené zadostiučiněné pohybovalo v rozmezí od 50 000 Kč do 80 000 Kč. Soud přitom nemá za to, že by v projednávané věci bylo přiléhavé přiznat přiměřené zadostiučinění stejné nebo vyšší než 80 000 Kč, neboť ve věci [spisová značka], kde bylo přiznáno přiměřené zadostiučinění ve výši 80 000 Kč, trestní řízení trvalo delší dobu (3 roky a 2 měsíce), poškozenému hrozil trest srovnatelný, avšak prokázal podstatně širší a intenzivnější dopady trestního stíhání do svého života (zásahy do rodinného života, sféry zdraví a sociálního života, kdy poškozený se ocitl v důsledku svého trestního stíhání v péči psychiatra). Stejně tak se soud nedomnívá, že by žalobci mělo být přiznáno zadostiučinění ve stejné výši, jako ve věcech sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]. V těchto věcech totiž trestní stíhání rovněž trvalo delší dobu, i když ve věci [spisová značka] jen o pár měsíců. Ve věci [spisová značka] pak hrozil sice srovnatelný trest a ve věci [spisová značka] pak dokonce trest nižší, avšak v obou věcech byly prokázány širší a závažnější dopady nezákonného trestního stíhání do života poškozených. Ve věci [spisová značka] totiž poškozený prokázal rozvrácený rodinný život, psychické problémy a zásahy do pracovního života. Ve věci [spisová značka] byly rovněž prokázány dopady do pracovního života, stres, partner poškozeného na něm byl finančně závislý, přičemž v důsledku trestního stíhání došlo k poklesu příjmů poškozeného a navíc v průběhu trestního stíhání byl poškozený odsouzen. Podle názoru zdejšího soudu je tak nejpřiléhavější srovnání s věcmi vedenými u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]. Ve věci [spisová značka] bylo trestní stíhání sice vedeno delší dobu, avšak poškozenému hrozil trest nižší a poškozený prokázal srovnatelné zásahy do svého života. Pokud pak jde o věc [spisová značka], v tomto případě hrozil trest srovnatelný a i délka trestního stíhání byla obdobná a poškozený rovněž prokázal srovnatelné zásahy do svého života jako žalobce.

54. K tomu se zdůrazňuje, že ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] byla posuzována věc vedená u MS pod sp. zn. [spisová značka], tj. bylo posuzováno a rozhodováno o otázce náhrady nemajetkové újmy způsobené stejným trestním stíháním. V této věci přitom bylo nepravomocně přiznáno přiměřené zadostiučinění celkem ve výši 100 000 Kč. V této věci pak soud I. stupně dovodil výrazné zásahy do osobního a rodinného života poškozené, když trestní stíhání ovlivnilo vztah poškozené s jejím partnerem, rodinou a způsobilo významné zhoršení životní úrovně poškozené a jejích nezletilých dětí, jakož i k zásahům do profesní sféry poškozené, zásahům do její dobré pověsti a v neposlední řadě k zásahům do osobnostních práv spočívajících ve stresu, tlaku, strachu o budoucnost dětí. Soud přihlédl rovněž i k tomu, že poškozené až do samého závěru hrozil nepodmíněný trest odnětí svobody navrhovaný státní zástupkyní, který byl ohraničen vysokou sazbou až 10 let odnětí svobody. Soud z tohoto důvodu přihlédl i k subjektivnímu postavení poškozené, která byla v uvedeném období matkou dvou malých nezletilých dětí, z nichž jedno bylo narozeno až v době těsně předcházející zahájení trestního stíhání žalobkyně.

55. Soud rovněž zdůrazňuje, že i ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] byla posuzována věc vedená u MS pod sp. zn. [spisová značka], tj. bylo posuzováno a rozhodováno o otázce náhrady nemajetkové újmy způsobené stejným trestním stíháním. V této věci přitom bylo nepravomocně přiznáno přiměřené zadostiučinění celkem ve výši 75 000 Kč. I v této věci nicméně soud dovodil širší a intenzivnější zásahy do života poškozené, konkrétně zásahy do profesní sféry, když soud měl za prokázané negativní zásahy do podnikání žalobce.

56. Podle názoru zdejšího soudu by tak žalobci mělo náležet nižší zadostiučinění než ve věcech [spisová značka] a [spisová značka] a srovnatelné s věcmi [spisová značka] a [spisová značka].

57. Soud samozřejmě chápe a rozumí tomu, že žalobce nezákonné trestní stíhání stresovalo a v žádném případě nechce tento stres jakkoliv bagatelizovat. Koneckonců obecně lze říci, že každé trestní řízení negativně ovlivňuje osobní život trestně stíhaného, na kterého je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinného, avšak samotný fakt trestního stíhání je zátěží pro každého obviněného (viz nálezy [název soudu] sp. zn. I. ÚS 554/04, II. ÚS 590/08). Nicméně forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti (rozsudek [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). Podle názoru zdejšího soudu by přitom přiznání žalobcem požadované částky ve výši 550 000 Kč bylo zcela jistě v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, která se ve věcech náhrady nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním opírá mimo jiné i o myšlenku, že by ve srovnatelných případech mělo být poskytnuto srovnatelné přiměřené zadostiučinění.

58. Pouze pro úplnost pak soud dodává, že nepovažuje za přiléhavé žalobcovy odkazy na věci projednávané u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] (resp. u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]) a pod sp. zn. [spisová značka] (resp. u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]). Ve věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka], totiž poškozený prokázal podstatně širší dopady nezákonného trestního stíhání než žalobce v projednávané věci (ve věci [spisová značka] totiž byla podstatná masivní medializace; nadto žalobce prokázal zásahy do rodinného života, sociálního života a profesního života). Mimoto trestní stíhání posuzované v této věci trvalo násobně dlouhou dobu a poškozený strávil část trestního stíhání ve vazbě. Ve věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka] rovněž posuzované trestní stíhání trvalo více jak dvojnásobně dlouhou dobu. I tato věc pak byla široce medializována a poškozený prokázal širší dopady nezákonného trestního stíhání do svého života (dopady v oblasti rodinného života, profesního a sociálního, když poškozený v této věci byl profesně zlikvidován a přišel o důstojnickou kariéru v armádě).

59. Dlužno poznamenat, že soud nepovažuje za přiléhavé ovšem ani srovnání provedené žalovanou, která odkázala na věci vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka]. Je sice pravdou, že v obou případech bylo trestní stíhání vedeno po přibližně stejně dlouhou dobu, avšak poškozeným hrozil nižší trest (i když nikterak zásadně). Podstatné také je, že v projednávané věci byly prokázány širší a intenzivnější zásahy trestního stíhání do života žalobce.

60. Lze tak uzavřít, že na základě provedeného dokazování a shora uvedených úvah a srovnání dospěl soud k závěru, že adekvátní výše zadostiučinění prokázané újmy žalobce činí 50 000 Kč. S ohledem na to, že žalovaná sama dobrovolně plnila žalobci částku 25 000 Kč coby přiměné zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání soud výrokem IV. tohoto rozsudku přiznal žalobci částku 25 000 Kč a ve zbytku výrokem V. jeho žalobu zamítl. <i>(ii) K náhradě škody v podobě obhajného</i> 61. Ve vztahu k nároku na náhradu škody je třeba uvést, že jeho vznik není podmíněn prokázáním, že orgány činné v trestním řízení jednaly v přímém rozporu se zákonem, nýbrž je založen na principu, podle něhož osoba, jež byla zproštěna obžaloby, resp. nebyla uznána vinnou ze spáchání trestného činu, má zásadně právo na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání, a to včetně nákladů na obhajobu (srov. § 31 zákona).

62. Pokud jde o obhajné, za situace existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí) na straně jedné a prokázaného provedení úkonů právní služby a zaplacení odměny obhájce žalobcem na straně druhé, soud nemohl dospět k jinému závěru, než že žalobou uplatněný nárok je co do svého základu po právu. Soud se dále zabýval výší nároku na náhradu škody požadovanou žalobcem (pokud jde o obhajné).

63. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce byl obviněn ze spáchání zpronevěry dle § 206 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku spáchaného ve formě pomoci dle § 24 odst. 1 písm. c) téhož zákona. Dle § 10 odst. 3 písm. c) advokátního tarifu při obhajobě v dotčeném trestním řízení se za tarifní hodnotu považuje částka 30 000 Kč. Dle zmíněného ustanovení ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu pak výše mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 2300 Kč (jak požadoval žalobce). Soud má za to, že žalobcův požadavek na zaplacení náhrady škody ve výši 61 250 Kč coby náhrady nákladů obhajoby je důvodný pouze co do výše 58 650 Kč. Jinými slovy řečeno, soud je toho názoru, že by žalobci měla náležet náhrada škody za tyto úkony obhajoby: [datum]; převzetí zastoupení; l úkon [datum]; stížnost proti usnesení o zahájení tr.s.; 1/2 úkonu [datum]; výslech [celé jméno žalobce]; 1 úkon [datum]; nahlédnutí do trestního spisu; 1 úkon [datum]; výslech svědka [příjmení]; 1 úkon [datum]; výslech svědka [příjmení]; 1 úkon [datum]; výslech svědka [příjmení]; 1 úkon [datum]; stížnost proti usnesení o zaj.fin.pr.; 1/2 úkonu [datum]; seznámení s ukončením vyšetřování; 1 úkon [datum]; hlavní líčení; 4 úkony [datum]; hlavní líčení; 3 úkony [datum]; hlavní líčení; 3 úkony [datum]; hlavní líčení; 4 úkony [datum]; hlavní líčení - vyhlášení rozsudku; 1/2 úkonu 64. Soud tedy přiznal žalobci nárok na náhradu škody ve výši 22,5 úkonů a 23 režijních paušálů dle advokátního tarifu. K tomu soud uvádí v podrobnostech následující.

65. Zaprvé, soud přiznal za úkon dne [datum] stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání náhradu škody pouze ve výši odpovídající ½ úkonu dle advokátního tarifu. Platí totiž, že v § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu, ve kterém jsou taxativně vypočteny opravné prostředky, u nichž obhájci náleží mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby, není uvedena stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Za tento úkon proto náleží odměna jen ve výši jedné poloviny úkonu, neboť se zřetelem na § 11 odst. 3 advokátního tarifu jde svou povahou a účelem o úkon nejbližší úkonům právní služby uvedeným v § 11 odst. 2 písm. d) advokátního tarifu (viz usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka])

66. Zadruhé, soud nepřiznal nárok na náhradu škody za úkon [datum] sepsání návrhu na výslech svědků. adresovaných soudu prvního stupně odměna nepřísluší, resp. pokud právní zástupce účastníka sděluje soudu své důkazní návrhy a v písemném podání stanovisko účastníka, které koresponduje s jeho již sdělenými stanovisky, nejde o účelně vynaložené náklady právního zástupce, a za taková podání odměna nepřísluší (viz usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] nebo usnesení [název soudu] ve věci sp. zn. [spisová značka]).

67. Zatřetí, k argumentaci žalované se uvádí, že soud je toho názoru, že by v projednávané věci měla náležet za úkon stížnost proti usnesení o zajištění fin. pr. ze dne [datum] odměna ve výši ½ úkonu, a to dle § 11 odst. 2 písm. d) a odst. 3 advokátního tarifu (viz rozsudek zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který byl potvrzen rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). K tomu se zdůrazňuje, že ačkoliv stížnosti nesměřovaly přímo proti vlastnímu nezákonnému rozhodnutí, nelze přehlédnout, že byly podány v přímé návaznosti na trestní stíhání, které se později ukázalo jako nezákonné. Soud je toho názoru, že dotčená usnesení byla v uvedeném případě natolik spjaté se samotným usnesením o zahájení trestního stíhání, že je nutné stížnosti proti nim analogicky považovat za účelné úkony svou povahou směřující (i když nepřímo) k odstranění nezákonného rozhodnutí.

68. Ve světle shora uvedeného tak lze shrnout, že soud má za to, že v projednávané věci má žalobce nárok na náhradu škody 22,5 úkonů obhajoby a 23 režijních paušálů. Celkem tam má žalobce právo na náhradu škody ve výši 58 650 Kč (22,5 x [číslo] + 23 x 300), pročež soud výrokem II. tohoto rozsudku mu tuto částku přiznal a ve zbytku výrokem III. žalobu zamítl.

VI. K úrokům z prodlení

69. Pokud jde o požadované úroky z prodlení, jak je uvedeno shora, dle § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou újmy způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu (tj. v dané věci žalované). Teprve ode dne následujícího po uplynutí zmíněné lhůty jej tedy stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení (srov. např. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], či sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]).

70. Uplatněním ve smyslu § 15 odst. 2 OdpŠk je pak okamžik doručení žádosti žalobce o náhradu újmy žalované, tj. v daném případě dne [datum]. Po uplynutí 6 měsíční lhůty pak byla žalovaná v prodlení a bylo proto namístě přiznat úroky z prodlení v zákonné výši. V projednávané věci pak uplynula lhůta [datum]; v prodlení se tak žalovaná ocitla dne [datum]. Soud proto přiznal nárok na úrok z prodlení z přisouzených částek částky od [datum] a ve zbytku žalobu zamítl. Soud rovněž přiznal výrokem I. tohoto rozsudku úroky z prodlení z částky 25 000 Kč, kterou žalovaná dobrovolně plnila před vynesením tohoto rozsudku, a to za období od [datum] do [datum], neboť mezi stranami bylo nesporné, že částka 25 000 Kč byla na účet žalobce připsána právě dne [datum]. Samotné úroky z prodlení (resp. jejich výše) jsou odůvodněny § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (jakož i související judikaturou - srov. např. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], či sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]).

VII. K nákladům řízení a nákladům státu

71. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobce byl neúspěšný pouze v poměrně nepatrné části. Soud při posuzování otázky náhrady nákladů řízení vyšel z tarifní hodnoty sporu 111 250 Kč. Žalobce byl úspěšný co do požadavku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním (tarifní hodnota 50 000 Kč, srov. např. usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]) a co do požadavku na náhradu škody ve výši 58 650 Kč, celkem byl žalobce úspěšný co do tarifní hodnoty 108 650 Kč, tj. v rozsahu cca 97,7 % tarifní hodnoty sporu. Žalobce byl naopak neúspěšný co do požadavku na náhradu škody ve výši 2600 Kč, tj. v rozsahu cca 2,3 % tarifní hodnoty sporu.

72. Náklady řízení žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 000 Kč a z odměny za právní zastoupení dle § 7 bod [číslo] ve spojení s § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Hodnota jednoho úkonu je 5580 Kč. Při této tarifní hodnotě právní zástupkyně žalobce učinila následující úkony právní služby dle § 11 advokátního tarifu: (i) převzetí věci, (ii) podání žaloby, (iii) porada s klientem dne [datum] přesahující jednu hodinu, (iv) částečné zpětvzetí ze dne [datum] (v ) účast na jednání dne [datum] (v rozsahu 2 úkon), (vi) účast na jednání dne [datum] a (vii) účast na jednání dne [datum]. Celková částka nákladů řízení tak činí 51 040 Kč (8x [číslo] + 8x 300 + [číslo]). Právní zástupkyně žalobce není plátkyní DPH, pročež soud vypočtenou částku o DPH nenavýšil.

73. Pouze pro úplnost se dodává, že soud nepřiznal nárok na náhradu nákladů řízení v podobě předžalobní výzvy (resp. uplatnění u žalované ve smyslu § 14 OdpŠk), jak požadoval svým podáním ze dne [datum] žalobce. Platí totiž, že předběžné projednání nároku na náhradu škody u příslušného ústředního orgánu má neformální povahu a nepředpokládá se, že by při něm poškozený musel být právně zastoupen. Proto mu zákon neumožňuje, aby v rámci náhrady nákladů řízení uplatnil náklady zastoupení, i když je ve fázi projednání nároku podle § 14 odst. 1 OdpŠk vynaložil. Toto ve shora citovaném § 31 odst. 4 OdpŠk jasně dané omezení nelze obejít ani tím, že by se poškozený v následném soudním řízení domáhal náhrady těchto nákladů v rámci rozhodnutí o náhradě nákladů řízení podle § 151 o. s. ř. jako nákladů na předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř. a § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, a to ani tehdy, kdyby právní zástupce žalobce nad rámec předběžného uplatnění nároku podle § 14 odst. 1 OdpŠk zaslal ještě další předžalobní výzvu. Takový úkon, jehož nezbytnost jinak vyplývá z § 142a o. s. ř., lze totiž v případě nároků podle zákona č. 82/1998 Sb. považovat za nadbytečný, a to právě s ohledem na speciální právní úpravu předžalobního projednání nároku (viz rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Dlužno poznamenat, že § 31 OdpŠk opakovaně prošel i testem ústavnosti (srov. například usnesení [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 445/16).

VIII. Ke lhůtě k plnění

74. Lhůta k plnění byla ve výrocích I., II., IV. a VI. stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technicko-organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí.