37 C 79/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Petrem Navrátilem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Anonymizováno pro zaplacení 333 387 Kč s příslušenstvím I. Žalovaná je povinná zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudkuII. Žalovaná je povinná zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se svojí žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky. K tomu tvrdila, že uzavřela s žalovanou smlouvu o nájmu. Předmětem této smlouvy byl nájem rodinného domu na adrese , adresa, . Doba nájmu byla sjednána dobu určitou od , datum, do , datum, s možností prodloužení, k čemuž došlo, když žalovaná předala žalobkyni nemovitost až po vzájemné dohodě dne , datum, . Žalobkyně a žalovaná si sjednaly nájemné ve výši , částka, se splatností vždy k 25. dni předcházejícího měsíce, za který se nájemné platí. Dle žalobkyně jí žalovaná dluží nájemné za období červenec , Anonymizováno, až prosinec , Anonymizováno, ve výši , částka, . Žalovaná pak tento dluh neuhradila ani po zaslání předžalobní výzvy.

2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že nemá vůči žalobkyni žádné závazky. Žalovaná totiž tvrdila, že jednostranně započetla na svůj dluh pohledávku vůči žalované ve výši , částka, . Tato pohledávka přitom měla spočívat v „zaplacených zálohách za media, vodu, elektřinu atd.“. Podle žalované naopak žalobkyně dluží žalované částky , částka, a , částka, , a to ještě žalovaná dle svých tvrzení „neprovedla konečný audit k případu“.

3. Soud věc projednal a rozhodl na jednání dne , datum, , a to postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalované. Soud tak postupoval i přesto, že obdržel od žalované omluvu a žádost o odročení, a to z následujících důvodů.

4. Z relevantní právní úpravy plyne, že soud jednání odročí pouze, pokud obdrží včasnou a důvodnou omluvu (§ 101 odst. 3 a § 119 odst. 1 o. s. ř.). Otázku včasnosti a důvodnosti omluvy je nutné striktně posuzovat případ od případu, a to i s přihlédnutím k dosavadnímu chování účastníka v řízení. Pro důvodnost jednotlivých omluv neexistuje universální klíč, posouzení a zhodnocení je vždy věcí soudu a musí zohledňovat jednotlivé aspekty řešeného případu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 21 Cdo 2839/2008). Podle ustálené judikatury soudů také nemoc účastníka řízení je důležitým důvodem způsobilým omluvit neúčast účastníka u jednání (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 20 Cdo 2056/2000). Platí však, že důležitost důvodu, pro který účastník řízení žádá o odročení jednání, soud posuzuje vždy s přihlédnutím ke všem okolnostem konkrétního případu. I když účastník řízení ve své žádosti uvádí důvod jinak způsobilý vést k závěru o odročení jednání (dalšího jednání), není soud vždy povinen takový důvod akceptovat, a to zejména tehdy, není-li využíván v souladu se smyslem a účelem § 101 odst. 3 o. s. ř., ale k záměrným procesním obstrukcím, sledujícím především bezdůvodné protahování občanského soudního řízení a zvyšování nákladů s tím spojených.

5. V projednávané věci soud nařídil jednání na pondělí dne , datum, , o čemž byla žalovaná vyrozuměna dne , datum, . Žalovaná až svým přípisem doručeným soudu ve čtvrtek dne , datum, v 21:18 požádala o odročení tohoto jednání. Ve své zprávě přitom uvedla, že žádá o odročení z důvodu vážné nemoci jediné členky představenstva , jméno FO, . Soud přípisem doručeným dne , datum, žalovanou informoval o tom, že tuto omluvu a žádost neakceptuje, neboť se nejedná o omluvu včasnou. Žalovaná pak opakovaně požádala o odročení z téhož důvodu dne , datum, . V této zprávě pak , Anonymizováno, . , jméno FO, soud informovala o tom, že vzhledem ke své nemoci ani „nemůže vnímat čas v reálu jako za normálních okolností“. K této omluvě žalovaná přiložila lékařské zprávy, ze kterých je patrné, že paní , Anonymizováno, . , jméno FO, absolvovala vyšetření dne , datum, , , datum, a , datum, .

6. Podle soudu je zjevné, že žalovaná se svým jednáním toliko snažila bezdůvodně protahovat toto řízení. To je patrné již jen z té okolnosti, že sama žalovaná ve svém vyjádření z , datum, volala po smírném řešení, a to za účasti mediátora. I přes rezervovaný postoj žalobkyně soud této žádosti vyhověl a svým usnesením ze dne , datum, , č. j. 37 C 79/2024-37, první setkání s mediátorem nařídil. Žalovaná se však tohoto setkání nezúčastnila. Žalovaná pak požádala o další prostor k jednání, a to do konce ledna , Anonymizováno, . Soud této žádosti žalované vyhověl a nařídil jednání až na začátek února s tím, že strany výslovně upozornil na to, že takto postupuje na žádost žalované a za účelem poskytnutí prostoru k dalšímu mimosoudnímu jednání. Žalovaná i přes benevolentní postoj soudu tento prostor nijak nevyužila; naopak se prakticky poslední pracovní den před nařízeným jednáním snažila toto jednání zmařit.

7. Soud nemůže považovat omluvu žalovanou za včasnou za situace, kdy sama žalovaná již svým přípisem ze dne , datum, upozorňovala na špatný zdravotní stav , Anonymizováno, . , jméno FO, a dokládala jej lékařskými zprávy. Z obsahu těchto lékařských zpráv je přitom zřejmé, že se týkají téhož onemocnění, jako lékařské zprávy zaslané žalovanou dne , datum, . Nemoc , Anonymizováno, . , jméno FO, tak v žádném případě nepředstavovala žádné překvapivé novum. To je rovněž patrné i ze samotných lékařských zpráv přiložených k žádosti dne , datum, , které jsou datovány do listopadu a prosince , Anonymizováno, a ledna , Anonymizováno, . Soud sice vnímá nemoc , Anonymizováno, . , jméno FO, a soucítí s ní. To nic ovšem nemění na skutečnosti, že nemohl akceptovat omluvu a žádost žalované.

8. Nadto nelze přehlédnout, že žalovanou je právnická osoba (tj. žalovanou není paní , Anonymizováno, . , jméno FO, ). Žalované tak nic nebránilo v tom, aby za ní jednání zúčastnila jiná osoba (viz § 21 o. s. ř.). O tom, že taková osoba nutně existuje svědčí i skutečnost, že sama žalovaná navrhovala výslech svědka svého generálního ředitele , jméno FO, a za žalovanou dále komunikovala i paní , Anonymizováno, (která je podepsaná pod jejím vyjádřením). Nadto je podle názoru zdejšího soudu plnou odpovědností žalované, jak zajistí obsazení svých statutárních orgánů. Jinak řečeno, pokud je snad jediná členka představenstva , Anonymizováno, . , jméno FO, dlouhodobě neschopná tuto funkci vykonávat, nic nebrání žalované v tom, aby případně zajistila přeobsazení tohoto statutárního orgánu tak, aby byl schopen za společnost jednat.

9. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.

10. Ze smlouvy o nájmu domu zjistil že, mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o nájmu domu na adrese , adresa, . V článku 3 bylo dále sjednáno že nájem se sjednává na dobu určitou, a to od , datum, do , datum, . V článku 4 odst. 1 této smlouvy bylo sjednáno, že nájemné za užívání domu bez poplatku činí měsíčně , částka, . V článku 4 odst. 2 je sjednáno, že v nájemném nejsou zahrnuty tyto poplatky za služby spojené s užíváním domu spotřeba elektrické energie, vodné stočné, odvoz odpadu, připojení k internetu. Tyto poplatky bude hradit nájemce na rámec domluveného nájemného dle této smlouvy, přepis těchto médii na nájemce u příslušného poskytovatele služeb provedl pronajímatel na nájemce v součinnosti s výjimkou vodného a stočného, kde poplatky za dobu nájmy budou přeúčtovány nájemci V čl. 4 odst. 3 pak stojí, že nájemce se zavazuje nájemné hradit bankovním převodem na účet pronajímatele, a to vždy nejpozději do 25. dne předcházejícího měsíce, za který se nájemné platí, nájemné se považuje za uhrazené dnem kdy je uvedená částka připsána na účet pronajímatele. Dotčená nájemní smlouva byla podepsána dnem , datum, , kdy za žalovanou jednal na základě plné moci , jméno FO, .

11. Z předávacího protokolu soud zjistil, že dne , datum, došlo k předání nemovitosti pronajaté žalobkyní žalované nájemní smlouvou ze dne , datum, .

12. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, vč. doručenky soud zjistil, že přípisem ze dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužného nájemného vyplývajícího z nájemní smlouvy uzavřené , datum, a to v celkové výši , částka, . Tato předžalobní výzva byla žalované doručena dne , datum, .

13. Z emailové komunikace mezi právním zástupcem žalobkyně a žalované z listopadu roku , Anonymizováno, soud zjistil, že , datum, se právní zástupce žalobkyně obrátil na žalovanou prostřednictvím emailové komunikace a zaslal žalované předávací protokol s tím, že uvedl že počítá s předáním domu dne , datum, . Žalovaná na to odpověděla, že s ohledem na komplikace při zajištění stěhování (stěhováci při jízdě bourali a jsou nepojízdní a nejsou schopni mít jiné auto) to předběžně vypadá, že dojde k předání nemovitosti až , Anonymizováno, . Dalším emailem z téhož dne se právní zástupce žalobkyně zeptal žalované, zda to má chápat tak, že k předání domu nedojde, resp. že žalovaná neví, kdy jej předá. Na to žalovaná odpověděla, že se pokouší sehnat náhradu, aby mohlo dojít k odstěhování co nejdříve a žádá ještě o pár dnu k dořešení s tím, že samozřejmě zaplatí za ty dny poměrnou část nájmu. Jako nejzazší termín žalovaná uvedla , datum, , ale je možné, že vše bude hotové už , datum, .

14. Z emailu ze dne , datum, soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně se obrátil na žalovanou s tím, že uvádí, že předání a vyklizení předpokládá účast zástupce žalobkyně a bude zaznamenán i stav měřidel a energii. Dále žalovanou vyzval, aby platby za služby byly hrazeny žalobkyni, která je hradí poskytovatelům. Dále žádá žalovanou, aby zaslala výpis ohledně úhrady dlužných energii a nájmu za červen roku , Anonymizováno, . K tomu žalovaná odpověděla, že to bude v průběhu příštího týdne. Dále žalobkyni upozornila, že se nijak nezmiňuje o dokladech o přeúčtování energii a služeb.

15. Z emailu ze dne , datum, soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně zaslal žalované vyúčtování.

16. Z emailové komunikace z února , Anonymizováno, soud zjistil, že emailem ze dne , datum, se právní zástupce žalobkyně obrátil na žalovanou s tím, že se táže žalované, jakým způsobem bude řešit dluhy za nájem a služby z nájmu rodinného domu na adrese , adresa, ve , Anonymizováno, . Žalovaná k tomu uvádí, že ví o tom závazku, ale zmiňuje, že dochází ke kontrole veškerých pohledávek a závazku, jejich výší s porovnáních plateb. Dále k tomu zmiňuje, že byla dodána faktura za úhrady poplatků spojených s nemovitostí, a to zhruba za polovinu zaplacených záloh a za média a taktéž nemá k dispozici mimořádné vyúčtování za elektrickou energii k , datum, . Žalovaná dále uvedla, že může začít plnit závazek od března , Anonymizováno, a celý jej splatit do konce srpna nebo i dříve. K tomu právní zástupce žalobkyně uvádí, že největší problém vnímají to, že nebylo uhrazeno nájemné za červenec–prosinec , Anonymizováno, a táže se tedy žalované, jestli je ochotná podepsat dohodu o splátkách dluhu17. Soud na základě provedeného dokazování učinil tento skutkový závěr. Žalovaná a žalobkyně spolu dne , datum, uzavřely smlouvu o nájmu domu na adrese , adresa, . Strany si sjednaly měsíční nájemné ve výši , částka, . Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do , datum, s tím, že účastníci si dohodli její prodloužení do , datum, . Žalovaná je v prodlení s hrazením nájmu za období červenec až prosinec , Anonymizováno, . Tento svůj dluh neuhradila ani na základě předžalobní výzvy.

18. Další důkazy soud neprováděl pro nadbytečnost (odůvodnění viz níže).

19. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Jinými slovy řečeno, na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že v projednávané věci žalobkyně a žalovaná uzavřeli nájemní smlouvu, ve které se žalobkyně (pronajímatel) zavázala přenechat žalované (nájemkyni) věc k dočasnému užívání a žalovaná se zavázala platit za to nájemné, přičemž žalovaná tuto svou povinnost nesplnila. Konkrétně žalovaná neuhradila nájemné ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, .

20. S ohledem na shora uvedené poroto soud výrokem I. žalobě v celém rozsahu vyhověl. Vzhledem ke znění čl. 4 nájemní smlouvy ze dne , datum, soud přiznal i požadovaný úrok z prodlení, a to vždy od 26. příslušného měsíce v zákonné výši. Výše úroků z prodlení je odůvodněna ustanovením § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, za uplatněnou pohledávku rozhodl soud dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jde o vzájemný závazek podnikatelů.

21. K tomu soud uvádí, že v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. 21 Cdo 5281/2016 Nejvyšší soud uvedl, že právní úprava v OZ opouští důraz na formální hledisko projevu a klade větší důraz na hledisko skutečné vůle jednajících osob. Základním hlediskem pro výklad právního jednání je tak podle právní úpravy účinné od , datum, úmysl jednajícího (u vícestranných právních jednání společný úmysl jednajících stran), byl-li takový úmysl druhé straně (adresátovi projevu vůle) znám, anebo musel-li o něm vědět. Při zjišťování tohoto úmyslu je třeba vycházet z hledisek uvedených v § 556 odst. 2 OZ a přihlédnout též k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. Teprve v případě, že ani za použití uvedených výkladových pravidel nelze zjistit úmysl jednajícího, se uplatní objektivní metoda interpretace a projevu vůle se přisuzuje význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Byl-li při výslovném projevu vůle použit výraz, který sám o sobě připouští různý výklad, a nepodaří-li se výše uvedeným postupem vyjasnit projev vůle, měl by se podle ustanovení § 557 OZ vyložit k tíži toho, kdo výrazu použil jako první (srov. například rozsudek ze dne ze dne , datum, , sp. zn. 29 Cdo 61/2017, uveřejněný pod číslem 4/2019 Sb. rozh. obč., rozsudky ze dne , datum, , sp. zn. 29 Cdo 2706/2016, a ze dne , datum, , sp. zn. 23 Cdo 61/2021, či usnesení ze dne , datum, , sp. zn. 23 Cdo 4861/2017, nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 625/2003, uveřejněný pod číslem 84/2005 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).

22. V projednávané věci pak sice byla uzavřena nájemní smlouva na dobu určitou. Z provedeného dokazování (předávací protokol, emailové zprávy) ovšem zároveň vyplynula skutečná vůle účastníků řídit se touto smlouvou i po datu , datum, .

23. Dlužno poznamenat, že sama žalovaná ani nijak nesporovala skutečnost, že uzavřela dotčenou nájemní smlouvu a měla vůli se jí řídit i po , datum, . Žalovaná dokonce ani nesporovala, že nehradila sjednané nájemné. Žalovaná svoji obranu vystavěla na námitce započtení. Ve svém stručném vyjádření ovšem neuvedla, kdy k tomuto kompenzačnímu projevu mělo dojít, kdo jej za žalovanou učinil a jaké své pohledávky započetla na nárok žalobkyně. Je sice pravda, že žalovaná tyto pohledávky vyčíslila na částku , částka, a dále uvedla, že se má jednat o pohledávky za „media, vodu, elektřinu atd.“, avšak takovéto vágní vymezení rozhodně nestačí. Pokud se pak žalovaná nedostavila na jednání dne , datum, , sama se tak dobrovolně zbavila poskytnutí dobrodiní poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.

24. K tomu soud dodává, že si je vědom toho, že žalovaná navrhla výslech svědka svého generálního ředitele , jméno FO, , který „měl celou věc objasnit a poskytnout ucelený obraz“. V civilním soudním řízení se nicméně uplatňuje zásada projednací, podle které jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti (povinnost tvrzení), a jsou též povinni plnit důkazní povinnost, tedy označit důkazy k prokázání svých tvrzení [viz § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř.]. Důsledkem nesplnění těchto povinností je vynesení nepříznivého rozsudku pro účastníka, který je nesplnil. Jak dovodila judikatura, soud sám není povinen po významných skutečnostech pátrat (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 22 Cdo 1900/2005). , adresa, projednací nemůže být ve sporném řízení nahrazena zásadou vyšetřovací a soud zde není oprávněn vyhledávat za účastníka řízení důkazy svědčící v jeho prospěch a upřednostňovat tak jednu ze sporných stran (viz usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 2895/14, ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 1639/14, nebo ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 3474/13). Obdobně Vrchní soud v Praze dovodil ve svém rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. 12 Cmo 106/2014, že ve sporném řízení soud projednává ta skutková tvrzení, která účastníci učinili, a takto vymezený skutkový stav nemůže z vlastní iniciativy doplňovat či měnit; a dále v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. 6 Cmo 280/2012, že účastník je nejprve povinen uvést skutečnosti, které mají být důkazem prokázány; nepřichází v úvahu, aby důkazní návrhy nahradily jeho skutková tvrzení. Procesní aktivita a odpovědnost účastníků řízení by tím byla popřena a přenášena na soud, což by bylo v rozporu se základními principy civilního sporného řízení. Soud proto navržený výslech svědka neprovedl. Nepřichází totiž v úvahu, aby soud sám na základě tohoto výslechu do řízení vnášel skutková zjištění, které ani účastníci netvrdí.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne , datum, a z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, včetně paušální náhrady výdajů ve výši , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a čtyř paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .

26. K tomu soud uvádí, že nepřiznal za předžalobní výzvu odměnu podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (jak požadovala žalobkyně), nýbrž podle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. Jednalo se totiž o přípis v rozsahu jedné strany, na kterém sice byly popsány skutkové okolnosti (stručně), avšak jakýkoliv právní rozbor v zásadě absentoval.

27. Dále soud nepřiznal jako náklad řízení účast na jednání u mediátora dne , datum, . První soudem nařízené setkání se zapsaným mediátorem, při němž nedojde k uzavření smlouvy o provedení mediace, není procesním úkonem účastníků (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 32 Cdo 594/2019 a tam citovaná judikatura). K tomu se dodává, že žalobkyní odkazována judikatura Ústavního soudu je pouhým usnesením, kterým Ústavním soud odmítl ústavní stížnost, a to pro zjevnou neopodstatněnost. V odůvodnění tohoto rozhodnutí pak sice stojí, že některé civilní soudy v jiných řízeních tento náklad přiznaly, avšak to samo o sobě nemůže jakkoliv zavazovat zdejší soud.

28. Dále soud nepřiznal jako náklad řízení poradu ze dne , datum, . Nejednalo se totiž o účelně vynaložený náklad řízení; jednalo se v pořadí o druhou poradu (za poradu dne , datum, soud naopak náhradu nákladů přiznal) bez toho, aniž by ve věci došlo k jakémukoliv posunu.

29. Konečně soud nepřiznal jako náklad řízení písemné podání ze dne , datum, (replika). Nejednalo se totiž o účelně vynaložený náklad za situace, kdy žalobkyně pouze opakovala svoji dříve uvedenou argumentaci (viz např. usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. 57 Co 799/2013). Za prostá sdělení soudu (a to včetně sdělní stanoviska k mediaci), pak náhrada nákladů řízení rozhodně nepřísluší (srov. výklad úkonu ve věci samé v usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 2 Cdon 484/97).

30. Lhůta k plnění byla ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Náklady žalobkyně byly přisouzeny na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).