37 C 90/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Petrem Navrátilem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , o zaplacení 43 700 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky ve výši 43 700 Kč s úrokem s prodlení ve výši 10 % ročně z částky 43 700 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 0 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Předmětem řízení byl nárok žalobce na zaplacení částky 47 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení z titulu mimořádného příspěvku na správu domu. Žalobce uvedl, že je společenstvím vlastníků jednotek zapsaným v rejstříku společenství vlastníků vedeném [název soudu], oddíl S, vložka [číslo], které vykonává správu budovy [adresa] s pozemky p. [číslo] [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek]. Žalovaná je podle žalobce spoluvlastníkem jednotky [číslo] se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] a spoluvlastníkem jednotky [číslo] se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo]. Dále uvedl, že shromáždění vlastníků jednotek žalované dne [datum] svým usnesením [číslo] rozhodlo o povinnosti vlastníků jednotek uhradit mimořádný příspěvek na správu domu a pozemků. Výše příspěvku konkrétních vlastníků byla odvozena od výše spoluvlastnického podílu na společných částech budovy. Z celkové výše spoluvlastnického podílu žalované vznikla žalované povinnost uhradit žalobci částku 20 851 Kč (připadající na spoluvlastnictví jednotky [číslo] ve výši 22 850 Kč (připadající na spoluvlastnický podíl jednotky [číslo]), tj. celkem 43 701 Kč. Oznámení o přijetí usnesení výši mimořádných příspěvků a splatnosti bylo žalované zasláno dopisem ze dne [datum]. Splatnost příspěvku byla stanovena 15. den po doručení. Oznámení bylo doručeno žalované dne [datum] Ani po dodatečné výzvě z [datum] vsak žalovaná ničeho neuhradila. Žalovaná pak ničeho neuhradila ani na základě předžalobní výzvy ze dne [datum].

2. Žalovaná ve svém vyjádření namítla námitku promlčení. Nadto poukázala na skutečnost, že příspěvek byl utracen neznámo jak.

3. Žalobce v replice k vyjádření žalované uvedl, že k promlčení dojít nemohlo. Přijetím usnesení shromáždění vlastníků ze dne [datum] o mimořádném příspěvku na správu domu totiž podle jeho názoru nedošlo ke vzniku dluhu, který by žalobce mohl následujícího dne uplatnit u soudu. Předmětem usnesení je vnitřní rozhodnutí žalobce, která má účinky ve vztahu ke třetím osobám až jeho projevem učiněným zmocněným statutárním orgánem, tj. výborem společenství. K takovému projevu pak mělo dojít až v oznámení o výši vyčísleného příspěvku dne [datum].

4. Na jednání dne [datum] pak žalovaná uvedla, že již nevlastní spoluvlastnický podíl na jednotce [číslo] ve výši [číslo] s tím, že tento spoluvlastnický podíl byl převeden v květnu roku 2021.

5. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.

6. Z nesporných tvrzeních účastníků řízení vzal soud za prokázané, že žalovaná je vlastníkem spoluvlastnického podílu na jednotce [číslo] ve výši [číslo] a v minulosti měla i spoluvlastnický podíl na jednotce [číslo] ve výši [číslo] s tím, že tento podíl byl převeden v květnu 2021 a žalovaná už není v současnosti vlastníkem spoluvlastnického podílu na jednotce [číslo].

7. Dále z nesporných tvrzení účastníků řízení vzal soud za prokázané, že shromáždění vlastníků jednotek [ulice a číslo], [obec a číslo] dne [datum] svým usnesením [číslo] rozhodlo o povinnosti vlastníků jednotek uhradit mimořádný příspěvek na správu domu a pozemků. Výše příspěvku konkrétních vlastníků byla odvozena od výše spoluvlastnického podílu na společných částech budovy. Konkrétně žalované měla vzniknout povinnost uhradit mimořádný příspěvek ve výši 20 851 Kč připadající na spoluvlastnický podíl jednotky [číslo] dále 22 850 Kč připadající na spoluvlastnictví jednotky [číslo]. Oznámení o přijetí usnesení o výši mimořádného příspěvku a splatnosti bylo žalované zasláno dopisem dne [datum]. Oznámení bylo doručeno žalované dne [datum]. Žalovaná mimořádný příspěvek neuhradila ani na základě výzvy ze dne [datum]. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dluhu rovněž předžalobní výzvou ze dne [datum].

8. Konečně z nesporných tvrzení účastníků soud rovněž zjistil, že pokud jde o splatnost mimořádného příspěvku na správu domu, který byl přijat dne [datum], tak tato splatnost neplynula z dotčeného rozhodnutí usnesení shromáždění vlastníků, ani neplynula ze stanov. Byla navázána na výzvu, resp. oznámení o přijetí usnesení o výši mimořádného příspěvku a splatnosti ze dne [datum].

9. Ze shromáždění vlastníků ze dne [datum] soud zjistil, že usnesením [číslo] bylo rozhodnuto o tom, že„ [název žalobkyně] tímto schvaluje mimořádný příspěvek na správu domu SVJ v celkové výši 2 mil. Kč. Výše příspěvku pro každou jednotku se rozpočítá podle příslušného podílu na společných částech domu.“.

10. Z oznámení o splatnosti mimořádného příspěvku ze dne [datum], a to vč. dodejky soud zjistil, že žalobce ve výzvě ze dne [datum] požadoval po žalované zaplacení mimořádného příspěvku na správu domu schváleného na shromáždění vlastníků jednotek [ulice a číslo], [obec a číslo] dne [datum] ve výši 43 700 Kč se splatností 15 dnů od doručení výzvy.

11. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutkový závěr. Shromáždění vlastníků jednotek [ulice a číslo], [obec a číslo] dne [datum] svým usnesením [číslo] rozhodlo o povinnosti vlastníků jednotek uhradit mimořádný příspěvek na správu domu a pozemků ve výši 2 mil. Kč. Na žalovanou jako na spoluvlastníka jednotek [číslo] [číslo] připadla výše příspěvku 43 700 Kč. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení tohoto příspěvku dopisem ze dne [datum] se splatností 15 dnů od doručení tohoto dopisu. Dále byla vyzvána k zaplacení dopisem ze dne [datum] a předžalobní výzvou ze dne [datum]. Ničeho však neuhradila.

12. Ke shora uvedenému soud dodává, že další navržené důkazy neprováděl, a to pro nadbytečnost.

13. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

14. Podle § 629 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) platí, že promlčecí lhůta trvá tři roky.

15. Podle § 619 odst. 1 OZ platí, že jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

16. Podle § 619 odst. 2 OZ platí, že rávo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

17. Jak bylo uvedeno shora, žalobce se svojí žalobou domáhal zaplacení mimořádného příspěvku na správu domu. Soud má nicméně za to, že před zkoumáním naplnění podmínek stanovených OZ pro zaplacení mimořádného příspěvku na správu domu je nejprve nezbytné zabývat se námitkou promlčení tvrzeného nároku žalobce, kterou vznesla žalovaná. Uplatní-li totiž účastník v civilním řízení soudním námitku promlčení, velí zásada hospodárnosti řízení, aby soud nejprve posoudil, zda je námitka důvodná, a pokud tomu tak je, aby žalobu zamítl, aniž by se zabýval otázkou splnění hmotněprávních podmínek žalobního nároku.

18. Připomíná se, že v obecné rovině institut promlčení slouží právní jistotě tím, že„ majitele práv“ podněcuje k jejich prosazování, a tedy k realizaci zásady vigilantibus iura. Uplatnění práv působí k vyjasnění právních poměrů, jejichž řešení, právě i v důsledku liknavosti oprávněných, může být značnou zátěží nejen pro strany právních vztahů, ale i pro další, třetí osoby včetně veřejného sektoru (viz TICHÝ, L. Obecná část občanského práva. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 352).

19. Právo na zaplacení mimořádného příspěvku na správu domu upravené v § 1180 odst. 1 OZ se promlčuje v subjektivní tříleté promlčecí lhůtě, jak plyne z § 619 ve spojení s § 629 OZ. V projednávané věci je přitom podstatné, kdy tato promlčecí lhůta počala běžet.

20. Jak přitom dovodil ve své judikatuře opakovaně Nevyšší soud, pokud nebyla splatnost mezi účastníky dohodnuta a nevyplývá-li ani z právních předpisů, resp. z rozhodnutí, tj. pokud je splatnost dluhu ponechána na vůli věřitele, okolnostmi rozhodnými pro počátek běhu promlčecí lhůty jsou v takovém případě ve smyslu § 619 odst. 2 OZ okolnosti, z nichž se věřitel dozvěděl (nebo dozvědět měl a mohl), že mu vzniklo právo určit dobu splnění dluhu. Ode dne, kdy se věřitel dozvěděl (nebo dozvědět měl a mohl), že mu vzniklo právo určit dobu splnění dluhu (právo„ ihned“ požádat o zaplacení dluhu), začíná běžet tříletá subjektivní promlčecí lhůta dle § 629 odst. 1 OZ (k tomu nejnověji viz rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia [název soudu] z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a tam uvedené odkazy na judikaturu).

21. Soud tedy shrnuje, že vznikne-li věřiteli právo požadovat plnění, přičemž doba, kdy má dlužník splnit dluh není sjednána ani neplyne z rozhodnutí či právního předpisu, pak jde o situaci, kdy určení doby splnění dluhu je ponecháno na vůli věřitele. Ten může určit dobu splnění dluhu tím, že požádá o jeho zaplacení„ ihned“ poté, co mu vznikne právo na plnění dlužník je povinen splnit dluh ve lhůtě„ bez zbytečného odkladu“ počítané od této žádosti. Marným uplynutím této lhůty se peněžitý dluh stává splatným (dospělým).

22. V projednávané věci pak platí, že žalobce se o okolnostech rozhodných pro určení doby, kdy má dlužník (žalovaná) splnit dluh ihned dne [datum], když bylo přijato shromážděním vlastníků příslušné usnesení. Tehdy také„ ihned“ mohl požadovat plnění, čemuž odpovídala povinnost dlužníka (žalovaného) dluh uhradit„ bez zbytečného odkladu“. K časovému určení lhůty„ bez zbytečného odkladu“ lze i s využitím dosavadní judikatury k výkladu tohoto pojmu uzavřít, že jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu. V každém konkrétním případě je třeba vždy zkoumat, zda dlužník bezodkladně využil všechny možnosti pro splnění této povinnosti, případně jaké skutečnosti mu v tom bránily. Zásadně jde o lhůtu v řádu dnů, maximálně týdnů, v co nejkratším časovém úseku, přičemž v praxi je nutno tento pojem vykládat podle konkrétních okolností případu v závislosti na účelu, který chce zákonodárce konkrétním ustanovením za pomoci takto určené lhůty dosáhnout (viz rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

23. Poměřováno těmito závěry lze uzavřít, že lhůta bez zbytečného odkladu, kterou lze zohlednit jako lhůtu ke splnění dluhu na výzvu věřitele by neměla překročit lhůtu 15 dnů, která byla obsažena ve výzvě z [datum], kterou žalobce vyzval žalovanou k uhrazení jejího dluhu. Uplynutím této lhůty (ve druhé polovině dubna 2020) se dluh měl stát dospělým (splatným). Tříletá subjektivní promlčecí lhůta dle § 629 odst. 1 OZ nicméně začala běžet již [datum] (kdy věřitel mohl poprvé požádat o splnění dluhu).

24. Pokud tedy byla žaloba podána až [datum] bylo namístě jí zamítnout, neboť nebyla včasná a námitka promlčení vznesená žalovanou je důvodná. K tomu soud dodává, že totéž by platilo, i kdyby se počátek běhu této lhůty spojil až s uplynutím lhůty„ bez zbytečného odkladu“.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku. Přihlédl přitom, že žalovaná, ačkoliv byla v řízení zcela úspěšná, se náhrady nákladů řízení vzdala svým podáním ze dne [datum] (k možnosti vzdání se náhrady nákladů řízení viz usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).