42 C 103/2018

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr Kateřinou Takácsovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 424/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město o zaplacení 39 848,40 Kč s příslušenstvím I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal na žalované, zaplacením částky 39 848,40 Kč se zamítá. II. Žalobce je povinen nahradit žalované na náhrady nákladů řízení částku 1 500 Kč, která bude specifikována v písemném vyhotovení rozsudku, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal na žalované poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 35 000 Kč a náhrady majetkové újmy ve výši 4 848,40 Kč, způsobené mu v exekučním řízení, vedeném před zahájeném před Obvodním soudem pro Prahu 5 pod sp.zn. 66 EXE 877/2017, na jehož základě byla nařízena exekuce sp.zn. 003 EX 6436/17 u soudního exkutora titul . jméno příjmení , Exekutorský úřad Praha 10. Uvedená exekuce byla zahájena 20.3.2017 na návrh společnosti právnická osoba , IČO , se sídlem adresa , která vymáhala pohledávku ve výši Kč číslo z titulu neuhrazené ceny za telekomunikační služby poskytnuté uvedenou společností a částku Kč číslo jako náhradu nákladů řízení před správním orgánem, když tato byla pravomocně přiznána příkazem Českého telekomunikačního úřadu, číslo jednací číslo , proti osobě identifikované jako„ jméno příjmení , nar. datum , trvalým pobytem adresa , PSČ obec . Při vyhotovení usnesení ze dne 6.4.2017 č. j. 66 EXE 877/2017-10 byl pověřen provedením exekuce soudní exekutor titul . jméno příjmení , Exekutorský úřad Praha 10, avšak exekuce byla chybně nařízena proti žalobci, tj. celé jméno žalobce identifikovanému rodné číslo , datem narození 10.11.1986 a adresou„ UJezera 2047, PSČ , obec a číslo . Uvedená chyba v označení poté byla exekutorem převzata i do dalších rozhodnutí, konkrétně vyrozumění o zahájení exekuce proti žalobci ze dne 9.5.2017 č. j. 003 EX 6436/17-7, exekučního příkazu ze dne 18.5.2017 č. j. 003 EX 6436/17-9, kterým byl vydán exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu č. bankovní účet náležejícího žalobci. Dne 28.5.2017 žalobce letecky odcestoval s dalšími spolucestovateli na předem plánovanou cestu do Nepálu, kam doletěl dne 29.5.2017 a kde měl původně v úmyslu setrvat až do 12.6.2017, kdy měl odletět zpět do České republiky. Vzhledem k celkovému rozpočtu zájezdu činícímu cca. 60.000 Kč a snaze o minimalizaci rizika krádeže hotovosti, si s sebou žalobce vzal jen omezené množství peněz a předpokládal, že část výdajů bude moci na místě uhradit platební kartou, tj. bezhotovostní platbou ze svého účtu č. bankovní účet , jak je v dnešní době zcela běžné. Až po příletu do Nepálu dne 29.5.2017 žalobce zjistil, že z důvodu existence Exekučního příkazu nemůže disponovat s peněžními prostředky na obstaveném účtu. K doručení Exekučního titulu, Exekučního návrhu, Vyrozumění a Exekučního příkazu žalobci však došlo až dne 13.6.2017. Žalobce se tak nikoliv vlastní vinou ocitl daleko od domova bez dostatku finančních prostředků pro naplnění původního itineráře cesty, kdy navíc ztratil celý jeden den zjišťováním příčiny obstavení účtu, což si při komunikaci na dálku vyžádalo vynaložení nákladů na pořízení příjmení karty a mobilního internetu (celkem 40 USD, tj. 942,16 Kč), a plánováním méně nákladné varianty cesty. Vzhledem k nastalé situaci byl žalobce nucen požádat o finanční výpomoc svoji rodinu a ostatní spolucestovatele, což nutně vedlo ke snížení komfortu cestování celé výpravy navíc bylo nutné plánovanou cestu zkrátit o 4 dny a odletět z Nepálu již dne 8.6.2017, což si vyžádalo vynaložení nákladů na změnu původního data odletu z Káthmándú do obec (celkem 756 Kč). V této souvislosti byl žalobce a spolu s ním několik jeho spolucestujících nuceni upustit od plánu využít místní hromadnou dopravu a absolvovat několikadenní trek, a na místo toho zvolit nákladnější, ale rychlejší cestování prostřednictvím pronajatého džípu. Změna trasy si vyžádala rovněž vyšší náklady spojené s ubytováním. Z časových důvodů žalobce nemohl využít v celém rozsahu ani desetidenní povolení ke vstupu do oblasti příjmení jméno spojené se službami průvodce a platné od vstupu do oblasti dne 31.5.2017, které si v předstihu zajistil a za které zaplatil celkem 670 USD. Z tohoto povolení mohl žalobce využít pouze 8 dní (od 31.5.2017 do 7.5.2017), z čehož při vyčíslení nákladů na jeden den ve výši 67 USD (USD 670 / 10 dní platnosti povolení) vyplývá, že žalobce marně vynaložil náklady na dva dny platnosti povolení ve výši 134 USD, v přepočtu 3 156,24. Celkem tak žalobce v důsledku nastalé situace vynaložil 4 848,40 Kč, což vyčíslil jako škodu vzniklou v důsledku nesprávného úředního postupu soudu a soudního exekutora. Dále žalobce konstatoval, že v důsledku uvedené situace namísto důvodně očekávaného nezapomenutelného zážitku z exotické cesty se dočkal pouze značného stresu vyplývajícího z nutnosti dílem na dálku a dílem improvizací na místě bezodkladně řešit nastalé obtíže. Tímto mu vznikla rovněž nemajetkové újma, kterou vyčíslil na částku číslo Kč. Žalobce uplatnil u žalované dne 27.11.2017 nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy, přičemž od žalované do podání žaloby neobdržel žádné stanovisko. Žalobce proto navrhl, aby soud žalobě vyhověl a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná žalobou uplatněné nároky neuznala, přičemž učinila nesporným, že u ní žalobce dne 27. 11. 2017 uplatnil nárok na náhradu škody a poskytnutí zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu v celkové výši 39 848, 40 Kč v souvislosti s nesprávným úředním postupem soudního exekutora titul . jméno příjmení , Exekutorský úřad pro část Prahy řízení, které bylo vedeno pod sp. zn. 003 EX 6436/17 a Obvodního soudu pro Prahu 5 v řízení, které bylo vedeno pod sp. zn. 66 EXE 877/2017. Žalovaná nárok žalobce projednala a konstatovala, že ve věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu soudního exekutora titul . jméno příjmení a žalobci se omluvila, což považuje za dostatečné. Žalovaná stručně shrnula průběh exekučního řízení, a k požadavku na náhradu škody a přiměřeného zadostiučinění uvedla, že nelze s jistotou tvrdit, že uplatněná škoda vznikla pouze v důsledku výše popsaného nesprávného úředního postupu, když nelze vyloučit by uvedené výdaje žalobce nevynaložil, i kdyby k nesprávnému postupu soudního exekutora a soudu nedošlo. Co se týče tvrzené nemajetkové újmy, ta nebyla žalobcem dosud prokázána. Na základě shora uvedeného žalovaná navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítnul a přiznal žalované náhradu hotových výdajů.

3. V replice k vyjádření žalované žalobce upřesnil, že není pravdou, že by zkrátil svou dlouho plánovanou exotickou dovolenou pouze ze své vlastní vůle, nebo že uvedené náklady by mu vznikly i bez nesprávného úředního postupu. Pokud jde o vyčíslení nemajetkové újmy, tuto představuje ztráta radosti z prožité dovolené, když přihlížel především k ceně zájezdu ve výši 60 000 Kč (nepočítaje v to další náklady spojené s pobytem v Nepálu), způsobu, intenzity a trvání narušení zájezdu v důsledku pochybení žalovaného, zejména ke stupni zavinění a účelu zájezdu. Při výpočtu své nemajetkové újmy žalobce vycházel z tzv. frankfurtské tabulky slev a navazujícího ITQ kodex, které oceňují jednotlivé nedostatky zájezdu. Jak žalobce v této souvislosti uvedl, pokud by ztrátu z radosti z dovolené způsobila cestovní kancelář, vznikl by žalobci nárok na vrácení více než poloviny hodnoty zájezdu, neboť došlo ke krácení dovolené o téměř 1/3, žalobce nemohl na dovolené vykonat naplánované výlety, resp. některý výlety musel absolvovat jiným způsobem (treky), několik dní řešil zajištění finančních prostředků od rodiny, a řešil po něj nepříjemnou a nezaviněnou událost, namísto aby si užíval drahé a velmi zajímavé dovolené. Protože škůdcem je stát, vycházel žalobce z poměrné části, představující 58,33 % hodnoty nepovedeného zájezdu. Uzavřel, že tuto částku považuje za spravedlivou, nicméně odkázal soud na ust. § 2955 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění vyplývá, podle kterého má soud podle okolností případu určit výši náhrady škody, nelze-li ji přesně určit.

4. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

5. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

6. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

7. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

8. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

9. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

10. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

11. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

12. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

13. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

14. Dle § 31 odst. 1, 2, 3 a 4 ODŠZ náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

15. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle Dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo Dle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k : a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

16. Příkazem Českého telekomunikačního úřadu č.j. ČTÚ-104 907/2012-636/IV.vyř.-KoP ze dne 29.4.2015 byla k návrhu navrhovatele právnická osoba uložena povinnost jméno příjmení , datum narození , trvalým bytem adresa , obec , uhradit dlužnou cenu za poskytnutou službu elektronických komunikací, v celkové výši 8.242,30 Kč.

17. Exekučním příkazem č.j. 003 EX 6436/17-9 ze dne 18.5.2017 byla soudním exekutorem titul . příjmení jméno z Exekutorského úřadu Praha 10, vymáhána povinnost proti povinnému celé jméno žalobce ve prospěch oprávněné společnosti právnická osoba , uložená vykonatelným příkazem Českého telekomunikačního úřadu, odboru pro východočeskou oblast, č.j. ČT číslo ze dne 29.4.2015, kterým byla nařízena exekuce k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 8.242,30 Kč a rovněž náhrady nákladů soudního nalézacího řízení ve výši 3.476,00 Kč a nákladů oprávněného a nákladů exekuce, které budou v průběhu řízení určeny a které k danému dni činí 8.349,00 Kč, celkem tedy k uvedenému dni částka ve výši 19.367,30 Kč.

18. Dle kopie pasu, st. 8 a na ní vyznačeného patnáctidenního turistického vstupního víza do Nepálu bylo vízum vydáno 29.5.2017 a mělo vypršet 12.6.2017. Dle vstupního razítka došlo na základě víza k vjezdu na zpoplatněné území 8.6.2017 a k odjezdu 9.6.2017.

19. Dle potvrzení ze serveru webová adresa byl zajištěn let pro cestujícího celé jméno žalobce z 8.6.2017 a 9.6.2017, kdy cesta vedla z Káthmándú přes Dubaj do České republiky na letiště jméno jméno do obec .

20. Fakturou č. 1FVL číslo 2017, vystavenou právnická osoba odběrateli jméno příjmení dne 31.5.2017 s datem splatnosti téhož dne, byl vyúčtován servisní poplatek za let z 8.6.2017 z Káthmándú do Dubaje a dále z 9.6.2017 let z Dubaje na letiště jméno jméno pro cestujícího celé jméno žalobce , a to v hodnotě 756,00 Kč.

21. Žádostí z 27.11.2017 uplatnil žalobce nárok na předběžné projednání nároku, obsahově totožný se žalobou u žalované. Dle dokladu o odeslané zprávě do datové schránky byla žádost téhož dne doručena žalované prostřednictvím titul . jméno příjmení .

22. Žalovaná informovala žalobce o 30.11.2017 o tom, že dne 27.11.2017 obdržela nárok na náhradu škody.

23. Stanoviskem Ministerstva spravedlnosti ze dne 31.8.2018 informovala žalovaná žalobce o vypořádání uvedeného nároku žalobce ze dne 27.11.2017, když náhradu škody ve výši 4.848,40 Kč nepřiznala s ohledem na absenci příčinné souvislosti v dané věci. Současně konstatovala, že došlo v dané věci k nesprávnému úřednímu postupu soudního exekutora titul . jméno příjmení a za toto se žadateli omluvila. S ohledem na dané okolnosti případu, však nepřiznala zadostiučinění v penězích, neboť tvrzená nemajetková újma nebyla ze strany žalobce nikterak prokázána.

24. Usnesením soudního exekutora titul . jméno příjmení z Exekutorského úřadu Praha 10 z 27.6.2017 č.j. 003 EX 6436/17 – 16 byla exekuce na návrh oprávněného příjmení příjmení Republic proti povinnému celé jméno žalobce za účelem vymožení povinnosti uložené Českým telekomunikačním úřadem, odboru pro východočeskou oblast, pod č.j. ČT číslo ze dne 29.4.2015, zastavena. Soudnímu exekutorovi nebyl přiznán nárok na náhradu nákladů řízení a oprávněnému byla uložena povinnost uhradit povinnému náklady řízení ve výši 2.057,00 Kč.

25. Dle povolenky číslo ke vstupu do Národního trastu přírodních rezervací, vyhotovené ve prospěch celé jméno žalobce , bylo žalobci počínaje od číslo uděleno povolení ke vstupu do vybrané oblasti.

26. Exekučním návrhem, vyhotoveným dne 20.3.2017 Advokátní kanceláří příjmení & spol. ve věci oprávněného právnická osoba proti povinnému jméno příjmení , datum narození , bytem adresa , na základě příkazu, který vydal Český telekomunikační úřad, odbor pro východočeskou oblast ze dne 29.4.2015, který nabyl právní moci 23.5.2015, se domáhal oprávněný nařízení exekuce proti povinnému.

27. Vyrozuměním o zahájení exekuce ze dne 9.5.2017 č.j. 003 EX 6436/17 – 7 Exekutorský úřad Praha 10, soudní exekutor titul . příjmení jméno informoval účastníky o zahájení dané exekuce, přičemž jako povinný je označen celé jméno žalobce , jedná se o exekuci nařízenou na základě vykonatelného příkazu Českého telekomunikačního úřadu.

28. Pověřením soudního exekutora ze 6.4.2017 č.j. 66 EXE 877/2017 – 10, sp.zn. exekutora 3 EX 6436/17, Obvodní soudu pro Prahu 5 prostřednictvím vyšší soudní úřednice rozhodl ve věci oprávněného příjmení příjmení Republic proti povinnému celé jméno žalobce o pověření vedením exekuce titul . jméno příjmení , k vymožení povinnosti uložené Českým telekomunikačním úřadem, odboru pro východočeskou oblast, pod č.j. ČT číslo .

29. Mezi účastníky byl obsah spisu soudního exekutora sp.zn. 003 EX 6436/17 a na jeho provedení netrvali.

30. Z účastnické výpovědi žalobce soud zjistil, že cesta měla být realizována jako výlet pěti přátel do vysněné země Nepálu. Žalobce jako fotograf na cestu šetřil celý rok a plánoval společně s druhým fotografem vyhotovit fotografie mnichů v zakázané oblasti Lomandank, do níž je během roku omezen počet návštěvníků, proto je tam důležité se tzv. zabukovat, přičemž vstup stojí 500 dolarů. Součástí zájezdu byla také pěší tůra, která měla umožnit bližší prohlídku krás Nepálu. Už při odjezdu žalobce zjistil, že má na účtu zablokovány finance, ale nevěděl proč. Proto se to snažila jeho rodina zjistit. Až během cesty se dovolali do banky, která jim sdělila, že je účet žalobce obstavený z důvodu exekuce, nic bližšího s ohledem na bankovní tajemství sdělit nechtěla. Žalobce se tedy musel rozhodnout, zda celý zájezd zrušit. Přes kamaráda na exekutorském úřadu žalobce zjistil bližší informace o exekuci a v případě okamžitého příjezdu by se s tím stejně nedalo nic dělat, ale bylo by dobré, aby přijel v následujících dnech co nejrychleji. Na obstaveném účtu současně byly i finance partnerky, čímž zůstala bez prostředků. Vymysleli proto kratší, ale rychlejší trasu, aby bylo naplánováno nafocení konkrétních lokací a nedalo by se to stihnout během omezených dnů, proto musel být najat džíp. Na cestu se s ohledem na to, že jeli s dalšími přáteli, připravoval zajištěním techniky, svých věcí, nákupem potravin dalších věcí. Pokud se týká hotovosti, věděl, jakou částku by měl mít připravenu, když měl přehled o cenách víz, vstupném a podobně, což se platilo v hotovosti. Žalobce je OSVČ, v rámci jeho činnosti se faktury splácí různě. Žalobce se označil za relativně pořádného člověka, který si dokáže zjistit splatnost jednotlivých faktur. K dotazu soudu, proč odjel navzdory tomu, že musel vědět, že má zablokován účet, jestliže byl exekuční příkaz vydán 18.5.2017, žalobce přitom odlétal 28.5.2017, žalobce uvedl, že o blokaci účtu se dozvěděl až v Nepále. V bankovnictví se vždy ukazuje dispoziční hodnota, přičemž exekutor alokoval částku, která byla dlužná. Přišlo mu zvláštní, že má v daném okamžiku k dispozici miniaturní částku, protože měl sice řadu čekajících plateb, ale tyto byly neustále pouze rezervovány, neodcházeli. Jako OSVČ se mu může stát, že některé platby za faktury přijdou a nelze s nimi ještě disponovat, měl přitom přehled o plánovaných příchozích platbách. Žalobce nenapadlo, že by byl problém v prohlášené exekuci. Platby se neustále ukazovaly v bankovnictví jako čekající, proto očekával, že proběhnou, byť nevěděl, co se děje. Až po příletu do Nepálu nemohl s penězi manipulovat. Žalobce tvrdil, že tuto skutečnost nemohl z internetového bankovnictví zjistit, když exekuce nebyla vyhlášená na něj, nepřišel mu žádný dopis a nevěděl, že má zablokované prostředky v rámci exekučního řízení. Až v Nepálu začal pátrat, proč nemá na účtu peníze, zjistil, co se stalo, když jako OSVČ spoléhal na příchozí platby za své služby od klientů. Dovozoval, že v případě, že by zájezd zrušil přímo na letišti a nechal své přátele odletět bez něj, požadoval by po státu mnohem více, protože by zrušením zájezdu poškodil celou skupinu, když byl součástí týmu v rámci cesty, která měla zajistit materiál pro výstavy a další práci, nejednalo se o dovolenou v pravém slova smyslu. Následky jeho nepřítomnosti na cestě by byly mnohem závažnější a nechtěl tím ohrozit svou skupinu. Situaci museli následně řešit půjčkou od rodiny, i když spolu nemají dobré vztahy, ale byla to jediná možnost, jak v tu chvíli získat peníze na cestu. Pan Petera, jeho kolega, s sebou peníze měl, ale mohl žalobci půjčit jenom do určité doby. Proto měl žalobce jen zhruba 4 dny, aby sehnal peníze na další cestu. Pokud jde o skupinu, z této jako fotograf jel pouze on a pan jméno , ostatní ze skupiny byli jako doprovod a jeli si cestu užít jako výlet. Měli stejný program, jiný cíl. Obě skupiny však měly cestovat společně. Když se v Kathmandu začal řešit problém s nedostatkem financí, od skupiny„ turistů“ se s kolegou fotografem odpojili, protože se potřebovali dostat do příjmení jméno , abych stihli všechny naplánované buddhistické kláštery. Potkávali se pak na určitých bodech při výměně zásob, když se již vraceli a informovali je o podrobnostech jejich cesty, když sami již navštívili místa, která skupinu teprve čekala.

31. Dle čestného prohlášení pana jméno příjmení ze dne 13.6.2020 podnikli na přelomu května a června roku 2017 společně s panem celé jméno žalobce a dalšími třemi společníky plánovanou cestu do Nepálu za účelem pořízení fotografií v oblasti příjmení jméno – Lo Mantang na pomezí Číny a Nepálu. Konstatuje zde, že pan celé jméno žalobce byl jeho doprovodem videozáznam a spolupracoval s ním na fotografiích. Již před cestou zmínil nějaké nesrovnalosti ohledně financí s tím, že tento mu nabídl hotovost v dolarech, kterou měl připravenou při sobě s tím, že žalobce tuto odmítal, že vyřeší vše na místě. Původní cesta měla trvat 18 dní. Cestovat se mělo výhradně autobusem, v rezervaci pěšky. Bohužel při zjištění informací, že jeho společník pan celé jméno žalobce má obstavený účet a neví, zda-li se nebude muset vrátit zpět do České republiky kvůli zneužití jeho rodného čísla. Přehodnotili původní plán a zkrátili cestu na nezbytných 12 dní. Veškeré financování hradil pan jméno a panu celé jméno žalobce poskytl půjčku zhruba 750 $ s tím, že 500 $ činil poplatek za vstup do oblasti, který se měl platit již na začátku cestování Kathmandu a byl na 10 dní s tím, že díky změnám nemohli plně využít toto povolení a byli nuceni oblast opustit kvůli nově naplánovanému odletu. Sám potřeboval splatit danou půjčku do 2 dnů, proto tedy kvůli dalším výdajům na další pořízení fotografií. Během cesty se pan celé jméno žalobce snažil komunikovat se všemi zainteresovanými s tím, že ve městě příjmení se mu podařilo z bankomatu vybrat peníze na zbytek cesty, které si musel půjčit od rodiny, která mu tímto způsobem poslala. Zároveň tedy potvrdil, že částku 756 Kč, kterou zaplatila za pana celé jméno žalobce přítelkyně pana příjmení , tuto částku jí následně předal.

32. Pokud jde o žalobcem předložené výpisy zájezdů do Nepálu, které pořádají jednotlivé cestovní kanceláře (např. zájezd Adventura CZ zájezd ze dne 14.7.2020 do oblasti Nepál s názvem Nepál trekking Mustang na 22 dní, zájezd CK Rajbas Outdoor Travel z přelomu září a října 2020 s názvem Nepál království mustang v přelomu září a října roku 2020 v ceně 62 000 Kč, zájezdu příjmení příjmení s názvem Nepál - království mustang, Tajemný buddhistický svět na 10 dní v dubnu 2021 v ceně 78 900 Kč v srpnu 2021 v ceně 80 900 Kč a v dubnu 2022 v ceně 79 900 Kč), soud tyto listiny nehodnotil. Jednak se nejednalo o konkrétní zájezdy, které žalobce využil a o ceně jím vynaložených nákladů na zájezd, z nichž dovozoval základní výši své nemajetkové újmy, tak nemohou ničeho vypovědět. Rovněž je zřejmé, že se jedná o zcela jiné období, když cesta žalobce se konala v roce 2017. Rovněž co se týče tzv. fransfurtské tabulky slev na ni navazujícího kodexu International travel quality, rozdělené podle jednotlivých popisů vad zájezdu na kategorie Ubytování, Stravování, Různé a Doprava. Nelze ani z této tabulky nijak dovodit ekvivalent za ztrátu radosti z dovolené v souvislosti s žalobcem tvrzenou nemajetkovou újmou v důsledku shora uvedeného nesprávného úředního postupu.

33. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že skutečně došlo k nesprávnému úřednímu postupu ze strany soudního exekutora i soudu, když došlo k záměně obdobného rodného čísla povinného a žalobce, vyplývající z jejich obdobných dat narození a zatímco měla být exekuce i podle návrhu nařízena na jméno příjmení , datum narození , trvalým bytem adresa , obec , došlo k nařízení exekuce na žalobce. V rámci exekuce byl postižen bankovní účet žalobce, kterému tak bylo znemožněno disponovat s peněžními prostředky na tomto účtu. Právě v době nařízení exekuce a postižení účtu žalobce se žalobce chystal na zahraniční cestu, kterou hodlal s několika přáteli podniknout do Nepálu, a v jejímž průběhu měl žalobce společně se svým přítelem, panem příjmení , zhotovit fotografie dokumentačního charakteru. Ačkoliv již před odjezdem žalobce věděl, že s jeho účtem jsou nějaké problémy, přičemž z tohoto účtu hodlal v průběhu cesty hradit náklady cesty, odcestoval do Nepálu, kde se následně s celou situací snažil vypořádat a kde byl nucen operativně přizpůsobit program cesty svým finančním možnostem, když na část cestovních výdajů mu zapůjčila prostředky jeho rodina. Z uvedeného je zřejmé, že není dána příčinná souvislost mezi vzniklou škodou a nesprávným úředním postupem exekutora či soudu, protože exekuční příkaz k obstavení bankovního účtu žalobce byl vydán 10 dnů před samotným odjezdem žalobce a uvedené problémy s účtem se musely nutně projevit již v době příprav žalobce na zájezd, kdy nakupoval potraviny a je velice pravděpodobné, že právě při přípravách na cestu vyšly komplikace s bankovním účtem žalobce najevo. To ostatně potvrzuje i skutečnost, že žalobce již odjížděl do Nepálu s vědomím, že s jeho účtem není něco v pořádku, což potvrdil i pan příjmení ve svém čestném prohlášení, když žalobci před odletem nabízel zapůjčení hotovosti. Zvláště v souvislosti s konstatováním žalobce, že jako OSVČ má přehled o pohybech na svém bankovním účtu, je zřejmé, že v rámci příprav na danou cestu nevynaložil veškerou opatrnost k tomu, aby cesta proběhla v pořádku. Jestliže totiž žalobce tvrdil, že měl přesně zjištěny výdaje, které mu v souvislosti s cestou vzniknou, bylo na něm, aby zajistil, že na účtu jsou nejen potřebné finanční prostředky na cestu, ale také že je na účtu i k dispozici i dostatek prostředků pro jeho přítelkyni, která zablokovaný účet rovněž užívala. Jak sám žalobce konstatuje, je velice pečlivý a má přehled jako OSVČ o splatnosti jednotlivých svých faktur. Nelze tedy přistoupit na argumentaci žalobce, že v rámci kontroly bankovního účtu považoval zablokování některých finančních prostředků nebo části finančních prostředků za neodešlou platbu na splatné faktury, když sám, jak říká, o tomto má dokonalý přehled. Pokud by žalobce ještě před cestou zjišťoval danou situaci, nemusel by vynaložit prostředky, které dle svých slov následně vynaložit musel na změnu programu či zjištění situace, mohl zajistit finanční prostředky jiným způsobem a zcela jistě by tak nedošlo ani ke tvrzené nemajetkové újmě. Naopak bylo rozhodnutím žalobce uvedenou situaci řešit až teprve po odletu, respektive po příletu do Kathmandu. V této souvislosti nelze přistoupit ani na argumentaci žalobce, že svým odjezdem de facto minimalizoval vyšší škody, které by následně uplatnil za státem, když by i své skupině způsobil zrušením své cesty komplikace. Jednak své skupině (či spíše panu příjmení ) způsobil žalobce komplikace právě v souvislosti s potřebou zajistit jeho potřeby, když se ocitl daleko od domova bez prostředků, jednak není zřejmé, jaké vyšší náklady má žalobce na mysli. Žalobce ani netvrdil, že by mu hrozilo účtování jakýchkoliv storno poplatků ze strany zprostředkovatele cesty či za zrušení povolení, změnu ubytování či cesty apod. Z tvrzení žalobce naopak vyplývá, že uvedená cesta byla organizována tzv. na vlastní pěst, kdy výdaje byly hrazeny až na místě. S tím koresponduje i skutečnost, že žalobce namísto svých skutečných výdajů na cestu předložil výpisy obdobných zájezdů různých cestovních kanceláří. S ohledem na shora uvedené proto soud žalobu zamítl, když neshledal příčinnou souvislost mezi vzniklou škodou a nesprávným úředním postupem soudního exekutora a soudu.

34. Na závěr nutno ještě uvést, že žalobce opírá svůj nárok na zadostiučinění o tvrzenou ztrátu radosti z dovolené, přitom zcela zaměňuje různé nároky na základě různých právních předpisů. V daném případě byla tvrzena nemajetkové újma, která měla vzniknout v přímém důsledku s nesprávným úředním postupem soudního exekutroa a soudu. Jestliže tuto odvozuje ze ztráty radosti z dovolené (cesta dle žalobcových tvrzení přitom ani neměla mít charakter dovolené), nelze než konstatovat, že žalovaný není cestovní kanceláří či pořadatelem zájezdu, vůči kterému by bylo možné uplatnit nároky dle ust. § 2543 NOZ a už vůbec není na soudu, aby přiměřeně dovozoval výši vzniklé újmy na straně žalobce. I kdyby tedy soud shledal příčinnou souvislost mezi tvrzenou škodou (majetkovou či nemajetkovou) a titulem pro odpovědnost státu za škodu, nebylo by možné žalobě, co do tvrzené nemajetkové újmy vyhovět, když tato nebyla dostatečně popsána.

35. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř.. Podle tohoto ustanovení má žalovaná, která byla ve věci zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Žalovaná má podle § 151 odst. 3 o.s.ř. právo na náhradu za jednotlivé úkony, a to v paušalizované výši stanovené vyhláškou č. 254/2015 Sb. částkou 300 Kč za úkon. Vzhledem k tomu, že se žalované písemně vyjádřila k žalobě dne 28.2.2019, načež se připravovala na ústní jednání dne 14.7.2020 a 5.2.2021, kterých se rovněž zúčastnila, přísluší žalované náhrada nákladů řízení v rozsahu 5 úkonů po 300 Kč, celkem tedy 1 500 Kč.