42 C 152/2008

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa o 6 828 038,80 Kč přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 183 667,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši: 10,5% z této částky ročně 4. 4. 2008 do 30. 6. 2008, 10,75% z této částky ročně od 1. 7. 2008 do 31. 12. 2008, 9,25% z této částky ročně od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2009, 8,5% z této částky ročně od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2009, 8% z této částky ročně od 1. 1. 2010 do 30. 6. 2010, 7,75% z této částky ročně od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2012, 7,5% z této částky ročně od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012, 7,05% z této částky ročně od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2017, 7,5% z této částky ročně od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, 8% z této částky ročně od 1. 7. 2018 do 25. 10. 2018 a dále od 26. 10. 2018 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši odpovídající procentní výši reposazby stanovené k tomuto datu Českou národní bankou, zvýšené o 7 procentních bodů, a vždy takto stanovené znovu k prvnímu dalšímu dni každého dalšího kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalované, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 065 641,88 Kč, a to za náhradu nákladů řízení před soudy všech stupňů, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna nahradit na náhradě nákladů řízení státu částku 66 387,94 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, na účet Obvodního soudu pro Prahu 2.

1. Žalobou, došlou soudu dne 28.2.2008, se žalobkyně proti žalované domáhala náhrady majetkové škody ve výši 8 924 453,50 Kč s příslušenstvím, která žalobkyni vznikla v důsledku nezákonného rozhodnutí. Žalobkyně tvrdila, že se v řízení vedeném u [název soudu] původně pod sp.zn. [spisová značka] (následně pod sp. zn. [spisová značka]) domáhala proti žalované [jméno] [příjmení], aby žalované byla uložena povinnost uzavřít s žalobkyní dohodu o vydání ideální jedné poloviny domu [adresa] a ideální jedné poloviny stavební parcely [číslo] o výměře 488 m2 v k.ú. [část obce], [územní celek] [anonymizováno], zapsané na LV č. 1917, a tyto nemovitosti žalobkyni vydat. O žalobě bylo rozhodnuto rozsudkem [název soudu] ze dne 18.9.2002, kterým byla žaloba zamítnuta. Rozsudkem [název soudu] ze dne 5.2.2003, č.j. xanon [číslo], byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byly oba citované rozsudky ve vztahu mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] zrušeny a věc byla v tomto rozsahu vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Rozsudek dovolacího soudu byl doručen právnímu zástupci žalobkyně dne 20.10.2004. Následně bylo rozhodnuto ve věci rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] pod sp.zn. [spisová značka], kterým byla ve výroku II. uložena [jméno] [příjmení] povinnost uzavřít s žalobkyní dohodu o vydání shora popsaných nemovitostí a povinnost tyto nemovitosti žalobkyni vydat. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen. Rozsudek nabyl právní moci dne 26.2.2007 a vykonatelným se stal dne 13.3.2007. Žalobkyně následně uplatnila u žalované žádostí ze dne 18.9.2007 nárok na náhradu škody způsobené nezákonnými rozhodnutími, kterými byly rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka], a potvrzující rozsudek [název soudu] ze dne 5.2.2003, č.j. xanon [číslo], tedy rozsudky, které byly následně zrušeny rozsudkem dovolacího soudu. Důvodem zrušení rozhodnutí bylo nesprávné právní posouzení věci. Žalovaná nárok žalobkyní uplatněný odmítla s tím, že v daném případě nelze shledat splnění dvou základních podmínek pro naplnění odpovědnosti státu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., a to vznik škody a příčinnou souvislost mezi tvrzeným nezákonným rozhodnutím a škodou. Žalovaná namítla, že ani po skončení předmětného soudního řízení katastrální úřad neprovedl vklad vlastnického práva žalobkyně k předmětným nemovitostem a věc je řešena soudní cestou. Žalovaná [jméno] [příjmení] a její nástupce [titul]. [jméno] [příjmení] předmětné nemovitosti žalobkyni nevydali a nepoukazují jí ani polovinu příjmu z předmětné nemovitosti. Žalovaná dále namítla, že žalobkyně se měla nejprve domáhat náhrady po žalované [jméno] [příjmení], a to z titulu bezdůvodného obohacení. Je totiž zřejmé, že [jméno] [příjmení], které dohodou ze dne 9.3.1992 vydal [anonymizována čtyři slova] v [obec a číslo] celou výše specifikovanou nemovitost, byla vlastnicí pouze její ideální jedné poloviny. Žalobkyně s uvedenou argumentací žalované nesouhlasí a považuje za zcela nerozhodné, zda katastrální úřad vklad vlastnického práva provedl či nikoli, neboť žalobkyně požaduje náhradu škody za období, které předchází rozhodnutí katastrálního úřadu o zamítnutí vkladu. Není také pravdou, jak uvádí žalovaná, že by škoda nebyla vznikla, nebýt nezákonného rozhodnutí. Pokud by nezákonná rozhodnutí nebyla vydána, žalobkyni by škoda za požadované období od 10.4.2003 do 13.3.2007, tedy ode dne právní moci zamítavého rozsudku do dne právní moci vykonatelnosti vyhovujícího rozsudku, nevznikla, neboť pokud by dne 10.4.2003 nabyl právní moci rozsudek, kterým by [jméno] [příjmení] byla uložena povinnost uzavřít s žalobkyní dohodu o vydání předmětných nemovitostí a tyto jí vydat, řešila by žalobkyně následně svá práva výlučně s [jméno] [příjmení] tak, jako je tomu nyní. Žalobkyně se nemohla domáhat na [jméno] [příjmení] vydání bezdůvodného obohacení, neboť neměla žádný právní vztah k předmětným nemovitostem a toto právo ji založilo až rozhodnutí [název soudu] ze dne 7.2.2007. [jméno] [příjmení] se na úkor žalobkyně v období od 10.4.2003 do 13.3.2007 neobohacovala ve smyslu ustanovení § 451 občanského zákoníku. Právo na vydání bezdůvodného obohacení vzniklo žalobkyni až na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku [název soudu] ze dne 7.2.2007. Skutečnost, že dohodou ze dne 9.3.1992 vydal [anonymizována čtyři slova] v [obec a číslo] celou nemovitost [jméno] [příjmení], která byla majitelkou pouze její ideální jedné poloviny, je pro požadovaný nárok na náhradu škody nepodstatná. Žalobkyně dále tvrdila, že v posuzovaném soudním řízení došlo rovněž k průtahům a žalobkyni vznikla škoda jak v souvislosti s nezákonným rozhodnutím, tak v souvislosti s nesprávným úředním postupem spočívajícím v průtazích. Žalobkyně se touto žalobou domáhala náhrady majetkové újmy ve výši 8 924 453,50 Kč, která žalobkyni vznikla za období od 10.4.2003 do 13.3.2007 a jejíž výše je dána v místě a čase obvyklou cenou nájemného za užívání bytových a nebytových prostor, které se nacházejí v předmětné nemovitosti, tedy v domě [adresa] na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce]. Škoda vzniklá žalobkyni odpovídá jedné polovině tohoto nájemného za období od 10.4.2003 do 13.3.2007. Při stanovení výše nároku žalobkyně vychází ze znaleckého posudku znalce [titul]. [jméno] [příjmení] [číslo] 2003 ze dne 25.6.2007.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala a navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Žalovaná nesporovala, že žalobkyně uplatnila dopisem ze dne 18.9.2007, který byl žalované doručen dne 3.10.2007, v souvislosti s řízením vedeném u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka] a následně pod sp.zn. [spisová značka] nárok na náhradu škody ve výši 8 924 453,50 Kč u žalované. Žalovaná této žádosti nevyhověla s odůvodněním, že v daném případě nejsou splněny podmínky odpovědnosti státu za škodu dle zákona č. 82/1998 Sb.. Negativní stanovisko žalované ze dne 13.2.2008 bylo právnímu zástupci žalobkyně doručeno dne 15.2.2008. Žalovaná sporovala splnění podmínek, s nimiž zákon č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu škody spojuje. Žalovaná neshledala bezprostřední příčinnou souvislost mezi žalobkyní tvrzenou škodou a nezákonným rozhodnutím. Žalobkyně se dle názoru žalované měla nejprve domáhat náhrady po žalované [jméno] [příjmení] z titulu bezdůvodného obohacení, neboť je zřejmé, že [jméno] [příjmení], které dohodou ze dne 9.3.1992 vydal [anonymizována čtyři slova] v [obec a číslo] celou výše specifikovanou nemovitost, byla majitelkou pouze její ideální poloviny a přes tuto skutečnost neoprávněně užívala nemovitost celou a brala z ní též užitky. Žalovaná dále sporovala existenci nezákonného rozhodnutí, neboť [název soudu] zrušil rozhodnutí nikoli pro nezákonnost, což je patrné ze skutečnosti, že dovolání bylo připuštěno podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., tedy z důvodu otázky právního významu. V této věci šlo o výklad příslušného zákona a [název soudu] ve svém zrušovacím rozhodnutí připustil dvě varianty výkladu zákona. Žalovaná dále namítla, že pokud by hned prvním rozhodnutím soudu I. stupně bylo žalobě vyhověno, pak by se žalobkyně stala vlastníkem pouze jedné osminy předmětných nemovitostí, neboť žalobu původně podal pan [příjmení] a po jeho smrti na místo žalobců vstoupili celkem 4 žalobci, tedy dědicové pana [příjmení]. Dovolání proti rozsudku [název soudu], kterým bylo potvrzeno zamítnutí žaloby, podala pouze žalobkyně a jelikož bylo následně rozhodnuto o vydání nemovitosti, stala se poté žalobkyně vlastnicí jedné poloviny nemovitostí. Žalovaná dále namítla promlčení nároku na náhradu škody z titulu nezákonného rozhodnutí s odůvodněním, že promlčecí doba běžela ode dne doručení zrušovacího rozhodnutí a v tomto případě byl zrušovací rozsudek [název soudu] doručen žalobkyni v roce 2004, ale žaloba o náhradu škody byla podána soudu až v roce 2008, tedy po uplynutí promlčecí doby. Žalovaná dále namítla, že bylo opakovaně judikováno, že za nezákonné rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 8 zákona č. 82/1998 Sb. nelze považovat rozhodnutí, které sice bylo zrušeno pro nezákonnost, ale v řízení bylo dále pokračováno.

3. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu zpět do částky 2 096 414,70 Kč a úroku z prodlení ve výši 10,75 % ročně, jdoucího z částky 8 924 453,50 Kč od 16.2.2008 do 3.4.2008. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], [název soudu] podle § 96 odst. 2 o.s.ř. řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil. Předmětem řízení tak zůstala částka 6 828 038,80 Kč.

4. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta a účastníkům nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyni pak byla uložena povinnost zaplatit na náhradě nákladů řízení České republice částku 60 184 Kč. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byly k dovolání žalobkyně zrušeny oba citované rozsudky a věc byla vrácena [název soudu] k dalšímu řízení. Dovolací soud uzavřel, že je v posuzované věci dán exekuční titul v podobě nezákonného rozhodnutí, neboť v posuzovaném soudním řízení vedeném u [název soudu] původně pod spis. zn. [spisová značka] a posléze pod spis. zn. [spisová značka] došlo k vydání rozsudků, které byly následně zrušeny pro nezákonnost. Konkrétně se jednalo o rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kterým byla zamítnuta žaloba, jíž se žalobkyně proti žalované [jméno] [příjmení] domáhala uložení povinnosti uzavřít s žalobkyní dohodu o vydání ideální jedné poloviny domu [adresa] a ideální jedné poloviny stavební parcely [číslo] o výměře 488 m2 v k.ú. [část obce], [územní celek], zapsané na [anonymizována dvě slova] [rok], a vydání těchto nemovitostí. Následně [název soudu] rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], rozsudek soudu I. stupně potvrdil. Oba tyto pravomocné rozsudky byly poté pro nezákonnost zrušeny rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], spis. zn. [spisová značka]. Dovolací soud dále zavázal soud I. stupně, aby při novém posouzení věci nepřehlédl závěry judikatury Nevyššího soudu, ze kterých jasně plyne, že nárok na náhradu škody způsobené nesprávným výkonem veřejné moci (lhostejno zda nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem) může být vůči státu úspěšně uplatněn pouze tehdy, nemůže-li poškozený úspěšně dosáhnout uspokojení své pohledávky vůči dlužníku, který je povinen mu plnit. Soud by se měl tedy nejprve zabývat otázkou, zda již došlo ke vzniku škody, tedy zda měla žalobkyně možnost domoci se své pohledávky vůči osobě žalované v původním řízení. V této souvislosti [název soudu] odkázal na rozsudek [název soudu] ve skutkově obdobné věci ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka].

5. Rozsudkem [název soudu] dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo žalobě vyhověno co do částky 5 644 371 Kč s příslušenstvím, co do zaplacení další částky 1.183.667,80 Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta, žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení a oběma účastníkům bylo poměrnou měrou uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení státu.

6. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], bylo řízení o odvolání žalované do vyhovujícího výroku I. o věci samé ohledně částky 5 644 371 Kč se zákonným příslušenstvím od 4.4.2008 do 30.6.2013 zastaveno, rozsudek soudu I. stupně byl ve vyhovujícím výroku I. o věci samé ohledně zákonných úroků z prodlení z částky 5 644 371 Kč od 1.7.2013 do zaplacení, dále byl rozsudek soudu I.stupně v zamítavém výroku II. o věci samé a ve výrocích III. o nákladech řízení a IV. a V. o nákladech řízení státu zrušen a věc v tomto rozsahu byla vrácena zpět soudu I. stupně k dalšímu řízení. [název soudu] konstatoval, že soud I. stupně při stanovení výše škody sice správně dovodil, že s ohledem na nedostatek podkladů vztahujících se k nakládání s předmětnou nemovitostí v předmětném období, bylo třeba vycházet ze znaleckého posudku, jímž by mělo být postaveno na jisto, jaké by měly, či mohly být skutečné výnosy z této nemovitosti, tj. jaká by měla, či mohla být výše vybraného nájemného z pronájmu prostor v nemovitosti, a jaké by měly, či mohly být náklady na její provoz, ale již nepřihlédl a nezhodnotil ve vzájemných souvislostech další žalobkyní předkládané důkazy vztahující se k výši škody, jakož i k jejímu nesouhlasu se závěry znaleckého posudku [titul]. [celé jméno znalce], a to jak v podobě svědecké výpovědi svědka [jméno] [příjmení], ač tento zmiňoval výši nákladů na nemovitost v částkách 50 000 až 60 000 Kč ročně (tedy diametrálně odlišných od skutečností uváděných ve znaleckém posudku, v němž znalec [titul]. [celé jméno znalce] uvažoval o nákladech ve výši 2 000 000 Kč ročně) i absenci zásadní rekonstrukce v předmětném období, nevypořádal se s rozpory znaleckého posudku jmenovaného znalce s odborným posudkem [titul]. [příjmení] (byť v této souvislosti [název soudu] poukazuje na to, že tento posudek [titul]. [příjmení] bylo třeba s ohledem na absenci znalecké doložky posuzovat jen jako listinu - §129 o.s.ř., nikoli jako znalecký posudek - § 127a o.s.ř.), zejména, jde-li o značný rozdíl v reprodukční ceně předmětné nemovitosti a ve výši odčítaných nákladů, přičemž rozpory, jak vyplývá ze spisu, se nepodařilo odstranit ani výslechem znalce [titul]. [celé jméno znalce] u soudu I. stupně. Soud I. stupně řádně nezhodnotil v souvislosti s ostatními důkazy ani daňová přiznání [titul]. [jméno] [příjmení], a to z pohledu běžných ročních výdajů na údržbu a správu nemovitosti v rozhodném období, které jmenovaný vykazoval (byť lze souhlasit s tím, že z nich nelze samostatně vycházet při určování výše skutečného výnosu, nicméně jde o jeden z důkazů, které byly v řízení provedeny, který by mohl zpochybnit závěry znaleckého posudku), a to i při vědomí si toho, že [titul]. [příjmení] nevlastnil v rozhodné době pouze tuto nemovitost, ale měl i nemovitosti další. Nejasnosti, či rozpory ve znaleckém posudku [titul]. [celé jméno znalce], ve srovnání s ostatními v řízení provedenými důkazy, se nepodařilo odstranit ani v odvolacím řízení, a to ani po doplnění dokazování opětovným výslechem znalce [titul]. [celé jméno znalce]. Znalec totiž nebyl ve své výpovědi schopen objasnit ztěžejní údaje, které měly být podkladem pro výpočet skutečné škody (ušlého zisku) v jeho znaleckém posudku, zejména výši běžných nákladů na provoz předmětné nemovitosti v předmětném období, ani nebyl schopen se přesvědčivě vypořádat s námitkami vznesenými jak žalobkyní, tak i [název soudu]. Znalecký závěr obsažený v jeho znaleckém posudku nemohl být proto za stavu, kdy jsou dány pochybnosti o správnosti a věrohodnosti znaleckého posudku, ale ani pro absenci bližšího rozboru provedených důkazů ve vzájemných souvislostech (tak, jak bylo výše naznačeno) soudem I. stupně, bez dalšího podkladem pro rozhodnutí o nároku žalobkyně. Bez odstranění těchto pochybností a bez toho, že by byly řádně zhodnoceny všechny provedené důkazy (postupem podle § 132 o.s.ř.), případně bylo přistoupeno k provedení dalších důkazů (např. v podobě revizního znaleckého posudku, který se za daného zjištěného stavu nabízí), nelze prozatím o (zbývajícím) nároku žalobkyně rozhodnout. [název soudu] dále zavázal soud I. stupně, aby se výše naznačeným směrem znovu nárokem žalobkyně co do jeho výše zabýval, a po (případném) doplnění dokazování a zejména důkladném zhodnocení všech provedených důkazů znovu ve věci rozhodl. Předmětem dalšího řízení před soudem nalézacím tak je částka 1.183.667,80 Kč s příslušenstvím, představující ušlý zisk z předmětné nemovitosti za dobu od 26.2.2007 do 13.3.2007.

7. Žádostí o náhradu škody ze dne 18.9.2007, doručenou dle podacího razítka žalované dne 3.10.2007, požádala žalobkyně žalovanou o náhradu majetkové újmy ve výši 8 924 453,50 Kč, která žalobkyni vznikla v souvislosti s nezákonným rozhodnutím, tedy rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka], a rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], s odůvodněním jako v žalobě.

8. Dle stanoviska žalované ze dne 13.2.2008 a s ním související dodejky žalovaná nárok žalobkyní uplatněný neuznala a neposkytla tak žalobkyni žádné plnění. Stanovisko žalované bylo doručeno právnímu zástupci žalobkyně dne 15.2.2008.

9. Listinami, založenými ve spisu [název soudu] sp.zn. [spisová značka], bylo prokázáno, že řízení v této věci bylo zahájeno žalobou [titul]. [jméno] [příjmení], doručenou soudu dne 1.12. 1997, kterou se proti žalované [jméno] [příjmení] domáhal, aby žalované byla uložena povinnost uzavřít s žalobcem dohodu o vydání ideální jedné poloviny domu [adresa] se stavební parcelou [číslo] o výměře 488 m2 v k.ú. [část obce], [územní celek] [anonymizováno], zapsány na LV č. [rok] a povinnost tyto nemovitosti žalobci vydat. Žalobce nárok uplatnil podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích. Řízení bylo vedeno u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] sdělil právní zástupce žalobce, že žalobce [titul]. [jméno] [příjmení] dne 21.9. 1999 zemřel. Usnesením ze dne 8.10.2001 soud rozhodl, že bude v řízení pokračovat s dědici zemřelého [titul]. [jméno] [příjmení], konkrétně se jednalo o 5 dědiců, mimo jiné i [celé jméno žalobkyně]. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byla žaloba zamítnuta a bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byl k odvolání žalobců rozsudek soudu I. stupně potvrzen a bylo rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení. Rozsudek nabyl právní moci dne 10.4. 2003. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byl k dovolání žalobkyně [celé jméno žalobkyně] zrušen rozsudek [název soudu] ze dne 5.2.2003 a rozsudek [název soudu] ze dne 18.9.2002 a věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Rozsudek byl doručen právnímu zástupci žalobkyně dne 20.10.2004. Spis byl dále veden pod sp.zn. [spisová značka]. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo žalobě o vydání předmětné nemovitosti vyhověno a bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen ve výroku o povinnosti žalované [jméno] [příjmení] uzavřít s žalobkyní [celé jméno žalobkyně] dohodu o vydání ideální jedné poloviny předmětných nemovitostí. Rozsudek nabyl právní moci dne 26.2.2007. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo odmítnuto dovolání [jméno] [příjmení] a rovněž dovolání žalobců. Usnesení nabylo právní moci dne 7.1.2008. Usnesením [název soudu] ze dne 26.2.2009, č.j. III.ÚS 1032/07, byla odmítnuta ústavní stížnost ze dne 16.4.2007, kterou stěžovatelé (žalobci) napadli výrok II. rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka], a výrok rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], v odst. I. a odst. III. a dále usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací].

10. Ve znaleckém posudku [číslo] ze dne 18.10.2012 [titul] [celé jméno znalce] znalec ocenil porovnávací metodou nájemné z domu [adresa] na pozemku parcelní [číslo] v obci [obec], k.ú. [část obce], na adrese [adresa], při stanovení výše nákladů neměl znalec dostatek podkladů, přičemž vycházel z tvz. vyhláškového koeficientu 40% ze stanovených nákladů a z těchto následně výnosovou dospěl k výši výnosů z dané nemovitosti. V roce 2003 mělo nájemné představovat částku [částka], [anonymizováno] [částka], [anonymizována dvě slova] [částka], [anonymizována dvě slova] [rok] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [částka], [anonymizováno] [částka], [anonymizována dvě slova] [částka], [anonymizována dvě slova] [rok] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [částka], [anonymizováno] [částka], [anonymizována dvě slova] [částka], [anonymizována dvě slova] [rok] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [částka], [anonymizováno] [částka], [anonymizována dvě slova] [částka] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [částka], [anonymizováno] [částka], [anonymizována dvě slova] [částka].

11. Při své první výpovědi znalec [titul]. [celé jméno znalce] uvedl, že při zpracování znaleckého posudku, který měl stanovit obvyklou výši nájemného za období počínaje rokem 2003, bylo problematické získat podklady, neboť vlastník objektu nepředložil znalci žádné dokumenty. Z tohoto důvodu byly náklady na správu a provoz nemovitosti stanoveny odhadem dle znaleckého standardu, neboť v takovém případě nelze postupovat jinak. Znalec dům procházel se správcem domu a [titul]. [příjmení], který dle jeho sdělení dům rekonstruoval, měnil se účel užívání některých prostor. Vzhledem k tomu, že vlastník nepředložil žádné doklady k rekonstrukcím, pak znalec nemohl vědět, kdy ke které rekonstrukci došlo. Pokud jde o výši nákladů, pak tyto byly stanoveny ve výši 40 %, a to odhadem. V případě, že znalec nemá k dispozici žádné doklady o konkrétních nákladech, pak dle znaleckého standardu je pomůcka taková, že se vychází z ceny objektu a výše nákladů se stanoví v rozmezí 0,5 – 1 % z reprodukční ceny objektu, což je cena, za kterou by se dům dal postavit. Nejedná se tedy o obvyklou cenu objektu. Znalec jako pomůcku pro určení výše nákladů stanovil cenu objektu a z této pak stanovil náklady v rozsahu 1 %. Znalec se domnívá, že reprodukční cena mohla být 200 000 000 Kč. Do reprodukční ceny objektu se nezahrnuje cena pozemku. Při stanovení nákladů ve výše 40 % znalec vycházel ze zákona o oceňování majetku č. 151/ 1997 Sb. a příslušné vyhlášky č. 3/2008 Sb., kdy tato procentuální výše se používá při stanovení výnosové ceny nemovitosti. Ve znaleckém posudku bylo mylně uvedeno, že se jedná o rodinný dům, jedná se však o komerční dům. Stejně tak bylo omylem ve znaleckém posudku uvedeno, že se jedná o dům v k.ú. [část obce], přičemž se jedná o dům v k.ú. [část obce]. Pokud znalec ve znaleckém posudku uváděl, že v roce 2004 až 2006 proběhla rozsáhlá rekonstrukce domu, pak tuto informaci získal od [titul]. [příjmení], ale neměl k této žádné doklady. Dům byl původně bytovým domem a posléze byla většina bytů předělána na kanceláře. Znalec také posuzoval obvyklé nájemné, věnoval tomu velkou pozornost, kdy prošel stovky inzertních časopisů a vyhledával obdobné nemovitosti v dané lokalitě. Uzavřel, že ceny z inzerce se liší od reálných cen nájmů, kdy reálné ceny nájmů jsou nižší, než ceny inzertní, a snižuje se tedy za účelem zjištění reálné ceny nájmu cena inzertní o 10 – 20 %. Znalec v daném případě tuto snížil o 10 %, kdy vycházel ze svého odhadu a ze svých znaleckých zkušeností. Při tomto snížení se zohledňuje atraktivita lokality, stav nemovitosti a podobně. V tomto případě měl znalec k dispozici i některé reálné nájemní smlouvy z toho domu a i těmto odpovídalo snížení o 10 %.

12. Výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že pro [titul]. [příjmení] zpracovávala po určité období daňová přiznání. [titul]. [příjmení] svědkyni sdělil vždy pouze částku nákladů s tím, že výdaje bude uplatňovat paušálem. Svědkyně podklady k podání daňového přiznání neviděla. Takto zpracovávala [titul]. [příjmení] daňová přiznání po dobu několika let, kdy se na ni pouze jednou v roce obrátil s žádostí o zpracování daňového přiznání. Ve všech případech se náklady uplatňovaly paušálem. [titul]. [příjmení] měl více nemovitostí, svědkyně si již na ně konkrétně nepamatuje. Pokud však má daňový subjekt více nemovitostí, musí se náklady u všech uplatňovat jednotně. [titul]. [příjmení] tedy svědkyni dal vždy pouze jedno číslo, což byly příjmy, a svědkyni to postačovalo k vyplnění daňového přiznání. Svědkyně neviděla žádné smlouvy ani žádné faktury ohledně výdajů, to ke zpracování daňového přiznání nepotřebovala.

13. Dle výpovědi svědka [titul]. [jméno] [příjmení] dům ve [anonymizována tři slova] [obec] získala jeho matka v restituci v roce 1992. Dům byl tehdy ve špatném stavu, byl staticky narušen a docházelo k jeho sesedání. Bylo tedy potřeba zajistit sklepní prostory. V letech 2003 až 2007 se prováděla vestavba do dvora, s níž souvisela stavba opěrné zdi, bez níž by vestavba nemohla být provedena. Opěrná zeď stála přibližně 600 000 Kč. Ve vestavbě pak sídlily kanceláře IT firmy, která zde byla v pronájmu. Celá vestavba včetně opěrné zdi stála kolem 3 000 000 Kč. Svědek v období, kdy dům vlastnil, do něho investoval 15 000 000 Kč, neboť dům se přestavoval, bylo to ještě před rokem 2003 Poslední 3 roky již dům nevlastní, neboť jej prodal [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Dům musel prodat, neboť vedl soudní spor s Mgr. [celé jméno žalobkyně] a bylo mu uloženo zaplatit jí ušlý zisk do tří dnů od právní moci rozsudku. Náklady na údržbu domu svědek nesl ze svého, kolik měsíčně či ročně tyto náklady na správu a údržbu domu činily, již říci nedokáže. Dům nebyl nikdy pronajat celý, neboť nájemníci se střídali. Byly zde také prostory, kde např. nešlo otevřít okna, takže nemohly být pronajaty. Výši příjmu z pronájmu nemovitosti a výši nákladů na údržbu a správu nemovitosti lze zjistit z daňových přiznání, která svědek řádně podával. Svědek veškeré doklady od domu ve [anonymizována dvě slova] předal [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která dům koupila od svědka a paní [celé jméno žalobkyně]. Svědek si vzpomíná, že papíry ohledně vestavby se vyřizovaly před rokem 2002 a následně se vestavba realizovala. Kdy přesně byla stavba opěrné zdi a vestavby realizována, již neví. Svědek paní [celé jméno žalobkyně] vůbec neznal, není to jeho příbuzná. Do doby, než se objevila, žil v tom, že celý dům je v jeho vlastnictví a zůstane rodině [příjmení] tak, jako byl vždy. Svědek se chtěl s paní [celé jméno žalobkyně] spojit ohledně správy domu, ale bezúspěšně. Souhlas paní [celé jméno žalobkyně] k přestavbě domu nevyžadoval. Do roku 2007 byl zapsán v katastru nemovitostí jako jediný vlastník domu. V letech 2003 až 2007 svědek vlastnil nejen tento dům, ale i pension ve [obec] a chatu. [příjmení] přiznání podával nejprve podle reálného stavu a později podle paušálu, když ho účetní upozornila, že je to pro něho výhodnější. V letech 2003 až 2007 svědek podnikal, měl v [obec] firmu a v daňových přiznáních se tedy objevuje komplex jeho příjmů. V domě ve [anonymizováno] ulici bylo ve špatném stavu první patro, v podstatě je to mezanin. Vždy se pronajalo a nájemce prostor opustil. Byla zde křivá okna a zkřivené dveře, takže se prostor dal těžko využívat. Tento prostor nebyl 80 % času pronajat. Dům nebyl pronajímán v letech 2003 až 2007 na byty, byl pronajímán komerčně. V době, kdy byl zrestituován, zde bylo 8 partají. Největší položka pro svědka bylo pořízení náhradních bytů nájemcům. Pouze jeden se odstěhoval a jedna nájemkyně zemřela, ostatním svědek pořizoval náhradní byty. Nárok v restitučním řízení uplatnili čtyři svědkovi bratranci a sestřenice a dále pak paní [celé jméno žalobkyně]. S bratranci a sestřenicemi by se svědek domluvil, paní [celé jméno žalobkyně] však nikdy neviděl, vůbec ji neznal. Svědek nikdy nepožadoval po paní [celé jméno žalobkyně] náhradu nákladů, které investoval do nemovitosti, neboť advokát mu řekla, že by neměl úspěch. Dům zrestituovala svědkova matka, která měla sestru v Americe, jež byla vdaná za jistého pana [jméno] [příjmení]. Sestra svědkovy matky zemřela a pan [příjmení] se oženil za [celé jméno žalobkyně] Pan [anonymizováno] požádal o restituci a poté zemřel.

14. Výpovědí svědka [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že z kamarádství v určité době pomáhal panu [příjmení] v domě na adrese [adresa], v jakém období si již nedokáže vzpomenout. V domě se stále něco opravovalo, dělaly se v přízemí nebytové prostory, dále řemeslníci opravovali něco na střeše. Opravovaly se také štuky, dělaly se chodby, v některých prostorách se malovalo. V době, kdy se svědek v domě vyskytoval, byl dům dobře udržovaný. Svědek tam působil přibližně dva roky. Jaké byly náklady na správu domu či rekonstrukce svědek neví, žádné papíry nedělal. Nedokáže již přesně říci, kdy byly realizovány opravy v domě.

15. Výpovědí svědka [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že je zaměstnancem společnosti [právnická osoba] Tato společnost vlastní více nemovitostí a po určitou dobu vlastnila nemovitost na adrese [adresa]. Svědek má jako zaměstnanec společnosti na starost technický stav nemovitostí, jejich rekonstrukce a dohled nad správou nemovitostí. Společnost má správcovskou firmu, která jednotlivé nemovitosti spravuje. V době, kdy společnost dům koupila, tento byl řádně či průměrně udržován, rozhodně to nebyl dům zchátralý. Náklady společnosti související s tímto domem měsíčně byly asi 50 000 Kč až 60 000 Kč a v těchto nákladech byla odměna správcovské firmě, drobné úpravy a údržba. Společnost dělala investice v domě, když zde budovala nový výtah, což byla investice blížící se k 1 000 000 Kč. Dále společnost vyměnila všechna okna, což byl také značný náklad. Společnost nechala udělat projekt celkové rekonstrukce domu ke stavebnímu povolení a následně provedla rekonstrukci jedné poloviny patra domu v hodnotě asi 350 000 Kč, kdy zde byl zřízen vzorový prostor. Následně však společnost nezískala stavební povolení, takže celou rekonstrukci již neprováděla. Svědek se důkladně věnoval zjišťování technického stavu nemovitosti. V době, než společnost nemovitost koupila, proběhly nějaké přestavby nemovitosti. Společnost nejprve koupila jednu polovinu nemovitosti, druhou vlastnil pan [příjmení]. Nemovitost byla výrazně rekonstruována v letech 1995 až 1997, kdy zde byla vybudována původní vestavba, vznikly tři nové byty. Pak došlo k modernizaci většiny původních bytů, které byly předělány na nebytové prostory a velká investice byla dvorní přístavba a rekonstrukce prvního suterénu. Všechny rekonstrukce proběhly v uvedeném období, po roce 1997 již žádné další významné rekonstrukce v domě neproběhly. V letech 2003 až 2007 v domě žádná zásadní rekonstrukce neproběhla, to svědek zcela vylučuje.

16. Opisem vybraných údajů z daňového přiznání [titul]. [jméno] [příjmení] za roky 2003 až 2007 bylo prokázáno, že za rok 2003 byly vykázány příjmy podle § 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve výši 4 010 157 Kč a výdaje 4 200 000 Kč, v roce 2004 byly vykázány příjmy podle § 9 ve výši 2 887 753 Kč a výdaje ve výši 3 150 495 Kč, v roce 2005 byly vykázány příjmy podle § 9 ve výši 1 523 768 Kč a výdaje ve výši 457 130 Kč, v roce 2006 byly vykázány příjmy podle § 9 ve výši 3 605 352 Kč a výdaje ve výši 1 081 606 Kč a v roce 2007 byly vykázány příjmy podle § 9 ve výši 3 791 808 Kč a výdaje ve výši 1 137 542 Kč.

17. Přiznáním [titul]. [jméno] [příjmení] k dani z příjmů fyzických osob za kalendářní rok 2006 bylo prokázáno, že vykázal dílčí základ daně z pronájmu podle § 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve výši 2 523 746 Kč (příjmy 3 605 352 Kč a výdaje 1 081 606 Kč). Výdaje byly uplatněny procentem z příjmů (30 %). Přiznáním [titul]. [jméno] [příjmení] k dani z příjmů fyzických osob za rok 2007 bylo prokázáno, že vykázal dílčí základ daně z pronájmu podle § 9 zákona č. 586/1992 Sb. ve výši 2 654 266 Kč (příjmy ve výši 3 791 808 Kč a výdaje ve výši 1 137 542 Kč). Výdaje byly uplatněny procentem z příjmů (30%).

18. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], a rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. [číslo jednací], bylo prokázáno, že ve věci žalobkyně [celé jméno žalobkyně] proti žalovaným 1) [jméno] [příjmení] a 2) [titul]. [jméno] [příjmení] byla žalovanému [titul]. [jméno] [příjmení] uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 016 276,40 Kč s příslušenstvím a proti první žalované byla žaloba zamítnuta. Soud uzavřel, že žalobkyně byla od 26. 2. 2007 do 28. 5. 2013 podílovým spoluvlastníkem budovy [adresa] na pozemku parc. [číslo] (ideální jedné poloviny) a pozemku parc. [číslo] (ideální jedné poloviny) a druhým spoluvlastníkem o stejném podílu byl [titul]. [jméno] [příjmení]. Ten od 26. 2. 2007 užíval nemovitosti v celém rozsahu a jeho majetkové poměry se zvětšily na úkor žalobkyně tím, že jí neumožnil realizovat vlastnické právo a brát z něho užitky. Žalovaný [titul] [příjmení] se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť získal příjmy z nemovitosti v rozsahu jedné poloviny bez právního důvodu a je tak povinen žalobkyni tyto vydat. Znaleckým dokazováním byl určen výnos z nájmů z celé nemovitosti ve výši 23 258 856,50 Kč a žalobkyni byl přiznán nárok na jednu polovinu těchto příjmů.

19. Dle znaleckého posudku č. 2002 [číslo] 2013 vypracovaného [titul]. [jméno] [příjmení] dne 22. 6. 2013 podle stavu ke dni 22.6.2013 k zhodnocení ceny nemovitosti budovy [adresa] v [katastrální uzemí], tato měla k dispozici výpis katastru nemovitostí [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok], kopii katastrální mapy, cenovou mapu stavebních pozemků [obec], projektovou dokumentaci skutečného provedení domu z roku 1994, videodokumentaci domu, znalecký posudek vypracovaný [titul]. [jméno] [příjmení] pro účely určení ceny nemovitostí [číslo] 2003, znalecký posudek [číslo] vypracovaný [titul]. [jméno] [celé jméno znalce] pro určení obvyklého nájemného, dále informaci od objednatele a skutečnosti zjištěné na místě. V rámci zjištění znalkyně konstatuje, že výsledná cena nemovitosti po zaokrouhlení představuje částku 43 820 330 Kč, a to včetně tedy pozemků dané stavby s tím, že tato cena, respektive cena stanovena výnosovým způsobem činí 31 511 077,40 Kč, cena stanovená v kombinací výnosového a nákladového způsobu 36 237 739,01 Kč a cena zjištěná výnosovým způsobem, tedy nákladovým způsobem 26 253 048,33 Kč. [příjmení] cena dané nemovitosti přitom měla představovat částku 52 036 519,11 Kč, opotřebení v rozsahu 49,5488%. Celkové výnosy z pronajímaných prostor činily 4 018 335,05 Kč. Znalkyně stanovila náklady procentem ze zjištěného nájemného (40%), v částce 1 607 334,02 Kč. Co se týče rekonstrukce, rovněž znalkyně konstatovala, že v letech 2004 2006 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce zvláště prvků krátkodobé životnosti, bližší rekonstrukci ovšem nespecifikovala.

20. Při výslechu znalkyně [titul]. [příjmení] uvedla, že informaci o rozsáhlé rekonstrukci nemovitosti v letech 2004 2006 čerpala ze znaleckého posudku zhruba rok starého, poskytnutého objednatelem, proto předpokládala, že tento údaj je pravdivý, jí osobně však nemovitost zpřístupněna nebyla. Co se rekonstrukcí týče, měla k dispozici pouze projektovou dokumentaci z roku 1994, podle které byla zhotovována nějaká přístavba. Znalkyně neměla k dispozici ani nájemní smlouvy, proto vycházela z ročního průměrného nájemného v dané lokalitě. Pokud stanovila náklady ze zjištěného nájemného výnosovým způsobem v rozsahu 40 %, šlo o koeficient daný v té době vyhláškou pro stanovení ceny celého domu výnosovou metodou. Vychází se přitom z ročních výnosů celé nemovitosti. Nejedná se však o pevně stanovený koeficient, z něhož by bylo možné s jistotou odvodit výnos či náklady dané nemovitosti. [jméno] celou nemovitost neviděla, pouze její společné prostory v přízemí, nezná její stav a nemohla tedy stanovit reálné náklady na provoz jednotlivých prostor a ověřit, zda skutečně dosahovaly tzv. vyhláškové výše. Konstatovala, že jí přístupné prostory nevykazovaly známky úprav, šlo o poměrně starý dům, u kterého jsou vysoké náklady na topení apod. Uvedený koeficient znalkyně uvedla s ohledem na stáří domu a metodický pokyn ve vyhlášce. Nakolik se jedná o reálné náklady, nedokázala znalkyně uvést.

21. Dle znaleckého posudku [číslo] 2014, vypracovaného 5. 11. 2014 [titul]. [jméno] [příjmení] podle stavu ke dni 3.11.2014, jehož úkolem bylo vypracování znaleckého posudku o ceně obvyklé spoluvlastnického podílu o velikosti 1/2 na nemovitosti [číslo] objekt k bydlení postavené na pozemku parc. [číslo] včetně venkovních úprav a příslušenství a pozemku parc. [číslo] zapsaného na listu vlastnictví č. [rok] pro [katastrální uzemí], [územní celek], okres [územní celek], vycházela znalkyně jednak z výpisu z katastru nemovitostí, kopie katastrální mapy, výkresovou dokumentaci, rovněž také znalecký posudek číslo 2002 [číslo] 2013, dále přehled bytů a nebytových jednotek s výší současného nájemného, přehled nákladů spojených s provozem objektu, kolaudační souhlas s užíváním stavby z 13.10.2008, změna užívání stavby v 1. podzemním podlaží ze dne 13. 10. 2008, rozhodnutí dodatečné povolení stavby a souhlas s užíváním stavby, týkající se stavebních úprav v souvislosti s vestavbou tří půdních bytů, dále informace získané při místním šetření, informace z realitního trhu a cenovou mapu stavebních pozemků [územní celek] pro rok 2014. V závěru daného posudku znalkyně konstatuje, že na základě provedené analýzy stanoví obvyklou cenu nemovitostí ve stávajícím stavu ve výši 22 000 000 Kč s tím, co se týče výnosů, v rámci rekapitulace věcná hodnota stavby, včetně pozemků činí 35 275 090 Kč, výnosovou hodnotou 46 451 231 Kč a porovnávací hodnotou 43 562 000 Kč. Na straně 7 uvedeného posudku konkrétně znalkyně uvádí roční čistý výnos v částce 3 019 330 Kč (pozn. soudu – při ú.j. omylem uvedeno 1 389 230 Kč). V rámci vlastního ocenění v rámci věcné hodnoty celé stavby stanoví znalkyně hodnotu nemovitosti 35 275 090 Kč. Reprodukční hodnota hlavní stavby představuje částku 55 385 000 Kč, roční náklady 1 389 230 Kč O částečné rekonstrukci ve svém posudku [titul]. [příjmení] uvedla, že tato proběhla v letech 2004 a 2006 a měla se týkat především prvků krátkodobé životnosti a vestavby tří bytů v úrovni 6. a 7. nadzemního podlaží, které byly dodatečně kolaudovány v roce 2014.

22. Dle znaleckého posudku vypracovaného [titul]. [jméno] [příjmení] dne 16. 11. 2014 č. [číslo] 2014 podle stavu ke dni 14.11.2014, jehož úkolem rovněž bylo ocenění dané nemovitosti měl znalec jako podklady výpis z katastru nemovitostí v dané nemovitosti, kopii katastrální mapy v měřítku 1: [číslo], cenovou mapu stavebních pozemků [územní celek], přehled bytů a nebytových prostor s výší současného nájemného, přehled nákladů spojených s provozem objektu poskytnutý z účetnictví objednatele, informace o realitním trhu nemovitostí publikované na serveru internet, informace a údaje sdělené objednatelem a skutečnosti a výměry zjištěné na místě. Znalec rovněž v rámci ocenění stavby konstatoval, že v roce 2004 2006 byla provedena částečná rekonstrukce s výměnou některých prvků krátkodobé životnosti, dále byla provedena v roce 1996 přístavba dvorní části. V rámci svého zhodnocení konstatoval, že stanovil obvyklou cenu 1/2 nemovitosti ve výši 20 200 000 Kč, výslednou cenu po zaokrouhlení 20 233 270 Kč, plnou cenu nemovitosti 55 787 959,86 Kč, v rámci nákladové ceny 25 140 581,94 Kč.

23. Ve své výpovědi znalec [titul]. [celé jméno znalce] uvedl, že čerpal informaci, že v letech 2004 2006 byla provedena částečná rekonstrukce s výměnou některých prvků krátkodobé životnosti od [titul]. [příjmení], písemný podklad žádný neměl. Jestliže vyhodnotil náklady dané nemovitosti koeficientem 40% ze započítaného nájemného, vycházel z vyhlášky, která stanovuje vzorec pro výpočet hodnoty celkové nemovitosti výnosovou metodou. Sám vlastním zkoumáním nezjistil, že by náklady na provoz a údržbu domu této konstanty dosahovaly. Jde o předpisem stanovenou cenu, která vychází z ekonomických a statistických údajů k odpočtu nákladů, aby se určila cena odpovídající realitě. Podle zkušeností znalce běžná roční náklady spojené s provozem domu (tzn. údržba a drobné opravy) představují podle stavu nemovitosti 1- 1,5 % hodnoty nemovitosti, stanovené nákladovou metodou. V daném případě to činilo zhruba 50 000 000 Kč (cca 5 000 Kč metr3 obestavěného prostoru, dům neměl ani 10 000 m3. Ve znaleckém posudku je uvedena cena přesnější. Obvykle je roční náklad něco kolem přes půl milionu korun, ale nedosahovalo by to ani jednoho milionu. Pokud jde o stav nemovitosti, znalec konstatoval nějaké rekonstrukční práce z let 2005 2006 nebo 2004 2006, objekt nebyl nijak narušen ražbou metra či podobně. Jestliže v posudku uvedl v posudku, že se rekonstrukce měla týkat krátkodobé životnosti, jednalo se např. o výměnu okapů, podlah apod. Tuto informaci měl od [titul]. [příjmení]. Žádná stavební dokumentace, faktury či účetnictví ohledně tvrzené rekonstrukce mu předložena nebyla. Pokud by v uvedených letech byly provedeny nějaké částečné rekonstrukce, náklady na správu a údržbu domu byly stále zhruba 500 000 Kč ročně.

24. Znaleckým posudkem [titul]. [jméno] [příjmení] [číslo] 2003 ze dne 25. 6. 2007 bylo prokázáno, že zadavatelem posudku byl právní zástupce žalobkyně a znalec měl odhadnout cenu nájemného v místě a čase obvyklou za užívání bytových i nebytových prostor v budově [adresa] v k.ú. [část obce] v [obec a číslo], a dále měl odhadnout cenu nemovitosti v místě a čase obvyklou. Znalec uzavřel, že obvyklá cena ročního nájemného, které lze dosáhnout pronajmutím všech pronajímatelných prostor v domě, je 4 548 843 Kč a tato částka neobsahuje náklady, které byly vynaloženy na provoz nemovitosti. Obecnou cenu nemovitosti, tedy cenu v místě a čase obvyklou, stanovil obvyklou tržní cenu částkou 64 000 000 Kč, cenu metodou střední hodnoty 51 172 000 Kč. Znalec ve znaleckém posudku vypočítal rovněž celkový roční výnos z nemovitosti, kdy při tomto výpočtu vycházel z celkových příjmů po započtení roční ztráty nájemného (5 %) ve výši 4 321 401 Kč a z ročních výdajů ve výši 843 056 Kč s tím, že do těchto výdajů zahrnul daň z nemovitosti, pojistné nemovitosti, odpisy vyjadřující„ střádací funkci“ na obnovování (0,6 % reprodukční ceny nemovitosti), náklady na běžnou údržbu a opravy (0,75 % reprodukční ceny nemovitosti) a náklady na správu objektu. Takto stanovil celkový roční výnos z nemovitosti ve výši 3 478 345 Kč. Listina neobsahovala znaleckou doložku, proto mohla být posuzována jen jako listinný důkaz.

25. Dle znaleckého posudku [číslo] vypracovaného [titul]. [jméno] [příjmení] dne 3.9.2021 s přihlédnutím k období 10.4.2003 13.3.2007, měl znalec pro své zkoumání jako podklad informace o pozemku z katastru nemovitostí, kopii katastrální mapy, kopii cenové mapy stavebních pozemků pro [anonymizováno] za rok 2007, znalecký posudek [číslo] vypracovaný [titul]. [celé jméno znalce], dále osobní ohledání a místní šetření v rámci zpracování znaleckého posudku [číslo] 2007 a protokoly o jednání před soudem prvního stupně ze dne 9. 1. 2018. Znalec odpověděl v závěru na otázky„ Zda mohla výše obvyklých běžných výdajů a nákladů spojených s provozem [adresa] v období od 10. 4. 2003 do 13. 3. 2007 přesáhnout částku ve výši 5 363 000, a pokud ne, proč. V případě kladné odpovědi na tuto otázku dále ještě měl stanovit výši obvyklých běžných výdajů a nákladů spojených s provozem uvedeného domu za období od 10. 4. 2003 do 13. 3. 2007 a přezkoumat závěry znaleckého posudku [titul]. [celé jméno znalce] ze dne 18. 10. 2012 [číslo]“ s tím že, výše obvyklých běžných výdajů a nákladů spojených s provozem dané nemovitosti v období od 10. 4. 2003 do 13. 3. 2007 představuje částku 2 090 000 Kč v uvedeném období, pokud fungoval zmíněný objekt ve standardním uživatelském režimu, je překročení částky 5 360 000 nepravděpodobné, a to i jestliže byly využívány odpisy. Poté by tedy odhadovaná výše výdajů představovala částku o 1 223 000 Kč vyšší, tedy 3 313 000 Kč. Druhou otázku ponechal bez komentáře, ale k třetí otázce uvedl, že zpracovatel posudku používá pro stanovení výdajů sazbu 40 % z celkového zjištěného nájemného převzatou z tehdy platného oceňovacího předpisu, což se v daném případě nejeví jako správný postup, protože oceňovací předpis nepracuje a nikdy nepracoval s obvyklými cenami na rozdíl od zadání posudku. Navíc v době ocenění platný oceňovací předpis žádné výdaje nezmiňoval. V této souvislosti dále doplnil, že stanovení výdajů procentuální sazbou ze zjištěného celkového nájemného je nesmyslné i z toho důvodu, že se liší nájemné v domech v lepším stavu oproti domům ve stavu horším, přičemž prvně uvedené lze z logiky věci pronajímat za vyšší nájemné, čímž by současně byly procentuálně navýšeny i výdaje oproti domům ve stavu horším. Pokud znalec ing. [celé jméno znalce] vycházel z reprodukční ceny nemovitosti ve výši 200 000 000 Kč, vycházel z ceny podlahové plochy ve výši 120 916 Kč 1m2, což je cena nepřiměřená i v dnešní době a odkázal znovu na jím stanovenou cenu výpočtem ve výši 51 855 587 Kč.

26. Při své výpovědi znalec [titul]. [jméno] [příjmení] uvedl, že ve věci vypracoval 2 znalecké posudky, první zhruba v roce 2007, druhý letos. Na dům si vzpomíná, prošel jeho interiér, i když asi ne všechny byty, protože to se málokdy podaří takto zpřístupnit. Na svých závěrech trvá, reprodukční cena je cena, za kterou by se daná dala pořídit. Je to cena bez opotřebení, tedy vlastně základní cena toho domu. Dá se stanovit dvěma způsoby, buď položkovým rozpočtem, vypočítávají rozpočtáři, což je velmi pracné a nákladné (zvlášť tato budova není konstrukčně jednoduchá), anebo se dá stanovit podle oceňovacího předpisu s tím, že se tam vynechají prvky, jako je opotřebení a jako je jsou některé koeficienty. Tím se zjistí reprodukční cena, což není tak přesné jako položkový rozpočet, ale pro danou problematiku s přesností dostačující. Laicky se dá říci, že nákladová cena je totéž jako reprodukční cena. Při místním šetření při vypracování znaleckého úkonu nezjistil, že by v období od 10. 4. 2003 do 13. 3. 2007, tedy v letech 2003 2007, prošel dům nějakou rozsáhlou rekonstrukcí či nějakými výraznými stavebními úpravami. Dům byl ve velmi slušném stavu, ale nebyly na něm patrny rozsáhlejší stavební úpravy blízkém časovém horizontu místnímu šetření. Dům byl ve velmi dobrém stavu, nicméně je to 13 let od místního šetření a již není přesně schopen použít správný výraz. V obou posudcích znalec uváděl jednak metodu střední hodnoty a metodu váženého průměru a dále reprodukční cenu. V prvním posudku bylo součástí zadání stanovit obvyklou cenu té nemovitosti, ta se dá stanovit v zásadě třemi způsoby. Nákladovým způsobem ocenění, což je vlastně na základě reprodukční ceny minus opotřebení + cena pozemku. Potom výnosovou hodnotu té nemovitosti, to je na základě výnosu z nájemného. A potom se dá zjišťovat porovnávací cena nebo cena porovnávacím způsobem, tzn. na základě uskutečněných či chystaných prodejů obdobných nemovitostí v daném místě a čase. V některých případech není možno zpracovat všechny 3 způsoby ocenění, protože není dostatečný počet dat. Proto se stanoví ceny zpracované jenom dvěma způsoby, a pak je ta metoda střední hodnoty (či váženého průměru) vlastně aritmetický nebo vážený průměr mezi těmi dvěma výsledky, který tak stanoví obvyklou cena celé nemovitosti. Taková cena je určena na str. 20 prvního posudku. Zatímco reprodukční cena je cena, za jakou by se ta nemovitost dala pořídit (postavit) v té dané době. Ve druhém posudku není použita žádná z těchto metod, protože už znalec neměl zadání na zjištění tržní ceny nebo na obvyklé ceny nemovitosti, ale odpovídal na uvedené otázky.

27. Z dalších důkazů v řízení provedených soud žádné podstatné skutečnosti pro rozhodnutí věci nezjistil a z toho důvodu se těmito důkazy v odůvodnění rozsudku nezabývá.

28. Dle ust. § 136 zákona č. 99/1963 Sb., o.s.ř., v platném znění, lze-li výši nároků zjistit jen s nepoměrnými obtížemi nebo nelze-li ji zjistit vůbec, určí ji soud podle své úvahy.

29. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

30. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

31. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

32. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

33. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

34. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

35. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

36. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

37. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

38. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

39. Dle § 31 odst. 1, 2, 3 a 4 ODŠZ náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

40. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle Dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo Dle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k : a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

41. Podle ust. § 3079 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník platného od 1.1.2014 (dále jen„ o.z.“), právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů.

42. Podle ust. § 442 odst. 1 zák.č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinného do 31.12.2013 (dále jen„ obč.zák.“), hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

43. Po zhodnocení prokázaného skutkového stavu věci soud uzavřel, že žaloba je důvodná. Žalobkyně se domáhala proti České republice náhrady majetkové újmy (ušlého zisku z předmětných nemovitostí za dobu od 10.4.2003 do 13.3.2007) podle zák. č. 82/1998 Sb., která jí měla vzniknout v příčinné souvislosti s nezákonnými rozhodnutími (rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], a rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]). Odpovědnost žalované za škodu způsobenou při výkonu státní moci vzniká za současného splnění tří předpokladů, kterými jsou nezákonné rozhodnutí či nesprávný úřední postup, vznik škody a příčinná souvislost mezi uvedenými. V posuzovaném soudním řízení se jednalo o restituční spor, kdy se původní žalobce [titul]. [jméno] [příjmení] proti původní žalované [jméno] [příjmení] domáhal podle zák. č. 87/1991 Sb., aby žalované byla uložena povinnost uzavřít s žalobcem dohodu o vydání nemovitostí (ideální jedna polovina domu [adresa] a st. parcely [číslo] o výměře [výměra] v k.ú. [část obce], [územní celek] [anonymizováno], zapsaných na [anonymizováno] [rok]) a povinnost tyto nemovitosti žalobci vydat. Žaloba byla podána nikoli proti osobě povinné ve smyslu zák. č. 87/1991 Sb., ale proti osobě oprávněné, které již byly nemovitosti vydány. Předmětné soudní řízení bylo zahájeno dne 1.12.1997 a pravomocně bylo skončeno dne 26.2.2007.

44. Pokud jde o existenci odpovědnostního titulu v podobě nezákonných rozhodnutí, již shora bylo uvedeno, že dovolací soud ve svém rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], uzavřel, že je v této věci dán odpovědnostní titul v podobě nezákonného rozhodnutí, neboť v posuzovaném soudním řízení vedeném u [název soudu], původně pod sp. zn. [spisová značka] a posléze pod spis. zn. [spisová značka], došlo k vydání rozsudků, které byly následně zrušeny pro nezákonnost. Konkrétně se jednalo o rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kterým byla zamítnuta žaloba, jíž se žalobkyně proti žalované [jméno] [příjmení] domáhala uložení povinnosti uzavřít s žalobkyní dohodu o vydání ideální jedné poloviny domu [adresa] a ideální jedné poloviny stavební parcely [číslo] o výměře [výměra] v k.ú. [část obce], [územní celek], zapsané na [anonymizováno] č. [rok], a vydání těchto nemovitostí. Následně [název soudu] rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], rozsudek soudu I. stupně potvrdil. Oba tyto pravomocné rozsudky byly poté pro nezákonnost zrušeny rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], spis. zn. [spisová značka].

45. V řízení již bylo prokázáno, že v posuzované věci je dána příčinná souvislost mezi vydáním nezákonných rozhodnutí a vznikem majetkové škody žalobkyni, neboť v případě, že by tato nezákonná rozhodnutí nebyla vydána a žalobě by v posuzovaném řízení bylo vyhověno, pak by žalobkyně v době od 10.4.2003 do 26.2.2007 měla výnos z předmětné nemovitosti, jakožto její podílový spoluvlastník. Jelikož vlastnictví k nemovitosti žalobkyně mohla nabýt až na základě pravomocného rozhodnutí soudu o vydání věci, které má konstitutivní charakter, nesvědčil žalobkyni před tímto datem právní nárok na vydání tohoto výnosu z nemovitosti z titulu bezdůvodného obohacení proti vlastníku nemovitosti. Rovněž má soud za prokázáno, že žalobkyni vznikla škoda, v podobě ušlého zisku z předmětné nemovitosti, v příčinné souvislosti s vydáním uvedených nezákonných rozhodnutí (toto vyplývá nejen z předchozího rozsudku [název soudu] dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ale také rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]). V dalším průběhu řízení se tak soud zabýval již pouze otázkou výše majetkové škody, která žalobkyni v příčinné souvislosti s vydáním nezákonných rozhodnutí vznikla.

46. V průběhu řízení bylo provedeno dokazování k prokázání výše žalobkyní tvrzené škody, přičemž soud při svém rozhodnutí vyšel především z předložených znaleckých posudků, neboť provedenými důkazy se nepodařilo prokázat, jaké byly skutečné výnosy z předmětné nemovitosti v posuzovaném období. Nebylo tak možné prokázat, jaké konkrétní náklady vlastník nemovitosti vynaložil, aby dosáhl výnosu z nemovitosti. Výpovědí tehdejšího vlastníka nemovitosti [titul]. [příjmení] a jeho účetní bylo prokázáno, že tato zpracovávala pro vlastníka nemovitosti daňová přiznání pouze na základě jeho sdělení, jaká byla výše ročních příjmů z nemovitosti, přičemž náklady byly uplatňovány paušálem 30% z příjmu, které se ovšem prováděly za všechny nemovitosti ve vlastnictví [titul]. [příjmení]. Ten v uvedené době vlastnil nemovitosti tři, nejen předmětný dům, ale i pension ve [obec] a chatu. Jak svědkyně uvedla, pokud má daňový subjekt více nemovitostí, musí se náklady u všech uplatňovat jednotně. Svědkyně přitom při zpracování daňových přiznání neměla k dispozici jednotlivé účetní doklady. Výši skutečného výnosu z nemovitosti v posuzovaném období přitom nebylo možné zjistit ani z daňových přiznání [titul]. [příjmení], která nesvědčí o reálných nákladech na konkrétní nemovitost, které musely být vynaloženy za účelem dosažení v daňovém přiznání uvedených příjmů. Z daňových přiznání rovněž nevyplývá, zda se uvedené příjmy a výdaje váží pouze k činnosti související s nemovitostmi ve vlastnictví [titul]. [příjmení] či i k jiné jeho činnosti. Přesto lze ve světle shora uvedeného dospět k závěru, že pouze v letech 2003 2004 mohlo dojít k investicím v souvislosti s činností [titul]. [příjmení], když navzdory tvrzenému paušálnímu uplatnění daně ve výši 30% příjmů, byly výdaje v roce 2003 vykázány ve výši 4 200 000 Kč (přesáhly tedy příjmy o 189 843, Kč), v roce 2004 byly vykázány výdaje ve výši 3 150 495 Kč (přesáhly tedy příjmy o 262 742 Kč), zatímco v následujících letech již skutečně dosahovaly výše 30% příjmů, v roce 2005 byly vykázány výdaje ve výši 457 130 Kč, v roce 2006 byly vykázány výdaje ve výši 1 081 606 Kč a v roce 2007 byly vykázány výdaje ve výši 1 137 542 Kč. I kdyby však soud vycházel z toho, že [titul]. [příjmení] vykazoval ve svých daňových přiznáních pouze příjmy a výdaje související s vlastnictvím shora uvedených nemovitostí, které ovšem musí být vykazovány jednotně (tento pojem soud chápe jako„ shodně“ či„ ve stejné výši“), nelze než uzavřít, že paušální výše výdajů nemohla být na jednu nemovitost vyšší než 1 400 000 Kč v roce 2003, v roce 2004 max. 1 050 165 Kč, v roce 2005 max. 152 377 Kč, v roce 2006 max. 360 535 Kč a v roce 2007 max. 379 181 Kč. Je současně zřejmé, že uplatnění paušální výše výdajů bylo pro ing. [příjmení] jako daňový subjekt finančně výhodnější než vykázání skutečných výdajů. Byť tato skutečná výše nadále zůstává neznámou, nelze se nepozastavit nad výpovědí [jméno] [příjmení] ze společnosti [právnická osoba], která vlastnila nemovitost na adrese [adresa], že se jednalo o dům, který byl řádně či průměrně udržován, rozhodně to nebyl dům zchátralý. Náklady tehdejšího vlastníka související s tímto domem měsíčně byly asi 50 000 Kč až 60 000 Kč (tzn. 600 000 Kč – 720 000 Kč ročně) včetně nákladů na odměně správcovské firmě, drobných úprav a údržby. Jestliže tedy náklady této společnosti nepřesáhly částku 720 000 Kč, byť s odstupem cca 6 let po vykázaných výdajích ing. [příjmení], nelze než uzavřít, že je velmi nepravděpodobné, že by ing. [příjmení] skutečně vynaložil náklady vyšší (zvláště za situace, kdy cena veškerých služeb i materiálu přímou úměrou s plynutím času stoupá). Z výpovědi uvedeného svědka rovněž vyplynulo, že po roce 1997 již žádné další významné rekonstrukce v domě neproběhly. V letech 2003 až 2007 v domě žádná zásadní rekonstrukce neproběhla. Pokud tedy v letech 2003 – 2004 byly ing. [příjmení] realizovány vyšší výdaje, je pravděpodobné, že tyto se týkaly buď jeho jiných aktivit či zbývajících dvou nemovitostí v jeho tehdejším vlastnictví. Pokud se ostatně tvrzené rekonstrukce týče, z výpovědi znalce ing. [celé jméno znalce] přitom vyplynulo, že údaje o„ rozsáhlé rekonstrukci domu“ v letech 2004 až 2006 získal od [titul]. [příjmení], žádné jiné podklady k tomuto tvrzení neměl. Jeho údaje poté převzaly i další znalci, kterým byl posudek ing. [celé jméno znalce] následně k dispozici (ing. [příjmení] a na ni navazující [titul]. [příjmení]). Stejně jako ing. [celé jméno znalce] přitom získal informace o tvrzené rekonstrukci i znalec [titul]. [celé jméno znalce] Je s podivem, že se žádný z uvedených znalců nepozastavil nad tím, že mu nebyla poskytnuta projektová dokumentace a další podklady, pouze slepě opakovali tvrzení [titul]. [příjmení] o provedené rekonstrukci, de facto validované ing. [celé jméno znalce] a ing. [celé jméno znalce], a na těchto dále stavěli své závěry, byť se navzájem příliš neodklonili od závěrů druhých (kromě již zmíněného [titul]. [celé jméno znalce], jehož posouzení reprodukční ceny se zcela vymyká zjištěním ostatních znalců). Motivace [titul]. [příjmení] navýšit objem výdajů a tedy snížit čistý zisk z provozu dané nemovitosti je přitom více než zřejmá. Jak vyplynulo ze spisu sp.zn. [spisová značka] zdejšího soudu, žalobkyně se nejméně od roku 2009 domáhala proti ing. [příjmení] ušlého zisku z dané nemovitosti, přičemž navýšením svých vkladů do nemovitosti by ing. [příjmení] dosáhl snížení i své případné povinnosti uhradit ušlý zisk opomenuté spoluvlastnici. Znalecký posudek ing. [celé jméno znalce] byl přitom vypracován až 18.10.2012, posudek ing. [celé jméno znalce] 16.11.2014. V neposlední řadě nutno poukázat na to, že tvrzená rekonstrukce se měla dle tvrzení [titul]. [příjmení] odehrávat v letech 2004 2006, zatímco navýšení jeho výdajů oproti příjmům dle daňových přiznání proběhlo v letech 2003 2004. Již jen z této časové nesrovnalosti je zřejmá nedůvěryhodnost uvedené informace o rekonstrukci, nehledě na absenci jakéhokoliv písemného podkladu. Pro úplnost nutno ještě poukázat na výpověď svědka [jméno] [příjmení], který výslovně uvedl, že„ z kamarádství“ v určité době pomáhal panu [příjmení] v domě na adrese [adresa], přičemž se jednalo jakési stavební práce či běžné opravy, nicméně on sám žádné papíry nedělal. Jestliže by se však jednalo o práce, které mají být vykázány i v daňovém přiznání, musel by být veden stavební deník či jiná dokumentace a na každý výdaj by musela být vystavena řádná faktura a tato zachycena v účetnictví. V opačném případě se jednalo o práce tvz.„ načerno“, tedy neprokazatelné a jako takové je ovšem nelze brát v úvahu jako zhodnocení domu. Tomuto závěru ostatně svědčí i neexistence jakýchkoliv podkladů o údajné rekonstrukci.

47. Ve znaleckém posudku [číslo] ze dne 18.10.2012 [titul] [celé jméno znalce] znalec ocenil porovnávací metodou nájemné z domu [adresa] na pozemku parcelní [číslo] v obci [obec], k.ú. [část obce], na adrese [adresa], při stanovení výše nákladů neměl znalec dostatek podkladů, přičemž vycházel z tvz. vyhláškového koeficientu 40% ze stanovených nákladů a z těchto následně výnosovou dospěl k výši výnosů z dané nemovitosti. V roce 2003 mělo nájemné představovat částku 4 980 555,66 Kč, náklady 1 992 222,26 Kč, výnos celkem 2 988 333,40 Kč, v roce 2004 mělo nájemné představovat částku 4 680 344,60 Kč, náklady 1 872 137,84Kč, výnos celkem 2 808 206,76 Kč, v roce 2005 mělo nájemné představovat částku 5 087 830,87 Kč, náklady 2 035 132,35 Kč, výnos celkem 3 052 698,52 Kč, v roce 2006 mělo nájemné představovat částku 4 705 385,86 Kč, náklady 1 882 154,34 Kč, výnos celkem 2 823 231,52 Kč a v roce 2007 mělo nájemné představovat částku 4 642 474,28 Kč, náklady 1 856 989,71 Kč, výnos celkem 2 785 484,57 Kč. Znalec [titul] [celé jméno znalce] ve svém znaleckém posudku vycházel ze zcela přemrštěné reprodukční ceny 200 000 000 Kč.

48. Dle znaleckého posudku č. 2002 [číslo] 2013 vypracovaného [titul]. [jméno] [příjmení] dne 22. 6. 2013 podle stavu ke dni 22.6.2013 plná cena dané nemovitosti přitom měla představovat částku 52 036 519,11 Kč, opotřebení v rozsahu 49,5488%. Celkové výnosy z pronajímaných prostor činily 4 018 335,05 Kč. Znalkyně stanovila náklady procentem ze zjištěného nájemného (40%) v částce 1 607 334,02 Kč.

49. Dle znaleckého posudku [číslo] 2014, vypracovaného 5. 11. 2014 [titul]. [jméno] [příjmení] podle stavu ke dni 3.11.2014, představoval roční čistý výnos z nemovitosti částku 3 019 330 Kč, zatímco náklady (40% z nájemného) ve výši 1 389 230 Kč.

50. Dle znaleckého posudku vypracovaného [titul]. [jméno] [příjmení] dne 16. 11. 2014 pod č. [číslo] 2014 podle stavu ke dni 14.11.2014, představovala plná cena nemovitosti 55 787 959,86 Kč.

51. Znaleckým posudkem [titul]. [jméno] [příjmení] [číslo] 2003 ze dne 25. 6. 2007 byla obvyklá cena ročního nájemného z domu stanovena na částku 4 548 843 Kč, která a tato částka neobsahuje náklady, které byly vynaloženy na provoz nemovitosti. Obecnou cenu metodou střední hodnoty nemovitosti stanovil částkou 51 172 000 Kč. Znalec ve znaleckém posudku vypočítal rovněž celkový roční výnos z nemovitosti, kdy při tomto výpočtu vycházel z celkových příjmů po započtení roční ztráty nájemného (5 %) ve výši 4 321 401 Kč a z ročních výdajů ve výši 843 056 Kč s tím, že do těchto výdajů zahrnul daň z nemovitosti, pojistné nemovitosti, odpisy vyjadřující„ střádací funkci“ na obnovování (0,6 % reprodukční ceny nemovitosti), náklady na běžnou údržbu a opravy (0,75 % reprodukční ceny nemovitosti) a náklady na správu objektu. Takto stanovil celkový roční výnos z nemovitosti ve výši 3 478 345 Kč. Listina neobsahovala znaleckou doložku, proto mohla být posuzována jen jako listinný důkaz.

52. Dle znaleckého posudku [číslo] vypracovaného [titul]. [jméno] [příjmení] dne 3.9.2021 s přihlédnutím k období 10.4.2003 13.3.2007, výše obvyklých běžných výdajů a nákladů spojených s provozem dané nemovitosti v období od 10. 4. 2003 do 13. 3. 2007 představuje částku 2 090 000 Kč (s využitím odpisů 3 313 000 Kč), překročení částky 5 360 000 nepravděpodobné. Dle jeho názoru ing. [celé jméno znalce] používá pro stanovení výdajů sazbu 40 % z celkového zjištěného nájemného převzatou z tehdy platného oceňovacího předpisu, což se v daném případě nejeví jako správný postup, protože oceňovací předpis nepracuje a nikdy nepracoval s obvyklými cenami na rozdíl od zadání posudku. Pokud znalec ing. [celé jméno znalce] vycházel z reprodukční ceny nemovitosti ve výši 200 000 000 Kč, vycházel z ceny podlahové plochy ve výši 120 916 Kč 1m2, což je cena nepřiměřená i v dnešní době a odkázal znovu na jím stanovenou cenu výpočtem ve výši 51 855 587 Kč. 53. [příjmení] a ing. [příjmení] přitom poskytli soudu jakýsi přehled vypočtených výnosů dle jednotlivých časových období, když ostatní znalci uvedli pouze částku jednu, byť je zřejmé, že v každém roce se tato mohla lišit. Samozřejmě na tuto skutečnost mělo vliv i samotné zadání jednotlivých posudků, když posudky ing. [příjmení], ing. [příjmení] a ing. [celé jméno znalce] byly vyhotoveny za jiným účelem, než je toto řízení. [titul]. [příjmení] přitom v roce 2013 konstatovala, že k rozhodnému dni celkové výnosy z pronajímaných prostor činily 4 018 335,05 Kč, náklady procentem ze zjištěného nájemného (40%) 1 607 334,02 Kč [titul]. [příjmení] v roce 2014 stanovila reprodukční cenu nemovitosti na částku 55 385 000 Kč, roční náklady 1 389 230 Kč [titul]. [celé jméno znalce] v roce 2014 stanovil plnou cenu nemovitosti 55 787 959,86 Kč, zatímco náklady stanovil dle svých slov 1% až 1,5%, přičemž tyto by bez ohledu na provedení rekonstrukce nepřesáhly 500 000 Kč ročně. V původním posudku [titul]. [jméno] [příjmení] obecná obvyklá tržní cena nemovitosti částkou 64 000 000 Kč, cenu metodou střední hodnoty 51 172 000 Kč, zatímco celkový roční výnos z nemovitosti po započtení roční ztráty nájemného (5 %) ve výši 4 321 401 Kč a z ročních výdajů ve výši 843 056 Kč představoval v roce 2007 částku 3 478 345 Kč. Ve druhém posudku, který již hodnotil celé sporné období 10.4.2003 13.3.2007, znalec konstatoval reprodukční cenu nemovitosti ve výši 51 855 587 Kč, přičemž stanovil výdaje v uvedeném období v celkové výši 2 090 000 Kč v uvedeném období, popř. V případě využití odpisů ve výši 3 313 000 Kč. Reprodukční cenu nemovitosti ve výši 200 000 Kč dle ing. [celé jméno znalce] označil za nepřiměřenou, přičemž současně uvedl, že jím stanovená obvyklá výše nákladů ve výši 5 360 000 Kč je nepravděpodobná.

54. Všichni znalci (kromě ing. [celé jméno znalce]) přitom stanovili reprodukční cenu nemovitosti cca kolem 50 000 000 Kč - 56 000 000 Kč. Naopak všichni znalci kromě ing. [anonymizováno] stanovili roční náklady dané nemovitosti ve výši 40% O nevhodnosti procentuálního odpočtu nákladů z nájemného se přitom vyjádřil ing. [příjmení], když tuto demonstroval na příkladu dvou nemovitostí v různém stavu. Jak navíc vypověděl ing. [celé jméno znalce] dle jeho zkušenosti běžné roční náklady spojené s provozem domu (tzn. údržba a drobné opravy) představují podle stavu nemovitosti 1- 1,5 % hodnoty nemovitosti, stanovené nákladovou metodou. Nákladová metoda je přitom (viz výpověď ing. [příjmení]) de facto totéž jako cena reprodukční. Touto optikou vzato by tedy náklady na provoz nemovitosti v rozsahu 1- 1,5% reprodukční ceny nemovitosti, stanovené jednotlivými znalci (kromě ing. [celé jméno znalce]) rovněž korespondovaly s výpovědí svědka [příjmení], zaměstnance společnosti [právnická osoba], která uvedenou nemovitost vlastnila cca od roku 2013 do poloviny roku 2017 a která dle tohoto svědka měla náklady ve výši asi 50 000 Kč až 60 000 Kč měsíčně (tzn. 600 000 Kč – 720 000 Kč ročně). Tato částka rovněž několikrát přesahuje paušální náklady uplatněné ing. [příjmení] (viz shora) a jeví se tak mnohem pravděpodobnější skutečným nákladům. Dle ing. [celé jméno znalce] by dokonce náklady na provoz nemovitosti nedosáhly ročně částky 500 000 Kč (bez ohledu na tvrzenou rekonstrukci). Z tohoto pohledu proto soud dospěl k závěru, že znalecký posudek ing. [celé jméno znalce] (byť jeho závěry co do výše zjištěného obvyklého nájemného za jednotlivá období nebyly ani dalšími posudky zpochybněny, když dosahují obdobné výše nájemného zjištěné i ostatními znalci) není co do stanovené výše odpočítaných nákladů dostatečně věrohodný, když jím stanovené náklady dokonce přesahují i náklady, kterých ve svých posudcích dosáhly ing. [příjmení] a ing. [příjmení], a to za mnohem pozdější období. Lze mít přitom oprávněně za to, že s odstupem času jsou náklady (na rozdíl od obvyklého nájemného) na provoz nemovitosti mnohem vyšší.

55. Za této situace soud vycházel ohledně obvyklé výše ročního výnosu z uvedené nemovitosti částečně ze znaleckého posouzení, částečně z volné úvahy. Pokud jde o výši příjmů z nájemného, protože tato nebyla v řízení nijak zpochybněna, vycházel soud z částek, stanovených ing. [celé jméno znalce]. Od jím stanoveného nájemného přitom odečetl nejvyšší možné náklady, spojené s údržbou domu, přičemž vycházel z výše ročních nákladů za rok 2007, stanovených ve výši 843 056 Kč ing. [příjmení]. Tento znalec jako jediný strukturoval uvedené náklady jako daň z nemovitosti, pojistné nemovitosti, odpisy vyjadřující„ střádací funkci“ na obnovování (0,6 % reprodukční ceny nemovitosti), náklady na běžnou údržbu a opravy (0,75 % reprodukční ceny nemovitosti) a náklady na správu objektu. Jím stanovená výše nákladů na údržbu domu přitom přesahuje nejvyšší možnou výši pravděpodobných nákladů na provoz uvedené nemovitosti v uvedeném období, když výše nákladů dle ing. [příjmení] a ing. [příjmení] nelze dle názoru soudu použít s ohledem na příliš velký časový odstup a nárůst cen s odstupem 6-7 let.

56. Jestliže tedy ve znaleckém posudku [číslo] ze dne 18.10.2012 [titul] [celé jméno znalce] bylo stanoveno za rok 2003 mělo nájemné představovat částku 4 980 555,66 Kč, po odečtení nákladů 843 056 Kč, by měl činit výnos celkem 4 137 499,66 Kč, v roce 2004 mělo nájemné představovat částku 4 680 344,60 Kč, po odečtení nákladů 843 056 Kč, by měl činit výnos celkem 3 837 288,60 Kč, v roce 2005 mělo nájemné představovat částku 5 087 830,87 Kč, po odečtení nákladů 843 056 Kč, by měl činit výnos celkem 4 244 774,86 Kč, v roce 2006 mělo nájemné představovat částku 4 705 385,86 Kč, po odečtení nákladů 843 056 Kč, by měl činit výnos celkem 3 862 329,86 Kč a v roce 2007 mělo nájemné představovat částku 4 642 474,28 Kč, po odečtení nákladů 843 056 Kč, by měl činit výnos celkem 3 799 418,28 Kč.

57. Soud dospěl k závěru, že žalobkyni škoda v podobě ušlého výnosu z předmětné nemovitosti vznikla v období od 10.4.2003 (kdy by nabylo právní moci rozhodnutí o vydání nemovitosti, pokud by nedošlo k vydání nezákonného rozhodnutí) do 26.2.2007, kdy bylo restituční řízení pravomocně skončeno. Žalobkyni v souvislosti s tím ušel výnos z nemovitosti za období od 10.4.2003 do 31.12.2003 ve výši 568 906,20 Kč, za období od 1.1.2004 do 31.12.2004 ve výši 1 918 644,30 Kč, za období od 1.1.2005 do 31.12.2005 ve výši 2 122 387,43 Kč, za období od 1.1.2006 do 31.12.2006 ve výši 1 931 164,93 Kč a za období od 1.1.2007 do 26.2.2007 ve výši 316 618,19 Kč, celkem tedy ve výši 6 857 721, 053 Kč. Při výpočtu ušlého výnosu za roky 2003 a 2007 pak soud vycházel z poměrné části uvedeného ročního výnosu. Protože žalobkyně v řízení požadovala zaplacení ušlého zisku ve výši 6 828 038,80 Kč, přičemž soudem vypočtená částka nepatrně (o 29 682,25 Kč) přesahuje nárokovanou částku, přičemž žalobkyni již bylo v průběhu řízení přiznáno 5 644 371 Kč s příslušenstvím, vyhověl soud žalobě i ve zbývajícím rozsahu.

58. Podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku soud přiznal žalobkyni rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení z částky 1 183 667,80 Kč, když žalovaná je v prodlení se zaplacením tohoto peněžitého dluhu. Žalobkyně uplatnila nárok u žalované dne 3. 10. 2007 a žalovaná měla ve smyslu ustanovení § 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. škodu nahradit do 6ti měsíců od uplatnění nároku, tedy do 3. 4. 2008. Ode dne následujícího je žalovaná v prodlení. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb., č. 33/2010 Sb. a č. 351/ 2013 Sb.

59. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Pokud jde o řízení před soudem prvního stupně, skončeným rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], podle § 142 odst. 1 o.s.ř. by měla žalovaná, která byla ve věci zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalobkyni. Žalované žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly a soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo (ust. § 151 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., o.s.ř., v platném znění, o náhradě nákladů řízení nezastoupeným účastníkem v té době neplatil, když bylo zavedeno až zákonem č. 139/2015 Sb., s účinností od 1.7.2015). O nákladech odvolacího řízení, skončeného rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., a contrario, a § 224 odst. 1 o.s.ř., když bylo přihlédnuto k tomu, že žalované, která měla v tomto stadiu řízení plný procesní úspěch, žádné náklady nevznikly (ust. § 151 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., o.s.ř., v platném znění, o náhradě nákladů řízení nezastoupeným účastníkem v té době neplatil, když bylo zavedeno až zákonem č. 139/2015 Sb., s účinností od 1.7.2015). O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch soud přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu 2 úkonů po 35 620 Kč (převzetí právního zastoupení a podání dovolání) dle vyhl. 177/1996 Sb., v platném znění, včetně 2x režijních paušálů po 300 Kč dle vyhl. 177/1996 Sb., v platném znění, to vše s 21% DPH ve výši 15 086,40 Kč, celkem tedy 86 926,40 Kč O nákladech řízení před soudem prvního stupně, skončeným rozsudkem ze dne dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a žalobkyni, která měla úspěch co do 82,67% a neúspěch co do 17,34%, přiznal právo na náhradu 65,33 % nákladů. Náklady žalobkyně představují náklady právního zastoupení advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] v celkové výši 1 173 869,40 Kč za 26 úkonů právní služby á 35 620 Kč (a to převzetí právního zastoupení, sepis žaloby, písemné vyjádření ve věci ze dne 10. 12. 2008, účast advokáta na jednání soudu dne 19. 3. 2010, písemné vyjádření ve věci ze dne 22. 3. 2010, účast advokáta na jednání soudu dne 10. 9. 2010, písemné vyjádření ze dne 15. 10. 2010, účast advokáta na jednání soudu dne 4. 3. 2011 a 18. 1. 2013, písemné vyjádření ve věci ze dne 28. 1. 2013, účast advokáta na jednání dne 12. 3. 2013, sepis odvolání ze dne 25. 6. 2013, účast advokáta na jednání [název soudu] dne 13. 11. 2013, sepis dovolání ze dne 18. 2. 2014, písemné vyjádření ve věci ze dne 4. 8. 2016, písemné vyjádření žalobkyně ve věci dne 12. 6. 2017, účast advokáta na jednání soudu dne 17. 10. 2017, písemné vyjádření žalobkyně ze dne 16. 11. 2017, účast advokáta na jednání soudu dne 9. 1. 2018, písemné vyjádření žalobkyně ve věci ze dne 27. 2. 2018, účast advokáta na jednání soudu ve dnech 23. 3. 2018 a 25. 5. 2018, písemné vyjádření žalobkyně ze dne 1. 8. 2018, účast advokáta na jednání soudu dne 7. 8. 2018, písemné vyjádření žalobkyně ze dne 6. 9. 2018, účast advokáta na jednání soudu dne 13. 9. 2018), dále za 2 úkony právní služby á 17 810 Kč (účast advokáta na jednání soudu při němž byl pouze vyhlášen rozsudek ve dnech 22.3.2013 a 4.12.2013) dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrada hotových výdajů za 28 úkonů právní služby á 300 Kč a 21 % DPH ve výši 203 729,40 Kč a náklady vynaložené žalobkyní na znalecký posudek znalce [titul]. [příjmení] ve výši 15 732 Kč, celkem tedy 1 189 601,40 Kč. S ohledem na poměrný úspěch ve věci proto soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů ve výši 777 166,59 Kč O nákladech odvolacího řízení, skončeného rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] a žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch (co do podaného odvolání proti zamítnutí částky 1 183 667,80 Kč s příslušenstvím) soud přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu 3 úkonů po 13 060 Kč (podání odvolání, vyjádření k replice žalované a účast na jednání [název soudu]) dle vyhl. 177/1996 Sb., v platném znění, včetně 3x režijních paušálů po 300 Kč dle vyhl. 177/1996 Sb., v platném znění, to vše s 21% DPH ve výši 8 416,80 Kč, celkem tedy 48 496,80 Kč O nákladech řízení před soudem prvního stupně po vrácení věci [název soudu] rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch soud přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu 8 úkonů právní služby á 13 060 Kč (a to písemné vyjádření ve věci ze dne 24.2.2020, účast advokáta na jednání soudu dne 30. 4. 2021, písemné vyjádření ze dne 5.5.2021, účast advokáta na jednání soudu dne 17. 12. 2021, písemné vyjádření ve věci ze dne 12.7.2021, písemné vyjádření ve věci ze dne 11.10.2021, účast advokáta na jednání soudu dne 17.12.2021, účast advokáta na jednání soudu dne 7. 1. 2022), dále za 1 úkon právní služby á 6 530 Kč (účast advokáta na jednání soudu 29. 6. 2021, které se nekonalo) dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrada hotových výdajů za 9 úkonů právní služby á 300 Kč a 21 % DPH ve výši 23 879,10 Kč a náklady vynaložené žalobkyní na znalecký posudek znalce [titul]. [příjmení] ve výši 12 463 Kč, celkem tedy 150 052,10 Kč Celkem tedy žalobkyni přísluší 1 065 641,88 Kč.

60. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Podle tohoto ustanovení soud uložil neúspěšné žalobkyni povinnost zaplatit České republice na účet [název soudu] náklady uhrazené státem v průběhu řízení, konkrétně náklady odpovídající vyplacené odměně znalce v celkové výši 66 387,94 Kč (59 784 Kč přiznané usnesením čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], 400 Kč usnesením ze č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], 600 Kč usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], 3 122,94Kč usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a 2 481 Kč usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]).