42 C 188/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného anonymizováno 6 slov adresa za účasti vedlejšího účastníka anonymizováno bytem adresa vedlejší účastnice zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem

I. Řízení se co do 8,05% úroku z prodlení z částky 36 835 Kč od 24. 8. 2017 do zaplacení částečně zastavuje společně s 8,05% úrokem z prodlení z částky 281 227 Kč od 25. 8. 2017 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 350 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení ročně z této částky od 24. 8. 2017 do 25. 8. 2017, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá na žalované zaplacení 276 877 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení ročně z této částky od 24. 8. 2017 do 25. 8. 2017, se zamítá.

IV. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému konstatovat porušení práv žalobkyně ve smyslu článku 2 odst. 2, článku 26 odst. 1 a článku 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, a to do 3 dnů od nabytí právní moci rozsudku ve znění: [anonymizováno] [země] v případě žalobkyně nezákonně doručovala úřední listiny, porušila zákon v případě zabavení vozidla, domáhal se nesprávně spočtených nákladů řízení, způsobil průtahy v řízení vadným poučením o opravném prostředku, nezajistil pro úschovu zabavené movité věci vhodnou úschovnu, čímž porušil zákon a způsobil škodu, se zamítá.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované částku 2 026,08 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejšímu účastníku na straně žalované na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce vedlejšího účastníka částku 47 033,57 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou, rozšířenou podáním z 2.10.2017, domáhala na žalované poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši celkem 45 000 Kč, konstatování porušení práv žalobkyně a náhrady majetkové újmy ve výši celkem 285 582 Kč, způsobené jí v exekučním řízení vedeném [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], při kterém bylo zabaveno vozidlo [anonymizováno] vlastnictví žalobkyně. Žalobkyně uvedla, že [název soudu] usnesením č. j. [číslo jednací] částečně zastavil exekuci ohledně nezákonně zabaveného [osobního automobilu], [anonymizována dvě slova], [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] poté, co toto vozidlo bylo soudní exekutorkou po dobu 22 měsíců zabaveno. Exekuční soud dále rozhodoval o námitkách žalobkyně proti příkazům k úhradě nákladů výše uvedené exekuce, a to usneseními č. j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] a č. j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí], kterými byla jednak snížena výše nákladů exekuce, jednak konstatováno, že soudní exekutorka nemohla v případě nezákonného zabavení vozidla předpokládat, že vozidlo žalobkyně nepodléhá exekuci ze zákona. Soudní exekutorka se dle žalobkyně dopustila v průběhu exekučního řízení několika nesprávných úředních postupů, čímž způsobila žalobkyni kromě hmotné škody i průtahy v řízení a nemateriální újmu. Žalobkyně musela sama opakovaně usilovat o nápravu pochybení soudní exekutorky vznášením řady oprávněných námitek. Vozidlo žalobkyně bylo odtaženo dne 7.12.2014 vykonatelem soudní exekutorky, a to ve stavu znečištěném po předchozích volnočasových aktivitách žalobkyně, přičemž tento se dožadoval zaplacení částky přesahující 38.000 Kč za dvě vedené exekuce. Žalobkyni vykonavatel neumožnil žádné splátky, ani úhradu jistiny či zálohy, přičemž se následně ukázalo, že veškeré oprávněné náklady exekuce byly ve výsledku o více než 6.300 Kč nižší, než původně požadoval vykonavatel soudní exekutorky. Přes sdělení žalobkyně, že vozidlo nutně potřebuje k výkonu svého podnikání a snahu o dohodu ohledně částečného zaplacení dluhu, vykonavatel nechal vozidlo odtáhnout. Vykonavatel se vyjadřoval během telefonického hovoru velmi hrubě, proto žalobkyně dále trvala pouze na písemné komunikaci. Žalobkyně však neměla k dispozici žádné úřední listiny k exekuci, proto čekala na doručení dokumentů exekutorkou a opakovaně upozorňovala na to, že jsou ve vozidle její osobní věci a dále věci, které nepodléhají exekuci, avšak exekutorka na toto nereagovala. První výzvu k úhradě snížených nákladů exekuce exekutorka žalobkyni doručila dne 11. 12. 2014 (tzn. čtyři dny po zabavení vozidla) a požadovala částku 9.944 Kč jako snížené náklady druhé exekuce. Další výzvu pak exekutorka žalobkyni doručila až dne 13. 1. 2015 a požadovala částku 28. 579 Kč jako snížené náklady první exekuce. Celkem tedy náklady exekucí měly činit částku ve výši 38.523 Kč, tedy mnohem více, než jaké byly oprávněné náklady exekuce. V nezákonně zabaveném vozidle měla žalobkyně uloženy osobní věci a pracovní pomůcky včetně knih zapůjčených z [anonymizována dvě slova] v [obec]. Některé osobní věci byly zničeny plísní a vůči knihovně má žalobkyně povinnost uhradit zpozdné za opožděné vrácení knih. Vyrozuměním o zahájení exekuce ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vyrozuměla [celé jméno vedlejší účastnice], soudní exekutorka [exekutorský úřad], se sídlem [adresa vedlejší účastnice], pověřená provedením exekuce na základě pověření a nařízení exekuce, které vydal [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jímž byla nařízena exekuce podle pravomocného a vykonatelného platebního rozkazu [název soudu] dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], pro pohledávku oprávněného [příjmení] [anonymizována dvě slova], se sídlem [adresa], PSČ: [PSČ], [IČO], proti žalobkyni (povinné) ve výši 3.480 Kč s příslušenstvím, povinnou – žalobkyni o zahájení exekuce. Uvedené vyrozumění (společně s výzvou ke splnění povinnosti a dalšími listinami) bylo navrhovatelce řádně doručeno až 2. 2. 2015. Vyrozuměním o zahájení exekuce ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vyrozuměla [celé jméno vedlejší účastnice], soudní exekutorka [exekutorský úřad], se sídlem [adresa vedlejší účastnice], pověřená provedením exekuce na základě pověření a nařízení exekuce, které vydal [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jímž byla nařízena exekuce podle pravomocného a vykonatelného rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], pro pohledávku oprávněného [příjmení] [anonymizována dvě slova], se sídlem [adresa], PSČ: [PSČ], [IČO], proti žalobkyni (povinné) ve výši 1.690 Kč s příslušenstvím, povinnou – žalobkyni o zahájení exekuce, a to dne [datum], a to aniž by obě exekuce vedené na základě nároku stejného oprávněného spojila. Pro pohledávku oprávněného [příjmení] [anonymizována dvě slova] ve výši 3.480 Kč s příslušenstvím sepsala exekutorka následující movité věci: [značka automobilu], [anonymizována dvě slova], [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] (viz protokol o soupisu movitých věcí povinného ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Tento soupis však exekutorka řádně žalobkyni nedoručila, učinila tak až na její výslovnou žádost dne [datum] poté, co dne [datum] vozidlo fyzicky zajistila v místě bydliště žalobkyně a převzala jej do údajné úschovy a dokonce až poté, co vydala dražební vyhlášku k prodeji vozidla, kterou žalobkyni doručila dne [datum]. Ostatní dokumenty k této exekuci pak byly žalobkyni doručeny exekutorkou až 2. 2. 2015. V průběhu zabavení vozidla dne 7. 12. 2014 nebyla žalobkyně přítomna odtahu vozidla a komunikovala s vykonavatelem soudní exekutorky telefonicky a prostřednictvím SMS. Vykonavatel arogantním způsobem odmítl úhradu části závazku nebo umožnění splátek a domáhal se pouze úhrady všech nákladů exekuce. Z důvodu nepřiměřeného stylu jednání vykonavatele žalobkyně dále trvala pouze na písemné komunikaci, jak již bylo uvedeno výše. Pro pohledávku oprávněného [příjmení] [anonymizována dvě slova] ve výši 1.690 Kč s příslušenstvím sepsala exekutorka opět tutéž movitou věc: [značka automobilu], [anonymizována dvě slova], [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno]. Ačkoli exekutorka věděla o dvou řízeních vůči povinné - žalobkyni, tyto exekuce sama původně nespojila. Došlo proto i k nesprávnému opakovanému sepsání téže věci, neboť v době vyhotovení druhého soupisu již měly být obě vedené exekuce spojené. Dne [datum] byla žalobkyni doručena dražební vyhláška ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], na základě které mělo dojít k dražbě výše popsaného automobilu. Následně došlo na výzvu žalobkyně ke zrušení uvedené dražební vyhlášky, jelikož vyrozumění o zahájení exekuce nenabylo do té doby právní moci. Soudní exekutorka ověřila u ministerstva vnitra existenci datové schránky žalobkyně až po její výslovné výzvě a začala poté průběžně do datové schránky žalobkyně zasílat všechny listiny ke dvěma vedeným exekucím téhož oprávněného. Dražební vyhlášku však exekutorka rozeslala i jiným úřadům, aniž by je následně upozornila na to, že došlo ke zrušení vyhlášky pro její nezákonnost. S jednotlivými úřady pak musela žalobkyně řešit stažení vyhlášky z veřejně přístupných webů sama. Kromě toho, že se jednalo o časově náročnou situaci, zveřejnění nezákonné dražební vyhlášky poškodilo osobností práva žalobkyně. Exekutorka totiž sama dodnes neodstranila nezákonnou dražební vyhlášku z databáze svého webu a tu lze stále dohledat prostřednictvím vyhledávače v archivu na webových stránkách exekutora, a to přesto, že exekutorka prostřednictvím svých zaměstnanců přislíbila odstranění dražební vyhlášky z uvedených veřejně dostupných zdrojů, což dokládá e-mailová komunikace. Toto jednání žalobkyni po celou dobu poškozuje, zejména u klientů a pracovních partnerů. Žalobkyně musela vynakládat nepřiměřený čas na komunikaci s exekutorkou, kterou se pokoušela přimět ke stažení uvedené vyhlášky z internetu, ta však tak doposud neučinila. Soudní exekutorka vydala dne 3. 5. 2013 Příkaz k úhradě nákladů exekuce ([anonymizováno]), č. j. [číslo jednací], proti kterému podala žalobkyně námitky dne [datum]. Dne [datum] byl příkaz na základě námitky žalobkyně zrušen usnesením exekutorky č. j. [číslo jednací]. Jelikož v téže věci exekutorka vydala i výzvu k úhradě snížených nákladů exekuce, kterou doručila 13. 1. 2015, přičemž ovšem PUNE k téže exekuci soudní exekutorka zrušila ještě předtím, než vypršela lhůta k úhradě snížených nákladů exekuce, žalobkyně se domnívala, že je povinností exekutorky zaslat novou výzvu k úhradě snížených nákladů exekuce po řádném spojení obou exekucí stejného oprávněného, neboť exekutorkou zrušený Příkaz k úhradě nákladů exekuce má vyšší právní sílu než [anonymizováno]. Exekutorka tak neučinila a exekuční soud vyslovil názor, že tak učinit nemusela. Žalobkyně proto uvádí, že v takovém případě nemohla předvídat správný postup, neboť exekutorka vnesla do exekuce skrze nesprávné doručování chaos. Žalobkyně dodává, že později se její obavy z nesprávného postupu u požadované platby v rámci dvou Výzev k úhradě snížených nákladů exekuce potvrdily, když žalobkyně zjistila, že jsou v konečné fázi celkové náklady exekuce v plné výši o 6. 329 Kč nižší, než byly původně požadované snížené náklady exekuce. Dne 12. 1. 2015 byl soudní exekutorce doručen návrh žalobkyně na vyškrtnutí uvedeného osobního automobilu z exekuce, a to z důvodu, že věc patří mezi věci, které nemohou být postiženy exekucí podle zákona. Žalobkyně exekutorce vysvětlila, že vedené vozidlo nelze zabavit z důvodu, že jej nezbytně potřebuje pro svou podnikatelskou činnost rekondičního terapeuta - mobilního maséra. Žalobkyně také uvedla, že má ve vozidle osobní věci a pracovní pomůcky. Soudní exekutorka však odmítla sdělit, kde se vozidlo nachází a žalobkyně proto nemohla po celou dobu nezákonného zabavení vozidla tyto věci vyzvednout. Usnesením exekutorky ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl návrh navrhovatelky - žalobkyně zamítnut. Žalobkyně podala dne 12. 1. 2015 návrh na vyškrtnutí movité věci i do souvisejícího spisu 160 EX 9925/14, ale vzhledem k následnému spojení spisů soudní exekutorka o tomto druhém návrhu na vyškrtnutí movité věci nerozhodovala. Soudní exekutorka provedla ve svém Usnesení č.j. 160 EX 3763/13-70 ze dne 27. 1. 2015 právně vadné poučení o opravném prostředku, čímž způsobila průtahy v řízení, když [název soudu], sp. zn. [spisová značka] až po více než roce dospěl k závěru, že žalobkyní podaná vylučovací žaloba, kterou podala u soudu na základě nesprávného poučení exekutorky, má být rozhodována exekučním soudem, jelikož dle svého obsahu se jednalo o návrh směřující do exekučního řízení na vyloučení movité věci ze soupisu provedeného soudní exekutorkou podle ustanovení § 322 o.s.ř., resp. na částečné zastavení exekuce. O žalobkyní podaném návrhu ze dne 4. 3. 2015 ohledně sepsané movité věci tak soud rozhodl až v srpnu 2016. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], proto soud exekuci dle § 268 odst. 1 písm. d) o. s. ř. a § 268 odst. 4 o. s. ř. částečně zastavil, a to ohledně [značka automobilu], [anonymizována dvě slova], [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno]. Toto Usnesení nabylo právní moci dne 25. 8. 2016. I přes znemožnění podnikat a zajistit si příjmy v odpovídající výši, kdy žalobkyně z důvodu finanční tísně vyvolané nezákonným zabavením vozidla mnohdy neměla ani prostředky na základní potraviny, žalobkyně uhradila celou jistinu exekuce ve výši 5. 170 Kč a čekala na vydání Příkazu k úhradě nákladů exekuce (PUNE) a rozhodnutí soudu o námitkách k PUNE. Exekutorka požadovala doplatit celé náklady exekuce, které vyčíslila částkou 27.023,75 Kč. Část těchto nákladů byla později exekučním soudem dokonce shledána jako neoprávněná a po spojení exekucí a relevantním spočtení skutečných nákladů však konečná částka činila zaokrouhleně 32.194 Kč bez neoprávněných nákladů uznaných soudem, které musela exekutorka vrátit žalobkyni. Proti usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], podal oprávněný – [ulice] [anonymizována dvě slova] odvolání. Čekat na rozhodování odvolacího soudu by už však bylo pro žalobkyni zcela likvidační. Vzhledem k tomu, že žalobkyně již nemohla strpět další průtahy v řízení, neboť se z důvodu znemožnění podnikat a zajistit si příjmy po dobu 22 měsíců existenčně propadla do stavu nezvladatelné nouze, zapůjčila si část prostředků a uhradila v plné výši i požadované náklady exekuce, čímž měla být exekuce ukončena, nezákonně zabavené vozidlo navrhovatelce navráceno, avšak poškozené a v neprovozuschopném stavu. O zpětvzetí podaného odvolání oprávněným pak bylo rozhodnuto usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], tak, že odvolací řízení se zastavuje. Tím také původní Usnesení [název soudu] nabylo právní moci. Soudní exekutorka nedodržela zákonnou lhůtu pro odblokování nezákonně zabaveného majetku žalobkyně. Dne [datum] byl EÚ [obec] doručen Návrh dle § 44a), odst. 2) exekutorského řádu, EÚ byl tedy dle znění zákona povinen do sedmi dnů ode dne doručení zrušit rozhodnutím zákaz podle § 44a), odst. 1 a podle § 47 odst. 6 ex. řádu. Lhůta pro vydání rozhodnutí, resp. Usnesení podle zákona tedy vypršela v pátek dne 16. 9. 2016 EÚ své Usnesení v této věci sice datoval k 16. 9. 2016, však zaslal jej datovou schránkou až 19. 9. 2016, což je patrné z dokumentu, na kterém je čitelné elektronické razítko s datem podání. Ještě předtím však vykonavatel exekutorky [jméno] [příjmení] sdělil žalobkyni do telefonu, že vzhledem k tomu, že je na dovolené, lze vozidlo převzít 17. 9. 2016, a to aniž by v té době exekutorka doručila Usnesení podle zákona. Vzhledem k nezákonnému postupu exekutora, který měl do týdne odblokovat majetek Rozhodnutím a umožnit jeho okamžité převzetí žalobkyní a vzhledem k tomu, že 17. 9. 2016 byla sobota a žalobkyni se na víkendové ráno nepodařilo zajistit automechanika, který by vozidlo zkontroloval a případně odtáhl z důvodu pravděpodobně poškozené autobaterie po dlouhodobé odstávce, žalobkyně brzy ráno dne 17. 9. 2016 tento termín telefonicky zrušila. Chování vykonavatele Bílého, které podle názoru žalobkyně nelze pokládat za adekvátní chování úřední osoby, dokládá přepis zvukového záznamu telefonního hovoru. Teprve o dva dny později dne 19. 9. 2016 bylo exekutorkou doručeno žalobkyni datovou schránkou Usnesení o zrušení zákazu nakládat se zabaveným majetkem žalobkyně. Žalobkyně požadovala okamžitě převzít vozidlo z úschovy soudní exekutorky, avšak to jí bylo odepřeno a byl navržen možný termín až o další dva dny později, a to 21. 9. 2016. Tím exekutorka nedodržela zákonnou lhůtu pro uvolnění majetku žalobkyně. Uvedený automobil byl navrhovatelce předán dne 21. 9. 2016. Jak již v samotném protokolu o předání č. j. [číslo jednací] žalobkyně namítala a toto tvrzení potvrdila i Policie České republiky přivolaná na místo ihned po předání vozidla, automobil byl dlouhodobou odstávkou a nevhodnou údržbou v průběhu odstavení poškozen, resp. byl nepojízdný. Žalobkyně se domáhá úplného konstatování porušení práva, neboť žalovaný toto neučinil v potřebném rozsahu ve svém stanovisku k návrhu žalobkyně na mimosoudní uplatnění nároku na náhradu škody a náhradu nemajetkové újmy, kdy zcela opominul prokázané skutečnosti či dokonce toleroval zjevné porušení zákona a naopak dle žalobkyně uváděl neprokázané smyšlenky coby prokázaná fakta, když uvedl, že„ V rámci prováděného šetření bylo zjištěno, že se soudní exekutorka [celé jméno vedlejší účastnice] v rámci shora specifikovaného exekučního řízení dopustila dílčích pochybení, která byla již specifikována v přípisu [stát. instituce] – [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [anonymizována dvě slova]“ S takovým závěrem žalobkyně nesouhlasila, když uvedla, že si nebyla vědoma návštěv exekutora ani toho, že je proti ní vedena exekuce, když měla na autě pouze jakousi nálepku, ta však byla poničena vodou a nečitelná, dále žádala umožnění splátek dluhu, což jí nebylo umožněno, exekutorka pochybila i včasným nespojením dvě exekuce vůči žalobkyni téhož oprávněného, dále uvedla, že poučení v rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vyškrtnutí movité věci bylo vadné, ač jej žalovaná označila za odpovídající návrhu, o kterém bylo rozhodováno. Žalobkyně dále namítala, že soudní exekutorka nepřevzala zabavenou movitou věc do úschovy, ani ji nepředala vhodnému uschovateli, jak jí ukládá exekuční řád, neboť zabavené vozidlo bylo odstaveno po dobu 22 měsíců bez dohledu a bez údržby na veřejném prostranství, v důsledku čehož došlo k jeho poškození. A konečně žalobkyně označila konstatování porušení práva v případě nezákonně zabaveného vozidla žalobkyně, ze strany žalovaného jako nedostatečné. Společně s tímto konstatováním tak žalobkyně požadovala náhradu ušlý zisk ve výši 202.744 Kč, když je držitelkou dvou živnostenských oprávnění (tzn. volné živnostenské činnosti - výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, chov zvířat a jejich výcvik (s výjimkou živočišné činnosti), výroba chemických látek a chemických směsí nebo předmětů a kosmetických přípravků, zprostředkování obchodu a služeb, velkoobchod a maloobchod, poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků, reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení, vydavatelská činnost, mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti a vázané živnosti - masérské, rekondiční a regenerační služby), přičemž v době exekuce vykonávala pouze rekondiční masérskou praxi. Bez ohledu na to, zda žalobkyně provozuje rekondiční praxi stacionárně či mobilně (tedy dojíždí na více míst), musela zajistit veškerý provoz, zásobování, převoz masážního stolu a pomůcek, dále žalobkyně musí převážet odděleně čisté a použité prádlo v souladu s hygienickými normami. V době, kdy žalobkyně neměla k dispozici své vozidlo (od 7. 12. 2014 do 21. 9. 2016, po vrácení však vozidlo muselo být odtaženo k opravě z důvodu propadlého osvědčení technické kontroly a z důvodu nepojízdnosti a plně pojízdné bylo až dne 5. 10. 2016), nemohla vykonávat řádně svou vázanou živnost. Zabavení sepsaného automobilu (znemožnění jeho využívání po určitou dobu za účelem podnikání) proto vedlo ke znemožnění podnikatelské činnosti žalobkyně. V roce 2014, kdy žalobkyně podnikala a měla své vozidlo k dispozici, takřka po celý rok (kromě prosince, kdy k odtahu vozidla došlo - dne 7. 12. 2014), měla žalobkyně příjmy z tohoto podnikání (nikoli zisk, ale příjmy) ve výši 379.700 Kč. V roce 2015, kdy neměla vozidlo vůbec k dispozici, měla žalobkyně příjmy ve výši pouze 87.550 Kč, a to jen díky občasné pomoci přátel, když musela plnit své závazky vůči klientům, kteří měli předplacené služby. V roce 2016 pak žalobkyně měla příjmy z tohoto podnikání ve výši 164.990 Kč. K uvedenému poklesu ve výdělku žalobkyně došlo z důvodu, že neměla k dispozici své vozidlo, se kterým by mohla za svými klienty pravidelně dojíždět dle objednávek. Pokud by žalobkyně po nezákonném zabavení vozidla přestala zcela podnikat, požadovala by pak jistě od státu podporu v nezaměstnanosti, případně by byla nucena zcela změnit zaměstnání, čímž by byla škoda, za kterou by stát nesl odpovědnost, mnohem vyšší. Výše uvedené skutečnosti zřetelně prokazují, že pokles příjmů žalobkyně z jejího podnikání je v příčinné souvislosti s pochybením státu, resp. nemožností využívat po dobu 22 měsíců zabavené vozidlo pro podnikání žalobkyně. V době, kdy neměla žalobkyně vozidlo k dispozici, přišla o příjmy ve výši celkem 506.860 Kč (292.150 Kč za rok 2015 a 214.710 Kč za rok 2016). Vzhledem k tomu, že příjmy žalobkyně v roce 2015, kdy po celý rok nemohla využívat své vozidlo, dosáhly výše pouhých 87. 550 Kč, k čemuž žalobkyně musela ještě odečíst z příjmů náklady nutné pro zajištění služeb, je zjevné, že takový příjem nemohl postačit k pokrytí veškerých životních nákladů žalobkyně a nutně vedl ke strádání, sociálnímu vyloučení, úpadku v podnikání a prohloubení finanční krize. Situace byla pro žalobkyni velice obtížná i proto, že někteří klienti měli zakoupené bonusové klientské karty typu„ A“ a„ B“ (v pokladní knize jde o položky ve výši 9.500 Kč a 4.700 Kč), čímž měli předplacené služby žalobkyně. Ta musela dostát svému závazku služby poskytnout, ačkoli neměla k dispozici vozidlo. Žalobkyně mohla dostát svým závazkům ke klientům pouze díky tomu, že jí pomohli přátelé, zapůjčili jí dočasně své vozidlo nebo jí na místo výkonu služby dopravili s tím, že chápali výjimečnost této situace. Nad to žalobkyně podotkla, že právo vymáhat neodůvodnitelně vysoké poplatky [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], jako oprávněné osoby v uvedeném exekučním řízení, bylo od roku 2015 znemožněno zrušením § 24c zákona 168/1999 Sb. Žalobkyně ovšem svá pochybení uznala v plné míře, náklady exekuce uhradila, jak jen to bylo možné s ohledem na její situaci, kdy nemohla běžným způsobem pracovat. Žalobkyně odečítá od uvedených ušlých příjmů paušální náklady ve výši 60 %, neboť to je zákonný limit pro výpočet daně. Žalobkyně nemůže prokázat nákladové účetní doklady, neboť tím, že uplatňuje paušální výdaje, nevede účetnictví, proto 60% uplatněných nákladů odečítá i z původně spočteného ušlého příjmu. Jako podklad pro spočtení běžně dosažitelných kontinuálních příjmů proto žalobkyně uvádí příjmy za rok 2014 ve výši 379.700 Kč. Za rok 2015 tak žalobkyně požadovala ušlý zisk ve výši 116.860 Kč (dle výpočtu - 379.700 Kč (příjem z roku 2014) minus 87.550 Kč (dosažený omezený příjem v roce 2015) = 292.150 Kč, z toho 60 % uplatnitelných paušálních nákladů = 175.290 Kč 292.150 Kč minus 175. 290 Kč), za rok 2016 žalobkyně požadovala ušlý zisk ve výši 85.884 Kč (dle výpočtu - 379.700 Kč (příjem z roku 2014) minus 164.990 Kč (dosažený omezený příjem v roce 2016) = 214.710 Kč, z toho 60 % uplatnitelných paušálních nákladů = 128. 826 Kč 214.710 Kč minus 128. 826 Kč), celkem požadovala na ušlém zisku částku 202.744 Kč (ušlý zisk za rok 2015 Kč [číslo] + ušlý zisk za rok 2016 Kč 85. 884). Dále žalobkyně žádala nahradit poměrnou část vzniklé škody na nezákonně zabaveném vozidle a další škodu vzniklou v souvislosti s jeho nezákonným zabavením ve výši celkem 82 838 Kč. Dle žalobkyně je zcela zřejmé, že určitá škoda na vozidle musela vzniknout už ze samé podstaty, kdy vozidlo bylo 22 měsíců odstaveno zcela mimo provoz a ponecháno bez jakékoli údržby. Poměrná část škody na vozidle dle faktury autoservisu a přípisu Policie ČR, která byla způsobena jak nezákonným zabavením vozidla a jeho neprovozováním, tak nevhodnou úschovou vozidla bez jakékoli údržby a náhrada za znehodnocené věci uložené v nezákonně zabaveném vozidle tak dle žalobkyně představuje částku ve výši 20. 041 Kč + škoda na osobních věcech, které byly v důsledku nevhodné úschovy znehodnoceny plísní ve výši 350 Kč. Žalobkyně zjistila, že soudní exekutorka nepečovala o zabavený majetek s péčí řádného hospodáře, ani ho neuložila u vhodného schovatele. Exekutorkou zajištěný majetek žalobkyně byl po celou dobu ponechán bez jakékoli údržby a dohledu na veřejném prostranství v [obec], před objektem podezřelé soukromé agentury [právnická osoba], [ulice a číslo], [PSČ] [obec], která v sídle provozuje ubytovnu zahraničních dělníků. Z tohoto vyplývá, že vozidlo bylo pouze odtaženo na veřejné prostranství a ponecháno po dobu 22 měsíců bez údržby na otevřeném nezastřešeném parkovacím místě patřícím [anonymizována dvě slova] [obec a číslo]. Žalobkyně poškození, která byla patrná na první pohled, uvedla do předávacího protokolu. Další poškození související s dlouhodobou odstávkou potvrdila [stát. instituce] přivolaná na místo předání vozidla a úplný rozsah poškození pak fotograficky zdokumentoval automechanik po odtahu vozidla do servisu. Žalobkyně se domnívá, že rozsah poškození a požadovaná náhrada škody zcela odpovídají době, po kterou bylo vozidlo takto odstaveno a také tomu, že bylo zajištěno v prosinci v době víkendu, poté, co bylo užito k soukromým účelům a mělo pneumatiky a část podvozku od bláta, což je patrné jak z fotografií soudní exekutorky z odtahu vozidla ze dne 7. 12. 2014, tak z fotodokumentace PČR. Z důvodu odtahu vozidla exekutorkou v neděli dopoledne v době nepřítomnosti žalobkyně, neměla žalobkyně možnost vozidlo v průběhu neděle uklidit. Vozidlo bylo v době jeho zabavení pouze znečištěné od bláta v oblasti kol a uvnitř vozidla se nacházely předměty potřebné k převozu pracovního psa za účelem tréninku ve vodě, který proběhl těsně před odebráním vozidla exekutorkou. To, že je vozidlo pojízdné a v dobrém stavu odpovídajícím jeho stáří a běžné údržbě svědčí i odhadní cena, kterou soudní exekutorka stanovila v nezákonně vydané dražební vyhlášce, a to dokonce s ohledem na nutnost výměny zámků, neboť neměla k dispozici klíče od vozidla. Soudní exekutorka nezajistila jeho umytí, ani nezajistila pravidelné huštění pneumatik, nezajistila ani žádný jiný dohled nad vozidlem, vozidlo mělo nejenom poškozený lak, ale také odcizený kryt kola, na vozidle u oken byla patrná plíseň. Exekutorka ani nezajistila řádné odstranění samolepících cedulek, které zaměstnanci exekutorky na vozidlo vylepili při jeho nezákonném zajištění. Při přebírání vozidla zpět dne 21. 9. 2016 vozidlo nešlo odemknout centrálním zámkem, zřejmě z důvodu zcela nefunkční autobaterie, což se později potvrdilo, dále bylo zřejmé, že jsou podhuštěné a zpuchřelé pneumatiky, že vozidlo nemá zcela odstraněny samolepící polepky exekutora, že je kolem oken plíseň a mech a vozidlo má stejně zanesené pneumatiky blátem, jako v době jeho zabavení, což lze dovodit z fotodokumentace. Policie ČR přivolaná následně na místo odložení vozidla potvrdila, že je vozidlo nepojízdné a vypadá zanedbale v důsledku dlouhodobého nepoužívání. Následně úplnou škodu zjistil a vyfotografoval automechanik při bližším ohledání v autoservisu. Škoda na vozidle podle ohledání automechanikem byla následující: poškozený akumulátor poškozený chladič (chladící okruh) z důvodu nízké koncentrace chladicí kapaliny plíseň silně vyrezlé přední brzdové kotouče zarezlá parkovací brzda zarezlé hydraulické části provozní brzdy chladící okruh klimatizace - únik chladiva poškozený kompletní výfukový systém nutná výměna všech provozních náplní (oleje, brzdová kapalina atd.) vozidlo znečištěno bahnem a mechem zpuchřelé pneumatiky - z důvodu stání vozu na podhuštěných pneumatikách chyběly dva kryty kol (jeden kryt chyběl už při zabavení vozidla, nesprávným skladováním došlo k odcizení jednoho krytu)

2. To, že vozidlo bylo v dobrém stavu svědčí dle žalobkyně i opětovné získání osvědčení technické kontroly, které žalobkyně musela zajistit po převzetí vozidla z nevhodné úschovy exekutorky poté, co nechala provést nezbytnou opravu. Jestliže není možné přesně určit a prokázat výši škody (což v tomto případě skutečně nelze, alespoň co do škody u zrezivělých součástek vozidla), musí náhradu stanovit soud podle spravedlivého uvážení. Žalobkyně navrhuje, aby žalovaný uhradil 50% škody u součástek, u kterých nelze s přesností určit, jak moc byly poškozeny před zabavením vozidla (výfuk, brzdy, pneumatiky), neboť platné osvědčení o technické kontrole prokazuje, že vozidlo nemohlo být v tak špatném stavu, v jakém ho exekutorka předala zpět žalobkyni. Žalobkyně dále navrhuje, aby žalovaný uhradil 100% způsobené škody, která je nepopíratelná z důvodu obecných zvyklostí týkajících se běžné údržby vozidla (autobaterie, chladič, všechny provozní kapaliny, čištění klimatizace, úklid, oprava laku, odcizený jeden kryt kola). Dále žalobkyně požadovala 5,5 % ztráty hodnoty vozidla za 22 měsíců odstavení, spočteno dle průzkumu automobilových serverů ve výši 11.500 Kč, poměrnou část (50%) částky uhrazené za vydání nového osvědčení o provedené technické kontrole vozidla ve výši 670 Kč a za odtah na tuto kontrolu, neboť tato část platnosti původního osvědčení marně uplynula, poměrnou část povinného pojištění ve výši 3.366 Kč, které má žalobkyně povinnost uhradit, ačkoli nemohla po daný čas vozidlo používat v důsledku nesprávného úředního postupu, poměrnou část zakoupené roční dálniční známky ve výši 196,72 Kč, neboť v důsledku nesprávného úředního postupu ji žalobkyně nemohla využívat, ačkoli ji uhradila. Dále žalobkyně požadovala platbu za nezákonný odtah vozidla, kterou exekutorce žalobkyně uhradila v rámci [anonymizováno] ve výši 3.366 Kč, úhradu vynaložených nákladů exekuce na nezákonné zajištění vozidla, kterou žalobkyně uhradila v rámci [anonymizováno] ve výši 5.530 Kč, platbu za odtah nepojízdného vozidla z [obec] do autoservisu v místě bydliště po jeho navrácení ve výši 4.350 Kč a úhradu sankčních poplatků, které po žalobkyni vymáhá ve výši 36.835 Kč [ulice] knihovna v [obec] z důvodu opožděného vrácení odborných knih, které nemohla žalobkyně vrátit z důvodu jejich uzamčení v zabaveném vozidle, ke kterému neměla přístup či z nemožnosti časových a finančních důvodů cestovat do [obec] veřejnou dopravou. Cesta do knihovny a zpět veřejnou dopravou by žalobkyni trvala více než 8 hodin, žalobkyně si nemohla dovolit cestovat veřejnou dopravou i z finančních důvodů. Jako náhradu nemajetkové újmy žádala žalobkyně jednak konstatování porušení práva v přesném znění, jednak peněžité zadostiučinění za nemajetkovou újmu v souvislosti s předmětným exekučním řízením ve výši 20 000 Kč, náhradu nemajetkové újmy, která žalobkyni měla vzniknout v souvislosti s vydanou dražební vyhláškou soudní exekutorky v rámci daného exekučního řízení ve výši 5.000 Kč a náhradu nemajetkové újmy v souvislosti s “ nepřiměřenou délkou řízení“ ve výši žaloby na částku 20.000 Kč. Žalobkyně se obrátila na [anonymizováno] ve věci [anonymizována tři slova] dne 23. 2. 2017. Žalovaný odmítl prostřednictvím [anonymizováno] poskytnout žalobkyni jakoukoli náhradu škody a jakoukoli náhradu za nemateriální újmu a ve svém stanovisku pouze konstatoval, že„ v rámci exekučního řízení vedeného u [exekutorský úřad] sp.zn. [spisová značka] došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v dílčích pochybeních“, což žalobkyně považuje za nedostatečné, proto navrhla, aby soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

3. Žalovaná nárok uplatněný žalobkyní neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Konstatovala, že u ní žalobkyně dne 23.2.2017 podala žádost o předběžné projednání nároku ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., v souvislosti s tvrzeným nesprávným úředním postupem soudní exekutorky [titul] [celé jméno vedlejší účastnice], [exekutorský úřad], v rámci exekučního řízení vedeného pod sp.zn. [spisová značka] mimo jiné na náhradu škody spočívající v ušlém zisku ve výši 202.744 Kč, nárok na náhradu škody spočívající ve škodě vzniklé na vozidle ve výši 36.866 Kč, nárok na náhradu škody z titulu úhrady nákladů exekuce ve výši 5.530 Kč, nárok na náhradu škody z titulu úhrady pojistného ve výši 2.290,57 Kč, nárok na náhradu škody z titulu úhrady dálniční známky ve výši 196,72 Kč a nárok na náhradu nemajetkové újmy z titulu zajištění osobního automobilu ve výši 30.000 Kč. Přípisem ze dne 28.2.2017 žalobkyně svůj nárok na náhradu škody z titulu úhrady pojistného zvýšila o částku 1.229 Kč.

4. Přípisem ze dne 22.5.2017 žalobkyně uplatnila nárok na náhradu škody z titulu úhrady poplatků [anonymizována dvě slova] v [obec] ve výši 36.835 Kč. Po provedeném šetření nebyl uznán ani částečně žádný z nároků žalobkyně na náhradu škody, ohledně požadavku na náhradu nemajetkové újmy bylo žalobkyni poskytnuto zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva, když žalovaná měla za prokázaná pouze dílčí pochybení popsaná v přípisu [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [jednací číslo MSP] [Smlouva o EU], když tvrzení žalobkyně o dalších pochybeních výslovně sporuje. Žalovaná stručně shrnula průběh exekučního řízení s tím, že k náhradě ušlého zisku ve výši 202.744 Kč nepřistoupila, protože nebyl dostatečně prokázán vznik samotné škody, ani příčinná souvislost mezi tvrzenou škodou a předmětným exekučním řízením. V rámci žalovanou prováděného šetření bylo zjištěno, že žalobkyně měla možnost provozovat svou masérskou činnost i v dalších objektech (tj. na pevném místě), a nikoli jen jako“ mobilní“ činnost. Zajištěním osobního automobilu žalobkyně tak této nebylo znemožněno její podnikatelskou činnost provozovat. Nadto bylo žalovanou zjištěno, že žalobkyně měla vydána živnostenská oprávnění na další činnosti, jimž se nepochybně mohla věnovat a získávat tak prostředky výdělečnou činností (a to i v případě, že by žalovaná dospěla k závěru, že absence osobního automobilu vylučovala výkon masérské činnosti). Nadto tento požadavek by bylo nutné s ohledem na jeho odbornost podrobit znaleckému zkoumání, což přesahuje možnosti mimosoudního projednání nároků. Rovněž ohledně požadavku žalobkyně na náhradu škody vzniklé na vozidle, kterou žalobkyně vyčíslila a nárokovala ve výši 36.866 Kč (po částečném zpětvzetí 24.391 Kč), žalovaná neměla za prokázanou příčinnou souvislost mezi předmětným exekučním řízením a vznikem tvrzené škody, když z řada položek, z nichž se má předmětná škoda skládat, by musela být žalobkyní hrazena i v případě, že by předmětné osobní motorové vozidlo sama užívala a u dalších položek není bez provedeného znaleckého zkoumání určitelné, jaká případná škoda mohla na vozidle vzniknout výlučně v souvislosti s předmětným exekučním řízením, když by bylo nutné určit původní stav vozidla, opotřebovanost jednotlivých součástek, u nichž došlo k výměně, a nutnost této výměny pouze v příčinné souvislosti s exekučním řízením, když vozidlo již bylo žalobkyní i dříve používáno. Rovněž ohledně provozních kapalin a filtrů je zřejmé, že tyto by žalobkyně musela měnit a doplňovat, i kdyby sama předmětný osobní automobil užívala. [příjmení] rozsah škody pak žalovaná výslovně sporovala, když není jisté, že by pouhá skutečnost, že předmětné osobní motorové vozidlo nebylo v době 7.12.2014 – 21.9.2016 provozováno, způsobilo takové změny či poškození předmětného automobilu, aby tyto vyvolaly nutnost úplné výměny řady komponentů a kapalin, přičemž pouhý laický žalobkyní provedený odhad ovšem není v tomto směru vůbec relevantní a nemůže takovýmto odborným podkladem být. Žalovaná rovněž zpochybnila, proč by měla žalobkyni hradit mytí a údržbu laku vozidla (ať již se pod pojmem“ údržba“ skrývá cokoli) a čištění interiéru, když ze samotných žalobních tvrzení je zřejmé, že vozidlo žalobkyně bylo soudní exekutorkou zajištěno jak zevnitř, tak zvenku znečištěno a to ze strany samotné žalobkyně a jejího psa… Žalovaná tak ve vztahu k tomuto nároku výslovně sporovala vznik škody na straně žalobkyně a výši tvrzené škody a dále výslovně sporuje příčinnou souvislost mezi postupem soudní exekutorky v exekučním řízení vedeném u [exekutorský úřad], soudní exekutorky [celé jméno vedlejší účastnice] pod sp.zn. [spisová značka] a tvrzeným vznikem škody, když za prokázaná má pouze dílčí pochybení popsaná v přípisu Ministerstva spravedlnosti – odboru exekučního dohledu ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [jednací číslo MSP] [Smlouva o EU], když tvrzení žalobkyně o dalších pochybeních výslovně sporuje. Co se týče nároku žalobkyně na náhradu škody vzniklé“ na osobních věcech,“ kterou si v doplnění žaloby ze dne 2.10.2017 vyčíslila na částku 350 Kč, konstatovala žalovaná, že tento nárok nebyl u žalované mimosoudně uplatněn a nebyly tak splněny podmínky uplatnění před soudem. Žalovaná dále výslovně sporovala vznik škody na straně žalobkyně a výši tvrzené škody, jakož i příčinnou souvislost mezi postupem soudní exekutorky v exekučním řízení vedeném u [exekutorský úřad], soudní exekutorky [celé jméno vedlejší účastnice] pod sp.zn. [spisová značka] a tvrzeným vznikem škody. Ve vztahu k požadavku žalobkyně na náhradu škody spočívající v časovém poklesu hodnoty osobního motorového vozidla žalobkyně ve výši 11.500 Kč, ani tento nárok nebyl u žalované mimosoudně uplatněn. Snížení hodnoty osobního motorového vozidla v časovém intervalu, tj. mezi dvěma časovými okamžiky (v důsledku jeho„ zestárnutí“), není skutečnou škodou bez dalšího. Plynutí času a s ním obvykle spojené snížení hodnoty osobního motorového vozidla jsou objektivními skutečnostmi, nezávislými na tom, kdo byl v namítaném časovém intervalu držitelem. Žalovaná ve vztahu k tomuto nároku výslovně sporovala vznik škody na straně žalobkyně a výši tvrzené škody a dále výslovně sporuje příčinnou souvislost mezi postupem soudní exekutorky v exekučním řízení vedeném u [exekutorský úřad], soudní exekutorky [celé jméno vedlejší účastnice] pod sp.zn. [spisová značka] a tvrzeným vznikem škody. Rovněž ve vztahu k požadavku žalobkyně na náhradu škody spočívající v náhradě 50% částky vynaložené na vydání nového osvědčení o provedené technické kontrole, kterou si v doplnění žaloby ze dne 2.10.2017 vyčíslila na částku 670 Kč, žalovaná upozornila, že tento nárok nebyl u žalované mimosoudně uplatněn. Žalovaná ve shodě s předchozím bodem vyjádření, konstatovala, že k provedení nové technické kontroly a úhradě nového osvědčení o provedené technické kontrole by žalobkyně musela přistoupit v každém případě (pokud by měla v úmyslu předmětné osobní motorové vozidlo provozovat), neboť osvědčení o provedené technické kontrole se vydává na časově omezenou dobu a není tak dána příčinná příčinnou souvislost mezi postupem soudní exekutorky v exekučním řízení vedeném u [exekutorský úřad], soudní exekutorky [celé jméno vedlejší účastnice] pod sp.zn. [spisová značka] a tvrzeným vznikem škody. Obdobně se žalovaná vyjádřila i ve vztahu k požadavku žalobkyně na náhradu škody spočívající v náhradě uhrazeného pojištění předmětného osobního motorového vozidla ve výši 3.366 Kč konstatovala žalovaná, že tomuto nároku nebylo lze vyhovět, neboť povinnost hradit povinné pojištění vozidla nemá žádnou souvislost s vedeným exekučním řízením, ale vyplývá ze zvláštního zákona. Ve vztahu k požadavku žalobkyně na náhradu škody spočívající v “ náhradě poměrné části uhrazené roční dálniční známky“ ve výši 196 Kč konstatovala žalovaná, že tomuto nároku nebylo lze vyhovět, neboť předmětnou dálniční známku si žalobkyně i dle jejích tvrzení uvedených v žádosti o náhradu škody nepořídila v návaznosti na vedené exekuční řízení, ale mnohem dříve a bez vztahu příčinné souvislosti se shora specifikovaným exekučním řízením. Ve vztahu k požadavku žalobkyně na náhradu škody spočívající v náhradě nákladů exekučního řízení ve výši 5.530 Kč konstatovala žalovaná, že tento nárok nemá zákonnou oporu, když o těchto nákladech bylo pravomocně rozhodnuto v rámci exekučního řízení vedeného u soudní exekutorky [celé jméno vedlejší účastnice], [exekutorský úřad] sp.zn. [spisová značka] a tato povinnost byla žalobkyni uložena v souvislosti s jejím dobrovolným neuhrazením pravomocného dluhu, který měla ve vztahu k oprávněnému, [obec] kanceláři pojistitelů, nikoli v souvislosti s tvrzeným pochybením soudní exekutorky. Pokud jde o žalobkyní odkazovanou judikaturu Ústavního soudu, upozornila žalovaná, že ta na nyní řešený případ nedopadá, neboť je v ní řešena problematika zcela odlišná, kdy v případě žalobkyně nebyl exekuční titul pro nezákonnost zrušen. Ve vztahu k požadavku žalobkyně na náhradu škody spočívající v “ náhradě pohledávky [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] za pozdní vrácení zapůjčených knih“ ve výši 36.835 Kč, označila žalovaná tento nárok za zcela nedůvodný, neboť žalobkyně mohla zapůjčené knihy vrátit v řádné výpůjční době, kdy nelze jako relevantní uvažovat tvrzení žalobkyně o nemožnosti tohoto konání pouze v důsledku absence držení osobního motorového vozidla. Současně sporovala, že se některé z vypůjčených knih měly nacházet v jejím osobním motorovém vozidle, které bylo soudní exekutorkou zajištěno. Ve vztahu k požadavku žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy, která jí měla vzniknout v souvislosti s předmětným exekučním řízením ve výši 20.000 Kč, žalovaná potvrdila, že se soudní exekutorka [celé jméno vedlejší účastnice] v rámci shora specifikovaného exekučního řízení dopustila dílčích pochybení, která byla specifikována v přípisu [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí] č.j. [anonymizováno] [Smlouva o EU] [anonymizováno] toto již v rámci předběžného projednání nároku žalobkyně žalovaná konstatovala, s ohledem na konkrétní okolnosti dané věci, však dospěla k závěru, že v daném případě není na místě poskytnout zadostiučinění ve formě peněžní náhrady. Nelze totiž odhlédnout od skutečnosti, že exekuční řízení jsou vedena na základě nečinnosti dlužníků, kteří řádně a včas neplatí své vzniklé dluhy, čímž sami tito dlužníci porušují své povinnosti a platné předpisy. Dále nelze odhlédnout od skutečnosti, že žalobkyně prokazatelně o předmětném exekučním řízení měla povědomí, a to od 21.5.2013 (kdy jí byly poštovní přepravou doručeny listiny, a to vyrozumění o zahájení exekuce a výzva ke splnění povinnosti), nejpozději pak ode dne 19.5.2014 (kdy bydliště žalobkyně navštívil vykonavatel soudní exekutorky a zanechal jak na vstupních dveřích do bytu, tak na okénku osobního motorového vozidla výzvu, aby tato exekutorský úřad jakožto povinná kontaktovala) a přesto žalobkyně na uvedené listiny a výzvy nijak nereagovala a nastalou situaci nijak neřešila. V neposlední řadě pak bylo žalovanou zjištěno, že předmětné exekuční řízení není jediným, kde žalobkyně vystupuje v pozici povinné (konkrétně ve výpisu z [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum] se nachází k osobě žalobkyně 14 záznamů), z čehož lze dovodit, že žalobkyně po delší dobu a opakovaně neplní řádně a včas své povinnosti k hrazení svých dluhů a vyvolává tak nutnost vedení řady exekučních řízení. Jakékoli poskytnutí zadostiučinění žalobkyni v peněžní formě by bylo v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti. Ve vztahu k tomuto nároku navíc žalobkyně požaduje jednak zadostiučinění nemajetkové újmy ve formě konstatování porušení práva a jednak ve formě peněžní, což jsou ovšem formy navzájem se vylučující. Ve vztahu k požadavku žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy, která jí měla vzniknout v souvislosti s “ vydanou dražební vyhláškou“ soudní exekutorky v rámci daného exekučního řízení a která byla vyčíslena v doplnění žaloby na částku 5.000 Kč a ve vztahu k požadavku žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy, která jí měla vzniknout v souvislosti s “ nepřiměřenou délkou řízení“ a která byla vyčíslena v doplnění žaloby na částku 20.000 Kč, žalovaná namítla jednak nesplnění podmínky § 14 a § 15 zákona č. 82/1998 Sb., jednak s odkazem na tvrzení žalobkyně o“ stažení předmětné dražební vyhlášky z webu [anonymizováno] [obec a číslo]“ ke dni 13.2.2017 a skutečnost, že tento žalobní nárok se vyskytuje až v podání žalobkyně ze dne 2.10.2017, vznesla námitku promlčení tohoto domnělého nároku žalobkyně. Současně výslovně sporovala splnění všech zákonných předpokladů odpovědnosti státu, žalovaná tak výslovně sporuje existenci odpovědnostního titulu (tvrzeného nesprávného úředního postupu soudní exekutorky), vznik újmy na straně žalobkyně (včetně závažnosti tvrzené újmy) a existenci příčinné souvislosti mezi prvními dvěma předpoklady. Žalovaná dále poukázala na nepřesnost v podání žalobkyně ze dne 2.10.2017, kdy tato v závěru daného podání vyčíslila majetkovou škodu ve výši 83.441 Kč, což nekoresponduje se součtem položek, které mají představovat žalobkyní tvrzenou škodu na vozidle a škodu související se zabavením předmětného osobního motorového vozidla (20.041 + 350 + 11.500 + 670 + 3.366 + 196 + 3.530 + 2.000 + 4.350 + 36.835), přičemž poukázala na to, že v části rozdílu obou částek nespecifikovaný a žaloba je tak v této části neprojednatelná. Současně navrhla přistoupení [celé jméno vedlejší účastnice], soudní exekutorky, [exekutorský úřad], se sídlem [adresa vedlejší účastnice], jako vedlejšího účastníka do řízení z důvodu jejího právního zájmu na výsledku předmětného řízení, který je dán zejména s ohledem na možnou regresní úhradu náhrady škody vůči státu, pokud by byla prokázána škoda v souvislosti s činností soudní exekutorky a tato by tak sekundárně vznikla i státu. Závěrem navrhl, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl a přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení.

5. Vedlejší účastník ve vyjádření k žalobě nárok žalobkyně v celém rozsahu neuznal a v úvodu svého vyjádření se pozastavil nad chováním žalobkyně, proti které bylo vedeno nejdříve nalézací řízení a poté exekuční řízení pro vymožení částky ve výši 3.480 Kč. V obou těchto řízeních byla žalobkyně zcela nečinná a k procesní aktivitě ji přiměl až odtah vozidla. Následně se žalobkyně s veškerou energií vrhá do„ boje“ proti vedlejšímu účastníkovi, který je završen podáním žaloby o padesáti pěti stranách. Tuto žalobu musel právní zástupce žalobkyně velmi dlouho připravovat, následně ji musel prostudovat soud, žalovaný a konečně vedlejší účastník a jeho právní zástupce. Pokud by žalobkyně řádně a včas uhradila svůj dluh vůči [obec] kanceláři pojistitelů, tak by nemuselo být na věci zúčastněnými subjekty vynakládáno velké množství energie a konečně i finančních prostředků za účelem plnění svých procesních povinností. [ulice] účastník dále doplňuje, že vůči žalobkyni jsou vedeny exekuce v podstatně soustavně (různými exekučními úřady), kdy se z veřejně dostupných zdrojů podává, že v průměru je vůči žalobkyni vedeno deset exekučních řízení. Ochrany svých práv se tedy v tomto řízení snaží domáhat osoba, která zcela nepokrytě nedodržuje své sjednané povinnosti, neplní své závazky a nerespektuje pravomocná rozhodnutí soudů. Nicméně, když taková osoba nabude dojmu, že údajně došlo k porušení jejich práv, tak se neváhá na soud se svým návrhem obracet. [ulice] účastník uvedl, že neporušil žádnou právní povinnost a žalobkyni nevznikla žádná škoda, přičemž stručně shrnul průběh exekučního řízení vedeného proti žalobkyni a uvedl, že již dne 03.05.2013 bylo žalobkyni na adresu jejího trvalého bydliště a místa podnikání [adresa] zasláno poštou Vyrozumění o zahájení exekuce a Výzva ke splnění povinnosti č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kdy zásilka byla dne 21.05.2013 doručena vhozením do povinnou označené poštovní schránky na adrese [adresa] [ulice] účastník tak považoval zásilku za řádně doručenou. Povinná [příjmení] [celé jméno žalobkyně] však na doručené listiny nijak nereagovala, vymáhanou pohledávku nezaplatila, a to ani částečně, ani nekontaktovala soudního exekutora za účelem sjednání splátkového kalendáře. Při opakovaném pokusu o sjednání případné dohody ohledně úhrady vymáhané pohledávky v exekučním řízení s žalobkyní a za účelem zjištění možnosti soupisu movitých věcí navštívil dne 19.05.2014 vykonavatel soudního exekutora p. [jméno] [příjmení] povinnou [příjmení] [celé jméno žalobkyně] v místě jejího bydliště a místě podnikání na adrese [adresa]. Povinná [příjmení] [celé jméno žalobkyně] nebyla zastižena, avšak vykonavatel hovořil se sousedy, kteří uvedli, že povinná je určitě doma, nikomu však neotvírá, dle vyjádření sousedů je povinná problémová osoba vyhledávající konfliktní situace, dle jejich sdělení je I. [celé jméno žalobkyně] zadlužená, opakovaně ji zde hledají exekutoři, dluží též na nájemném bytovému družstvu a na poplatcích spojených se správou bytového domu. Vykonavatel soudního exekutora p. [jméno] [příjmení] zanechal na vstupních dveřích do bytu užívaného I. [celé jméno žalobkyně] výzvu pro povinnou, aby vykonavatele kontaktovala s uvedením tel. čísla, a dále vykonavatel sepsal movitou věc – osobní automobil ve vlastnictví povinné [anonymizováno] [registrační značka], přičemž na místě bylo vozidlo polepeno ze strany řidiče nálepkou o soupisu vozidla a přes celé okénko řidiče výzvou vykonavatele o jeho kontaktování s uvedením tel. čísla. Žalobkyni tedy musela být známa skutečnost, že je na ni vedena výše uvedená exekuce, toto musela zjistit z výzvy vylepené na domovních dveřích a dále jakmile chtěla použít své vozidlo, přesto nereagovala na zanechané výzvy. Povinná v tomto okamžiku musela o probíhající exekuci vědět a pokud by chtěla exekuci uhradit, mohla už v květnu 2014 zaslat soudnímu exekutorovi písemnou žádost o informace o exekuci. Stejně tak měla kontaktovat vykonavatele soudního exekutora, který na místě zanechal dvě výzvy pro povinnou spolu s telefonním číslem. Přesto žalobkyně zůstala pasivní, v exekuci ničeho neuhradila a je tak pouze v důsledku její nečinnosti, že následně za 7 měsíců poté, tedy dne 07.12.2014, bylo opětovně provedeno místní šetření na adrese jejího trvalého bydliště a místě podnikání, tentokrát došlo k zajištění vozidla a odtahu vozidla na místo uskladnění v [obec]. Ještě před samotným odtahem vozidla kontaktována telefonicky (telefonní číslo zjištěno od sousedů) za účelem dohody úhrady exekuce, (dle vedlejšího účastníka to byla naopak žalobkyně, kdo byl při telefonickém hovoru arogantní, agresivní a vyhrožující), nepodařilo se však dosáhnout dohody a nezbylo než zajistit sepsané vozidlo za účelem dražby. Jak je patrné z dalšího průběhu v exekučním řízení, povinná [příjmení] [celé jméno žalobkyně] opět žádným způsobem neprojevila zájem k vyřešení a uhrazení pohledávky vymáhané v exekuci. Dne 14.12.2014 tak soudní exekutor rozhodl o provedení elektronické dražby vozidla dražební vyhláškou č.j. [číslo jednací], která byla povinné [příjmení] [celé jméno žalobkyně] zaslána do její datové schránky, kterou informační systém v době vytváření zásilky pro povinnou vylustroval. Na tomto místě je třeba konstatovat, že v době vydání dražební vyhlášky měl soudní exekutor za prokázané řádné doručení Vyrozumění o zahájení exekuce č.j. [číslo jednací], společně s exekučním příkazem prodejem movitých věcí, protokolem o soupisu movitých věcí, tedy měl za to, že exekuce vedená pod sp. zn. [spisová značka] je pravomocná a že byly splněny veškeré podmínky pro dražbu movité věci. Povinné bylo doručováno na adresu trvalého bydliště, povinná nikdy nenamítala existenci datové schránky, která byla soudním exekutorem zjištěna až při doručování dražební vyhlášky č.j. 160 [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum]. Dále je třeba konstatovat, že v průběhu exekučního řízení pod sp.zn. [spisová značka] byl soudnímu exekutorovi doručen dne 01.08.2014 nový exekuční návrh stejného oprávněného [příjmení] kancelář pojistitelů, vůči povinné [celé jméno žalobkyně], pro pohledávku ve výši 1.690 Kč, na základě pravomocného rozsudku [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne 27.12.2013 Soudní exekutor zaevidoval tuto exekuci pod sp.zn. [spisová značka]. Pověření k provedení exekuce č.j. [číslo jednací] bylo vydáno [název soudu] dne [datum] Soudní exekutor následně v souladu s ust. § 44 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, zaslal dne 05.12.2014 povinné [celé jméno žalobkyně] Vyrozumění o zahájení exekuce č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], společně s Výzvou ke splnění povinnosti č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], s exekučním titulem, s exekučním návrhem a exekučním příkazem č.j. [číslo jednací]. Vyrozumění o zahájení exekuce nabylo právní moci dne 13.01.2015. Po právní moci vyrozumění o zahájení exekuce došlo ke spojení obou exekucí vedených na stejnou povinnou, tedy exekuce pod sp.zn. [spisová značka] a pod sp.zn. [spisová značka], a to usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], právní moc dne [datum]. Dne [datum] byla soudnímu exekutorovi doručena do exekučního spisu [spisová značka] žádost povinné [příjmení] [celé jméno žalobkyně] o zrušení dražby movité věci, s odkazem na nesprávné doručování listin, povinná [příjmení] [celé jméno žalobkyně] uvedla, že jí mělo být doručováno do její datové schránky. Proto obratem dne 09.01.2015 se soudní exekutor dotázal zřizovatele datových schránek - [stát. instituce] - na datum zřízení datové schránky povinné [příjmení] [celé jméno žalobkyně] [anonymizováno] odpovědělo dne 12.01.2015 sdělením, že datová schránka byla povinné zřízena již dne 26.09.2011 a zpřístupněna dne 29.09.2011. Teprve tímto okamžikem tak soudní exekutor zjistil, že Vyrozumění o zahájení exekuce č.j. [číslo jednací] ze dne 03.05.2013 doposud nenabylo právní moci, neboť nebylo zasláno do datové schránky povinné [příjmení] [celé jméno žalobkyně], nýbrž poštou na adresu trvalého bydliště. V době odeslání zásilky pro povinnou dne 03.05.2013 mělo dojít k systémové automatické lustraci datové schránky účastníků řízení, avšak v tomto případě elektronický systém neprovedl správnou lustraci datové schránky povinné [příjmení] [celé jméno žalobkyně], a bohužel o nenačtení datové schránky povinné elektronický systém nevygeneroval žádné hlášení, mělo se tak za to, že povinná nemá datovou schránku. Povinná [příjmení] [celé jméno žalobkyně] na existenci datové schránky upozornila teprve dne 08.01.2015, přestože o exekuci věděla již značně dříve, neboť jí listiny byly zaslány poštou na adresu trvalého bydliště a místa podnikání, kde taktéž skutečně a prokazatelně bydlela a měla tam i poštovní schránku, do které byly zásilky po uplynutí úložní doby vhozeny, nejpozději pak však ode dne [datum] – dne prvního místního šetření provedeného vykonavatelem soudního exekutora. Pokud by povinná [příjmení] [celé jméno žalobkyně] byla dbalá svých práv a povinností a začala komunikovat se soudním exekutorem, mohla dohodnout splátkový kalendář a předejít následnému zajištění a odtahu sepsaného vozidla. Po prokázání existence datové schránky povinné [příjmení] [celé jméno žalobkyně] soudní exekutor zrušil nařízenou dražbu vozidla a obeslal povinnou [příjmení] [celé jméno žalobkyně] novou Výzvou ke splnění povinnosti č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] s poníženými náklady exekuce, jakož i ostatními listinami, kdy zásilka byla povinné doručena do datové schránky dne 02.02.2015. Současně, jak bylo uvedeno výše, dne 27.01.2015, po nabytí právní moci vyrozumění o zahájení exekuce č.j. [číslo jednací], rozhodl soudní exekutor usnesením č.j. [číslo jednací] o spojení obou exekučních řízení vedených pod sp.zn. [spisová značka] a sp.zn. [spisová značka] do jednoho řízení vedeného nadále pod sp.zn. [spisová značka]. Toto usnesení nabylo právní moci dne 02.02.2015. Pokud dále žalobkyně namítá, že dne 03.05.2013 soudní exekutor vydal příkaz k úhradě nákladů exekuce, proti kterému žalobkyně podala dne 13.01.2015 námitky a příkaz k úhradě nákladů exekuce byl následně soudním exekutorem zrušen, pak v příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 03.05.2013 rozhodl exekutor pouze o nákladech oprávněného [příjmení] kancelář pojistitelů v exekučním řízení, a to v době, kdy ještě byla účinná vyhláška č. 484/2000 Sb.; příkaz k úhradě nákladů exekuce z 03.05.2013 však nenabyl právní moci a v mezidobí došlo ke zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb. nálezem Ústavního soudu, proto exekutor námitkám povinné z [datum] vyhověl a nepravomocný příkaz k úhradě nákladů exekuce, kterým bylo rozhodováno pouze o nákladech oprávněného, zrušil. Pokud dále žalobkyně namítá, že nedošlo ke spojení obou exekučních řízení vedených vůči její osobě, resp. k tomuto došlo až na její výzvu a navíc, že vozidlo bylo nezákonně sepsáno i v druhém (novějším) exekučním řízení, což si opět muselo vyžádat zbytečné náklady exekuce, vedlejší účastník uvedl, že z procesní opatrnosti bylo předmětné vozidlo povinné sepsáno taktéž ve druhém (novějším) exekučním řízení, pro případ, že by dříve zahájená exekuce byla vymožena. V souvislosti se soupisem věci v později doručeném spise nedošlo k dalším nákladům exekuce, není tedy pravda, že si další soupis vyžádal další zbytečné náklady. Jednalo se o soupis tzv.„ od stolu.“ Pověření k provedení exekuce v druhém ex. řízení č.j. [číslo jednací] bylo vydáno [název soudu] dne [datum] Soudní exekutor následně v souladu s ust. § 44 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, zaslal dne [datum] povinné [celé jméno žalobkyně] Vyrozumění o zahájení exekuce č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], společně s Výzvou ke splnění povinnosti č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], s poníženými náklady exekuce. Vyrozumění o zahájení exekuce nabylo právní moci dne [datum]. Po právní moci vyrozumění o zahájení exekuce došlo ke spojení obou exekucí vedených na stejnou povinnou, tedy exekuce pod sp.zn. [spisová značka] a pod sp.zn. [spisová značka], a to usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], právní moc dne [datum]. Ke spojení řízení tedy nedošlo na výzvu povinné [příjmení] [celé jméno žalobkyně], o spojení rozhodl exekutor sám, po právní moci vyrozumění o zahájení exekuce v druhém (novějším) spisu. Pokud dále žalobkyně namítá, že dražební vyhláška na dražbu vozidla nebyla po jejím zrušení stažena z internetu, což poškodilo její osobnostní práva, uvedl, že dražební vyhlášky se běžně vyskytují v archívech úředních desek. Jestliže se žalobkyně odvolává na porušení osobnostních práv, má v době vyhotovení vyjádření vedlejšího účastníka 14 pravomocných probíhajících exekucí, v minulosti měla další exekuce, které již nejsou v [anonymizována tři slova] viditelné, ale jedná se o veřejně dostupný registr, tedy informaci o tom, že na majetek [celé jméno žalobkyně] jsou vedeny exekuce u různých exekutorských úřadů, je možné veřejně zjistit. Navíc to, že [celé jméno žalobkyně] má dluhy a jsou na ni vedeny exekuce, vědí i její sousedé, kteří toto sami při místním šetření sdělili. K dalším krokům ve spojeném exekučním řízení sp.zn. [spisová značka] vedlejší účastník uvedl, že soudní exekutor rozhodl usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], že se návrh povinné [celé jméno žalobkyně] na vyškrtnutí věci (vozidla) zamítá. V odůvodnění usnesení exekutor mj. uvedl, že v souladu s ust. § 322 odst. 3 o.s.ř. je-li povinný podnikatelem, nemůže se výkon rozhodnutí týkat věcí v jeho vlastnictví, které nezbytně nutně potřebuje své podnikatelské činnosti; v tomto případě se tedy jedná o posouzení, zda je předmětná movitá věc – osobní automobil – nezbytně nutné pro podnikatelskou činnost maséra. Nahlédnutím do veřejné části Živnostenského rejstříku soudní exekutor zjistil, že povinná ode dne [datum] má živnostenské oprávnění pro masérské, rekondiční a regenerační služby, informace o provozování činnosti mobilního maséra není k dispozici. Současně k návrhu na vyškrtnutí movité věci nebyly doloženy žádné listiny k prokázání tvrzení povinné o provozování činnosti„ mobilního“ maséra. Soudní exekutor tedy vychází z údajů dostupných v živnostenském rejstříku, kdy nepovažuje osobní automobil za věc nezbytně nutnou pro výkon činnosti maséra. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem proto soudní exekutor návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu zamítl. K tvrzení [celé jméno žalobkyně] o chybném poučení v usnesení o zamítnutí návrhu na vyškrtnutí movité věci č.j. [číslo jednací] sděluji, že soudní exekutor rozhodl o podaném návrhu I. [celé jméno žalobkyně] na vyškrtnutí movité věci ze soupisu movitých věcí v souladu s ust. § 68 e.ř., a v souladu s tímto ustanovením vydal též poučení v usnesení. K námitce žalobkyně, že na základě vadného poučení došlo k průtahům řízení, uvedl, že žalobkyně podala následně u [název soudu] vylučovací žalobu a to [datum], řízení bylo vedené pod sp.zn. soudu [spisová značka]. Soud zkoumá podmínky řízení po doručení žaloby a zahájení řízení, pokud soud dospěl k závěru, že není příslušný k rozhodnutí o žalobě a že věc je nutné postoupit k rozhodnutí exekučnímu soudu do řízení sp.zn. [spisová značka] až po více jak 1 roce po podání vylučovací žaloby, není toto v žádném případě v důsledku údajně chybného poučení soudního exekutora, a průtahy v tomto soudním řízení sp.zn. [spisová značka] nelze přičítat soudnímu exekutorovi. Navíc žalobu povinná [celé jméno žalobkyně] soudu doručila dne 04.03.2015, kdy usnesením [anonymizováno] v [obec] ze dne 14.08.2015 bylo řízení o vylučovací žalobě zastaveno pro neuhrazení soudního poplatku. Proti usnesení o zastavení řízení si povinná [příjmení] [celé jméno žalobkyně] (žalobkyně) podala odvolání. Rozhodování o podané žalobě tedy značně prodloužila povinná [celé jméno žalobkyně] svým jednáním – neuhrazením soudního poplatku a následným odvoláním proti usnesení o zastavení řízení pro neuhrazení soudního poplatku. Naopak soudní exekutor se v exekučním řízení pravidelně a opakovaně dotazoval [název soudu] na stav řízení o vylučovací žalobě, a to písemnými dotazy ze dne 04.06.2015, ze dne 01.09.2015, ze dne 23.10.2015, ze dne 26.01.2016, ze dne 29.03.2016 a ze dne 21.06.2016 [název soudu] v řízení vedeném pod sp.zn. [spisová značka] však o podané žalobě věcně nerozhodl, nýbrž věc převedl do exekučního řízení vedeném pod soudní sp. zn. [spisová značka] s odůvodněním, že žalobu vyhodnotil jako návrh na částečné zastavení exekučního řízení. Následně usnesením exekučního soudu č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] sice došlo k částečnému zastavení exekuce ohledně movité věci – vozidla povinné, avšak do tohoto usnesení podal oprávněný odvolání, jelikož nesouhlasil s částečným zastavením exekuce ohledně sepsaného vozidla povinné. Oprávněný precizně specifikoval své odvolací důvody v písemném odvolání ze dne 24.08.2016, kdy dle názoru soudního exekutora mělo odvolání oprávněného značnou naději na úspěch a přestože soud 1. stupně sice dospěl k závěru, že vozidlo nebylo možné sepsat, soudní exekutor je přesvědčený, že odvolací soud by dospěl ke zcela odlišnému závěru. Povinná [celé jméno žalobkyně] však dne 13.09.2016 zcela uhradila vymáhaný nárok v exekuci, proto oprávněný vzal zpět podané odvolání, aby neprodlužoval exekuční řízení za situace, kdy vymáhaný nárok byl zcela uhrazen. Odvolací soud tedy nepřistoupil k meritornímu rozhodování o podaném odvolání oprávněného. Ačkoliv tedy exekuční soud rozhodl o částečném zastavení exekuce ohledně vozidla povinné s odůvodněním, že je potřebuje nezbytně nutně k podnikání, pak se vedlejší účastník nadále domnívá, že exekuční soud dospěl k tomuto závěru, aniž by měl k dispozici veškeré rozhodné informace. Pro podnikání v oblasti masérských, rekondičních a regeneračních služeb není nutné mít k dispozici motorové vozidlo. Skutečnost, že povinná má povolení [anonymizována tři slova] k vykonávání masérských služeb v sídle svých klientů v žádném případě neznamená, že tuto činnost nemůže vykonávat i v místě jiném. Jak zjistil soudní exekutor, [celé jméno žalobkyně] má stálou provozovnu v [anonymizováno] [obec] na adrese [adresa], jak vyplývá z webového odkazu [celé jméno žalobkyně] [webová adresa] a stejně tak i z webových stránek hotelu [obec] [webová adresa]. Z důvodu, že I. [celé jméno žalobkyně] může poskytovat masérské služby ve své stále provozně, tedy nikoliv pouze v domovech svých klientů, nepotřebuje tak motorové vozidlo nezbytně nutně k výkonu podnikatelské činnosti. Nadto sepsané vozidlo je vedeno v registru vozidel na rodné číslo [celé jméno žalobkyně], nikoliv na její IČ, jak by mělo být správně evidováno, pokud by bylo používáno k výkonu podnikání. Dále soudní exekutor konstatoval, že skutečný stav sepsaného vozidla v době jeho zjištění jasně napovídá, že vozidlo nemohlo být používáno k výkonu podnikatelské činnosti a pokud ano, pak v rozporu s hygienickými standardy, neboť vozidlo bylo v době zajištění značně znečištěné, a to zejména uvnitř, z interiéru bylo patrno, že ve vozidle jsou přepravována zvířata, na podlaze se válely kosti a zbytky jídla, byly viditelné chlupy od zvířat a ve voze se povalovaly hračky pro psy. Takové vozidlo nemůže být v žádném případě používáno k přepravě masérského lůžka, které má splňovat určité hygienické standardy. [ulice] účastník konstatuje, že v exekučním spise se nachází krátký videozáznam o stavu vozidla ze dne vrácení vozidla [celé jméno žalobkyně], tedy ze dne 21.09.2016, kdy na videozáznamu je zdokumentován i náhled přes okénko do vozidla, ze kterého je zřejmé, jaký nepořádek se nacházel ve vozidle, na zadních sedadlech byly špinavé deky a ve vozidle se povalovaly hračky pro psy a zbytky kostí. [ulice] účastník nedisponoval klíčky od vozidla, vozidlo bylo po celou dobu úschovy uzavřeno a interiér byl ve stavu, v jakém se nacházel v době zajištění a odtahu do úschovy. Dále k tvrzení žalobkyně, že vozidlo bylo vráceno v neprovozuschopném stavu, vedlejší účastník sděluje, že je samozřejmé, že vozidlo, které bylo odstaveno po dlouhou dobu, je s největší pravděpodobností nepojízdné (vybitá baterie, podhuštěné pneu, atd.); navíc vozidlo bylo do úschovy odtaženo odtahovou službou, tedy není zřejmé, zda vůbec bylo vozidlo funkční a pojízdné v době zajištění (odtahu). [ulice] účastník však konstatoval, že vozidlo bylo po celou dobu řádně uschováno, a to na parkovišti u schovatele, vozidlo sice nebylo v garáži, neboť povinná sama vozidlo evidentně negarážovala, o čemž se vedlejší účastník přesvědčil osobně jak v době soupisu vozidla, tak v době zajištění a odtahu do úschovy a je o tom pořízena i fotodokumentace; navíc povinná v místě svého bydliště vozidlo vždy parkovala na trávě, kdežto u schovatele bylo vozidlo odstaveno na pevné parkovací ploše. U schovatele bylo vozidlo pod neustálým kamerovým dohledem, což bylo povinné prokázáno i v době vydání vozidla – i přesto však povinná tvrdí, že se na místě kamery nenacházely (existence kamerového systému je však taktéž zdokumentována na videozáznamu z předání vozidla). Dále pak k námitce žalobkyně, že soudní exekutor nebyl schopen řádně spočítat náklady exekuce a exekuční soud k její námitce snížil náklady exekuce stanovené soudním exekutorem, což znamenalo pro [celé jméno žalobkyně] další čas a úsilí, uvedl, že náklady exekuce byly soudním exekutorem vypočteny správně a soudem byly oba příkazy k úhradě nákladů exekuce potvrzeny, resp. došlo ke kosmetickému ponížení nákladů exekuce soudem, kdy tento snížil náklady exekuce na hotových výdajích o 103,10 Kč, rovnající se 2 x poštovnému za 2 dopisy zaslané povinné prostřednictvím pošty, když dle názoru soudu měly být zaslány do datové schránky. Náklady vedlejší účastník tedy vyčíslil správně, snížení soudem o 103,10 Kč bylo zcela kosmetické. Navíc vedlejší účastník [příjmení] [jméno] náklady za úschovu vozidla u schovatele, toto exekutor nesl ze svého, po povinné je k úhradě nepožadoval, jednalo se o vstřícný krok ze strany soudního exekutora za účelem konečného vyřešení exekuce, kdy samozřejmě i soudní exekutor měl zájem na tom, aby exekuční řízení bylo konečně skončeno a nebylo dál prodlužováno o dobu, po kterou by odvolací soud rozhodoval o podaném odvolání oprávněného proti usnesení o částečném zastavení exekuce ohledně vozidla povinné. Pokud pak [celé jméno žalobkyně] namítá, že náklady vzniklé v souvislosti se soupisem a zajištěním vozidla jsou nezákonné, neboť exekuční soud následně zastavil exekuci ohledně vozidla povinné, pak k tomuto vedlejší účastník cituje [název soudu], který sám ve svých usneseních č.j. [číslo jednací] a [číslo jednací], kterými rozhodoval o námitkách povinné proti příkazům k úhradě nákladů exekuce uvedl, že hotové výdaje vzniklé se soupisem a odtahem osobního automobilu byly účelně vynaložené, neboť soudní exekutor poté, co je soudem pověřen vedením exekuce činí úkony za účelem vymožení pohledávky oprávněného; skutečnost, že exekuce byla usnesením soudu č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ohledně movité věci [značka automobilu] částečně zastavena, nemá žádný vliv na povinnost povinné uhradit náklady exekuce vzniklé s postižením tohoto vozidla, neboť soudní exekutor nemohl v době soupisu movité věci z ničeho důvodně usuzovat, že bude zahájeno řízení o návrhu na částečné zastavení exekuce ohledně sepsané movité věci a nemohl nijak předpokládat výsledek tohoto řízení. Jak je patrné z celého průběhu exekuce, žalobkyně neměla zájem na ukončení a vyřešení exekuce, neustále podávala obstrukční návrhy a do této situace se dostala pouze vlastním zaviněním. Pokud by reagovala na zásilku doručenou do jí užívané domovní schránky či alespoň na výzvu viditelně zanechanou vykonavatelem ihned po první návštěvě dne 19.05.2014, mohl být dohodnut splátkový kalendář a vedlejší účastník by nebyl nucen zabavit zjištěný movitý majetek povinné (osobní automobil). K nároku žalobkyně na úhradu škody v podobě ušlého zisku ve výši 202.744 Kč, vedlejší účastník uvedl, že považuje názor žalobkyně za úsměvný, a to zejména s ohledem na skutečnost, že hodnota vozidla žalobkyně v okamžiku soupisu činila cca 30.000 Kč včetně DPH. Pokud by byla pravdivá a taktéž byla v řízení prokázána veškerá tvrzení žalobkyně o tom, že její stěžejní činnosti je poskytování masérských služeb v domácnostech jejích klientů, tak vyvstává otázka, proč s ohledem na její celkem vysoké příjmy z podnikání nepřistoupila ke koupi stejného vozidla. Takový postup by pak byl v souladu s ustanovením § 2900 a násl. občanského zákoníku, který ukládá všem postupovat tak, aby nikomu nevznikala škoda. V případě koupi vozidla na splátky by jistě nedošlo k velkému zatížení cash-flow žalobkyně. K nároku na náhradu škody v podobě škody na předmětném vozidle ve výši 83.441 Kč vedlejší účastník opětovně poukazal na hodnotu vozidla, kdy údajné provedení oprav by bylo zcela neekonomické a nesmyslné. Navíc většina úkonů představovala běžný servis vozidla, který by bylo nezbytné vykonat i bez nastoupení skutečnosti v podobě odtahu vozidla. Žalobkyně by navíc musela v řízení prokázat, že vozidlo netrpělo uvedenými neduhy již před provedením odtahu. Součástí uvedené částky pak mají být poplatky vyúčtované žalobkyni [příjmení] knihovnou v [obec] ve výši 36.835 Kč. Tento nárok vznesený žalobkyní označil vedlejší účastník za zcela absurdní. Jestliže se žalobkyně dále po žalovaném domáhá nemajetkové úhrady ve výši 45.000 Kč, vedlejší účastník uvedl, že neporušil jakoukoliv právní povinnost, proto existence jakéhokoliv nároku žalobkyně na úhradu nemajetkové újmy principiálně vyloučen, a navíc s ohledem na okamžik jeho uplatnění i promlčen. Závěrem vedlejší účastník navrhl, aby Obvodní soud pro Prahu 2 žalobu podanou žalobkyní zamítl a žalobkyni uložil uhradit vedlejšímu účastníkovi náhradu nákladů řízení.

6. Žalobkyně při prvním jednání, které se ve věci konalo vzala část uplatněných nároků zpět, a to co do škody za znehodnocené předměty ve vozidle ve výši 350,00 Kč, nárok za ztrátu hodnoty vozidla v době zabavení ve výši 11.500,00 Kč, částečnou úhradu za osvědčení STK ve výši 670,00 Kč, částečně také nárok na náhradu škody, vzniklou na vozidle, požadovanou v původní výši 36.866,00 Kč, kdy nadále požaduje částku 20.041,00 Kč (žalobkyně výslovně uvedla, že rozdíl ve výši 16.827,00 Kč bere rovněž zpět, jedná se však o početní chybu, když tento rozdíl měl činit 16 825 Kč). Současně opravila výši požadované majetkové škody, kterou po změně žaloby nadále na žalované požaduje 20.4.2021 a 14.5.2021 částečně zastavil. Dále vzala žalobkyně částečně zpět i úrok z prodlení 8,05% úrokem z prodlení z částky 281 227 Kč od 25. 8. 2017 do zaplacení.

7. Usnesením [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byla exekuce vedená u okresního soudu pod touto spisovou značku částečně zastavena, a to ohledně movité věci sepsané při soupisu movitých věcí povinné dne 19.5.2014 pod položkou 1/ - [značka automobilu]. Soud konstatoval, že žalobkyně jako povinná podala [datum] v dané věci návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu movitých věcí, který odůvodnila tím, že sepsaný automobil patří mezi věci, které nemohou být postiženy exekucí, neboť jej potřebuje k výkonu svého povolání mobilního maséra. Soudní exekutor předmětný návrh posoudil jako návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu a zamítl jej usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] vzhledem k tomu, že k podání podobných návrhů je oprávněna pouze třetí osoba, jejíž majetek byl postižen, např. sepsáním věci v exekuci. Soudem byla excindační žaloba, podaná povinnou u soudu, následně posouzena podle svého obsahu jako návrh na částečné zastavení exekuce a soud tomuto návrhu vyhověl.

8. Exekučním příkazem k úhradě nákladů exekuce č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo povinné [jméno] [příjmení] ve prospěch oprávněného [příjmení] kanceláři pojistitelů uložena povinnost uhradit náklady oprávněného vzniklé v souvislosti s vedením exekuce ve výši 11.313,50 Kč s tím, že výše oprávněným uhrazené zálohy na náklady exekuce činí 0,00 Kč.

9. Proti Příkazu k úhradě nákladů exekuce č.j. [číslo jednací] podala žalobkyně dne [datum rozhodnutí] námitky.

10. Výzvou soudního exekutora ke splnění povinnosti ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] byla žalobkyně vyzvána k zaplacení peněžité pohledávky 3.480,00 Kč s příslušenstvím, nákladů nalézacího řízení ve výši 5 696 Kč, nákladů oprávněného v výši 11 313,50 Kč, celkově 28.579,00 Kč, a to ve prospěch oprávněné [příjmení] kanceláře pojistitelů, které svědčí exekuční titul – platební rozkaz [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací].

11. Dle Protokolu o soupisu movitých věcí povinného, [anonymizováno] [č. j.] ze dne 9.1.2015, bylo v rámci exekuce, vedené ve prospěch oprávněné [příjmení] [anonymizována dvě slova], sepsáno vozidlo [anonymizováno], [registrační značka], a to k vymožení pohledávky ve výši 1.690 Kč s příslušenstvím.

12. Žádostí o zrušení dražební vyhlášky z 8.1.2015 se žalobkyně domáhala zrušení dražební vyhlášky čj. [číslo jednací] s ohledem na její nesprávné doručení do datové schránky s tím, že dle telefonátu s pracovnicí exekutorského úřadu bylo zjištěno, že není doručení do datové schránky dosud prokázáno, v čemž žalobkyně spatřuje nesprávný úřední postup.

13. Podle dražební vyhlášky č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] měla být provedena elektronická dražba vozidla [anonymizováno], [registrační značka], a to 22.1.2015 s vyvolávací cenou s nejnižším podáním 7 000 Kč, rozhodná cena měla představovat 21 000 Kč. Dle poznámky v popisu věci se jedná o neznámou servisní historii vozidla, klíče k vozidlu nejsou k dispozici, nemohl být tedy prověřen stav vozidla, k dispozici též není ani velký ani malý technický průkaz vozidla. Movitá věc se draží ve stavu jak„ leží a běží“, soudní exekutor neodpovídá za stav movité věci. Vydražitel musí počítat s dalšími náklady spojenými s odtahem vozidla, výměnou zámku k vozidlu a se zápisem do registru vozidel.

14. Dle Protokol o soupisu movitých věcí ze [datum rozhodnutí] ve věci sp.zn. [číslo jednací] byla sepsána movitá věc [anonymizováno], [registrační značka] s komentářem„ povinná nepřítomna – nereaguje na výzvy, odtah vozidla. Povinná vyhrožuje mé osobě žalobou v SMS + voláním“. Protokol sepsal vykonavatel [jméno] [příjmení] s tím, že tento protokol o soupisu movitých věcí nebyl ponechán na místě a povinný jej osobně na místě nepřevzal, protože byl nepřítomen.

15. Dle usnesení [exekutorský úřad] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byla exekuce proti povinné [celé jméno žalobkyně] ve prospěch oprávněného [příjmení] [anonymizována dvě slova] k vymožení pohledávky ve výši 5.170,00 Kč pod sp.zn. [spisová značka] (zahájená na základě pověření [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]) spojena s další exekucí pod sp.zn. [spisová značka] (zahájenou na základě pověření [název soudu] sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]).

16. Výzvou z 11.1.2015 ke zrušení dražební vyhlášky čj. [spisová značka], doručené žalobkyni dne 1.1.2015 do datové schránky, se žalobkyně domáhala zrušení této vyhlášky s tím, že k této vyhlášce jí do datové schránky nebyly doručeny„ žádné příslušné dokumenty exekutorského úřadu“. Žalobkyně uvedla, že tato schránka jí byla zřízena již v roce 2011, současně podala návrh na vyškrtnutí movité věci (vozidla [anonymizováno], [registrační značka]) ze soupisu v exekuci sp.zn. [spisová značka].

17. Usnesením [exekutorský úřad] č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] byla zrušena dražební vyhláška ze [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], protože v průběhu řízení soudní exekutor zjistil, že vyrozumění o zahájení exekuce nenabylo doposud právní moci.

18. Dle sdělení [exekutorský úřad] ze dne 9.1.2015, adresovaného žalobkyni ve věci exekuce sp.zn. [spisová značka], k lustraci datové schránky dochází vždy před zasláním daných listin. V dané době exekutor tuto datovou schránku nezjistil a předpokládal tedy, že ji ani žalobkyně neměla. Současně oznámil, že hodlá provést dotaz na [stát. instituce], aby zjistil od kdy má žalobkyně datovou schránku s tím, že bude-li prokázáno, že v době 3.5.2013 měla datovou schránku, dražbu movité věci obratem zruší a doručí dokumenty, týkající se dané exekuce do datové schránky.

19. Usnesením [exekutorský úřad] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl příkaz k úhradě nákladů exekuce ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] zrušen.

20. Usnesením [název soudu] č.j. [číslo jednací] byly námitky povinné proti příkazu k úhradě nákladů exekuce č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] zamítnuty. Povinná namítala jednak to, že chybným konáním exekutora jí nebylo umožněno dobrovolně a včas splnit uloženou povinnost, nebylo jí umožněno uhradit snížené náklady exekuce podle relevantní výzvy zohledňující sloučení exekucí, exekutor nepožadoval zálohu na náklady exekuce od oprávněného, jednak neúčelnost vynaložených nákladů na zajištění movité věci s ohledem na nemožnost tuto sepsat a konečně také to, že jí nebyla včas zaslána výzva k úhradě nákladů spojených exekucí a možností hradit snížené náklady exekuce a zbytečné navyšování nákladů exekuce cestou exekutora z [obec] do [obec]. K jednotlivým námitkám žalobkyně soud uvedl, že výzva k úhradě snížených nákladů byla povinné doručena opakovaně 13.1.2015, a to po následném zjištění existence datové schránky povinné a tudíž nesprávného doručování. K výběru zálohy od oprávněného soud konstatoval, že toto je právem, nikoliv povinností exekutora, přičemž o povinnosti k náhradě nákladů exekuce může být v průběhu exekuce rozhodnuto i opakovaně. K neúčelnosti vynaložených nákladů exekuce soud konstatoval, že tyto vznikly sice před doručením výzvy ke splnění vymáhané povinnosti do datové schránky povinné, avšak snížené náklady exekuce vyčíslené v uvedené výzvě neobsahovaly hotové výdaje exekutora spojené se soupisem a odtahem vozidla. Povinné tak bylo řádně umožněno splnit vymáhanou povinnost v ponížené výši, čehož však povinná nevyužila. Co se týče výše nákladů exekuce, tyto skutečně vznikly a jsou stanoveny v souladu s platnými předpisy. Soud je považuje za účelné, když v daném případě exekutor provedl jedno šetření na místě trvalého bydliště povinné za účelem soupisu movitých věcí a jiný den za účelem odtahu sepsaného vozidla. I když exekuce ohledně vozidla byla částečně zastavena, nemá to vliv na povinnost povinné uhradit náklady exekuce s tím související, protože soudní exekutor nemohl v době soupisu vozidla z ničeho důvodně usuzovat, že bude zahájeno řízení o návrhu na částečné zastavení exekuce ohledně daného vozidla a nemohl tak výsledek takového řízení předpokládat. Pokud jde o snížené náklady exekuce po spojení obou exekucí, bylo povinné umožněno tyto uhradit, avšak znovu s negativním výsledkem. Další námitky soud jako nedůvodné neposuzoval.

21. Usnesením [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl příkaz k úhradě nákladů exekuce č.j. [číslo jednací] ve výroku I. změněn tak, že se povinné ukládá povinnost uhradit náklady exekuce ve výši 7.883,15 Kč, z toho v bodě 2. na náhradě hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s prováděním exekuce ve výši 5,00 Kč, plus 21 % DPH ve výši 1,05 Kč, celkem tedy 6,05 Kč, v bodě 3. na náhradě hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s prováděním exekuce ve výši 3.642,10 Kč, jinak byl potvrzen. V odůvodnění soud uvedl, že se s námitkou povinné ohledně toho, že nebyla soudním exekutorem vyzvána k úhradě snížených nákladů exekucí, soud vypořádal již v řízení o námitkách povinné proti příkazu k úhradě nákladů exekuce č.j. [číslo jednací], nicméně soud se neztotožnil s výší nákladů hotových výdajů vzniklých v souvislosti s doručováním písemností povinné prostřednictvím držitele poštovní licence tak, jak je vyčíslil soudní exekutor, a náklady exekuce stanovil výrokem I. částkou 7.883,15 Kč.

22. Dle Protokolu [číslo] o měření emisí vozidla [anonymizováno], [registrační značka] se zážehovým motorem z 5.10.2016 bylo vozidlo z hlediska měření emisí zhodnoceno jako vyhovující.

23. Vyjádřením ze dne [číslo] k odvolání oprávněného ve věci [číslo jednací] polemizovala žalobkyně s tehdejším oprávněným ohledně své podnikatelské činnosti, kdy uvedl, že mobilní provozovna masérské činnosti j zahrnuta do běžného podnikání a je na podnikateli a jeho podnikatelských možnostech, zda bude provozovat mobilní provozovnu, či pevnou provozovnu.

24. Příkazem k úhradě nákladů exekuce ve věci č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo povinné žalobkyni uloženo uhradit částečné náklady exekuce ve výši 4.235,00 Kč včetně DPH.

25. Vylučovací žalobou ze 4.3.2015 se žalobkyně domáhala vyloučení movité věci, vozidla [anonymizováno], [registrační značka], z exekucí, vedených pod sp.zn. [spisová značka] (zahájené na základě pověření [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]) a pod sp.zn. [spisová značka] (zahájené na základě pověření [název soudu] sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]).

26. Dle Protokolu o soupisu movitých věcí povinného ze dne [datum rozhodnutí] č.ju. [číslo jednací] byla ve prospěch oprávněného [příjmení] [anonymizována dvě slova] proti povinné [celé jméno žalobkyně] proveden soupis movitých věcí mezi 14:20 hod. – 15:00 hod. v místě bydliště žalobkyně, byl sepsán automobil – [anonymizováno], [registrační značka] stříbrné barvy s tím, že tento byl ponechán na místě. Dle přílohy k protokolu o soupisu movitých věcí bylo vozidlo rovněž nafoceno.

27. Žádostí o přezkoumání výkonu státního dohledu ve věci vyrozumění [anonymizována tři slova] [rok] [Smlouva o EU] [anonymizována dvě slova] [datum], adresovanou ministru spravedlnosti, se žalobkyně domáhala opětovného prošetření věci poté, co obdržela vyjádření žalované ze dne 4.8.2017 s tím, že tato neřešila některá zásadní i na první pohled méně významná, avšak v celkovém kontextu pro účastníky řízení rovněž zásadní pochybení.

28. Vyrozuměním [stát. instituce] ze [datum], byla žalobkyně informována, že [anonymizováno] obdrželo podnět žalobkyně z 5.8.2017 k vykonání přezkumu státního dohledu, přičemž toto uzavřelo, že způsob uskladnění zabaveného vozidla není zákonem upraven, exekutor má postupovat tak, aby jeho konáním nevznikla škoda. Pokud tato vznikne, vedle státu za ni odpovídá i sám exekutor. Co se týče aplikace [anonymizována dvě slova], není tento aplikovatelný na mobiliární exekuce, protože se týká úschovy věcí exekutorem jako schovatelem na základě předchozí písemné žádosti fyzické či právnické osoby. Dále uvedlo, že není příslušné provádět hloubkové dokazování ohledně tvrzení vykonavatele při rozhovoru se žalobkyní. Současně konstatovalo, že nestažení dražební vyhlášky z webových stránek exekutora s ohledem na absenci zákonné úpravy takového postupu, nelze označit za chybný postup. Rovněž se vyjádřilo k námitce, že exekutorka doručovala písemnosti i bytovému družstvu, v jehož nemovitosti žalobkyně bydlí s tím, že tato zjišťovala, zda je žalobkyně členkou uvedeného družstva a vlastnicí členských práv. Vzhledem k tomu, že v průběhu exekučního řízení vyplynulo, že je vůči žalobkyni vedeno více exekučních řízení, nelze exekutorce vyčítat, že postihla i případný vlastnický podíl v bytovém družstvu. Exekuční příkaz na vlastnický podíl však nebyl účinný, když bytové družstvo splnilo svou povinnost a exekutorce následně sdělilo, že žalobkyně byla ke dni 31.8.2014 vyloučena z bytového družstva. K obdobnému postupu došlo i v případě [anonymizována dvě slova], u níž byl ukončen účet před doručením exekučního příkazu a tento byl rovněž neúčinný. Pokud žalobkyně namítala, že jí nadále byla doručována výzva před provedením exekuce movitých věcí i 5.8.2015, jednalo se o postup dle ust. § 58 odst. 3 exekučního řádu, když pohledávka v dané době nebyla dosud vymožena. Ohledně nesprávného doručování, zákonitostem doručování, spojování exekučních řízení a ostatních bodech odkázalo na předchozí vyjádření z 4.8.2017.

29. Dne 21.8.2017 se žalobkyně vyjádřila ke stanovisku ministra spravedlnosti k provedenému přezkumu z 21.8.2017, když namítala jednak nestažení dražební vyhlášky z úřední desky exekutora v rozporu s § 501 odst. 2 exekučního řádu, doručování exekučního příkazu bytovému družstvu, konkrétní úschově movitých věcí, doručování listin v rámci exekučního řízení, chování vykonavatele soudní exekutorky, skutečnosti, že v rámci kontroly [anonymizována čtyři slova] nebyl kontrolován její spis a uzavřela, že ředitel [anonymizováno] nechal v případě žalobkyně marně uplynout promlčecí lhůtu k podání návrhu na kárné řízení ve věci pochybení exekutorky.

30. Dle vyjádření [stát. instituce] z 27.9.2017 [stát. instituce] obdrželo 21.8.2017 podnět žalobkyně se žádostí o přezkum výkonu státního dohledu a o jehož výsledku byla žalobkyně již vyrozuměna 17.8.2017. [anonymizováno] shrnulo již dříve uvedená vyjádření a doplnilo k dalším námitkám žalobkyně, že na stažení dražební vyhlášky z úřední desky exekutora nelze aplikovat žalobkyní namítaný postup dle ust. § 501 odst. 2 o.s.ř., protože se nejedná o výzvu ani sdělení. Dále konstatovalo, že je na uvážení kontrolního odboru exekutora, jak a kdy provádí kontrolu spisů. Jestliže bylo namítáno, jakým způsobem byla věc uskladněna, není zákonem zakázán postup ad hoc, naopak tento je umožněn. Pokud jde o namítanou promlčecí lhůtu, tuto nelze v daném případě aplikovat, když byla upravena v již neúčinném znění exekučního řádu. [anonymizováno] uzavřelo, že celou záležitost tak považuje za definitivně vyřešenou a veškerá další podání žalobkyně již zůstanou bez odpovědi.

31. Dle Protokolu z kontroly [exekutorský úřad], soudní exekutorky [celé jméno vedlejší účastnice], sp.zn. [jednací číslo MSP], byla dne [datum rozhodnutí] v sídle soudní exekutorky na adrese [ulice a číslo], [PSČ] [obec] provedena kontrola, z níž vyplynuly blíže specifikované nedostatky v rámci vyjmenovaných řízení, která u úřadu byla vedena. Mezi těmito řízeními se nenachází spisy žalobkyně sp.zn. [spisová značka] sp.zn. [spisová značka].

32. Urgencí ve věci [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] se žalobkyně domáhala sdělení výsledků řízení v rámci výkonu státního dohledu, k němuž dala podnět s tím, že řízení trvá téměř devět měsíců a žalobkyně do uvedeného dne neobdržela stanovisko.

33. Odvoláním proti usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], kterým bylo rozhodnuto o částečném zastavení exekučního řízení ze dne 24.8.2016, se tehdejší oprávněný bránil částečnému zastavení exekuce ohledně movité věci sepsané při soupisu movitých věcí povinné dne [datum], konkrétně [značka automobilu], [registrační značka].

34. Dle vyjádření [název soudu] z [datum rozhodnutí] sp.zn. [spisová značka] ve věci žaloby o vyloučení věci z exekuce [název soudu] v souvislosti s přípravou ústního jednání nařízeného k projednání žaloby na 8.3.2016 zjistil, že podání žalobkyně je nesprávně označeno, neboť toto bylo označeno jako vylučovací, tedy excindační žaloba. Dle obsahu se však nejedná o vylučovací či excindační žalobu, ale o návrh povinné směřovaný do exekučních řízení vedených u tamního soudu, tedy [název soudu], pod sp.zn. [spisová značka] a sp.zn. [spisová značka], kdy se domáhá vyloučení movitých věcí ze soupisu provedeného soudním exekutorem v rámci tamních exekucí. S ohledem na to soud konstatoval, že není dán žádný důvod, aby bylo souběžně vedeno řízení o návrhu jako o excindační žalobě v rámci sporného nalézacího řízení. Proto učinil součástí exekučních řízení návrh žalobkyně a současně rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku.

35. Dle protokolu o technické prohlídce č. CZ [číslo] ze dne 5.10.2016, týkající se vozidla [anonymizováno], [registrační značka], byly konstatovány lehké závady zjištěné na vozidle, a to vnější krycí sklo, těleso nebo optický systém potkávacího světlometu nebo dálkového světlometu poškozený, ale zjevně bez vlivu na fotometrické vlastnosti nebo možnost jeho seřízení.

36. Dle kopie útržku z poštovní složenky, byla ve prospěch čísla účtu 500 500 [číslo], jehož majitelem má být EX. ÚŘAD, uhrazena částka 5.170,00 Kč žalobkyní, a to 1.10.2015, pod podacím [číslo].

37. Dle úvodní stránky [anonymizováno] [obec], tento v rámci svých služeb nabízí také saunu, solárium a masáže. Jak žalobkyně při jednání uvedla, jedná o služby, které poskytovala ona v rámci uvedeného hotelu. Klienti mohou využít prostor Hotelu [obec], v zadním traktu, vstup přes recepci hotelu, [ulice a číslo], [PSČ] [obec], 40 km od [obec], po dálnici D5, sjezd exit 36, [obec] – [obec]. Další prostory lze využít dle individuální dohody s klientem.

38. Oznámením na internetových stránkách byla veřejnost blíže neurčeného dne informována o zrušené dražbě ve věci [značka automobilu] ve věci sp.zn. [spisová značka], kdy jako důvod je uvedeno: dražba odročena, dražba zrušena vzhledem k neúčinnému doručení.

39. Dle útržku poštovní poukázky typu A ze dne 9.9.2016 byla [anonymizováno] [obec] zaslána žalobkyní částka 27.024,00 Kč, pod podacím číslem platby [číslo].

40. Vyrozuměním [exekutorský úřad] ve věci [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kterým byla žalobkyně vyrozuměna o tom, že se nevyhovuje jejím námitkám proti příkazu k úhradě nákladů exekuce ve věci 160 EX 3763/13-144, a že tyto byly postoupeny věcně a místně příslušnému soudu k rozhodnutí.

41. Dopisem z 19.9.2016 se žalobkyně u [anonymizováno] [obec] vyjádřila k dopisu, jímž bylo navrhováno převzetí vozidla ve věci [spisová značka]. V uvedeném dopise se žalobkyně dotazuje, zda exekutorskému úřadu vyhovuje čas předání vozidla [datum] v [údaj o čase] hod. s ohledem na to, že původně stanovený čas v [údaj o čase] hod. je pro ni z časového hlediska nereálný.

42. Výzvou k převzetí vozidla ve věci č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], vyzval [exekutorský úřad], [celé jméno vedlejší účastnice], žalobkyni k převzetí osobního motorového vozidla [anonymizováno], [registrační značka], a to dne [datum] v [údaj o čase] hod. v místě uskladnění vozidla v sídle společnosti [právnická osoba], na blíže specifikované adrese.

43. Dle daňového přiznání žalobkyně za rok 2014 činil základ daně po odečtení ztráty v uvedeném roce částku 151.880,00 Kč, daň částku 22.770,00 Kč.

44. Dle daňového přiznání žalobkyně za rok 2015, činil základ daně po odečtení ztráty v uvedeném roce 35.628,00 Kč, daň z příjmu 5.340,00 Kč.

45. Příkazem k úhradě nákladů exekuce č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí], vyhotoveným [exekutorský úřad], [celé jméno vedlejší účastnice], byla povinné uložena povinnost uhradit náklady exekuce ve výši 7.986,25 Kč včetně DPH, z toho odměna soudního exekutora za provedení exekuce ve výši 3 tis. Kč plus 21 % DPH, tedy celkem ve výši 3.630,00 Kč, dále náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s prováděním exekuce v celkové výši 18,15 Kč, náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s prováděním exekuce ve výši 3.733,10 Kč, náhrada za ztrátu času celkem ve výši 605,00 Kč a současně je uložena povinné povinnost zaplatit náklady oprávněného vzniklé v souvislosti s vedením exekuce ve výši 3.811,50 Kč.

46. Z důkazu fotografiemi (viz č.l. 233 – 235), jimiž žalobkyně dokládala, že je majitelkou psa labradora, tmavé barvy, soud nezjistil ničeho podstatného. Rovněž z fotokopie obrazovky dvou videozáznamů (viz č.l. 236) nebylo možné zjistit podstatné skutečnosti.

47. Dle příkladů autobusového spojení ve všední den z [územní celek] do [obec] a zpět, kdy v 7:28 hod. [číslo] odjíždí autobus z [územní celek], rest. [anonymizováno] a následně přijíždí do [obec] na nám. [ulice], kde v 10:10 hod. odjíždí [anonymizováno] [obec], [příjmení] [jméno]. V 11:24 hod. odjížděl téhož dne z [územní celek], rest. [anonymizováno] autobus, tento dorazil do [územní celek], [anonymizována tři slova] v 11:37 hod., ve 12: 15 hod. odjíždí z uvedené stanice směr [obec], [příjmení] [jméno], kam přijíždí ve 13:11 hod. Dále z [územní celek], [příjmení] [jméno] do [územní celek], odjíždí [číslo] autobus ve 14:00 hod., v 15:15 hod. a v 16:05 hod.

48. Dopisem společnosti [právnická osoba] byla žalobkyně informována ve věci platby částky 2.331,00 Kč dne 4.12.2014 tím, že tato platba byla k pojistné smlouvě [číslo] k datu, resp. k zániku smlouvy k datu 30.8.2015, kdy se jedná o dlužné pojistné za období od 25.5.2015 do 30.8.2015 ve výši 1.229,00 Kč, na jehož zaplacení pojišťovna trvá, neboť i přes zabavení vozu byla žalobkyně v uvedeném období majitelkou daného vozu a nedošlo ke změně vlastnictví.

49. Dle jedné z fotografií (č.l. 247) bylo z boku nafoceno vozidlo světlé barvy s oblepeným bočním sklem u řidiče a klikou. Na další fotografii (č.l. 250) bylo zachyceno světlé vozidlo, typu [anonymizováno], které je nakládáno nebo skládáno z vozidla odtahové služby.

50. Dle příjmového pokladního dokladu ze dne 7.12.2014, vystaveného Odtahovou a asistenční službou [jméno] [příjmení] exekutorskému úřadu byla v rámci exekuce sp.zn. [spisová značka] účtována částka 3.530,00 Kč za odtah vozidla [jméno], [registrační značka].

51. Dle kopie rukou psané pokladní knihy žalobkyně v rámci firmy [anonymizována dvě slova] za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2016 činily příjmy žalobkyně v roce 2014 celkem 379 700 Kč, v roce 2015 celkem 87 550 Kč a v roce 2016 celkem 164 990 Kč.

52. Dle záznamu z telefonního hovoru ze dne 17. 9. 2016 s vykonavatelem [jméno] [příjmení] se žalobkyně domlouvala na termínu předání vozidla, kdy nebylo mezi stranami možné dospět ke konsenzu ohledně konkrétního dne (dle záznamu byl hovor značně vypjatý).

53. E-mailovou korespondencí s [exekutorský úřad] a [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] od 4.2.2017 do 10.2.2017 se žalobkyně domáhala odstranění dražební vyhlášky z úřední desky [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] (při ú.j. nesprávně uvedeno [anonymizováno] knihovny [obec a číslo]).

54. Výzvou soudního exekutora ke splnění povinnosti, č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byla žalobkyně vyzvána k zaplacení částky 9 944 Kč, představující součet vymáhané pohledávky ve výši 1 690 Kč, úroků z prodlení vyčíslených (prozatím) ve výši 291 Kč, nákladů nalézacího řízení oprávněného [příjmení] kanceláře pojistitelů ve výši 3 546 Kč, nákladů oprávněného ve výši 484 Kč a zálohy na snížené náklady exekuce ve výši 3 933 Kč.

55. Usnesením č j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] zamítl exekutor návrh povinné na vyškrtnutí věcí ze soupisu – předmětného vozidla.

56. Usnesením [název soudu], č. j. [číslo jednací] ze dne 3. 10. 2016 bylo odvolací řízení proti usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] zastaveno.

57. Protokolem o předání věci, uvedené v soupisu ze dne 19. 5. 2014, č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zabavené vozidlo předáno žalobkyni.

58. Dopisem ze dne 9. 9. 2016 [exekutorský úřad] se žalobkyně vyjádřila ke sdělení, že její námitka proti příkazu k úhradě nákladů exekuce byla postoupena [název soudu] s tím, že uvedeného dne požadovanou částku ve výši 27 023,75 Kč uhradila a současně podala návrh na okamžité vrácení zabaveného vozidla povinné.

59. Dle sdělení [stát. instituce] [obec] III ze dne 21. 2. 2017 byla žalobkyni potvrzeno, že 21.6.2016 byla přivolána hlídka policie na místo předání vozidla, kde bylo žalobkyni předáváno vozidlo pověřeným„ zaměstnancem exekutora [jméno] [příjmení]“ (pozn. soudu- doslovná citace), které bylo nepojízdné a vypadalo zanedbale vlivem dlouhodobého nepoužívání, nevykazovalo žádné známky úmyslného poškození, současně byla pořízena fotodokumentace vozidla. Žalobkyně byla na místě informována, že se nejedná o podezření z trestního činu a [anonymizováno] nemůže ve věci zasahovat. Pokud jde o úřední záznam, který byl na místě sepsán, tento slouží pouze pro interní potřebu [anonymizováno] a nemůže být poskytnuto, nicméně žalobkyni je zaslána pořízená fotodokumentace.

60. Na žalobkyní předložených fotografiích, pořízených při shora uvedeném zásahu je vozidlo [anonymizováno], [registrační značka], stříbrné barvy, z různých úhlů, přičemž lze dovodit lehce podhuštěné pneumatiky (přesný rozsah podhuštění nelze z fotografie dovodit), vozidlo je zvenčí poměrně čisté, na jednom místě na dveřích (zřejmě pravých předních) jsou zřetelné stopy po zbytcích nálepky, pošlapaná podlaha ve voze a nepořádek, chybějící dva disky kol na levé straně vozu, [příjmení] vozidla, nelze však zjistit stav otevřeného motoru, brzdových destiček a dalších detailně nafotografovaných dílů vozu a zda jejich znečištění je způsobeno běžným provozem, či dlouhodobým odstavením. Rovněž není zřejmé, zda lak vozu u dveří je znečištěn či zarezlý, na jednom místě (nelze blíže určit kde) byla vyfotografována odřenina či znečištění velikosti zhruba trojnásobku tloušťky prstu, který je vedle této skvrny opřen. Jiná poškození laku na fotografiích nejsou zřejmá.

61. Usnesením [exekutorský úřad] č. j. [číslo jednací] ze dne 16. 9. 2016 byly na návrh povinné zrušeny zákazy a omezení povinného k nakládání s jeho majetkem, a to s ohledem na to, že povinná dne 9.9.2016 složila na účet exekutora částku 27 024 Kč, která odpovídá součtu vymáhané pohledávky, nákladů exekuce a nákladů oprávněného.

62. Dle faktury [číslo] ze dne 25.1.2017, vystavené [jméno] [příjmení], [anonymizováno], DIČ [anonymizováno], sídlem [adresa], bylo žalobkyni za dodání a montáž náhradních dílů do vozidla [anonymizováno], [registrační značka] účtováno 36 866 Kč. Z přehledu jednotlivých dílů je zřejmé, že byl vyměňován celý výfuk, autobaterie, brzdové kotouče, provozní kapaliny, brzdové válce, kryty kol atd.

63. Sdělením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byla žalobkyně informována, že k uvedenému dni činí celková vymáhaná pohledávka 32 193,75 Kč, z toho již bylo uhrazeno 5 170 Kč, zbývá tedy 27 023,75 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla uhrazena v plné výši, navíc úhrada byla provedena po zahájení exekuce a marném uplynutí lhůty k zaplacení ponížených nákladů exekuce, je účtována náhrada exekuce v plné výši.

64. Uplatněním nároku na náhradu újmy způsobené nesprávným úředním postupem v exekučním řízení sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], požadovala žalobkyně u žalované odškodnění nemajetkové újmy ve výši 30 000 Kč a majetkové škody v celkové výši 260 577,29 Kč, a to škodu na vozidle ve výši 36 866 Kč, ušlý zisk ve výši 202 744 Kč, náhradu nákladů v exekuci ve výši 5 530 Kč, náhradu ztráty času ve výši 12 950 Kč, náhradu pojistky ve výši 2 290,57 Kč a náhradu poměrné části dálniční známky ve výši 196,75 Kč.

65. Doplněním uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nesprávným úředním postupem ze dne 28. 2. 2017, doplnila žalobkyně svou žádost o předběžné projednání nároku u žalované o náhradu poměrné části pojistky další částku ve výši 1 229 Kč, celkem tedy 3 519,57 Kč.

66. Dle soupisu z centrální evidence exekucí ke dni 22. 9. 2016 je žalobkyně, [jméno] [příjmení], [datum], povinnou v celkem [anonymizováno] exekucí, zahájených od [datum] do [datum] (při új. nesprávně uvedeno od 28. 2. 2013 do 15. 9. 2016).

67. Sdělením [stát. instituce] ze dne 4. 8. 2017 se žalovaná vyjádřila k podnětu žalobkyně ze 30. 8. 2016, jehož obsahem byly výhrady k postupu soudní exekutorky [celé jméno vedlejší účastnice] a na jehož základě zahájila žalovaná výkon státního dohledu. Konstatovala, že v daném případě došlo k pochybení při doručování písemností prostřednictvím poskytovatel poštovních služeb, přestože je žalobkyně vlastníkem datové schránky, což bylo exekutorce písemně vytknuto. Dále k námitce včasného nespojení věcí žalovaná uvedla, že dle ust. § 37 odst. 3 exekučního řádu dochází ke spojení exekučních řízení vedených mezi týmiž účastníky u stejného exekutora ze zákona, tj. ani by bylo nutné vydávat o takovém postupu rozhodnutí o spojení věcí. Takové rozhodnutí je pak pouze deklaratorním právním aktem, nikoliv konstitutivním. Pokud jde o námitky k chování soudního vykonavatele, který působí u soudní exekutorky, konstatovala, že se jedná o věc subjektivního vnímání a odkázala žalobkyni na exekutorku jako nadřízenou daného vykonavatele. K námitce, že žalobkyni nebyl umožněn splátkový kalendář žalovaná uzavřela, že na takový postup není ze zákona nárok. K námitce zvýšených nákladů na obě exekuce před jejich spojením žalovaná uvedla, že ode dne podání návrhu na další exekuční řízení by měl být zohledněna tato skutečnost ve výzvě v rámci dalšího exekučního řízení. Pokud jde o návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu tento podala žalobkyně nesprávně, když toto přísluší třetím osobám, na řízení nezúčastněným, které byly dotčeny na svých vlastnických právech soupisem věcí, nikoliv povinným v rámci exekucí, kterým přísluší podat návrh na částečné zastavení exekuce. Ve zbývající části byly námitky žalobkyně zhodnoceny jako nedůvodné.

68. Doplněním uplatnění nároku na náhradu újmy ze dne 22. 5. 2017 žalobkyně rozšířila svou žádost o odškodnění o nárok na náhradu způsobené škody za půjčené knihy u [anonymizována tři slova] výši 36 835 Kč a náhradu soudního poplatku, vymáhaného u [název soudu] ve výši 2 133 Kč. Současně požádala o zkrácení lhůty k vyjádření soudní exekutorce, aby mohla být její žádost urychleně vypořádána.

69. Sdělením [stát. instituce] ze dne [datum] k žádosti žalobkyně ze dne [datum] o předběžné projednání nároku, obsahově totožného se žalobou, byl nárok žalobkyně projednán a žalovaná konstatovala nesprávný postup soudní exekutorky [celé jméno vedlejší účastnice], spočívající v dílčích pochybeních, nicméně dospěla k závěru, že není na místě poskytnout žalobkyni peněžité odškodnění.

70. Ze spisu [exekutorský úřad] v [obec], sp. zn. [spisová značka] soud zjistil tyto podstatné skutečnosti: Dne 7. 3. 2013 byl podán návrh na nařízení exekuce a dále 12. 4. 2013 totožný návrh. Téhož dne byl zaslán exekuční titul, a sice elektronický platební rozkaz [číslo jednací] – 5 ze dne [datum], který nabyl právní moci 21. 2. 2013 a je vykonatelný. 22. 4. 2013 bylo vydáno pověření soudního exekutora k provedení exekuce pod sp. zn. [číslo jednací], resp. bylo doručeno do exekutorského spisu, kdy toto vydáno 22. 4. 2013. Uvedené rozhodnutí bylo doručeno žalobkyni prostřednictvím vložení do schránky 21. 5. 2013 23. 5. 2013 vydal exekutor exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem movitých věcí jako na č. listu [číslo jednací], následovaly výzvy k součinnosti jednotlivým státním orgánům a institucím. Dále byl proveden soupis movitých věcí ze dne 19. 5. 2014 O tomto byla žalobkyně informována doručením a vložením do schránky dne 12. 6. 2014, rovněž přímým doručením, kdy převzala tuto listinu 13. 1. 2015 10. 6. 2014 byl ve věci vydán exekuční příkaz [číslo jednací], kdy byla nařízena exekuce přikázáním pohledávky z účtu povinného, a sice 10. 6. 2014. Dále vyžádal exekutor součinnost dalších úřadů. Dne [datum] byla vydána dražební vyhláška, elektronická dražba vozidla. Tato se měla konat 22. 1. 2015, kdy je zde zdůrazněno, že není známa servisní historie vozidla, stav najetých kilometrů, nejsou k dispozici klíče k vozidlu a rovněž není k dispozici malý ani velký technický průkaz. Věc se má dražit ve stavu jak běží a leží. 8. 1. 2015 zaslala žalobkyně žádost o zrušení dražební vyhlášky z důvodu nezákonného úředního postupu. 9. 1. 2015 byl znovu založen do spisu protokol o soupisu movitých věcí ze dne 7. 12. 2014, který byl již sepsán protokolem jako na č. listu 32. 9. 1. 2015 byla vydána výzva k součinnosti třetích osob, kdy exekutorský úřad žádal [stát. instituce] o sdělení údajů povinného. 9. 1. 2015 byl rovněž do spisu založen doklad odtahové služby, podle kterého [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení] uskutečnila odtah vozidla [anonymizováno] s [registrační značka] z místa poruchy [obec a číslo], kdy jako majitel vozidla je označen [exekutorský úřad] [datum] rovněž byla do spisu založena výzva ke sdělení, od kdy je žalobkyně disponentem s datovou schránkou. Dále byl vrácen od vykonavatele vyplněný formulář k výkonu, rovněž 9. 1. 2015. Dne 7. 12. 2014 byl vydán exekuční příkaz [číslo jednací] a tento byl na základě uvedeného formuláře zřejmě založen do spisu. Do exekutorského spisu bylo rovněž založeno potvrzení žádosti o zřízení datové schránky s tím, že žádost je posuzována ve správním řízení a o datovou schránku bylo požádáno 23. 9. 2011. Dne 12. 1. 2015 založila povinná do spisu výzvu ke zrušení dražební vyhlášky z důvodu nezákonného úředního postupu. Podala současně návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu movitých věcí povinného z důvodu uvedeného na návrh na odložení exekuce. 12. 1. 2015 byla ve věci vydána výzva soudního exekutora ke splnění povinnosti jako na č. listu [číslo jednací]. Téhož dne bylo vydáno usnesení o zrušení dražební vyhlášky jako na č. listu 62 exekučního spisu, a sice protože v průběhu řízení soudní exekutor zjistil, že vyrozumění o zahájení exekuce nenabylo dosud právní moci. Proto soudní exekutor v souladu s ust. § 52 odst. 1 zákona 120/2001 o soudních exekutorech ve spojení s § 119 občanského soudního řádu dražbu zrušil. 12. 1. 2015 podala povinná návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu, kdy zde uvádí uvedený automobil. Dále podala 13. 1. 2015 námitku ve věci příkazu k úhradě nákladů exekuce, vedené pod sp. zn. [číslo jednací] a tuto svou námitku opravila téhož dne. Exekutor [datum] spojil exekuční věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] a [číslo jednací], nařízenou podle usnesení okresního soudu s uvedenou značkou a dále věc [spisová značka], nařízenou podle usnesení [název soudu] ve věci [číslo jednací]. Dne 27. 1. 2015 vydal ve věci exekutor usnesení o zrušení příkazu k náhradě nákladů exekuce ze dne 3. 5. 2013 pod sp. zn. [číslo jednací]. Dne 27. 1. 2015 exekutor zamítl návrh povinné na vyškrtnutí věcí ze soupisu, a sice na č. listu 70 uvedeného exekučního spisu. Jednalo se o vozidlo. Rovněž [datum] exekutor rozhodl o odmítnutí návrhu povinného ze dne 11. 1. 2015 na odklad exekuce pro nedostatek náležitostí. Dále se exekutor dotazoval dne 18. 3. 2015 u [název soudu] o sdělení, zda povinná ve lhůtě po dni 2. 2. 2015 podala u soudu vylučovací žalobu na oprávněného, týkající se [značka automobilu]. Soud zaslal uvedenou vylučovací žalobu exekutorovi 7. 4. 2015 s tím, že tato byla doručena soudu 4. 3. 2015, tedy včas. Exekutor se dále dotazoval na stav řízení o vylučovací žalobě a 11. 6. 2015 mu soud odpověděl, že dosud ve věci nebylo rozhodnuto. Pobíhá aktuálně řízení o osvobození soudních poplatků. 5. 8. 2015 zaslal exekutor žalobkyni, resp. povinné poslední výzvu před provedením exekuce prodejem movitých věcí jako na č. listu 83 uvedeného spisu s tím, že má být uhrazena částka 5 000 Kč do 15. 8. 2015 v hotovosti na pokladnu soudního exekutora či převodem na účet soudního exekutora s tím, že nebude přihlíženo k dalším návrhům na dílčí úhrady a bude postupováno v souladu s exekučním řádem, tzn. i bez přítomnosti povinné na adrese jejího sídla či bydliště bude dán pokyn zámečníkovi k odvrtání zámku s sídle či bytě a následně budou sepsány a odvezeny nalezené movité věci. Tyto budou následně prodány v dražbě. 1. 9. 2015 se dotazoval soudní exekutor na stav řízení o vylučovací žalobě, týkající se vozidla povinné. Soud na toto sdělil, že usnesení o zastavení nenabylo právní moci z důvodu odvolání žalobkyně. Pravděpodobně se jednalo o usnesení o zastavení pro nezaplacení soudních poplatků. Dle sdělení ze 7. 9. 2015 to tak skutečně je. [název soudu] oznámil, že ve věci zatím rozhodnuto nebylo. Usnesením ze dne [datum] bylo řízení zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku. Exekutor se dále dotazoval dalším dotazem ze 16. 5. 2016, resp. přiložil exekuční spis exekučnímu soudu, který žádal 12. 5. 2016 zaslání exekučního spisu a exekutor se dále znovu dotazoval 21. 6. 2016 na stav řízení o vylučovací žalobě. 9. 8. 2016 [název soudu] rozhodl ve věci [číslo jednací] o částečném zastavení exekuce ohledně movité věci, a sice vozidla [anonymizováno], [registrační značka] s tím, že povinná podala návrh na vyloučení movité věci z exekuce v průběhu řízení o vylučovací žalobě, vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Bylo zjištěno, že ač je návrh žalobkyně, tedy povinné, označen jako vylučovací žaloba, dle svého obsahu se jedná o návrh povinné směřující do exekučního řízení, vedeného pod sp. zn. [spisová značka] na vyloučení movité věci ze soupisu, povedeného soudním exekutorem. 15. 8. 2016 byl vydán exekuční příkaz přikázáním jiné peněžité pohledávky, a sice z titulu již i v budoucnu splatných pohledávek proti [jméno] [příjmení], hotel [obec], které vznikly povinné [jméno] [příjmení] jako provozovateli masérských služeb v [anonymizováno] [obec] pod č. j. [číslo jednací]. Dne 15. 8. 2016 byl dále vydán exekuční příkaz postižením členských práv a povinností členského podílu povinné v bytovém družstvu [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [obec] pod č. listu [anonymizováno]. Povinná žádala 29. 8. 2016 o vrácení věci vyloučené z exekuce. Nato odpověděl soudní exekutor 30. 8. 2016 jako na č. listu 117, kdy konstatuje, že pokud jde o vymáhanou částku v exekučním řízení k dnešnímu dni, tedy k 30. 8. 2016, činí celková vymáhaná pohledávka ve výši 32 193,75 Kč. Z toho bylo uhrazeno 5 170 Kč, zbývá k úhradě 27 023,75 Kč. V této souvislosti exekutor uvádí, že je oprávněn vymožené plnění zaúčtovat nejprve na částku odpovídající paušálně určeným hotovým výdajům ve výši 4 235 Kč včetně DPH. Dlužná částka nebyla ze strany povinné uhrazena v plné výši, přičemž výzva ke splnění povinnosti dle exekučního příkazu č. listu 61 byly vyčísleny ponížené náklady exekuce se lhůtou úhrady 30 dnů. Tato byla doručena do datové schránky 13. 1. 2015, a tedy lhůta již uběhla. Exekutor prováděl kontrolu spisu [spisová značka] i prostřednictvím aplikace infosoud, kdy zjistil, že věc není dosud ukončena, protože byl ve věci podán opravný prostředek, a sice k dotazu na soud zjistil, že 24. 8. 2016 bylo podáno odvolání oprávněného proti usnesení o částečném zastavení exekučního řízení. Poté byl do spisu založen rozsudek [název soudu] ve věci [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kterým bylo rozhodnuto o povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 1690 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. 4. 9. 2016 byl ve věci vydán příkaz k úhradě nákladů exekuce [číslo jednací], kterým bylo rozhodnuto o povinnosti povinné uhradit částečné náklady exekuce ve výši 4 235 Kč včetně DPH, sestávající z 3 000 Kč hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s prováděním exekuce a DPH, celkem tedy částky 3 630 Kč, náhrady za ztrátu času ve výši 500 Kč + DPH, celkem 605 Kč a nulových nákladů na oprávněným uhrazenou zálohu na náklady exekuce s tím, že tyto náklady nemají být hrazeny, protože již byly v průběhu exekuce vymoženy. [název soudu] rozhodl 6. 9. 2016 o zamítnutí návrhu povinné na nařízení předběžného opatření ze dne 30. 8. 2016, a sice pod č. j. [číslo jednací]. Dne 8. 9. 2016 předložil exekutor spis [název soudu] k rozhodnutí o námitkách proti příkazu k úhradě nákladů a následně vyrozuměl povinnou o tom, že jejím námitkám nebylo vyhověno a tyto byly postoupeny věcně a místně příslušnému soudu. Exekutor dále prováděl 9. 9. 2016 lustraci centrální evidence exekucí, kdy zjistil, že proti povinné je celkem 14 exekucí. 9. 9. 2016 rovněž žalobkyně podala zprávu o úhradě nákladů exekuce a podala žádost o okamžité vrácení vozidla. 13. 9. 2016 byl sepsán protokol o předání věci uvedené v soupisu ze dne 19. 5. 2014, kdy byly předávána movitá věc sepsaná v rámci protokolu o soupisu movitých věcí, tedy [značka automobilu] 15. 9. 2016 byl vydán příkaz k úhradě nákladů exekuce [číslo jednací], kdy tyto náklady činí 7 986,25 Kč včetně DPH, přičemž náklady exekuce a náklady oprávněného nemají být hrazeny, protože již byly vymoženy v průběhu exekuce. Téhož dne, resp. 16. 9. 2016 bylo vydáno usnesení, kterým byly zrušeny zákazy a omezení povinného k nakládání s jeho majetkem, a sice pod č. listu 165. 19.

9. Poté byl povinný vyzván k převzetí vozidla, a sice na 21. 9. 2016 E-mailem z 22. 9. 2016 informoval vykonavatel exekutora o převzetí vozidla včetně fotografií. Na fotografii je žalobkyně nastupující, resp. stojící v otevřených dveřích vozidla [anonymizováno] [číslo] Tyto jsou dále založeny na č. listu 169 – 180, kde jsou e-maily o předání vozidla a kde jsou rovněž i fotografie uvedeného vozidla. Dále byla věc předložena 30. 9. 2016 k rozhodnutí o námitkách proti příkazu k úhradě nákladů exekuce jako na č. listu 182 [název soudu] 3. 10. 2016 rozhodl [název soudu] o zastavení odvolacího řízení ve věci odvolání14. 11. 2016 byly námitky povinné proti příkazu k úhradě nákladů exekuce jako na č. listu 144 zamítnuty, a sice usnesením [název soudu] [číslo jednací]. Téhož dne, resp. [datum] byl příkaz k úhradě nákladů exekuce vydaný [celé jméno vedlejší účastnice] jako na č. listu 164 ve výroku I. změněn tak, že se povinné ukládá povinnost uhradit náklady exekuce ve výši 7 883,15 Kč jako na č. listu 206 spisu [název soudu] [spisová značka].

71. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu co do škody za znehodnocené předměty ve vozidle ve výši 350,00 Kč, nároku za ztrátu hodnoty vozidla v době zabavení ve výši 11.500,00 Kč, částečné úhrady za osvědčení STK ve výši 670,00 Kč, rozdílu ve výši 16.827,00 Kč na náhradě škody na vozidle a úhrady sankčních poplatků [anonymizována dvě slova] v [obec] ve výši 36.835 Kč zpět, soud související důkazy (vyjádření žalovaného k žalobě o vyloučení věci z exekuce ze dne 10.2.2016 v reakci na usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. [číslo jednací] (č.l. 155), platební rozkaz č. [číslo jednací], vydaný [název soudu] 16.2.2017 (č.l. 231), žaloba o zaplacení částky 42.853,00 Kč ve věci sp.zn. [spisová značka] (č.l. 237), částečné zpětvzetí žaloby ve věci sp.zn. [spisová značka] (č.l. 241), usnesení o částečném zastavení řízení ve věci [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (č.l. 242)) nehodnotil a ani nehodnotil tyto nároky, když tyto již nadále nejsou předmětem řízení. Dále soud nehodnotil důkazy, z nichž není zřejmé, jakou skutečnost mají prokazovat, když jsou neúplné, jako část velkého technického průkazu, z něhož není zřejmé jakého vozidlo se týká, přičemž tato část není zcela čitelná (č.l. 176), výpis z veřejného registru zpracování osobních údajů (č.l. 252), když se bezprostředně netýká vzniklé škody, rovněž soud neprováděl důkaz částí obrazovky, fotografie obrazovky s textem a vrácení veškerých vypůjčených knih v bezvadném stavu bude dluh snížen o 9 000 korun (č.l. 268). Text není úplný, chybí písmena v , r ze slova„ vrácení“. Není ani zřejmé, kdo tuto zprávu napsal, komu, zda se vůbec jedná o nějakou zprávu. Může se jednat o klasický text v textovém editoru. Rovněž soud nehodnotil důkaz nedatovaným soupisem jednotlivých vyhledání pojmů [jméno] [příjmení], [obec] v živnostenském rejstříku, v obchodním rejstříku, v [exekutorský úřad] atd. (č. [příjmení] 338), kdy není zřejmé, co má být tímto důkazem prokázáno. Dále soud nehodnotil důkaz Výběrem z mediálního monitoringu k osobě [jméno] [příjmení], vlastník a jednatel firmy [anonymizováno] (č.l. 179), který žalobkyně předložila k dokladu toho, s jakým člověkem exekutorka měla spolupracovat, protože tento nemá souvislost s tím, že mělo být vozidlo někde uloženo. Charakter jednatele uvedené společnosti a uložení vozidla spolu nesouvisí. Soud dále nehodnotil důkaz odpovědí na e-mail žalobkyně„ E-mail pracovníka [právnická osoba], která zajišťuje satelitní snímkování zemského povrchu pro portál [webová adresa]“ s přiloženým satelitním snímkem místa uskladnění zabaveného vozidla z [datum] a výpisem z katastru nemovitostí nečitelného čísla parcelního uvedeného pozemku a čísla LV, které jsou ve vlastnictví [územní celek], [příjmení] [anonymizována dvě slova], [obec], jejichž správa je svěřena [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] (č.l. 177 178), když tento by měl pouze prokázat umístění jakéhosi vozidla na uvedeném pozemku, avšak o konkrétním poškození vozidla z tohoto snímku nelze ničeho dovodit. A konečně soud nehodnotil soupisy oznámení a jiných úředních sdělení, zveřejněné na stránkách [stát. instituce], [stát. instituce] a [stát. instituce], [stát. instituce] blíže neurčenému datu, podle kterých tyto považují dražební vyhlášky za oznámení a úřední sdělení, když jednak se jedná o vyhlášky o dražbách nemovitostí, nikoliv movitých věcí a jednak není způsob vedení těchto listin v rámci katastru nemovitostí pro věc podstatný.

72. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

73. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

74. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

75. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

76. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

77. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

78. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

79. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

80. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

81. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

82. Dle § 30 ODŠZ náhrada ušlého zisku se poskytuje v prokázané výši; není-li to možné, pak za každý započatý den výkonu vazby, trestu odnětí svobody, ochranné výchovy, zabezpečovací detence nebo ochranného léčení náleží poškozenému náhrada ušlého zisku ve výši 170 Kč.

83. Dle § 31 odst. 1, 2, 3 a 4 ODŠZ náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

84. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle Dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo Dle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k : a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

85. Dle ust. § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. může žalobce (navrhovatel) vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.

86. S ohledem na částečné zpětvzetí žalovaného nároku ze strany žalobkyně soud řízení ve výroku I. částečně zastavil.

87. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru: Dne [datum] byl soudní exekutorce [celé jméno vedlejší účastnice], [exekutorský úřad], doručen exekuční návrh oprávněného [příjmení] kancelář pojistitelů vůči povinné – současné žalobkyni [celé jméno žalobkyně], pro pohledávku ve výši 3.480 Kč, na základě elektronického platebního rozkazu [název soudu] [číslo jednací] – [anonymizováno] ze dne [datum], který nabyl právní moci 21. 2. 2013. Pověření k provedení exekuce bylo [název soudu] vydáno dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [číslo jednací]. Dne 3.5.2013 bylo žalobkyni na adresu jejího trvalého bydliště a místa podnikání [adresa] zasláno poštou vyrozumění o zahájení exekuce a výzva ke splnění povinnosti ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], kdy zásilka byla dne 21.5.2013 doručena vhozením do poštovní schránky žalobkyně. Žalobkyně na doručené listiny přesto nijak nereagovala. Dne 3.5.2013 byl soudní exekutorkou vydán exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem movitých věcí povinné č.j. [číslo jednací]. Tento byl žalobkyni doručen dne 21.5.2013 vhozením do schránky. Dne 19.5.2014 navštívil vykonavatel soudní exekutorky místo bydliště žalobkyně, tato však nebyla zastižena. Vykonavatel soudní exekutorky zanechal v místě bydliště žalobkyně výzvu, aby vykonavatele kontaktovala s uvedením telefonního čísla a současně sepsal movitou věc – osobní automobil ve vlastnictví povinné [anonymizováno] [registrační značka] před domem, přičemž vozidlo bylo po soupisu ponecháno na místě. Na okénku vozidla ze strany řidiče byla vylepena nálepka o soupisu vozidla a dále přes celé okénko řidiče byla vylepena výzva vykonavatele, nechť jej povinná kontaktuje, s uvedením telefonního čísla. Povinná se žádným způsobem vykonavateli, jakož ani soudní exekutorce neozvala, na zanechané výzvy nereagovala. Exekutor poté dne 7.12.2014 opětovné navštívil bydliště žalobkyně a zajistil vozidlo a jeho odtah na místo uskladnění v [obec]. Dne 14.12.2014 soudní exekutorka rozhodla o provedení elektronické dražby vozidla dražební vyhláškou č.j. [číslo jednací]. Dne 8.1.2015 byla soudní exekutorce doručena do exekučního spisu [spisová značka] žádost povinné o zrušení dražby movité věci, s odkazem na to, že jí mělo být doručováno do její datové schránky. Žalobkyně na existenci datové schránky upozornila soudní exekutorku dne 8.1.2015, přestože o exekuci ze shora uvedených skutečností věděla již značně dříve, přičemž její tvrzení, že vzhledem ke špatným vztahům se sousedy jí nebyly žádné listiny doručovány a proto si zřídila datovou schránku, nejsou pro toto řízení podstatné, když měla být uplatněna a prokázána v exekučním řízení, případě v řízení o vydání platebního rozkazu. Po prokázání existence datové schránky povinné soudní exekutorka zrušila nařízenou dražbu vozidla a obeslala povinnou novou výzvou ke splnění povinnosti ze dne 12.1.2015 č.j. [číslo jednací] s poníženými náklady exekuce, jakož i ostatními listinami, a to do datové schránky dne 2.2.2015. Následně dne 27.1.2015 rozhodla soudní exekutorka usnesením č.j. [číslo jednací] o spojení obou exekučních řízení vedených pod sp.zn. [spisová značka] a sp.zn. [spisová značka] do jednoho řízení vedeného nadále pod sp.zn. [spisová značka] Soudní exekutorka rozhodla usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], že se návrh povinné na vyškrtnutí vozidla zamítá. Poučení v závěru daného rozhodnutí vyplývalo z návrhu, o němž soudní exekutorka rozhodovala. Povinná podala k [název soudu] návrh, který byl dle jeho obsahu vyhodnocen jako návrh na částečné zastavení exekuce, kdy o tomto bylo rozhodnuto usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], jímž došlo k částečnému zastavení exekuce ohledně osobního automobilu povinné. Proti tomuto usnesení podal odvolání oprávněný, avšak povinná v mezidobí uhradila celou v exekučním řízení vymáhanou pohledávku, včetně nákladů exekučního řízení a proto vzal oprávněný své odvolání zpět. Pokud jde o náklady předmětného exekučního řízení, bylo o těchto rozhodnuto příkazem k úhradě nákladů exekuce ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] (právní moc dne 15.11.2016) a příkazem k úhradě nákladů exekuce ze dne 15.9.2016 č.j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] (právní moc dne 15.11.2016). V průběhu exekučního řízení vedeného u [exekutorský úřad] sp.zn. [spisová značka] byl soudní exekutorce doručen dne 1.8.2014 nový exekuční návrh stejného oprávněného [příjmení] kancelář pojistitelů, vůči povinné [celé jméno žalobkyně], pro pohledávku ve výši 1.690 Kč, na základě pravomocného rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] Soudní exekutorka zaevidovala tuto exekuci pod sp.zn. [spisová značka]. Pověření k provedení exekuce bylo vydáno [název soudu] dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [číslo jednací] Soudní exekutorka následně zaslala dne 5.12.2014 povinné [celé jméno žalobkyně] vyrozumění o zahájení exekuce ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], společně s výzvou ke splnění povinnosti ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], s exekučním titulem, s exekučním návrhem a exekučním příkazem č.j. [číslo jednací]. Po právní moci vyrozumění o zahájení exekuce došlo ke spojení obou exekucí vedených na stejnou povinnou, tedy exekuce pod sp.zn. [spisová značka] a pod sp.zn. [spisová značka], a to usnesením soudní exekutorky č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí].

88. Soud především neshledal příčinnou souvislost mezi žalobkyní tvrzeným ušlým ziskem ve výši 202.744 Kč a nesprávným úředním postupem soudní exekutorky, která zabavila vozidlo žalobkyně, když tato nejenže sama uvedla, že způsob provádění masérských služeb je de facto na rozhodnutí konkrétního podnikatele, přičemž mohla (a jak sama uvedla i poskytovala, protože tyto byly ze strany jejích klientů předplaceny) poskytovat své masérské služby v hotelu [obec], který se nachází nedaleko jejího bydliště (přibližně 3 minuty autobusem). V takové situaci se tedy nabízí ponechání pomůcek na místě a poskytování stacionárních služeb v tomto zařízení. Jak navíc sama žalobkyně uvedla, nebyla tato činnost vázána na její jediné živnostenské oprávnění, když vlastní dvě oprávnění, jedno dokonce k velice široce koncipované živnostenské činnosti, umožňující široký okruh činností, včetně jejich provedení. Bylo tak pouze na žalobkyni, zda se s danou situací vypořádá a jaký způsob podnikání zvolí. I kdyby však byla shledána příčinná souvislost mezi tvrzeným ušlým ziskem a nesprávným úředním postupem exekutorky, soud zdůrazňuje, že k prokázání výše škody by nepostačovala předložená daňová přiznání za léta 2014 2016 či rukou psaný a nijak neověřený peněžní deník, když z těchto listin nelze výši ušlého zisku bez dalšího dovodit. Na místě by bylo provedení znaleckého posudku a prokázání skutečně ušlé příležitosti, soud však s ohledem na absenci příčinné souvislosti a hospodárnost řízení k dalšímu dokazování nepřistupoval. Pokud jde o poměrnou část škody na vozidle ve výši 20.041 Kč, soud nepovažuje za podstatný způsob uložení vozidla, protože exekutor obecně odpovídá za to, že zabavená věc nebude v jeho držení poškozena a způsob uložení je tedy v takovém případě podružný, neboť ke škodě na vozidle může dojít i navzdory vhodnému uskladnění a naopak. Jestliže však žalobkyně namítala vznik škody po dobu, kdy bylo vozidlo v držení exekutora, bylo na ní, aby tato svá tvrzení prokázala, jakož i rozsah škody. Žalobkyně k prokázání svého tvrzení o poškozeném vozidla navrhla důkaz jednak fakturou a protokolem o opravě, která byla následně po vrácení vozu provedena, jednak fotografiemi, které vyhotovila policejní hlídka, svědectvím této hlídky, svědectvím klienta žalobkyně, který ji měl vidět přijet uvedeným vozem na schůzku a provedení důkazu znaleckým posudkem k posouzení zákonitostí vyskytujících se při bezúdržbové dlouhodobé odstávce vozidla a na tomto trvala, ač jí bylo soudem vysvětleno, že takto zadaný znalecký posudek nevypovídá ničeho o konkrétním stavu vozidla. V této souvislosti je především nutné zdůraznit, že žalobkyní předložené fotografie neodpovídají popisu tvrzených poškození vozidla. Z laického pohledu se vozidlo na nich vyobrazené nijak výrazně neliší od jakéhokoliv průměrného vozidla na současných komunikacích, není patrné, zda vyobrazené skvrny jsou trvalým poškozením či pouze estetické závady, odstranitelné pouhým umytím vozu. Jestliže bylo žalobkyní tvrzeno, že došlo k úplnému vybití autobaterie, která tak musela být zcela nahrazena, tato skutečnost z fotografií nevyplývá a nelze ji bez dalšího dovodit ani z potvrzení policejní hlídky, která byla k předání vozidla povolána, když tato inkriminované fotografie vyhotovila. Příslušníci policie, byť v daném okamžiku konstatovali nepojízdnost vozidla a jeho zanedbání, neměli při svém zásahu možnost provedení hloubkové kontroly vozidla a lze od nich těžko požadovat odborné vyjádření, jejich výslech by tak nehospodárně zatěžoval řízení. Soud neprováděl výslech žalobkyní navrženého svědka [jméno] [příjmení], který byl klientem žalobkyně a byl jí navržen k prokázání stavu vozidla před jeho zabavením. Jak sama žalobkyně uvedla, profesi svědka nezná a tento svědek neprováděl žádnou technickou kontrolu vozidla, proto jeho svědectví není pro prokázání stavu vozidla dostatečné, když vozidlo viděl pouze v rámci běžné denní činnosti, kdy ani nemohl vědět, že by se měl soustředit na zhodnocení stavu vozidla. Ač žalobkyně byla přesvědčena, že tento svědek pozná minimálně to, jakým vozidlem žalobkyně na místo setkání přijela, pozná to vozidlo, ví jak vypadá a že to vozidlo bylo pojízdné a že taková zjištění jsou pro prokázání stavu vozidla dostatečná, soud je opačného názoru, když skutečný stav vozidla (např. stav najetých kilometrů, stav motoru, opotřebení brzd….) nelze na základě podobných skutečností hodnotit, když stav jednotlivých vozidel může být různý, byť by byla všechna pojízdná. Výslech takového svědka by tak byl v rozporu s hospodárností řízení. Žalobkyni bylo soudem opakovaně vysvětleno, že bez provedeného znaleckého zkoumání není určitelné, jaká případná škoda mohla na vozidle vzniknout výlučně v souvislosti s předmětným exekučním řízením, když by bylo nutné určit původní stav vozidla, původní opotřebovanost jednotlivých součástek, u nichž došlo k výměně (neboť automobil nebyl nový a byl, včetně jeho jednotlivých součástí, opotřeben jeho užíváním), okolnosti nezbytnosti té které výměny (tj. zejména skutečnosti, že by při obvyklém užívání osobního automobilu k této potřebě nedošlo) atp. Současně jí bylo vysvětleno, že jí navrhovaný důkaz obvyklostmi, které se dějí, když je vozidlo dlouhodobě odstaveno (nota bene na veřejnosti), není dostatečný k prokázání konkrétní škody na předmětném vozidle, když takové obvyklosti se nemusí u daného vozu vyskytovat. Je snad již notorietou, že se vozidla při dlouhodobé odstávce a současně bez dohledu (bez ohledu na to, že jsou na veřejném prostranství) stávají obětí vandalismu, velice často mívají vytlučená okna, znehodnocený lak graffiti a bývají z nich odcizeny veškeré použitelné součásti, včetně disků a kol. Nic takového se však v daném případě nestalo, což je zdokumentováno i na fotografiích z vrácení vozidla žalobkyni, je tedy zřejmé, že znalecký posudek, vypočítávající obvyklé vady či poškození z podobně dlouhodobě odstavených vozidel, by o konkrétním stavu vozidla po navrácení vozidla žalobkyni, natož o způsobené škodě v důsledku nezákonného zabavení vozidla (např. zda baterie vozidla byla zcela zničena či byla pouze vybitá a postačovala její revitalizace dobitím), nevypověděl ničeho. Soud proto tento důkaz jako nehospodárný neprováděl, když vzal v potaz i potřebu vyzvat žalobkyni na zaplacení zálohy na náklady důkazu na jedné straně ve srovnání s opakovanými žádostmi žalobkyně o odročení s ohledem na nedostatek finančních prostředků na cestu k soudu na straně druhé. Co se tohoto nároku týče, nelze tak než uzavřít, že žalobkyně neustála důkazní břemeno, když navzdory opakovanému vysvětlení, jakým způsobem by měly být přímé důkazy navrženy, setrvala na důkazech, které lze spíše s obtížemi označit za nepřímé. Pokud jde o poměrnou část povinného pojištění ve výši 3.366 Kč, soud s ohledem na to, že se jedná o zákonnou povinnost, související s vlastnictvím vozidla a kterou by žalobkyně musela hradit, i kdyby sama s vozidlem nejezdila, neshledal příčinnou souvislost mezi úhradou této částky a nesprávným úředním postupem soudního exekutora. Pokud jde poměrnou část zakoupené roční dálniční známky ve výši 196,72 Kč, je především zřejmé, že tuto žalobkyně zakoupila na počátku roku, ještě před samotným odtahem vozidla a její zakoupení tak nebylo v příčinné souvislosti s daným exekučním řízením. Stejně jako v předchozím případě přitom platí, že tuto známku by žalobkyně zakoupila i v případě, že by sama (na základě vlastního rozhodnutí) s vozem nejezdila a dané období by tak nebylo možné považovat za škodu jako takovou, když využila obecně finančně nejvýhodnější dálniční známky. S ohledem na to proto soud tento nárok jako nedůvodný nepřiznal. Jen na okraj soud poznamenává, že alternativou k této roční dálniční známce by přitom bylo zakoupení měsíčních a desetidenních dálničních známek, jehož pořízení by pro žalobkyni znamenalo nesrovnatelně vyšší náklady na pořízení celkem 11 měsíčních známek po 440 Kč + 310 Kč za desetidenní dálniční známku, tedy by uhradila částku 5 150 Kč (byť ad absurdum nižší„ vyčíslitelnou“ škodu za dobu nepoužívání vozidla, když z poslední známky by nebyla využita 1/5, tedy dva dny). Co se týče platby za nezákonný odtah vozidla, který žalobkyně uhradila v rámci [anonymizováno] ve výši 3.366 Kč a úhradu vynaložených nákladů exekuce na nezákonné zajištění vozidla, kterou žalobkyně uhradila v rámci [anonymizováno] ve výši 5.530 Kč, jak již bylo usnesením [název soudu] č.j. [číslo jednací] konstatováno, tyto náklady skutečně vznikly a byly stanoveny v souladu s platnými předpisy. Tehdejší soud je považoval za účelné, když částečné zastavení exekuce nemá vliv na povinnost povinné uhradit náklady exekuce s tím související, protože soudní exekutor nemohl v době soupisu vozidla z ničeho důvodně usuzovat, že bude zahájeno řízení o návrhu na částečné zastavení exekuce ohledně daného vozidla a nemohl tak výsledek takového řízení předpokládat. V neposlední řadě nutno uvést, že v obou případech byla povinnost uhradit tyto náklady žalobkyni uložena pravomocným rozhodnutím, které nebylo zrušeno. Soud proto jako nedůvodné oba nároky zamítl. Pokud jde o nárok na náhradu škody za odtah nepojízdného vozidla z [obec] do autoservisu v místě bydliště po jeho navrácení ve výši 4.350 Kč, soud tento nárok zhodnotil jako důvodný, když v průběhu řízení bylo prokázáno, že žalobkyně si po navrácení vozidla musela zajistit odtah vozu do servisu s ohledem na nemožnost jej nastartovat. Ačkoliv nebyl prokázán tvrzený rozsah poškození vozu, je zřejmé (a ze strany žalovaného či vedlejšího účastníka ani nebyl prokázán či tvrzen opak), že v okamžiku převzetí vozidla nebylo toto způsobilé odjet z místa předání, když baterie vozu byla vybitá. Byť stav vybití baterie a její naprosté znehodnocení nebylo prokázáno, když není zřejmé, zda byla zcela nefunkční či mohla být tzv. oživena napojením na nabíjecí kabely, v daném okamžiku její stav neumožňoval nastartování vozu a jeho zprovoznění. Náklady na odtažení vozu do servisu po jeho předání se tak soudu jeví jako účelně vynaložené a proto tento nárok i s požadovaným úrokem z prodlení žalobkyni přiznal. Pokud jde o nárok na peněžité zadostiučinění za nemajetkovou újmu v souvislosti s předmětným exekučním řízením ve výši 20 000 Kč. Byť žalobkyně označila jako nesprávné postupy nezákonné doručování úředních listin, porušení zákona v případě zabavení vozidla, nesprávné spočtení nákladů řízení, průtahy v řízení vadným poučením o opravném prostředku a nezajistil pro úschovu zabavené movité věci vhodnou úschovnu, čímž porušil zákon a způsobil škodu nutno uvést, že v řízení byla prokázána pouze dvě z uvedených pochybení, a to nesprávné doručování (jehož následky však byly zhojeny zrušením nesprávně doručovaných listin, čímž však došlo k oddálení dražby, které žalobkyně hodlala sama zabránit) a zabavením vozu, který byl žalobkyni vrácen. Zbývající postupy a žalobkyní tvrzená pochybení nejsou pochybeními v pravém slova smyslu, když konkrétní způsob úschovy movitých věcí není přesně upraven, poučení o opravném prostředku se týkala žalobkyní nesprávně podaného návrhu na vyjmutí věcí z exekuce, který však přísluší třetím osobám a těmto pak přísluší podat vylučovací žalobu, zatímco žalobkyně měla podat návrh na částečné zastavení exekuce (jak následně její podání vyhodnotil soud v řízení o vylučovací žalobě). Rovněž na poskytnutí možnosti splátek nelze v rámci exekuce nárokovat a tento postup záleží na uvážení exekutora a přístupu povinného. Jak bylo v průběhu řízení prokázáno a sama žalobkyně uvedla, k úhradě vymáhané pohledávky a zastavení exekuce jako takové došlo až na základě úhrady vymáhané povinnosti ze strany žalobkyně, exekuce jako taková byla nařízena po právu a její skončení záviselo především na jednání žalobkyně, které bylo opakovaně umožněno splnit vymáhanou povinnost v ponížené výši (v nesprávně doručovaném příkazu k úhradě první exekuce, jakož i v příkazu o spojených exekucích), čehož však povinná nevyužila. V neposlední řadě nutno zdůraznit, že exekuční řízení jako takové bylo zahájeno s ohledem na pasivitu žalobkyně při plnění jejích povinností a v průběhu řízení bylo prokázáno, že žalobkyně je účastníkem (v době dokazování) celkem 14 exekucí, nejedná se tedy o ojedinělé či dokonce neoprávněné exekuční řízení, jehož vedení by žalobkyni mohlo způsobit újmu. Žalovaná v rámci předběžného projednání nároku již konstatovala nezákonný úřední postup a s tím související porušení práv žalobkyně ohledně doručování některých listin v daném řízení, přičemž toto konstatování porušení práva soud s ohledem na shora uvedené považuje za zcela dostačující. Závěrem nutno uvést, že způsob konstatování porušení práva není zákonem nijak upraven a jeho přesné znění tak nelze nijak vymáhat. V tomto směru žalobkyně zaměňuje konstatování porušení práva za konkrétní znění omluvy, které by se případně mohla domáhat, kterou však nepožadovala. A konečně pokud jde o nárok na náhradu nemajetkové újmy v souvislosti s vydanou dražební vyhláškou ve výši 5.000 Kč a nemajetkové újmy v souvislosti s “ nepřiměřenou délkou řízení“ ve výši 20.000 Kč, jednak soud přisvědčil žalované, že uvedené nároky jsou promlčeny, když byly uplatněny až 2.10.2017. Na rozdíl od žalované však soud datoval počátek prodlení od okamžiku, kdy došlo de facto k ukončení exekuce, tedy od okamžiku, kdy zákazy dispozic s majetkem žalobkyně byly zrušeny po zaplacení vymáhané pohledávky ze strany žalobkyně a tedy úhradě vymáhaného dluhu usnesením [exekutorský úřad] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Vzhledem k tomu, že lhůta pro uplatnění této nemajetkové újmy marně uplynula 6 měsíců od daného data, aniž by tento nárok byl předběžně uplatněn u žalované (a tedy nedošlo k přerušení promlčecí lhůty, byl nárok žalobkyní uplatněn v podání ze dne 2.10.2017 uplatněn opožděně a námitka promlčení je u obou nároků důvodná. I kdyby tomu tak však nebylo, považuje soud za nutné uvést, že s ohledem na množství běžících exekucí, které jsou proti žalobkyni vedeny a jejichž seznam je volně dostupný v seznamu dlužníků, nemohla dražební vyhláška o prodeji movité věci, byť zveřejněná na webových stránkách [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], žalobkyni způsobit žádnou újmu, zvláště v situaci, kdy tato byla zveřejněna jako zrušená. A konečně pokud jde promlčenou újmu z délky řízení, v průběhu řízení bylo spisem prokázáno, že exekuční řízení co do částečného zastavení exekuce movitou věcí bylo prodlouženo v důsledku žalobkyní nesprávně podaného návrhu na vyloučení věcí z exekuce, který až následně civilní soud posoudil podle jeho obsahu jako návrh na částečné zastavení exekuce, tento nesprávný návrh však nebyl podán na základě nesprávného poučení ze strany exekutora, ale právě žalobkyní, když údajné nesprávné poučení bylo uvedeno v rozhodnutí, jímž byl tento návrh exekutorem jako nepřípustný zamítnut. I kdyby tedy oba nároky nebyly promlčeny, nebyly by důvodné. S ohledem na shora uvedené proto soud nárok žalobkyně v rozsahu 4.350 Kč s příslušenstvím žalobkyni ve výroku ad. II přiznal, ve zbývajícím rozsahu žalobu ve výrocích ad. III a IV zamítl.

89. Výrok V. o nákladech řízení soud opřel o ust. § 142 odst. odst. 2 o. s. ř. V této věci žalobkyně uplatnila tři samostatné nároky na nemajetkovou újmu za nezákonný postup v exekuci, nezákonně zveřejněnou vyhlášku a nepřiměřenou délku exekučního řízení) a dále nároky majetkové, přičemž byla úspěšná co do zaplacení majetkového nároku v rozsahu 4 350 Kč a co do nároku na nemajetkovou újmu za nezákonný postup v exekuci, když i konstatování porušení práva je považováno za uspokojení nároku. Tarifní hodnota každého z nároků na zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu představuje částku 50 000 Kč (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3378/2013), tarifní hodnota nároku na peněžité plnění vychází zásadně z výše tohoto plnění bez uplatněného příslušenství (§ 8 odst. 1 advokátního tarifu), což je v daném případě částka 70 119,5 (náhrada znalečného + obhajné). Za tarifní hodnotu se tak považuje částka 435 582 Kč (50 000 Kč + 50 000 Kč + 50 000 Kč + 285 582 Kč). Při určování úspěchu či neúspěchu účastníka, který vedle nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu v řízení uplatnil rovněž nárok (nároky) na peněžité plnění (objektivní kumulace), je třeba vycházet ze vzájemného poměru tarifních hodnot takto uplatněných nároků, jež se stanoví podle § 8 a násl. advokátního tarifu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1435/2015). Žalobkyně měla úspěch co do částky 54 350 Kč, zatímco žalovaná co do částky 381 232 Kč. Žalobkyně tak měla úspěch věci co do 12,48 Kč, zatímco žalovaný co do 87,52 Kč, proto soud přiznal žalovanému právo na náhradu nákladů ve výši 75,04%. Žalovaný má podle § 151 odst. 3 o.s.ř. právo na náhradu za jednotlivé úkony, a to v paušalizované výši stanovené vyhláškou č. 254/2015 Sb. částkou 300 Kč za úkon. Vzhledem k tomu, že se žalovaná písemně vyjádřila k žalobě, načež se připravovala na ústní jednání dne 14. 1. 2020, 1. 9. 2020, 26. 2. 2021 a 22. 6. 2021, těchto jednání se rovněž zúčastnila, přísluší žalované náhrada nákladů řízení 9 úkonů po 300 Kč, celkem tedy 2 700 Kč. S ohledem na poměrný úspěch ve věci proto soud přiznal žalobci náhradu nákladů ve výši 2026,08 Kč.

90. Výrok VI. o nákladech řízení soud opřel o ust. § 142 odst. odst. 2 o. s. ř.. Stejně jako žalovaná měl i vedlejší účastník úspěch ve věci co do 87,52 Kč, proto mu soud přiznal právo na náhradu nákladů ve výši 75,04% Náklady na právní zastoupení vedlejšího účastníka na straně žalovaného vyčíslil soud prvního stupně na částku 62 678 Kč, sestávající z odměny advokáta za 5 úkonů právní služby z punkta 435 582 Kč (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě a účast při jednání soudu dne 14. 1. 2020, 1. 9. 2020, 26. 2. 2021 a 22. 6. 2021) po 10 060 Kč, náhrady hotových výdajů za 5 úkonů právní služby po 300 Kč, to vše s DPH, jíž je právní zástupce vedlejšího účastníka plátcem DPH. S ohledem na poměrný úspěch ve věci proto soud přiznal žalobci náhradu nákladů ve výši 47 033,57 Kč.