42 C 246/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 127 716 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10.000,00 Kč spolu s 8,05 % úrokem z prodlení od 12.10.2017 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení další částky 20.000,00 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 12.10.2017 do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 53 230,01 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se původní žalobou ze dne 8.11.2017 domáhala na žalované náhrady nemajetkové újmy a nákladů, vynaložených v průběhu léčby zranění žalobkyně, které utrpěla při dopravní nehodě dne 1.9.2016 v obci [obec]. Nehoda byla způsobena tím, že [jméno] [příjmení], řidič nákladního vozidla Citroën [anonymizováno] [registrační značka] nedal na křižovatce přednost žalobkyni, jedoucí na motocyklu [příjmení] [příjmení] [registrační značka], obě vozidla se střetla, což mělo za následek velice vážná a bolestivá zranění žalobkyně, a to [anonymizováno 29 slov]. Vozidlo škůdce bylo pojištěno u žalované. Žalobkyně vyčíslila svůj nárok v celkové výši 127 716 Kč, a to jako nemajetkovou újmu, spočívající v nepříjemnostech a komplikacích během léčení v rozsahu 30 000 Kč a dále náklady, které měl vynaložit její syn během léčení žalobkyně na cestovném ve výši 69 716 Kč a ošetřovatelské péči ve výši 28 000 Kč. Žalobkyně uvedla, že její léčení bylo komplikováno různými nepříjemnosti a obtížemi, kdy v důsledku zranění byla umístěna do tzv. rámu, protože se nesměla hýbat, veškeré její potřeby byly zajišťovány zdravotnickým personálem, kdy zejména úkony spojené s hygienou pro ni byly zvláště ponižující, dostávala umělou výživu, byla po několik týdnů pod vlivem utišujících léků a popsala i postupný ozdravovací proces. Žalobkyně uvedla, že se v průběhu léčení nemohla stýkat se svou rodinou jinak, než u nemocničního lůžka, kdy jejího manžela v rekonvalescenci vozil syn na návštěvy do nemocnice a matce, postižené [anonymizováno] nemocí, se musela ze svých návštěv vymlouvat. V důsledku zranění se žalobkyně nemohla věnovat svým koníčkům - péči o zahradu, procházkám se psy, jízdám na kole a na motocyklu, na kterém jezdila také nakupovat, navštěvovat přátele a rodinu, návštěvám kulturních akcí včetně výstav apod. Rovněž se dočasně musela vzdát požitku pití kávy. Žalobkyně uplatnila své nároky u žalované postupně dopisy ze dne 12.10.2016 a 19.4.2017. Tato však poskytla pouze plnění na cestovní výlohy ve výši 1 800 Kč a na ošetřovatelskou péči ve výši 9 500 Kč.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a uvedla, že žalobkyně v rámci likvidace pojistné události vznesla nárok na bolestné ve výši 341.592 Kč podle znaleckého posudku MUDr. [anonymizováno], který žalovaná vzhledem k povaze zranění žalobkyně plně akceptovala. V bolestném je, vedle samotného bolestivého stavu, přitom zohledněna i určitá míra nepohodlí, stresu či obtíží spojených s utrpěnou zdravotní újmou, a to v rozsahu, v němž tyto zásahy do osobnostní sféry poškozené z povahy věcí souvisí s bolestí obvykle doprovázející stavy popsané v jednotlivých položkách (tzv. bolest v širším smyslu). Žalobkyní popsané obtíže přitom nevybočují z rámce předpokládaných komplikací, které může lékař ocenit procentním zvýšením bolestného. Pokud jde o promeškané společenské akce a koníčky nejsou nijak specifikovány. Cestovné žalovaná neuznala, jelikož zdravotní dokumentací nebyl prokázán jejich účel a pokud jde o ošetřovatelskou péči, tato se netýkala péče o žalobkyni, nýbrž o jejího manžela. Uplatněný nárok tak nemá příčinnou souvislost se zraněním žalobkyně. S ohledem na to navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl a přiznal žalované náhradu nákladů řízení.

3. Soud ve věci rozhodl rozsudkem č.j. 42 C 246/2017-129 ze dne 14.5.2019, kterým žalobu v plném rozsahu zamítl. Tento rozsudek byl Městským soudem v Praze jako soudem odvolacím částečně zrušen rozsudkem č.j. 35 Co 280/2019-153 ze dne 15.10.2019, a to co do částky 30 000 Kč, představující náhradu nemajetkové újmy, spočívající v nepříjemnostech a komplikacích během léčení v rozsahu 30 000 Kč. Věc tak byla v uvedeném rozsahu vrácena soudu nalézacímu k opětovnému projednání.

4. Mezi účastníky jsou okolnosti dopravní nehody nesporné, jakož i to, že žalobkyně uplatnila svůj nárok u žalované a obsah předložených lékařských zpráv.

5. Ze zprávy ošetřujícího lékaře - posudku o bolestném ze dne 23.3.2017, včetně příloh k této zprávě, týkajících se klasifikace poškození zdraví a dané anamnézy, je zřejmé, že žalobkyně utrpěla při nehodě závažná poranění.

6. Z fotografíí, které žalobkyně v rámci doplnění žaloby předložila, má soud za zjištěno, že žalobkyně vlastnila psy obou uváděných plemen, tedy leonbergra i šeltie, přičemž fena dříve uvedeného plemene porodila štěňata. Z fotografií je i zřejmé, že žalobkyně měla k uvedeným zvířatům osobní vazby, stejně jako její manžel, který byl ve stavu nemohoucího. Z fotografií je rovněž zřejmé, že žalobkyně svou matku navštěvovala (či navštívila) v blíže neurčené léčebně.

7. Z lékařské zprávy týkající se hospitalizace žalobkyně ve Fakultní nemocnici [obec] od 1.9.2016 do 12.9.2016 na Klinice anesteziologicko-resuscitačního a intenzivní medicíny a z lékařské zprávy Kliniky ortopedie a traumatologie Fakultní nemocnice [obec], týkající se hospitalizace žalobkyně od 12.9.2016 do 26.9.2016 soud zjistil, že tato utrpěla v důsledku nehody rozsáhlá poranění - [anonymizována čtyři slova], která se celkově stabilizovala k 26.9.2016, včetně hybnosti. Dle propouštěcí zprávy z 26.9.2016 [ulice] [anonymizováno] nemocnice byla žalobkyně propuštěna do domácího ošetření.

8. Žalobkyně vypověděla, že její matka zemřela 9.3.2018 v nemocnici v [obec] na následky [anonymizováno] choroby, kterou trpěla asi sedm až osm let. V době nehody žila ve [anonymizováno], kde o ni pečoval bratr žalobkyně a příležitostně také žalobkyně. V péči o matku se s bratrem více méně střídali, neboť bratr chodil do práce, takže ve všední dny to pro něj bylo poněkud obtížné. Proto se o ni starala během všedních dnů žalobkyně, přičemž měla manžela, o kterého se rovněž musela starat. Právě proto na motorce jezdila za svou matkou, které něco přivezla, zařídila, vzápětí se zase vracela zpět, aby se postarala o manžela, bylo to tedy časově velice náročné, protože na ni byli oba dva s péčí závislí, protože manžel je fyzicky postižený, matka byla zase postižená psychicky, resp. indisponována. Žalobkyně je v plném invalidním důchodu. Vzhledem k tomu, že není schopna najít si práci a žije v poněkud odlehlejší oblasti a momentálně žije sama, protože i manžel [anonymizována dvě slova] zemřel, nestíhá uvedenou péči a musí jí vypomáhat obě její děti. Manžel žalobkyně onemocněl [anonymizováno] a měl v jejím důsledku nevratně poškozenou [anonymizováno]. Byl doma, žalobkyně ho nechtěla umísťovat do nějakého ústavu, sama mu píchala injekce a pečovala o něj. Dokud byla zdravá, byla schopna rovněž pečovat o zahradu, ta má zhruba 1 500 m2 a je poměrně rozsáhlá. V současné době jí musí vypomáhat syn, který rovněž informoval manžela po nehodě, rovněž dcera jí pomáhá a syn v podstatě pomáhá dodnes, protože stromy a keře je zapotřebí jednou za čas prořezat, ostříhat a podobně, což by žalobkyně nebyla schopna. Žalobkyně měla zhruba od roku 1985 chovnou stanici leonbergerů, fena jí půl roku před nehodou zemřela a po nehodě si již novou nepořídila, protože by to nezvládla, protože dospělý pes je poměrně vysoké váhy, zemřelá fena vážila 65 kg. Žalobkyně má ještě šeltie, se kterými jezdila hodně po výstavách a s ohledem na stáří feny uvažovala o koupi nové, kdy hledala vhodnou fenu i po výstavách, nikoliv jako vystavující, ale pouze divák. Kdyby neměla tu nehodu, tak by měla v současné době dvě feny, několik vrhů. Během léčby nemohla konzumovat svou oblíbenou kávu, která je jejím životabudičem, k té se mohla vrátit až při rehabilitacích, kdy jí děti kávu přinesly a sestřičky ji potom vařily. Již před dvaceti lety si lékaři po nějaké operaci všimli, že ji na urputnou bolest hlavy pomohla právě káva a zjistili tak, že na bolest hlavy jí postačuje kofeinová tableta namísto prášků. Žalobkyně je vpodstatě závislá na kávě, je to pro ni určitý rituál. Sestřičky jí kávu nemohly předtím vařit, protože nebyla k dispozici a navíc byla žalobkyně umístěna na JIP, kde nebyla schopna se sama najíst, napít, protože měla jednak obě ruce v sádře, jednak nesměla šest týdnů kousat kvůli rozbitému obličeji a dostávala umělou výživu do žaludku. Poté dostávala výživou prostřednictvím velké injekční stříkačky, kterou sestra jí tlačila do žaludku. Žalobkyni tento způsob výživy nevyhovoval, zvedal se jí žaludek. Hadička, kterou měla v krku ji navíc nutila ke kašlání, nemohla spát a rušila ostatní pacienty, až jí museli hadičku vyndat. Při tom všem žalobkyně připustila, že by ani pití kávy z hrnku nebylo možné. Pokud jde o koníčky, které žalobkyně v době nehody nemohla realizovat, měla v plánu se manželem i přes jeho těžký stav podívat do [příjmení] na koně či na [jméno] na plochou dráhu, různé tématické výstavy, které ji jako vystudovaného zemědělce zajímají, i na psí výstavy, protože s manželem chtělu být spolu a alespoň trochu užívat života, když on sám ač nemohoucí, nebyl na rozdíl od matky žalobkyně duševně postižený. Před samotnou nehodou žalobkyně již nepracovala a starala se o manžela. Samotnou nehodu si žalobkyně nepamatuje, pouze svůj odjezd v půl druhé odpoledne, kdy očekávala návrat max. do osmi hodin, tankování benzinu a rozhovor s majitelkou čerpací stanice, poté se probudila z umělého spánku po nehodě, což byl pro ni nejhorší moment, měla zasádrované ruce, nemohla mluvit, byla zaintubovaná. Pochopila, že se něco stalo a uvažovala, zda vůbec bude schopna chodit. Pak během dne zaslechla, jak se o její nehodě baví sestřičky, že jeden řidič nedal druhému přednost. Nemohla věřit tomu, že by to byla ona, protože by nikdy neudělala takovou chybu. Což ostatně potvrdil i její bratr svým komentářem nehody, kdy se ptal, kdo jí vjel do cesty Až při návštěvě dětí se dozvěděla, co se vlastně stalo. Motocykly jsou proti srdeční záležitost, už jako dítě se těšila, až bude moct na nich jezdit a jezdí na motocyklu od svých patnácti let. Po probuzení nevěděla, zda bude schopná ještě jezdit, kdo se postará o manžela, co si asi myslí matka, když za ní nepřijela. S manželem na sobě byli psychicky závislí, byl to muž jejího života. Nedokázala si představit, že by se o něj staral někdo jiný a měla velký strach. Nebyla si jistá, zda ji syn bude schopen nahradit, protože měl v té době partnerku po [anonymizována dvě slova]. Dcera, pracuje ve vedení [anonymizováno], v té době byla velmi vytížená a jezdila často do zahraničí, neměla by na péči o manžela čas. Maximálně o víkendu, což však již zvládl syn, který pracuje na střídavé směny. Bylo to také pro něj velice náročné a byl nevyspalý. Syn pracuje jako kuchař a během jednotlivých směn zajížděl za manželem žalobkyně, aby se o něj postaral a připravil mu vše potřebné. Matka žalobkyně se o nehodě nedozvěděla, když s ni žalobkyně mluvila vymlouvala se na indisozici manžela, protože jí to nemohla říct. Nemoc matky žalobkyně byla v tak pokročilém stadiu, že již v té době měla být umístěna v nějakém sanatoriu. O tom se dozvěděli až krátce před její smrtí, když se ji podařilo umístit do léčebny v [obec] a lékaři jim tuto informaci sdělili, navíc i to, že její medikace nebyla správná a na nemoc nezabírala. Rodina proto zahájila jednání o umístění babičky do léčebny i bez jejího souhlasu, avšak toto již se s ohledem na úmrtí pacientky nedokončilo.

9. Svědek [jméno] [příjmení], syn žalobkyně, vypověděl, že poté, co byl 1.9.2016 informován o nehodě své matky, byl zrovna v práci a snažil se dovolat i jejímu druhovi, který v té době nebyl v dobrém zdravotním stavu. Druh měl však vybitý telefon, proto se svědek omluvil v práci a jel mu osobně sdělit, co se stalo. Došlo mu, že nehoda byla vážná a začal řešit nezbytné záležitosti, postaral se v rychlosti o druha matky a co nejrychleji poté jel za matkou do nemocnice v [obec] – [anonymizováno]. S ohledem na stav pacienty mu však byly umožněny návštěvy až po několika dnech. V následujících dnech navštěvoval střídavě matku a jejího druha, kde dostával nějaké úkoly. Se sestrou rovněž řešil péči o druha matky, uvažovali, jak asi léčba matky skončí. Když už matka mohla zhruba po jednom až dvou týdnech mluvit, zadávala mu úkoly, vyptávala se na druha, který nemohl chodit. Matka před nehodou nenechávala svého partnera doma samotného, odjela jen na chvíli do práce, či něco zařídit, ale snažila se být co nejvíce doma, protože její druh již nebyl schopen se o sebe postarat. Péče tak přešla převážně na svědka, který tak dělil svůj čas mezi péči o druha matky, svou přítelkyni, práci, vozil druha matky na návštěvy do nemocnice a zpět domů. To trvalo přibližně 6 týdnů, kdy obstarával i nákupy, aby ten byl zajištěn po dobu, kdy svědek musel do práce. Poté byla žalobkyně převezena na dva měsíce do [obec] a poté jí začaly rehabilitace. Během té doby se již o péči s matkou střídali, byla schopna alespoň uvařit čaj, převážně však péče byla na svědkovi. Pokud jde o sestru, ta by se v péči mohla rovněž zúčastnit, ale je časově velmi vytížená. Jezdila tedy spíše jen do nemocnice na návštěvu a předávala svědkovi od matky vzkazy, co je třeba udělat. Svědek uvedl, že v souvislosti s návštěvami matky v nemocnici pociťoval velkou bezmoc a uvědomuje si, že již s matkou nebude moci jezdit na motorce jako dříve. Pokud jde o péči o zahradu, nyní ji převzal sám, protože se jedná o rovinatý terén o rozloze téměř 1500 metrů a sekání trávy by pro matku bylo příliš náročné. Dříve to zvládala matka sama, když přijeli na grilování, již bylo vše hotovo, včetně živého plotu. Svědek konstatoval, že si dnes připadá jako nádeník, protože musím mezi prací honem rychle všechno stihnout. Matka měla dříve chovnou stanici, plemeno leonbergerů (velkých psů o váze 65- 70 kg). Ještě před nehodou zemřel oblíbený pes a uvažovali o jeho náhradě, ale to již dnes není v matčiných silách. Rovněž fenu šeltie, ale ta nemohla mít štěňata a je již stará. Matka proto chodila po výstavách a uvažovala o vhnodném psu na chov. Kvůli nehodě již na to nedošlo. Matka má stále kontakty mezi majiteli chovných stanic a z výstav, na které chodila. Svědek vypověděl, že se jeho matka starala o svou nemocnou matku v mezích časových možností a podle počasí. V letních měsících, kdy byly na zahradě, se snažila ji navštívit častěji, třikrát či čtyřikrát do měsíce. Občas sám přijel na motorce a společně s matkou babičku navštívili. Stav babičky svědek popsal shodně s popisovanými zkušenostmi osob, které mezi svými blízkými měly nemocného s [anonymizováno] nemocí – [anonymizováno 11 slov]. Mimo jiné byly nuceni odpojit v domě plyn, aby nedošlo k nehodě. Co se týče koníčků, matka již není schopna jezdit na motocyklu, což ji velice trápí, velkého psa by již nezvládla a i pro svědka by to byla další zátěž, se sestrou svědka navštěvovala před nehodou kulturní akce, divadlo, občas koncerty, což během léčení nemohla. A dnes již není schopna se tak postarat o zahradu jako dříve. Matka v době léčení pociťovala úzkost kvůli péči o svého druha a matku, nevěděla detaily o péči o ně, jaký bude mít její nehoda dopad. Babička, za kterou matka jela, se o nehodě dozvěděla až po dvou letech od nehody.

10. Z objednávky žalobkyně na vyšetření [anonymizována dvě slova] a [příjmení] tank – [anonymizováno] od 8.11.2016 do 14.12.2016, ze zprávy o ambulantním vyšetření z 1.2.2017 [ulice] [anonymizováno] nemocnice, [anonymizováno 8 slov] Na [příjmení] [příjmení] z 15.2.2017, včetně grafického zachycení srdečního tepu, zprávy o ambulantním vyšetření z 15.3.2017 a záznamu z vyšetření (základní laboratorní vyšetření a předoperační závěr bez kontraindikací ze dne 28.2.2017), výměnného listu – poukazu z 10.1.2017 z gynekologie a zpráva o ambulantním vyšetření ze 17.1.2017 (zde se konstatuje, že pacientka je při této kontrole [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]. Hybnost levým karpem je omezena ve všech směrech.) a propouštěcí zpráva [ulice] [anonymizováno] nemocnice v [obec] ze dne 27.2.2017, má soud za prokázáno, že žalobkyně podstupovala v průběhu léčení řadu vyšetření a rehabilitačních procedur.

11. Z fotografií, předložených žalobkyní, soud konstatuje, že žalobkyně v průběhu svého života navštěvovala psí výstavy, jezdila na koni a motocyklu. Fotografie jsou nepochybně vyhotoveny v různých obdobích života žalobkyně, kdy vzhled žalobkyně se s věkem mění. Až na dvě fotografie, datované 7.7.2016, jsou všechny ostatní fotografie datovány 20.2.2019, což zcela jednoznačně koliduje s obsahem některých fotografií, na kterých je zachyceno neodpovídající roční období (např. na momentkách s koněm, založené ve spise na čl. 97, fotografií z výstavy šeltií č.l. 98 či momentce dětí při letním posezením na čl. 102).

12. Podle § 6 odst. 2 písm. a) zákona č.168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením. Podle § 9 odst. 1 cit zákona poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24.

13. Podle § 2958 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ O.Z.“) při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného buď peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

14. Z provedených důkazů a skutečností mezi účastníky nesporných má soud za prokázané, že žalobkyně byla dne 1.9.2016 účastnicí dopravní nehody, při které utrpěla vedle otřesu mozku těžká zranění páteře, lebky, pánve, obratlů a řady dalších kostí. Její léčba trvala až do 27.2.2017, kdy byla konstatována stabilizace stavu. Žalobkyně nejprve uplatnila u žalované nárok na bolestné ve výši 341 592 Kč, který žalovaná v plném rozsahu uhradila. Dopisy ze dne 12.10.2016 a 19.4.2017 poté uplatnila žalobkyně u žalované nárok na náhradu nemajetkové újmy, spočívající v komplikacích léčby a nepohodlí s léčbou spojeným a nároky svého syna v podobě náhrady cestovních výdajů a ošetřovného (tyto již nejsou předmětem řízení).

15. K uplatněné náhradě žalobkyní tvrzených obtíží a nepříjemností, spojených s léčením, soud konstatuje, že žalobkyně popsala v rámci své léčby okolnosti, které se s ohledem na rozsah poranění dala nepochybně očekávat. Tzv. rámování, jakož i to, že je pacient odkázán na péči druhých nejen v oblasti hygieny, by zajisté pociťoval jako nepříjemné až ponižující každý z nás. Určitý diskomfort v souvislosti s léčbou je však již obsažen v rámci bodového ohodnocení bolestného, které nebylo mezi stranami sporné a jako takové bylo žalovanou uhrazeno (bolestné v širším smyslu). Do těchto obtíží spadá také nemožnost pití kávy, které bylo sice pro žalobkyni nepříjemným, ale současně nezbytným diskomfortem. Jak sama připustila, nebyla na jednotce JIP schopna udržet hrnek, natož jíst a pít. Jedná se o obtíže, které v souvislosti s léčbou lze rovněž očekávat. A konečně pokud žalobkyně uváděla, že jí v důsledku absence konfeinu bolela hlava, jestliže žalobkyně z dřívějších zkušeností ví, že jí na tyto obtíže pomáhají kofeinové tablety, nic jí nebránilo o tyto požádat, jakmile to léčba umožňovala. Pokud žalobkyně předloženými fotografiemi hodlala prokázat, že v době léčby nemohla provozovat na fotografiích zachycenou činnost, potom soud uvádí, že tyto důkazy prokazují pouze to, že se v průběhu života žalobkyně věnovala určitým aktivitám, avšak již nikoliv to, že se jim věnovala i v době, kdy došlo k dopravní nehodě a zranění žalobkyně. Pokud žalobkyně i její syn ve svých výpovědích shodně uvedli, že žalobkyně plánovala pokračovat s chovem plemene leonbergerů, tedy velkých psů, když jí půl roku před nehodou zemřela chovná fena a po nehodě již si na tento chov netroufala, nelze s jistotou tvrdit, že by své možnosti (ať již s ohledem na věk či péči o blízké) nepřehodnotila sama žalobkyně i v případě, že by k nehodě nedošlo. Chovu šeltií, malého psího plemene, v tomto smyslu ani poúrazový stabilizovaný stav žalobkyně nebrání, když plemena podobného typu nezřídka chovají i osoby invalidní a s mnohem většími zdravotními omezeními. Nepokračovat v chovu těchto psů, resp. tento chov nezakládat, je tak čistě rozhodnutím žalobkyně. Ani z výpovědi žalobkyně či jejího syna nelze beze vší pochybnosti dovodit, že by se žalobkyně s určitostí zúčastnila jí uváděných akcí, byť obecně se jednalo o typ akcí, které s oblibou navštěvovala. Soud rovněž nepovažuje za důvodné obavy žalobkyně o péči o své blízké, když jednak konkrétně o matku pečoval především její bratr, který bydlel v její blízkosti. Z výpovědi syna žalobkyně přitom vyplynulo, že ji navštěvovala příležitostně, častěji v letních měsících, asi 3-4x do měsíce. V tomto se výpověď syna žalobkyně rozchází s výpovědí žalobkyně, z jejíž výpovědi vyplynulo, že se o matku starala prakticky denně, navzdory náročné péči o svého nemohoucího manžela. Soud s ohledem na náročnost podobné péče spíše považuje za pravděpodobnou výpověď syna žalobkyně. Obavy žalobkyně o péči o její matku či manžela rovněž soud nepovažuje za důvodné, když žalobkyně nejenže má dvě dospělé děti, ale také bratra. V této souvislosti soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 5. 2019, sp. zn. 25 Cdo, podle kterého další nemajetková újma při ublížení na zdraví ve smyslu § 2958 o. z. může spočívat i v tom, že poškozený není dočasně schopen se postarat o osobu blízkou, závislou na jeho péči, a má důvodnou obavu, že se o takovou osobu nepostará někdo jiný. V daném případě zde nepochybně jiná osoba z okruhu rodinných příslušníků žalobkyně byla a obavy tak nebyly na místě. Soud však v intencích shora uvedeného rozhodnutí dospěl k závěru, že je na místě posouzení další nemajetkové újmy, spočívající v obavách o matku a manžela, jako takové. Krátce po té nehodě a v průběhu léčení, nemohla žalobkyně s ohledem na svůj stav, ale i stav a věk obou blízkých, nevěděla, kdy a zda se k nim zase vrátí, jakým způsobem bude probíhat její léčení a určitou obavu o to, zda se s nimi znovu setká, určitě pociťovat mohla. Z tohoto důvodu část nároku, týkající se obav o užití si přítomnosti svých blízkých soud považuje za důvodný, přičemž s ohledem na rozsah dalších obtíží, které jsou v uvedeném nároku obsaženy, kdy byla uplatněna jednak komplikace léčby, jednak nemožnost věnovat se svým koníčkům a jednak obavy o osoby blízké, soud dospěl k závěru, že je zde dán důvod pro náhradu 1/3 těchto dalších obtíží a přiznal žalobkyni částku 10 000 Kč spolu s požadovaným příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

16. Soud žalobu proto v návaznosti na shora uvedené ve zbývajícím rozsahu jako nedůvodnou zamítl.

17. Výrokem III. soud rozhodl o nákladech řízení žalované v rámci obou řízení před soudem nalézacím a řízení před soudem odvolacím podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaná měla ve věci úspěch co do částky 117 716 Kč, zatímco žalobkyně co do částky 10 000 Kč. Žalované, která měla úspěch co do 92,17 % (zatímco žalobkyně měla úspěch co do 7,83 %), proto soud přiznal právo na náhradu nákladů před soudy obou stupňů v rozsahu 84,34 %. Žalované vznikly náklady prvního nalézacího řízení před v rozsahu pěti úkonů po 6 220 Kč z punkta 127 716 Kč dle vyhl. 177/1996 Sb., v platném znění (za převzetí zastoupení a přípravu, vyjádření k žalobě, účast u dvou jednání a závěrečný návrh). Dále soud přiznal 5x režijní paušál po 300 Kč dle vyhl. 177/1996 Sb., v platném znění, to vše s 21% DPH ve výši 6 846 Kč. V rámci odvolacího řízení žalované vznikly náklady v rozsahu dvou úkonů po 6 220 Kč (vyjádření k odvolání a účast na ústním jednání) + 2x režijní paušál po 300 Kč dle vyhl. 177/1996 Sb., v platném znění, to vše s 21% DPH ve výši 2738,40 Kč. V rámci nalézacího řízení po částečném vrácení věci vznikly žalované náklady řízení v rozsahu jednoho úkonu po 6220 Kč (účast při ú.j. 22.9.2020) + 2x režijní paušál po 300 Kč dle vyhl. 177/1996 Sb., v platném znění, to vše s 21% DPH ve výši 1369,2 Kč Celkem tedy 63 113,60 Kč. Poměrná část celkových nákladů řízení, na které má žalovaná právo, tak činí 53 230,01 Kč.