42 C 277/2017

Plný text

název soudu rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastupování anonymizováno 5 slov adresa o zaplacení 5 774 606,90 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 5 774 606,90 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 2 000 000 Kč od 21. 12. 2017 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení před soudem I. i II. stupně částku 4 800 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne 21. 12. 2017 domáhal na žalované odškodnění v celkové výši 5.774.606,90 Kč z titulu nesprávného postupu notářky JUDr. [jméno] [příjmení] při vyhotovení notářského zápisu, sp.zn. [anonymizována dvě slova] [rok] spojeného s doložkou o vykonatelnosti notářského zápisu. Žalobce požadoval náhradu škody, představující jistinu promlčené pohledávky ve výši 2.000.000 Kč, ušlý zisk ve formě nezaplaceného úroky ve výši 10% ročně za období od 1.11.2007 do 19.12.2013, který vyčíslil ve výši 1.226.301,37 Kč, ušlý zisk ve formě nezaplaceného úroků z prodlení ve výši 18% za období od 1.7.2007 do 19.12.2013 ve výši 2. 328.657,53 Kč, dále požadoval náhradu nákladů řízení povinného ve výši 51.514 Kč, náklady exekuce ve výši 7.800 Kč, náklady nalézacího řízení ve výši 160.334 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 5.762.642.790 Kč od 20.12.2013 do zaplacení. Žalobce uvedl, že na základě smlouvy o půjčce ze 4.2.2007 uzavřel s [jméno] [příjmení] (dále jen„ dlužník“) smlouvu o půjčce, na jejímž základě poskytl dlužníkovi půjčku ve výši 2.000.000 Kč. Dne 7.2.2007 byl na základě této smlouvy o půjčce sepsán notářský zápis s doložkou přímé vykonatelnosti, který následně s ohledem na to, že dlužník neplnil své povinnosti ze smlouvy o půjčce, uplatnil v rámci exekučního řízení u [název soudu], který nařídil na majetek dlužníka exekuci usnesením ze dne [datum rozhodnutí] pod sp.zn. [číslo jednací]. Dlužník proti tomuto usnesení podal odvolání, na jehož základě [anonymizována dvě slova] následně usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] citované usnesení obvodního soudu změnil a návrh na nařízení exekuce zamítl a přiznal dlužníkovi náhradu nákladů řízení. [název soudu] konstatoval, že notářský zápis ze dne 7.2.2007 nesplňoval náležitosti stanovené pro sepisování notářských zápisů notářským řádem, protože neobsahuje doložku vykonatelnosti, protože neobsahuje řádné prohlášení dlužníka jako osoby povinné s vykonatelností notářského zápisu, protože prohlášení je podmíněno budoucím poskytnutím půjčky. Právní úprava, účinná v době sepsání zápisu však byla založena na tom, že dohoda následuje po hmotněprávním titulu. Ze strany notářky, která tento notářský zápis sepsala, proto došlo k pochybení a z tohoto důvodu žalobce uplatnil 27.7.2011 u žalovaného nárok na náhradu škody, která mu vznikla v důsledku jednání notářky JUDr. [jméno] [příjmení]. Žalovaná konstatovala promlčení daného nároku a dále konstatoval, že nelze dovodit existenci škody, když žalobce dosud svůj nárok neuplatnil za dlužníkem. Žalobce tedy nárok uplatnil u [název soudu] žalobou proti dlužníkovi, soud jí však nevyhověl, protože akceptoval námitku promlčení ze strany dlužníka a rozsudkem ze dne 22 10 2013 pod č.j. [číslo jednací] žalobu zamítl. Žalobce tedy na základě tohoto sporu opět požádal žalovanou o vypořádání odškodnění, a to žádostí ze dne 19.12.2013. Žalobce rovněž za účelem usnadnění vypořádání daného nároku vstoupil do jednání se svou pojišťovnou. Žalovaná však nárok žalobce neodškodnila a následně stanoviskem ze dne 10.10.2014 konstatovala, že neshledala příčinnou souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody, přičemž naznačila určitý podíl spoluodpovědnosti na vzniku škody i ze strany žalobce (s ohledem na jeho vzdělání). To však žalobce považuje za nepřijatelné, když se soudy při posuzování platnosti notářských zápisů jako exekučních titulů opíraly o právní názor [název soudu] ve věci sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], který ani notářka v době vyhotovení notářského zápisu nemohla znát.

2. Žalovaná žalobou uplatněné nároky neuznala s tím, že v dané věci chybí odpovědnostní titul státu za škodu, přičemž učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobce dne 7.1.2014 (podáním ze dne 19.12.2013) uplatnil nárok na poskytnutí náhrady škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., ve výši 5.762.642,90 Kč (tzn. 2.000.000 Kč promlčená jistina pohledávky, 39.550 Kč náhrada nákladů povinného v exekučním řízení, 7.800 Kč náklady exekuce, 80.000 Kč soudní poplatek za nalézací řízení, 80.334 Kč náhrada nákladů žalovaného v nalézacím řízení, 1.226.301,37 Kč sjednaný úrok ve výši 10% p.a. ode dne 1.11.2007 do dne 19.12.2013, 2.328.657,53 Kč sjednaný úrok z prodlení ve výši 18 % p.a. za období ode dne 1.7.2007 do dne 19.12.2013). Žalovaná nárokům žalobce nevyhověla ani zčásti, což mu sdělila stanoviskem ze dne 10.10.2014, přičemž v té době vycházela výlučně z rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kterým bylo změněno usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], o nařízení exekuce proti povinnému dlužníkovi tak, že byl návrh na nařízení exekuce podle notářského zápisu JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 7.2.2007, sp.zn. NZ 33/ 2007, zamítnut. Žalovaná konstatovala, že tento názor byl následně překonán usnesením velkého senátu [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], čj. [spisová značka], které se zabývalo téměř totožným případem nařízení exekuce čj. [číslo jednací] mezi stejnými účastníky, ve stejných pozicích a na základě obdobného notářského zápisu (v posuzovaném řízení vyhotoveném notářkou JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem v [obec]), na základě typově shodné smlouvy o půjčce připravené žalobcem. Velký senát [název soudu] sp. zn. [spisová značka] konstatoval, že notářský zápis jako exekuční titul v dané věci je vykonatelný. Žalovaná v této souvislosti obsáhle citovala z předmětného usnesení [název soudu], aby doložila aplikovatelnost uvedeného rozhodnutí i pro exekuci vedenou pod sp.zn. [spisová značka] na základě notářského zápisu JUDr. [jméno] [příjmení]. Podle závěrů usnesení [název soudu] tedy notářský zápis se svolením k vykonatelnosti ohledně pohledávky ze smlouvy o budoucí smlouvě o půjčce, vyhotovený JUDr. [jméno] [příjmení] žádnými vadami netrpěl a byl způsobilým exekučním titulem. V této souvislosti vyjádřila politování nad tím, že se žalobci jako oprávněnému v exekučním řízení vedeném pod sp.zn. [spisová značka] nepodařilo dosáhnout téhož, jako v exekučním řízení sp. zn. [spisová značka], a že jeho dovolání proti napadenému rozhodnutí [anonymizována dvě slova] bylo odmítnuto. Žalovaná dále uvedla, že žalobce po podání návrhu na předběžné projednání nároku podal k [název soudu] žalobu o náhradu škody pod sp. zn. [spisová značka], přičemž řízení bylo usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] přerušeno a následně usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo řízení zastaveno dle ustanovení § 111 odst. 4 o.s.ř., neboť v zákonem stanovené lhůtě nebyl podán návrh na pokračování v řízení. Řízení pravomocně skončilo dne 12.12.2017. Namítla, že není na jisto postaveno, že by v případě vykonatelnosti notářského zápisu by žalobce svůj závazek vůči dlužníku vymohl a v jaké výši a rovněž i solventnost dlužníka v průběhu exekučního řízení, přičemž poukázala na judikaturou ustálený úzus, že stát je v pozici tzv. posledního dlužníka. Žalovaná rovněž upozornila, že žalobce se proti konečnému rozhodnutí soudu ve věci sp.zn. [spisová značka] (tzn. v řízení, v němž se proti dlužníkovi po zamítnutí exekuce domáhal zaplacení závazku ze smlouvy o půjčce) nebránil. Namítla, že exekuční řízení vedené před [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] (v němž byla konstatována nevykonatelnost exekučního titulu) vyvolalo stavění běhu promlčecích lhůt ve smyslu § 112 (starého) OZ, tedy v případě, že exekuční řízení vyvolalo stavění běhu promlčecí lhůty, nemohl by být rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], jímž soud pro promlčení zamítl žalobu žalobce proti dlužníkovi, věcně správný a tedy by došlo k přetržení příčinné souvislosti mezi pochybením notářky a majetkovou újmou. Toto však již s ohledem na nečinnost žalobce ohledně opravného prostředku proti rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], nelze jednoznačně potvrdit. Pokud jde o zbylou škodu, žalovaná uvedla, že jednak není naplněna podmínka příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody, jednak žalobce hodnověrně neprokázal vznik, respektive výši nárokované škody. Žalovaná zásadně odmítla odkaz žalobce na promlčecí dobu v délce 10 let (založenou právě neplatným notářským zápisem), protože notářský zápis není rozhodnutím (viz. Usnesení [název soudu] ze dne 11. 2. 2015 citované výše) a nemá ani účinky, které zákon s rozhodnutím spojuje. Má povahu veřejné listiny (srov. § 6 not. ř.) a není vybaven účinky právní moci ani závaznosti pro účastníky a pro všechny orgány, jaké mají například rozhodnutí soudu vydaná v občanském soudním řízení (srov. § 159a o.s.ř.). Pohledávka žalobce také v tomto notářském zápisu nebyla povinným uznána a jako taková se tedy podle ustanovení § 110 odst. 1 nepromlčovala ve lhůtě 10 let od splatnosti smlouvy o půjčce, jak se nesprávně žalobce domnívá, ale v obecné 3 leté promlčecí době dle § 101 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. Žalobce se tedy rozhodně na žádnou 10 letou promlčecí dobu spoléhat nemohl. A konečně pokud jde o tvrzení žalobce, že s ním měla žalovaná po roce 2014 intenzivně jednat o smírném řešení po roce 2014 a slibovat žalobci uzavření dohody o narovnání, kdy toto jednání žalobce považuje za rozporné s dobrými mravy, žalovaná sliby o uzavření dohody o narovnání negovala a konstatovala, že byla pouze oslovena pojišťovnou [anonymizováno] ve věci jejího pojištěnce notářky JUDr. [jméno] [příjmení], s návrhem uzavření dohody o narovnání, a to na základě podnětu ze strany žalobce. Po důkladném prošetření věci ale žalovaná neshledala důvody pro uzavření takové dohody a k jejímu uzavření proto nepřistoupila. V žádném případě proto z její strany nedošlo k porušení zásady pacta sunt servanda, jak tvrdí žalobce, protože žádný příslib v daném směru žalovaná vůči žalobci neučinila. Na základě výše uvedeného navrhla, aby do řízení přistoupila na straně žalované jako vedlejší účastník notářka JUDr. [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [obec a číslo] a pojišťovna [právnická osoba], [IČO], se sídlem [ulice a číslo], které mají právní zájem na výsledku řízení. Závěrem žalovaná shrnula, že v daném případě především chybí odpovědnostní titul státu za škodu; navíc byl nárok žalobce promlčen; žalobce dostatečně nehájil svá práva vůči dlužníkovi, když nepodal odvolání proti rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], takže z nepříznivého výsledku může dovozovat důsledky jen sám pro sebe (zásada vigilantibus iura scripta sunt) a vznesla námitku promlčení daného nároku, protože žalobce se o vzniku škody a o tom, kdo za ni odpovídá dozvěděl nejpozději dne 18.3.2011, kdy bylo [název soudu] pod č.j. [číslo jednací], rozhodnuto tak, že návrh na exekuci byl zamítnut. S ohledem na shora uvedené žalovaná navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl a přiznal žalované náhradu nákladů řízení.

3. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

4. Podle § 13 odst. 1, 2 zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávný úřední postup je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Práva na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

5. Podle § 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

6. Podle § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí.

7. Podle § 35 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. [Obsah přílohového spisu]

9. Vyjádřením ze dne [datum] reagovalo [stát. instituce] na podání žalobce ze dne 11.7.2011, doplněné dne 25.6.2012 ve věci uplatnění žádosti o náhradu škody, která měla být dle jeho tvrzení způsobena nesprávným úředním postupem notáře.

10. Právní zástupkyně žalobce učinila nesporným, že ve vyjádření žalované je konstatováno datum podání prvního uplatnění nároku, a sice 11.7.2011.

11. Uplatněním nároku na náhradu škody ze dne 11.7.2011, doručeným [stát. instituce] dne 27.7.2011, uplatnil žalobce poprvé svůj nárok z titulu nesprávného postupu notářky (viz tato žaloba).

12. Dne 4.1.2012 [stát. instituce] informovalo žalobce, že mu byla doručena žádost žalobce ve věci uplatnění nároku na náhradu škody vedené pod č.j.: ODSK 2027 s tím, že se omlouvá za opoždění s vyřízením, které je způsobeno velkým počtem přijatých žádostí. Rovněž žádá o doplnění, potvrzení o zaplacení nákladů ve výši 39 550 Kč a 7 800 Kč a pro případ, že by byla žádost posouzena jako oprávněná i o sdělení bankovního spojení s tím, že jakmile provede nezbytná šetření, bude o stanovisku k žádosti ihned informovat.

13. Doplněním žádosti o náhradu škody ze dne 25.6.2012 žalobce doplnil [stát. instituce] svou původní žádost ze dne 11.7.2011 v návaznosti na sdělení žalované z 20.3.2012, že žádost byla posouzená jako předčasná, neboť ve věci bylo podáno dovolání proti usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] pod sp.zn. [číslo jednací], tedy svou žádost z 11.7.2011 doplňuje s tím, že [název soudu] usnesením ze dne [datum rozhodnutí] pod sp.zn. [číslo jednací] podané dovolání odmítl a uložil povinnost zaplatit na náhradě nákladů dovolacího řízení povinného, zde specifikovanou částku. Dovolání bylo podáno z důvodu právní jistoty i řízení o náhradu škody k prokázání toho, že byly použity všechny zákonné prostředky ke vrácení nepříznivého rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum] odvolacím řízení ve věci samé. Dále specifikoval náklady dovolacího řízení a samotný nárok s tím, že ze škody skutečné tuto tvoří promlčená jistina pohledávky ve výši 2 000 000 Kč, náhrady nákladů povinného ve výši 51 514 Kč a náklady exekuce ve výši 7800 Kč. Dále z ušlého zisku tvoří dle žalobce sjednaný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 000 000 Kč za období od 10.2.2007 do zaplacení, který vyčísluje k uvedenému dni, tedy ke dni 25.6.2012 ve výši 1 074 255,56 Kč a sjednaný sankční úrok ve výši 18 % ročně z částky 2 000 000 Kč za období od 1.7.2007 do zaplacení, který k uvedenému dni činí 1 794 591,91 Kč a specifikuje tedy částku v celkové výši 4 928 161.47 Kč.

14. Sdělením [stát. instituce] ze [datum] k podání žalobce z 11.7.2011 k doplněnému žalobcem 25.6.2012, žalovaná konstatovala, že v rámci odpovědnosti za škodu musí být současně naplněny všechny tři složky. K požadovanému odškodnění již promlčené pohledávky ve výši 2 000 000 Kč s příslušenstvím žalovaná nárok označila za nedůvodný. U pohledávky sice zanikla soudní vynutitelnost, ale dlužník ji může uhradit dobrovolně a její uhrazení nelze pokládat za bezdůvodné obohacení. S ohledem na to, že klient dosud neuplatnil svůj nárok vůči tomu, kdo mu způsobil škodu, nelze odůvodnit existenci škody ani příčinnou souvislost. Mezi tvrzeným nesprávným úředním postupem notáři o vzniku škody a nejsou tedy dány předpoklady odpovědnosti za škodu. K požadované náhradě škody spočívající v nákladech exekuce ministerstvo sdělilo, že může mimosoudně vypořádat pouze nároky náležitě doložené a zcela nesporné, co do základu i výše. Vzhledem k tomu, že požaduje za spornou příčinnou souvislost mezi škodou a nesprávným úředním postupem s ohledem na tvrzení dlužníka, že přičemž dlužnou částku již měl uhradit k 31.10.2007 a dále s ohledem na jeho tvrzení, že předmětný notářský zápis nepodepisoval, nemá [stát. instituce] provádět rozsáhlé dokazování a odkazuje v tomto na soud. S ohledem na to uzavírá, že tedy daným sdělením je mimosoudní projednání věci považované za ukončené.

15. Žádostí o prošetření postupu odboru odškodňování ze dne 23.7.2012 požádal žalobce [stát. instituce] (prostřednictvím náměstka JUDr. [jméno] [příjmení]) o prošetření postupu odboru odškodňování ve věci uplatněného nároku na náhradu škody dle sdělení ze dne 17.7.2012, kdy rozvedl danou situaci a uvedl, že považuje označení nároku na náhradu škody k požadavku na zaplacení jistiny jako nedůvodný ze strany odboru odškodňování za zmatečné. Především žádost podával sám za sebe, neví koho má odbor odškodňování na mysli, když píše o„ vašem klientovi“, dále není pravdou, že neuplatnil nárok na náhradu škody vůči tomu, kdo mu ji způsobil. Škoda byla způsobena nesprávným úředním postupem notáře, jak je určeno shora, vůči notáři nárok na náhradu škody uplatnit nemohl, protože je vyžadováno, aby jej uplatnil na státu, což tedy učinil. Pokud odbor odškodňování měl na mysli, že nárok naplnění, tedy na škodu, měl uplatnit vůči dlužníkovi, učinil tak v rámci exekučního řízení, kdy dlužník [jméno] [příjmení] plnění odmítl a již v exekučním řízení namítl promlčení dané pohledávky. V závěru konstatuje, že ze spisového materiálu soud a jeho názoru jsou zřejmé následující skutečnosti, tedy že notářský zápis neobsahuje dle pravomocného rozhodnutí náležitosti stanovené zákonem a v důsledku toho není exekučním titulem. Návrh na nařízení exekuce byl podán proti povinnému [jméno] [příjmení] a byl pravomocně zamítnut. Pohledávka na zaplacení 2 000 000 Kč nebyla [jméno] [příjmení] zaplacena. Její zaplacení bylo odmítnuto a v současné době je promlčená. V rámci exekučního řízení mu bylo pravomocně uloženo nahradit povinnému náklady řízení a nahradit náklady exekuce. Škoda byla uplatněna následně vznikla v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem notářky při sepsání notářského zápisu. K těmto nárokům tedy spočívajícím v povinnosti nahradit náklady povinnému a povinnosti hradit náklady dovolacího řízení se odbor odškodňování nevyjádřil vůbec. Na základě uvedených skutečností tedy žádá, aby byl postup odboru odškodňování prošetřen a posouzení nároku bylo zmíněno ve shodě s uvedenými skutečnostmi a právnímu zdůvodnění.

16. Další žádostí o odškodnění za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci ze dne [datum] dle podacího razítka zaslaného [datum] [stát. instituce] požádal žalobce v návaznosti na výsledky projednávání žádosti o odškodnění, které podal [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] o opětovné projednání a náhradu škody. Původní nárok byl [stát. instituce] odborem odškodňování dopisem ze dne 17.7.2012 odmítnut. Žalobce zde konstatoval, že postupoval v dobré víře, že sepsaný notářský zápis je platným exekučním titulem, avšak ve skutečnosti tomu tak nebylo. Poté co [stát. instituce] doplnil požadované doklady mu bylo sděleno 14.8.2012, že nárok je nedůvodný s tím, že u pohledávky zanikla soudní vynutitelnost, ale dlužník ji může uhradit dobrovolně. V souladu s tímto právním názorem [stát. instituce] tedy podal 22.8.2011 [název soudu] žalobu o zaplacení 2 000 000 Kč s příslušenstvím. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] byla [anonymizováno] pro [anonymizováno] povinnost žalobci nahradit žalovanému [jméno] [příjmení] náklady řízení ve výši 80 344 Kč. Tato škoda je v příčinné souvislosti se sepsáním předmětného notářského zápisu, bez ohledu na smlouvu o půjčce podepsanou dne 4.2.2011, přičemž tedy žádá, aby byla škoda v důsledku neplatného notářského zápisu žalobci nahrazena, když tuto vyčíslil na částku 5 762 642,90 Kč dle rozepsaných jednotlivých položek.

17. E-mailem ze 16.11.2017, zaslaný [jméno] [příjmení] [celé jméno žalobce] s tím, že tedy tento uvádí, že mu pan [příjmení] říkal, že je vše vyřešeno. Pokud ne, bude věc urgovat na [stát. instituce].

18. E-mailem ze 16.11.2017 [celé jméno žalobce] [příjmení] [příjmení] sdělil, že bohužel nic vyřešeno není, mluvil před 14 dny s panem [příjmení], informoval ho, údajně daná věc leží na [stát. instituce].

19. E-mailem ze 16.11.2017, zaslaný [celé jméno žalobce] [příjmení] [příjmení] s tím, že práce již rozdal, některé jsou zčásti hotové, hodlá se setkat na detailech práce a i nad finálem odškodnění, které stále leží na [stát. instituce].

20. E-mailem ze 16.11.2017, zaslaný [jméno] [příjmení] [celé jméno žalobce] s tím, že tento žádá o rozdělení prací v rámci týmu, aby všichni měli jasné úkoly s tím, že tedy žádá o setkání, kde by mohly být dohodnuty detaily, přip. završena akce odškodnění.

21. E-mailem z 18.11.2017 s názvem„ [anonymizována dvě slova]“ informoval [jméno] [příjmení] z advokátní kanceláře [jméno] [příjmení] [jméno] [jméno] [celé jméno žalobce] na e-mail [email], že na [stát. instituce], u pana [příjmení], a pak také v [anonymizováno], u pana [příjmení], zjistil, že je vše jinak. Podle ředitele odboru, [příjmení], vznikly hned tři problémy, a sice údajný nesouhlas Renomie, který [anonymizováno] znejistil, údajná formální chyba ve smlouvě v označení řízení a nesouhlas, resp. nepodepsání ze strany náměstka [příjmení]. K uvedeným třem problémům uvádí:. K prvnímu problému – tento byl potvrzen i ze strany pana [příjmení] Pan [anonymizováno] se dohodl s ředitelem odboru [příjmení], že problém vyřeší oni dva, tedy pan [příjmení] s panem [příjmení] s tím, že prozatím není zapotřebí aktivita pana [celé jméno žalobce]. Renomii oba dva dobře znají, jsou to jejich sousedé ve [jméno] a komunikují i přímo s [anonymizováno] jako vlastníky. Nicméně zatím tedy toto není nutné. K bodu 2) dále konstatuje, že tento bod má vyřešit dle dohody s panem [příjmení] on. Ředitel odboru [anonymizováno] slíbil konkretizaci, o co konkrétně jde s tím, že tedy toto napraví. K bodu 3) konstatoval, že ředitel odboru [anonymizováno] netušil, zda jde jen o přirozený důsledek bodů 1 a 2, nebo nějaký jiný důvod pro nesouhlas, když mu byl vrácen spis.

22. E-mailem z 18.11.2017 [jméno] [příjmení] navázal na předchozí telefonát s Mgr. [příjmení] s tím, že hovořil s panem [příjmení] z [anonymizováno], tento upřesnil, že [anonymizováno] je pouze v pozici zprostředkovatele pojištění notářů, věcně jí do dohody o odškodnění nic není, není účastníkem dohody a není dohodou nijak dotčena. Nicméně ověří, oč jim vlastně jde a jejich výhrady tedy vypořádají. Co se týče [anonymizováno], oba ji dobře znají, buď on, nebo pan [příjmení], tedy potom bude [jméno] [příjmení] informovat o výsledku. Rovněž žádá o upřesnění zmíněné formální chyby v označení řízení v dohodě, kterou chce ověřit a případně opravit a zajistí podpisy pana [celé jméno žalobce], paní [příjmení] a [anonymizováno].

23. E-mailem z 11.12.2017 [jméno] [příjmení] informoval [celé jméno žalobce] s tím, že konečně dostal stanovisko z [stát. instituce], žádá o návrh poslední dohody ve wordu s tím, že návrh psal na počátku roku, a tento byl tedy v jiné verzi, nebo byl ještě jiný. Prověří chyby, spraví je a zkusíme dorazit, je uvedeno.

24. E-mailem z 11.12.2017 [jméno] [příjmení] potvrdil Mgr. [jméno] [příjmení] ([stát. instituce]), že s daným se dá již pracovat, chyby se zdají být jasné, probere s ostatními a odstraní. S panem náměstkem [příjmení] hovořil minulý týden, ptal se ho, ale nevzpomíná si na to, má toho hodně. Uvidí se s ním na setkání [stát. instituce] znovu ve středu a probere s ním danou věc.

25. E-mailem z 11.12.2017 s názvem„ Návrh dohody, [anonymizováno] [celé jméno žalobce]“ Mgr. [jméno] [příjmení] zaslal [jméno] [příjmení] s tím, že věc pana [celé jméno žalobce] budou předkládat k informaci panu náměstkovi, aby rozhodl, jak dále pokračovat. Původně totiž pan náměstek s myšlenkou dohody vyslovil souhlas, poté co byl čistopis dohody zaslán z [anonymizováno] přímo k rukám pana náměstka bez průvodního dopisu, tento věc postoupil s dosti kritickým stanoviskem. Pokud jde o chyby v dohodě, jedná se o zde vypočtené chyby, kdy konkrétně v čl. 4 dohody měla být nesprávně označena spisová značka řízení, ve kterém se tedy žalobce zavazuje vzít žalobu zpět, přestože v čl. 2 je řízení o náhradě škody označeno správně, tím se prezentovaný závazek stává nevykonatelným, což je tedy zásadní vada. Dále v čl. 2 návrhu dohody je nesprávně popsáno hmotně právní postavení žalobce, že je totiž v přijetí odškodnění pasivně legitimován. Legitimace žalobce, jakožto poškozeného z činnosti notářky, je však dle jejich názoru aktivní povahy, neboť jemu by případně svědčilo právo na přijetí části škody. Stojí zde totiž žalobce, jakožto poškozený, a [země] – [stát. instituce], jako osoba odpovídající za škodu, notářka jako odpovědná úřední osoba, která je povinna uhradit regresní náhradu státu a zároveň je pojištěna u [anonymizováno]. Stejně tak je v dohodě nesprávně postulováno, že pan [příjmení] mít regresní nárok proti pojištěné, tedy notářce. Nárok na regresní náhradu přitom svědčí státu.

26. E-mailem z 11.12.2017 [celé jméno žalobce] přeposlal [jméno] [příjmení] e-mailovou korespondenci s [anonymizováno] ve věci dohody o narovnání, a sice e-maily z 20.6.2017, zaslané [celé jméno žalobce] [příjmení] [příjmení] z pojišťovny [anonymizováno], kdy tedy tento děkuje za přípravu dohody o narovnání, s jejímž zněním souhlasí s tím, že v textu doplnil číslo účtu, jinak nechává text beze změn, kdy se jedná o reakci na e-mail z 20. června 2017, zaslaný [jméno] [příjmení] [celé jméno žalobce] s názvem Návrh dohody o narovnání sporných práv, kdy tedy posílá návrh dohody o narovnání sporných práv, tato je koncipována jednoduše, aby byla přijatelná pro všechny účastníky dohody a aby byli schopni celou věc uzavřít v co nejkratší době s tím, že žádá o případné připomínky a doplnění čísla účtu, kam má být výplata uskutečněna.

27. E-mailem z 11.12.2017 informoval Mgr. [anonymizováno] z Ministerstva spravedlnosti [jméno] [příjmení], že věc pana [celé jméno žalobce] bude předkládat k informaci panu náměstkovi, aby rozhodl, jak dále pokračovat s tím, že původně pan náměstek s myšlenkou dohody vyslovil souhlas, poté co byl čistopis dohody zaslán z [anonymizováno] přímo k rukám pana náměstka, bez průvodního dopisu, pan náměstek věc postoupil s kritickým stanoviskem. Co se týče chyb v Dohodě, jedná se o čl. IV. a čl. II. Rovněž konstatuje, že v Dohodě je nesprávně postulováno, že žalobce má mít regresní nárok proti pojištěné, tedy notářce, nárok na regresní náhradu přitom svědčí státu.

28. E-mailem z 13.12.2017 [celé jméno žalobce] konstatoval [jméno] [příjmení], že chyby, vytýkané [stát. instituce] ověřil. Mají v zásadě pravdu, byť druhá a třetí chyba není v záměně aktivní a pasivní legitimace, ale v záměně žalobce a žalovaného. Zasílá v příloze revizi smlouvy a čistopis k podepsání, kdy žádá zajištění podpisu notářky a také jeho s tím, že další postup bude dohodnut. Co se týče otázky případného promlčení, konstatuje, že je poměrně těžké vyhodnotit bez úplné znalosti spisu. Z jeho podkladů vyplývá shrnutí dané kauzy, kdy tedy toto zde konstatuje, jednotlivé kroky, jak následovaly, a dále uvádí, že otázka zastavení řízení je rovněž složitější, probíral ji nyní i s dr. [příjmení] z [anonymizováno], specialistkou na proces, přičemž je sporné, zda je lhůta 1 roku pro návrh na pokračování řízení propadná, teoreticky lze navrhovat pokračování až do právní moci usnesení o zastavení a rovněž lze žádat o prominutí zmeškání lhůty, z důvodu nefér jednání [stát. instituce] a lze podat ihned po právní moci zastavení řízení novou žalobu, což je i argument procesní ekonomie pro nezastavování. A dále z hlediska stavění běhu promlčení, může být sporné, zda během přerušení řízení, a zvláště pak po nepodání návrhu na pokračování v řízení žalobce, řádně pokračovat v řízení. V každém případě uvádí, že námitka promlčení ze strany [stát. instituce] by v dané situaci mohla a měla být v rozporu s dobrými mravy.

29. E-mailem z 15.12.2017 [jméno] [příjmení] [celé jméno žalobce] oznámil, že napsal náměstku [příjmení] shrnutí, a dotázal se, zda již je podpis dr. [příjmení] na uvedené smlouvě.

30. E-mailem z 15.12.2017 [jméno] [příjmení] z MSp [email] [jméno] [příjmení] uvedl, že prověřil ve věci JUDr. [celé jméno žalobce] vše, co bylo řečeno, a sice ohledně otázky chyb v návrhu smlouvy má pan ředitel [anonymizováno] částečně pravdu, došlo k písařské chybě v čl. IV., a v čl. II došlo k záměně žalobce a žalovaného. Opravenou smlouvu zasílá v revizích. Otázka souhlasu notářky dr. [příjmení], toto ověřoval s dr. [celé jméno žalobce] a paní notářka svou chybu i nadále plně uznává a opravenou smlouvu podepíše. V tomto tedy nevidí žádný problém. Dále otázka zastavení řízení, potvrzuje, že došlo, dosud nepravomocně, k zastavení řízení. Již v lednu vyslovil se smírem souhlas pan ministr a tuší, že v červnu odbor odškodňování potvrdil souhlas [stát. instituce] s konkrétním textem smlouvy a jen požadoval zajištění podpisů ostatních stran jako prvních. Za dané situace dr. [celé jméno žalobce] přirozeně netrval na pokračování soudního řízení, neboť důvěřoval sdělením [anonymizováno]. Všemi stranami podepsaná smlouva byla doručena [stát. instituce]. Nicméně pak ležela několik měsíců na [stát. instituce] bez reakce, až došlo k uplynutí jednoho roku od přerušení řízení za účelem smíru, a soud řízení zastavil. Nárok, dle názoru [jméno] [příjmení], promlčen není, neboť během vedení soudního řízení promlčecí lhůta neběžela, tedy teoreticky vzato, by bylo možné podat žalobu ihned po právní moci zastavení řízení znovu. Žádá o to, aby se účastníci pokusili danou věc tzv. dotáhnout, kdy konstatuje, že škoda vzniklá dr. [celé jméno žalobce] nevykonatelným notářským zápisem je zcela jasná. Poškozený uplatnil svůj nárok poprvé u [stát. instituce] již 11.7.2011, to jej tedy nesmyslně donutilo nejdříve žalovat promlčenou pohledávku dlužníka kauzálně, kdy chápe, že to bylo za nás, ne za vás. Dále konstatuje, že dlužník samozřejmě namítl promlčení, teprve pak [stát. instituce] připustilo uplatnění nároku, ale zamítlo jej. Od roku 2015 se poškozený soudí. [stát. instituce] pak samo navrhlo soudu přerušení a smír. Poškozený se vzdal cca 2/3 z celkového nároku, který je dnes na úrocích a příslušenství již cca 7,5 mil. Kč a souhlasil s minimálním odškodněním jen jistiny a hotových výdajů 2,5 mil. Kč, s čímž [stát. instituce] souhlasilo. Poté měsíce nepodepsalo smlouvu, ani nesdělilo, že tam jsou dvě písařské chyby. Poškozený čekal na [stát. instituce]. Vyjadřuje dále podiv, že veřejná moc přeci nemůže přistupovat k lidem tak, že nyní řekne, že neodškodní nic, když nárok je jasný a může být znovu žalován s tím, že vyslovený závazek [stát. instituce] je podle něj rovněž jasný, škůdce souhlasí a pojistitel také a vše zaplatí. Konstatuje, že je schopen podepsanou dohodu odeslat obratem s tím, že si myslí, že se jedná jen o otázku lidského rozhodnutí.

31. E-mailem z 8.8.2017 informoval [jméno] [příjmení] [celé jméno žalobce], že uvedeného dne provětral [stát. instituce] i [anonymizováno] s tím, že pan ředitel [anonymizováno] právě dorazil z dovolené a informoval jej o tom, že upravený návrh dohody, včetně zproštění dluhu [anonymizováno], odsouhlasili a poslali [anonymizována dvě slova] si vymínilo, že návrh podepíše jako poslední, takže pouze čekají na jeho vrácení. Podepisovat bude s ohledem na materialitu náměstek [jméno] [příjmení]. Ing. [příjmení] z [anonymizováno] řešil návrh smlouvy ještě správním odborem, takže vznikl asi nějaký časový skluz. Nicméně údajně zrovna předešlého dne měl odeslat návrh podepsaný za [anonymizováno] k zajištění podpisů žalobce a notářky. Uvádí, že jakmile návrh bude ze strany žalobce a notářky podepsán, žádá o jeho doručení zpět k rukám ředitele [příjmení]. Rovněž uvádí, měla by to být nyní otázka snad již jen pár dnů či týdnů.

32. E-mailem ze 7.8.2017 [celé jméno žalobce] poděkoval [jméno] [příjmení] za informaci, a to v reakci na zprávu ze 6.8.2017, zaslanou od [jméno] [příjmení], kdy tento uvádí, že hovořil v průběhu týdne s odborem odškodňování, Mgr. [příjmení], ta jej informovala, že případ převzal ředitel Severa osobně, takže ona o něm již nic neví. Nicméně dle záznamů spisové služby zjistila, že poslední úkon je z ledna 2017 a od té doby se nic nestalo, takže zjevně se jedná o zdržení přímo u pana ředitele. Pan ředitel [anonymizováno] byl nyní 14 dnů na dovolené, vrátit se má v pondělí s tím, že pan [příjmení] se s ním spojí hned následující den a probere danou věc.

33. E-mailem z 24.3.2017, zaslaným Mgr. [jméno] [příjmení] a dalším zúčastněným osobám s předmětem:„ Připomínka - Návrh dohody – dr. [celé jméno žalobce]“ [jméno] [příjmení] se připomněl ohledně přípisu s návrhem dohody o narovnání ze dne 2.

3. Byl informován panem [celé jméno žalobce] a jeho právní zástupkyní, že s návrhem souhlasí jak oni, tak i paní notářka [příjmení] a k dořešení věci je třeba ještě stanovisko [anonymizováno] a [anonymizováno].

34. E-mailem z 2.3.2017 [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení], dále na adresy [email], Mgr. [jméno] [příjmení] a [příjmení] [jméno], oslovil [jméno] [příjmení] účastníky s určitým zpožděním, jednak v návaznosti na závěry posledního společného jednání na [stát. instituce] na podzim minulého roku, jednak v návaznosti na zprávu ze strany ministerstva a právní zástupkyně žalobce, paní [příjmení], ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], kdy byl potvrzen souhlas [anonymizováno] s řešením sporu cestou mimosoudní dohody o smíru v rozsahu, v jakém převezme plnění pojišťovna, spolu s požadavkem, aby stranou dohody byla i notářka [příjmení], neboť pojištěným je zde právě dr. [příjmení] a plnění pojišťovny nekryje přímo zákonnou odpovědnost ministerstva, nýbrž regresní odpovědnost notáře. V příloze dále zasílá stranám návrh možné dohody, konstatuje, že je poměrně stručný, obsahuje pouze návrh základních parametrů smírného řešení, žádné nadbytečné detaily a podotýká, že návrh nečiní jako zástupce žádné ze stran, a to již jen proto, že by zde byl dán střet zájmů, když je od roku 2007 zaměstnancem [stát. instituce], aktuálně v rámci poradenské DPP u pana ministra, a kolegou poškozeného pana [celé jméno žalobce]. Zároveň, byť v jiných věcech, je přímým právním zástupcem společnosti [pojišťovna]. Činí tak pouze jako neformální faciliátor z toho titulu, že se tak na posledním setkání strany dohodly a vyzvaly jej k tomu. Pokud jde o věcný obsah smíru, konstatuje, že je tedy otázkou uvážení a dohody stran s tím, že jak vyplynulo z dosavadních pozic stran, jistina pohledávky poškozeného ve výši 2 mil. Kč není předmětem sporu. Nicméně ta již k dnešnímu dni činí pouze menší část pohledávky poškozeného vůči ministerstvu, kterou tvoří sjednané úroky v dohodě o půjčce, úroky z prodlení za nevrácení půjčky, náhrada nákladů řízení vůči původnímu vydlužiteli, náklady exekuce, náklady nalézacího řízení a příslušenství pohledávky dané, tedy úroky z prodlení a dosavadní náklady soudního řízení vůči ministerstvu. Navrhuje, jako možný kompromis s proporcionálními ústupky všech stran návrh, že by se poškozený vzdal veškerého příslušenství pohledávky a jedné poloviny všech úroků, které jsou součástí pohledávky a takto tedy návrh v příloze formuloval. Konstatuje, že srovnáním součtu všech položek pohledávky a příslušenství s takto navrženým kompromisem dochází k závěru, že jde zhruba o polovinu celkového nároku poškozeného. Rovněž uvádí, že u sebe nemá kompletní spis a bylo by vhodné výpočty úroků a určení dat a nákladů ještě ověřit se znalostí spisu, tj. ze strany aparátu ministerstva. Další postup je věcí dohody stran a toto je tedy možné řešit distančně vyjádřením se jednotlivých stran k návrhu, či jejich schůzkou, nejspíše opět na půdě [anonymizováno].

35. Vyjádřením [stát. instituce] z [datum] s názvem„ Návrh smírného řešení sporu vedeného u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka]“, navrhla žalovaná smírné řešení sporu.

36. Dle návrhu dohody o náhradě újmy, který tedy byl zaslán v rámci přílohy e-mailu ze dne 2.3.2017, měl být tento návrh uzavřen mezi poškozeným [celé jméno žalobce] a [stát. instituce], resp. Českou [anonymizována dvě slova] [stát. instituce], [právnická osoba] a JUDr. [jméno] [příjmení].

37. Dohodou o narovnání, jejímiž účastníky měl být žalobce, žalovaná a pojištěná doktorka [jméno] [příjmení], za účasti [právnická osoba], pojišťovna a.s., mělo dojít k narovnání vzájemných vztahů s tím, že žalovaný uhradí prostřednictvím pojištěné, respektive pojistitele, žalobci na úhrady na shora uvedené a popsané škody celkovou a konečnou částku 2 500 000 Kč, která má být uhrazena na nespecifikovaný účet s tím, že po obdržení uvedené částky se zavazuje provést neprodleně, maximálně do 7 dnů zpětvzetí žalobního návrhu u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka]. Dále se pojištěná zavazuje uhradit na výzvu pojistitele ve smyslu sjednané pojistné smlouvy částku 5 000 Kč na úhradu spoluúčasti. Dohoda byla podepsána 8.8.2017 za žalobce, téhož dne za doktorku [příjmení]. Uvedeného dne za [právnická osoba] a nebyla podepsána ze strany [stát. instituce].

38. Dle tří verzí dohody o narovnání (původní text před opravou, finální text s vyznačenou opravou a finální text) účastníci jednali o konkrétním textu dohody, kdy mimo jiné původní text dohody, který byl přílohou e-mailu pana [příjmení] k 7.8.2017, zněl na vypořádání v částce 2 500 000 Kč. Následně byl opraven v čl. 2 původní text, že pasivně legitimován je žalobce, zhruba ve větě 3., že pasivně legitimován je žalovaný a spisová značka řízení, které mezi účastníky probíhá a v němž se žalobce zavázal vzít žalobu po podpisu dohody zpět (příloha k emailu z 15.12.2017), a sice z chybného sp.zn. [spisová značka] (tzn. spor s panem [příjmení]) na sp.zn. [spisová značka] (první žaloba o odškodnění žalobce proti žalované).

39. Žalobce v dané věci vypověděl, že ihned po pravomocném rozhodnutí exekučního soudu v tom roce 2011 [stát. instituce] k náhradě škody, přičemž obdržel sdělení o předběžném statusu žádosti s tím, že k jejímu vyřízení má žalovaná půl roku, a poté co spis dokonale prostudujeme, načež jsem si sjednal schůzku u náměstka, tenkrát pana doktora [příjmení], kterému přednesl svůj spor s dlužníkem, panem [příjmení], a vyzval [stát. instituce], aby se jeho žádostí o odškodnění zabývalo. Pan náměstek [příjmení] požadavku rozuměl, ale sdělil, že je nutné, aby bylo rozhodnuto ve věci samé, tzn. ve věci toho, zda-li ta pohledávka žalobci, jakožto věřiteli, svědčí. Přesto, že oběma už bylo jasné, že pohledávka je promlčená, protože se tehdejší povinný vyjádřil k notářskému zápisu, sepsanému paní doktorkou [příjmení], že tento notářský zápis je, co se týče vykonatelnosti, neplatný, byl stran [stát. instituce] vydán požadavek, aby skutečně o meritu věci bylo rozhodnuto. Proto žalobce podal návrh na vydání platebního rozkazu u [název soudu], kdy žaloba byla zamítnuta, rovněž odvolání bylo zamítnuto a ani dovolání k [název soudu] nemělo úspěchu. Přesto, že v jiném rozhodnutí [název soudu], resp. plénum [název soudu], judikoval, že tento notářský zápis, resp. obdobný notářský zápis je vykonatelný a je podle něho možné vést exekuci, bohužel tato cesta už v daném řízení nebyla možná. Na základě zkušenosti a informace [stát. instituce] žalobce znovu podal žádost o odškodnění, která opět po určitou dobu byla projednávána, až přišel 3.1.2017 návrh [anonymizována dvě slova], že prozkoumali celou záležitost a že jsou ochotni odškodnění v částce 2 mil. Kč (tzn. v částce jistiny). Žalobce poté požádal o jednání, na kterém byla dohodnuta již zmíněná koordinace ze strany JUDr. [příjmení] s tím, že nehodlá akceptovat 2 mil. Kč a požadoval přibližně 3,5 mil. Kč, což dle jeho názoru byl určitý kompromis mezi jeho nároky a návrhem [stát. instituce]. K tomuto návrhu mělo [stát. instituce] několik připomínek, následně udělal žalobce určité gesto s tím, že se spokojí s jistinou pohledávky ve výši 2 mil. Kč a náklady řízení protistraně a soudním poplatkem, tedy 2,5 mil. Kč. Smlouva byla takto připravena, podepsána jednotlivými stranami a předána [stát. instituce] k poslednímu finálnímu podpisu. Ten finální podpis však byl oddalován z důvodů, že je předložen spis panu náměstku [příjmení], že už by to mělo být u ministra, že už to má ministr na podpis, a tak neustále docházelo k oddalování až potom na závěr, když už měli podepsat, byl někdo na dovolené, nebo nechtěl asi vzít tu odpovědnost a danou dohodu podepsat. Přitom [anonymizováno], k jejíž tíži ta částka má jít, vyjádřila s návrhem souhlas a ještě předtím zastavením řízení ve věci 12 C byla připravena plnit, a to nejen tu částku 2,5 mil. Kč, ale přímo 3,5 milionu. V této souvislosti žalobce vyjádřil rozhořčení, že byla jednoznačně domluvena dohoda, v níž ze svých nároků ustupoval, a přesto nebyl ze strany [anonymizováno] odškodněn. Za [anonymizováno] se na [stát. instituce] účastnil jednání pan [příjmení] [jméno] [příjmení], jakožto likvidátor, dále tam byl pan [příjmení] [příjmení], který měl souhlas i pana [příjmení] [příjmení], jakožto firemního právníka a dozorujícího celý případ, za účasti pana [příjmení] [příjmení] a žalobce osobně. Bylo dohodnuto, že [anonymizováno] ten případ nastuduje a vyjádří se k němu, poté prostřednictvím Ing. [příjmení] [jméno] sdělila, že s návrhem souhlasí, připustila, že došlo k pojistné události a následně tedy že by mělo dojít k pojistnému plnění z její strany, protože doktorka [příjmení] je pojištěna u ní. [anonymizováno] avizovala převzít pojistné plnění v částce těch 3,5 milionu (v první verzi dohody), poté žalobce pro urychlení věci souhlasil jen s přímými náklady, tedy 2,5 milionů, s čímž samozřejmě [anonymizováno] neměla problém, protože se jí sníží ten pojistný balík. Jednání se uskutečnilo na půdě [stát. instituce], u pana [příjmení] [příjmení], přesný termín si již žalobce nepamatoval, bylo to v roce 2017. Proběhla i jiná osobní jednání s doktorem [příjmení], s panem [příjmení] [příjmení], který udal způsob, jakým budou jednat, co [stát. instituce] bude požadovat k doložení nároku. Tomu žalobce vyhověl a bylo jednáno i písemně s paní [příjmení] [příjmení]. Žalobce však hledal někoho, kdo jej skutečně bude moci vyslyšet a pomoci, takže se dostal k Mgr. [anonymizováno], s nímž proběhla dvě jednání, a následně bylo dohodnuto, že koordinaci převezme Mgr. [příjmení], kterého všechny strany pověřily ke koncepci návrhu dohody o narovnání. Ten měl být nejdříve konzultován s [stát. instituce], potom ji poslal žalobci, [anonymizováno], žalobce jí přeposlal doktorce [anonymizováno] [stát. instituce] nemělo žádné připomínky, až poté, co žalobce s dohodou vyjádřil souhlas, kdy dohodu měla podepsat nejdříve doktorka [příjmení], potom žalobce, potom [anonymizováno], aby bylo [stát. instituce] si jisto, že ten nárok [anonymizováno] odškodní, a nakonec [stát. instituce]. Ačkoliv je tedy dohoda třemi účastníky podepsána, nadále leží na [stát. instituce]. Žalobce se domnívá, že dokonce byly podepsány dvě verze dohody, protože podepsal jednu dohodu a poté přišly připomínky, již si nebyl schopen vybavit, na jakou částku byla vystavena první z nich.

40. Dle fotokopie obálky zaslané [stát. instituce], Mgr. [jméno] [příjmení], k [číslo jednací] ZČ s poznámkou„ ODSK:„ K dalšímu postupu. Pokud byl někdo pojištěn, tak má platit pojišťovna, ne MSP. M.F., [datum]“ zaujal Mgr. [příjmení] uvedeného dne své stanovisko.

41. Dle resumé z 29.8.2017 vyhotoveného [stát. instituce] pod č.j. [spisová značka] v dané věci žalobce prostřednictvím právní zástupkyně podal [anonymizováno] pro [anonymizováno] o zaplacení náhrady škody ve výši 5 554 958,90 Kč, odpovědnostním titulem v daném případě je nesprávný úřední postup notářky doktorky [příjmení], která 7.2.2007 sepsala notářský zápis NZ 33/ 2007 s doložkou k vykonatelnosti s tím, že bude-li věřitelem, tedy žalobcem, poskytnuta dlužníkovi půjčka ve výši 2 000 000 Kč, dlužník svoluje k tomu, aby byl tento notářský zápis titulem pro výkon rozhodnutí nebo exekuci. Na základě zmiňovaného notářského zápisu žalobce podal návrh na nařízení exekuce. Ta byla zahájena usnesením [anonymizováno] pro [anonymizováno] [datum rozhodnutí] pod č.j. [číslo jednací] a byla nařízena na majetek povinného, tj. [anonymizováno] [název soudu] [datum rozhodnutí] pod č.j. [číslo jednací] zmínil usnesení o nařízení exekuce tak, že návrh na nařízení exekuce byl zamítnut. Usnesením [název soudu] ze dne 22.5.2012 bylo dovolání ve věci odmítnuto, když [název soudu] předtím dospěl k závěru, že neobsahuje notářský zápis doložku vykonatelnosti ve smyslu zákona o notářích ve znění účinném do 31.12.2007. V rámci mimosoudního projednání návrhu o [stát. instituce] bylo konstatováno i přes skutečnost, kdy ve výši popsané v postupu notářský (nesrozumitelné) patřila k nesprávným úřední postup, nemůže být žádosti vyhověno, neboť je minimálně předčasná, kdy stát vystupuje až v pozici posledního dlužníka a je nutné tedy nejprve vymáhat škodu po primárním dlužníkovi. JUDr. [celé jméno žalobce] následně podal [anonymizováno] pro [anonymizováno], kdy rozsudkem [anonymizováno] pro [anonymizováno] dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], tato byla zamítnuta s ohledem na vznesenou námitku promlčení. Proti tomuto rozhodnutí se již žalobce nebránil. Procesní obrana [stát. instituce] má stát v tom, že ministerstvo je až posledním dlužníkem a je na žalobci, aby prokázal solventnost původního povinného v době exekuce a exekuční řízení před OS pro [anonymizováno] stadijní běhu promlčecích lhůt s tím, že došlo k přetržení příčinné souvislosti mezi pochybením notářky a majetkovou újmou. Co se týče pojišťovny [pojišťovna], u které je notářka pojištěná, tato oslovila odbor odškodňování [stát. instituce] a navrhla uzavřít dohodu, na základě které by byly odškodněny veškeré nároky žalobce částkou 2 000 000 Kč Dohoda o narovnání 14.8.2017 byla následně k rukám náměstka Mgr. [jméno] [jméno] doručena dohoda o narovnání mezi žalobcem a žalovaným, dále také pojišťovnou. [příjmení] dohodu postoupil s pokynem k dalšímu postupu, kdy je toho názoru, kdy je někdo pojištěn, tak za něj má platit pojišťovna, nikoliv [stát. instituce]. V předmětné dohodě byla sjednána částka odškodnění ve výši 2 500 000 Kč s tím, že následně bude vzata zpět žaloba u [anonymizováno] pro [anonymizováno] věci [spisová značka]. Příslušné kompenzační řízení je u soudu ovšem vedeno pod sp.zn. [spisová značka]. Lustrací na info soudu bylo dokonce zjištěno, že pod sp.zn. [spisová značka] žádné řízení u OS pro [část Prahy]. Dále jsou vzneseny námitky k předmětné dohodě a je konstatováno, že Ministerstvo spravedlnosti vůbec nemusí být účastníkem dané pochybné dohody, kdy primárním dlužníkem je notářka doktorka [příjmení] a odpovědnost Ministerstva spravedlnosti je odpovědnost odvozená. I v případě, že by po uzavření takovéto dohody s notářkou žalobce nevzal žalobu u OS pro [anonymizováno], pro [stát. instituce] by to neznamenalo nic zásadního. V řízení by bylo pouze argumentováno tím, že není splněna základní podmínka odpovědnosti státu za škodu, kdy absentuje sama škoda a žaloba tedy nemůže být úspěšná, proto tedy nebylo doporučeno, aby dohoda byla předkládána panu náměstkovi k podpisu s tím, že se jedná o velmi nekvalitní právně odbytý dokument s řadou neakceptovatelných chyb a, což je zásadnější, účast [stát. instituce] na této dohodě je naprosto nadbytečná, když je rovněž připomínáno, že není jisté, že dosavadní argumentace ministerstva v soudním řízení by byla neúspěšná. Případné uzavření dohody o narovnání v dané věci nejsou splněny podmínky a ministerstvo se tak vystavuje riziku, že se takovéto jednání stane precedentem pro obdobné případy.

42. Sdělením pojišťovny [anonymizováno] ve věci události [číslo] ze dne 3.9.2014, kdy pojistníkem je notářská komora ČR pojištěna doktorka [příjmení], pojistná událost vznikla 11.7.2011 a poškozeným je [celé jméno žalobce], pojišťovna [anonymizováno] zde informuje, že z doložených dokladů měli vždy prokázáno, že notářský zápis, kterým byla uzavřena dohoda o vykonatelnosti notářského zápisu měl vady, přímo vykonatelnost byla sjednán dluh, který k datu sepisu tohoto zápisu neexistoval. Pojištěná při sepisu notářského zápisu pochybila, kdy sepsán notářský zápis, kterým byla sjednána přímá vykonatelnost, přestože o této skutečnosti této věděla, že tedy dluh notářského zápisu neexistoval. Vzhledem k tomu, že v řízení, během kterých se poškozený domáhal na původním dlužníku zaplacení dluhu, již původní dlužník neargumentuje úhradu dluhu, je výši škody, která stvrzenému v důsledku vad notářského zápisu vznikla předmětem šetření pojišťovny. O výši škody bude žalobce informován, respektive [právnická osoba] a.s. Sdělením ve věci škodní události doktorka [příjmení] plus [anonymizováno] [příjmení] ze dne 18.4.2014 adresované [jméno] [příjmení], DiS. vedoucímu oddělení likvidace pojistných událostí [právnická osoba] a.s. notářskou komorou, respektive tajemníkem notářské komory ČR. Notářská komora zaslala stanovisko legislativní komise presidia notářské komory ČR ve věci škodní události doktorky [příjmení] a doktorky [příjmení]. Co se týče doktorky [příjmení] žadatel se domáhá náhrady škody po [stát. instituce] z titulu sepsání vykonatelného notářského zápisu NZ 33/ 2007 mezi ním jako věřitelem a dlužníkem, kdy byla posléze exekuce na dlužníka pravomocným rozhodnutím soudu zrušena, protože notářský zápis neměl podle názoru soudu obsahovat doložku vykonatelnosti. [stát. instituce] původní žádost v roce 2011 žadatele odmítlo s tím, že ačkoliv je nárok proti dlužníkovi soudně promlčen může dlužník plnit svůj dluh dobrovolně, proto nelze plnit. Žadatel byl tak nucen žalovat, přičemž dlužník namítl promlčení, proto znovu uplatnil žádost na [stát. instituce]. Současně si stěžovatel domáhal náhrady škody po [stát. instituce] z titulu sepsání vykonatelného notářského zápisu doktorkou [příjmení]. Tento není předmětem našeho řízení, proto se nečte. Ke škodní události doktorky [příjmení] se legislativní komise vyjádřila již v roce 2012, kdy konstatovala, že s ohledem na pravomocné rozhodnutí [název soudu] se doktorka [příjmení] dopustila porušení právní povinnosti. Na tomto stanovisku tedy legislativní komise setrvala i v dané době. Co se týče výše požadované škody, k této se legislativní komise nevyjadřovala, neboť k ní nejsou dostatečné podklady a existuje zde tvrzení pouze jedné strany.

43. E-mailem z 11.1.2021, na který byl přeposlán předchozí e-mail ze 7.8.2017, zaslaným [jméno] [příjmení] [celé jméno žalobce], se omlouvá, že odpovídá se zpožděním. V příloze si dovoluje zaslat k podpisu předmětnou dohodu. Pokud by se podařilo zajistit podpis i doktorky [příjmení], celou věc by to urychlilo, jinak případně zajistí oni. Žádá tedy o zaslání podepsaných exemplářů v dohodě na jeho jméno, přičemž tato dohoda je založena v příloze s tím, že zajistí popisy dalších účastníků, kdy si [stát. instituce] vymínilo, že jejich podpisy připojí jako poslední.

44. E-mailem ze [datum] s předmětem:„ návrh dohody o narovnání sporným práv“ [příjmení] [příjmení] zaslal [celé jméno žalobce] informaci, že doktorka [příjmení] je s textem dohody srozuměna. Jedná se o odpověď na e-mail z 20.6.2017 zaslaný [jméno] [příjmení] [celé jméno žalobce], kdy tento žádá o rychlou odpověď s tím, že musí počkat na odsouhlasení z [anonymizováno] a obratem bude započat proces podpisů. Předcházel tomu e-mail z [datum] zaslaný [celé jméno žalobce] [příjmení] [příjmení], kdy tento děkuje za přípravu dohody o narovnání s jejímž zněním souhlasí. Doplnil své číslo účtu, jinak text nechával beze změn. Na to navazoval ještě e-mail z [datum] zaslaný [jméno] [příjmení] [celé jméno žalobce] s tím, že na základě dohody si dovoluje zaslat dohodu o narovnání sporných práv, respektive její návrh. Je koncipována jednoduše, aby byla přijatelná pro všechny účastníky dohody, a aby byli schopni celou věc vypořádat a uzavřít v co nejkratší době a žádá o doplnění čísla účtu.

45. Dle vyjádření notářské komory ze dne 22.11.2017 bylo zástupci [právnická osoba] a.s. ohledně nároku na náhradu škody sděleno, že 18.4.2014 zaslala [anonymizována tři slova] stanovisko ohledně uplatněné náhrady škody, údajně způsobené nesprávným úředním postupem doktorky [příjmení]. Při sepisu notářského zápisu [anonymizována dvě slova] [rok], kdy toto vyjádření bylo již podruhé v uvedené věci, poté kdy [stát. instituce] předchozí žádost zamítlo. Ve stanovisku je uvedeno, že s ohledem na pravomocné rozhodnutí [název soudu] se doktorka [příjmení] dopustila porušení právní povinnosti. Jak je tedy adresát tedy původního vyjádření známo, tuto formulaci [anonymizováno] komora [anonymizováno] používá v případech, kdy sice existuje pravomocné rozhodnutí soudu, jehož závěry však nejsou podle názoru legislativní komise presidia [anonymizována tři slova] přesvědčivé a nebo neodpovídají ustálené judikatuře nebo je ve věci judikatura rozporná. Co se týče samotného notářského zápisu, ten sám o sobě splňuje náležitosti exekučního titulu stanovené zákonem. Celý zápis je sepsán a opakovaně je v něm zdůrazněno, že je půjčka jako reálný kontrakt. Nebyla v okamžiku podpisu notářského zápisu osobou oprávněnou poskytnuta. Splní-li se tento základní předpoklad pro notářský zápis se svolením vykonatelnosti, pak skutečně jedinou podmínkou uvedenou v doložce o svolení k vykonatelnosti bylo to, že povinný svou povinnost řádně a včas nesplní. V této souvislosti konstatuje, že je pravdou, že osoba oprávněná podala proti rozhodnutí [název soudu] dovolání, a že toto dovolání bylo usnesením [název soudu] č.j. [číslo jednací] odmítnuto pro nepřípustnost. [příjmení] text dovolání není komoře znám a nevylučuje tedy, že zejména z hlediska dovolacího důvodu nemuselo být dovolání obsahově v pořádku. [anonymizována tři slova] je totiž známo, že de facto za identických podmínek a identickým postupem poskytla tatáž osoba oprávněná osobě povinné jinou půjčku. Byl o ní sepsán [anonymizována tři slova] [číslo] a i v této věci došlo k uplatnění náhrady škody ze strany osoby oprávněné. I v této další věci bylo podáno ve stejném časovém období dovolání a výsledkem bylo známé rozhodnutí velkého senátu [název soudu] [spisová značka] a notářský zápis jako exekuční titul v dané věci obstál. [anonymizována dvě slova] si není vědoma rozdílné úpravy dovolacích důvodů, pokud jsou jí dostupná data o podání dovolání a vydání rozhodnutí správná. Následně tedy [anonymizována dvě slova] konstatuje, že na info soudu zjistila, že proti ČR byla podána [datum] u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka] žaloba na náhradu škody, kdy z téhož zdroje komora zjistila, že ve věci patrně na žádost došlo k přerušení řízení a jednoroční lhůta stanovená ustanovením § 111 o.s.ř. marně uplynula 14.11.2017 a věc je tedy vedena jako vyřízená. V této souvislosti tedy se notářská komora domnívá, že soud řízení zastavil. Poněkud nelogický je na info soud vedena věc jako vyřízená, ale 20.11.2017 bylo vyznačeno pokračování v řízení s tím, že bylo ukončeno přerušení řízení. Záznamy na info soud pak budí jisté pochybnosti, případně jsou chybně vyplněny. V této souvislosti tedy notářská komora upozorňuje, že pokud by bylo plněno v této věci, pak zcela nepochybně v rámci regresu proti doktorce [příjmení], poskytne této notářce veškerou dostupnou podporu k tomu, aby regres nebyl v dané věci úspěšný. S ohledem na uvedené skutečnosti má [anonymizována tři slova] pochybnost o tom, zda je tvrzený nárok na náhradu škody v okamžiku vyjádření vůbec ještě vymahatelný. Zároveň pokud by byl, je nutno důsledně zkoumat, zda stát využil všech svých možností a námitek proti uplatněnému nároku na náhradu škody a zda zde nejsou takové, které bude moci využít doktorka [příjmení] v případném řízení o regresu, a to včetně námitky promlčení. [příjmení] má za to, že osoba oprávněná si při uplatňování svých práv, jako osoba znalá práva, tedy advokát, nepočínala dostatečně obezřetně. Zároveň [anonymizována dvě slova] zvažuje, zda řádné uplatňování práva v exekučním řízení, na základě vydaného usnesení o nařízení exekuce, nemá vliv na běh promlčecích lhůt. Uvedená listina se krátkou cestou předkládá soudu, neboť ve spise nebyla nalezena. Soud krátkou cestou předkládá tuto listinu právní zástupkyni žalobce k nahlédnutí. Listinu podepsal prezident [anonymizována tři slova], Mgr. [příjmení] [příjmení].

46. Svědek [příjmení] [příjmení] ve věci vypověděl, že se původní spor vedl ve věci pojistné události, nahlášené v rámci činnosti notářky paní [příjmení] [příjmení]. Pojistná událost byla nahlášena ze strany poškozeného žalobce i pojištěné notářky. Následně se začaly odvíjet standartní úkony k likvidaci pojistné události, byly vyžádány doklady a stanoviska obou stran došlo ze strany pojištěného, tedy [anonymizována čtyři slova] [stát. instituce] a v té věci se začaly dít standardní úkony, které souvisí s likvidací pojistné události. Byly vyžádány doklady, stanoviska obou stran, jak poškozeného tak pojištěného a mělo to nějaký vývoj, který k těmto kauzám patří, od posouzení nároku u likvidátorky, pak tam byla nějaká odvolání, nejasnosti, ujasňování věcí. V de facto finální fázi jde věc přes metodika, potom přes produktové oddělení, které je jakýmsi„ vykladačem“ pojistných podmínek a následně se to řešilo ve spolupráci s právním úsekem pojišťovny. Bylo to i předmětem jednání na úrovni členů představenstva. Věc měla poměrně dlouhý časový vývoj a v mezidobí se jednalo s panem [příjmení], kdy proběhlo několik jednání i za účasti právníků zúčastněných stran. Na závěr proběhla schůzka u pana [příjmení], kde bylo probíráno, jakým způsobem k celé záležitosti přistoupit. Bylo dohodnuto, že [anonymizováno] spolu s panem [příjmení] připraví nějakou dohodu o narovnání sporných práv, která se předloží poškozenému. Textace dohody byla následně ještě dolaďována, ale výstup byl poté zaslán panu [příjmení] [jméno] dalším vývoji již svědek neměl informace, protože ukončil své působení v pojišťovně, nicméně s ohledem na předmět sporu dovodil, že pravděpodobně nedošlo k podpisu ze strany pojištěného, tedy [stát. instituce]. Ohledně samotného plnění a jeho výše probíhala nějaká jednání, nakonec bylo domluveno, že celý ten případ bude uzavřen dohodou o narovnání sporných práv, s níž pojišťovna souhlasila, čímž vlastně deklarovala připravenost k plnění. V opačném případě se dohodami stran nezabývá a tato probíhá pouze mezi stranami bez té pojišťovny. Během působení svědka v pojišťovně tato své stanovisko ohledně plnění nezměnila, bylo přitom zvykem, že k podobným změnám pojišťovna přistupovala na základě nějaké nové skutečnosti. O žádné takové změně však svědek neměl povědomí a nebyl si ani vědom toho, jak se věc vyvinula dále.

47. Ze spisu [název soudu] sp.zn. [spisová značka] soud zjistil, že 23.8.2011 byla podána žalobcem žaloba proti dlužníkovi ohledně nezaplacené půjčky, kterou uzavřeli oba účastníci 4-2. 2007, týkající se půjčky ve výši 2 mil. Kč. V dané věci byl vydán 28.11.2011 platební rozkaz, kterým bylo uloženo žalovanému danou žalovanou částku s příslušenstvím zaplatit. Dne 27.6.2012 podal žalovaný proti danému platebnímu rozkazu odpor a následně [název soudu] dne 22. října 2013 vyhlásil rozsudek, kterým žaloba zamítl. V odůvodnění daného rozhodnutí soud konstatuje, že podané žalobě nebylo možné vyhovět z důvodu vznesené námitky promlčení, protože v řízení bylo prokázáno, že žalobce jako věřitel se zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 2 mil. Kč, které se tento zavázal vrátit s příslušenstvím do 31.12.2007. Listinu označenou jako smlouva o půjčce ze dne 4.2.2007 soud posuzoval jako smlouvu o budoucí smlouvě o půjčce, neboť smlouva o půjčce je reálným kontraktem, který vyžaduje též předání peněz, k čemuž ke dni 4.2.2007 nedošlo, neboť peněžní prostředky žalobce poskytl žalovanému převodem na účet až dne 9.2.2007. Za této situace, kdy splatnost byla dohodnuta k 31.12.2007 a žalobce podal žalobu až dne 23.8.2011, soud přihlédl k námitce promlčení, která činí 3 roky a kterou vznesl žalovaný. Soud neshledal námitku žalovaného v rozporu s dobrými mravy, neboť žalobci nic nebránilo v tom, aby žalobu vůči žalovanému podal před uplynutím promlčecí lhůty a žalobce takové skutečnosti ani konkrétně netvrdil. Dané rozhodnutí bylo doručeno zástupkyni žalobce 25.11.2013 a téhož dne zástupci žalovaného.

48. Vzhledem k tomu, že v průběhu soudního řízení vznesla žalovaná námitku promlčení žalobou uplatněného nároku, soud se zabýval právě otázkou, zda nárok byl žalobcem uplatněn v promlčecí době, která je stanovena shora citovaným ustanovením § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. Z provedeného dokazování vyplynulo, že se žalobce dozvěděl o vzniku škody z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 13.6.2011. Následujícím dnem počala běžet promlčecí lhůta pro uplatnění nároku na náhradu škody. Jestliže žalobce uplatnil svůj nárok u žalované 27.7.2011, promlčecí lhůta se po dobu šesti měsíců stavěla a počala znovu běžet 28.3.2012 O stavení promlčení jde tehdy, jestliže promlčecí doba pro určitou zákonem stanovenou překážku neběží, staví se její běh, ačkoli jinak by tu podmínky pro její běh byly dány. Stavení promlčení se může projevit: a) tak, že promlčecí doba nezačne běžet, b) tak, že již započatý průběh promlčecí doby nepokračuje (zastavuje se) pokud překážka trvá, a c) tak, že již započaté a probíhající promlčení neskončí dříve než po uplynutí určité doby poté, co překážka byla odstraněna. V daném případě zákon č. 82/1998 Sb., výslovně jako lex specialis upravuje právě variantu, shora uvedenou pod písmenem b), tzn. časové úseky promlčecí doba uplynulá před vznikem překážky a po jejím odpadnutí sčítají. V daném případě byl návrh na předběžné projednání nároku podán 43 dní po počátku běhu promlčecí lhůty, tedy po marně uplynulé šestiměsíční lhůtě k předběžnému projednání nároku tedy zbývalo ještě 137 dní k podání žaloby a tato měla být podána 12.8.2012. Žaloba však byla podána až 21.12.2017, tedy po uplynutí promlčecí doby, přičemž žalovaná se promlčení dovolala.

49. Žalobce následně namítl, že námitka žalované ohledně promlčení nároku žalobce, je v rozporu s dobrými mravy, protože jej žalovaná po celou dobu udržovala v domnění, že jeho nárok odškodní. Z předložených důkazů vyplývá, že žalobce uplatnil svůj nárok u žalované 11.7.2011, a to z titulu nesprávného úředního postupu notářky JUDr. [příjmení], která vyhotovila notářský zápis [anonymizována dvě slova] [rok] sp.zn. s doložkou přímé vykonatelnosti, na jehož základě se žalobce následně domáhal na tehdejším dlužníkovi T. [příjmení] [anonymizováno] povinnosti k vrácení peněžité půjčky ve výši 2 000 000 Kč prostřednictvím exekučního řízení u [název soudu] sp.zn. [spisová značka]. Dlužník se proti zahájení exekuce odvolal a následně [název soudu] dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] usnesení o zahájení exekuce změnil a návrh na nařízení exekuce zamítl a přiznal dlužníkovi náhradu nákladů řízení. Důvodem pro zamítnutí návrhu na nařízení exekuce přitom byly nedostatky náležitostí, kladených na podobný typ notářských zápisů. Žalobce svou žádost doplnil podáním ze dne 25.6.2012. Žalovaná 17.7.2012 nárok odškodnit odmítla s tím, že je jednak promlčený, jednak nebyl učiněn pokus vymoci způsobenou škodu na tehdejším dlužníkovi s odvoláním na to, že stát je až posledním dlužníkem. Žalobce následně požádal 23.7.2012 o prošetření postupu žalované prostřednictvím [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] JUDr. [jméno] [příjmení]. Další žádostí ze dne 19.12.2013 požádal žalobce o odškodnění vzniklé škody s tím, že podal 22.8.2011 [název soudu] proti dlužníkovi žalobu o zaplacení 2 000 000 Kč s příslušenstvím, tato však byla rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] zamítnuta s ohledem na to, že se dlužník dovolal promlčení uplatněného nároku, aniž by se žalobce domáhal změny rozhodnutí opravným prostředkem. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce poté podal proti žalované ve věci žalobu sp.zn. [spisová značka] k [název soudu], kdy se domáhal náhrady uvedené škody, přičemž řízení bylo usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] přerušeno a následně usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo řízení zastaveno dle ustanovení § 111 odst. 4 o.s.ř., neboť v zákonem stanovené lhůtě nebyl podán návrh na pokračování v řízení a řízení pravomocně skončilo dne 12.12.2017. Z e-mailové korespondence je zřejmé, že účastníci mezi sebou v průběhu roku 2017 jednali, kdy mimo jiné jako prostředníka akceptovali či zvolili [jméno] [příjmení], který se odvolával na své dobré vztahy s pracovníky [anonymizováno] a kontakty z dřívějšího působení na [stát. instituce]. Byl to právě on, kdo navázal dle předložených e-mailů na nějaké setkání z 3.1.2017 (dřívější jednání či setkání nebyla prokázána) informoval žalobce o průběhu mimosoudních jednání se žalovanou, kdy ve svých e-mailech opakovaně ujišťoval žalobce o zdárném výsledku těchto jednání s odvoláním na to, že konkrétní osobu dobře zná, má se s ní v jiné souvislosti setkat a probere s ní celý postup. O jeho víře v určitý vliv na odpovědné zaměstnance [anonymizováno] ostatně vypovídá i e-mailová zpráva, v níž avizuje pracoviště [anonymizováno]„ provětrat“. Zprávy o jednáních mezi účastníky o vypořádání uplatněného nároku žalobce ze strany pana [příjmení] tak mohly být interpretovány (i v dobré víře v jeho kontakty) způsobem, který v žalobci vzbudil dojem o jistém výsledku, přitom od zaměstnanců žalované nebylo dáno žádné ujištění, že ke smírnému řešení skutečně dojde. V několika málo e-mailových zprávách přímo od zaměstnanců ministerstva obdržel žalobce informace spíše věcného charakteru, co se se žádostí děje, kdo je odpovědnou osobou apod. Mgr. [anonymizováno] mimo jiné potvrdil, že bylo uděleno povolení pokusit se spor vyřešit smírně, neujišťoval však žalobce o tom, že by měl spor smírně vyřešit či dokonce v plném rozsahu žalobci vyhovět. V srpnu 2017 navíc sdělil, že danou dohodu bude podepisovat jménem ministerstva náměstek Mgr. [příjmení], nejpozději tímto okamžikem tedy bylo zřejmé, že celý proces závisí i na jeho posouzení. [příjmení] sám přitom ještě v srpnu k dané věci zaujal negativní stanovisko s tím, že žalovaná jako taková nemusí být stranou uvedené dohody, protože pojišťovna sama je ochotna za notářku jako svého pojištěnce plnit a ve věci tak může být uzavřena bilaterální dohoda. O určitých problémech s podpisem dohody přitom věděl žalobce i ze zpráv pana [příjmení]. V této souvislosti nelze než uzavřít, že samotná neukončená jednání o uzavření případné dohody, byť byla průběžně konkretizována jednotlivá ustanovení takové dohody, v situaci, kdy tato jednání jsou závislá na rozhodnutí odpovědné osoby, která se k dané věci dlouhodobě nestavěla pozitivně a sama žalovaná již ve vyjádřeních k žádostem žalobce o odškodnění vyjadřovala své odmítavé stanovisko, nejsou v rozporu s dobrými mravy. V této souvislosti nutno ještě doplnit (byť rozšíření žaloby ohledně alternativního petitu nebylo soudem usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] připuštěno), že současně nebyly shledány podmínky pro naplnění tzv. předsmluvní odpovědnosti, když právě souhlas oprávněné osoby (v tomto případě vedoucího odboru odškodňování žalované) byl podmínkou pro uzavření dohody ze strany žalované a tato tak měla spravedlivý důvod v jednáních již nepokračovat, přičemž tento důvod mohl žalobce nejen předvídat, ale byl o něm i informován. Opakovaná ujišťování žalobce ze strany jeho prostředníka jsou v tomto případě bez významu. S ohledem na shora uvedené soud žalobu zamítl.

50. Jen pro úplnost nutno ještě doplnit, že i v případě, že by nárok nebyl promlčen, bylo by zapotřebí zabývat se splněním dalších podmínek, kdy především původní judikatorní výklad náležitostí notářských zápisů byl překonán a notářka se tak nesprávného úředního postupu nedopustila. V dané věci by tedy absentoval odpovědnostní titul. Co se týče příčinné souvislosti, je nutno ještě doplnit, že žalobce se proti konečnému rozhodnutí soudu ve věci sp.zn. [spisová značka] proti panu [příjmení] nijak nebránil z přesvědčení, že žalovaný vznese námitku promlčení pohledávky, což skutečně učinil. V této souvislosti se však nabízí jednak námitka rozporu námitky promlčení pana [příjmení] s dobrými mravy, když tuto vznesl na základě tehdejšího (překonaného) výkladu náležitostí notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti, jednak odvolání proti zamítavému rozhodnutí soudu, přičemž žalobce rezignoval na výklad tehdejšího soudu ohledně běhu promlčecí lhůty ve vztahu k zahájenému exekučnímu řízení před [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Došlo tak k přetržení příčinné souvislosti mezi tvrzenou škodou a údajným nesprávným postupem notářky. K dalšímu přetržení příčinné souvislosti došlo v řízení před [název soudu] ve věci sp.zn. [spisová značka], kdy žalobce sice uplatnil danou škodu, nicméně nechal uplynout zákonnou roční lhůtu, aniž by podal návrh na pokračování v řízení, a to přesto, že již v té době měl ze strany žalované nejen negativní stanoviska na své opakované žádosti o odškodnění, ale také informace (i pana [příjmení]) o problematickém vyjednávání podpisu dané dohody. Ať již měl žalobce pro svou nečinnost jakékoliv důvody, když ani proti zastavení řízení pro uplynutí lhůty se nebránil včasným opravným prostředkem a v podstatě tak přispěl k tomu, že svůj nárok v řízení sp.zn. [spisová značka] neobhájil. Ze všech těchto důvodů by žaloba musela být zamítnuta i v případě, že by nárok nebyl promlčen.

51. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř.. Podle tohoto ustanovení má účastník, který byl ve věci zcela úspěšný, právo na náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V této věci byla zcela úspěšná žalovaná a soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Žalovaná má ve smyslu ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. právo na náhradu za jednotlivé úkony v paušalizované výši, která je stanovena vyhláškou č. 254/2015 Sb. částkou 300 Kč za úkon. V této věci náleží žalované náhrada za 16 úkonů, a to písemné vyjádření k žalobě, 3x repliku k vyjádření žalobce, 6x přípravu na jednotlivá jednání, účast na jednání dne 18.6.2019 a 8.10.2019 8.12.2020, 9.2.2021, 19.3.2021 a 11.5.2021, celkem tedy 4 800 Kč.