42 C 53/2018

Plný text

název soudu rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 3 125 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení 3 125 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 1 800 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení 3 125 000 Kč s příslušenstvím, představující náhradu škody, která mu vznikla v důsledku nečinnosti žalované. Žalobce uvedl, že podal u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] žalobu proti své bývalé manželce, žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], kterou se domáhal vrácení daru, resp. určení, že sporné nemovitosti (rodinný dům [adresa] na pozemku parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí]), jsou ve spoluvlastnictví žalobce a žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], přičemž každý z nich vlastní podíl o velikosti id. ½. Na základě plné moci zastupovala žalobce v řízení žalovaná. [název soudu] vydal dne [datum rozhodnutí] rozsudek, č. j. [číslo jednací], kterým byla žalobcova žaloba o určení vlastnického práva zamítnuta a žalobci byla uložena povinnost uhradit tehdejší žalované náhradu nákladů řízení ve výši 32.912 Kč. Žalobce podal proti výše uvedenému rozsudku odvolání, a to do obou výroků rozsudku. Usnesením [název soudu] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl žalobce, prostřednictvím žalované, vyzván, aby do 15 dnů odvolání doplnil o odvolací důvod s tím, že nebude-li odvolání v uvedené lhůtě doplněno, soud jej odmítne. Výzva byla doručena žalované dne 26.2.2015. Dne 13.3.2015 požádal žalobce, prostřednictvím žalované, o prodloužení lhůty k doplnění podaného odvolání, a to do 18.3.2015.

2. Žalobce žalované zaslal dne 16. 3. 2015 e-mailovou zprávu, jejíž přílohu tvořil koncept doplnění odvolání, když se dle svého názoru důvodně domníval, že by po doplnění odvolání [název soudu] změnil odvoláním napadený rozsudek [název soudu] a žalobě vyhověl, popřípadě rozsudek soudu prvního stupně zrušil a vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, v rámci kterého by bylo žalobcově žalobě vyhověno. Žalovaná však odvolání proti rozsudku [název soudu] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ani v dodatečné lhůtě do 18. 3. 2015 řádně nedoplnila, přestože k tomu měla pokyn. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo odvolání žalobce proti rozsudku [anonymizována čtyři slova] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] odmítnuto. [název soudu] konstatoval, že žalobce požádal dne 13.3.2015 o prodloužení lhůty do 18.3.2015, přesto je nedoplnil. Žalovaná však žalobci výše uvedené usnesení [název soudu] nezaslala, ani jej o přijetí tohoto usnesení neinformovala. O tomto se žalobce dozvěděl až poté, kdy byl právním zástupcem tehdejší žalované vyzván k zaplacení nákladů řízení dle pravomocného rozsudku [anonymizována tři slova] [část Prahy] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Žalobce proto kontaktoval svou tehdejší právní zástupkyni - žalovanou e-mailem ze dne 10. 6. 2015, jímž vypověděl plnou moc a současně požádal o vysvětlení celé situace, totožné zaslal žalobce žalované i doporučenou poštou. Na osobní schůzce dne 14.9.2015 mu poté žalovaná slíbila do konce týdne zaslat doručenku z datové schránky, potvrzující odeslání doplnění odvolání proti shora uvedenému rozsudku [anonymizována tři slova] [část Prahy]. Žalobce rovněž e-mailem ze dne 15. 9. 2015 žalované navrhl opakovanou schůzku na den 21.9.2015. Protože žalovaná nereagovala a již žalobce nekontaktovala, navrhl žalobce další schůzku na den 23.9.2015 a následně žalovanou dne 25.9.2015 naposledy požádal o schůzku v dané věci a vyzval ji k předání všech dokumentů v souvislosti se zastupováním. Žalovaná však již na žádnou z výzev nereagovala. Žalobce je tak přesvědčen, že profesním pochybením žalované jako advokátky byla žalobci způsobena škoda ve výši 3.125.000 Kč, představující hodnotu id. ½ shora uvedených nemovitostí, protože v případě řádného odůvodnění odvolání by jeho žalobě vyhověno. Výši škody přitom žalobce dovozoval ze znaleckého posudku, který avizoval předložit. Žalobce vyzval žalovanou, prostřednictvím svého právního zástupce, dne 9. 3. 2018 předžalobní upomínkou k úhradě způsobené škody ve výši 3.125.000 Kč, a to ve lhůtě do 16. 3. 2018. Žalovaná však na tuto výzvu nereagovala. S ohledem na shora uvedené proto žalobce navrhl, aby soud žalobě vyhověl a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení.

3. Žalovaná nárok, uplatněný v žalobě v plné výši neuznala. Konstatovala, že podala řádně a včas v běžící lhůtě odvolání do rozsudku [název soudu] ze dne 10.12.2014. Následně opakovaně telefonicky a osobně žádala žalobce o poskytnutí faktických, nikoliv právních, skutečností, na nichž staví svojí obranu proti uvedenému zamítavému rozsudku ve věci. Vzhledem k tomu, že žalobce se žalovanou souběžně řešil jinou causu týkající se jeho matky, byl žalobce se žalovanou v té době v intenzivním telefonickém a osobním kontaktu. Žalobce si byl vědom skutečnosti, že bylo podáno odvolání a toto je třeba doplnit, přislíbil dodat podklady k doplnění odvolání do 13.3.2015. Protože k tomuto nedošlo, požádala žalovaná poslední den lhůty, tj. 13.3.2025, [název soudu] o prodloužení lhůty k založení doplnění odvolání do 18.3.2015 O této žádosti nebylo [název soudu] nijak rozhodnuto. Žalovaná žádný podklad od žalobce neobdržela, odvolání nebylo oč doplnit a usnesením [název soudu] bylo odvolání žalobce odmítnuto. Žalovaná se důvodně domnívala, že důvodem následné absence komunikace ze strany žalobce bylo jeho prodlení s úhradou několika faktur, vystavených žalovanou za řádně poskytnuté právní služby. Pro případ, že žalobce osvědčí, že podklad k odůvodnění podaného odvolání žalované skutečně doručil 16.3.2015 a žalovaná procesně pochybila, žalovaná zcela odmítla tvrzení žalobce, že by byl s odvoláním proti shora uvedenému rozsudku úspěšný. V této souvislosti odkázala na judikaturu [název soudu] (např. rozsudek sp.zn. [spisová značka], rozsudek sp. zn. [spisová značka], rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], publikovaný v Souboru civilních rozhodnutí NS, pod C [číslo] nebo usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], publikované v Souboru civilních rozhodnutí NS, pod C [číslo]), podle které je předpokladem vzniku nároku na náhradu škody zjištění, že nebýt pochybení advokáta, pak by k uspokojení nároku jeho klienta došlo, tedy že toto pochybení je hlavní a rozhodující příčinou vzniklé újmy. V daném případě je však zcela pochybné, že by [název soudu], jako soud odvolací, rozhodl jinak, než [název soudu], tj. že by změnil či zrušil zamítavý rozsudek [název soudu] tak, že by žalobě žalobce bylo vyhověno. Právě úspěch v dané věci je přitom vedle pochybení advokáta potřeba jako předběžnou otázku zkoumat, aby mohlo být konstatováno, že skutečně vznikla škoda. Žalovaná v této souvislosti uzavřela, že z dosavadní rozhodovací praxe soudů ve věci vrácení daru lze presumovat, že odvolání podané žalobcem by bylo [název soudu], jako soudem odvolacím, zamítnuto, když žalobce nesplnil zákonné podmínky (podle tehdejší právní úpravy), které by jej opravňovaly k tomu, aby se úspěšně domáhal vrácení daru. Žalovaná proto navrhla, že soud podanou žalobu v plném rozsahu zamítl.

4. Žalobce dále ve věci doplnil, že se žalovanou na schůzce dne 13.3.2015 společně konzultovali rozpracované znění textu doplnění odvolání proti rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které připravil žalobce. Z důvodu blížícího se konce lhůty k podání odůvodnění odvolání, které bylo nutno ještě upravit, požádal žalobce žalovanou o podání žádosti o prodloužení lhůty k podání doplnění odvolání, přičemž žalovaná odpověděla žalobci, že už tak z opatrnosti učinila, a to podáním ze dne 13. 3. 2015, kdy žalovaná požádala v právním zastoupení žalobce o prodloužení lhůty do 18. 3. 2015. Účastníci se domluvili, že žalobce svůj návrh doplnění odvolání dokončí přes víkend a jako nejzazší termín pro jeho odeslání žalované bylo stanoveno následující pondělí 16. 3. 2015. Finální text doplnění odvolání odeslal žalobce žalované dne 16.3.2015 ve 14:08 hod. jako přílohu e-mailu ze své pracovní adresy [email] a současně ji informoval o odeslání e-mailu SMS zprávou (ze svého telefonního čísla [tel. číslo] na telefonní číslo žalované [tel. číslo]). Protože se jeho matka o danou causu zajímala, odeslal žalobce i jí téhož dne v 18:27 hod. e-mail se stejnou přílohu, a to ze své osobní adresy [email] na adresu své matky [email]. Pokud jde o výši způsobené škody, tuto žalobce dovozuje z obvyklé ceny nemovitostí, jejichž vrácení (určení do spoluvlastnictví) se soudní cestou domáhal v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], která byla určena znaleckým posudkem o ceně obvyklé [číslo] ze dne 9.3.2018, zpracovaného znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení]. Znalkyně stanovila obvyklou cenu výše uvedených nemovitostí ke dni 18.3.2015 (pozn. soudu – žalobce omylem uvedl 18.3.2016) ve výši 6.250.000 Kč, proto žalobce uplatňuje nárok na náhradu škody ve výši jedné poloviny této odhadní ceny. Pokud jde o jeho přesvědčení, že by byl v případě včasného doplnění odvolání ve sporu úspěšný, žalobce doplnil, že v odvolacím řízení by došlo k přezkoumání hodnocení jednotlivých skutků porušení dobrých mravů žalovanou [příjmení] [jméno] [příjmení], jakožto obdarovanou, které soud prvního stupně provedl dle jeho názoru nesprávně, a to včetně faktu, že žalovaná [příjmení] [jméno] [příjmení] předmětný dar opakovaně použila jako prostředek šikany vůči žalobci jakožto dárci. [název soudu] by dle názoru žalobce musel dospět k závěru, že prokázané skutky jsou postačující pro vrácení daru zpět žalobci. V návaznosti na to žalobce citoval celé doplnění odvolání, tak jak bylo obsažené v příloze e-mailu ze dne 16. 3. 2015. V něm uvedená argumentace žalobce prokazuje, že v případě, kdy by žalovaná včas zaslala [název soudu] žalobcem koncipované doplnění odvolání proti rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], by bylo [název soudu] rozhodnuto ve prospěch podaného odvolání tak, že by byl napadený rozsudek soudu prvního soudu změněn a žalobě by bylo vyhověno, či by [název soudu] vrátil věc soudu prvního stupně s takovým závazným právním závěrem, že je třeba po provedení příslušných důkazů nutno rozhodnout o vyhovění žalobě. Tím, že žalovaná, jakožto advokátka zastupující žalobce, včas (tj. v prodloužené lhůtě do dne 18. 3. 2015) neodeslala doplnění odvolání proti rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], způsobila žalobci profesním pochybením škodu. Současně žalobce navrhl, aby soud při účastnickém výslechu položil žalované konkrétní otázky, týkající se dané věci.

5. Žalobou o vrácení daru, adresovanou [název soudu] ze dne 31.12.2013, se žalobce domáhal proti žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] vrácení daru dle § 630 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, v posledním znění.

6. Doplněním žaloby ze dne 28. 2. 2014 doložila právní zástupkyně [celé jméno žalovaného] plnou moc, na jejím základě převzala zastoupení žalobce.

7. Fakturou [číslo] ze dne 3. 3. 2014, s datem splatnosti 17.3.2014, žalovaná vyúčtovala žalobci právní služby ve výši 10 000 Kč. Na uvedené faktuře je rukou připsána poznámka„ Hrazeno [datum]“.

8. Fakturou [číslo] ze dne 19. 6. 2014, s datem splatnosti 30.6.2014, žalovaná vyúčtovala žalobci právní služby ve výši 16 136 Kč. Na faktuře je ručně připsaná poznámka„ Hrazeno 7. 8. 2014“.

9. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým byla žaloba ze dne 31.12.2013 na určení, že předmětné nemovitosti jsou ve vlastnictví žalobce a žalované ideální ½ podílu, zamítnuta. Dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. [Anonymizovaný odstavec]

11. E-mailem ze dne 9.2.2015 s předmětem [anonymizováno 6 slov] zaslala žalovaná žalobci rozsudek [spisová značka] ve věci vrácení daru, který byl doručený do její datové schránky uvedeného dne, s tím, že předpokládá, že se bude chtít do rozsudku odvolat s tím, že poslední den pro podání odvolání je 24.2.2015. Současně připomněla, že 11. 2. 2015 spolu mají schůzku týkající se maminky žalobce ve věci jiného sporu, vedeného před [název soudu] a navrhla schůzku v bistru soudu. Uvedený e-mail byl de facto přeposláním e-mailu od Mgr. [jméno] [příjmení] právě JUDr. [jméno] [celé jméno žalovaného] z 9. února 2015, která uvedla, že zasílá zprávu z datové schránky, rozsudek vytiskla a tento je připravený.

12. E-mailem z 11. 2. 2015 odpovídala žalovaná žalobci na jeho předchozí e-mail ze dne 10. 2. 2015 s předmětem [anonymizováno 7 slov], kterým navrhoval schůzku v bistru [anonymizována dvě slova] a tuto potvrdila.

13. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kdy [název soudu] odmítl odvolání žalobce proti rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] s tím, že odvolání, které žalobce podal 25. 2. 2014, nemělo předepsané náležitosti, a proto byl odvolatel vyzván, aby odvolání doplnil o odvolací důvody. Usnesení bylo doručeno žalobci prostřednictvím jeho advokáta 26.2.2015, přičemž odvolatel své odvolání nedoplnil.

14. Dle hlavičky e-mailu, odeslaného dne 16.3.2015 z adresy [email] na adresu [celé jméno žalovaného], byl této odeslán e-mail s [anonymizována čtyři slova] – doplnění odvolání a souborem v příloze [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]

15. Dle e-mailu ze dne 16.3.2015 odeslal žalobce na adresu [email] e-mail se souborem v příloze [anonymizováno 5 slov]

16. Dle e-mailu [celé jméno žalovaného] ze dne 23. 3. 2015 s předmětem Fakturace, zaslaného žalobci, žalovaná kontrolovala došlé platby a zjistila, že obě dvě faktury z předchozího roku [číslo] [číslo] dosud nebyly uhrazeny a požádala o jejich urychlenou úhradu.

17. E-mailem z 26.3.2015 s předmětem [anonymizováno 8 slov] [část obce] - spor [jméno] [příjmení] – [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] přeposlala žalovaná žalobci komunikaci se soudním znalcem s tím, že v týdnu od velikonočního pondělí by mělo být znalci sděleno, zda strany směřují ke smíru či nikoliv a v negativním případě by pak mělo nejpozději v následujícím týdnu proběhnout místní šetření.

18. E-mailem ze dne 26. 3. 2015, zaslaným žalovanou na adresu [příjmení] [jméno] [právnická osoba] s předmětem [anonymizováno 7 slov] v [část obce] - spor [jméno] [příjmení], tato potvrdila dohodnutý postup s tím, že nejpozději v týdnu po velikonocích bude informovat znalce o výsledku smírných jednání a v případě nedohody bude realizováno místní šetření v dalším týdnu.

19. E-mailem z 26. 3. 2015 s předmětem [anonymizováno 7 slov] v [část obce] z adresy [příjmení] [jméno] [právnická osoba] žalované konstatoval, že bude očekávat informaci o dohodě/nedohodě. V případě, že by k dohodě nedošlo, avizoval, že bude nezbytné, aby místní šetření proběhlo co nejdříve, pokud možno v týdnu po velikonocích, aby mohl dodržet stanovený termín soudem s tím, že se domluví s protistranou, aby si rezervovali čas. Jednalo se na reakci na zprávu z 25. 3. 2015, zaslanou žalovanou, kterou informovala znalce, že neprodleně jeho e-mail předložila svému klientovi, který je synem paní [jméno] [příjmení] a tuto věc zařizuje.

20. Dopisem JUDr. [jméno] [příjmení] v zastoupení klientky Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 6. 5. 2015 byl žalobce vyzván zaplacení částky 32 912 Kč jako nákladů řízení ve věci [spisová značka] na blíže uvedený účet.

21. Žádostí o schůzku, vydání dokumentů a vysvětlení nečinnosti z 25. 5. 2015, adresovanou žalované, žalobce opakovaně a naposledy požádal o schůzku k vysvětlení neodeslání doplnění odvolání ve věci žaloby na vrácení daru. Současně žádal vydání všech dokumentů v uvedené věci, vysvětlení nekomunikace v průběhu a po skončení zastoupení v soudním sporu. Zároveň upozornil, že pokud nedojde k uvedenému v úterý 29.9.2015, bude udělena plná moc jinému právnímu zástupci k podání stížnosti u advokátní komory a zastupování při uplatnění vzniklé škody.

22. Dle e-mailu z 10.6.2015, zaslaného žalobcem z adresy [email] [titul] [celé jméno žalovaného], žalobce požádal o vysvětlení postupu, kdy krajský soud neobdržel doplnění odvolání a následně jej zamítnul. Současně vypověděl žalované plnou moc. Součástí přílohy byly soubory Výpověď plné moci, žádost o vysvětlení postupu.pdf a zamítnutí odvolání.pdf.

23. Výpovědí plné moci ze dne 10.6.2015 se žádostí o vysvětlení nepodání odvolání, adresovanou žalované žalobce žádal o vysvětlení situace, že nebylo podáno doplnění odvolání v prodloužené lhůtě do 18. 3. 2015 proti rozsudku ve věci [spisová značka]. Dle podacího lístku [anonymizováno] ze dne [datum] byl uvedená výpověď plné moci a žádost o vysvětlení nepodání odvolání zaslána rovněž poštou na adresu žalované.

24. Opakovanou žádostí ze [datum] žádostí o vysvětlení nepodání doplnění byla žalovaná znovu vyzvána žalobcem ke sdělení informací, tato byla téhož dne dle podacího lístku [anonymizováno] odeslána.

25. E-mailem z 15. 9. 2015 s předmětem [anonymizována tři slova] doručenka doplnění odvolání a v příloze se souborem zamítnutí odvolání.pdf., žalobce rekapituloval setkání mezi účastníky z předchozího dne, kdy žalovaná přislíbila do konce týdne zaslat doručenku z datové schránky od doplnění odvolání ve věci vrácení daru. V příloze zaslal rozhodnutí soudu, kterým bylo odvolání zamítnuto pro nedoručení doplnění s tím, že by se rád domluvil na dalším postupu, ať již se doručenku od doplnění odvolání podaří najít či nikoliv a navrhuje schůzku 21. 9. 2015.

26. E-mailem 22.9.2015, zaslaným žalované předmětem [anonymizováno 7 slov], žalobce uvedl, že do uvedeného dne přislíbenou doručenku neobdržel, má tedy za to, že neexistuje. S ohledem na to tedy zbývá dohodnout postup v dané věci, navrhl schůzku 23. 9. 2015 v kanceláři žalované. Žádal o odsouhlasení termínu a konstatoval, že nepředpokládá výmluvy či kličkování, nýbrž přijmutí odpovědnosti ze strany žalované.

27. Dne 25. 9. 2015 byla žalovaná vyzývána žalobcem ke schůzce a vydání dokumentů a rovněž vysvětlení nečinnosti písemnou formou. Dle doručenky datové zprávy, odeslané žalobcem žalované dne 25. 9. 2015, byla zpráva dodána do datové schránky žalované.

28. Výzvou k vysvětlení postupu advokátky ze dne 12. 10. 2015, vyhotovenou Mgr. [jméno] [příjmení], zaslanou žalované ve věci [spisová značka], se žalobce opětovně domáhal vysvětlení věci. Dle dodejky uvedené zprávy, podepsané žalovanou, byla tato doručena žalované dne 14. 10. 2015.

29. Fakturou [číslo] ze dne 3. 3. 2014, s datem splatnosti 17.3.2014, žalovaná vyúčtovala žalobci právní služby ve výši 10 000 Kč. Na uvedené faktuře je rukou připsána poznámka„ Hrazeno 12. 3. 2014“.

30. Fakturou [číslo] ze dne 19. 6. 2014, s datem splatnosti 30.6.2014, žalovaná vyúčtovala žalobci právní služby ve výši 16 136 Kč. Na faktuře je ručně připsaná poznámka„ Hrazeno 7. 8. 2014“. [Obsah přílohového spisu]

32. Znaleckým posudkem [číslo] ze dne 9 3. 2018 byla určena obvyklá cena nemovitosti - rodinného domu [adresa], [katastrální uzemí], podle stavu ke dni 18. 3. 2015 ve výši [částka], přičemž vlastníkem stavby je paní [jméno] [příjmení] včetně vlastnictví pozemku.

33. Výzvou k plnění - předžalobní upomínkou ze dne 9. 3. 2018 právní zástupce žalobce vyzval žalovanou k zaplacení škody ve výši 3 125 000 korun, která vznikla v důsledku nepodání doplnění odvolání v rámci řízení [spisová značka]. Dle doručenky doručenky z datové zprávy, odeslané 9. 3. 2018 a doručené 12. 3. 2018 odesílatelem Mgr. [jméno] [příjmení] adresátovi - doktorce [jméno] [celé jméno žalovaného], byla tato odeslána s přílohou plné moci a předžalobní upomínkou.

34. S ohledem na provedené dokazování soud neprováděl žalobcem navrhované důkazy výpisem sms zpráv a výslechem správce sítě či domény [webová adresa]) užívané žalovanou ani výslechem žalované, když tyto jsou pro zjištění dané věci nadbytečné.

35. Dle ust. § 24 odst. 1-4 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii advokát odpovídá klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Advokát odpovídá za újmu způsobenou klientovi i tehdy, byla-li újma způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem nebo jiným jeho zaměstnancem než zaměstnaným advokátem; odpovědnost těchto osob za újmu způsobenou zaměstnavateli podle zvláštních právních předpisů tím není dotčena. Vykonává-li advokát advokacii ve společnosti nebo v zahraniční společnosti, odpovídá klientovi za újmu podle odstavce 1 tato společnost nebo zahraniční společnost. Za újmu způsobenou v souvislosti s výkonem advokacie zaměstnaným advokátem odpovídá klientovi zaměstnavatel advokáta, a to i v případě uvedeném v § 15b. Advokát nebo společnost se odpovědnosti podle odstavců 1 až 3 zprostí, prokáží-li, že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na nich požadovat.

36. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaná jako advokátka zastupovala žalobce v řízení, vedeném [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka], v němž se žalobce domáhal určení, že předmětné nemovitosti (rodinný dům [adresa] na pozemku parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí]) jsou ve spoluvlastnictví žalobce a žalované s rovným dílem o velikosti ½. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázáno, že žalovaná zastupovala žalobce i v jiných řízeních, přičemž mu byly vystavovány za její právní služby faktury. [anonymizována tři slova] [část Prahy] vydal dne [datum rozhodnutí] rozsudek, č.j. [číslo jednací], kterým žalobu zamítl a uložil žalobci povinnost uhradit tehdejší žalované náhradu nákladů řízení. Rozsudek byl 9.2.2015 doručen oběma zástupcům obou účastníků do datových schránek. Dne 23.2.2015 žalovaná podala jménem žalobce blanketní odvolání proti rozsudku, a to do obou výroků rozsudku s tím, že toto doplní dodatečně ve lhůtě 14 dnů. Usnesením [název soudu] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl žalobce, prostřednictvím žalované, vyzván, aby do 15 dnů odvolání doplnil o odvolací důvod s tím, že nebude-li odvolání v uvedené lhůtě doplněno, soud jej odmítne. Výzva byla doručena žalované dne 26.2.2015. Dne 13. 3. 2015 žalovaná žádala o prodloužení k doplnění podaného odvolání v dané věci, a to nejpozději do 18. 3. 2015 s ohledem na to, že probíhají jarní prázdniny a jak ona, tak její klient, budou mimo republiku. Žalobce žalované zaslal dne 16. 3. 2015 e-mailovou zprávu, jejíž přílohu tvořil koncept doplnění odvolání, když se domníval, že [název soudu] změní odvoláním napadený rozsudek [název soudu] a žalobě vyhoví, popřípadě rozsudek soudu prvního stupně zruší a vrátí věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení, v rámci kterého by bylo žalobcově žalobě vyhověno. Žalovaná však odvolání proti rozsudku [název soudu] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ani v dodatečné lhůtě do 18. 3. 2015 řádně nedoplnila, přestože k tomu měla pokyn. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo odvolání žalobce proti rozsudku [anonymizována tři slova] [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] odmítnuto. Na základě shora uvedeného lze konstatovat, že žalovaná jako tehdejší právní zástupkyně žalobce se dopustila pochybení, když uvedené doplnění soudu nezaslala. Na tom ničeho nemění skutečnost, že žalovaná zastupovala žalobce i v jiných věcech a měla pocit, že tento se po vystavení faktur za dříve poskytnuté služby odmlčel. Bylo především věcí zástupce sepsat předmětné odvolání ve věci. Mezi účastníky však z nerozhodných důvodů zjevně existovala jakási domluva, že toto doplnění vypracuje žalobce. Potom bylo věcí žalované jako zástupce žalobce při vědomí běžící lhůty jej urgovat žalobce k doplnění odvolání. Namísto toho zůstala žalovaná pasivní a prodlouženou lhůtu k doplnění odvolání proti shora uvedenému rozsudku nechala marně propadnout.

37. Soud se proto dále soustředil na tvrzení žalobce, že mu vznikla škoda, protože by v případě Jestliže žalobce tvrdil, že by [název soudu] změní odvoláním napadený rozsudek [název soudu] a žalobě vyhoví, popřípadě rozsudek soudu prvního stupně zruší a vrátí věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení, v rámci kterého by bylo žalobcově žalobě vyhověno. Z provedeného dokazování vyplynulo, že soud prvního stupně žalobu zamítl s ohledem na to, že nebyly naplněny podmínky pro kvalifikaci jednání žalované jako v hrubém rozporu s dobrými mravy. Současně nelze takové jednání kvalifikovat ani jako postupné porušování dobrých mravů nižší intenzity, když jediným bezpečně prokázaným morálně závadným jednáním žalované byla její nevěra, ke které došlo v roce 2006, a účelové, resp. unáhlené přivolání policejní hlídky k nemovitostem v roce 2011. Tato jednání však sama o sobě nelze kvalifikovat jako jednání, jejichž morální aspekt dosahuje velmi značné intenzity, a i v případě, že by tomu tak u nevěry žalované bylo, právo dovolat se vrácení daru v důsledku této jediné okolnosti by bylo již promlčeno. Byť tato jednání by ve spojení s jinými prokázanými akty mohla znamenat postupné porušování dobrých mravů nižší intenzity, není dána jejich četnost, když s odvoláním na judikaturu konstatoval, že je vyžadována existence alespoň 3 takových dílčích prohřešků, které se navíc mají uskutečnit v krátkém časovém období. Proto nezbylo soudu než uzavřít, že žalovaná se k žalobci či jeho rodině v hrubém rozporu s dobrými mravy ve smyslu ust. § 630 o.z. nechovala. Soud meritorně rozhodl na základě darovací smlouvy uzavřené mezi účastníky 27.10.1999 ve formě notářského zápisu. Dále z kupní a darovací smlouvy uzavřené 2.11.1988 mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a tehdejší žalovanou. Dále z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] o rozvodu manželství účastníků ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], dále z protokolu o trestním oznámení ze dne 22. 11. 2006, z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne 14. 12. 2006, z usnesení policejního orgánu ze dne 19. 12. 2006, z potvrzení a ze zakázkového listu ze dne 22. 11. 2006, z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne 21. 11. 2006, z protokolu o trestním oznámení ze dne 23. 2. 2007, dále z nesporných skutečností, že mezi účastníky bylo začátkem července, tedy že žalovaná odcestovala na pracovní cestu se žáky [příjmení] [příjmení] [anonymizována tři slova] [země] zhruba na 1 týden a že ze společné domácnosti odešla k panu [příjmení] 12.12.2006. Dále také bylo mezi účastníky nesporné, že žalovaný utrpěl po nehodě na motorce zlomeninu žeber a na žádost o pomoc vůči žalované se mu nedostalo žádné odpovědi. Dále soud vycházel ze smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 25. 9. 2006, z korespondence mezi [anonymizována dvě slova] a žalobcem formou dopisů ze dne 26. 3. 2010, 7. 4. 2010, 15. 4. 2010 a emailů ze dne 16. 4. 2010. Dále z emailové zprávy ze dne 12. 10. 2011 poslané z adresy [email], z lékařských zpráv z 12. 10. 2011 a 13. 10. 2011, z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení]. Soud dále neprováděl žalobcem původně označené důkazy, ohledně kterých se v průběhu řízení vyslovil, že na jejich provedení netrvá, tedy účastnickou výpovědí žalobce, svědeckou výpovědí dcer účastníků, cestovními pasy žalované a Mgr. [příjmení], záznamem o parkování vozidla v prostorách [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] a zdravotní dokumentací dcery [jméno]. Dále soud zamítl provádění důkazů, a sice návrh žalobce na provedení důkazů záznamem o letním pobytu studentů [příjmení] [příjmení] boarding school, čestným prohlášením matky žalobce a posouzením stavebně technického stavu domu jako nadbytečné, protože tyto důkazy nemohly samy o sobě, ani ve spojení s důkazy provedenými, zvrátit závěr o skutkovém stavu zjištěných důkazů. Dále soud neprováděl důkazy žalované na provedení důkazů dopisem žalobce ze dne 19. 11. 2006, dohodou o vypořádání vzájemných majetkových vztahů ze dne 10. 4. 2006, rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], emailovou zprávou ze dne 12. 4. 2008, nepodepsaným dopisem žalobce ze dne 21. 11. 2003 a emailovou korespondencí z důvodu, že veškerá tvrzení žalované mající vyvrátit verzi žalobce nebyla po provedeném dokazování zohledněna, a to v situaci, kdy to byl žalobce, kterého tížila povinnost důkazní k jím tvrzeným skutečnostem a tento neunesl v tomto směru odpovídající břemeno, až v případě, že by žalobce svým procesním povinnostem dostál, bylo by na místě zkoumat uvedené důkazy. Rovněž měl soud k dispozici úřední záznam o podání vysvětlení ze dne 5. 1. 2010, emailovou zprávu ze dne 31. 12. 2011 a úřední záznam o podání vysvětlení ze dne 14. 1. 2012. Z těchto ovšem nevyvodil žádná skutková zjištění, protože listiny vesměs nemohly věrohodným způsobem prokázat žalobcova tvrzení.

38. Žalobce s rozhodnutím nesouhlasil a v doplnění odvolání podrobně rozebral jednotlivé body rozsudku. Setrval na svém stanovisku, že žalovaná se svým jednáním dopustila vůči žalujícímu více skutků nižší intenzity vzájemně navazujících a nikoliv jen dvou, čímž jednoznačně došlo k naplnění předpokladu daného i judikaturou, a žalovaná se ve smyslu ust. § 630 o.z. vůči žalujícímu skutečně chovala, když zmařila rodinnou oslavu na první svátek vánoční 2012 pohrůžkou přivolání policie, ohledně svého úrazu na motorce žalobce odkázal na společně prožitá léta a dožadoval se morálního aspektu s ohledem na své jednání po dobu manželství, k provokacím ze strany žalované namítal, že žalobkyně skutečně policejní hlídku přivolala a byť ji ještě před příjezdem odvolala, je zřejmé, že by tím žalobce, žijícího v malé obci [obec] těžce poškodila před sousedy, i v očích obou dcer. K žalobcem tvrzenému pokusu o zrušení věcného břemene trvalého užívání nemovitosti tento uvedl, že bez ohledu na prokázání či neprokázání toho, že žalovaná poskytla JUDr. [příjmení] účelově zkreslené popř. zcela nepravdivé informace, je prokazatelným faktem, že žalovaná opět postupovala proti zájmům dárce ve snaze způsobit mu újmu ztrátou práva bydlení. Dále žalobce zopakoval důvody, které dle jeho názoru svědčí o tom, že žalovaná podala trestní oznámení účelově a koordinovaně s [jméno] [příjmení]. Jestliže soud dovodil, že se žalovaná nechtěla žalobci pomstít, když nedala souhlas s trestním stíháním, žalobce dovodil, že tím účinně zabránila projednání celého trestního oznámení, protože policie věc odložila. Za dané situace je však zřejmé, že žalobce pouze polemizoval s hodnocením jednotlivých důkazů soudem, přičemž opomíjí skutečnost, že soud musí vycházet z důkazů, které jsou mu předloženy, nikoliv z domněnek či ničím nepodložených tvrzení účastníků. Na rozdíl od účastníků řízení, soud při jednotlivých událostech není přítomen a musí se spoléhat pouze na to, co je mu účastníky předloženo jako důkaz a je přitom na účastnících, aby ustály břemeno tvrzení a důkazní břemeno. V daném případě přitom žalobce sám rezignoval na provedení některých důkazů, ač tyto původně navrhl. S ohledem na to pak však neunesl důkazní břemeno, když soud musel vycházet z jím dostupných důkazů. Při posouzení předpokladu úspěšnosti žalobce v odvolacím řízení soud vycházel jednak ze závěrů soudu prvního stupně, jednak z žalobcem uvedených tvrzení v doplnění odvolání. Soud se zcela ztotožňuje s hodnocením soudu prvého stupně, pokud konstatoval, že žalovaná neměla žádnou povinnost pečovat o žalobce po jeho úrazu na motocyklu. Pokud žalobce dovozoval především morální aspekt povinnosti pečovat o žalobce po jeho úrazu, nelze než konstatovat, že tento je plně závislý na vzájemném vztahu účastníků po rozvodu, kteří byli rozvedeni ke dni 24. 4. 2007. Jsou zajisté páry, pro které je rozvod pouhým uspořádáním vztahů a nadále jsou schopni se stýkat na přátelské rovině. Jak z řízení vyplynulo, vztahy mezi účastníky i po určité době byli přinejmenším vypjaté. Svědčí o tom jednak žalobcem tvrzená jednání ze strany žalované, která byla ve větší či menší míře v řízení prokazána. Ale také skutečnost, že se žalovaná odstěhovala ze společné domácnosti v prosinci 2006 po vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně o rozvodu manželství účastníků v srpnu 2006, přičemž tato setrvala na svém stanovisku, zatímco žalobce se proti rozsudku odvolal. V řízení přitom nebylo prokázáno, že by byl navázán intimní vztah žalované ještě v době trvání manželství. Pakliže žalobce odkazoval na své investice do vzdělání bývalé manželky apod. nelze než konstatovat, že toto mělo být zohledněno při vypořádání manželství, nelze se však na to odvolávat donekonečna. V této souvislosti soudu rovněž neušlo, že se soud prvního stupně nijak nezabýval tvrzením žalované, že jedním z důvodů rozvodu manželství byl mimomanželský vztah žalobce k její sestře. Tato skutečnost tak poněkud oslabuje morální apel žalobce vůči žalované. Byť současně nelze předjímat úvahy [název soudu], jedná se dle názoru zdejšího soudu o okolnost, která by mohla být důvodem pro vrácení věci [název soudu] soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Vztah obou účastníků ostatně demonstruje i situace, kdy měla žalovaná zmařit rodinnou oslavu na první svátek vánoční 2012 pod údajnou pohrůžkou přivolání policie. Žalobce přitom v tomto ohledu zcela pomíjí, že pohrůžka přivolání policie nebyla v řízení prokázána a tedy ani okolnosti zrušení rodinné sešlosti, nejsou postaveny na jisto. Ostatně i přes nesouhlas žalované s pořádáním rodinné oslavy v jejím domě mohla tato být uspořádána na jiném místě (bydliště jiného člena rodiny, salonek v restauraci……). Jakkoli úkorně tedy žalobce vnímal jednání tehdejší žalované (a je zřejmé, že vztahy obou účastníků nejsou pozitivní), nebyla intenzita jednání žalované prokázána v takové míře, aby objektivně naplnila důvody pro kvalifikaci takového chování jako rozporného s dobrými mravy. Z řízení nevyplynulo, že by se žalovaná dopustila hrubého porušení dobrých mravů vůči žalobci či nejméně 3 samostatných dílčích porušení v krátkém časovém horizontu, když v řízení byla prokázána pouze dvě dílčí pochybení, avšak s odstupem cca 5 let, přičemž jedno z nich soud zhodnotil jako promlčené. Za této situace nelze než uzavřít, že soud nalézací provedl důkladné zhodnocení dostupných důkazů a vyvodil z něj dle zdejšího soudu správné závěry. Je tedy více než sporné, zda by včasné odvolání žalobce mělo žalobcem očekávaný účinek a tento by byl nakonec ve věci úspěšný. Závěrem soud podotýká, že ani v případě, že by uvedené rozhodnutí bylo vráceno soudu prvního stupně k opětovnému projednání, není zaručeno, že tento by rozhodl jinak, když věc mohla být vrácena z nejrůznějších důvodů a soud prvního stupně mohl trvat na svém právním názoru. S ohledem na to soud žalobu zamítl, když sice bylo prokázáno pochybení žalované, avšak nebyl prokázán vznik škody.

39. Výrok o nákladech řízení soud je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle nějž má účastník, který byl ve věci zcela úspěšný právo na náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V této věci byl zcela úspěšná žalovaná, soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci. Žalovaná má jako nezastoupený účastník řízení podle § 151 odst. 3 o.s.ř. právo na náhradu za jednotlivé úkony, a to v paušalizované výši stanovené vyhláškou č. 254/2015 Sb. částkou 300 Kč za úkon, a to 1x vyjádření k žalobě, 1x účast na jednání 5. 6. 2020, které se nekonalo, 1x účast na jednání 16. 3. 2021, 1x účast na jednání 15. 6. 2021, které se nekonalo a účast na jednání 9. 11. 2021, (přičemž náhrada v paušalizované výši se nekrátí dle rozsahu úkonů, proto i za jednání, která se nekonala, byla přiznána náhrada v plné výši). Celkem tedy 6 úkonů po 300 Kč.