42 C 55/2017

Plný text

: název soudu rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou, jako samosoudkyní, ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně a původní účastnice zastoupena advokátem doc. JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa o zaplacení 7 406 479,39 Kč s příslušenstvím a omluvu

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 225 005 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení ročně z uvedené částky od 6. 3. 2017 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení další částky ve výši 450 518,94 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení ročně z uvedené částky od 6. 3. 2017 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobce je povinen nahradit žalované na náhradě nákladů řízení před soudem I. i II. stupně částku 4 122,24 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky v celkové výši 7 406 479,39 Kč s příslušenstvím a omluvy v žalobě specifikovaného znění za škodu a nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout trestním řízením, zahájeným usnesením [stát. instituce], [anonymizováno 12 slov] [obec], [anonymizováno] [obec], [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována dvě slova] [číslo] [rok] [číslo], podle kterého se měla dopustit trestných činů sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), písm. c), odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen„ TrZ“), zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a) TrZ, a zvlášť závažného zločinu účasti na organizované zločinecké skupině podle ustanovení § 361 odst. 1 alinea druhá TrZ, zločinu sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle ustanovení § 256 odst. 1, odst. 2 písm. c) TrZ v souběhu se zvlášť závažným zločinem poškození finančních zájmů Evropské unie podle ustanovení § 260 odst. 1, odst. 5 TrZ ve spolupachatelství podle ustanovení § 23 TrZ a ve prospěch organizované zločinecké skupiny jako její člen podle ustanovení § 107 odst. 1 TrZ. Žalobkyně uvedla, že ke vzniku škody a nemajetkové újmy došlo již ve fázi prošetřování uvedených činů, a to jednak na základě příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků soudce [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací], jednak na základě příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků soudce [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací], podle kterých byla dne 30.9.2014 provedena prohlídka jiných prostor a pozemků pronajatých žalobkyní, jež se nacházely na adrese [adresa žalobkyně a původní účastnice], zapsaných na listu vlastnictví [číslo] [katastrální uzemí], parcelní [číslo] prohlídka jiných prostor a pozemků pronajatých žalobkyní, jež se nacházely na adrese [adresa], zapsaných na listu vlastnictví [číslo] [katastrální uzemí], parcelní [číslo]. Následně bylo proti žalobkyni shora uvedeným usnesením zahájeno trestní stíhání dne 31.8.2015. Současně policejní orgán rozhodl o zajištění peněžních prostředků jako náhradní hodnoty ve výši 183 031 891 Kč (včetně jejich příslušenství a peněžních prostředků dodatečně na tento účet došlých) usnesením čj. [anonymizováno] [číslo] 2012 [číslo] na účtech č. [bankovní účet] a [bankovní účet], vedených u [právnická osoba], organizační složky, usnesením čj. [anonymizováno] [číslo] 2012 [číslo] na účtech [číslo] [bankovní účet], 27 [bankovní účet], 35 [bankovní účet], 27 [bankovní účet], vedených u [právnická osoba], usnesením čj. [anonymizováno] [číslo] 2012 [číslo] na účtech č. [bankovní účet] a [bankovní účet], vedených u [právnická osoba] Žalobkyně podala proti usnesení o zahájení trestního stíhání, jakožto i proti usnesením o zajištění stížnost dne 7.9.2015. Na jejím základě zrušil státní zástupce [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec] dne [datum rozhodnutí] ve věci sp. zn. [spisová značka] všechna tři předchozí usnesení o zajištění a zároveň sám rozhodl o zajištění peněžních prostředků na již uvedených bankovních účtech, když měl napravit původní chybný výrok policejního orgánu o zajištění shora uvedených peněžních prostředků. Usnesení byla žalobkyni doručena 14.9.2015, tato proti nim podala dne 17.9.2015 stížnost. Dne 23.9.2015 státní zástupce [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [obec] dvěma usneseními ve věci sp. zn. [spisová značka] zrušil zajištění peněžních prostředků, a to jednak na účtech [anonymizováno] č. [bankovní účet] a [bankovní účet], jednak na účtech u [ulice] banky [číslo] [bankovní účet], 27 [bankovní účet], 35 [bankovní účet], 27 [bankovní účet], a to z toho důvodu, že peněžní prostředky až do výše 183 031 891 Kč byly zajištěny u jiné banky. Peněžní prostředky žalobkyně tak zůstaly zajištěny pouze na účtech vedených u [obec] spořitelny. Z výše uvedeného důvodu vzala žalobkyně dne 29.9.2015 v rozsahu zajištění peněžních prostředků na všech výše uvedených účtech u [anonymizováno] a [ulice] banky, tedy v rozsahu dvou ze tří usnesení o zajištění II, svoji stížnost zpět. O poslední stížnosti žalobkyně proti usnesení o zajištění peněžních prostředků na účtech [obec] spořitelny č. [bankovní účet] a [bankovní účet] rozhodl dne [datum rozhodnutí] [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], tak, že toto usnesení zrušil a vrátil [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [obec] k opětovnému rozhodnutí. Toto rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 14.10.2015. Dne 25.11.2015 odůvodnila žalobkyně svoji stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Na základě této stížnosti bylo státním zástupcem [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] dne 14.3.2016 předmětné usnesení o zahájení trestního stíhání ve vztahu k žalobkyni zrušeno a věc vrácena policejnímu orgánu k opětovnému projednání. Věc byla poté z organizačních důvodů vedena u [anonymizováno] pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] 2016 [číslo]. K časovému vymezení uvedeného trestního stíhání žalobkyně uvedla, že o svém procesním postavení jako osoby podezřelé v předmětné trestní věci se dozvěděla z příkazů k provedení prohlídky jiných prostor a pozemků, doručených jí při prohlídce jiných prostor a pozemků žalobkyně dne 30.9.2014, proto je nutné právě tento den považovat za počátek trestního řízení vedeného proti žalobkyni. Tímto okamžikem byla nucena v zájmu svém i svých zaměstnanců, jakož i z jiných preventivních důvodů využít právních služeb, čímž jí vznikala škoda rovnající se nákladům na právní zastupování. V průběhu celého trestního stíhání zaplatila žalobkyně svému zástupci částku 1 747 007,68 Kč, s odkazem na stávající judikaturu žalobkyně vyčíslila nárok podle advokátního tarifu, když uvedla, že nárok na náhradu škody, představující náklady na obhajobu požaduje pouze ve výši 1 231 955,45 Kč. Současně jí počala vznikat nejenom majetková škoda, ale také nemajetková újma. Za konec trestního řízení pak v souladu s judikaturou [název soudu] vymezila den doručení usnesení státního zástupce [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] o zrušení usnesení o zahájení trestního stíhání, tedy 14.3.2016. V případě žalobkyně byla policejním orgánem vydána tři usnesení o zajištění, kterými byly do určité výše zajištěny peněžní prostředky na účtech celkem tří bank, která byla doručena příslušným bankám. Vzhledem k tomu, že na zajištěných účtech žalobkyně u [obec] spořitelny nedosahovaly zůstatky ke dni zajištění výše požadované policejním orgánem k zajištění, banka znemožnila jakýkoli platební styk žalobkyně s dalšími subjekty a uzavřela úvěrové linky ve výši 100 000 000 Kč včetně bankovních záruk. Provádět platební styk bylo žalobkyni opět umožněno až 29.9.2015, a to na základě usnesení o zajištění sp. zn. [spisová značka]. Plně disponovat mohla žalobkyně s peněžními prostředky na účtech [obec] [anonymizováno] až 14.10.2015, kdy jí bylo doručeno usnesení [název soudu] ve věci sp. zn. [spisová značka] o zrušení zajištění peněžních prostředků. Z uvedeného žalobkyně dovodila, že v dané věci byla vydaná nejprve tři usnesení o zajištění peněžních prostředků, která byla následně státním zástupcem [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] zrušena a nahrazena dalšími třemi usneseními, přičemž dvě z nich byla samotným státním zástupcem zrušena, třetí bylo zrušeno [název soudu] pro nepřezkoumatelnost. Všechna usnesení o zajištění tak žalobkyně hodnotí jako nezákonná, přičemž poukázala na nezákonnost usnesení o zahájení trestního stíhání a dovodila, že je-li nezákonným prohlášeno usnesení o zahájení trestního stíhání, je tím spíše nutné považovat za nezákonná všechna rozhodnutí, kterým bylo usnesení o zahájení trestního stíhání argumentačním podkladem. V této souvislosti uzavřela, že na základě výše uvedených usnesení o zajištění neměla možnost disponovat s peněžními prostředky na účtech bank, a to v celkové výši 183 031 891 Kč po dobu trvající od 7.9.- 14.10.2015. Vedle již uvedeného nároku na obhajné uplatnila žalobkyně také nároky na náhradu škody způsobené rozhodnutími o zajištění peněžních prostředků, spočívající jednak v úrocích vzniklých na základě poskytnutí úvěru podle smlouvy o úvěru mezi žalobkyní a jejím akcionářem, společností [právnická osoba], [IČO], jednak v ušlém zisku z výnosu z úroků, vzniklého v důsledku předčasného splacení úvěru poskytnutého žalobkyní slovenské společnosti [právnická osoba], IČ 36 396 222. K prvnímu z uvedených nároků žalobkyně uvedla, že v důsledku finanční tísně a obstavení účtů byla nucena řešit nastalou situaci prostřednictvím úvěru od svého akcionáře, když nebyla schopná financovat dodávky zboží a služeb ani hradit mzdy zaměstnancům, zároveň jí reálně hrozilo zahájení insolvenčního řízení. Proto dne [číslo] 2015 uzavřela se svým akcionářem smlouvu o úvěru, na jejímž základě jí tento poskytl úvěr až do výše 75 000 000 Kč, přičemž byl mezi účastníky smlouvy sjednán úrok ve výši 4,50 % p. a. ze skutečně čerpané částky úvěru. Žalobkyně první část úvěru čerpala dne 11.9.2015, čímž jí počaly vznikat úroky z úvěrované částky. Ke splacení celkové úvěrované částky došlo dne 15.10.2015 a běh úroků se tak zastavil. Žalobkyně čerpala v předmětném období úvěr v celkové výši 64 720 000 Kč, za který byla na úrocích nucena zaplatit celkem 225 005 Kč a které tak představují škodu v důsledku trestního stíhání. Pokud jde o škodu, způsobenou ušlým ziskem z výnosu z úroků, žalobkyně celou situaci rovněž řešila dohodou o předčasném splacení úvěru, poskytnutého na základě smlouvy o úvěru ze dne 7.11.2012 svému dlužníku, čímž byla připravena o úroky z tohoto úvěru. Pokud by k tomuto kroku nepřistoupila, hrozilo jí značné finanční potíže. Žalobkyně uvedla, že na základě uvedené smlouvy o úvěru poskytla [anonymizováno] střednědobý úvěr ve výši 2 953 918,86 EUR, tento byl jednorázově vyčerpán 8.11.2012 a měl být splácen ve sjednaných čtvrtletních splátkách s 4,05 % p. a. smluvním úrokem ročně. Vzhledem k nastalé situaci se dne 11.9.2015 žalobkyně a dlužník dohodly na předčasném splacení dosud nesplacené částky ve výši 853 918,86 EUR, a to ve dvou splátkách (650 000 EUR k 16.9.2015 a 203 918,86 EUR ke 2.10.2015). Pohledávka ve výši 650 000 EUR byla dále dne 17.9.2015 na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena žalobkyní na [příjmení] jako postupníka. V důsledku předčasného splacení úvěru tak žalobkyně neobdržela původně sjednaný úrok za období od 1.7.2015 do 30.9.2016, čímž jí vznikla škoda ve výši 16 587,59 EUR, tedy ve výši rozdílu mezi původně sjednanými úroky a skutečně zaplacenými úroky. Žalobkyně dále uvedla, že v důsledku uvedeného trestního stíhání jí vznikla nemajetková újma, když již na základě příkazů k prohlídce jiných prostor a pozemků byla podezřívána z protiprávního jednání, které mohlo být v souladu se zněním předmětných příkazů kvalifikováno jako zločin sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě a zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby. Následně na základě usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 31.8.2015 bylo žalobkyni kladeno za vinu spáchání zvlášť závažného zločinu účasti na organizované zločinecké skupině, zločinu sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě a zvlášť závažného zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie, spáchaného ve formě spolupachatelství a jako pachatelem trestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny. V důsledku těchto obvinění hrozily žalobkyni jako právnické osobě tresty propadnutí majetku, peněžitý trest, zákaz plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži a uveřejnění rozsudku. Kromě trestu uveřejnění rozsudku mají všechny tyto uvedené tresty majetkový charakter, přičemž zejména trest propadnutí majetku a zákaz plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži by byly způsobilé svým dopadem zasáhnout samotnou existenci žalobkyně jako právnické osoby, jelikož velká část podnikatelského portfolia žalobkyně souvisí právě s plněním veřejných zakázek a absence této části příjmů by tak pro žalobkyni měla téměř likvidační důsledky. Žalobkyně konstatovala, že s ohledem na délku řízení v rozmezí 30.9.2014 až 14.3.2016 její nemajetková újma gradovala, když původní podezření, že žalobkyně mohla spáchat uvedené trestné činy, po provedení domovních prohlídek bylo pro policejní orgán natolik pravděpodobné, že proti osobě žalobkyně zahájil trestní stíhání. V této souvislosti rovněž žalobkyně poukázala na to, že policejní orgán nerespektoval zásadu rychlosti trestního řízení, protože je povinen prověřit skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, do 6 měsíců (jde-li o věc patřící v I. stupni do příslušnosti krajského soudu). V daném případě však byly úkony trestního řízení ve věci žalobkyně zahájeny již v roce 2012 a ke skončení prověřování došlo až ve druhé polovině roku 2015, došlo k překročení této zákonné lhůty více než 4krát. Trestní řízení vedené proti osobě žalobkyně jí zároveň způsobilo rozličné následky, a to zejména co se týče její profese, jejího renomé a postavení v očích obchodních partnerů a veřejnosti. Především se jednalo o riziko odstoupení od již uzavřených smluv ze strany stávajících obchodních partnerů žalobkyně, trestní stíhání poškodilo důvěryhodnost žalobkyně i v budoucích projektech, čímž ji v dalších zadávacích řízeních a kontraktačních jednáních znevýhodnilo. Vedení žalobkyně museli vynaložit velké úsilí na udržení dobrého jména žalobkyně u svých obchodních partnerů na četných jednáních, při nichž vysvětlovali nejen celou situaci, ale i specifika předmětného trestního řízení, které se nacházelo v jeho počáteční fázi, přípravném řízení, tedy ve fázi, ve které se pouze shromažďují důkazy a poznatky nutné pro rozhodnutí, zda věc vůbec bude předložena soudu k meritornímu rozhodování o vině. Zahájení trestního stíhání mělo za následek zhoršení postavení žalobkyně jako významného klienta [obec] spořitelny, když bylo bankou vyhodnoceno jako podstatná negativní informace a došlo k pozastavení veškerého financování žalobkyně včetně jednání o budoucích bankovních obchodech a snížení úvěrového ratingu žalobkyně, což znamenalo i navýšení úroků v případě nových úvěrových smluv. V neposlední řadě došlo k medializaci dané kauzy ze strany všech významných internetových i tištěných médií, což v očích veřejnosti prakticky samo o sobě poukazovalo na to, že podezřelá či stíhaná osoba trestnou činnost skutečně provádí. Žalobkyně uvedla, že samotné konstatování porušení práva nepovažuje s ohledem na způsobenou újmu za dostačující, proto vedle konkrétně formulované omluvy ve vyjmenovaných periodikách požaduje také kompenzaci nemajetkové újmy v penězích, kterou vyčíslila za každého z 611 dotčených zaměstnanců a 18 měsíců trvání trestního řízení ve výši 500 Kč, tedy v celkové výši 5 499 000 Kč. Závěrem žalobkyně požadovala po žalované rovněž omluvu v žalobě specifikovaného znění, obsahující identifikační údaje o osobě žalobkyně se základním právním a skutkovým vymezením její trestní věci, zejména s uvedením informace o nezákonnosti vedení trestního řízení proti ní, jejíž text měl být zveřejněn v žalobkyní specifikovaných periodikách. Žalobkyně podala u žalované žádost o předběžné projednání shora uvedeného nároku dne 5.9.2016, přičemž tuto doplnila dne 1.12.2016 o přílohy, prokazující náklady na právní zastoupení v předmětném trestním řízení. Žalovaná však ve lhůtě šesti měsíců předmětné uplatnění neprojednala. S ohledem na shora uvedené žalobkyně navrhla, aby soud žalobě vyhověl a přiznal jí náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná žalobou uplatněné nároky neuznala, přičemž učinila nesporným, že u ní žalobkyně dne 5. 9. 2016 uplatnila svůj nárok na předběžně projednání náhrady škody, jehož projednávání žalovaná v době podání žaloby dosud neukončila. Nevyloučila tedy ani částečné mimosoudní plnění na některý z uplatněných nároků poté, co jí bude umožněno nahlédnout do vyšetřovacího spisu, který dosud nebyl žalované k dispozici. Žalovaná konstatovala, že je-li způsobená škoda odvozována rovněž i od příkazů [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] a č. j. [číslo jednací], na jejichž základě došlo k prohlídce jiných prostor a pozemků pronajatých žalobkyní, pak k jejich vydání mělo dojít téměř jeden rok před zahájením trestního stíhání žalobkyně, navíc nebyly jako nezákonné zrušeny. Nejedná se tedy o odpovědnostní tituly ve smyslu § 8 zákona č. 82/1998 Sb. Dále žalovaná sporovala žalobkyní uplatněné náklady na právní zastupování v dané věci s tím, že základní (příp. Snížená) sazba byla ze strany žalobkyně nesprávně nastavena, neboť žalobkyně (alespoň podle čl. I. bodu 1. žaloby) byla stíhána za trestné činy, u nichž horní hranice trestní sazby nepřesáhla deset let. Argumentuje-li žalobkyně aplikací § 108 trestního zákoníku, má žalovaná za to, že je tak činěno nepřiléhavě, neboť u žalobkyně coby právnické osoby uložení trestu odnětí svobody v úvahu nepřicházelo. Rovněž sporovala jednotlivé úkony jako takové, a to s ohledem na to, že jí nebyl k dispozici spis [stát. instituce] sp. zn. [anonymizováno] [číslo] 2016 [číslo]. Jelikož žalované nebylo známo, kdy si žalobkyně převzala usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 31.8.2015, odporovala poskytnutí jakýchkoliv náhrad ve vztahu k úkonům, které byly právním zástupcem pro žalobkyni vykonány přede dnem převzetí usnesení o zahájení trestního stíhání. Současně odporovala hodnocení všech žalobkyní vyúčtovaných nákladů vícenásobkem základní sazby en bloc, byť toto u jednotlivých úkonů nevyloučila. V této souvislosti však zdůraznila, že žalobkyni lze přiznat náhradu pouze účelných úkonů, přičemž tato vykázala nestandardní množství porad se svým právním zástupcem. Co se týče žalobkyní uplatněné škody, spočívající v úrocích z úvěru a ušlého zisku, spočívajícího v úrocích z předčasně splaceného úvěru konstatovala, že žalobkyně nedoložila, k čemu finanční prostředky z předmětného úvěru sloužily a že bylo nutno přistupovat ke sjednání úvěru a nebylo možno situaci řešit jiným způsobem. V daném případě není zřejmé, zda peněžní prostředky na zajištěných účtech byly jediné prostředky, se kterými mohla bezprostředně či v určitém krátkém horizontu volně disponovat a kdy byla uvolněna blokace účtů žalobkyně u [právnická osoba], organizační složky a u [právnická osoba] Pokud jde o žalobkyní vyčíslenou nemajetkovou újmu, žalovaná sporovala především časový úsek, po který mělo trestní stíhání na žalobkyni působit, a zdůraznila, že odpovědnostním titulem může být pouze usnesení o zahájení trestního stíhání, proto je namístě hodnotit pouze dopad trestního stíhání na žalobkyni ode dne, kdy si převzala předmětné usnesení (patrně počátkem září 2015) do doby, kdy jí bylo doručeno usnesení státního zástupce [anonymizována tři slova], jímž bylo usnesení o zahájení trestního stíhání vůči její osobě zrušeno (zhruba polovina března 2016). Konstatovala, že žalobkyně byla trestně stíhána cca sedm měsíců, což je relativně krátká doba. Trestní věc lze hodnotit jako závažnou, nelze však opomenout, že trestní stíhání žalobkyně do značné míry záviselo na skutečnosti, zda jí může být či bude přičítáno jednání jejího (jediného) zaměstnance. Zdůraznila, že stres a nejistota jsou svojí podstatou součástí každého trestního stíhání, peněžité odškodnění má však být poskytnuto pouze tehdy, pokud by zásah do právní sféry žalobkyně byl skutečně tak závažný, že by jej jiná forma zadostiučinění nezhojila. Žalobkyně však konkrétní zásah své právní sféry přesvědčivě neuvedla. Uzavřela, že i v případě prokázání existence odpovědnostního titulu a nebylo-li v dané věci vůči žalobkyni znovu trestní stíhání zahájeno, by poskytnutí omluvy bylo dostatečnou satisfakcí případně vzniklé nemajetkové újmy, nikoliv však prostřednictvím periodik, která o trestním stíhání žalobkyně informovala. Věc tato media nepochybně lákala i z toho důvodu, že v trestním stíhání bylo stíháno dvacet fyzických osob a osm právnických osob, přičemž kasační rozhodnutí [anonymizována tři slova] se týkalo pouze některých osob, příp. některých částí vytýkaného jednání. O tomto však media rovněž informovala. S ohledem na shora uvedené žalovaná navrhla, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl a přiznal jí náhradu nákladů řízení. [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.]

83. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

84. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

85. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

86. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

87. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

88. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

89. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

90. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

91. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

92. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

93. Dle § 30 ODŠZ náhrada ušlého zisku se poskytuje v prokázané výši; není-li to možné, pak za každý započatý den výkonu vazby, trestu odnětí svobody, ochranné výchovy, zabezpečovací detence nebo ochranného léčení náleží poškozenému náhrada ušlého zisku ve výši 170 Kč.

94. Dle § 31 odst. 1, 2, 3 a 4 ODŠZ náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

95. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle Dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo Dle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k : a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. [Anonymizovaný odstavec.]

97. Co se týče nároku na náhradu úroků ze smlouvy o úvěru ve výši 225 005 Kč má soud za prokázáno, že tento byl zřízen v příčinné souvislosti s nezákonným trestním stíháním společnosti, přičemž jejich výše byla součástí smluvních ujednání mezi žalobkyní a jejím akcionářem, nicméně s přihlédnutím ke zvláštním pravidlům, daným metodikou pro spolupráci. Dle výpovědi svědka [příjmení] se jednalo o metodiku vypracovanou [právnická osoba] [příjmení] [jméno], známou auditorskou společností. Za totožných podmínek přitom byly vypočteny úroky za poskytnutí úvěru všech akcionářů. Současně danou situaci nebylo možné řešit s ohledem na standartní obchodní podmínky bankovních ústavů prostřednictvím jejich úvěru, když tyto neumožňují poskytování úvěru trestně stíhaným klientům. S ohledem na shora uvedené proto soud ve výroku ad. I žalobě částečně vyhověl co do uvedeného nároku.

98. Co se týče ušlého zisku ve výši 450 518,94 Kč v podobě nezaplacených úroků z předčasného splacení úvěru, poskytnutého slovenskému partnerovi, nelze než konstatovat, že žalobce předmětnou pohledávku jako neuhrazenou postoupil na třetí subjekt, který je s ním personálně propojený. Ke skutečné úhradě tak nejenže nedošlo, ale v takovém případě je namístě vycházet z toho, že taková úplata odpovídá jak postupované jistině, tak i souvisejícímu příslušenství (úroku či úroku z prodlení, v závislosti na tom, jaká pohledávka a v jaké podobě byla předmětem postoupení). Žalobce přitom měl na základě smlouvy o postoupení pohledávky obdržet částku 650 000 EUR, představující zbývající hodnotu dosud nesplaceného závazku za [anonymizována dvě slova]. Bylo čistě jeho rozhodnutím, že uvedenou situaci bude řešit postoupením uvedené pohledávky na svého holdingového partnera. Výsledek smluvních jednání nelze dávat do příčinné souvislosti s trestním stíháním, protože to byl právě žalobce a jeho obchodní partner, kteří se na uvedeném řešení situace dohodli. Výsledek jejich smluvních ujednání tak není v příčinné souvislosti s trestním stíháním a nelze jej dávat k tíži státu. Jak již uvedl i [název soudu] ve svém rozhodnutí č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], případné v budoucnu splatné úroky jsou v obdobných případech diskontovány, tj. okamžitá úhrada nižší částky, než jaká by odpovídala součtu v budoucnu splatných úroků, je zcela obvyklá a odpovídá běžné obchodní praxi, neboť plnění odložené na určitou dobu v budoucnu má v přítomném okamžiku zpravidla nižší okamžitou hodnotu. Proto soud žalobu ve zbývající části zamítl.

99. Výrok o nákladech řízení soud opřel o ust. § 142 odst. odst. 2 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalovaná na nárok žalobce na náhradu nákladů obhajoby částečně uhradila částku ve výši 291 231,88 Kč, kterou soud navýšil o [číslo], měl žalobce úspěch ohledně uvedeného nároku ve výši 343 103,98 Kč, zatímco v ostatních nárocích byl neúspěšný. Součet tarifních hodnot jednotlivých žalobcem uplatněných nároků přitom činí 1 957 479,39 Kč, tzn. náhrada nákladů obhajoby 1 231 955,45 Kč, náhrada úroků ze smlouvy o úvěru ve výši 225 005 Kč, ušlý zisk ve výši 450 518,94 Kč a nemajetková újma, která je bez ohledu na její výši tarifikována částkou 50 000 Kč. Žalobce tak měl úspěch ve věci v rozsahu 17,53%, zatímco žalovaná měla úspěch ve věci v rozsahu 82,47%. Soud proto přiznal žalované právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 64,94 %. Žalovaná má podle § 151 odst. 3 o.s.ř. právo na náhradu za 16 úkonů po 300 Kč, a to (1x vyjádření k žalobě, 1x příprava na jednání a 1x následná účast při jednání soudu dne 4.8.2018, 1x příprava na jednání a 1x následná účast při jednání soudu dne 18.6.2019, 1x příprava na jednání a 3x následná účast při jednání soudu dne 29.10.2019, 1x příprava na jednání a 2x následná účast při jednání soudu dne 28.1.2020, 1x příprava na jednání a 1x následná účast při jednání soudu dne 21.2.2020). S ohledem na poměrný úspěch ve věci proto soud přiznal žalované náhradu nákladů ve výši 3 117,12 Kč. Následně v odvolacím řízení, jehož předmětem byla jednak částka 13.455,20 Kč s příslušenstvím přiznaná ve výroku I. původního rozsudku na obhajné, jednak částka 7.063.375,41 Kč s příslušenstvím, představující jednak doplatek na požadovaném obhajném ve výši 888 851,47 Kč, nemajetkovou újmu ve výši 5.499.000 Kč, náhrada úroků ze smlouvy o úvěru ve výši 225 005 Kč, ušlý zisk ve výši 450 518,94 Kč. Jak již bylo dříve uvedeno nemajetková újma je bez ohledu na její výši tarifikována částkou 50 000 Kč. Tarifní hodnota odvolacího řízení tak představuje částku 1 6278 30,61 Kč. Žalobce však měl úspěch 41,50%, zatímco žalovaná v rozsahu 58,50%, proto náleží žalované 17% náhrady nákladů odvolacího řízení. Žalovaná má podle § 151 odst. 3 o.s.ř. právo na náhradu za 4 úkony po 300 Kč, a to (1x odvolání, 1x vyjádření k odvolání žalobce, 1x příprava na jednání a 1x následná účast při jednání soudu dne 17.3.2021). S ohledem na poměrný úspěch ve věci proto soud přiznal žalované náhradu nákladů ve výši 204 Kč. Ve druhé fázi řízení před nalézacím soudem, jehož předmětem byla částka 675 523,94 Kč (shodně jako tarifní hodnota zbývající části předmětu řízení). Žalobce však měl úspěch 33,31%, zatímco žalovaná v rozsahu 66,69%, proto náleží žalované 33,38% náhrady nákladů odvolacího řízení. Žalovaná má podle § 151 odst. 3 o.s.ř. právo na náhradu za 8 úkonů po 300 Kč, a to (1x příprava na jednání a 1x následná účast při jednání soudu dne 26.10.2021, 10.12.2021, 4.2.2022, 25.2.2022). S ohledem na poměrný úspěch ve věci proto soud přiznal žalované náhradu nákladů ve výši 801,12 Kč. S ohledem na shora uvedené proto soud přiznal žalované náhradu nákladů řízení před nalézacím i [název soudu] v celkové výši 4 122,24 Kč.