42 C 91/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 424/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město za níž jedná Česká republika - Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem Rašínovo nábř. 390/42, 128 00 Praha 2 o zaplacení 1 169 296 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se částečně co do částky 1 663 004 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 1 498 143,80 Kč od 10. 7. 2017 do zaplacení a spolu s úrokem 8,05% ročně z částky 6 292 korun od 10. 7. 2017 do 9. 1. 2018 a s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 164 860,25 Kč od 10. 7. 2017 do 9. 1. 2018 zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 6 292 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 6 292 Kč od 10. 1. 2018 do zaplacení a spolu s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 164 860,25 Kč od 10. 1. 2018 do 9. 1. 2018, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 28 323,68 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal na žalované poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 1 500 000 Kč a náhrady majetkové újmy ve výši 169 296 Kč, způsobené mu v řízení před Okresním soudem v Jablonci nad Nisou sp.zn. 15 T 53/2014. Žalobce uvedl, že řízení bylo zahájeno usnesením o zahájení trestního stíhání Žalobce byl trestně stíhán na základě usnesení o zahájení trestního stíhání, vydaného Policií České republiky KŘP Libereckého kraje, Územní odbor [obec], oddělení obecné kriminality dne 14.4.2014 č.j. KRPL-30527/TČ-2013-180471-B, následně vedeném u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn.: 15 T 53/2014, v němž byl stíhán pro trestný čin usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, 2 trestního zákoníku a skončilo rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 27.1.2017 č.j. 15 T 53/2014-412, kterým byl žalobce zproštěn v celém rozsahu obžaloby, a to z důvodu, že označený skutek není trestným činem. Zprošťující rozsudek soudu prvého stupně byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č.j. 55To 113/2017-450 ze dne 11.5.2017. Majetkovou újmu žalobce vyčíslil na částku 169.296 Kč s tím, že tato spočívá v nákladech řízení za 41 úkonů právní služby po [číslo] Kč/úkon (tyto úkony rovněž specifikoval), odpovídajících režijních paušálů po 300 Kč, 24x náhrada za promeškaný čas po 100 Kč za každou půlhodinu cesty tehdejšího obhájce JUDr. MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., [příjmení], advokáta na hlavní líčení v [obec] a veřejné zasedání v [obec] (tedy 2.400 Kč), cestovní náklady obhájce JUDr. MUDr. [jméno] [příjmení] z [obec] k hlavnímu líčení v [obec] a zpět a veřejnému zasedání v [obec] a zpět (celkem 596 km) osobním automobilem Škoda Superb [registrační značka] 21 při průměrné spotřebě 6,7 l nafty [číslo] km při ceně nafty 30,50 Kč/litr (doklad o nákupu pohonných hmot v příloze) a paušálu ve výši 3,80 Kč/km (sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel) za 596 km 3482,70 Kč, to vše spolu s 21 % DPH. Žalobce dále musel zaplatit znalečné MUDr. [jméno] [příjmení] ve výši 5.250 Kč. Žalobci dále vznikly hotové náklady za cestovné na porady se svým obhájcem JUDr. MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., [příjmení], advokátem, z bydliště žalobce do sídla advokátní kanceláře obhájce na adrese [adresa], a to na 14 porad s obhájcem (celkem [číslo] km) osobním automobilem Volkswagen Transporter [registrační značka] 88 při průměrné spotřebě 9,5 l nafty [číslo] km při ceně nafty 30,50 Kč/litr (doklad o nákupu pohonných hmot v příloze) a paušálu ve výši 3,80 Kč/km (sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel) za [číslo] km 27.942 Kč. Žalobci dále trestním stíháním vznikla nemajetková újma, přičemž žalobce požaduje zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným trestním stíháním ve výši 1.500.000 Kč. Žalobce je zkušeným a odpovědným lékařem a v důsledku jeho trestního stíhání došlo k jeho naprostému psychickému a fyzickému zhroucení. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 8.7.2017, žalovaná však tomuto nároku žalobce nevyhověla. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná nárok žalobce neuznala, přičemž učinila nesporným, že u ní žalobce dne 9.7.2017 uplatnil nárok na poskytnutí náhrady škody sestávající z nákladů právního zastoupení ve výši 136.104 Kč, vlastního cestovného ve výši 27.942 Kč, nákladů na vypracování znaleckého posudku ve výši 5.250 Kč a přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 1.500.000 Kč, vše ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. v platném znění (dále jen„ zákon“). Žalovaná vyhověla 7.8.2018 nároku žalobce na náhradu škody pouze částečně v částce 164.860,25 Kč, kterou mu uhradila dne 9.8.2018. Žalovaná stručně shrnula průběh trestního stíhání a uzavřela, že v daném případě došlo ohledně žalobce k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., za které lze považovat s ohledem na výsledek trestního řízení usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 14.04.2014. Jako účelné vynaložené náklady právního zastoupení v rozsahu 115.611,43 Kč, představující 33 úkonů právní služby po [číslo], 1x úkon v poloviční výši, 34x režijní paušál po 300 Kč, cestovné 2 757,79 Kč, 12x promeškaný čas po 100 Kč, to vše společně s 21% DPH a dále náklady na znalecký posudek ve výši 5 250 Kč. Žalovaná nepřiznala úkon ze dne 3.5.2013 – převzetí právního zastoupení před vznesením obvinění, úkon ze dne 3.5.2013 – porada, úkon ze dne 23.9.2013 – účast na podání vysvětlení, ½ úkonu ze dne 18.4.2014 – stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání, úkon ze dne 18.4.2014 – porada, úkon ze dne 22.4.2014 – žádost o prostudování spisu, úkon ze dne 25.04.2014 – prostudování spisu, přičemž současně provedla přepočet účtovaného cestovného a promeškaného času, neboť dle zjištění ze serveru [webová adresa] je vzdálenost mezi sídlem advokáta a Okresním soudem v Jablonci nad Nisou toliko 115 km a vzdálenost mezi sídlem advokáta a Krajským soudem v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci toliko 117 km. Pro účely tohoto řízení tedy žalovaná výslovně sporuje výpočet cestovného, který je v žalobě předložen, neboť má za to, že obhájce za jednu cestu k Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou a jednu cestu ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem neurazil tvrzených 596 km, a stejně tak žalovaná sporuje délku trvání jednotlivých cest. Dále žalovaná uhradila žalobci jeho vlastní cestovní náklady ve snížené výši 9.248,82 Kč. Žalovaná kromě konstatování porušení práva přiznala též zadostiučinění formou peněžní satisfakce ve výši 40.000 Kč. Ve zbývající části nárok žalobce označila za nedůvodný.

3. Dne 19.2.2021 vzal žalobce žalobu zpět v rozsahu částky 1 664 096 Kč s tím, že nadále trvá na zaplacení úroku z prodlení z již uhrazené částky ze strany žalované, tedy z částky 164 860,25 Kč a zaplacení dvou úkonů v rozsahu 5 200 Kč, a to převzetí causy a porada s klientem dne 18.4.2014 a žádost o vypracování znaleckého posudku, adresovaná MUDr. [jméno] [příjmení]. Tuto částku žalobce dále při ústním jednání opravil s tím, že opomněl u obou požadovaných úkonů 21% DPH, jíž byl jeho právní zástupce plátcem, tedy upřesnil, že žaloba je vzata zpět co do částky přesahující 6 292 Kč (tzn. uvedené dva úkony právní služby po 2 300 Kč, 2x režijní paušál po 300 Kč a 21% DPH) včetně příslušenství.

4. Žalobce uplatnil ne 8.7.2017 nárok na náhradu škody ve výši 169 296 Kč a zadostiučinění za nemajetkovou újmu v částce 1 500 000 Kč, vzniklou nezákonným trestním stíháním v řízení před Okresním soudem v Jablonci nad Nisou sp.zn. 15 T 53/2014. Dle detailu z datové zprávy odeslané Ministerstvu spravedlnosti [jméno] [příjmení], původním právním zástupcem žalobce byla žádost o předběžné projednání nároku dodána dne 9.7.2017 do datové schránky žalované.

5. Potvrzením Ministerstva spravedlnosti z 11.7.2017 žalovaná potvrdila žalobci, že obdržela dne 9.7.2017 žádost o předběžné projednání nároku.

6. Žádostí, adresovanou MUDr. [jméno] [příjmení] ze 17.12.2015, zástupce žalobce žádal o vypracování revizního znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví ortopedie.

7. Stanoviskem Ministerstva spravedlnosti ze 7.8.2018 byla žádost žalobce na předběžné projednání nároku vypořádána, Ministerstvo spravedlnosti konstatovalo, že žalobci přiznalo částku 164 860,25 Kč, a sice 40 000 Kč na nemajetkovou újmu, částku 115 611,43 na obhajobu a znalecký posudek, který žalobce ve věci vypracoval a 9 248,82 Kč na náklady cestovného žadatele.

8. Dle pokynu k vyplacení náhrady nároku na odškodnění ve výši 164 860,25 Kč ze dne 9.7.2017, byl příkaz k platbě žalovanou zadán 8.8.2018 a uhrazen byl 9.8.2018.

9. Ze spisu sp.zn. 15 T 53/2014, vedeného nejprve Policií České republiky krajským ředitelstvím Policie Libereckého kraje a následně Okresním soudem v Jablonci nad Nisou soud zjistil, že 14.4.2014 bylo ve věci zahájeno trestní stíhání žalobce pro usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. I. a II. trestního zákoníku. Žalobce podal 29.4.2014 ve věci stížnost, respektive tato stížnost byla 29.4.2014 doručena policejnímu orgánu. Je datována 28.4.2014, kdy tedy tuto podal pravděpodobně osobně žalobce a následně ve spise založena jako na č.l. 7 s doručením 22.4.2014 stížnost podaná prostřednictvím právního zástupce žalobce 18.4.2014. Dne 30.6.2014 byla stížnost žalobce proti zahájení trestního stíhání zamítnuta. Ve spise je založena plná moc pro Mgr. [jméno] [příjmení] z 18.4.2014, kterou žalobce zmocnil uvedeného advokáta k zastupování v řízení vedeném u Policie České republiky pod sp.zn.: KRPL [číslo]. Na č.l. 160 se čte záznam o nahlížení prostudování spisu ze dne 25.4.2014, kdy právní zástupce žalobce nahlížel do trestního spisu v době od [číslo] do 10.24 hod. Dne 24.10.2014 byla ve věci podána obžaloba.

10. Další důkazy s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby neprováděl, neboť s ohledem na zbývající předmět řízení nejsou relevantní.

11. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

12. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

13. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

14. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

15. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

16. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

17. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

18. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

19. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

20. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

21. Dle § 31 odst. 1, 2, 3 a 4 ODŠZ náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

22. Dle ust. § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném zněním může žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.

23. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud nejprve řízení ve výroku I. částečně zastavil.

24. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázáno, že žalobce byl na základě usnesení o zahájení trestního stíhání, vydaného Policií České republiky KŘP Libereckého kraje, Územní odbor [obec], oddělení obecné kriminality dne 14.4.2014 č.j. KRPL-30527/TČ-2013-180471-B nezákonně trestně stíhán pro trestný čin usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, 2 trestního zákoníku. V následném řízení, vedeném u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn.: 15 T 53/2014, byl žalobce zproštěn v celém rozsahu obžaloby, a to rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 27.1.2017 č.j. 15 T 53/2014-412, který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č.j. 55To 113/2017-450 ze dne 11.5.2017. Žalobce v průběhu byl zastoupen postupně dvěma advokáty, přičemž udělil dne 18.4.2014 Mgr. [jméno] [příjmení] plnou moc k jeho zastupování, následně za něj požádal JUDr. MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., [příjmení] dne 17.12.2015 znalce [příjmení] [jméno] [jméno] o vypracování revizního znaleckého posudku. Oba úkony, které nadále představují předmět řízení, soud shledal účelnými, když jednak první z nich přímo navazoval na zahájení trestního stíhání a druhý z úkonů tvořil součást žalobcovy obrany v rámci trestního řízení, přičemž tato byla zjevně úspěšná, když byl žalobce následně rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 27.1.2017, potvrzeným odvolacím soudem dne 11.5.2017, obžaloby zproštěn. S ohledem na shora uvedené proto soud žalobě, po jejím částečném zpětvzetí, ve výroku II. vyhověl.

25. Výrok o nákladech řízení soud opřel o ust. § 142 odst. odst. 1 o. s. ř., a žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal právo na náhradu nákladů řízní. V této věci žalobce uplatnil dva samostatné nároky (nemajetková újma z trestního stíhání + náhrada škody za znalecké posudky a obhajné), byl v plném rozsahu úspěšný ohledně nároku na nemajetkovou újmu a ve větším rozsahu úspěšný ohledně nároku na náhradu majetkové újmy, když žalovaná mu v rámci předběžného projednání nároku uhradila částku 115.611,43 Kč a další částku 6 292 Kč mu přiznal soud (viz. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 3223/2013 ze dne 10. 2. 2015) a náleží mu tak ve smyslu citovaného ustanovení o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení proti žalované (objektivní kumulace). Podle § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen "advokátní tarif") platí, že při spojení dvou a více věcí, pro něž spojení ke společnému projednání není stanoveno jiným právním předpisem, se za tarifní hodnotu považuje součet tarifních hodnot spojených věcí. Při určování úspěchu či neúspěchu účastníka, který vedle nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu v řízení uplatnil rovněž nárok (nároky) na peněžité plnění (objektivní kumulace), je třeba vycházet ze vzájemného poměru tarifních hodnot takto uplatněných nároků, jež se stanoví podle § 8 a násl. advokátního tarifu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1435/2015). Tarifní hodnota každého z nároků na zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu představuje částku 50 000 Kč (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3378/2013), tarifní hodnota nároku na peněžité plnění vychází zásadně z výše tohoto plnění bez uplatněného příslušenství (§ 8 odst. 1 advokátního tarifu), což je v daném případě částka 169 296 Kč (náhrada znalečného + obhajné). Za tarifní hodnotu se tak považuje částka 219 296 Kč (50 000 Kč + 169 296 Kč), přičemž i jen částečný úspěch ohledně nemajetkové újmy je považován jako úspěch plný. Co do nároku na náhradu škody byl žalobce úspěšný v rozsahu 121 903,43 Kč. Žalobci, který měl úspěch co do 78,39% a neúspěch co do 21,61%, přiznal právo na náhradu 56,78 % nákladů. Náklady na právní zastoupení žalovaného vyčíslil soud prvního stupně na částku 25 456 Kč, sestávající z odměny advokáta za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, účast při jednání soudu dne 3.2.2021, částečné zpětvzetí žaloby a účast při jednání soudu 16.3.2021) po 9 180 Kč, náhrady hotových výdajů za 45 úkonů právní služby po 300 Kč, to vše s 21% a soudním poplatkem ve výši 4 000 Kč, celkem tedy 49 883,20 Kč. S ohledem na poměrný úspěch ve věci proto soud přiznal žalobci náhradu nákladů ve výši 28 323,68 Kč.