43 C 1/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Luďkem Pilným ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa zastoupené anonymizováno jméno příjmení , advokátem sídlem adresa o zaplacení částky 90 050 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 63 634 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 63 634 Kč od 12.11.2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 26 416 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 26 416 Kč od 30.11.2016 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 714 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 15.11.2019 domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci v souhrnu částku ve výši 90 050 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela se žalobcem dne [datum] nájemní smlouvu (ve znění dodatku č. 1 ze dne [datum]), na základě které žalobce žalované pronajal byt [číslo] na adrese [adresa] podlaží domu [adresa], a kterou se žalovaná zavázala hradit nájemné a zálohy na služby. Nájemné činilo částku ve výši 5 299 Kč měsíčně a zálohy na služby částku ve výši 2 472 Kč. Dne 23.7.2015 byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena dohoda o splátkách a uznání dluhu, na základě které se žalovaná zavázala uhradit dluh z nájemného, nákladů na služby spojených s užíváním bytu za měsíce červen 2014 až leden 2015 a sankcí za prodlení v celkové výši 31 952 Kč v 18 pravidelných měsíčních splátkách. Na dluh bylo uhrazeno 16 splátek ve výši 1 800 Kč, zbylé dvě splátky nebyly v souladu s dohodou dodrženy. Z tohoto důvodu byl dluh ve výši 3 152 Kč zesplatněn přípisem ze dne 7.11.2016, který byl žalované doručen dne 29.11.2016. Na tento dluh nebylo ničeho uhrazeno. Žalovaná dále i přes opakované výzvy nezaplatila částku v celkové výši 86 898 Kč představující dlužnou úhradu ve výši ujednaného nájemného za období od února 2016 do června 2017, nedoplatek vyúčtování služeb za rok 2015 ve výši 7 367 Kč, za rok 2016 ve výši 26 070 Kč a nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2017 ve výši 12 835 Kč.

2. Žalovaná nároky žalobce neuznala. Ve vztahu k nároku žalobce na zaplacení částky ve výši 3 152 Kč vznesla námitku promlčení. Žalovaná dále namítla neplatnost dohody o splátkách a uznání dluhu, neboť nebyla podepsána žalovanou a osoba zplnomocněná k podpisu žádosti o splátkovou dohodu, tedy syn žalované, nebyl dle žalované k podpisu dohody o splátkách a uznání dluhu oprávněn. Ve vztahu k nároku na zaplacení částky ve výši 86 898 Kč žalovaná vznesla rovněž námitku promlčení. Žalovaná dále poukázala na nesrovnalosti a nesrozumitelnost požadovaných nároků.

3. Soud I. stupně na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Dne [datum] byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena nájemní smlouva, dle které žalobce žalované pronajal byt ve [anonymizováno] podlaží domu [adresa] v [obec a číslo], ulici [ulice a číslo]. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou. Žalovaná se zavázala hradit nájemné a úhradu za služby spojené s užíváním bytu až do skutečného vyklizení a předání bytu žalobci. Nájemné a úhrada za služby spojené s užíváním bytu byly sjednány v souladu s obecně závaznými právními předpisy upravujícími výši nájemného a úhrady za služby spojené s užíváním bytu. Žalovaná byla povinna platit nájemné a zálohu na služby spojené s užíváním bytu v pravidelných měsíčních částkách splatných vždy do 5. dne měsíce, na který se tyto platby vztahují. Dodatkem č.1 ke smlouvě o nájmu obecního bytu uzavřeným mezi žalobcem a žalovanou dne [datum] se účastníci dohodli, že počínaje dnem 1.7.2012 bude výše nájemného činit částku 5 299 Kč (viz Nájemní smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovanou dne [datum], Dodatek č.1 ke smlouvě o nájmu [anonymizována dvě slova] ze dne [datum]).

4. Žalovaná zmocnila dne 25.5 blíže nezjištěného roku svého syna [jméno] [příjmení] k vyřízení a podepsání žádosti o splátkovou dohodu na dlužné období. Dne 23.7.2015 byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena dohoda o splátkách. V dohodě bylo konstatováno, že žalovaná porušila své povinnosti vyplývající z nájmu bytu [číslo] nacházejícího se ve [anonymizována dvě slova] budovy [adresa] na adrese [adresa], že nezaplatila nájemné a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu, přičemž jí ke dni 25.5.2015 vznikl dluh ve výši 31 952 Kč. Žalovaná dle dohody uznala dluh co do důvodu i výše a zavázala se jej uhradit žalobci v dohodě specifikovaných splátkách. 17. splátka ve výši 1 800 Kč byla splatná k 20.10.2016 a 18. splátka ve výši 1 352 Kč byla splatná k 20.11.2016 Smluvní strany se v dohodě dohodly, že v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky se stává automaticky splatným celý zbylý dluh, který je žalovaná povinna doplatit ve lhůtě 15ti pracovních dnů počínaje prvním dnem prodlení. Dohodu podepsal za žalovanou [jméno] [příjmení] (viz Dohoda o splátkách uzavřená dle záhlaví mezi žalobcem a žalovanou dne 23.7.2015 včetně plné moci ze dne 25.5).

5. Přípisem ze dne 7.11.2016 vyzval žalobce žalovanou mimo jiné k úhradě zbývajícího dluhu ze splátkové dohody ze dne 23.7.2015 ve výši 3 152 Kč (viz Přípis žalobce ze dne 7.11.2016 adresovaný žalované ve věci Poslední výzva před podáním žaloby k úhradě dlužné částky).

6. Žalované byly v souvislosti s užíváním bytu [číslo] v [příjmení] [anonymizováno] v období od 1.1.2016 do 31.12.2016 vyúčtovány vodné stočné částkou 8 979 Kč, teplo částkou 10 805 Kč, teplá voda částkou 2 766 Kč, úklid částkou 1 160 Kč, popelnice částkou 1 061 Kč, výtah částkou 1 224 Kč a společná elektřina částkou 75 Kč. Žalované byly v souvislosti s užíváním bytu [číslo] v [příjmení] [anonymizováno] v období od 1.1.2017 do 20.6.2017 vyúčtovány vodné stočné částkou 2 668 Kč, teplo částkou 8 787 Kč a teplá voda částkou 1 380 Kč (viz Vyúčtování služeb – rozúčtování dle zákona 67/2013 Sb. [ulice a číslo], byt [číslo] v období od 1.1.2016 do 31.12.2016 zpracované [název práv. osoby], Rozúčtování nákladů na ÚT ohřev TV, TV a SV vystavené [právnická osoba] ve vztahu k zúčtovací jednotce [ulice a číslo] a období 1.1.2016 až 31.12.2016, Vyúčtování služeb – rozúčtování dle zákona 67/2013 Sb. [ulice a číslo], byt [číslo] v období od 1.1.2017 do 20.6.2017 zpracované [název práv. osoby], Rozúčtování nákladů na ÚT ohřev TV, TV a SV vystavené [právnická osoba] ve vztahu k zúčtovací jednotce [ulice a číslo] a období 1.1.2017 až 20.6.2017).

7. V rámci vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním prostoru [ulice a číslo] bytu [číslo] v období od 1.1.2015 do 31.12.2015 byl zjištěn nedoplatek žalované ve výši 8 521 Kč. V rámci vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním prostoru [ulice a číslo] bytu [číslo] v období od 1.1.2016 do 31.12.2016 byl zjištěn nedoplatek žalované ve výši 26 070 Kč. V rámci vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním prostoru [ulice a číslo] bytu [číslo] v období od 1.1.2017 do 20.6.2017 byl zjištěn nedoplatek žalované ve výši 12 835 Kč (viz Vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním prostoru [ulice a číslo] byt [číslo] v období od 1.1.2015 do 31.12.2015, Vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním prostoru [ulice a číslo] byt [číslo] v období od 1.1.2016 do 31.12.2016, Vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním prostoru [ulice a číslo] byt [číslo] v období od 1.1.2017 do 20.6.2017).

8. Přípisem ze dne 16.10.2019 vyzval žalobce žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 3 152 Kč vyplývající z dohody o splátkách a uznání dluhu ze dne 23.7.2015, k úhradě dlužného nájemného za měsíce únor 2016 až říjen 2016, nedoplatku z vyúčtování služeb za rok 2015 v celkové výši 23 264 Kč a k úhradě dlužné částky ve výši 63 634 Kč představující dlužnou úhradu ve výši ujednaného nájemného za měsíce prosinec 2016 až červen 2017, nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2016 a nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2017. Předmětný přípis si žalovaná převzala dne 4.11.2019 (viz Přípis žalobce ze dne 16.10.2019 adresovaný žalované ve věci Poslední výzva před podáním žaloby k úhradě dlužného nájemného v souvislosti s užíváním bytu [číslo] nacházejícího se ve [anonymizováno] podlaží domu [adresa] v [obec a číslo], ulici [ulice] č.o. [anonymizováno]).

9. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za toto pronajímateli nájemné.

10. Podle § 2251 odst. 1 o.z. platí nájemce nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné sjednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.

11. Podle § 2252 odst. 1 a 2 o.z. požádá-li o to nájemce, umožní mu pronajímatel zpravidla nejpozději do 4 měsíců po skončení zúčtovacího období nahlédnout do vyúčtování nákladů na poskytnuté služby za minulý kalendářní rok, jakož i pořídit si z vyúčtování výpisy, opisy nebo kopie; totéž platí o dokladech týkajících se účtovaných nákladů. Nedoplatek i přeplatek záloh za poskytnuté služby jsou splatné k témuž dni; není-li ujednána jiná doba, jsou splatné do 3 měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odst. 1.

12. Podle § 1970 o.z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Po zhodnocení zjištěného skutkového stavu věci a s poukazem na citovaná zákonná ustanovení soud posuzoval, zda žalobci vznikly vůči žalované žalobou uplatněné nároky. Nalézací soud primárně posuzoval dílčí nárok ve výši 3 152 Kč, který měl dle tvrzení žalobce vzniknout v souvislosti s užíváním bytu žalovanou v období červen 2014 až leden 2015 a který se měla žalovaná zavázat uhradit ve splátkách na základě dohody o splátkách ze dne 23.7.2015. Vzhledem k tomu, že žalovaná vznesla ve vztahu k tomuto nároku námitku promlčení, soud I. stupně předně přistoupil k posouzení této námitky. Žalobce tvrdil, že splatnost předmětného nároku nastala dne 29.11.2016, kdy měla být žalované doručena výzva o zaplacení dlužné částky ze dne 7.11.2016. Současně však žalobce tvrdil, že nárok z nájemného, nákladů na služby spojených s užíváním bytu v období červen 2014 až leden 2015 v celkové výši 31 952 Kč, zahrnující posuzovaný dílčí nárok, vznikl dle dohody o splátkách ze dne 23.7.2015 ke dni 25.5.2015. Dále žalobce tvrdil, že žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobci jednak v uzavřené dohodě o splátkách ze dne 23.7.2015 a dále částečným plněním na předmětný dluh, kdy neuhradila toliko dvě splátky v celkové výši 3 152 Kč. Na základě provedeného dokazování nemohl nalézací soud jednoznačně uzavřít, že žalobcem předloženou plnou mocí datovanou dnem 25.5 žalovaná zmocnila svého syna [jméno] [příjmení] k uzavření dohody o splátkách ze dne 23.7.2015, neboť žalobce nepředložil originál plné moci, který by obsahoval rovněž rok udělení plné moci, a ze samotné plné moci tato skutečnost nevyplývá, když v této je pouze uvedeno, že žalovaná zmocňuje svého syna k vyřízení a podepsání žádosti o splátkovou dohodu na dlužné období, aniž by období bylo dále specifikováno. Z plné moci tak není zcela zřejmé, zda se vztahuje k dohodě o splátkách ze dne 23.7.2015. Oprávnění zastupovat žalovanou na základě žalobcem předložené plné moci jednoznačně nevyplývá ani z dohody o splátkách ze dne 23.7.2015, ve které je v záhlaví uvedena toliko žalovaná a u podpisu dlužníka je uvedeno jméno syna žalované pana [jméno] [příjmení] a je připojen jeho podpis. V textu dohody o splátkách rovněž absentuje jakákoliv zmínka o tom, že by žalovaná byla zastoupena synem na základě žalobcem předložené plné moci. Plná moc není uvedena ani jako příloha dohody. I kdyby však bylo prokázáno, že pan [jméno] [příjmení] dohodu o splátkách na základě předložené plné moci za žalovanou uzavřel, žalovaná touto syna nezmocnila k uznání dluhu, jak vyplývá z jejího obsahu. V řízení dále nebylo prokázáno, že splátky na předmětný dluh hradila žalovaná. S přihlédnutím k uvedenému a k datu podání žaloby u zdejšího soudu soud I. stupně shledal námitku promlčení vznesenou žalovanou za oprávněnou, neboť splatnost předmětného dluhu nastala již v roce 2015 a nikoli až doručením výzvy žalobce dne 29.11.2016, jak chybně dovozuje žalobce. Žalobce tak předmětný nárok uplatnil až po uplynutí tříleté promlčecí lhůty.

14. Žalobce se dále domáhal úhrady dlužného nájemného za období od února 2016 do dubna 2016 v celkové výši 15 897 Kč. Žalovaná byla dle nájemní smlouvy uzavřené účastníky dne [datum] povinna platit nájemné a zálohu na služby spojené s užíváním bytu v pravidelných měsíčních částkách splatných vždy do 5. dne měsíce, na který se tyto platby vztahují. Z tohoto ujednání tudíž vyplývá, že žalovaná byla povinna zaplatit nájemné v předmětném období do 5. února 2016, 5. března 2016 a 5. dubna 2016, kdy se stalo nájemné v jednotlivých měsících splatným. V návaznosti na vznesenou námitku promlčení ze strany žalované proto shledal soud I. stupně tuto námitku opět oprávněnou, neboť žalobce uplatnil předmětné nároky i v tomto případě až po uplynutí tříleté promlčecí lhůty.

15. V případě dlužné částky za poskytnuté služby dle vyúčtování služeb za rok 2015 ve výši 7 367 Kč žalobce tvrdil, že se předmětný dluh stal splatným dne 31.7.2016. S přihlédnutím ke vznesené námitce promlčení žalovanou, shledal proto soud tuto námitku oprávněnou i ve vztahu k předmětnému dílčímu nároku.

16. Žalobce se rovněž žalobou domáhal úhrady dlužného nájemného za měsíce prosinec 2016 ve výši 5 299 Kč, březen 2017 ve výši 5 299 Kč, duben 2017 ve výši 5 299 Kč, květen 2017 ve výši 5 299 Kč a červen 2017 ve výši 3 533 Kč. Výše dlužného nájemného za uvedené období nebyla mezi účastníky sporná, když tato současně korespondovala s ujednáním obsaženým v Dodatku [číslo] ke smlouvě o nájmu [anonymizována dvě slova] uzavřeném mezi žalobcem a žalovanou dne 20.3.2012. Žalovaná ve vztahu k předmětným nárokům netvrdila, že by tyto nároky žalobce vůči žalované byť částečně zanikly. Na základě provedeného dokazování tudíž shledal nadepsaný soud uvedené nároky v celkové výši 24 729 Kč oprávněnými.

17. Nalézací soud v neposlední řadě posuzoval dlužnou částku za poskytnuté služby dle vyúčtování služeb za rok 2016 ve výši 26 070 Kč a dlužnou částku za poskytnuté služby dle vyúčtování služeb za rok 2017 ve výši 12 835 Kč. Ve vztahu k uvedeným nárokům byl mezi účastníky spor o splatnosti jednotlivých nároků, kdy žalobce po opravě tvrdil, že částka ve výši 26 070 Kč byla splatná dne 31.7.2017 a částka ve výši 12 835 Kč byla splatná dne 31.7.2018, zatímco žalovaná tvrdila, že částka za služby byla dle nájemní smlouvy splatná vždy do každého 5. dne v měsíci a vzhledem k tomu vznesla námitku promlčení plateb za služby za měsíce leden 2016 až listopad 2016. Jak vyplývá z ustanovení § 2252 odst. 1 a 2 o.z., požádá-li o to nájemce, umožní mu pronajímatel zpravidla nejpozději do 4 měsíců po skončení zúčtovacího období nahlédnout do vyúčtování nákladů na poskytnuté služby za minulý kalendářní rok, jakož i pořídit si z vyúčtování výpisy, opisy nebo kopie; totéž platí o dokladech týkajících se účtovaných nákladů. Nedoplatek i přeplatek záloh za poskytnuté služby jsou splatné k témuž dni; není-li ujednána jiná doba, jsou splatné do 3 měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odst.

1. Z nájemní smlouvy uzavřené mezi účastníky vyplývá, že žalovaná byla povinna platit vždy do 5. dne měsíce zálohu na služby spojené s užíváním bytu. K vyúčtování jednotlivých záloh však mohlo dojít ve vztahu ke službám poskytnutým v roce 2016 nejdříve po skončení příslušného zúčtovacího období tzn. po 31.12.2016. Žalobce sice v uvedené souvislosti neprokázal doručení vyúčtování žalované v návaznosti na skončení zúčtovacího období, nicméně žalovaná byla sama oprávněna nahlédnout ve smyslu ustanovení § 2252 odst. 1 o.z. do vyúčtování do 4 měsíců po skončení zúčtovacího období a ve smyslu odst. 2 předmětného ustanovení byla povinna příslušný nedoplatek uhradit do 31.7.2017. Z uvedených důvodů neshledal nalézací soud v tomto případě námitku promlčení vznesenou žalovanou za oprávněnou. Provedeným dokazováním byla dle názoru soudu současně dostatečným způsobem prokázána oprávněnost výše příslušných nároků vyplývajících z vyúčtování služeb poskytnutých žalované v letech 2016 a 2017. Žalovaná oproti tomu v řízení neprokázala, že by nedoplatky z vyúčtování služeb byť částečně žalobci uhradila. S přihlédnutím k uvedeným závěrům shledal soud I. stupně dílčí nároky žalobce ve výši 26 070 Kč, jakož i ve výši 12 835 Kč oprávněnými.

18. Pokud žalovaná při jednání konaném dne 22.1.2021 provedla vůči nárokům žalobce zápočet svého tvrzeného nároku na pokutu ve výši 50 Kč za každý den prodlení s doručením vyúčtování služeb za roky 2015, 2016 a 2017, a to na základě ustanovení § 13 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., nadepsaný soud k uvedenému zápočtu nepřihlížel, neboť žalovaná existenci předmětného nároku netvrdila v koncentrační lhůtě stanovené ust. § 118b o.s.ř., když navíc nebylo v řízení prokázáno, že by žalovaná žalobce k úhradě smluvní pokuty vyzvala, v důsledku čehož se tvrzený dluh nemohl stát splatným a tudíž započitatelným. Kromě uvedeného lze dle přesvědčení soudu v předmětném jednání žalované shledat zneužití práv, a to v situaci, kdy se žalovaná dle provedeného dokazování dlouhodobě vyhýbá řádnému plnění svých povinností, zejména hrazení svých dluhů v souvislosti s užíváním bytu pronajatého žalobcem. Takové jednání žalované tudíž nemůže požívat právní ochrany.

19. Ze všech shora uvedených důvodů shledal soud nárok žalobce včetně příslušného zákonného úroku z prodlení výrokem I. důvodným v rozsahu částky 63 634 Kč zahrnující nároky uvedené v odst. 16. a 17. výše (nájemné za měsíce prosinec 2016, březen 2017, duben 2017, květen 2017, červen 2017, nedoplatky za služby poskytnuté v letech 2016 a 2017), zatímco v rozsahu částky 26 416 Kč zahrnující nároky uvedené v odst. 13., 14. a 15. výše (dílčí nárok ve výši 3 152 Kč, nájemné za období od února 2016 do dubna 2016, nedoplatek za služby poskytnuté v roce 2015) jej shledal s ohledem na vznesenou námitku promlčení výrokem II. nedůvodným.

20. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl procesně úspěšný v rozsahu částky 63 634 Kč včetně úroku z prodlení ve výši 10% z částky 63 634 Kč od 12.11.2019 do zaplacení, zatímco v rozsahu částky 26 416 Kč včetně úroku z prodlení ve výši 8,05% z částky 26 416 Kč od 30.11.2016 do zaplacení byl neúspěšný. Žalobce tak byl úspěšný v rozsahu 66,8%. Z tohoto důvodu mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 33,6% nákladů řízení. Žalobce požadoval nahradit soudní poplatek ve výši 3 602 Kč a 5 úkonů po 300 Kč dle vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. (výzvu k plnění ze dne 16.10.2019, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, účast na jednání soudu dne 27.7.2020, účast na jednání soudu dne 12.10.2020 a účast na jednání soudu dne 22.1.2021) celkem tedy částku 5 102 Kč. S ohledem na procesní úspěch ve věci tudíž soud žalobci přiznal právo na náhradu nákladů ve výši 1 714 Kč.