43 C 128/2024
č. j. 43 C 128/2024-68
V PLATNOSTICitované zákony (4)
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Luďkem Pilným ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Anonymizováno , narozený Datum narození žalovaného naposledy bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím,
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 20 000 Kč s úrokem ve výši 18,9% ročně z částky 20 000 Kč od 1. 10. 2021 do 30. 10. 2021, s úrokem ve výši 8,5% ročně z částky 20 000 Kč od 11. 10. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 20 000 Kč od 31. 10. 2021 do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 841,59 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 800 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 20 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. rozhodnutí s tím, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne 20. 11. 2020 rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Dne 13. 3. 2021 uzavřel žalovaný se žalobkyní dodatek č. 3 k rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o kontokorent ve výši 20 000 Kč. Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady, bylo mu poskytnutí kontokorentu dne 13. 3. 2021 schváleno a bylo mu umožněno čerpání na účtu č. , č. účtu, . Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností stranou žalovanou přistoupila žalobkyně k zesplatnění kontokorentu, o čemž byl žalovaný informován dne 1. 10. 2021. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou ve výši 20 000 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu do zesplatnění ve výši 841,59 Kč (od 1. 7. 2021 do 30. 9. 2021) Žalobkyně dále požaduje smluvní úrok 8,5% ročně od 31. 10. 2021. Žalovanému byla rovněž zaslána předžalobní výzva, ten na tuto nereagoval a ničeho nezaplatil.
2. Žalovaný se vyjádřil k žalobě prostřednictvím svého opatrovníka dne 4. 2. 2025 s tím, že nelze vyloučit, že žalovaný nikdy s žalobkyní smlouvy neuzavřel, není jisté, zda byl oprávněným uživatelem, když telefonní číslo , tel. číslo, neexistuje.
3. Podáním ze dne 25. 3. 2025 žalobkyně uvedla, že k podpisu rámcové smlouvy došlo osobně na pobočce žalobkyně, žalovaný ji podepsal prostřednictvím zařízení , Anonymizováno, , totožnost byla ověřena na základě cestovního pasu a průkazu povolení k pobytu. Smlouvu o poskytnutí kontokorentu pak uzavřeli prostřednictvím mobilní aplikace žalovaného, uzavření smlouvy je možné provést pouze v zabezpečené mobilní aplikaci, a to výhradně prostřednictvím zařízení klienta, které si sám zvolí a s aplikací spáruje.
4. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, soud postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“ a věc rozhodl bez nařízení jednání.
5. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:
6. Z rámcové smlouvy č. , hodnota, ze dne 20. 11. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytovat své služby včetně služeb platebních. V rámcové smlouvě byl sjednán mj. běžný účet č. , č. účtu, . Dle čl. 1 rámcové smlouvy jsou nedílnou součástí této smlouvy také Obchodní podmínky a Podmínky pro používání kontokorentu. Dále je v čl. 1 rámcové smlouvy žalovaný vyzván, aby v případě, že neměl možnost se s těmito dokumenty řádně seznámit, smlouvu nepodepisoval. Smlouva byla uzavřena v , adresa, a obsahuje podpisy obou stran.
7. Z dodatku č. 3 k rámcové smlouvě bylo zjištěno, že dne 13. 3. 2021 byl sjednán úvěr, způsob čerpání kontokorentu ve výši 20 000 Kč na účet č. , č. účtu, . Splácení bylo sjednáno jako průběžné, připsáním peněž na účet. Bylo sjednání, že úroky jsou počítány denně tak, že se vezme aktuálně vyčerpaná část kontokorentu na konci každého dne a ta se úročí roční úrokovou sazbou 18,90%. Součet těchto úroků za daný kalendářní měsíc bude zaúčtován ke dni jejich splatnosti, kterým je vždy první den následujícího kalendářního měsíce. Dodatek byl uzavřen prostřednictvím mobilního bankovnictví.
8. Z přehledu čerpání a splácení kontokorentu bylo zjištěno, že žalovaný čerpal na kontokorentu 20 000 Kč, tato částka také zůstala jako dlužná ke dni zesplatnění 1. 10. 2021. Smluvní úroky ke dni zesplatnění činily 841,59 Kč.
9. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru vyplývá, že žalovanému byly poskytnuty předsmluvní informace.
10. Podle Podmínek pro používání kontokorentu , Jméno žalobkyně, , Postupy v případě porušení toho, na čem jsme se dohodli, písm. f) ve verzi účinné od 19. 5. 2019, byla žalobkyně oprávněna požadovat předčasné splacení kontokorentu, pokud se klient dostane do prodlení se splacením jakékoliv závazku vůči žalobkyni.
11. Z výpisu z běžného účtu ze dne 3. 7. 2024 za období 28. 3. 2021 až 3. 7. 2024 bylo zjištěno, že dne 1. 10. 2021 byla žalobkyní žalovanému zaslána na účet částka ve výši 20 000 Kč jako převedení kontokorentu.
12. Z předžalobní výzvy ze dne 1. 10. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení celého dluhu, který byl tvořen částkou ve výši 20 841,59 Kč.
13. Z podacího archu bylo zjištěno, že předžalobní výzva byla odeslána prostřednictvím poštovních služeb na adresu žalovaného dne 4. 10. 2021.
14. Soud pro nadbytečnost neprovedl důkazy Obchodní podmínky ve znění účinném od 3. 11. 2020 a ve znění účinném od 20. 4. 2024, a Podmínky pro používání kontokorentu , Jméno žalobkyně, verzi účinné od 21. 4. 2022, neboť z výše provedených důkazů má soud skutkový stav za dostatečně objasnění pro to, aby mohl ve věci rozhodnout.
15. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující.
16. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah stran jako smlouvu o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
17. Podle § 1972 o. z. ve vztazích podle § 1963 má věřitel vedle úroků z prodlení právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky formou pevné částky, jejíž výši stanoví nařízení vlády. Tím není dotčeno právo věřitele na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, které tuto pevnou částku přesahují.
18. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava zákona č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru /dále jen „z. s. ú“). Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z. s. ú.
19. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou z. s. ú. (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou č. 96/2022 Sb. s účinností od 29. 5. 2022).
20. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první z. s. ú. je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
21. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel. Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu sp.zn. 1 As 30/2015 ze dne 1. 4. 2015 je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy přihlíží soud i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti, neboť její uzavření odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek a taková smlouva je absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).
22. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004 se soud zabývá i výší sjednaných úroků, neboť nepřiměřená, a proto neplatná pro rozpor s dobrými mravy, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících obvyklé úrokové sazby bank, oddělitelnosti obsahu ujednání je třeba zkoumat i z hlediska okolností uzavření. Zákon o spotřebitelském úvěru zasahuje do výše úroků § 122 odst. 4 tak, že u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší (účinnost novely č.186/2020 Sb. pro smlouvy uzavřené od 24. 4. 2020).
23. Podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., smlouvy o spotřebitelském úvěru nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle § 122 odst. 1 písm. b) z. s. ú.
24. Ve vztahu k úvěrovému případu poskytnutí kontokorentu na běžný účet , č. účtu, má soud za prokázané, že dodatkem č. 3 k rámcové smlouvě byla uzavřena smlouva o úvěru dle povahy stran v režimu spotřebitelského úvěru ve výši úvěru 20 000 Kč s úrokem z úvěru ve výši úroku 18,9% ročně s tím, že úvěr byl žalovanému vyplacen na běžný účet, dostalo se mu rovněž předsmluvních informací. Žalovaný nesplácel řádně a včas, když přečerpal limit na běžném účtu. Žalobkyně proto úvěr dne 1. 10. 2021 zesplatnila a současně vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu. Soud dospěl k závěru, že došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, neboť bylo naplněno ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Úrok byl sjednán v přiměřené výši odpovídající dle žaloby i po 90 dnech prodlení zákonu o spotřebitelském úvěru.
25. Soud nemá pochybnosti o uzavření smlouvy, když rámcová smlouva je opatřena podpisem žalovaného, a dodatek č. 3 je opatřen identifikací podpisu, která se pojí s uzavřením smlouvy prostřednictvím mobilní bankovnictví.
26. Žalovaný tak je povinen zaplatit žalovanou částku (jistina, smluvní úrok, kapitalizované smluvní úroky, zákonný úrok) specifikovanou ve výroku I. rozhodnutí, neboť se k tomu platně smluvně zavázal a v řízení netvrdil, že by žalovanou částku uhradil. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.
27. Požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1968 a násl. o. z., když dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
28. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve sporu zcela úspěšné žalobkyni soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 800 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 800 Kč. Jiné náklady řízení žalobkyně nepožadovala.
29. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.