43 C 129/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Luďkem Pilným ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 jednající Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 o zaplacení 1 660 479,89 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 105 670 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 105 670 Kč od 23. 6. 2023 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 1 554 809,89 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 1 554 809,89 Kč od 31. 5. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 105 670 Kč od 31. 5. 2023 do 22. 6. 2023, zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 672 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal náhrady majetkové újmy a přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobené nezákonným trestním stíháním žalobce vedeným zejména u , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, . Usnesením Policie České republiky, , adresa, Služby kriminální policie a vyšetřování, ze dne 3. 1. 2019, č. j. , Anonymizováno, , bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí dle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) trestního zákoníku v jednočinném souběhu se zvlášť závažným zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku a přečinem ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. d) odst. 3 písm. b) trestního zákoníku. Žalobce byl vzat do vazby usnesením , adresa, ze dne 5. 1. 2019 z důvodu § 67 písm. b), c) tr. řádu s tím, že vazba se započítává ode dne 2. 1. 2019, 21.15 hodin. Usnesením , adresa, ze dne 21. 3. 2019 bylo rozhodnuto tak, že žalobce byl propuštěn z vazby na svobodu za současného stanovení dohledu probačního úředníka. Předmětné usnesení bylo zrušeno usnesením , Anonymizováno, ze dne 24. 4. 2019, kterým bylo znovu rozhodnuto tak, že žalobce se ponechává ve vazbě z důvodu dle § 67 písm. c) tr. řádu. Následně bylo o vazbě žalobce rozhodováno usnesením , adresa, ze dne 31. 5. 2019 tak že žádost žalobce o propuštění z vazby na svobodu byla zamítnuta. Usnesení nabylo právní moci ve spojení s usnesením , Anonymizováno, ze dne 9. 7. 2019. Na žalobce byla podána , adresa, obžaloba ze dne 21. 6. 2019 pro skutek, v němž bylo spatřováno spáchání zločinu týrání osoby žijící ve společném obydlí dle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku v jednočinném souběhu se zločinem znásilnění dle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku.. Usnesením , adresa, ze dne 23. 7. 2019 bylo ve smyslu § 72 odst. 3 tr. řádu rozhodnuto o ponechání obžalovaného ve vazbě z důvodu § 67 písm. c) tr. řádu ve spojení s usnesením , Anonymizováno, ze dne 27. 8. 2019. Usnesení nabylo právní moci dne 27. 8. 2019. Následně bylo o vazbě žalobce rozhodováno usnesením , adresa, ze dne 29. 10. 2019 ve znění usnesení , Anonymizováno, ze dne 21. 11. 2019 tak, že žádost žalobce o propuštění z vazby byla zamítnuta. Usnesením , adresa, ze dne 27. 11. 2019 byl žalobce propuštěn z vazby na svobodu. Žalobce byl obžaloby dvakrát nepravomocně zproštěn. Rozsudkem , adresa, ze dne 26. 5. 2022 ve spojení s usnesením , Anonymizováno, ze dne 3. 11. 2022 byl žalobce zproštěn obžaloby podle § 226 písm. a) tr. řádu pro jednání, v němž bylo spatřováno spáchání zločinu týrání osoby žijící ve společném obydlí dle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku v jednočinném souběhu se zločinem znásilnění dle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 3. 11. 2022. Žalobci vznikla újma v důsledku nezákonného rozhodnutí Policie České republiky, kterým bylo zahájeno trestní stíhání žalobce. Žalobce vykonával vazbu od 2. 1. 2019 do 27. 11. 2019, tj. po dobu 329 dnů. Vzhledem k dlouhou dobu trvajícímu bezdůvodnému pobytu ve vazbě, při kterém žalobce strádal fyzicky i psychicky, považoval žalobce za adekvátní odškodnění za výkon vazby částku ve výši 1 500 Kč za jeden den trvání vazby, tj. celkově částku ve výši 493 500 Kč. Žalobce byl osobou samostatně výdělečně činnou. Z přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2018 a zprávy o daňové kontrole dle žalobce vyplývá, že před nezákonným usnesením o vzetí do vazby činil jeho příjem za rok 2018 částku ve výši 178 040 Kč. Žalobci tak náleží náhrada ušlého zisku za 329 dnů nezákonné vazby roku 2019 v částce 160 479,89 Kč. Žalobce dále požadoval přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 1 500 000 Kč. Trestní řízení trvalo téměř čtyři roky, v rámci nichž byl žalobce povinen podrobovat se úkonům orgánů činných v trestním řízení a předkládat argumenty na svou obhajobu. Po celou tuto dobu byl žalobce nucen žít s vědomím tohoto trestního stíhání a povědomí o této skutečnosti přitom mělo i jeho okolí, což zcela nepochybně mělo dopad v jeho psychické sféře. Jeho psychický stav ještě zhoršovala citlivá povaha vznesených obvinění, kdy žalobce těžce nesl obvinění z trestného činu proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti a trestných činů proti rodině a dětem. Žalobce byl stíhán pro trestné činy znásilnění dle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), týrání osoby žijící ve společném obydlí dle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) a ohrožování výchovy dítěte dle § 201 odst. 1, odst. 3 písm. b) zákona č. 40/2009 Sb. trestního zákoníku, za které mu hrozilo až desetileté odnětí svobody, přičemž jakkoliv byl žalobce přesvědčen o své nevině, žil v konstantním strachu z justičního omylu, na jehož základě by mohl být neprávem odsouzen. Tento strach byl umocňován skutečností, že zprošťující rozsudek byl odvolacím soudem opakovaně zrušen a věc byla opětovně vrácena k novému projednání a rozhodnutí. Dle žalobce je zcela nepochybné, že trestní stíhání a výkon vazby měly neblahý vliv na zdravotní stav žalobce a zásadním způsobem negativně ovlivnily jeho osobní, rodinný i profesní život. Žalobce dne 22. 12. 2022 uplatnil uvedené nároky u žalované. Žalobce obdržel stanovisko žalované ze dne 29. 5. 2023, ve kterém žalovaná konstatovala, že v daném případě došlo ohledně žalobce k vydání nezákonných rozhodnutí, za která lze považovat usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 3. 1. 2019 a usnesení o vzetí do vazby ze dne 5. 1. 2019. Žalovaná dále konstatovala, že nezákonným rozhodnutím o zahájení trestního stíhání žalobce došlo k porušení práva žalobce nebýt trestně stíhán jinak, než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon, garantovaného článkem 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a že za vydání tohoto rozhodnutí se omlouvá. Žalovaná shledala nárok žalobce na náhradu nemajetkové újmy vzniklé v souvislosti s omezením osobní svobody důvodným v plně požadované výši a dne 31. 5. 2023 uhradila žalobci částku ve výši 493 500 Kč. Žalovaná neuznala nárok žalobce na náhradu škody ve výši 160 479,89 Kč, představující ušlý zisk, ani nárok žalobce na zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 1 500 000 Kč, kdy považovala konstatování vydání nezákonného rozhodnutí a omluvu za dostatečné zadostiučinění. S ohledem na prodlení žalované požadoval žalobce rovněž zaplacení zákonného úroku z prodlení z žalované částky ode dne následujícího po doručení stanoviska žalované žalobci.

2. Žalovaná žalobou uplatněné nároky neuznala, a to ani částečně. Učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobce dne 22. 12. 2022 uplatnil z důvodů v žalobě popsaných nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., ve výši 1 660 479,89 Kč, spočívající v náhradě ušlého zisku a náhradě nemajetkové újmy za trestní stíhání. K projednání žádosti žalobce došlo dne 29. 5. 2023. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 7 zákona č. 82/1998 Sb., požadovaná náhrada škody a přiměřeného zadostiučinění však nebyla žalobci poskytnuta v požadované výši. Žalovaná poskytla žalobci odškodnění ve výši 493 500 Kč, představující náhradu nemajetkové újmy za vazbu, která však není předmětem žaloby. Žalovaná sporuje výši nároku na náhradu škody. Žalobce byl dle žalované vazebně stíhán v období od 2. 1. 2019 do 27. 11. 2019, přičemž z výpisu ze živnostenského rejstříku vyplývá, že živnost byla přerušena pouze v období od 11. 2. 2019 do 16. 7. 2019. Současně pak dle žalované došlo dne 17. 7. 2019, tj. v době omezení osobní svobody, k zápisu nového oboru činnosti „realitní činnost, správa a údržba nemovitostí“, kdy z těchto údajů lze činit důvodné podezření o příjmech ve prospěch osoby žalobce i v době omezení osobní svobody. K uplatněnému nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu zastává žalovaná názor, že dle ustanovení § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., se zadostiučinění poskytne v penězích pouze tehdy, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Žalobce byl stíhán pro trestný čin týrání osoby žijící ve společném obydlí dle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d), trestný čin znásilnění dle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) a trestný čin ohrožování výchovy dítěte dle § 201 odst. 1, odst. 3 písm. b) zákona č. 40/2009 Sb., kdy byl ohrožen trestní sazbou až 10 let. Trestní stíhání trvalo 3 roky, 10 měsíců, což je délka, kterou lze dle žalované považovat za přiměřenou. Žalobcem tvrzené zásahy do profesní a zdravotní sféry mají dle žalované přímou příčinnou souvislost s omezením osobní svobody, za které byl žalobce v plně požadované výši 493 500 Kč odškodněn v rámci předběžného projednání. Pokud jde o zásahy do zdravotní sféry je najisto postaveno, že tyto mají primární příčinu ve vazebním stíhání. Stejně tak profesní zásahy jsou v přímé příčinné souvislosti s vazebním stíháním, neboť živnost byla přerušena v době vazebního stíhání, živnost pak zanikla v důsledku zdravotních obtíží přímo způsobených vazebním stíháním. Nemajetkovou újmu způsobenou vazebním stíháním a nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním je dle žalované nutné striktně rozlišovat. Co se týče zásahů do rodinné sféry, žalovaná sporuje, že by nutnost odstěhovat se z místa trvalého bydliště byla v příčinné souvislosti se zahájením trestního stíhání. V době před zahájením trestního stíhání, jakož i v době jeho zahájení měl žalobce prokazatelně bydliště již na adrese , adresa, . Tato skutečnost přímo vyplývá z daňového přiznání za rok 2018, jakož i čestného prohlášení žalobce založeného na čl. l 49 trestního spisu. Současně manželka, v té době přítelkyně, žalobce po celou dobu trestního stíhání podporovala, pomáhala mu a byla mu velkou oporou. Újma, která byla způsobena partnerce žalobce, je irelevantní, neboť není přímo způsobena trestním stíhání, avšak zprostředkovaně skrze žalobce, totožná situace je i u bývalého kolegy žalobce. Pokud jde o případnou dobrou pověst, či dobré jméno, tak s ohledem na trestní rejstřík žalobce nelze činit závěry o narušení dobré pověsti, když tento byl v minulosti opakovaně odsouzen, a to i pro totožnou trestnou činnost, a nelze brát ohled na slova žalobce o tom, že tento skutek nespáchal. Pravomocný odsuzující rozsudek nikdy nebyl zrušen a nelze na žalobce nahlížet jako na trestně zachovalého. Žádným způsobem pak nelze na žalovanou přenášet odpovědnost za újmu, která byla způsobena konkrétní fyzickou osobou, a to bývalou partnerkou žalobce, která jej ze msty křivě obvinila a ve svém blízkém okolí o něm roznášela pomluvy o tom, že je násilník a kriminálník. Stejně tak to byla přímo ona, kdo negativně ovlivnil vztah mezi žalobcem a jejich společnými dětmi. Tato újma musí být kompenzována přímo bývalou partnerkou, nikoli státem. Po zhodnocení výše uvedených kritérií žalovaná konstatovala, že v trestním řízení vedeném proti žalobci došlo v přípravném řízení k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. Žalovaná se za vydání nezákonného rozhodnutí žalobci omluvila. Toto konstatování vydání nezákonného rozhodnutí a omluva se vzhledem k výše uvedenému jeví dle žalované jako dostatečné, když žalobcem tvrzená újma vychází z téhož skutkového základu a všechna rozhodná kritéria byla vzata v úvahu při odškodnění nezákonné vazby.

3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy a výslechy svědků, jakož i žalobce, ze kterých má za prokázaný následující skutkový stav. Usnesením ze dne 3. 1. 2019 bylo vůči žalobci zahájeno trestní stíhání pro trestný čin týrání osoby žijící ve společném obydlí dle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) trestního zákoníku v jednočinném souběhu s trestným činem znásilnění dle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku a trestným činem ohrožování výchovy dítěte dle § 201 odst. 1, odst. 3 písm. b) trestního zákoníku. Proti tomuto usnesení podal žalobce stížnost, která byla následně zamítnuta. Usnesením , adresa, ze dne 5. 1. 2019 byl žalobce vzat do vazby z důvodů § 67 písm. b), c) trestního řádu s tím, že vazba se započítává dnem a hodinou zadržení, tj. ode dne 2. 1. 2019, 21.15 hod. Dne 24. 6. 2019 byla podána obžaloba pro trestný čin týrání osoby žijící ve společném obydlí dle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) trestního zákoníku v jednočinném souběhu s trestným činem znásilnění dle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku. Žalobce byl dle opisu z evidence rejstříku trestů ze dne 25. 6. 2019 5 x soudně trestán, a to v roce 2004, kdy byl za šíření poplašné zprávy odsouzen k trestu odnětí svobody, který byl podmíněně odložen a který byl posléze v roce 2008 změněn na nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců, v roce 2006, kdy byl za zanedbání povinné výživy odsouzen k trestu odnětí svobody, který byl podmíněně odložen a který byl posléze v roce 2008 změněn na trest nepodmíněný v trvání 4 měsíců, v roce 2007, kdy byl za zanedbání povinné výživy odsouzen k trestu obecně prospěšných prací v rozsahu 150 hodin, v roce 2013, kdy byl za maření výkonu úředního rozhodnutí odsouzen k trestu odnětí svobody, který byl podmíněně odložen a k trestu zákazu řízení motorových vozidel, a v roce 2017, kdy byl za znásilnění, ohrožování výchovy dítěte a týrání svěřené osoby odsouzen k trestu odnětí svobody s dohledem, který byl podmíněně odložen. Rozsudkem ze dne 27. 11. 2019 byl žalobce zproštěn obžaloby dle § 226 písm. a) trestního řádu. Žalobce byl současně dne 27. 11. 2019 propuštěn z vazby na svobodu. Státní zástupce podal proti rozsudku odvolání. Rozsudek soudu prvního stupně byl usnesením odvolacího soudu ze dne 5. 3. 2020 zrušen a věc byla vrácena k novému projednání a rozhodnutí. Žalobce byl následně rozsudkem ze dne 2. 12. 2020 opět zproštěn obžaloby dle § 226 písm. a) trestního řádu. Na základě podaného odvolání byl rozsudek soudu prvního stupně opět usnesením odvolacího soudu ze dne 25. 3. 2021 zrušen a věc byla vrácena k novému projednání a rozhodnutí. Žalobce byl poté rozsudkem ze dne 26. 5. 2022 opět zproštěn obžaloby dle § 226 písm. a) trestního řádu. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal státní zástupce odvolání, které bylo usnesením odvolacího soudu ze dne 3. 11. 2022 zamítnuto. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 3. 11. 2022 (viz spis , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, ).

4. V roce 2018 činily dle přiznání žalobce k dani z příjmu fyzických osob příjmy žalobce 146 000 Kč a výdaje 60% z příjmů, tzn. 87 600 Kč. Žalobce vykonával přípravné dokončovací stavební práce. Dle zprávy o daňové kontrole provedené u žalobce činily příjmy žalobce v roce 2018 částku 445 100 Kč a výdaje částku 267 060 Kč (viz přiznání žalobce k dani z příjmu fyzických osob za rok 2018, zpráva o daňové kontrole ve vztahu k žalobci č. j. , Anonymizováno, zpracovaná , adresa, ).

5. Žalobce ve vyjádření k žádosti o odškodnění z nezákonného trestního stíhání ve věci , Anonymizováno, ze dne 7. 12. 2022 uvedl, že by se rád osobně vyjádřil k dané věci, jelikož kdo jiný nejlépe ví, jak ho toto trestní stíhání poznamenalo. Dne 2. 1. 2019 dobrovolně přišel na služebnu policie České republiky, kde se již nacházela jeho partnerka, se kterou mají společné děti. Zrovna vypovídala ve věci domácího násilí, ze kterého žalobce křivě obvinila, jelikož ji opustil a odešel k jiné ženě. Policistům sdělil, že mu partnerka vyhrožovala, že když od ní odejde, tak žalobce z onoho domácího násilí obviní, že má známé na státním zastupitelství a u , Anonymizováno, . Po dvou hodinách čekání se žalobce dozvěděl, že bude vykázán z obydlí. Policie žalobce odvezla domů, aby si vzal potřebné věci. Doma byli děti žalobce, které hlídala sestra jejich matky. Když děti žalobce viděli s policií, tak začali brečet, protože nechápali, co se děje. Poté se vrátil s policií na služebnu sepsat předání klíčů od bytu. V okamžiku, kdy opouštěl služebnu, byl žalobce zatčen s tím, že státní zástupce navrhl vzetí do vazby. Následně žalobce ve vyjádření popsal okolnosti po zatčení, včetně zdravotních komplikací žalobce a pobyt ve vazební věznici , adresa, . Po propuštění z vazby chodí žalobce k psychiatrovi a užívá spoustu léků. Žalobce byl před zadržením aktivní člověk, pracoval na IČO jako servisní technik , jméno FO, . Měl zajištěné spousty práce. Prováděl havarijní pohotovost na 43 pobočkách , jméno FO, , dělali noční přestavby. Ve smlouvě o servisních pracích bylo uvedeno, že práci budou provádět vždy dva lidé, a to konkrétně s kolegou , jméno FO, . Zároveň byli dobří kamarádi. Vzetí žalobce do vazby jej zasáhlo. Vedení se dozvědělo o vazbě žalobce a s kolegou žalobce rozvázalo smlouvu o servisu a tím přišli o práci oba. Žalobce neztratil jen kolegu, ale i dobrého kamaráda. Jelikož byli k výslechu k soudu pozváni dvakrát všichni sousedé, museli se se ženou přestěhovat , Anonymizováno, . V , Anonymizováno, zůstali jenom proto, že k nim jezdí nejmladší syn žalobce a aby měli blízko ke všem dětem. Po propuštění z vazby je žalobce práce neschopný, protože musí užívat spousty léků, které mu pomáhají na psychiku, deprese a noční můry. Sice už nechodí o berlích, ale užívá největší možné dávkování léku , Anonymizováno, . Snažil se kontaktovat své děti, ale jejich matka mu v tom bránila. Do zatčení měl s dětmi krásný vztah. Nechtěl se dětí vzdát. Soud zamítl návrh žalobce na předběžné opatření a nařídil asistovaný styk. Na tento styk přišli první den pouze tři děti, jelikož nejstarší syn jej už nechtěl vidět a přitom s nejstarší syn se k žalobci chodil svěřovat a důvěřoval mu. Dodnes se žalobcem nemluví. Sezení proběhlo několik, ale místo toho, aby byly děti rády, že vidí žalobce, tak nevěděly, jak se mají chovat, byly nervózní a zmatené. Neměl srdce je trápit, a proto se nakonec rozhodl nechat na nich, jestli chtějí žalobce vidět. Nakonec k nim chodí akorát nejmladší syn, a to jednou za čtrnáct dní, na víkend. Dnes je již pravomocně zproštěn, ale žádná úleva se nedostavila (viz vyjádření k žádosti o odškodnění z nezákonného trestního stíhání ve věci , Anonymizováno, sepsaného žalobcem dne 7. 12. 2022).Anonymizovaný odstavec7. Přípisem ze dne 22. 12. 2022 uplatnil žalobce u žalované v souvislosti nezákonným zahájením trestního stíhání žalobce a nezákonného vzetí do vazby nárok na náhradu škody za výkon vazby ve výši 493 500 Kč, nárok na náhradu ušlého zisku ve výši 160 479,89 Kč a nárok na přiměřené zadostiučinění ve výši 1 500 000 Kč. Žalovaná stanoviskem ze dne 29. 5. 2023 uzavřela, že ohledně žalobce došlo k vydání nezákonných rozhodnutí, za která lze považovat usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 3. 1. 2019 a usnesení o vzetí do vazby ze dne 5. 1. 2019. Žalovaná shledala nárok na náhradu nemajetkové újmy vzniklé v souvislosti s omezením osobní svobody důvodným v plně požadované výši, tedy ve výši 493 500 Kč. Nárok na náhradu škody představující ušlý zisk žalovaná sporovala. Ve vztahu k nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu se žalovaná žalobci omluvila za vydání nezákonného rozhodnutí o zahájení trestního stíhání s tím, že konstatování a omluvu považuje jako dostatečné (viz přípis právního zástupce žalobce ze dne 22. 12. 2022 adresovaný žalované, stanovisko žalované ze dne 29. 5. 2023).

8. Dle výpisu ze živnostenského rejstříku s údaji platnými k 19. 12. 2023 žalobce byl od 28. 3. 2018 do 2. 3. 2021 držitelem živnostenského oprávnění pro předmět podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, a to pro obory činnosti nakládání s odpady (vyjma nebezpečných), přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti, zprostředkování obchodu a služeb, poskytování technických služeb, od 17. 7. 2019 do 2. 3. 2020 pro obor činnosti realitní činnost, správa a údržba nemovitostí, přičemž od 11. 2. 2019 do 16. 7. 2019 bylo provozování živnosti přerušeno (viz výpis ze živnostenského rejstříku s údaji platnými k 19. 12. 2023).

9. Žalobce ve vyjádření ze dne 15. 4. 2024 uvedl, že jeho zdravotní problémy vznikly hlavně díky více než 11 měsíců dlouhé nezákonné vazbě a trestnímu stíhání, které bylo vedeno naprosto zbytečně dlouho. Díky nezákonnému stíhání přišel o kontakt s jeho malými dětmi. Dodnes je jejich vztah nevratně narušený. Žalobce nevěří v právní stát a ani nevěří tomu, že je tady možné dosáhnout spravedlnosti a získat adekvátní odškodné. Požádal pouze o částku za to, co mohl vydělat, kdyby nebyl zbytečně stíhaný a za to, že od doby stíhání musí docházet k psychiatrovi a psychologovi a jíst pravidelně spoustu léků, aby mohl vůbec nějak fungovat (viz vyjádření žalobce ze dne 15. 4. 2024).

10. Žalobce při svém výslechu uvedl, že to, co jej nejvíc zasáhlo, byla rodina, protože v tu dobu měl 4 malé děti, které s ním byly zvyklé žít v jedné domácnosti a byly na něm finančně závislé, protože pracoval a rodinu živil. Ve vazbě začal navštěvovat psychiatra, různá vyšetření. Psychiatra navštěvuje dodnes, protože není schopný se vrátit do běžného života. Děti momentálně nevídá. Vídá akorát nejmladšího syna. Od momentu, kdy ho vzali do vazby, tak nemohl pracovat. Přišel o svoji živnost. Po 11 měsících byl propuštěn z vazby a měl jenom jednu igelitku. Nebýt jeho přítelkyně, tak vlastně neměl ani kde bydlet. Zůstala mu akorát jeho žena a nejbližší rodina. Kolega, se kterým strávil převážný čas, protože byl v práci třeba až 16 hodin denně, se s žalobcem dodnes nebaví. Žalobce mu způsobil problémy svým stíháním. Přistávaly mu různý finanční kontroly z finančních úřadů. Co se týče , jméno FO, , pro kterou dělali servisy, tak tam nastal problém, protože tam měli nějaké velké pokuty za nedodržení smlouvy. Bohužel, přátelé, co měl dřív, se už nevrátili. K obnovení zpřetrhaných vazeb nedošlo. Na výsledek trestního řízení se ho ptala rodina a nejbližší přátelé, ale prostě vždycky tam je pochybnost. Proti předchozímu odsouzení se nebránil, protože ještě před vynesením rozsudku se k rodině vrátil. Když byl odsouzený, tak žili zase s paní , Anonymizováno, . Přátelé žalobce o odsouzení věděli. Žalobci řekli, že jsou blázni, že spolu žijí. Po vzetí do vazby měl nějaký kolapsy. Pak prošel spoustu vyšetření. Přišli na to, že žalobce to má většinou z psychiky. Chodil rok a půl o berlích. Měl a dodneška má a bere silné léky na , Anonymizováno, . Co se týče psychiky, tak nespí, nemůže se soustředit. Není schopen dělat soustavně nějakou činnost, soustředit se na věci. Minulý týden byl u svého psychiatra, takže si vzal nějaké léky navíc, aby byl schopen mluvit. Léky mu spíše přibývají nebo se mění, protože už je na spoustu léků zvyklý a už mu nezabírají. Byly tam nějaké psychoterapie, které mi měly pomoci. Paní doktorka mu říkala, že ten stav asi nebude tak jednoduché zvrátit zpátky. Pokoušel se nastoupit do práce, akorát má problém, že jednou vstane, podruhé nevstane. Před vzetím do vazby dělal servisního technika pro , jméno FO, . Dělal to na živnost pro pana , jméno FO, na základě ústní dohody. Panu , Anonymizováno, fakturoval práci. Materiál zajišťoval pan , jméno FO, . Žalobce měl běžné náklady, telefony a takové věci. Žalobce vydělal měsíčně kolem 35 000 Kč, 40 000 Kč. Někdy to bylo přes 40 000 Kč. Před vzetím do vazby to dělal tři roky. S panem , jméno FO, měli kamarádský vztah, pomáhali si navzájem. Trestní stíhání poznamenalo psychicky i přítelkyni žalobce, paní , jméno FO, . Žalobce před trestním stíháním docházel na psychiatrii z důvodů prvního rozvodu v roce 2002, ale nedocházel pravidelně. Tam šlo spíše o to, že byl odloučený od dcery z prvního manželství, která už je dneska dospělá, se kterou má dobrý vztah. Těžce to nesl, ale nebyl medikovaný, jako je teď. Měl úzkosti. Léky bral jenom krátkodobě. Jinak chodil pouze na preventivní prohlídky. Na , Anonymizováno, mu přišli ve věznici, protože tam měl pád a úraz hlavy. V době zahájení trestního stíhání se měl žalobce stěhovat ke své přítelkyni. To byl důvod trestního oznámení, protože druhý den měl odcházet z domova. S paní , Anonymizováno, se dohodli, že bude moci vídat děti, kdy bude potřeba. Žalobce byl dříve odsouzen de facto za to samý, za domácí násilí, za ohrožování mravní výchovy dítěte a za znásilnění, které chtěla vzít paní , Anonymizováno, zpátky. Žalobce proti odsuzujícímu rozsudku podával odvolání, nicméně rozsudek byl potvrzen. Po vzetí do vazby nemohl spát, začal hubnout. Za první dva měsíce ve vazbě zhubnul 20 kg. Měl myšlenky, že by vše skončil. Pak se mu začaly objevovat , Anonymizováno, s chozením. Pořád padal. Jezdil na nějaká vyšetření, na CT. Pak došli k tomu, že to bude asi psychického rázu. S , Anonymizováno, se léčí dodnes. Jednou měsíčně dochází na kontroly k lékaři. Bere , Anonymizováno, . Žalobce měl přerušenou živnost jen po část výkonu vazby, neboť chtěl umožnit své partnerce, aby mohla pracovat, protože měla se stíháním žalobce dost práce. Paní , Anonymizováno, nebyla stejně schopná si nějakou práci shánět. Takže to jenom běželo, ale nic se tam prakticky nevyfakturovalo. Za staršími dětmi, které má společně s paní , Anonymizováno, , žalobce jezdí. Po propuštění z vazby se snažil s dětmi navázat zpátky nějaký styk. OSPOD žádal, aby měl nejdřív asistovaný styk. Takže chodili do nějaké organizace, kde se s dětmi stýkal. Děti to nesly špatně. Žalobce se nemohl koukat na to, že děti jsou tam jenom proto, že je někdo do něčeho nutí, tak to pak vzdal. Dle žalobce si prošli peklo i ve škole, protože chodí do malé školy na sídlišti na , Anonymizováno, , kde se všichni znají a všichni tam věděli i o jejich případě. Všichni věděli, že jejich tatínek je ve vazbě, a dělá takové věci. Není jim to příjemné do dneška, i když už jsou starší. Už se se žalobcem dokážou bavit, ale už tam ten vztah není. Nejmladší , Anonymizováno, k němu jezdí, jak potřebuje nebo on chce. S ostatními se vídá jednou za 14 dní na půl hodiny, když jsou zrovna doma, protože k nim chodí na kafe. Trošku se to zlepšilo tím, že vidí, že se s mámou snaží bavit normálně. Dělá to kvůli dětem, ne kvůli sobě. Má upravený styk s , Anonymizováno, a s , Anonymizováno, , ale nedodržují to. Funguje to na jejich dohodě. Kdyby se žalobce domáhal újmy na paní , Anonymizováno, , tak se domáhá újmy na svých dětech. Do vazby ho neposlala paní , Anonymizováno, .

11. Svědek , jméno FO, při svém výslechu uvedl, že žalobce pro něj nějakou dobu pracoval. Měli mezi sebou ústní dohodu. Najímal si je na základě ústní dohody pan , jméno FO, . 2 nebo 3 roky servisovali , jméno FO, . Když žalobce obvinila jeho přítelkyně z toho, že ji napadl a znásilnil, tak to skončilo. Žalobce měl svědkovi psát faktury. Žádnou fakturu nenapsal, takže stejně by jejich pracovněprávní vztah dle svědka po nějaké době skončil, protože svědek veškeré finanční prostředky, co dal žalobci, zdanil jako svůj příjem, jinak by okradl stát. Akorát by to dle svědka neukončili v lednu ale třeba v květnu. Žalobce nefakturoval dle svědka ani předchozí roky. Měli dohodu, že to žalobce svědkovi dofakturuje, ale ve finále k tomu nikdy nedošlo. Svědek žalobci platil hotově bez potvrzení a evidoval si to v telefonu. Vzetí žalobce do vazby svědkovi trošku zkomplikovalo život, protože se žalobcem počítal. Nějaká práce byla dle svědka nasmlouvaná. , jméno FO, , pro kterého pracovali, se svědkem ukončil smlouvu, takže objem práce se dle svědka snížil, a to v květnu nebo v červnu 2019. Svědek si sháněl jinou práci. Dělal například pro bytový domy, pro SVJ údržbu a opravy. Pracoval nejprve sám. O vzetí žalobce do vazby se svědek dozvěděl 2. nebo 3. ledna od bývalé manželky žalobce, kterou měl žalobce údajně napadnout a znásilnit. Žalobce mu poté napsal esemesku, že ho osvobodili. Od té doby spolu nekomunikují. S firmou, která jim zprostředkovávala práci pro , jméno FO, , měli vždy jen ústní dohodu. Svědek neměl žádnou domluvu ohledně nějakých pokut, když se nestihne práce. Příjmy žalobce před vzetím do vazby si svědek nepamatoval. Finanční úřad svědka vyzval k tomu, jestli s někým spolupracoval a pokud ano, ať jim vypíše, kolik dotyčné osobě dal. Všechny finanční prostředky, které žalobci vyplatil, tak jim vypsal. Průměrně to mohlo být 25 000 Kč, ale pro časový odstup 5 let to nevěděl jistě. Byli placeni za hodiny práce. Většinou pracovali od pondělí do pátku. Dělali i v noci. Materiál většinou kupoval svědek. V průběhu trestního stíhání žalobce nebyli v kontaktu. Po skončení trestního stíhání se žalobce pokoušel kontaktovat svědka ohledně práce, ale svědek mu neodpověděl. Před trestním stíháním se moc nesvěřovali. Dle svědka určitě žil pro děti, měl tři s paní a jedno z předešlého manželství. Neprojevoval se, že by měl nějaké psychické nebo zdravotní problémy.

12. Svědkyně , jméno FO, při svém výslechu uvedla, že se žalobcem mají dobrý vztah, protože jsou sourozenci. Když byl žalobce ve vazbě, nebyl na tom dle svědkyně dobře psychicky. Měl zákaz styku s dětmi. To asi nesl dle svědkyně nejhůře, protože do té doby byl s nimi denně, více než paní , Anonymizováno, , jejich matka. Podnikal s nimi spoustu výletů. Bral je na kolo. Jezdil ke svědkyni na chalupu téměř každý víkend. Když ho z vazby pustili, byl vztah s dětmi dle svědkyně narušený. Žalobce chtěl, ale , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ho v tu dobu nechtěli vidět. Děti se s žalobcem nestýkaly dle svědkyně delší dobu, řekla by, že rok určitě. Pak postupně od nejmladšího syna , Anonymizováno, začali navazovat vztah, nicméně dodnes to není úplně v pořádku. Nejvíc ho navštěvuje nejmladší syn , Anonymizováno, , dcera , Anonymizováno, sporadicky, prostřední syn , Anonymizováno, občas a s nejstarším synem je vztah nejvíc komplikovaný. Před stíháním byl zdravotní stav žalobce dle svědkyně dobrý. Chodil do práce, normálně fungoval. Ve vazbě se to zhoršilo. Několikrát byl u lékaře, v nemocnici. Teď dochází dle svědkyně jednou měsíčně na psychiatrii. Jeho psychický stav není příliš dobrý. Bere hodně léků. Občas se domluví, že žalobce přijede, ale napíše, že nemůže, že cestu prostě nedává. Takže víceméně jezdí svědkyně za žalobcem, aby ho trošku podpořila. Vídají se dvakrát, třikrát do týdne. Jednou za dva měsíce dochází žalobce dle svědkyně i na , Anonymizováno, . Žalobce měl známé, přátele, se kterýma se stýkal. Měl přítelkyni, která ho podporovala, i když byl ve vazbě. Nicméně tím, že na tom není psychicky úplně dobře, tak se dle svědkyně nedávno rozešli. Přítelkyně říkala, že už jeho stavy nedává, že nefunguje jako dřív. Trestní stíhání vnímali tak, že se ho původní přítelkyně asi chtěla zbavit. Svědkyně za žalobcem chodila do vazby od první chvíle, kdy to bylo možné. Dle svědkyně byl žalobce ve špatném zdravotním stavu, hodně hubnul. V tu dobu se mu začaly projevovat nějaké , Anonymizováno, bolesti, na které byl léčený. Žalobce o tom na návštěvách nechtěl moc mluvit. Trestní stíhání bral jako nespravedlnost. Nikdy se nesmířil s tím, že to takhle dlouho pokračovalo. Několikrát se odvolával, aby ho z vazby pustili a byl stíhaný na svobodě. Nikdy to nevyšlo, takže to ho taky dle svědkyně hodně poznamenalo. Nejbližší okolí, pohlíželo na trestní stíhání žalobce, že je tam dlouho a bez důkazů. Brali to jako nespravedlnost. Hlavně děti svědkyně, které byly se žalobcem ve styku hodně, protože fungovali jako široká rodina. V tu dobu se děti žalobce přestaly bavit s dětmi svědkyně. Do té doby jezdili spolu na výlety, chodili do stejné základní školy. Když byl žalobce pravomocně zproštěn, svědkyně obrat v postoji k žalobci nezaznamenala. Žalobce dle svědkyně přišel o všechny známé, přestali se s ním bavit všichni lidi kolem. Žalobce se hodně uzavíral doma. Neměl zájem nikomu nic vysvětlovat. Před vzetím do vazby prováděl žalobce v , jméno FO, nějaké technické opravy. Žil u paní , Anonymizováno, , ale v tu dobu se rozcházeli. Měli problémy a hádali se. Ke svědkyni byl žalobce vždycky vstřícný. Žalobce byl dle svědkyně již asi půl roku ve výkonu trestu v , adresa, , zřejmě v souvislosti se zanedbáním povinné výživy. Byla za ním na návštěvě. Po ukončení trestního stíhání žalobce pracovat nezačal. Léčí se na psychiatrii a je v pracovní neschopnosti. Dle svědkyně žije ze sociálních dávek.

13. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

14. Podle § 3 zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá stát za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, c) orgány územních samosprávných celků.

15. Podle § 5 zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

16. Podle § 14 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Podle odst. 3 uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

17. Podle § 15 zákona odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do 6-ti měsíců od uplatnění nároku. Podle odst. 2 domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do 6 měsíců ode dne uplatnění nároku nebyl jeho nárok plně uspokojen.

18. Podle § 30 zákona č. 82/1998 Sb. se náhrada ušlého zisku poskytuje v prokázané výši; není-li to možné, pak za každý započatý den výkonu vazby, trestu odnětí svobody, ochranné výchovy, zabezpečovací detence nebo ochranného léčení náleží poškozenému náhrada ušlého zisku ve výši 170 Kč.

19. Podle § 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda bylo nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

20. Na základě provedeného dokazování soud zjišťoval, zda jsou ve vztahu k nárokům žalobce kumulativně splněny 3 základní podmínky pro náhradu majetkové škody ve formě ušlého zisku a nemajetkové újmy ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., které žalobce žalobou požadoval, a to existence odpovědnostního titulu, v tomto případě tvrzených nezákonných rozhodnutí - usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 3. 1. 2019 a usnesení o vzetí žalobce do vazby ze dne 5. 1. 2019, příčinná souvislost a vznik majetkové škody a nemajetkové újmy. Z nesporných tvrzení účastníků vyplynulo, že žalobce své nároky u žalované uplatnil dne 22. 12. 2022, kdy se domáhal náhrady nemajetkové újmy za výkon vazby ve výši 493 500 Kč, náhrady ušlého zisku ve výši 160 479,89 Kč a přiměřeného zadostiučinění ve výši 1 500 000 Kč, přičemž žalovaná shledala oprávněným nárok na náhradu nemajetkové újmy vzniklé v souvislosti s omezením osobní svobody ve výši 493 500 Kč, nárok na náhradu škody představující ušlý zisk žalovaná sporovala a omluvila se za vydání nezákonného rozhodnutí o zahájení trestního stíhání s tím, že konstatování a omluvu považuje za dostatečné.

21. Nespornou skutečností mezi účastníky byla dále existence nezákonného rozhodnutí, na základě kterého bylo vedeno trestní řízení , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, , a to usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 3. 1. 2019, a nezákonného rozhodnutí o vzetí žalobce do vazby ze dne 5. 1. 2019. Ve vztahu ke splnění podmínky existence nezákonných rozhodnutí se soud prvního stupně s uvedeným nesporným tvrzením zcela ztotožňuje, kdy za nezákonná rozhodnutí je ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. nezbytné označit jak usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce ze dne 3. 1. 2019, tak i usnesení o vzetí žalobce do vazby ze dne 5. 1. 2019, a to s ohledem na následné zproštění žalobce obžaloby.

22. Za dané situace soud dále posuzoval, zda žalobci vznikly v příčinné souvislosti s příslušnými nezákonnými rozhodnutími žalobcem tvrzená majetková škoda ve formě ušlého zisku a nemajetková újma.

23. K nároku na náhradu ušlého zisku žalobce tvrdil, že při neexistenci nezákonného rozhodnutí o vzetí žalobce do vazby, by žalobce i nadále pracoval jako OSVČ a společně se svědkem , jméno FO, by prováděl servisní práce v , jméno FO, . Ve vztahu k výši ušlého zisku žalobce poukázal na své příjmy, kterých dosáhl před vzetím do vazby v roce 2018 a které prokazoval daňovým přiznáním za rok 2018 a zprávou o provedené finanční kontrole, dle které došlo k navýšení příjmů a výdajů žalobce uvedených v předmětném daňovém přiznání. Vzhledem k tomu, že uvedené listinné důkazy považoval nalézací soud za nedostatečné, když tyto neprokazují, jakých konkrétních příjmů by žalobce dosáhl v roce 2019 a jaké by měl konkrétní výdaje v souvislosti s dosažením příjmů, pokud by nebyl vzat do vazby, a vzhledem k tomu, že žalobcem předložené listinné důkazy se vztahují k relativně krátkému období jednoho roku, v důsledku čehož z nich nelze ani dovodit, že se jednalo o obvyklý, stabilní a dlouhodobý příjem žalobce, vyzval soud prvního stupně na jednání konaném dne 15. 3. 2024 žalobce, aby označil další důkazy k prokázání tvrzené výše ušlého zisku. Žalobce však již žádné další důkazy neoznačil. Za dané situace soud vycházel z výpovědi svědka , jméno FO, , který potvrdil, že se žalobcem spolupracoval při provádění servisních prací a že tato spolupráce skončila v důsledku vzetí žalobce do vazby. Svědek současně uvedl, že by spolupráci se žalobcem v květnu nebo v červnu sám ukončil, a to z toho důvodu, že mu žalobce nevystavil za odvedenou práci žádnou fakturu, přestože jej o to opakovaně žádal a přesto, že mu každý měsíc vyplácel odměnu v hotovosti a tuto musel následně zdanit v rámci svých příjmů. Svědek , jméno FO, zároveň uvedl, že by se žalobcem již nadále nespolupracoval i z toho důvodu, že se snížil objem sjednané práce. S přihlédnutím k uvedenému je nepochybné, že žalobci v důsledku nezákonného rozhodnutí o vzetí žalobce do vazby zisk ušel, a to minimálně v období od ledna 2019 do května 2019. Žalobce však žalobce v řízení dostatečným způsobem neprokázal výši ušlého zisku. Za dané situace postupoval nalézací soud dle ustanovení § 30 zákona č. 82/1998 Sb. a přiznal žalobci ušlý zisk ve výši 170 Kč za každý den výkonu vazby, a to za období od ledna 2019 do konce května 2019, tzn. za 151 dnů. Soud prvního stupně tudíž shledal oprávněným nárok žalobce na náhradu ušlého zisku v rozsahu částky 25 670 Kč.

24. Provedenými důkazy, zejména výslechy svědků , jméno FO, a , jméno FO, , i samotného žalobce, jakož i jeho vyjádřeními, bylo v řízení prokázáno, že předmětným trestním řízením, které navazovalo na vydané nezákonné rozhodnutí o zahájení trestního stíhání žalobce, došlo nepochybně k zásahu do rodinné sféry žalobce. Svědci potvrdili, že před zahájením trestního stíhání a před vzetím žalobce do vazby žil pro své 4 děti, které má s paní , Anonymizováno, , podnikal s nimi výlety a měl k nim velice dobrý vztah. V důsledku zahájení trestního stíhání žalobce a jeho vzetí do vazby byl vztah k dětem narušen zcela zásadním způsobem, kdy po dobu výkonu vazby se svými dětmi nebyl ve styku a po propuštění jej děti nechtěly vidět a teprve přibližně po roce se jejich vztah začal pomalu obnovovat, přičemž k úplnému obnovení původního stavu dosud nedošlo. Soud prvního stupně si je současně vědom skutečnosti, že k určitému narušení vztahu s dětmi by došlo i plánovaným odchodem žalobce ze společné domácnosti, kterou sdílel s matkou dětí, paní , Anonymizováno, , nicméně úplné odloučení žalobce způsobené výkonem vazby mělo zcela nepochybně výrazně významnější důsledky, a to i s přihlédnutím k tomu, že žalobce byl obviněn z týrání a znásilnění jejich matky a ohrožování jejich výchovy. Žalobce byl sice již odškodněn za nemajetkovou újmu, která mu vznikla výkonem vazby, v důsledku které byl zcela odloučen od svých dětí po dobu 11 měsíců, kdy právě vzetím do vazby byl vztah žalobce s dětmi narušen nejcitelněji, nicméně soud prvního stupně je toho názoru, že poskytnuté odškodnění plně nezohledňuje intenzitu zásahu do předmětné rodinné sféry žalobce ani skutečnost, že došlo k dlouhodobému narušení vztahu žalobce s jeho čtyřmi dětmi, kdy tyto vztahy nejsou u tří nejstarších dětí zcela narovnány do dnešního dne.

25. Provedenými důkazy byl prokázán i žalobcem tvrzený zásah do zdravotní sféry žalobce, a to zejména do jeho psychického stavu. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, žalobce začal docházet pravidelně k psychiatrovi, bere větší množství souvisejících léků. Na základě svého zhoršeného psychického stavu je v pracovní neschopnosti. Jak vyplynulo z předložených lékařských zpráv, které byly provedeny k důkazu, depresemi a úzkostí trpěl žalobce již v minulosti před zahájením trestního stíhání, a to v souvislosti se svým prvním rozvodem, kdy byl dokonce týden hospitalizován v nemocnici, nicméně ke zhoršení jeho psychického stavu, které je příčinou aktuální pracovní neschopnosti žalobce, došlo v důsledku zahájení trestního stíhání a vzetí žalobce do vazby.

26. Oproti tomu soud prvního stupně shledal, že v řízení nebylo jednoznačně prokázáno ze strany žalobce, že by v důsledku trestního stíhání byl narušen tvrzený kamarádský vztah se svědkem , jméno FO, , když z jeho výpovědi vyplynulo, že žalobce považoval za svého kolegu, ale bližší přátelské vztahy neměli, a že by byl žalobce nucen se v důsledku trestního stíhání stěhovat, když dokonce sám žalobce vypověděl, že plánoval opustit společnou domácnost s paní , Anonymizováno, . V řízení nebylo rovněž jednoznačně prokázáno, že by se u žalobce objevila v přímé souvislosti s trestním stíháním , Anonymizováno, , když tato se sice projevila u žalobce poprvé v dubnu 2019, tedy v době, kdy byl ve výkonu vazby, nicméně z předložených lékařských zpráv vyplývá, že s touto nemocí se rovněž léčí sestra žalobce a nelze tak vyloučit, že žalobce je touto nemocí zatížen dědičně.

27. Zásah do rodinné a zdravotní sféry žalobce v důsledku řízení, které bylo vedeno na základě nezákonného rozhodnutí, trval 3 roky a 10 měsíců (od 3. 1. 2019 do 3. 11. 2022). Žalobce uplatnil své nároky dne 22. 12. 2022, přičemž žalovaná se k nárokům žalobce vyjádřila ve stanovisku ze dne 29. 5. 2023 tak, že konstatovala, že v naříkaném řízení došlo k vydání nezákonných rozhodnutí, kterými jsou usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 3. 1. 2019 a usnesení o vzetí žalobce do vazby ze dne 5. 1. 2019. Žalovaná současně poskytla žalobci odškodnění ve výši 493 500 Kč představující náhradu nemajetkové újmy za vazbu. Za vydání nezákonného rozhodnutí o zahájení trestního stíhání žalobce se žalovaná omluvila. Na základě uvedeného nalézací soud posuzoval, zda je žalovanou poskytnutá omluva dostačujícím zadostiučiněním nemajetkové újmy vzniklé nezákonným trestním stíháním žalobce, přičemž dospěl k závěru, že nikoliv. Zdejší soud je přesvědčen, že za zásahy do rodinné a zdravotní sféry žalobce trvající 3 roky a 10 měsíců, kdy byl žalobce ohrožen trestem odnětí svobody na 2 až 10 let, náleží žalobci peněžité zadostiučinění.

28. Při určení výše peněžitého zadostiučinění se soud zabýval případy odškodnění srovnatelnými s věcí žalobce. Nalézací soud v tomto směru provedl srovnání s rozhodnutími Obvodního soudu pro Prahu 2 resp. navazujících rozhodnutí Městského soudu v Praze ve věcech sp. zn. 10 C 143/2016, 44 C 60/2017, 11 C 11/2018, 17 C 143 2021, 31 C 172/2014, 28 Co 146/2018, 54 Co 217/2020, 23 Co 65/2023 a 35 Co 291/2015.

29. Ve věci vedené pod sp. zn. 10 C 143/2016 byl poškozený stíhán pro spáchání zločinu vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2, písmeno e) tr. zákoníku, zločinu znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2, písmeno a) tr. zákoníku, a zločinu týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2, písmeno b) tr. zákoníku. Poškozený byl nejprve shledán vinným, následně byl rozsudek zrušen odvolacím soudem, a posléze byl poškozený zproštěn obžaloby. Poškozený strávil ve vazbě 90 dnů. Trestní stíhání poškozeného trvalo 3 roky a 10 měsíců. Odvolací soud uzavřel, že v projednávané věci přiměřeným a spravedlivým zadostiučiněním za nemajetkovou újmu způsobenou žalobci trestním stíháním je peněžité plnění ve výši 320 000 Kč, 50 000 Kč za zásah do práva na ochranu osobnosti, cti a dobré pověsti, 70 000 Kč za zásah do práva na ochranu rodinného života a 200 000 Kč za zásah do osobní integrity spojený se značnou psychickou zátěží. Shodnými rysy s případem žalobce je jednak obdobná trestná činnost, pro kterou byl stíhán i žalobce a shodná délka trestního stíhání. Rozdíl spočívá v tom, že žalobce ve vazbě strávil 11 měsíců, kdy za nemajetkovou újmu vzniklou výkonem vazby byl žalovanou již odškodněn částkou 493 500 Kč. Žalobce není osobou bezúhonnou, kdy byl opakovaně v minulosti odsouzen za trestnou činnost. Za shodnou trestnou činnost byl odsouzen již v roce 2017. Žalobce nebyl v trestním řízení nikdy uznán nepravomocným rozsudkem vinným. U žalobce došlo k zásahům do jeho rodinné sféry a zdravotní sféry primárně výkonem vazby, kdy se zásadním způsobem narušily jeho vztahy s nezletilými dětmi. K úplnému obnovení vztahů dosud nedošlo. Žalobce je v důsledku zhoršeného psychického stavu dosud v pracovní neschopnosti. U žalobce došlo k zásahu do jeho rodinné sféry, nicméně ve srovnání se shora uvedeným poškozeným byl částečně odškodněn již v rámci odškodnění za výkon vazby. Současně je nutné zmínit, že již v minulosti vykonával trest odnětí svobody v délce 10 měsíců v roce 2008, tedy v době, kdy byl již otcem dvou nestarších dětí, jejichž matkou je paní , Anonymizováno, . Ve srovnání se shora uvedeným poškozeným došlo u žalobce rovněž k zásahu do jeho psychického stavu, nicméně žalobce již v minulosti trpěl psychickými problémy, které vyústily v krátkodobou hospitalizaci, a žalobce byl oproti poškozenému částečně odškodněn již v rámci odškodnění za výkon vazby.

30. Ve věci vedené pod sp. zn. 44 C 60/2017 a Městským soudem v Praze posléze pod sp. zn. 54 Co 217/2020 byl poškozený stíhán pro trestný čin znásilnění, přičemž poškozenou měla být jeho bývalá manželka. Poškozený byl ohrožen trestní sazbou 2 léta až 10 let. Trestní stíhání trvalo 1 rok a 9 měsíců. Poškozený byl soudem prvního stupně nepravomocně odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody. Poškozený se v důsledku trestního stíhání stáhl do sebe, nekomunikoval s okolím, trpěl depresemi, nespavostí a ve větší míře konzumoval alkohol. Dlouhodobě narušené vztahy v rodině poškozeného byly zjištěny již před zahájením trestního stíhání. Trestní stíhání negativně zasáhlo do vztahu poškozeného s nezletilou dcerou. Primárně však bylo přerušení styku s dcerou vyvoláno bývalou manželkou, která nerespektovala dohodu rodičů a na trestní stíhání poškozeného poukazovala v soudním řízení týkajícím se péče o děti. Vztah s dcerou zásadně narušen nebyl a poškozený se s ní nadále stýká. Vztah se synem byl silně narušen již před zahájením trestního stíhání, kdy mezi nimi došlo i k fyzické potyčce. Poškozený tvrdil, že kvůli psychickým problémům nebyl schopen navázat citový vztah k ženě, avšak v řízení bylo prokázáno pouze to, že měl v průběhu trestního stíhání dvě několikaměsíční známosti. Poškozenému bylo přiznáno zadostiučinění v penězích ve výši 50 000 Kč. Trestní stíhání žalobce trvalo oproti poškozenému déle, a to 3 roky a 10 měsíců. K významným zásahům do vztahů žalobce s jeho dětmi došlo oproti poškozenému výkonem vazby trvajícím 11 měsíců. Vztahy s dětmi se u žalobce nepodařilo plně obnovit do dnešního dne. Žalobce oproti poškozenému dochází kvůli depresím a úzkosti pravidelně k psychiatrovi, bere větší množství souvisejících léků. Na základě svého zhoršeného psychického stavu je v pracovní neschopnosti.

31. Ve věci vedené pod sp. zn. 11 C 11/2018 byl poškozený stíhán pro trestný čin znásilnění ve stejné právní kvalifikaci jako u žalobce, následně došlo k překvalifikaci, v jejímž důsledku poškozenému hrozil trest odnětí svobody v trvání 5 až 12 let. Trestní řízení trvalo 1 rok a 9 měsíců. Po zahájení trestního stíhání se u poškozeného výrazně zvýšila konzumace alkoholu, v důsledku čehož přišel o zaměstnání. Poškozený žil v malé obci, trestního stíhání si byl vědom okruh lidí, kteří poškozeného blíže znali. V tomto smyslu se trestní stíhání dotklo pověsti poškozeného. Nemajetková újma poškozeného byla umocněna tím, že musel v rámci vyšetřování podstoupit nepříjemné ohledání těla, odebírání biologických vzorků a součástí spisu se stala fotodokumentace jeho nahého těla. Poškozenému bylo přiznáno zadostiučinění v penězích ve výši 40 000 Kč. Trestní stíhání žalobce trvalo oproti poškozenému déle, a to 3 roky a 10 měsíců. U žalobce došlo oproti poškozenému k významným zásahům do vztahů žalobce s jeho dětmi, kdy tyto se do dnešního dne nepodařilo plně obnovit. Žalobce oproti poškozenému dochází kvůli depresím a úzkosti pravidelně k psychiatrovi, bere větší množství souvisejících léků. Na základě svého zhoršeného psychického stavu je v pracovní neschopnosti.

32. Ve věci vedené pod sp. zn. 17 C 143/2021 a Městským soudem v Praze posléze pod sp. zn. 23 Co 65/2023 byl poškozený stíhán pro podezření ze spáchání trestného činu znásilnění v podobné právní kvalifikaci jako žalobce. Trestní stíhání trvalo 1 rok a 8 měsíců. Poškozený byl stíhán vazebně po dobu 101 dní. V důsledku trestního stíhání poškozený trpěl stresem, výkyvy nálad, poruchami spánku a žaludečními potížemi. Rodina poškozeného podporovala, nicméně kvalita rodinného života se zhoršila. Došlo ke zhoršení finanční situace rodiny, nicméně současně bylo prokázáno, že se tak stalo primárně v důsledku výkonu vazby, který byl žalovanou zvlášť odškodněn v penězích. Bylo prokázáno, že se negativním způsobem změnilo vnímání osoby poškozeného v místní komunitě. Poškozený byl v minulosti několikrát trestně stíhán a byl odsouzen, nicméně za trestnou činnost především ekonomického charakteru. Poškozenému bylo přiznáno peněžité zadostiučinění ve výši 40 000 Kč. Trestní stíhání žalobce trvalo déle než u poškozeného, a to 3 roky a 10 měsíců. Žalobce byl současně stíhán déle i vazebně, a to 11 měsíců. Žalobce byl shodně s poškozeným odškodněn za výkon vazby. Obdobně jako poškozený i žalobce byl v minulosti odsouzen za trestnou činnost, byť rovněž převážně jiného charakteru. U žalobce oproti poškozenému došlo oproti poškozenému k citelným zásahům do vztahů žalobce s jeho dětmi, kdy tyto vztahy se nepodařilo plně obnovit do dnešního dne. Žalobce oproti poškozenému dochází kvůli depresím a úzkosti pravidelně k psychiatrovi, bere větší množství souvisejících léků. Na základě svého zhoršeného psychického stavu je v pracovní neschopnosti.

33. Ve věci vedené pod sp. zn. 31 C 172/2014 a Městským soudem v Praze posléze pod sp. zn. 35 Co 291/2015 byl poškozený stíhán pro sbíhající se trestné činy omezování osobní svobody podle ust. § 171 odst. 1, 2, sexuálního nátlaku podle ust. § 186 odst. 1 a znásilnění podle ust. § 185 odst. 1, 2 tr. zákoníku. Trestní stíhání trvalo necelých 11 měsíců, z toho 224 dnů vazebně. Soud prvního stupně měl za prokázaný zejména zásah do soukromého života poškozeného, který v průběhu trestního stíhání musel odkrýt homosexuální orientaci a podrobit se různým ponižujícím sexuologickým vyšetřením. Dále byly prokázány zásahy ve společenské oblasti, kdy se od poškozeného odvrátili přátelé. Poškozený byl osobou opakovaně páchající trestnou činnost, tedy nebylo možné usuzovat na poškození dobré pověsti a jména. Přiměřené zadostiučinění podle soudu prvního stupně činilo 30 000 Kč. Odvolací soud se se závěrem soudu prvního stupně neztotožnil, když uvedl, že veškeré zásahy do osobnostní sféry žalobce byly odškodněny v rámci peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným výkonem vazby, které bylo poskytnuto žalovanou v rámci předběžného projednání nároku a poté korigováno soudem prvního stupně. V daném případě tedy bylo namístě poškozeného odškodnit v morální podobě. V případě žalobce trvalo trestního stíhání nepoměrně déle, a to 3 roky a 10 měsíců, přičemž žalobce byl stíhán déle i vazebně, a to 1 měsíců. U žalobce došlo k zásahu do soukromého života žalobce, oproti poškozenému do vztahů s jeho dětmi, které byly trestním stíháním významně narušeny. Tyto vztahy s dětmi se u žalobce nepodařilo plně do dnešního dne obnovit. Žalobce oproti poškozenému dochází kvůli depresím a úzkosti pravidelně k psychiatrovi, bere větší množství souvisejících léků. Na základě svého zhoršeného psychického stavu je v pracovní neschopnosti.

34. S přihlédnutím k případům odškodnění srovnatelným s věcí žalobce a zásahům do osobnostních sfér žalobce soud dospěl k závěru, že přiměřeným zadostiučiněním za nezákonné trestní stíhání je částka v celkové výši 80 000 Kč, kdy za zásah do rodinné sféry náleží žalobci 50 000 Kč a za zásah do zdravotní sféry náleží žalobci částka 30 000 Kč. , adresa35. Výrok III. o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 ve spojení s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř., neboť v řízení byla úspěšná převážně žalovaná. Předmětem řízení byly ve vztahu k rozhodování o nákladech řízení nárok na náhradu ušlého zisku ve výši 160 479,89 Kč a nárok na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním ve výši 1 500 000 Kč. Výše tarifní hodnoty u nemajetkové újmy se však na rozdíl od majetkové škody stanovuje dle judikatury, např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3378/2013, dle ust. § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. Jak vyplývá ze shora uvedeného, žalovaná byla ve sporu procesně úspěšná ve vztahu k nároku na náhradu ušlého zisku ve výši 134 809,89 Kč, zatímco byla procesně neúspěšná ve vztahu k nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním, když rozhodnutí o výši zadostiučinění záviselo na úvaze soudu. Žalovaná byla tudíž úspěšná v rozsahu 64% a v rozsahu 36% byla neúspěšná. Z tohoto důvodu jí vznikl nárok na úhradu nákladů řízení v rozsahu 28%. V případě plného úspěchu ve věci by žalované vznikl nárok na úhradu částky ve výši 2 400 Kč (vyjádření k žalobě, příprava a účast na jednání dne 15. 3. 2024, příprava a účast na jednání dne 17. 5. 2024, vyjádření ze dne 16. 7. 2024, příprava a účast na jednání dne 19. 7. 2024). S přihlédnutím k částečnému úspěchu ve věci vznikl žalované nárok na náhradu nákladů ve výši 672 Kč.