43 C 197/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Luďkem Pilným ve věci žalobce: Ing. Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , o zaplacení 28 414,40 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 28 414,40 Kč s úrokem z prodlení z částky 28 414,40 Kč od 16. 10. 2023 do zaplacení, který odpovídá ročně výši repo sazby ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne 23. 10. 2023, doručenou soudu dne 26. 10. 2023, domáhal na žalovaném zaplacení 28 414,40 Kč s příslušenstvím jakožto náhrady škody vzniklé v důsledku nesprávného úředního postupu a nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, . Dne 23. 7. 2020 podal žalobce , jméno FO, u jmenovaného soudu proti , tituly před jménem, žalobu o zaplacení 98 000 Kč s příslušenstvím. V řízení byl vydán platební rozkaz, proti kterému podal , tituly před jménem, odpor a v souladu s ustanovením § 114b o. s. ř. ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu se vyjádřil dne 30. 10. 2020 k věci samé. Vyjádření však pochybením soudu nebylo založeno do spisu a následně byl vydán dne 25. 11. 2020 rozsudek pro uznání č. j. , spisová značka, . , jméno FO, (aktuálně žalobce), pak musel podat do rozsudku odvolání k , Anonymizováno, , přičemž ten zrušil rozsudek Obvodního soudu pro , adresa, a rozhodl, že se rozsudek pro uznání nevydává a vrátil věc k novému projednání soudu I. stupně. Nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem tak vznikla žalobci škoda ve výši 28 414,40 Kč za uhrazený soudní poplatek za odvolání ve výši 4 900 Kč, za zbytečné 2 úkony právní pomoci a 2 paušály (celkem ve výši 10 640) + 21% DPH (2 234,40 Kč), které musel uhradit právnímu zástupci žalobce a které musel ve shodné výši uhradit své právní zástupkyni. Žalobci vznikla majetková škoda, která by nevznikla, kdyby soud jednal v souladu se zákonem. Nárok byl uplatněn u , Anonymizováno, dne 7. 4. 2022. Žalovaný uplatněnému nároku nevyhověl.

2. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 21. 11. 2023 učinil nesporným, že u něj žalobce dne 7. 4. 2022 (podáním z dne 25. 3. 2022) uplatnil nárok na poskytnutí náhrady škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. ve výši 28 414,40 Kč, představující náklady, které musel vynaložit v souvislosti s tvrzeným pochybením Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , spočívajícím ve skutečnosti, že soud vyjádření žalovaného (nyní v postavení žalobce) založil do přílohové obálky, přičemž následně vydal rozsudek pro uznání ze dne 25. 11. 2020, č. j. , spisová značka, . Žalovaný projednal žádost žalobce, přičemž žádosti nevyhověl ani zčásti, a toto sdělil žalobci svým stanoviskem ze dne 21. 9. 2023. Žalovaný uvedl, že namítané administrativní pochybení soudu, který vyjádření žalobce nezaložil do spisu, nemůže být nesprávným úředním postupem dle § 13 zákona č 82/1998 Sb., jelikož tento vedl bezprostředně k vydání rozhodnutí. Náhradu škody způsobenou nezákonným rozhodnutím lze uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušný orgánem. Dle žalovaného zde tedy chybí odpovědnostní titul, neboť rozhodnutí Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 25. 11. 2020, č. j. , spisová značka, , nevykazuje základní znak nezákonného rozhodnutí dle § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., představovaný tím, že takové rozhodnutí dojde právní moci a následně je zrušeno či změněno k tomu příslušným orgánem. Žaloba je dle žalovaného zcela nedůvodná a navrhl, aby byla v celém rozsahu zamítnuta.

3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Mezi účastníky řízení bylo nesporným, že žalobce u žalovaného uplatnil předmětný nárok na náhradu škody ve výši 28 414,40 Kč ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., představující náklady, které musel žalobce vynaložit v souvislosti s tvrzeným pochybením Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , spočívající ve skutečnosti, že soud vyjádření žalovaného (nyní v postavení žalobce) založil do přílohové obálky, přičemž následně vydal rozsudek pro uznání ze dne 25. 11. 2020, č. j. , spisová značka, .

5. Z relevantních listin spisu vedeného u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, soud zjistil následující:

6. Dne 23. 7. 2020 byl u Obvodního soudu pro , adresa, podán žalobcem , jméno FO, (dále v tomto odstavci jako „procesní žalobce“) proti panu , Anonymizováno, (dále v tomto odstavci jako „procesní žalovaný“) návrh na vydání elektronického platebního rozkazu na zaplacení částky ve výši 98 000 Kč s příslušenstvím. Dne 29. 7. 2020 byl vydán elektronický platební rozkaz, č. j. , Anonymizováno, , jehož součástí byla také kvalifikovaná výzva k vyjádření se k žalobě v případě, že procesní žalovaný podá odpor, přičemž byl poučen o tom, že pokud se v lhůtě nevyjádří, bude vydán rozsudek pro uznání. Dne 12. 10. 2020 byl soudu doručen neodůvodněný odpor proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu. Dne 25. 11. 2020 byl vyhlášen rozsudek pro uznání, č. j. , spisová značka, . Rozsudek byl procesnímu žalovanému doručen dne 21. 12. 2020. Dne 28. 12. 2020 bylo do rozsudku pro uznání podáno procesním žalovaným odvolání s tím, že procesní žalovaný podal soudu kvalifikované vyjádření k žalobě dne 2. 11. 2020, přičemž mu bylo oddělením EPR sděleno, že omylem nebylo jeho vyjádření založeno do spisu. Dne 25. 1. 2021 se vyjádřil k odvolání procesní žalobce. Usnesením ze dne 19. 3. 2021 byl procesní žalovaný vyzván k uhrazení soudního poplatku za odvolání, který uhradil dne 25. 3. 2021. Následně byl spis zaslán , Anonymizováno, k rozhodnutí o odvolání. Rozsudkem , Anonymizováno, ze dne 27. 5. 2021, č. j. , spisová značka, , byl rozsudek pro uznání změněn, tak že tento se nevydává, jelikož byl rozsudek pro uznání vydán v důsledku administrativního pochybení (nezaložení vyjádření procesního žalovaného ve věci). Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 14. 6. 2021.

7. Z přípisu žalobce ze dne 25. 3. 2022 bylo zjištěno, že žalobce požaduje od žalovaného zaplacení 28 414,40 Kč za nesprávný úřední postup a nezákonné rozhodnutí v řízení vedeném u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , když došlo administrativní chybou k nezaložení kvalifikovaného vyjádření žalobce do spisu, a byl tak vydán rozsudek pro uznání, proti kterému žalobce musel brojit odvoláním, přičemž rozsudek pro uznání byl následně odvolacím soudem změněn, tak že tento se nevydává.

8. Ze stanoviska žalovaného ze dne 21. 11. 2023 zjištěno, že žádost byla u žalovaného uplatněna dne 7. 4. 2022, a že nebyla částka 28 414,40 Kč žalobci přiznána, jelikož žalovaný seznal, že zde není odpovědnostní titul.

9. Dle provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

10. Žalobce vystupující v řízení vedeném u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. , spisová značka, v postavení žalovaného, podal proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu odpor, který ve lhůtě doplnil vyjádřením ve věci samé, přičemž v důsledku nezaložení podání do spisu byl následně vydán dne 25. 11. 2020 rozsudek pro uznání Obvodního soudu pro , adresa, č. j. , spisová značka, , proti kterému podal žalobce včasné a řádné odvolání. Rozsudek pro uznání byl na základě podaného odvolání odvolacím soudem změněn tak, že tento se nevydává.

11. Soud ve věci aplikoval zejména následující ustanovení zákonných předpisů.

12. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen „OdpŠk“) odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle ust. § 3 OdpŠk odpovídá stát za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („územní celky v přenesené působnosti“).

13. Podle § 5 OdpŠk odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

14. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk odst. 1 lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. (2) Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. (3) Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

15. Podle ust. § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

16. Podle ust. § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Dle odst. 3 téhož ustanovení je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

17. Na základě zjištěného skutkového stavu a s přihlédnutím ke shora uvedené právní úpravě nalézací soud posuzoval, zda je žalovaný odpovědný za žalobcem tvrzenou škodu.

18. Objektivní odpovědnost státu za škodu podle OdpŠk je založena na kumulativním splnění tří podmínek, a to existenci nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, na vzniku škody a na příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím, respektive nesprávným úředním postupem, a vznikem škody. Existence těchto podmínek musí být v soudním řízení bezpečně prokázána.

19. Soud se zaměřil na splnění první podmínky, kdy žalobce tvrdil, že mu škoda byla způsobena nesprávným úředním postupem a nezákonným rozhodnutím. V posuzovaném řízení však k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu OdpŠk nedošlo. Pokud jde o nesprávný úřední postup, který není vyjma nepřiměřené délky řízení v zákoně definován, je za něj teorií a praxí považována jiná činnost státních orgánů než činnost rozhodovací. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, která nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Pokud orgán státu zjišťuje či posuzuje předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání, případné nesprávnosti či vady tohoto postupu se posléze projeví v obsahu rozhodnutí a mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím. Žalobce označil za nesprávný úřední postup nesprávné založení kvalifikovaného vyjádření žalobce do přílohové obálky a nikoli do spisu, přičemž v důsledku tohoto chybného postupu byl vydán rozsudek pro uznání. Z uvedeného je nepochybné, že žalobcem specifikovaný nesprávný úřední postup se promítl do vydání rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 25. 11. 2020, č. j. , spisová značka, . V daném případě se tak nemůže jednat o odpovědnost státu za škodu z titulu nesprávného úředního postupu, nýbrž mohlo by se jednat o odpovědnost za škodu z titulu nezákonného rozhodnutí.

20. Soud se proto dále zabýval nárokem z pohledu nezákonného rozhodnutí. Pro uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím je nezbytné, aby bylo takové nezákonné pravomocné rozhodnutí pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Proti nepravomocnému rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 25. 11. 2020, č. j. , spisová značka, , bylo žalobcem podáno včasné a řádné odvolání, které bylo projednáno odvolacím soudem, přičemž ten následně rozhodl, že předmětný rozsudek pro uznání byl změněn tak, že tento se nevydává. Jelikož rozsudek pro uznání nenabyl v důsledku rozsudku odvolacího soudu právní moci, není zde dán odpovědností titul dle § 8 OdpŠk. Žalobce žádné jiné rozhodnutí v posuzovaném řízení, které by po nabytí právní moci bylo zrušeno či změněno, a které by mohlo odpovědnostní titul zakládat, neoznačil.

21. Nad rámec shora uvedeného nalézací soud uvádí, že žalobce se podanou žalobou domáhal náhrady škody spočívající v nákladech řízení, které žalobce hradil soudu, právnímu zástupci procesního žalobce a své právní zástupkyni. O předmětných nákladech řízení však bylo již rozhodováno Obvodním soudem pro , adresa, v posuzovaném řízení, přičemž zdejší soud není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost rozhodování jmenovaného soudu o vzniklých nákladech řízení.

22. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že v posuzovaném případě není dána odpovědnost státu za škodu, neboť nedošlo ani k nesprávnému úřednímu postupu, ani k vydání nezákonného rozhodnutí, a proto soud žalobu zamítl (výrok I.).

23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. dle výsledku sporu tak, že povinnost k jejich náhradě byla uložena žalobci, když žalovaný byl ve věci plně úspěšný. Náklady řízení žalovaným účelně vynaložené spočívají v paušální náhradě nákladů nezastoupeného účastníka ve výši 1x 300 Kč dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, za vyjádření k žalobě. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku dle ust § 160 odst. 1 věta 1 o. s. ř. (výrok II.).