43 C 206/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Luďka Pilného a přísedících Mgr. Jana Kimly a PhDr. Mileny Mackové ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru

I. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal, aby byla určena neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 30. 6. a 1. 7. 2008, zamítá.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal, aby bylo určeno, že pracovní poměr stále trvá, zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 8 400 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám , Jméno advokáta, .

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu 13. 11. 2023, doplněnou podáním ze dne 29. 11. 2023, 8. 12. 2023, 10. 4. 2024, domáhal určení neplatnosti zrušení pracovního poměru ze dne 30. 6. a 1. 7. 2008, dále určení neplatnosti zrušení okamžitého pracovního poměru ze dne 14. 7. 2008 a určení, že pracovní vztah trvá. Dále se domáhal stanovení povinnosti žalované vrátit neoprávněně získaný majetkový prospěch včetně úroků z nezákonného rozhodnutí soudců. Žalobce uvedl, že dne 14. 7. 2008 mu po návratu do práce u žalované chtěla jednatelka společnosti předat dokument okamžité zrušení pracovního poměru, přičemž tento odmítl převzít. V žalobě uvedl, že věc již byla předmětem řízení před , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, , přičemž žaloba byla zamítnuta. Žalobce uvedl, že okamžité zrušení pracovního poměru, které bylo datováno dne 30. 6. 2008, mu nebylo doručeno, když se pošta s dokumentem vrátila odesílateli. Dále uvedl, že z protokolu v řízení u , adresa, je zřejmé, že dopis ze dne 30. 6. 2008 neexistuje. Dle žalované byl dopis předán poště dne 1. 7. 2008. V řízení u , adresa, nebyla předložena jako důkaz doručenka, dopis nebyl odeslán do vlastních rukou. Na dokumentu z 14. 7. 2008 pak chybí podpis ředitele. Jelikož žalobci nebylo řádně doručeno, nezačala běžet dvouměsíční lhůta a žalobu lze projednat i po několika desetiletích.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok podáním ze dne 28. 5. 2024 neuznala a navrhla žalobu zamítnout. Žalovaná uvedla, že žalobu považuje nesrozumitelnou a zmatečnou s tím, že nároky žalobce jsou prekludovány, když pracovní poměr mezi žalobcem a žalovanou skončil okamžitým zrušením ke dni 30. 6. 2008, tedy před 16 lety. Nadto žalobkyně odkázala na řízení vedené u , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, , kdy žaloba žalobce, kterou se domáhal určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, byla pravomocně zamítnuta (rozsudek soudu I. stupně a odvolacího soudu nabyly právní moci dne 11. 9. 2012).

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 18. 3. 2024, č. j. 43 C 206/2023- 21, bylo podání žalobce doručené soudu dne 13. 11. 2023 doplněné podáními žalobce doručenými soudu ve dnech 29. 11. 2023 a 8. 12. 2023, co do stanovení povinnosti žalované vrátit neoprávněně získaný majetkový prospěch včetně úroků z nezákonného rozhodnutí soudců odmítnuto (výrok I.), dále bylo řízení co do určení neplatnosti zrušení okamžitého pracovního poměru ze dne 14. 7. 2008 zastaveno (výrok II.) a zastaveno bylo řízení taktéž co do určení, že se společníci žalované, právní zástupci a zaměstnanci , adresa, a generální ředitel , Anonymizováno, a další spolupracující osoby dopustili opakovaně několika trestných činů (výrok III.). K částečnému zastavení řízení došlo pro překážku věci pravomocně rozhodnuté v řízení u , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, . Usnesení nabylo právní moci dne 12. 4. 2024. Předmětem řízení tak zůstal tvrzený nárok na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 30. 6. 2008 a 1. 7. 2008 a určení, že pracovní poměr stále trvá.

4. Mezi žalobcem a žalovanou je nesporné, že žalovaná zaměstnávala žalobce na základě pracovní smlouvy alespoň do 30. 6. 2008.

5. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav:

6. Z okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 30. 6. 2008 adresovaného žalobci soud zjistil, že obsahem tohoto dokumentu adresovaného žalobci a podepsaného , tituly před jménem, , jméno FO, , ředitelem, s razítkem žalované, datovaného dnem 30. 6. 2008, je okamžité zrušení pracovního poměru v souladu s ustanovením § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce z důvodu zvlášť závažného porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, zejména s ohledem na § 301 zákoníku práce s tím, že pracovní poměr končí dnem doručení tohoto dokumentu. Ručně je na konci dokumentu dopsáno, že dne 14. 7. 2008 byla žalobci předána výpověď ve dvou vyhotoveních, přičemž ji odmítl vrátit s tím, že mu byla zaslána. Pod textem je podepsána , jméno FO, .

7. Z relevantních listin ze spisu , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, , zejména listin na č.l. 1-438, soud zjistil, že v řízení byl řešen nárok žalobce na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 14. 7. 2008. Rozsudkem ze dne 26. 5. 2010, č. j. , Anonymizováno, , ve spojení s rozsudkem , Anonymizováno, ze dne 24. 4. 2012, č. j. , Anonymizováno, , byla žaloba o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 14. 7. 2008 pravomocně zamítnuta. Z rozsudku soudu prvního stupně se podává, že v průběhu řízení bylo zjištěno, že dopis zaslaný žalobci spolu s okamžitým zrušením pracovního poměru byl datován dne 30. 6. 2008 a na poštu byl předán dne 1. 7. 2008. Bylo zjištěno, že podání ze dne 14. 7. 2008 neexistuje, předmětný den se pouze dokument ze dne 30. 6. 2008 dostal do sféry žalobce. S ohledem na to, že žalobce napadl právní úkon žalované, který neexistuje, soud upustil od dalšího dokazování pro jeho nadbytečnost.

8. Soud učinil následný závěr o skutkovém stavu. Žalovaná a žalobce byli v pracovním poměru, kdy žalobce pro žalovanou vykonával práci, přičemž dne 14. 7. 2008 se žalovaná pokusila předat žalobci na pracovišti okamžité zrušení pracovního poměru dle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce ze dne 30. 6. 2008. Žalobce dokument odmítl převzít, přičemž o tomto byl učiněn záznam.

9. Nalézací soud ve věci aplikoval zejména následující ustanovení zákonných předpisů:

10. Podle § 55 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“) zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, a) byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok, nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců, b) porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

11. Podle § 72 zákoníku práce může neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

12. Podle § 122 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), konec lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty na jeho poslední den. Dle odst. 3 připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

13. Podle § 330 zákoníku práce k zániku práva proto, že nebylo ve stanovené lhůtě vykonáno, dochází jen v případech uvedených v § 39 odst. 5, § 57, § 58, 59, 72, § 315, § 324a odst. 3 a § 339a odst. 1.

14. Podle § 333 zákoníku práce doba počíná prvním dnem a končí uplynutím posledního dne stanovené nebo sjednané doby; to platí také v případě, kdy je uplynutím doby podmíněn vznik nebo zánik práva.

15. Podle § 334 odst. 1 zákoníku práce písemnosti týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance, důležité písemnosti týkající se odměňování, jimiž jsou mzdový výměr (§ 113 odst. 4) nebo platový výměr (§ 136) a záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, musí být doručeny zaměstnanci do vlastních rukou. Dle odst. 2 písemnost doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen anebo prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací; není-li to možné, může zaměstnavatel písemnost doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Dle odst. 3 nedoručuje-li zaměstnavatel písemnost prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, považuje se písemnost za doručenou také tehdy, jestliže zaměstnanec přijetí písemnosti odmítne.

16. V řízení byla vznesena žalovanou námitka prekluze návrhu, kterou soud považuje za důvodnou. S ohledem na zásadu hospodárnosti řízení se proto soud nezabýval ani skutečností, zda byl pracovní poměr zrušen okamžitým zrušením ze dne 30. 6. 2008, resp. nesprávně označeným žalobcem též datem 1. 7. 2008, platně či neplatně.

17. Z provedených důkazů je zřejmé, že žalobci bylo okamžité zrušení pracovního poměru datované dne 30. 6. 2024 doručeno do vlastních rukou fikcí dne 14. 7. 2008, neboť žalobce dokument odmítl na pracovišti převzít.

18. Při osobním doručování prováděném zaměstnavatelem si zaměstnanec nemůže vyhradit, že listinu převezme teprve poté, co se seznámí s jejím obsahem. Odmítne-li zaměstnanec převzít listinu, kterou se mu zaměstnavatel nebo jeho zástupce pokusil doručit, považuje se tím listina za doručenou (nastává fikce doručení). Neposkytne-li zaměstnanec součinnost nezbytnou k doručení písemnosti, nepokládá se – oproti doručování písemnosti prostřednictvím provozovatele poštovních služeb – písemnost za doručenou. Doručení listiny zaměstnanci, popř. to, že zaměstnanec odmítl písemnost přijmout, musí být zaměstnavatel připraven (kdykoli v budoucnu) v případě potřeby prokázat. Průkaz doručení (pokusu doručení) zpravidla poskytne zaměstnavatelem vyhotovený písemný záznam, na němž zaměstnanec potvrdí svým podpisem převzetí listiny nebo na němž bude potvrzeno (tím, kdo doručení za zaměstnavatele prováděl, popřípadě též svědky doručení), že zaměstnanec přijetí písemnosti odmítl. Jestliže zaměstnanec přijetí písemnosti odmítne, nastanou účinky doručení, i když – na rozdíl od odmítnutí písemnosti při doručování prováděném prostřednictvím provozovatele poštovních služeb – o tomto následku zaměstnanec nebyl při doručování poučen (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 10. 2015, sp. zn. 21 Cdo 2928/2014).

19. Z okamžitého zrušení pracovní smlouvy ze dne 30. 6. 2008, doložené žalobcem, vyplývá ze záznamu na tomto dokumentu, že žalobce na pracovišti dne 14. 7. 2008 odmítl předmětný dokument převzít. Ostatně žalobce sám v žalobě uvádí, že dne 14. 7. 2008 proběhl „pokus o osobní doručení.“ Vzhledem k tomu, že tuto skutečnost žalobce nesporuje, došlo k doručení okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 30. 6. 2008 dne 14. 7. 2008 fikcí.

20. Počítání lhůty se řídí § 122 občanského zákoníku. Znamená to např., že lhůta k žalobě o neplatnost výpovědi, podle níž měl pracovní poměr skončit uplynutím výpovědní doby dne 30. 6., uplyne dnem 30. 8., že lhůta k žalobě o neplatnost dohody o rozvázání pracovního poměru, v níž byl sjednáno skončení pracovního poměru na den 15. 3., uplyne dnem 15. 5. nebo že lhůta k žalobě o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru, které bylo zaměstnavateli doručeno 31. 7., skončí dnem 30. 9.; připadl-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty až nejblíže následující pracovní den (§ 122 odst. 3 ObčZ). Dvouměsíční lhůta k uplatnění neplatnosti rozvázání pracovního poměru je prekluzivní. Jejím marným uplynutím právo zaměstnance nebo zaměstnavatele na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru zanikne (srov. § 330 a komentář k němu); prominutí zmeškání této lhůty je vyloučeno. Soud k zániku práva přihlédne a žalobu o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru z tohoto důvodu zamítne, i když účastník prekluzi práva nenamítal. (§ 72 [Uplatnění neplatného rozvázání pracovního poměru u soudu]. In: BĚLINA, Miroslav a kol. Zákoník práce. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, s. 284–285.)

21. Účinky zrušovacího projevu učiněného v souladu s § 60 zákoníku práce nastávají ze zákona tím dnem, kdy písemný projev o okamžitém zrušení pracovního poměru byl druhému účastníku doručen (zaměstnanci do vlastních rukou – srov. § 334 odst. 1 a komentář k němu). (§ 60 [Věcné a formální podmínky platnosti okamžitého zrušení]. In: BĚLINA, Miroslav a kol. Zákoník práce. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, s. 238.)

22. Jelikož bylo okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 30. 6. 2008 žalobci doručeno dne 14. 7. 2008, uplynula dvouměsíční lhůta k uplatnění jeho neplatnosti dne 15. 9. 2008. Právo žalobce uplatnit nárok u soudu zaniklo dle § 330 ve spojení s § 72 zákoníku práce. Soud vzhledem k výše uvedenému proto žalobu zamítl, když žaloba byla podána po prekluzi, a to v rozsahu určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 30. 6. a 1. 7. 2008 (výrok I.)

23. Jelikož soud zamítl výrokem I. žalobu v části, ve které se žalobce domáhal, aby byla určena neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 30. 6. a 1. 7. 2008, soud výrokem II. zamítl žalobu také v části, ve které se žalobce domáhal, aby bylo určeno, že pracovní poměr stále trvá (výrok II.), a to s přihlédnutím ke zjištění, že pracovní poměr žalobce skončil dne 14. 7. 2008.

24. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. dle výsledku sporu tak, že povinnost k jejich náhradě byla uložena žalobci, když žalovaná byla ve věci plně úspěšná. Tarifní hodnota byla určena dle ust. § 9 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměňování advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), na částku 35 000 Kč. Soud žalované přiznal právo na náhradu nákladů v celkové výši 8 400 Kč, což představuje odměnu advokáta ve výši 7 500 Kč (3x 2 500 Kč) dle § 7 bodu 5 advokátního tarifu za 3 úkony právní služby dle § 11 advokátního tarifu (převzetí zastoupení, sepsání vyjádření ze dne 27. 5. 2024, účast na jednání dne 7. 10. 2024) a náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu ve výši 3x 300 Kč, tj. 8 400 Kč.