43 C 24/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Luďkem Pilným ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO Anonymizováno sídlem Jméno partnera zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o omluvu

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaslat žalobci písemně omluvu tohoto znění: „, Anonymizováno, se omlouvá společnosti , Jméno žalobce, , IČ , IČO, , sídlem , Jméno partnera, , za postup , jméno FO, , kterým byla do odůvodnění rozsudku č.j. , Anonymizováno, ze dne 9. 11. 2023 vtělena tato pasáž: „Soud přisvědčuje žalovanému, že způsob, jakým společnost , právnická osoba, komunikuje s orgány finanční správy, vykazuje znaky obstrukčního jednání. Abnormální četnost podání všeho druhu činěných touto společností, ať již se jedná o doplnění odvolání, stížnosti či žádosti o informace, v nichž se mnohokrát opakují ty samé argumenty, svědčí nejen o snaze neúměrně prodlužovat a komplikovat daňové řízení, ale též o neschopnosti stručně a výstižně formulovat tvrzení daňového subjektu týkající se věci samé. Některá tvrzení a úkony zachycené v podáních společnosti , právnická osoba, jsou zjevně nesmyslné a vpravdě nehodné společnosti vykonávající daňové poradenství (jako názorný příklad je možné uvést žádost, aby výkony správy daní namísto správce daně věcně převzal policejní orgán, o níž je zmínka v odvolání ze dne 7. 8. 2020, a s tím související tvrzení společnosti , právnická osoba, , že (m)á za to, že faktickým převzetím daňové kontroly policejní orgán vykonává správu daní a dostal se tak do postavení správce daně“, jež se nachází v podání ze dne 1. 10. 2019 označeném jako „Věc: vyjádření k jednání s policejním orgánem“). Soud k tomu na okraj dodává, že i on se v průběhu řízení o žalobě setkal se smysl postrádajícími či do značné míry obstrukčními úkony ze strany žalobcova zástupce, ať již šlo o žádost o poskytnutí informace podle zákona č. 106/199 Sb., kterou se zástupce žalobce domáhal vydání CD s přílohami žaloby, jež předtím sám soudu zaslal, údajně za účelem jeho znaleckého zkoumání, nebo o nedůvodnou námitku podjatosti opřenou mj. o „neověřitelné informace od třetích osob“ o neformálních vztazích mezi předsedou senátu , tituly před jménem, , jméno FO, a ředitelem , jméno FO, .“ Označená pasáž je vůči společnosti , právnická osoba, nepřiměřeně kritická, praktiky tam označené nejsou podloženy žádnou evidencí a pokud jde o hodnotové soudy vyjádřené na adresu společnosti, rovněž tyto nemají základ v žádné evidenci, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal vůči žalovanému omluvy za postup , jméno FO, při odůvodnění rozsudku č.j. , Anonymizováno, ze dne 9. 11. 2023. Žalobce vystupoval jako zástupce účastníka soudního řízení v řízení u , jméno FO, sp. zn. , Anonymizováno, . V řízení byl soudem vydán rozsudek č.j. , Anonymizováno, ze dne 9.11.2023. V rámci odůvodnění postupoval soud dle žalobce nezákonně. V řízení, jak soudním, tak správním, vystupoval žalobce korektně, ve shodě s právními předpisy. Přesto soud do odůvodnění rozsudku vepsal pasáž, která značnou měrou žalobce dehonestuje. V bodě 61 odůvodnění rozsudku uvedl: „Soud přisvědčuje žalovanému, že způsob, jakým společnost , právnická osoba, komunikuje s orgány finanční správy, vykazuje znaky obstrukčního jednání. Abnormální četnost podání všeho druhu činěných touto společností, ať již se jedná o doplnění odvolání, stížnosti či žádosti o informace, v nichž se mnohokrát opakují ty samé argumenty, svědčí nejen o snaze neúměrně prodlužovat a komplikovat daňové řízení, ale též o neschopnosti stručně a výstižně formulovat tvrzení daňového subjektu týkající se věci samé. Některá tvrzení a úkony zachycené v podáních společnosti , právnická osoba, jsou zjevně nesmyslné a vpravdě nehodné společnosti vykonávající daňové poradenství (jako názorný příklad je možné uvést žádost, aby úkony správy daní namísto správce daně věcně převzal policejní orgán, o níž je zmínka v odvolání ze dne 7. 8. 2020, a s tím související tvrzení společnosti , právnická osoba, , že „(m)á za to, že faktickým převzetím daňové kontroly policejní orgán vykonává správu daní a dostal se tak do postavení správce daně“, jež se nachází v podání ze dne 1. 10. 2019 označeném jako „Věc: Vyjádření k jednání s policejním orgánem“). Soud k tomu na okraj dodává, že i on se v průběhu řízení o žalobě setkal se smysl postrádajícími či do značné míry obstrukčními úkony ze strany žalobcova zástupce, ať již šlo o žádost o poskytnutí informace podle zákona č. 106/199 Sb., kterou se zástupce žalobce domáhal vydání CD s přílohami žaloby, jež předtím sám soudu zaslal, údajně za účelem jeho znaleckého zkoumání, nebo o nedůvodnou námitku podjatosti opřenou mj. o „neověřitelné informace od třetích osob“ o neformálních vztazích mezi předsedou senátu , tituly před jménem, , jméno FO, a ředitelem , jméno FO, .“ Žalobce se poslední dobou setkává s poukazy k předmětné pasáži rozsudku, a to v rámci správních řízení vedených ve věcech nesouvisejících s věcí řešenou rozsudkem. Orgány finanční správy (finanční úřady) poukazují v negativním kontextu na to, co o žalobci pronesl , Anonymizováno, , tak, že sdělení soudu obracejí proti žalobci, a tím i proti jím zastoupeným účastníkům. Žalobce je takovým jednáním poškozován. Žalobce se obrátil na žalovaného dopisem ze dne 5. 9. 2024, v němž žalobce požádal o omluvu. Uplatněný nárok byl sdělením žalovaného z 8. 1. 2025 odmítnut, s tím, že nárok má být promlčen, neboť předmětný rozsudek nabyl právní moci dne 13. 11. 2023 a rozsudek nelze označit za nezákonné rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 zákona. Oba důvody jsou dle žalobce liché. Zákon dle žalobce spojuje počátek promlčecí doby s okamžikem, kdy se poškozený dozví o vzniklé nemajetkové újmě. Žalobce se dozvídá o nemajetkové újmě postupně, vždy s každým výstupem finanční správy, v němž ta cituje z předmětné pasáže rozsudku. Rozsudek sám o sobě nemůže být považován za samotnou příčinu nemajetkové újmy, tou je až ve spojení s reakcí finanční správy, která rozsudek přebírá jako zdroj argumentů proti žalobci, potažmo proti účastníkům daňových řízení, v nichž jsou žalobcem zastoupeni. Dle judikovaného právního názoru i odůvodnění rozhodnutí nebo součást protokolu jsou způsobilé zasáhnout do osobnostních práv jiného. Správní řízení, v nichž se probíraný modus operandi finanční správy opakuje, bylo k podání žaloby nejméně deset. Dle žalobce jde přitom o řízení na sobě nezávislá, jejichž jediným společným jmenovatelem je subjekt žalobce jako zástupce účastníka řízení. Citace či odkazy k rozsudku přitom v žádném z řízení nemají legitimní důvod, za cíl mají jen poškodit žalobce.

2. Žalovaný navrhl žalobu v plném rozsahu jako nedůvodnou zamítnout. Učinil nesporným, že žalobce uplatnil dne 9. 9. 2024 u , Anonymizováno, nárok na náhradu nemajetkové újmy ve formě omluvy, a to z důvodu pochybení , jméno FO, v řízení vedeném pod sp. zn. , Anonymizováno, . Dne 10. 9. 2024 byla , Anonymizováno, postoupena žádost žalobce žalovanému jako věcně příslušnému úřadu. K projednání žádosti žalobce došlo dne 8. 1. 2025. Žalovaný nárok žalobce neshledal důvodným, neboť ve věci absentuje odpovědnostní titul státu za tvrzenou újmu a dále jej žalovaný považuje za promlčený. Předmětný rozsudek nelze dle žalovaného označit za nezákonné rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 zákona, neboť se nejedná o rozhodnutí, které by nejprve nabylo právní moci a následně bylo zrušeno či změněno pro nezákonnost příslušným orgánem. Pokud se žalobce v úředním styku setkal s negativní reakcí od orgánů veřejné moci, mohl takovou negativní zkušenost dle žalovaného doložit, popřípadě mohl alespoň odkázat na konkrétní rozhodnutí či komunikaci s příslušnými orgány. To však žalobce neučinil. Dle žalovaného tak nelze mít ze strany žalobce ani za prokázané negativní skutečnosti, které by byly spojeny s vydaným rozsudkem , jméno FO, . Rozsudek , jméno FO, ze dne 9. 11. 2023, č.j. , Anonymizováno, , nabyl právní moci dne 13. 11. 2023. Podání, kterým žalobce uplatnil svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy, bylo , Anonymizováno, doručeno až dne 9. 9. 2024. Nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené uvedeným rozsudkem je dle žalovaného promlčený. Žalovaný v návaznosti vznesl námitku promlčení nároku.

3. Na základě nesporných tvrzení účastníků nebylo sporu o skutečnosti, že nárok uplatnil žalobce u , Anonymizováno, dne 9. 9. 2024, žádost byla zamítnuta stanoviskem žalovaného ze dne 8. 1. 2025.

4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, ze kterých má za prokázaný následující skutkový stav.

5. Rozsudkem , jméno FO, č.j. , Anonymizováno, ze dne 9. 11. 2023 ve věci , jméno FO, zastoupeného žalobcem proti , Anonymizováno, výrokem I. zrušil rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne 21. 1. 2022 č.j. , Anonymizováno, a věc vrátil procesnímu žalovanému k dalšímu řízení. , jméno FO, v odst. 61 odůvodnění předmětného rozsudku uvedl: „Soud přisvědčuje žalovanému, že způsob, jakým společnost , právnická osoba, komunikuje s orgány finanční správy, vykazuje znaky obstrukčního jednání. Abnormální četnost podání všeho druhu činěných touto společností, ať již se jedná o doplnění odvolání, stížnosti či žádosti o informace, v nichž se mnohokrát opakují ty samé argumenty, svědčí nejen o snaze neúměrně prodlužovat a komplikovat daňové řízení, ale též o neschopnosti stručně a výstižně formulovat tvrzení daňového subjektu týkající se věci samé. Některá tvrzení a úkony zachycené v podáních společnosti , právnická osoba, jsou zjevně nesmyslné a vpravdě nehodné společnosti vykonávající daňové poradenství (jako názorný příklad je možné uvést žádost, aby výkony správy daní namísto správce daně věcně převzal policejní orgán, o níž je zmínka v odvolání ze dne 7. 8. 2020, a s tím související tvrzení společnosti , právnická osoba, , že (m)á za to, že faktickým převzetím daňové kontroly policejní orgán vykonává správu daní a dostal se tak do postavení správce daně“, jež se nachází v podání ze dne 1. 10. 2019 označeném jako „Věc: vyjádření k jednání s policejním orgánem“). Soud k tomu na okraj dodává, že i on se v průběhu řízení o žalobě setkal se smysl postrádajícími či do značné míry obstrukčními úkony ze strany žalobcova zástupce, ať již šlo o žádost o poskytnutí informace podle zákona č. 106/199 Sb., kterou se zástupce žalobce domáhal vydání CD s přílohami žaloby, jež předtím sám soudu zaslal, údajně za účelem jeho znaleckého zkoumání, nebo o nedůvodnou námitku podjatosti opřenou mj. o „neověřitelné informace od třetích osob“ o neformálních vztazích mezi předsedou senátu , tituly před jménem, , jméno FO, a ředitelem , jméno FO, . , jméno FO, .“ (viz rozsudek , jméno FO, č.j. , Anonymizováno, ze dne 9. 11. 2023).

6. Žalobce přípisem ze dne 5. 9. 2024 uplatnil u , Anonymizováno, nárok na náhradu nemajetkové újmy zapříčiněné nezákonným odůvodněním rozsudku soudu, a to rozsudku , jméno FO, č.j. , Anonymizováno, ze dne 9. 11. 2023. Žalovaný stanoviskem ze dne 8. 1. 2025 shledal nárok žalobce nedůvodným (viz přípis žalobce ze dne 5. 9. 2024 adresovaný , Anonymizováno, , stanovisko žalovaného ze dne 8. 1. 2025).

7. Odvolací finanční ředitelství výzvou doručenou žalobci dne 18. 3. 2024 vyzvalo , jméno FO, , aby důkazními prostředky doložil: a) správnost a úplnost dílčího základu daně dle ustanovení § 10 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů , v platném znění (dále jen ZDP), kontrolovaných zdaňovacích obdobích 2014 a 2015, b) oprávněnost a správnost výše výdajů, vykázaných v podaných daňových tvrzeních k dani z příjmu fyzických osob za zdaňovací období 2014 a 2015, prokazatelně vynaložených k dosažení příjmů dle ustanovení § 10 ZDP. V odůvodnění výzvy je v odst. 22 uvedeno, že „Odvolací orgán sděluje, že daňový subjekt v daném řízení činil podání vůči vícero orgánům finanční správy a dále také přeposílal orgánům finanční správy svá podání, která adresoval orgánům činným v trestním řízení. Výše popsané důkazní návrhy a hmotněprávní argumentace se v četných podáních opakuje. Odvolací orgán k uvedenému připojuje poznatek , jméno FO, v rozsudku ze dne 9. 11. 2023, č.j. , Anonymizováno, : Soud přisvědčuje žalovanému, že způsob, jakým společnost , právnická osoba, komunikuje s orgány finanční správy, vykazuje znaky obstrukčního jednání. Abnormální četnost podání všeho druhu činěných touto společností, ať již se jedná o doplnění odvolání, stížnosti či žádosti o informace, v nichž se mnohokrát opakují ty samé argumenty, svědčí nejen o snaze neúměrně prodlužovat a komplikovat daňové řízení, ale též o neschopnosti stručně a výstižně formulovat tvrzení daňového subjektu týkající se věci samé. Některá tvrzení a úkony zachycené v podáních společnosti , právnická osoba, jsou zjevně nesmyslné a vpravdě nehodné společnosti vykonávající daňové poradenství…“ V návaznosti na uvedené odvolací orgán sděluje, že pokud již v učiněných podáních jsou další relevantní hmotněprávní návrhy či argumentace, popř. důkazní prostředky nad rámec těch, které odvolací orgán identifikoval a popsal v této výzvě, je na daňovém subjektu, aby je konkrétním a jednoznačným způsobem označil (viz výzva , Anonymizováno, č.j. , Anonymizováno, ).

8. Další návrhy na doplnění dokazování shledal nalézací soud nadbytečnými, a to s ohledem na své právní závěry učiněné zejména v odst. 17 níže.

9. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

10. Podle ust. § 5 zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá stát za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež je vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

11. Dle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Právo na náhradu škody má ve smyslu odst. 2 ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

12. Podle § 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. se podle tohoto zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

13. Podle § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen.

14. Nalézací soud se primárně zabýval charakterem odpovědnostního titulu, na základě něhož se žalobce domáhal požadované omluvy za tvrzenou nemajetkovou újmu, aby mohl řádně posoudit, od kdy počala běžet příslušná promlčecí doba 6 měsíců dle ust. § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. Pokud žalobce tvrdil, že došlo k zásahu do pověsti žalobce, a to odůvodněním rozsudku , jméno FO, č.j. , Anonymizováno, , je odpovědnostním titulem ve smyslu existující judikatury (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu č.j. 30 Cdo 3716/2021-126) nesprávný úřední postup, neboť dle Nejvyššího soudu obsah odůvodnění soudního rozhodnutí, kterým by bylo nepřípustně zasaženo do práva na ochranu osobnosti, jež v řízení vystupovala jako zástupce jeho účastníka, může založit nesprávný úřední postup dle § 13 odst. 1 OdpŠk. V daném případě tak není odpovědnostním titulem nezákonné rozhodnutí, nýbrž nesprávný úřední postup spočívající v tvrzeném dehonestujícím vyjádření , jméno FO, uvedeném ve vztahu k činnosti žalobce v odůvodnění shora uvedeného rozsudku.

15. Vzhledem k tomu, že k tvrzenému nesprávnému úřednímu postupu mělo dle žalobce dojít odůvodněním rozsudku , jméno FO, č.j. , Anonymizováno, , který po doručení účastníkům a jejich zástupcům nabyl právní moci dne 13. 11. 2023, počala běžet šestiměsíční promlčecí doba pro uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy nejpozději od tohoto data. V situaci, kdy žalobce předmětný nárok uplatnil přípisem ze dne 5. 9. 2024 doručeným , Anonymizováno, dne 9. 9. 2024, byl již nárok na náhradu nemajetkové újmy v té době promlčen.

16. S přihlédnutím ke shora uvedeným závěrům nezbylo proto nalézacímu soudu než k žalovaným uplatněné námitce promlčení přihlédnout a žalobu v plném rozsahu zamítnout.

17. Pokud žalobce současně poukazoval na skutečnost, že žalobci vzniká nemajetková újma i nadále pokračujícím zásahem, když je stále jeho pověst poškozována u klientů a před veřejností, a to citováním příslušné pasáže rozsudku , jméno FO, dalšími finančními úřady a orgány finanční správy, není již tato tvrzená nemajetková újma v přímé příčinné souvislosti s tvrzeným dehonestujícím vyjádřením , jméno FO, , nýbrž tato může být toliko v přímé příčinné souvislosti s postupem příslušných orgánů, které vyjádření , jméno FO, citují ve svých rozhodnutích. Jelikož však i z textu žalobcem požadované omluvy dle přesvědčení nalézacího soudu jednoznačně vyplývá, že za závadný postup žalobce považuje příslušnou pasáž rozsudku , jméno FO, , a nikoli postup orgánů finanční správy spočívající v jejím citování, neposuzoval již, zda je tento postup ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. nesprávným úředním postupem. Současně soud ze shodných důvodů neposuzoval běh promlčecí doby pro uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy ode dne seznámení žalobce s listinami orgánů finanční právy obsahujícími citaci příslušné pasáže rozsudku , jméno FO, .

18. Výrok II. je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaný měl ve věci plný úspěch, a proto mu náleží náhrada v paušální výši 600 Kč za podání vyjádření ve věci a za účast na jednání konaném dne 28. 7. 2025.