43 C 26/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Luďkem Pilným ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/1 zastoupený advokátem Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení 52 500 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 52 500 Kč s úrokem z prodlení z částky 52 500 Kč ve výši 15% ročně od 8. 1. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne 19. 2. 2024 domáhal po žalované zaplacení částky 52 500 Kč s příslušenstvím z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce trestního řízení vedeného Okresním soudem v , Anonymizováno, pod sp. zn. , spisová značka, . V rámci řízení, které bylo vedeno na základě usnesení o zahájeno trestní stíhání ze dne 26. 9. 2019, bylo rozhodnuto o zproštění žalobce obžaloby rozsudkem ze dne 11. 1. 2022. Obžaloba byla podána proti žalobci pro spáchání zločinu dotační podvod dle § 212 odst. 1, 5 písm. c) ve formě organizátorství dle § 24 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku s trestní sazbou v rozsahu 2-8 let. Proti zprošťujícímu rozsudku podal státní zástupce odvolání, které Krajský soud v , adresa, usnesením ze dne 15. 3. 2023 jako nedůvodné zamítl. Trestní stíhání žalobce trvalo téměř 3 roky a 6 měsíců. Věc byla vedena postupně v rámci řízení přípravného a následně ve dvou stupních soudní soustavy. S ohledem na specifika případu se délka řízení jeví dle žalobce jako zjevně nepřiměřená, neboť došlo k zproštění obžaloby s tím, že skutek není trestným činem, tedy, že skutek, pro nějž byl postaven před soud s hrozbou nepodmíněného trestu odnětí svobody, vůbec nemá znaky trestného činu. Současně není možné akceptovat uvedenou celkovou délku trestního stíhání žalobce v takto jednoduchém a zřetelném případu, která je tak s ohledem na uvedené nesčetněkrát delší, než bylo možno vzhledem k okolnostem očekávat. Žalobce požádal, aby mu bylo přiznáno právo na náhradu nemajetkové újmy v základní částce ve výši 37 500 Kč, a to v souladu se stanoviskem Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010. Dle žalobce se zjevně nejednalo o složitou kauzu, když celý proces byl veden sice před soudy dvou stupňů, nicméně byl započat z důvodu elementární neznalosti občanského práva hmotného při řešení předběžné otázky, na které žalobce poukazoval. Za zcela adekvátní považuje žalobce z důvodů uvedených v § 31a odst. 3 písm. b) OdpŠk navýšení základní částky v rozsahu 15%. Z důvodů uvedených v ust. § 31a odst. 3 písm. c) OdpŠk náleží žalobci dalších 5%. Ke kritériu dle ust. § 31a odst. 3 písm. d) OdpŠk žalobce uvedl, že postup orgánů veřejné moci nezavdává příčinu ke snížení, či zvýšení základní částky. Z důvodů uvedených v ust. § 31a odst. 3 písm. e) OdpŠk by bylo dle žalobce na místě navýšit základní částku minimálně v rozsahu 20%, když trestní řízení bylo pro žalobce významné. Žalobce uplatnil u žalované nárok na náhradu nemajetkové újmy žádostí ze dne 7. 7. 2023. Stanoviskem ze dne 8. 1. 2024 žalovaná žalobci sdělila, že v daném případě nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, když celkovou délku trestního stíhání žalobce nelze s ohledem na konkrétní okolnosti projednávané věci považovat za nepřiměřenou.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla žalobu zamítnout. Učinila nesporným, že u ní žalobce uplatnil dne 7. 7. 2023 v souvislosti s délkou trestního řízení vedeného u Okresního soudu v , Anonymizováno, pod sp. zn. , spisová značka, nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 52 500 Kč. Po provedeném šetření nebyl požadavek žalobce na náhradu nemajetkové újmy uznán žalovanou důvodným, a to ani částečně, neboť neshledala v dané věci existenci odpovědnostního titulu, tj. nesprávného úředního postupu. Trestní stíhání žalobce trvalo dle žalované cca 3 roky a 5,5 měsíce. Věc byla vedena v rámci řízení přípravného a následně na dvou stupních soudní soustavy. Ze spisového materiálu bylo žalovanou zjištěno, že orgány činné v trestním řízení postupovaly v průběhu daného trestního řízení plynule a bez období nečinnosti. Jediné delší období, kdy ve věci nebyly navenek konány úkony, bylo zjištěno v době od předložení spisového materiálu Krajskému soudu v , adresa, do nařízení veřejného zasedání. Věc byla dle žalované po skutkové i právní stránce průměrně složitá. Žalovaná tak existenci tvrzeného nesprávného úředního postupu výslovně sporovala. S ohledem na obsah žaloby žalovaná dále uvedla, že polemika žalobce s věcným postupem orgánů činných v trestním řízení, kde žalobce předkládá soudu svůj náhled na neopodstatněnost jeho trestního stíhání, je irelevantní, neboť soudu rozhodujícímu o nárocích na náhradu nemajetkové újmy dle zákona č. 82/1998 Sb. právo k věcnému přezkumu postupu orgánů činných v trestním řízení nepřísluší. Žalovaná rovněž konstatovala, že žalobcem požadované navýšení základní částky o 15%, které žalobce odvozuje od ust. § 31a odst. 3 písm. b) zákona č. 82/1998 Sb., nemá žádné opodstatnění. Stejně tak nemá dle žalované žádné opodstatnění požadavek žalobce na navýšení základní částky o dalších 5% s tím, že se žalobce na celkové délce řízení nijak nepodílel a k orgánům činným v trestním řízení se dostavoval. Žádné opodstatnění nemá dle žalované ani požadavek žalobce na navýšení základní částky o dalších 20% s odkazem na význam řízení pro žalobce, a to z toho důvodu, že žalobce v rámci mimosoudního projednání uplatnil u žalované samostatně jak požadavek na náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky trestního řízení, tak požadavek na náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí, zahájení a vedení trestního stíhání žalobce, kdy žalobci byla ve vztahu k tomuto druhému požadavku žalovanou přiznána náhrada nemajetkové újmy v částce 50 000 Kč. Ve vztahu k požadavku žalobce na náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky trestního řízení tak již nelze dle žalované v rámci kritéria význam řízení pro poškozeného zohledňovat skutečnost, že šlo v daném případě o trestní řízení, neboť by tímto de facto došlo případně k dvojímu odškodnění téže skutečnosti. Žalovaná neuznala ani požadavek žalobce na náhradu úroků z prodlení ve výši 15% p.a.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce u žalované uplatnil dne 7. 7. 2023 nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 52 500 Kč ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., v platném znění, za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení v souvislosti s trestním řízením vedeným u Okresního soudu v , Anonymizováno, pod sp. zn. , spisová značka, .

4. Na základě provedeného dokazování učinil soud prvního stupně následující skutková zjištění a dospěl k dále uvedeným závěrům o skutkovém stavu:

5. Ze spisu Okresního soudu v , Anonymizováno, sp. zn. , spisová značka, bylo zjištěno následující:Usnesením Policie ČR, Krajského ředitelství policie , Anonymizováno, kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování, Územního odboru , adresa, , Oddělení hospodářské kriminality ze dne 26. 9. 2019, č. j. , Anonymizováno, , bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro podezření ze spáchání zločinu dotační podvod ve formě organizátorství dle § 24 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku k § 212 odst. 1, 5 písm. a), c) tr. zákoníku. Usnesení bylo žalobci doručeno dne 2. 10. 2019. Dne 4. 10. 2019 byla orgánům činným v trestním řízení doručena stížnost žalobce. Dnem 8. 10. 2019 je datováno vyrozumění Policie ČR o termínu výslechů. Dne 14. 10. 2019 byly stížnosti spoluobviněných předloženy Okresnímu státnímu zastupitelství v , Anonymizováno, . Dne 17. 10. 2019 proběhl výslech spoluobviněné. Dne 17. 10. 2019 bylo orgánům činným v trestním řízení doručeno sdělení , Anonymizováno, a připojení se , Anonymizováno, jako poškozené do daného trestního řízení s požadavkem na náhradu škody ve výši 4 518 072 Kč. Dne 22. 10. 2019 bylo žádáno o zaslání podkladů na , Anonymizováno, . Dne 22. 10. 2019 proběhl výslech spoluobviněného. Dne 23. 10. 2019 proběhl výslech spoluobviněného. Dne 23. 10. 2019 byla orgánům činným v trestním řízení doručena žádost obhájce na změnu termínu výslechu žalobce, které bylo vyhověno. Dne 1. 11. 2019 byly orgánům činným v trestním řízení doručeny materiály od finančního úřadu. Usnesením Okresního státního zastupitelství v , Anonymizováno, ze dne 21. 12. 2019, č. j. , spisová značka, , byla zamítnuta stížnost žalobce. Usnesením Okresního státního zastupitelství v , Anonymizováno, ze dne 21. 12. 2019, č. j. , spisová značka, , bylo zrušeno usnesení Policie ČR ze dne 26. 9. 2019, č. j. , Anonymizováno, , ve vztahu ke spoluobviněným. Dnem 13. 1. 2020 je datováno upozornění na změnu právní kvalifikace týkající se spoluobviněné. Dny 13. 1. 2020 a 20. 1. 2020 je datováno vyrozumění Policie ČR o možnosti prostudovat spis. K prostudování spisu došlo ve dnech 21. 1. 2020 a 30. 1. 2020. Návrh Policie ČR na podání obžaloby byl doručen Okresnímu státnímu zastupitelství v , Anonymizováno, dne 14. 2. 2020. Dne 15. 5. 2020 byla Okresnímu soudu v , Anonymizováno, doručena obžaloba Okresního státního zastupitelství v , Anonymizováno, ze dne 14. 5. 2020, č. j. , spisová značka, . Ve věci došlo k prodloužení lhůty k učinění prvního úkonu. Referátem ze dne 24. 7. 2020 bylo první hlavní líčení ve věci nařízeno na dny 21. 9. 2020 a 29. 9. 2020. Dnem 24. 7. 2020 je datována žádost soudu směřující na , Anonymizováno, . Dne 27. 8. 2020 byla soudu doručena odpověď , Anonymizováno, a listinné materiály. Dne 21. 9. 2020 se ve věci konalo hlavní líčení. Hlavní líčení nařízené na den 29. 9. 2020 bylo zrušeno z důvodu zdravotní indispozice. Referátem ze dne 10. 11. 2020 byla další hlavní líčení nařízena na dny 26. 1. 2021, 2. 2. 2021 a 9. 2. 2021. Dne 7. 12. 2020 bylo soudu doručeno sdělení , Anonymizováno, a dne 6. 1. 2021 sdělení , Anonymizováno, . Dne 22. 1. 2021 byla soudu doručena žádost obhájce obviněných o odročení hlavního líčení nařízeného na den 26. 1. 2021. K hlavnímu líčení nařízenému na den 26. 1. 2021 se nedostavili ani obvinění a ani obhájce a toto tak bylo bez projednání odročeno. Dne 2. 2. 2021 se ve věci konalo hlavní líčení, které bylo přerušeno do 9. 2. 2021. Dne 9. 2. 2021 se ve věci konalo hlavní líčení, které bylo odročeno na 13. 4. 2021 a následující hlavní líčení bylo zároveň nařízeno na 27. 4. 2021. Dne 9. 2. 2021 byl soudu doručen návrh Okresního státního zastupitelství v , Anonymizováno, na vyloučení obhájce. Dne 11. 2. 2021 byly soudu doručeny materiály od okresního státního zastupitelství. Dne 15. 3. 2021 soud činil výzvy na různé subjekty k předložení listin. Dne 13. 4. 2021 se ve věci konalo hlavní líčení, resp. byl proveden výslech svědkyně mimo hlavní líčení a bylo zrušeno hlavní líčení původně nařízené na den 27. 4. 2021 z důvodu nutnosti rozhodnutí o návrhu státního zastupitelství. Dne 3. 6. 2021 soud činil dotazy na , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Usnesením Okresního soudu v , Anonymizováno, ze dne 9. 6. 2021, č. j. , spisová značka, , bylo rozhodnuto o nevyloučení obhájce. Dne 17. 6. 2021 bylo soudu doručeno sdělení , Anonymizováno, a dne 13. 7. 2021 sdělení , Anonymizováno, . Referátem ze dne 14. 10. 2021 bylo další hlavní líčení nařízeno na den 22. 11. 2021. Dne 14. 10. 2021 soud činil žádosti o součinnost na různé subjekty. Odpovědi na žádost soudu byly doručeny ve dnech 1. 11. 2021, 3. 11. 2021, 4. 11. 2021 a 10. 11. 2021. Dne 22. 11. 2021 se ve věci konalo hlavní líčení, resp. byl proveden výslech svědkyně mimo hlavní líčení a další hlavní líčení bylo nařízeno na den 11. 1. 2022. Dne 11. 1. 2022 se ve věci konalo hlavní líčení, na kterém byl vyhlášen rozsudek. Rozsudkem byl žalobce obžaloby dle § 226 písm. b) tr. řádu zproštěn. Došlo k prodloužení lhůty k vyhotovení a vypravení rozsudku. Dnem 8. 6. 2022 je datována výzva soudu na Okresní státní zastupitelství v , Anonymizováno, k doplnění blanketního odvolání. Dne 13. 6. 2022 bylo soudu doručeno odůvodnění odvolání Okresního státního zastupitelství v , Anonymizováno, . Dne 28. 6. 2022 byl spisový materiál doručen odvolacímu Krajskému soudu v , adresa, . Referátem ze dne 13. 1. 2023 bylo veřejné zasedání nařízeno na den 15. 2. 2023. Dne 15. 2. 2023 se ve věci konalo veřejné zasedání, které bylo odročeno na den 15. 3. 2023. Dne 15. 3. 2023 se ve věci konalo veřejné zasedání, na němž bylo vyhlášeno usnesení, jímž bylo odvolání státního zástupce zamítnuto. Usnesení nabylo právní moci dne 15. 3. 2023.

6. Z přípisu právního zástupce žalobce ze dne 7. 7. 2023 adresovaného žalované bylo zjištěno, že žalobce předběžně uplatnil mimo jiné nárok na zaplacení částky 52 500 Kč z titulu nesprávného úředního postupu v řízení vedené Okresním soudem v , Anonymizováno, pod sp. zn. , spisová značka, z důvodu nepřiměřené délky řízení.

7. Ze stanoviska , Anonymizováno, ze dne 8. 1. 2024 bylo zjištěno, že žalovaná žalobci odškodnění nepřiznala, jelikož celková délka řízení byla vyhodnocena jako přiměřená.

8. Soud ve věci aplikoval zejména následující ustanovení zákonných předpisů:

9. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným předním postupem (dále jen „zákon“) odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

10. Podle § 5 zákona odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

11. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

12. Podle § 15 odst. 2 zákona se může domáhat náhrady škody u soudu poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

13. Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Dle odst. 2, se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle ust. § 31a odst. 3 v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

14. Na základě zjištěného skutkového státu a s přihlédnutím ke shora uvedené právní úpravě nalézací soud posuzoval, zda byly v případě žalobou uplatněného nároku naplněny předpoklady odpovědnosti za škodu, a to existence nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce posuzovaného řízení, vznik nemajetkové újmy a příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem újmy.

15. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidské práva nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře upřednostňuje celkový pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne 11. 10. 2005) a průtah, jenž se vyskytne jen v určité fázi řízení, toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Žirovnický proti České republice ze dne 9. 7. 2002). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne 21. 6. 2005).

16. Kritéria § 31a odst. 3 zákona se použijí i na zjištění, zda byla délka řízení přiměřená.

17. S přihlédnutím ke shora uvedenému soud prvního stupně posuzoval, zda-li v trestním řízení vedeném proti žalobci zejména Okresním soudem v , Anonymizováno, pod sp. zn. , spisová značka, došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení. Při posuzování přiměřenosti délky řízení soud vycházel z kritérií, která jsou obdobným způsobem hodnocena i při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění. Těmito kritérii jsou: a) složitost případu, b) chování poškozeného, c) postup příslušných orgánů, d) význam předmětu řízení pro poškozeného. Posuzované řízení trvalo vůči žalobci 3 roky a necelých 6 měsíců, přičemž probíhalo na dvou stupních soudní soustavy. Řízení lze hodnotit jako mírně procesně složitější, kdy ve věci bylo nařízeno větší množství hlavních líčení. Dne 22. 1. 2021 byla soudu doručena žádost obhájce obviněných o odročení nařízeného hlavního líčení, které bylo následně odročeno. Dne 9. 2. 2021 byl soudu doručen návrh Okresního státního zastupitelství v , Anonymizováno, na vyloučení obhájce, o kterém bylo nutné rozhodnout. Soud činil časté dotazy na , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . V průběhu řízení byla ze strany soudu žádána součinnost dalších orgánů. Zdejší soud má za to, že postup orgánů činných v trestním řízení byl plynulý vedený snahou o včasné rozhodnutí ve věci, přičemž se nevyznačoval žádnými zaviněnými průtahy. Hlavní líčení byla nařizována koncentrovaně. Jediné delší období nečinnosti by bylo možné shledat v řízení před odvolacím soudem, Krajským soudem v , adresa, , od dne 28. 6. 2022 do 13. 1. 2023 v délce cca 6 měsíců, kdy je však nutné poukázat na charakteristiku odvolacího řízení, ve kterém je rozhodováno zpravidla při jediném veřejném či neveřejném zasedání s tím, že právě doba 6 měsíců umožňuje odvolacímu soudu seznámit se s rozsáhlým spisem a podklady, které měl soud prvního stupně k dispozici pro rozhodnutí ve věci samé, v důsledku čehož nemůže být tato doba shledána jako období nečinnosti nebo jako období, ve kterém by neprobíhalo koncentrovaně trestní stíhání žalobce. Na základě shora uvedeného má proto zdejší soud za to, že v posuzovaném řízení k nesprávnému úřednímu postupu dle § 13 zákona nedošlo, neboť délka řízení byla vzhledem ke zjištěným okolnostem ještě přiměřená. Z uvedeného důvodu nárok žalobce na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nepřiměřenou délkou řízení ve výši 52 500 Kč dle názoru zdejšího soudu nevznikl. Soud prvního stupně proto žalobu výrokem I. v plném rozsahu zamítl. Soud prvního stupně se současně ztotožňuje se stanoviskem žalované, že pro účely posouzení projednávaného nároku není možné přihlédnout k tvrzenému zvýšenému významu pro žalobce, a to s ohledem na skutečnost, že za samotné nezákonné trestní stíhání vedené u Okresního soudu v , Anonymizováno, pod sp. zn. , spisová značka, byl žalobce již v rámci předžalobního projednání nároku odškodněn žalovanou částkou 50 000 Kč.

18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. dle výsledku sporu tak, že povinnost k jejich náhradě byla uložena žalobci, když žalovaná byla ve věci plně úspěšná. Náklady řízení žalované spočívají v paušální náhradě nákladů nezastoupeného účastníka ve výši 3x 300 Kč dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a exekučního řádu, za vyjádření k žalobě, přípravu a účast na jednání dne 13. 5. 2024. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku dle ust. § 160 odst. 1 věta 1 o. s. ř.