43 C 35/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Luďkem Pilným ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 50 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 20 000 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 30 000 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 31 144 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [titul] [jméno] [příjmení].

1. Žalobce se žalobou ze dne 22. 3. 2022 domáhal na žalované zaplacení 50 000 Kč jakožto přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla být způsobena v důsledku nesprávného úředního postupu soudního exekutora [titul] [jméno] [jméno], [exekutorský úřad] [anonymizováno], v rámci řízení vedeného pod sp. zn. 167 EX 8030/11. Dne 12. 5. 2011 vydal Okresní soud v Děčíně usnesení č. j. 46 EXE 4468/2011-9, kterým byla nařízena exekuce na majetek povinného„ [jméno], [datum narození], bytem [adresa]“ k vymožení pohledávky oprávněné – společnosti [právnická osoba] ve výši 330 Kč s příslušenstvím podle platebního rozkazu č. j. 13 EC 58/2009 ze dne 7. 5. 2009. K provedení exekuce byl pověřen soudní exekutor [exekutorský úřad] [anonymizováno], [titul] [jméno] [jméno]. Usnesením soudního exekutora ze dne 22. 3. 2021, č. j. 167 EX 8030/11-83, bylo rozhodnuto o provádění srážek ze mzdy/jiného příjmu povinného označeného v usnesení„ [jméno] [celé jméno žalobce], [rodné číslo], trvale bytem [adresa žalobce]. Žalobce ovšem neměl vůči oprávněné žádný dluh a ze strany soudního exekutora se jednalo již o opakovanou záměnu [jméno], bytem ve [obec] za žalobce, když tito mají stejné jméno a datum narození. Žalobce s [jméno] [celé jméno žalobce], bytem ve [obec], mají jiná rodná čísla, místa narození a trvalé adresy. Již v roce 2011 byla proti žalobci neoprávněně vedena exekuce k vymožení téže pohledávky podle shodného exekučního titulu shodné oprávněné a u téhož exekutora. V tomto případě byla exekuce nařízena proti žalobci usnesením Okresního soudu v Chomutově ze dne 8. 3. 2011, č. j. 10 EXE 8584/2011-9. V rámci této exekuce byla např. zřízena exekutorská zástavní práva na nemovitostech ve vlastnictví žalobce. Exekuční řízení bylo nakonec za náležitého přispění žalobce zastaveno usnesením ze dne 9. 5. 2011, č. j. 167 EX 25986/10-29 O nesrovnalostech v osobě povinného informoval žalobce exekutorský úřad telefonicky bezodkladně po doručení usnesení č. j. 167 EX 8030/11-83. Ze strany pracovníka úřadu bylo přislíbeno prověření a telefonické informování o vyřízení této záležitosti. Žalobce však nebyl informován o dalším postupu soudního exekutora a byl tak nucen se obrátit na advokáta, který dne 6. 4. 2021 podal návrh na zastavení exekuce v části prováděné dle usnesení ze dne 22. 3. 2021, č. j. 167 EX 8030/11-83. Usnesením soudního exekutora ze dne 30. 3. 2021, č. j. 167 EX 8030/11-86, který byl právnímu zástupci žalobce doručen dne 15. 4. 2021, byl zrušen exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy č. j. 167 EX 8030/11-83. Žalobce rovněž dne 15. 4. 2021 obdržel k rukám právního zástupce vyjádření ze dne 9. 4. 2021, v němž bylo žalobci sděleno, že k záměně došlo v důsledku pochybení při aktualizaci údajů povinného dle údajů obsažených v registru obyvatel, a že po obdržení upozornění na chybnou identifikace povinného podnikl kroky k nápravě nastalé situace, informoval zaměstnavatele žalobce o administrativním pochybení a instruoval své zaměstnance, aby v předmětném řízení dbali zvýšené opatrnosti. Soudní exekutor se za nastalou situaci omluvil. Žalobce již jednou omluvu ze strany soudního exekutora akceptoval, a to když k záměně došlo poprvé v roce 2011, a předpokládal, že přijal určitá opatření, aby se podobná situace neopakovala. Když se žalobce dozvěděl, že je proti němu opět vedeno exekuční řízení, a to ze stejného důvodu jako v roce 2011, tedy v důsledku záměny osob, vzbudilo to v něm frustraci a zděšení. Několik měsíců, po které bylo vedeno exekuční řízení, byl ve stresu a tato situace v něm vyvolávala negativní emoce. Dopad to mělo i do jeho rodinné a osobní sféry, když bylo narušeno manželství žalobce z důvodu hádek na téma exekuce povinného. Žalobce vyhodnotil situaci a rozhodl se změnit své jméno z [jméno] na [jméno] [jméno] [příjmení], a to aby se už znovu neopakovala situace, kdy proti němu bude vedeno neoprávněně exekuční řízení, jelikož si je vědom, že předmětný dluh není jediným dluhem povinného. V rozhodném období byl žalobce příslušníkem [stát. instituce], [anonymizováno 8 slov] [obec], [anonymizována čtyři slova] [obec], kde pracoval od roku 2005 Vedle služebního poměru, ve kterém byl od roku 2000, pracoval také ve [anonymizována čtyři slova] [obec], kde mělo docházet ke srážkám ze mzdy. Žalobce je ve městě, ve kterém žije, osobou známou. Proto, když bylo usnesení soudního exekutora ze dne 22. 3. 2021, č. j. 167 EX 8030/11-83, zasláno také do [anonymizována čtyři slova], považoval toto žalobce za velmi dehonestující, jelikož je osobou, který dbá o svou dobrou pověst a zakládá si na ní. Přestože na základě usnesení fakticky nedošlo k žádným srážkám na mzdě, žalobci vznikla nemajetková újma spočívající v obavách a frustraci. Řešení této situace rovněž bylo pro žalobce poměrně časově náročné, a také na něho měla dopad z hlediska finančního, když musel vynaložit své peníze na úhradu nákladů právního zastoupení. Také se jednalo o věc psychicky náročnou. Žalobce se nedomnívá, že pouhé konstatování nesprávného úředního postupu je adekvátní. Žalobce uplatnil u žalované svůj nárok přípisem dne 23. 9. 2021. Do dne podání žaloby žalobce neobdržel stanovisko žalované.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 16. 6. 2022 učinila nesporným, že žalobce dne 22. 9. 2021 uplatnil u žalované nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 50 000 Kč z titulu nesprávného úředního postupu soudního exekutora [titul] [jméno] [jméno], [exekutorský úřad] [anonymizováno], v řízení vedeném pod sp. zn. 167 EX 8030/11. Provedeným šetřením bylo zjištěno, že k tomuto podání byla přiložena toliko speciální plná moc pro zastupování žalobce v exekučním řízení vedeném soudním exekutorem [titul] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [obec a číslo], sp. zn. 167 EX 8030/11. Na tuto skutečnost žalovaná upozornila žalobce přípisem ze dne 8. 6. 2022 a vyzvala ho, aby doložil plnou moc pro zastupování i u Ministerstva spravedlnosti. Tato výzva zůstala dle žalované bez reakce. Žalované nezbylo než uzavřít, že nárok nelze považovat za řádně uplatněný k tomu oprávněnou osobou. Nemohlo tak ani být přistoupeno k věcnému projednání, což bylo žalobci sděleno dne 16. 6. 2022 přípisem. Nárok tedy nebyl dle žalované řádně uplatněn a řízení tak mělo být zastaveno. Z procesní opatrnosti se žalovaná také věcně vyjádřila k žalobě. Učinila nesporným existenci odpovědnostního titulu dle zákona č. 82/1998 Sb. Nárok na náhradu nemajetkové újmy považuje žalovaná za promlčený, když se žalobce o vzniku škody a o tom, kdo za ni odpovídá, dozvěděl nejpozději dne 15. 4. 2021, kdy mu bylo doručeno sdělení soudního exekutora [titul] [jméno] [jméno] o tom, že k záměně povinných došlo v důsledku pochybení při aktualizaci údajů. Ode dne 16. 4. 2021 počala běžet šestiměsíční promlčecí lhůta, jejíž běh skončil dne 16. 10. 2021. Vzhledem k tomu, že u žalované nebyl nárok řádně uplatněn, nedošlo ke stavení promlčecí doby a žalobce svůj nárok řádně uplatnil až žalobou podanou u soudu dne 22. 3. 2022, tedy po uplynutí promlčecí lhůty. Žalovaná z uvedených důvodů vznesla námitku promlčení. Současně navrhla, aby v případě, kdy věc nebude zastavena, byla pro promlčení v celém rozsahu žaloba zamítnuta.

3. Žalobce se v replice k vyjádření žalované v podání ze dne 5. 7. 2022 vyjádřil k námitce promlčení. Uvedl, že ho žalovaná vyzvala dne 8. 6. 2022 přípisem k doložení plné moci k zastupování u Ministerstva spravedlnosti. Žalovaná neuvedla konkrétní lhůtu k dodání plné moci, kdy bylo požadováno její zaslání„ pokud možno obratem.“ Plnou moc zaslal žalobce žalované dne 16. 6. 2022, tj. do 8 dnů ode dne doručení žádosti žalované a současně žalobce požádal žalovanou o věcné projednání uplatněného nároku. Žalobce je přesvědčen, že požadovanou plnou moc doložil žalované v jí určené lhůtě a nárok žalobce na náhradu nemajetkové újmy je třeba považovat za řádně uplatněný v souladu se zákonem č. 82/1998 Sb. Námitka promlčení tak není dle žalobce důvodná.

4. V doplnění žaloby ze dne 20. 10. 2022 žalobce dále uvedl, že za předpokladu, že by se konalo o první pochybení soudního exekutora při výkonu exekuční činnosti vůči němu, nepociťoval by žalobce vedení neoprávněné exekuce jako natolik intenzivní zásah do jeho přirozených práv jako v případě, kdy se jednalo už o opakované pochybení soudního exekutora v téže věci, pouze s odstupem několika let. Tato skutečnost postavila žalobce do značné nejistoty, vzbudilo to v něm pocit strachu, výrazné zvýšení stresu a obav, zda mu bude umožněno disponování s bankovním účtem nebo zda nebudou postiženy nemovitosti v jeho vlastnictví, k čemuž už jednou došlo. Pociťoval návaly vzteku a pocity beznaděje, že je možné, že se tato situace a psychická zátěž, kterou prožil v roce 2011, opakuje. Prožíval stav nervozity až úzkost. Žalobce měl špatný spánek, byl celkově nervózní, podrážděný a naštvaný. Nebyl vůbec přesvědčen, že se chyba exekutora nebude opakovat znovu, když se již opakovala. Pokusil se pravděpodobnost tohoto co nejvíce snížit, když se rozhodl změnit své jméno, což obnášelo řadu administrativních úkonů ze strany žalobce. Žalobce tak musel vynaložit na řešení situace určitý čas a finanční prostředky. Psychická zátěž ovlivnila jeho rodinný život, kdy jeho podrážděnost vnímala především manželka žalobce a musely ji zpozorovat i jeho dvě nezletilé děti, se kterými sdílí domácnost. Bylo zasaženo do jeho cti a důstojnosti.

5. Ze shodných tvrzení účastníků a ze stanoviska žalované ze dne 16. 6. 2022 soud zjistil, že žalobce žalobou uplatněný nárok na zaplacení 50 000 Kč z titulu náhrady újmy způsobené nesprávným úředním postupem soudního exekutora [titul] [jméno] [jméno], [exekutorský úřad] [anonymizováno], v řízení vedeném pod sp. zn. 167 EX 8030/11, uplatnil u žalované dne 22. 9. 2021. Tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná. Rovněž je nesporným, že žalovaná uplatněný nárok neprojednala s odůvodněním, že žalobce nedoložil plnou moc svého zástupce, který nárok u žalované uplatnil. Nesporné je také, že za předpokladu, že není nárok promlčen, odpovědnostní titul existuje. Mezi účastníky je nesporný průběh exekučního řízení v tom směru, že usnesením Okresního soudu v Děčíně ze dne 12. 5. 2011, č. j. 46 EXE 4468/2011-9, byla nařízena exekuce na majetek povinného [jméno], [datum narození], k vymožení pohledávky oprávněného společnosti [právnická osoba] ve výši 330 Kč s příslušenstvím dle platebního rozkazu 13 EC 58/2009 ze 7. 5. 2009 a provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor [titul] [jméno], [anonymizováno] [obec a číslo]. Usnesením soudního exekutora ze dne 22. 3. 2021, č. j. 167 EX 8030/11-83, bylo rozhodnuto o provádění srážek ze mzdy/jiného příjmu povinného označeného v usnesení jako [jméno] [celé jméno žalobce], [rodné číslo], trvale bytem [adresa žalobce], od plátce mzdy/jiného příjmu, jímž je [anonymizováno 13 slov], se sídlem [adresa], bytem v [obec] s povinným [jméno] [celé jméno žalobce], bytem ve [obec], narozeným téhož dne, tj. dne [datum], žalobce shora uvedené skutečnosti sdělil telefonicky pracovníkovi Exekutorského úřadu [titul] [jméno], a to bezodkladně po doručení usnesení č. j. 167 EX 8030/11-83, kdy mu bylo ze strany pracovníka úřadu přislíbeno prověření a telefonické informování o vyřízení této záležitosti. Dne 6. 4. 2021 podal žalobce návrh na zastavení exekuce v části prováděné dle usnesení č. j. 167 EX 8030/11-83 ze dne 22. 3. 2021 s vylíčením skutečností týkajících se záměny povinného s žalobcem, což doložil příslušnými dokumenty. Usnesením soudního exekutora ze dne 30. 3. 2021, č. j. 167 EX 8030/11-86, doručeným zástupci žalobce dne 15. 4. 2021, byl zrušen exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy č. j. 167 EX 8030/11-83 ze dne 22. 3. 2021, kterým nařídil exekuci srážkami ze mzdy žalobce. Žalobce téhož dne, tj. dne 15. 4. 2021 obdržel k rukám jeho zástupce vyjádření soudního exekutora ze dne 9. 4. 2021, v němž bylo žalobci sděleno, že došlo k záměně v osobě povinného, a to v důsledku pochybení při aktualizaci údajů povinného, soudní exekutor se žalobci rovněž omluvil.

6. Sporné mezi účastníky zůstalo, zda žalobce uplatnil nárok u žalované včas, či zda je jeho nárok promlčen. Dále bylo sporné, zda v případě, že nárok žalobce promlčen není, mu vznikla v souvislosti s nesprávným úředním postupem soudního exekutora nemajetková újma, příp. v jaké intenzitě, a zda, pokud nemajetková újma byla žalobci způsobena, postačí morální satisfakce, které se žalobci dostalo formou omluvy od soudního exekutora, či zda je na místě poskytnout odškodnění v penězích.

7. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti:

8. Ze sdělení žalované ze dne 8. 6. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná sdělila zástupci žalobce, že jí byla dne 22. 9. 2021 doručena žádost ve věci uplatnění nároku a současně vyzvala, aby byla doplněna plná moc generální či speciální pro klienta, tedy žalobce u [anonymizováno], neboť k žádosti byla přiložena plná moc speciálně pro zastupování žalobce v exekučním řízení. Dále bylo uvedeno, aby zástupce [titul] [příjmení] požadované doložil pokud možno obratem.

9. Sdělení žalované ze dne 16. 6. 2022 potvrzuje, že žalovaná sdělila [titul] [příjmení], že jí jeho prostřednictvím byla doručena žádost žalobce o odškodnění za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci ve výši 50 000 Kč z titulu nesprávného úředního postupu soudního exekutora [titul] [jméno] v řízení sp. zn. 167 EX 8030/11, kdy bylo zjištěno, že byla přiložena toliko speciální plná moc pro zastupování klienta, na tuto skutečnost reagovala žalovaná výzvou ze dne 8. 6. 2022, aby byla doložena plná moc s tím, že výzva zůstala bez reakce. Žalovaná dále uvedla, že nárok na náhradu škody nelze považovat za řádně uplatněný k tomu oprávněnou osobou.

10. Potvrzení o dodání a doručení do DS prokazuje, že výzva k doplnění žádosti byla [titul] [příjmení] doručena dne 8. 6. 2022 v 16:24 hod.

11. Z doložení plné moci ze dne 16. 6. 2021 vyplývá, že [titul] [příjmení] se jménem žalobce obracel na žalovanou s tím, že v žádosti ze dne 8. 6. 2022 nebyla uvedena přesná lhůta k dodání plné moci, dále, že má za to, že nárok uplatněný žalobcem je třeba považovat za řádně uplatněný, když plná moc byla zaslána do 8 dnů ode dne přijetí žádosti a požádal, aby žalovaná přistoupila k věcnému projednání uplatněného nároku žalobce.

12. Z plné moci žalobce [příjmení] [příjmení] ze dne 22. 9. 2021 bylo soudem zjištěno, že žalobce zmocnil [titul] [příjmení] k právnímu zastoupení v řízení o uplatnění náhrady škody a nemajetkové újmy z důvodu nesprávného úředního postupu v souvislosti s exekučním řízením vedeným pod sp. zn. 167 EX 8030/11 u [anonymizována dvě slova] a příslušného soudu.

13. Z doručenky datové zprávy soud zjistil, že doložení plné moci bylo žalované doručeno dne 16. 6. 2022 v 16:11 hod.

14. Z usnesení Okresního soudu v Chomutově ze dne 8. 3. 2011, č. j. 10 EXE 8584/2011-9, soud zjistil, že byla nařízena exekuce na majetek povinného podle vykonatelného platebního rozkazu, který vydal Okresní soud v Děčíně, sp. zn. 13 EC 58/2009, ze dne 7. 5. 2009, k uspokojení pohledávky oprávněné [právnická osoba], ve výši 330 Kč spolu s příslušenstvím, přičemž za povinného byl označen jako žalobce. Soud pověřil provedením exekuce [titul] [jméno] [příjmení], soudního exekutora, sídlem [adresa].

15. Z exekučního příkazu ze dne 4. 4. 2011, č. j. 167 EX 25986/10-12 a č. j. 167 EX 25986/10-13, bylo zjištěno, že soudní exekutor [titul] [jméno] vydal exekuční příkaz ke zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitosti povinného, za kterého byl označen žalobce, a byly jimi postiženy žalobcovy nemovitosti.

16. Z usnesení soudního exekutora [titul] [jméno] ze dne 6. 4. 2011, č. j. 167 EX 25986/10-17, soud zjistil, že exekuce nařízená usnesením ze dne 8. 3. 2011, č. j. 10 EXE 8584/2011-9, kterou vydal Okresní soud v Chomutově a která byla soudním exekutorem [titul] [příjmení] prováděna exekučním příkazem ze dne 4. 4. 2011, č. j. 167 EX 25986/10-12 a 167 EX 25986/10-13, byla zastavena.

17. Z potvrzení Okresního soudu v Chomutově ze dne 7. 4. 2011 bylo zjištěno, že při provádění exekuce došlo k záměně rodných čísel žalobce se skutečným povinným, který má stejné jméno, příjmení i datum narození.

18. Z exekučního spisu vedeného [titul] [příjmení], [anonymizováno] [obec a číslo], pod sp. zn. 167 EX 8030/11 soud zjistil následující: Usnesením Okresního soudu v Děčíně ze dne 12. 5. 2011, č. j. 46 EXE 4468/2011-9, byla nařízena exekuce na majetek povinného [jméno] [celé jméno žalobce], narozeného [datum], bytem [adresa], k uspokojení pohledávky oprávněné společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], ve výši 330 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, z částky 330 Kč od 4. 5. 2006 do zaplacení, pro náklady předcházejícího řízení ve výši 6 369 Kč a pro náklady exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny. Soud pověřil provedením této exekuce soudního exekutora [titul] [jméno] [jméno], [exekutorský úřad] [anonymizováno], se sídlem [adresa]. Usnesením soudního exekutora [titul] [jméno] ze dne 22. 3. 2021, č. j. 167 EX 8030/11-83, byl jako povinný označen žalobce, a bylo stanoveno, že v provádění srážek ze mzdy/jiného příjmu povinného nařízených exekučním příkazem soudního exekutora č. j. 167 EX 8030/11-16 bude nadále pokračovat plátce mzdy/jiného příjmu: [anonymizováno 13 slov], [obec a číslo], [obec a číslo], [číslo], [obec], [IČO]. Plátci mzdy/jiného příjmu se přikazovalo, aby od okamžiku doručení tohoto usnesení prováděl ze mzdy/jiného příjmu povinného srážky, a to do celkové výše dosud nevymožené pohledávky oprávněného, jejího příslušenství a nákladů exekuce, které jsou vyčísleny ke dni vydání usnesení v celkové výši 20 118,75 Kč. Toto usnesení bylo doručeno výše zmíněnému [anonymizována dvě slova] a právnímu zástupci oprávněné. Usnesením soudního exekutora [titul] [jméno] ze dne 30. 3. 2021, č. j. 167 EX 8030/11-86, došlo ke zrušení exekučního příkazu k provedení exekuce srážkami ze mzdy ze dne 22. 3. 2021, č. j. 167 EC 8030/11-83, kterými soudní exekutor nařídil exekuci srážkami ze mzdy u plátce mzdy [anonymizována dvě slova], [obec] Soudní exekutor ve vyjádření ze dne 27. 6. 2022 sdělil žalované, že v průběhu exekučního řízení v důsledku pochybení při aktualizaci údajů povinného dle údajů obsažených v registru obyvatel došlo k záměně povinného a žalobce / v dopise označen jako stěžovatel / z důvodu shody jména, příjmení a data narození, v důsledku této záměny došlo následně dne 22. 3. 2021 k vydání usnesení o změně plátce mzdy č. j. 167 EX 8030/11-83, kdy tímto usnesením bylo plátci mzdy poškozeného přikázáno provádět srážky dle vydaného exekučního příkazu. Dále soudní exekutor uvedl, že bezprostředně poté, co se o záměně dozvěděl, vydal dne 30. 3. 2021 usnesení č. j. 167 EX 8030/11-86, jímž rozhodl o zrušení usnesení o změně plátce mzdy č. j. 167 EX 8030/11-83, kdy toto bylo doručeno plátci mzdy dne 31. 3. 2021. Dále soudní exekutor dne 9. 4. 2021 plátce mzdy informoval o skutečnosti, že předmětné usnesení č. j. 167 EX 8030/11-83 bylo vydáno v důsledku administrativní chyby a požádal jej, aby k tomuto nepřihlížel. Dále soudní exekutor uvedl, že má za to, že byť došlo k záměně povinného s žalobcem, nebyl zásah do práv žalobce natolik intenzivní, aby mu způsobil tvrzenou nemajetkovou újmu, poškození dobrého jména, rodinných či pracovních vztahů, odůvodňoval tak přiznání požadovaného zadostiučinění, a to i protože k nápravě nastalého stavu došlo prakticky obratem po uvedených zjištěních a dále soudní exekutor sám dotčeným subjektům ozřejmil skutečnost, že se jednalo o administrativní pochybení.

19. Při výslechu žalobce konaného na jednání dne 3. 4. 2023 žalobce uvedl, že předmětná exekuce proběhla v roce 2021 O exekuci se dozvěděl, když dostal doporučený dopis s touto informací. Spojil se ihned s příslušnou exekutorskou kanceláří, kde vysvětlil, že se jedná o záměnu osob, když toto se již stalo v předmětné věci jednou přibližně před deseti lety. V tu dobu měl dvě zaměstnání, a postižena byla mzda u [anonymizována čtyři slova]. Pracovník exekutorské kanceláře sdělil žalobci, že budou muset prověřit jeho tvrzení o neoprávněnosti exekuce, a že se mu ozvou. Nicméně se mu nikdo neozval, a žalobce byl přibližně 14 dní až 3 týdny v nejistotě, co se s exekucí stane. Následně jeho právní zástupce obdržel dopis, že se exekuce zastavuje. Fakticky ke srážkám ze mzdy nedošlo. Žalobce nemohl po dobu těchto tří týdnů spát, zakoupil si léky na spaní, a tento stav u něj přetrvával nějakou dobu po zastavení exekuce. Dodnes užívá čaje na uklidnění, začal meditovat a cvičit. Ke dni výslechu již nespavostí netrpěl. V rozhodném období byl frustrován, byl nepříjemný na manželku a děti. Bál se toho, že se bude situace opět opakovat, a tak přistoupil ke změně jména, kdy si nechal zapsat prostřední jméno, a používá tituly. Rovněž měl strach o rodinu, když neoprávněné řízení před deseti lety mělo vliv na jeho tehdejší rodinný život, kdy ho opustila partnerka, která chtěla pořídit dům, nicméně žalobci nebyl z důvodu exekuce poskytnut úvěr. Se současnou ženou jsou stále spolu. Žalobce si nemůže půjčit peníze v bance nebo si např. pořídit spotřebič na splátky, když je dle jeho názoru v různých rejstřících dlužníků. Žalobce rovněž pociťoval újmu na své dobré pověsti, jelikož [obec] je malé město, ve kterém zná téměř každého jménem, když přes dvacet let působil jako policejní komisař. Ve městě má vybudovanou pověst a cítil, že exekuce jeho dobré jméno poškozuje. Nikdy nedlužil nikomu ani korunu, a nebyla na něho vedena žádná jiná exekuce. Další problémy se záměnou osob v minulosti řešil, nicméně tyto neměly charakter exekuce. Dnes je při kontaktu s úřady zdrženlivý. Nedomnívá se, že omluva je dostačující zadostiučinění, když se chyba opakovala již podruhé, a to ve stejné věci a u stejného exekutora.

20. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

21. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“) odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

22. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) OdpŠk odpovídá stát za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

23. Dle § 5 OdpŠk odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

24. Dle § 13 odst. 1 a 2 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

25. Dle § 14 odst. 1 a 3 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

26. Dle § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

27. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle Dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo Dle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k : a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

28. Dle § 32 odst. 1 a 2 OdpŠk se nárok na náhradu škody podle tohoto zákona promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví. Nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

29. Dle § 33 OdpŠk se nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření promlčí za dva roky ode dne, kdy nabylo právní moci zprošťující rozhodnutí, rozhodnutí, jímž bylo trestní řízení zastaveno, zrušující rozhodnutí, rozhodnutí, jímž byla věc postoupena jinému orgánu, nebo rozhodnutí odsuzující k mírnějšímu trestu.

30. Dle § 35 odst. 1 OdpŠk neběží promlčecí doba ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

31. Vzhledem k tomu, že v průběhu soudního řízení vznesla žalovaná námitku promlčení nároku na náhradu nemajetkové újmy, soud se nejprve zabýval otázkou, zda byl nárok uplatněný v promlčecí době, která je stanovena shora citovaným ustanovením § 32 odst. 1 a 2 zákona č. 82/1998 Sb. Žalobce se proti žalované domáhal nemajetkové újmy, způsobené mu v souvislosti s nesprávným úředním postupem soudního exekutora [titul] [jméno] [jméno], [exekutorský úřad] [anonymizováno], v rámci řízení vedeného pod sp. zn. 167 EX 8030/11. V daném případě se žalobce dozvěděl o tom, že mu vznikla nemajetková újma nejpozději dne 15. 4. 2021, kdy mu bylo doručeno sdělení soudního exekutora, že došlo k záměně osob při označení povinného. Od 16. 4. 2021 běžela šestiměsíční promlčecí doba. Žalobce mohl u žalované uplatnit svůj nárok nejpozději dne 16. 10. 2021, tak aby nebyl promlčen. Jestliže tedy žalobce uplatnil předběžně svůj nárok u žalované dne 22. 9. 2021, učinil tak včas a došlo ke stavení promlčecí doby. Tvrzení žalované, že žalobce nedoložil plnou moc pro řízení u [stát. instituce], a proto nedošlo ke stavení běhu promlčecí doby, neobstojí. Žalovaná vyzvala žalobce k doplnění plné moci dne 8. 6. 2022, načež žalobce přípisem ze dne 16. 6. 2022 příslušnou plnou moc žalované zaslal. V situaci, kdy byl návrh na předběžné projednání nároku uplatněn u žalované před uplynutím šestiměsíční promlčecí doby, požadovanou plnou moc žalobce neprodleně k výzvě žalované doplnil, přičemž nárok následně uplatnil u soudu dne 22. 3. 2022, dospěl soud prvního stupně k závěru, že žalovaný nárok není promlčeným a byl uplatněn včas.

32. Jak je uvedeno shora, žalobce se domáhal náhrady újmy ve výši 50 000 Kč způsobené mu nesprávným úředním postupem soudního exekutora [titul] [jméno] [jméno], [exekutorský úřad] [anonymizováno], v rámci řízení vedeného pod sp. zn. 167 EX 8030/11.

33. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nesprávného úředního postupu; (ii) vznik újmy a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Cdo 1791/2011).

34. Po zhodnocení zjištěného skutkového stavu věci nalézací soud dospěl k závěru, že v posuzovaném exekučním řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty první OdpŠk, neboť došlo k záměně osob a žalobce byl nesprávně označen v usnesení soudního exekutora [titul] [jméno] ze dne 22. 3. 2021, č. j. 167 EX 8030/11-83, jako povinný, a bylo stanoveno, že v provádění srážek ze mzdy/jiného příjmu povinného nařízených exekučním příkazem soudního exekutora č. j. 167 EX 8030/11-16 bude nadále pokračovat plátce mzdy/jiného příjmu: [anonymizováno 13 slov], [obec a číslo], [obec a číslo], [číslo], [obec], [IČO].

35. K tomu je třeba uvést, že stát odpovídá ve smyslu § 3 odst. 1 písm. b) OdpŠk za škodu, kterou způsobily fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona. Podle § 4 odst. 1 OdpŠk se za výkon státní správy podle § 3 odst. 1 písm. b) považují mimo jiné úkony soudního exekutora při činnostech vykonávaných z pověření soudu podle zvláštního právního předpisu. Ve smyslu § 1 odst. 1 exekučního řádu je soudní exekutor fyzická osoba splňující předpoklady podle tohoto zákona, kterou stát pověřil exekutorským úřadem, podle odst. 2 téhož zákonného ustanovení pak v rámci pověření exekutorským úřadem exekutor provádí nucený výkon exekučních titulů a další činnosti podle tohoto zákona. Stát se nemůže zprostit své povinnosti s odůvodněním, že na straně exekutora došlo k vybočení z plnění jeho povinností, které mu zákon v rámci jeho exekutorské činnosti ukládá. Stát, který pověřuje konkrétní fyzické osoby pravomocí, mimo jiné pravomocí vymáhat soudní či jiná rozhodnutí, musí tedy nést odpovědnost za škodu způsobenou exekutorem při výkonu veřejné moci přenesené na něj zákonem a to i potud, dojde-li na straně exekutora k vědomému (úmyslnému) porušení zákonné povinnosti představující výkon veřejné moci. Oprávněná, která postupovala zcela v intencích zákona a vymáhání své pohledávky svěřila do rukou osoby, na kterou stát přenesl výkon veřejné moci, nemůže být postavena do situace, kdy se již nemůže domoci svého nároku na vyplacení vymoženého plnění proto, že soudní exekutor při výkonu veřejné moci nedodržel, resp. porušil zákonem stanovené povinnosti. Nutno zdůraznit, že oprávněná nemá povinnost dohlížet na činnost exekutora a sledovat, zda exekutor plní své povinnosti. Tuto povinnost má stát (§ 7 exekučního řádu).

36. Mezi stranami byly nesporné existence odpovědnostního titulu a rovněž průběh exekučního řízení, jak je výše popsán. Vzhledem k tomu, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu dle § 13 odst. 1 OdpŠk, a je tedy splněn jeden ze tří předpokladů vzniku odpovědnosti žalované za tvrzenou škodu, soud dále zkoumal, zda žalobci vznikla tvrzená nemajetková újma, a zda existuje příčinná souvislost mezi vznikem tvrzené újmy a nesprávným úředním postupem.

37. Žalobce vylíčil dopady vydání usnesení soudního exekutora [titul] [jméno] ze dne 22. 3. 2021, č. j. 167 EX 8030/11-83, v jeho osobnostní sféře, přičemž soud vzal za prokázané, jak z listin, tak z výslechu samotného žalobce, že žalobce byl v důsledku nesprávného úředního postupu po dobu několika týdnů vystaven stresu, který zapříčinil dočasné zhoršení rodinné situace, kdy byl žalobce nepříjemný na své děti, a docházelo k hádkám s manželkou. Rovněž subjektivně pociťoval snížení dobré pověsti, když ten je ve svém bydlišti váženou osobou díky svému bývalému povolání u [stát. instituce]. Žalobce je osobou, proti které nebylo nikdy v minulosti vedeno oprávněné exekuční řízení. Jeho vztahy v zaměstnání exekuční řízení nepoznamenalo. Žalobce však ztratil důvěru v úřady, cítí se při jednání s nimi nekomfortně. Exekuční stíhání mělo dopad i na psychický stav žalobce, když žalobce po dobu několika dnů nebyl schopný spát a byl nucen brát léky na spaní. Dokonce se rozhodl změnit si jméno, což bylo časově náročné, a zároveň musel zaplatit několik souvisejících poplatků. Soud dále přihlédl zejména k tomu, že ke stejnému pochybení došlo již podruhé, a to ve stejné věci a u stejného exekutora, pouze s odstupem několika let. Soud vzal v úvahu také délku, po kterou byl žalobce vystaven stresu z důvodu nejistoty, jak exekuční řízení skončí. Toto období bylo poměrně krátké – žalovaný se dozvěděl o tom, že je proti němu vedeno exekuční řízení na konci března 2021. Usnesením soudního exekutora ze dne 30. 3. 2021, č. j. 167 EX 8030/11-86, doručeným zástupci žalobce dne 15. 4. 2021 byl zrušen exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami. Žalovaný byl v nejistotě tedy pouze asi tři týdny.

38. Při stanovení výše odškodnění za vzniklou nemajetkovou újmu neměl soud k porovnání jiné rozhodnutí v obdobné věci, když žádné žalobce nenavrhl, a soud obdobný případ nedohledal. Soud je přesvědčen, že se s ohledem na to, že se jednalo již o druhé pochybení totožného soudního exekutora stejného charakteru, je pouhé konstatování nesprávného úředního postupu nedostatečným zadostiučiněním. Rovněž je však nutné přihlédnout k tomu, že soudní exekutor v poměrně krátké době vydal usnesení o zrušení exekučního příkazu k provedení exekuce srážkami, a žalobce tak v nejistotě strávil pouze tři týdny. Soud proto žalobci výrokem I. přiznal peněžité zadostiučinění ve výši 20 000 Kč, která se soudu jeví jako přiměřená. Výrokem II. zbývající část požadovaného nároku ve výši 30 000 Kč zamítl.

39. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1, 3 o. s. ř., když žalobce byl úspěšný pouze částečně, avšak rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu, proto je na něj třeba hledět, jakoby byl plně úspěšný. Náklady žalobce jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč, mimosmluvní odměnou advokátovi ve výši 18 600 Kč, paušálem za náhradu hotových výdajů ve výši 1 800 Kč, cestovným ve výši 3 008 Kč, náhradou za promeškaný čas ve výši 1 200 Kč a DPH ve výši 4 536 Kč, tj. celkem 31 144 Kč (výrok III.)

40. Odměna advokáta byla určena dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), když advokát dle ust. § 8 odst. 1, § 7 bod 5 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu vykonal 6 úkonů právní služby á 3 100 Kč spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, v sepisu žaloby, v sepisu repliky ze dne 5. 7. 2022, doplnění žaloby ze dne 20. 10. 2022, a 2x účasti na jednáních ve dnech 20. 12. 2022 a 3. 4. 2023. K odměně advokáta dále náleží paušální náhrada hotových výdajů advokáta za každý ze šesti vykonaných právních úkonů 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Soud uvádí, že ve smyslu ust. § 31 odst. 4 OdpŠk nemá poškozený právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

41. Dále právní zástupce žalobce požadoval cestovné, které mu bylo přiznáno v celkové výši 3 008 Kč, přičemž soud při určení výše náhrady cestovného vycházel z ustanovení § 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve spojení s ustanovením § 157 a 158 zákoníku práce, ve spojení s ustanovením § 1 písm. b) a § 4 písm. a) vyhlášky, které soud přiznal za dvě cesty na jednání soudu ve dnech dne 20. 12. 2022 a 3. 4. 2023, přičemž soud vycházel ze vzdálenosti trasy ze sídla zástupce ([ulice a číslo], [PSČ] [obec]) do místa sídla soudu ([ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo]), která činí 99 km, tj. za první cestu v celkové vzdálenosti 198 km, která proběhla v roce 2022, při průměrné spotřebě pohonných hmot automobilu zástupce 5,8 l /100 km, základní náhradě 4,70 Kč km, průměrné ceně nafty 47,10 Kč, soud přiznává částku ve výši 1 472 Kč, za druhou cestu v celkové vzdálenosti 198 km, která proběhla v roce 2023, při průměrné spotřebě pohonných hmot automobilu zástupce 5,8 l /100 km, základní náhradě 5,20 Kč km, průměrné ceně nafty 44,10 Kč, soud přiznává částku ve výši 1 536 Kč. Náhradu za promeškaný čas v celkové výši 1 200 Kč (100 Kč za každou i jen započatou půlhodinu) soud přiznal v souladu s ustanovením § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, kdy soud zástupci přiznal 4 cesty v délce 1 hod 30 min. Soud dále advokátu přiznal dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty ve výši 21% z jeho odměny, hotových výdajů zástupce a náhrady za promeškaný čas neboť soudu doložil, že je jejím plátcem.

42. Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení i nároku samotného stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o plnění ze státního rozpočtu, podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších právních předpisů a je tak na místě poskytnout žalované lhůtu delší. O povinnosti žalované zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.