43 C 41/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Ivem Krýsou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený obecnou zmocněnkyní příjmení jméno příjmení bytem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa o zaplacení 30 354,70 Kč,

I. Žaloba o zaplacení částky 30 354,70 Kč se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 1 500 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobci se vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, který mu bude vyplacen z účtu Obvodního soudu pro Prahu 2 do 30 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne 6.4.2022 ve znění doplnění/opravy ze dne 27.4.2022 domáhal po žalované zaplacení částky 30 354,70 Kč, sestávající z dílčích nároků 14 000 Kč a 16 354,70 Kč Částky 14 000 Kč se žalobce domáhal z titulu nepřiměřené délky řízení o přiznání peněžité pomoci žalobci podle zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, a částky 16 354,70 Kč u titulu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení s vyplacením částky 40 000 Kč od 15.11.2016 do 13.12.2021. Žalobce uvedl, že na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13.12.2021, sp.zn. 10 As 181/2020-47, vyzval žalovanou k doplacení částky 40 000 Kč, kterou žalovaná původním rozhodnutím ze dne 15.11.2016 odmítla žalobci vyplatit. Od 16.11.2016 bylo žalobci odpíráno vyplacení předmětné částky a to do 13.12.2021. Dále žalobce uvedl, že mu na základě pravomocného rozsudku zdejšího soudu ze dne 27.10.2020, č.j. 25 C 259/2019-19 byla žalovanou vyplacena částka 36 000 Kč za nepřiměřenou délku řízení o přiznání peněžité pomoci obětem trestných činů za období od 15.11.2016 do okamžiku vyhlášení zmíněného rozsudku zdejšího soudu. Žalobce se domáhal dalšího odškodnění ve výši 14 000 Kč za období od 27.10.2020 do 13.12.2021.

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne 30.6.2022 k žalobě učinila nesporným, že žalobce nároky uplatnil dne 12.1.2022. Nárok ve výši 14 000 Kč shledala žalovaná důvodným v celém rozsahu požadované částky, druhý nárok na příslušenství k částce 40 000 Kč žalovaná důvodným neshledala. V této souvislosti žalovaná poukázala na to, že šestiměsíční lhůta k projednání nároku a vyplacení požadované částky 14 000 Kč dosud neuplynula. Pokud jde o požadavek žalobce na náhradu škody představující úroky z prodlení z částky 40 000 Kč za období 16.11.2016 – 13.12.2021, žalovaná uvedla, že částka 40 000 Kč byla žalobci přiznána rozhodnutím [stát. instituce] ze dne 21.1.2022, č.j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 27.1.2022, přičemž k faktické výplatě dané částky žalobci došlo dne 26.1.2022. Žalovaná tak odmítla, že by se s výplatou této částky dostala do prodlení. Žalovaná poukázala na to, že pokud by pak měla být daná částka žádána jako náhrada škody s tím, že měla být žalobci přiznána dříve, i tento požadavek žalovaná neshledala důvodným pro absenci jednoho z předpokladů odpovědnosti státu, a to existence/vznik škody na straně žalobce, neboť úroky z prodlení nelze i dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu (s poukazem na sp.zn. 28 Cdo 96/2012) považovat za škodu ve smyslu občanského zákoníku.

3. V dalším vyjádření ze dne 13.7.2022 žalovaná uvedla, že žalobci dne 1.7.2022 zaslala/plnila na jím sdělený účet částku 14 000 Kč. Dne 1.7.2022 žalovaná obdržela nepodepsané e-mailové podání obecné zmocněnkyně žalobce, jehož obsahem je sdělení, že žalobce částku 14 000 Kč obdržel, ovšem tuto vrací [stát. instituce] zpět s odůvodněním, že v minulosti sdělil, že dobrovolnou úhradu očekává ve lhůtě do konce března 2022, že žalobce ve věci již podal žalobu k Obvodnímu soudu pro Prahu 2 a že žalovaná nevyhověla druhému jeho požadavku na náhradu škody (úroků z prodlení). Žalovaná rovněž potvrdila, že jí byla dne 1.7.2022 částka 14 000 Kč vrácena zpět na její účet. Dle žalované byla platba učiněna řádně a včas v zákonné lhůtě k projednání nároku. Žalovaná dále uvedla, že vyčká do konce srpna 2022, zda žalobce svůj postoj nezmění a poté uloží předmětnou částku do soudní úschovy.

4. V replice na vyjádření žalované žalobce potvrdil, že částku 14 000 Kč od žalované obdržel, nicméně tuto částku žalované vrátil, neboť nebylo vyhověno dalšímu nároku na příslušenství z částky 40 000 Kč.

5. Ve vyjádření ze dne 6.10.2022 žalovaná soudu sdělila, že dne 8.9.2022 podala u Okresního soudu v Českém Krumlově návrh na přijetí částky 14 000 Kč do soudní úschovy, kdy věc je vedena pod sp.zn. [spisová značka].

6. Soud o věci rozhodl při nařízeném jednání. Soud provedl veškeré účastníky navržené důkazy, žádný důkaz nezamítal s výjimkou důkazů, které byly navrženy k prokázání skutečností, které byly mezi účastníky nesporné.

7. Soud předně vyšel ze skutečností mezi účastníky nesporných, které vzal za svá skutková zjištění. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne 13.12.2021 rozhodl NSS rozsudkem, č.j. [číslo jednací], o kasační stížnosti [stát. instituce] proti rozsudku MS v Praze ze dne 14.5.2020 [číslo jednací], tak, že se kasační stížnost zamítá a žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, že se žalobce obrátil na žalovanou, a to dopisem ze dne 7.1.2022, kdy se domáhal jednak zaplacení částky 40 000 Kč a dále zákonných úroků z prodlení a dále odškodnění za nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení, a to za období od 27.10.2020 do 13.12.2021 ve výši 14 000 Kč, že žalobce se na žalovanou obrátil e-mailem ze dne 14.3.2022, v němž uvedl, že na uhrazení úroku z prodlení a odškodnění za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené době řízení, bude čekat do konce března, poté bude zaslána žaloba k OS pro Prahu 1, tomu bylo učiněno v minulosti. Dále byl mezi účastníky nesporný obsah stanoviska žalované ze dne 29.6.2022, v němž žalovaná sdělila, že nárok žalobce na požadovanou částku 14 000 Kč považuje v plném rozsahu za důvodnou s tím, že bude zaslána žalobci na účet, který uvedl v žádosti ze dne 7.1.2022. Pokud jde o požadavek na náhradu škody - úroků z prodlení z částky 40 000 Kč od 16.11.2016 do 13.12.2021 ve výši 19 584 Kč, tak tento nárok žalovaná neuznala, a to ani částečně. Dále bylo nesporné, že dne 21.1.2022 pod č.j. [spisová značka], vydalo [stát. instituce] rozhodnutí o žádosti žalobce podle zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a to tak, že se žalobci přiznává peněžitá pomoc ve výši 50 000 Kč podle § 24 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 28 odst. 1 písm. b) zákona o obětech trestných činů a dále výrokem II, že žádost žalobce o poskytnutí peněžité pomoci ve výši 50 000 Kč pro nesplnění podmínek stanovených v § 24 odst. 1 písm. d) zákona o obětech trestných činů se zamítá (právní moc dle vyznačené doložky dne 27.1.2022). Nesporným bylo dále to, že žalovaná žalobci dne vyplatila částku 14 000 Kč a že tuto částku žalobce žalované tuto částku vrátil.

8. Soud po provedeném dokazování učinil následující další skutková zjištění.

9. Z likvidační doložky plnění na základě pravomocného soudního rozhodnutí ve prospěch obětí trestných činů na č.l. 166, zjištěno, že jde o dokument žalované s pokynem proplatit částku 40 000 Kč žalobci, a to z titulu peněžité pomoci oběti trestného činu podle zákona o obětech trestných činů, vyplývá, že příkaz k platbě byl zadán dne 25.1.2022 a s poznámkou, že uhrazeno bylo dne 26.1.2022.

10. Z výpisu z účtu [číslo] na č.l. 32 rub, zjištěno odepsání částky 40 000 Kč ve prospěch účtu [bankovní účet] s poznámkou [celé jméno žalobce].

11. Z likvidační doložky plnění na základě mimosoudního vypořádání nároku na odškodnění na č.l. 38, zjištěno, že jde o likvidační doložku žalované, vyplývá pokyn proplatit částku 14 000 Kč žalobci na účet č. [bankovní účet] z titulu vypořádání nároku na odškodnění podle zákona č. 82/1998 Sb., vyplývá, že částka poukázána dne 30.6.2022 s poznámkou, že uhrazeno bylo dne 1.7.2022, 12. Z výpisu z účtu [číslo] ze dne 1.7.2022 na č.l. 28rub, zjištěno odepsání částky 14 000 Kč ve prospěch účtu č. [bankovní účet] pro osobu [celé jméno žalobce].

13. Z likvidační doložky plnění na základě mimosoudního vypořádání nároku na odškodnění na č.l. 46, zjištěno, že jde dokument [anonymizováno] s pokynem proplatit částku 14 000 Kč žalobci, a to na účet [číslo] [variabilní symbol], KS [číslo] u jiného majitele účtu OS v Českém Krumlově z titulu nároku na odškodnění podle zákona č. 82/1998 Sb., vyplývá, že bylo poukázáno dne 29.9.2022 s poznámkou, že jde o vrácenou platbu bankovním výpisem [číslo] ze dne 1.7.2022 [anonymizováno] [číslo] [rok] s poznámkou, že bylo uhrazeno dne 30.9.2022.

14. Z výpisu z bankovního účtu [číslo] ze dne 30.9.2022 na č.l. 46, zjištěno odepsání částky 14 000 Kč na účet OS v Českém Krumlově s poznámkou [celé jméno žalobce].

15. Z usnesení OS v Českém Krumlově ze dne 4.10.2022, č.j. [číslo jednací] ke sp.zn. [anonymizováno] [rok] na č.l. 48, zjištěno, že OS v Českém Krumlově na návrh složitelky [anonymizována dvě slova] o úschovu částky 14 000 Kč pro příjemce žalobce přijímá do úschovy částku 14 000 Kč, kterou složitelka složila na účet OS v Českém Krumlově dne 30.9.2022 ve prospěch příjemce [celé jméno žalobce], tedy žalobce.

16. Z návrhu na přijetí peněžité částky 14 000 Kč do soudní úschovy ze dne 8.9.2022 na č.l. 50, zjištěno, že [anonymizováno] navrhlo OS v Českém Krumlově, aby tento soud přijal od složitelky ve prospěch příjemce [celé jméno žalobce], tedy žalobce, částku 14 000 Kč do úschovy se zdůvodněním, že žalovaná shledala žádost žalobce o náhradu nemajetkové újmy důvodnou co do celé požadované částky 14 000, Kč a tuto částku žalobci uhradila dne 1.7.2022, téhož dne žalobce žalované částku 14 000 Kč vrátil, a to bez relevantního důvodu, tedy odmítl žalovanou přiznané plnění přijmout, dle žalované tak závazek nelze splnit, neboť žalobce coby příjemce řádně nabídnuté plnění bezdůvodně nepřijal, z tohoto důvodu žalovaná coby složitelka navrhla přijetí částky 14 000 Kč do soudní úschovy.

17. Z potvrzení o dodání a doručení do DS na č.l. 51rub, zjištěno, že návrh na přijetí částky 14 000 Kč do soudní úschovy byl doručen OS v Českém Krumlově dne 8.9.2022.

18. Z poukazu OS v Českém Krumlově ze dne 15.9.2022 č.j. [číslo jednací] na č.l. 52, zjištěno, že OS v Českém Krumlově ve věci žalované coby složitele o přijetí do úschovy 14 000 Kč pro žalobce coby příjemce, vyzval složitele, aby složil na účet OS v Českém Krumlově částku 14 000 Kč, a to do 10ti dnů od doručení tohoto poukazu.

19. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná v rámci předběžného projednání nároku na zaplacení částky 14 000 Kč tento nárok v plném rozsahu uznala za oprávněný, žalobci tuto částku svým stanoviskem přiznala a uvedenou částku žalobci vyplatila v otevřené šestiměsíční lhůtě. Žalobce žalované částku 14 000 Kč vrátil a žalovaná ji poté složila do soudní úschovy u Okresního soudu v Českém Krumlově pro žalobce coby příjemce. Ohledně nároku na úroky s prodlení z částky 40 000 Kč žalovaná sdělila v otevřené šestiměsíční lhůtě, že nárok nepovažuje za důvodný. Soud má ohledně tohoto nároku za prokázáno, že žalobci byla rozhodnutím žalované ze dne 21.1.2022, č.j. [spisová značka], vydaného podle zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, přiznána peněžitá pomoc ve výši 50 000 Kč, s tím že částka 10 000 Kč již byla žalobci vyplacena dříve na základě později zrušeného rozhodnutí žalované ze dne 9.11.2018, č.j. [spisová značka]. Na základě rozhodnutí z roku 2021 byla žalobci vyplacena zbývající částka 40 000 Kč.

20. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

21. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

22. Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

23. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

24. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

25. Podle § 8 odst. 3 OdpŠk nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

26. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle odst. 3 citovaného ustanovení je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

27. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

28. Podle § 26 OdpŠk platí, že pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem (dále jen„ o.z.“).

29. Podle § 31 odst. 2 OdpŠk náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána.

30. Podle § 37 zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o obětech trestných činů“), není-li v tomto dílu stanoveno jinak, řídí se jím upravené právní vztahy občanským zákoníkem.

31. Podle § 1953 odst. 1 o.z. nelze-li dluh splnit proto, že věřitel je neznámý nebo nepřítomný, že věřitel odmítl bezdůvodně plnění přijmout, že dlužník je bez své viny v nejistotě, kdo je věřitelem, nebo z jiných důležitých příčin na straně věřitele, je dlužník oprávněn složit předmět plnění do soudní úschovy. Účelně vynaložené náklady spojené s náhradním splněním jdou k tíži věřitele.

32. Podle § 1953 odst. 2 o.z. o složení předmětu plnění do úschovy vyrozumí soud toho, pro koho se složení stalo, a podle potřeby zařídí jeho zastoupení.

33. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

34. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

35. Soud konstatuje, že první nárok žalobce na zaplacení částky 14 000 Kč posoudil coby nárok na odškodnění nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup, spočívající v nepřiměřené délce posuzovaného řízení. V řízení bylo učiněno nesporným, že žalobce tento nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

36. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb., je nutno, aby byly splněny tří podmínky: 1) existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Absence i jen jednoho z těchto předpokladů odpovědnosti je přitom důvodem pro zamítnutí nároku na náhradu škody.

37. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žalovaná nárok žalobce uznala a částku 14 000 žalobci zaplatila v otevřené 6 měsíční lhůtě, která uplynula až dne 12.7.2022 (vyplacena byla dne 1.7.2022). Pokud v tomto směru žalobce určil jinou dřívější lhůtu, je to zcela irelevantní. Šestiměsíční lhůta k projednání nároku je lhůtou zákonnou a do jejího uplynutí se žalovaná nemohla dostat do prodlení, v důsledku čehož byla žaloba podána předčasně. Soud rovněž poukazuje na to, že chování žalobce, který částku, které se domáhal a která mu byla již žalovanou přiznána, žalované vrátil, je nepochopitelné a není ani zřejmé, čeho se chtěl žalobce podanou žalobou domoci. Žalovaná pak postupovala zcela správně, když vrácenou částku složila do soudní úschovy, neboť odmítnutí plnění ze strany žalobce bylo zjevně bezdůvodné. Je pak nerozhodné, zda v okamžiku vyhlášení rozsudku, žalobce ještě částku ze soudní úschovy nevyzvedl. Podstatné je, že žalované prokázala, že částku 14 000 Kč pro žalobce do soudní úschovy složila. Žalobce se tak fakticky domáhá další částky 14 000 Kč podruhé, která mu po právu již náležet nemůže.

38. Soud proto uzavírá, že podaná žaloba je v této části nedůvodná, a proto ji soud zamítl (výrok I).

39. Pokud jde o druhý nárok ve výši 16 354,70 Kč, ten soud posoudil jako nárok na zaplacení úroků z prodlení z částky, o jejímž vyplacení nebyl spor, a to podle obecných ustanovení občanského zákoníku o prodlení dlužníka, neboť zákon o obětech trestných činů speciální úpravu nemá a odkazuje na obecnou úpravu občanského zákoníku. S tímto závěrem soud účastníky v rámci předvídatelnosti soudního rozhodování seznámil při jednání dne 25.11.2022. Uplatněný nárok nelze posoudit podle OdpŠk, neboť v souvislosti s nezákonným rozhodnutím žalované, které bylo posléze zrušeno správními soudy, žalobci nemohla vzniknout škoda v podobě tvrzeného ušlého zákonného úroku z prodlení (srov. NS ČR sp.zn. 28 Cdo 96/2012, na který případně poukázala žalovaná). Nelze totiž dovozovat škodu z hypotetického předpokladu, že žalobci měla být celá částka 50 000 Kč vyplacena již v roce 2018. V tomto směru bylo prokázáno, že rozhodnutím žalované ze dne 21.1.2021 byla žalobci přiznána částka 50 000 Kč, nikoli též jakékoli úroky z prodlení. Rovněž zákon o obětech trestných činů nestanoví žádnou lhůtu pro přiznání peněžité pomoci obětem trestných činů. Žalobci byla přiznána citovaným rozhodnutím žalované ze dne 21.1.2022 celkem částka 50 000 Kč, přičemž zbývající částka 40 000 Kč byla poukázána dne 26.1.2022, když právní moci rozhodnutí nabylo až dne 27.1.2022. Žalovaná se do prodlení nedostala, neboť až okamžikem právní moci tohoto rozhodnutí vznikl žalobci nárok na vyplacení předmětné částky 40 000 Kč. Pokud žalobce s rozhodnutím nesouhlasil a měl za to, že mu náleží i úroky z prodlení, bylo zapotřebí, aby se domáhal soudního přezkumu tohoto rozhodnutí v souladu s poučením, které mu bylo poskytnuto. Pravomocné rozhodnutí požívá presumpci jeho správnosti a soud z něho podle § 135 odst. 2 o.s.ř. vychází.

40. Jelikož se žalovaná do prodlení se zaplacením částky 40 000 Kč nedostala, nemá žalobce právo na zákonné úroky z prodlení. Proto soud žalobu i ohledně částky 16 354,70 Kč, jak žalobce požadovaný zákonný úrok z prodlení kapitalizoval, zamítl (výrok I).

41. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 za použití § 151 odst. 1 a 3 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V souzeném případě byla zcela úspěšná žalovaná, proti které byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 5 režijních paušálů po 300 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř., a to za vyjádření k žalobě ze dne 30.6.2022, ze dne 13.7.2022 a ze dne 6.10.2022 a za přípravu a účast při jednání soudu dne 25.11.2022 (podle § 1 odst. 3 a/, b/, c/ a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.), tedy celkem v částce 1 500 Kč.

42. Povinnost k plnění soud určil ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., když k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod (výrok II.).

43. Výrokem III. soud rozhodl o vrácení části zaplaceného soudního poplatku, neboť soud posoudil nárok žalobce na zaplacení částky 16 354,70 Kč nikoliv jako nárok z nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu podle OdpŠk, ale z titulu dlužných zákonný úroků s prodlení, resp. domáhal se„ běžného“ peněžitého plnění. Výše soudního poplatku z tento nárok byla usnesením ze dne 16.5.2022 stanovena dle položky 8a Sazebníku soudních poplatků ve výši 2 000 Kč, přičemž měla být stanovena dle položky 1 bodu 1. písm. a) Sazebníku ve výši 1 000 Kč. Soud tak rozhodl o vrácení části zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč (2 000 – 1 000), a to ve lhůtě podle § 10a zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.