43 C 57/2021
č. j. 43 C 57/2021-100
V PLATNOSTICitované zákony (9)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 7 § 9 § 13
- o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), 82/1998 Sb. — § 1
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 127 § 1970
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Luďkem Pilným ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 81 750 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25% ročně od 11.5.2021 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit částku 18 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky od 4.11.2020 do zaplacení, úrok z prodlení z částky 81 750 Kč ve výši 10% ročně od 4.11.2020 do 10.5.2021 a úrok z prodlení z částky 81 750 Kč ve výši 1,75% ročně za dobu od 11.5.2021 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 10 228 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.</b> 1. Žalobce se po žalované domáhá náhrady nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč s příslušenstvím způsobenou nepřiměřenou délkou řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], ve kterém vystupoval v postavení žalobce.
2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, neboť délku řízení shledala přiměřenou.
3. Protože byly splněny předpoklady podle § 115a o. s. ř., rozhodl soud ve věci samé bez jednání.
4. Z dopisu Ministerstva spravedlnosti ze dne 11.11.2020 vyplývá, že žalobce nárok předběžně uplatnil u žalované dne 10.11.2020.
5. Ze spisu [název soudu] sp.zn. [spisová značka] soud zjistil, že dne 14.1.2011 podal žalobce [celé jméno žalobce] (dále jen„ žalobce“) žalobu proti [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (dále jen„ žalovaní“) o stanovení povinnosti zdržet se zásahů do vlastnického práva podle § 127 odst. 1 občanského zákoníku (zdržet se rušení žalobce na jeho nemovitostech větvemi stromů umístěných na pozemku ve vlastnictví žalovaných). Dne 10.3.2011 soud vyzval žalované k podání vyjádření k žalobě. Dne 11.4.2011 bylo podáno vyjádření k žalobě. Dne 28.6.2011 soud odeslal vyjádření žalovaných žalobci. Dne 18.7.2011 podal žalobce vyjádření. Dne 1.11.2011 soud poslal vyjádření žalobce žalovaným. Dne 2.12.2011 soud rozhodl, že se námitka nedostatku místní příslušnosti soudu vznesená žalovanými zamítá. Dne 11.1.2012 podali žalovaní vyjádření k vyjádření žalobce. Dne 18.1.2012 a 15.3.2012 soud poslal vyjádření žalovaných žalobci. Dne 3.5.2012 soud nařídil jednání na den 10.7.2012. Jednání dne 10.7.2012 bylo odročeno na žádost účastníků z důvodu mimosoudních jednání na den 17.10.2012. Dne 17.10.2012 se konalo jednání. Dne 27.11.2012 se konalo místní šetření. Další jednání se konalo dne 5.3.2013. Byl zde vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta. Dne 24.4.2013 podal žalobce proti rozsudku odvolání. Dne 10.5.2013 soud vyzval odvolatele k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Soudní poplatek byl zaplacen dne 17.5.2013. Dne 6.6.2013 byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne 19.9.2013 podali žalovaní vyjádření k odvolání žalobce. Dne 24.9.2013 odvolací soud napadený rozsudek zrušil. Dne 6.11.2013 bylo rozhodnutí odvolacího soudu odesláno účastníkům. Dne 2.12.2013 soud nařídil jednání na den 26.3.2014. Na jednání dne 26.3.2014 bylo účastníkům uloženo, aby zaslali navrhované otázky pro znalce. Dne 3.4.2014 předložil žalobce návrh otázek pro znalce. Dne 7.4.2014 předložili žalovaní otázky na znalce. Dne 23.6.2014 soud ustanovil znalce. Dne 8.10.2014 byl soudu předložen znalecký posudek. Dne 6.11.2014 soud rozeslal znalecký posudek účastníkům. Dne 3.12.2014 soud rozhodl o znalečném. Dne 17.2.2015 bylo znalečné vyplaceno. Dne 14.4.2015 se konalo jednání. Dne 30.7.2015 předložili žalovaní odborné vyjádření. Dne 4.8.2015 se konalo jednání. Dne 27.8.2015 byl soudu doručen návrh otázek na zpracování dodatku k znaleckému posudku. Dne 18.9.2015 soud rozhodl o znalečném. Dne 26.10.2015 soud uložil účastníkům složit zálohu na znalecký posudek. Dne 19.11.2015 soud ustanovil znalce k vypracování znaleckého posudku. Dne 1.12.2015 a 7.1.2016 byly soudu doručeny návrhy na doplnění znaleckého posudku. Dne 2.3.2016 byl soudu předložen znalecký posudek. Dne 7.3.2016 soud rozhodl o znalečném. Dne 16.3.2016 podali žalovaní vyjádření. Soud následně nařídil jednání na den 21.6.2016. Dne 9.5.2016 podal žalobce vyjádření. Jednání, které se mělo konat dne 21.6.2016, bylo na žádost zástupce žalobce odročeno. Dne 24.6.2016 podali žalovaní vyjádření. Soud následně nařídil jednání na den 8.11.2016. Dne 8.11.2016 se konalo jednání. Jednání bylo odročeno za účelem provedení dalších důkazů na den 1.3.2017. Dne 24.1.2017 soud rozhodl o znalečném. Dne 1.3.2017 se konalo jednání. Byl zde vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta. Dne 25.4.2017 podal žalobce proti rozsudku odvolání. Dne 10.5.2017 byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Soudní poplatek byl uhrazen dne 16.5.2017. Dne 6.6.2017 byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne 5.9.2017 odvolací soud napadený rozsudek částečně potvrdil, částečně zrušil. Dne 7.11.2017 soud uložil účastníkům zaplatit zálohu na revizní znalecký posudek. Dne 29.11.2017 žalobce soudu sdělil návrh otázek pro znalce. Dne 10.12.2017 předložili žalovaní návrh otázek pro znalce. Dne 16.2.2018 soud ustanovil znalce. Dne 10.5.2018 byl soudu předložen revizní znalecký posudek. Dne 28.6.2018 soud rozhodl o znalečném. Dne 30.8.2018 bylo znalečné vyplaceno. Dne 8.10.2018 soud nařídil jednání na den 3.3.2019. Jednání bylo následně přesunuto na den 5.3.2019. Dne 5.3.2019 se konalo jednání. Jednání bylo odročeno za účelem závěrečných řečí a vyhlášení rozsudku na den 29.5.2019. Dne 30.4.2019 soud rozhodl o znalečném. Dne 17.5.2019 podal žalobce odvolání proti usnesení o znalečném. Dne 4.7.2019 byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne 25.7.2019 odvolací soud vrátil spis bez věcného vyřízení. Dne 21.8.2019 soud poslal odvolání znaleckému ústavu a vyzval jej předložení doplňku znaleckého posudku. Dne 20.9.2019 byl soudu předložen doplněk znaleckého posudku. Dne 17.10.2019 byl spis předložen odvolacímu soudu, který dne 22.10.2019 napadené rozhodnutí o znalečném změnil. Soud následně nařídil jednání na den 7.4.2020. Jednání, které se mělo konat dne 7.4.2020, bylo z důvodu nouzového stavu a omezeného volného pohybu osob zrušeno. Následně soud nařídil jednání na den 10.6.2020. Jednání bylo na žádost zástupce žalobce odročeno na den 9.9.2020. Dne 9.9.2020 se konalo jednání, na kterém byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta. Dne 23.10.2020 podal žalobce proti rozsudku odvolání. Dne 2.11.2020 soud vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Dne 24.11.2020 byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne 26.1.2021 odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 4.3.2021, čímž řízení skončilo.
6. Podle ust. § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen„ OdpŠk“ /, stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle ust. § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („ úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („ územní celky v přenesené působnosti“).
7. Podle ust. § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.
8. Podle ust. § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle ust. § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.
9. Řízení probíhalo od 14.1.2011 do 4.3.2021, tedy celkem 10 let a 1 měsíc. Soud v řízení neshledal žádné období nečinnosti. Celkovou délku řízení 10 let a 1 měsíc však soud shledává nepřiměřenou a konstatuje, že bylo porušeno právo žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě.
10. Řízení bylo složité, neboť bylo třeba nechat zpracovat dva znalecké posudky a dále revizní znalecký posudek, ve věci se konalo i místní šetření. V řízení se konalo 19 jednání, soud prvního stupně rozhodoval ve věci samé třikrát a soud odvolací též třikrát, když dva rozsudky soudu nalézacího byly odvolacím soudem zrušeny.
11. Žalobce se na celkové délce částečně podílel tím, že jednání, které se konalo dne 10.7.2012, bylo odročeno na žádost účastníků z důvodu mimosoudních jednání. Dále soud na žádost zástupce žalobce odročil jednání, která se měla konat dne 21.6.2016 a 10.6.2020.
12. Vzhledem k tomu, že v případě neprojednání věci v přiměřené lhůtě se vznik nemajetkové újmy u poškozeného předpokládá, zabýval se soud otázkou formy zadostiučinění, a to zejména ve vztahu k významu věci pro účastníka. ESLP ve svých rozhodnutích poukazuje na to, že některá řízení mají pro jeho účastníky zvýšený význam a vyžadují ze strany vnitrostátních orgánů zvláštní či mimořádnou péči. Srovnáním různých typů řízení je možné vysledovat jistou škálu ohledně nutnosti urychleného projednání věci pro účastníka, jak je podávána i rozhodovací činností ESLP. Čelnou příčku zaujímají řízení, v nichž se jedná o omezení osobní svobody osoby, tedy především vazební věci či řízení detenční. Mimořádný význam mají dále věci opatrovnické, pracovněprávní, věci osobního stavu, sociálního zabezpečení, týkající se zdraví či života. Z uvedeného pohledu je pak logicky méně významné řízení ve věcech výše neuvedených. Předmětem řízení byl spor o uložení povinnosti zdržet se rušení žalobce na jeho nemovitostech větvemi stromů umístěných na pozemku ve vlastnictví žalovaných, což nepatří mezi řízení, které by měly pro účastníka vyšší význam. Na druhou stranu v době zahájení řízení bylo žalobci 70 let a řízení bylo skončeno v době, kdy žalobci bylo 80 let, a proto soud hodnotí význam řízení pro žalobce jako vyšší.
13. V souzeném případě by za 10 let a 1 měsíc dlouhé řízení byla základní částka k odškodnění 136 250 Kč, přičemž soud vyšel ze základní částky 15 000 Kč za rok řízení a 1 250 Kč za měsíc (počínaje druhým rokem řízení), když neshledal důvod pro použití částky vyšší. Tuto částku soud korigoval přiměřeným snížením, a to s ohledem na složitost sporu o 40% a s ohledem na zavinění žalobce o 5%. Základní částku soud zároveň zvýšil o 5 % s ohledem na význam řízení pro žalobce. Výslednou částku odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobci nepřiměřenou délkou řízení shledává soud ve výši 81 750 Kč. Ohledně zbylé části žalobu zamítnul.
14. Dále se soud zabýval požadovanými úroky z prodlení. Žalobce dne 10.11.2020 uplatnil nárok u žalované. Posledním dnem šestiměsíční lhůty pro předběžné projednání nároku u žalované bylo 10.5.2021, přičemž od 11.5.2021 se žalovaná ocitla v prodlení, a proto je povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Výše úroku z prodlení ke dni 11.5.2021 činila 8,25% ročně.
15. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky, soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř., podle kterého soud přiznal úspěšnému žalobci právo náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 000 Kč a nákladech právního zastoupení. Tarifní hodnotu soud určil částkou 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.1.2014 sp. zn. 30 Cdo 3378/2013). Odměnu advokáta soud stanovil dle § 7 bod 5. advokátního tarifu za 2 úkony á 3 100 Kč (příprava a převzetí zastoupení a podání žaloby) dle § 11 odst. 1, písm. a) a d) advokátního tarifu. K odměně advokáta náleží i paušální náhrada hotových výdajů za 2 úkony právní služby á 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. K odměně náleží i 21% DPH, neboť advokát je plátcem této daně. Za předběžné uplatnění nároku odměna nenáleží (§ 31 odst. 4 OdpŠk). Celkem náklady žalobce činí 10 228 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.