43 C 73/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Luďka Pilného a přísedících PhDr. Jiřího Javorského, CSc. a Mgr. Evy Vozábové ve věci žalobce: Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A zastoupený Jméno žalobce B , advokátem sídlem Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená Jméno Zástupce , advokátem sídlem Anonymizováno o zaplacení 54 739,50 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 54 739,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% z částky 54 739,50 Kč od 2. 3. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 26 136 Kč, k rukám , Jméno Zástupce, , advokáta, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 22. 4. 2024 domáhal po žalované zaplacení shora uvedené částky představující náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou v rozsahu 12 dnů. Mezi žalobcem a žalovanou byl pracovní smlouvou ze dne 13. 12. 2021 uzavřen pracovní poměr, a to na dobu určitou 1 roku s nástupem od 1. 1. 2022. Ze strany žalované bylo dne 29. 11. 2022 žalobci oznámeno, že vznikly tzv. překážky na straně zaměstnavatele s tím, že tyto budou trvat až do konce roku 2022, tj. do skončení pracovního poměru. Za celou dobu trvání pracovního poměru čerpal žalobce pouze 1 týden dovolené, tedy 5 pracovních dnů. Po odečtení vyčerpané dovolené tedy zůstal žalobci nárok na dovolenou v celkovém zůstatku 4 týdnů, tedy 20 pracovních dní. Žalobci měla být proplacena dovolená v celkovém rozsahu 20 dní, přičemž skutečně proplaceno bylo pouze 8 dní. Žalobce tak má za žalovanou pohledávku ve výši 54 739,50 Kč, která odpovídá neproplaceným 12 dnům dovolené. Žalobce se se svým nárokem obracel opakovaně na žalovanou, avšak bezvýsledně.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že žalobou uplatněný nárok ani zčásti neuznává. Potvrdila, že pracovní poměr žalobce k žalované vznikl dne 1. 1. 2022 a skončil dne 31. 12. 2022, že v roce 2022 vznikl žalobci nárok na dovolenou v rozsahu 5 týdnů, že v listopadu 2022 byla nadřízenou žalobce paní , jméno FO, , , Anonymizováno, a že žalovaná vyplatila žalobci v souvislosti se skončením pracovního poměru náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou v rozsahu 8 dnů. Žalovaná popřela, že by žalobci bylo oznámeno dne 29. 11. 2022, že překážky v práci na straně zaměstnavatele budou trvat až do konce roku 2022, tj. do skončení pracovního poměru, že žalobce vyčerpal pouze 5 dní dovolené v srpnu 2022, a že žalobci zůstala nevyčerpaná dovolená v rozsahu 4 týdnů. Žalobce byl dle žalované organizačně zařazen do divize , Anonymizováno, , jeho pracovní pozice , Anonymizováno, byla přímo podřízena pozici , Anonymizováno, . Vzhledem k tomu, že nemělo dojít k prodloužení pracovního poměru žalobce a před skončením pracovního poměru již žalovaná nepotřebovala přidělovat žalobci práci, nechala nadřízená žalobce, , jméno FO, , řešit všechny záležitosti související s rozvázáním pracovního poměru , Anonymizováno, , které disponovalo patřičnými oprávněními řešit tyto záležitosti včetně nařízení dovolené před skončením pracovního poměru. Při osobním jednání konaném dne 29. 11. 2022, , jméno FO, , , Anonymizováno, , za přítomnosti pana , jméno FO, působícího tehdy na pozici , Anonymizováno, , předala dle žalované žalobci dokument , Anonymizováno, ze dne 29. 11. 2022 podepsané paní , jméno FO, , , Anonymizováno, , kterým žalovaná zastoupená paní , jméno FO, , určila čerpání dovolené žalobci na dobu od 14. 12. do 31. 12. 2022 v rozsahu celkem 12 pracovních dnů. , jméno FO, byla dle žalované výslovně zmocněna žalovanou dne 1. 7. 2022 zastupovat žalovanou ve všech pracovněprávních vztazích v oddělení , Anonymizováno, . Žalovaná evidovala nepřítomnost žalobce v práci z důvodu dovolené ve dnech od 22. – do 26. 8. 2022, tj. v rozsahu 5 směn, z důvodu dovolené ve dnech 14. – 31. 12. 2022, tj. v rozsahu 12 směn z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele od 30. 11. do 13. 12. 2022, tj. v rozsahu 10 směn. Vzhledem k tomu, že z celkového ročního nároku na dovolenou v rozsahu 200 hodin, žalobce vyčerpal 136 hodin, postupovala žalovaná správně, když žalobci vyplatila náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou v rozsahu 64 hodin (8 směn).

3. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový děj.

4. Dne 12. 12. 2021 uzavřel žalobce se žalovanou pracovní smlouvu, dle které se strany dohodly, že žalobce bude u žalované zaměstnán počínaje 1. 1. 2022 jako , Anonymizováno, , a to do 31. 12. 2022. Pracovní doba žalobce činila 40 hodin s tím, že její rozvržení se řídí předpisy žalované. Strany se dále dohodly, že za vykonanou práci obdrží žalobce měsíční mzdu sjednanou v dohodě o mzdě. V dohodě o flexibilním pracovním uspořádání se žalobce dne 13. 12. 2021 se žalovanou dohodly, že žalobce může vykonávat sjednaný druh práce v souladu s interní směrnicí o flexibilním pracovním uspořádání žalované i z jiného místa než je jeho obvyklé pracoviště, a to místa na adrese , adresa, (viz pracovní smlouva ze dne 13. 12. 2021, dohoda o flexibilním pracovním uspořádání ze dne 13. 12. 2021).

5. Dle směrnice č. , Anonymizováno, , pracovní řád, vydané dne 1. 10. 2015 a účinné od 1. 10. 2015 tato rozvádí příslušná ustanovení právních předpisů týkajících se pracovněprávních vztahů, zejména zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění a v rámci zákonných limitů tyto právní předpisy doplňuje a upřesňuje podle zvláštních podmínek společností , právnická osoba, , právnická osoba, , , Jméno žalované, , , právnická osoba, , , právnická osoba, a , právnická osoba, a v souladu s výše uvedeným stanovuje některá základní práva a povinnosti zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců společností , Jméno žalované, , , právnická osoba, , , právnická osoba, a , právnická osoba, Přímým nadřízeným je dle směrnice vedoucí zaměstnanec, která je v hierarchii nejblíže nadřízený zaměstnanci. Podle bodu 6.11.1. směrnice se stanovuje dovolená za kalendářní rok v délce o 1 týden delší než je základní výměra dovolené stanovená zákonem, tj. 5 týdnů dovolené. Podle bodu 6.11.4. podává zaměstnanec žádost o dovolenou přímému nadřízenému prostřednictvím elektronického systému. Žádost o dovolenou delší než jeden kalendářní týden musí být podána a odsouhlasena přímým nadřízeným minimálně dva týdny před plánovaným počátkem dovolené, nedohodnou-li se zaměstnanec a přímý nadřízený jinak. Nařízenou dobu čerpání dovolené je přímý nadřízený povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době. Přímou nadřízenou žalobce byla dle organizační struktury žalované, části , Anonymizováno, , paní , jméno FO, , , Anonymizováno, a její přímou nadřízenou byla paní , jméno FO, , , Anonymizováno, (viz směrnice č. , Anonymizováno, , pracovní řád, vydaná dne 1. 10. 2015 a účinná od 1. 10. 2015, organizační struktura žalované).

6. Dne 1. 7. 2022 zmocnila žalovaná , jméno FO, , aby žalovanou zastupovala ve všech pracovněprávních vztazích v oddělení , Anonymizováno, , a to v rozsahu dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. , jméno FO, zmocnění přijala v plném rozsahu dne 1. 7. 2022 (viz plná moc, na základě které žalovaná zmocnila , jméno FO, k zastupování žalované ve všech pracovněprávních vztazích v oddělení , Anonymizováno, , a to v rozsahu dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce).

7. Dle dokumentu označeného jako , Anonymizováno, , který byl dle záhlaví adresován žalovanou žalobci, bylo žalobci podle § 217 zákoníku práce určeno čerpání dovolené na dobu od 14. 12. 2022 do 31. 12. 2022, tj. celkem 12 pracovních dnů. Dokument je datován dnem 29. 11. 2022 a za žalovanou je podepsán , jméno FO, , , Anonymizováno, (viz dokument ze dne 29. 11. 2022 označený jako určení čerpání dovolené zaměstnavatelem, podepsaný za zaměstnavatele , jméno FO, , , Anonymizováno, ).

8. Žalobce dle výkazu odpracovaných směn zpracovaného žalovanou v roce 2022 čerpal dovolenou od 22. 8. 2022 do 26. 8. 2022 a od 14. 12. 2022 do 30. 12. 2022 a v období od 30. 11. 2022 do 13. 12. 2022 u něj byly evidovány překážky v práci na straně zaměstnavatele (viz výkaz odpracovaných směn zpracovaných žalovanou ve vztahu k žalobci a roku 2022).

9. Žalobce v červenci 2022 odpracoval 152 hodin, přičemž mu byla stanovena hrubá mzda ve výši 100 000 Kč. V srpnu 2022 žalobce odpracoval 144 hodin, čerpal dovolenou v rozsahu 40 hodin, přičemž mu byla stanovena hrubá mzda ve výši 101 338 Kč. V září 2022 žalobce odpracoval 168 hodin, přičemž mu byla stanovena hrubá mzda ve výši 100 000 Kč (viz výplatní lístky žalobce za měsíce červenec 2022, srpen 2022 a září 2022).

10. Přípisem ze dne 23. 12. 2022 požádal žalobce žalovanou o proplacení nevyčerpané dovolené v rozsahu 20 dnů s tím, že za celou dobu pracovního poměru čerpal pouze 1 týden dovolené. Odkázal na interní předpis žalované, a to směrnici č. , Anonymizováno, , pracovní řád, dle jejíhož bodu 6.11.4 je přímý nadřízený povinen nařízenou dobu čerpání dovolené písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době. Dále poukázal na to, že s ohledem na to, že jeho přímou nadřízenou je po odchodu , tituly před jménem, , jméno FO, paní , jméno FO, , , Anonymizováno, a současně vzhledem k tomu, že z její strany nebyl adresátem žádného právního jednání vztahujícímu se k dovolené ani neuzavřel s žalovanou žádnou dohodu týkající se čerpání dovolené, nemůže považovat za platné jakékoliv jiné právní jednání týkající se nařízení dovolené. Přípisem ze dne 13. 2. 2023 žalobce v reakci na dopis žalované ze dne 12. 1. 2023 s odkazem na § 4a zákoníku práce a směrnici č. , Anonymizováno, , pracovní řád, zopakoval, že ze strany přímé nadřízené paní , jméno FO, nebyl adresátem žádného právního jednání vztahujícímu se k dovolené ani neuzavřel s žalovanou žádnou dohodu týkající se čerpání dovolené, v důsledku čehož nemůže považovat za platné jakékoliv jiné právní jednání týkající se nařízení dovolené, a vyzval žalovanou k úhradě částky 54 739,50 Kč ve lhůtě 7 dnů od doručení přípisu. , jméno FO, , , Anonymizováno, reagovala přípisem ze dne 2. 3. 2013, ve kterém uvedla, že žalovaná stále trvá na svém tvrzení ze dne 12. 1. 2023, že požadavku žalobce nelze vyhovět, protože nárok na dovolenou v rozsahu 12 pracovních dnů byl žalobcem vyčerpán v souladu s tím, jak bylo čerpání dovolené žalovanou platně určeno ve dnech 14. 12. 2022 až 31. 12. 2022 (viz přípis žalobce ze dne 23. 12. 2022 adresovaný žalované ve věci žádosti o proplacení nevyčerpané dovolené, přípis žalobce ze dne 13. 2. 2023 adresovaný žalované ve věci předžalobní výzva, přípis , jméno FO, , , Anonymizováno, ze dne 2. 3. 2023 adresovaný žalobci ve věci odpověď na žádost o proplacení nevyčerpané dovolené ze dne 13. 2. 2023).

11. Svědek , jméno FO, při svém výslechu uvedl, že ví, z jakého důvodu se měl dostavit k jednání, neboť mu telefonoval kolega z právního oddělení. Kolega mu neříkal, jakým způsobem má u jednání vypovídat. Ptal se ho, jestli si vybavuje danou situaci. Termín jednání se rovněž dozvěděl od předmětného kolegy. Předvolání si do jednání nevyzvedl. Kontaktovala ho matka, která mu sdělila, že má nějakou poštu. Kolega mu nastínil situaci, že se na jednání bude řešit rozvázání pracovního poměru se žalobcem. Svědek stále pracuje u žalované a v předmětné době pracoval na pozici , Anonymizováno, . Připravoval zejména pracovní smlouvy, řešil tzv. on-boarding ve vztahu k nově přijímaným lidem. V předmětné době mohli mít přibližně 550-580 zaměstnanců. Ve vztahu k žalobci si pamatoval, že ho na chodbě oslovila paní , jméno FO, , jestli by mohl jít s ní, že žalobci jde předat nějaké papíry. Svědek šel. Byl toliko v roli svědka. Nevěděl, co konkrétně paní , jméno FO, žalobci předávala. Průběh schůzky byl dle svědka velice rychlý, trvala 1-2minuty. Sedli si společně do zasedací místnosti, paní , jméno FO, předložila žalobci nějaké listiny k podpisu. Žalobce v té souvislosti uvedl dle svědka něco ve smyslu, že si nic přebírat nebude, že nic podepisovat nebude. Po schůzce mu paní , jméno FO, bezprostředně říkala, že dokumenty bude muset asi poslat poštou, že to bude, jako kdyby si dokumenty převzal. Svědek věděl, že si žalobce žádné dokumenty ze zasedací místnosti neodnesl, ačkoliv si je mohl vzít. Určitě se na ně dle svědka podíval. Svědek nevěděl, kolik dokumentů bylo panu žalobci předloženo. Pro svědka se jednalo o značně nestandardní situaci. Svědek nic nepodepisoval. K předmětnému jednání, kterému byl přítomen společně s paní , jméno FO, , mohlo dle svědka dojít někdy na jaře či v létě roku 2022, ale nebyl si jistý. Jednání se účastnili toliko ve třech. Byl pouze u jednoho dalšího takového jednání. Svědek si vzpomněl, že připravoval pro všechny business partnery, včetně paní , jméno FO, , nějaké moci, a to k těmto aktům, respektive k těmto jednáním. Svědek věděl, že vyhotovoval i dokumenty pro paní , jméno FO, s tím, že tato měla na starosti právní oddělení a , Anonymizováno, . Dokumenty, které připravoval, obsahovaly dle svědka i jméno paní , jméno FO, , kdy mohla být uvedena například jako předávající osoba. Svědek potvrdil, že čerpání nevyčerpané dovolené se řešilo tak, že pokud měl někdo nevybranou dovolenou, tak bylo do smluv zakotveno ustanovení, že si zaměstnanci mají vybrat dovolenou před ukončením pracovního poměru. Dle svědka však mohlo dojít i k tomu, že obdobné ustanovení bylo na samostatném papíře.

12. Svědkyně , jméno FO, při svém výslechu uvedla, že aktuálně není v žádném vztahu k účastníkům řízení. Před jednáním hovořila s právní zástupkyní žalované v tom směru, že se jí ptala na průběh události, která má být předmětem výslechu. Právní zástupkyně jí neříkala, jakým způsobem má u jednání vypovídat. Svědkyně byla zaměstnankyní žalované, kde pracovala na pozici , Anonymizováno, . Její pracovní poměr skončil v září 2023. Měla na starosti oddělení a zejména jejich manažery. Starala se o rozvoj, resp. řešila nábor nových pracovníků. Současně jednala i se zaměstnanci, kdy ve vztahu k těmto mohla vyhotovovat i dokumenty. Žalobce zná. Věděla, že měl pracovní poměr na dobu určitou. Dle svědkyně měl končit na konci roku 2022. Od jeho manažerky dostala pokyn, aby mu byla nařízena dovolená. Všichni oprávnění zaměstnanci byli v tu dobu dle svědkyně mimo budovu, a proto dovolenou žalobci nařídila svědkyně, a to na základě plné moci, kdy se tato plná moc vztahovala na dvě oddělení. Na základě plné moci byla oprávněna předávat a podepisovat pracovněprávní dokumentaci. Určení dovolené bylo dle svědkyně zpracováno písemně. Dle jejího názoru se jednalo o jednu listinu. K této připojila svůj podpis. Došlo k tomu dle svědkyně na konci listopadu, kdy čerpání dovolené bylo nařízeno žalobci v prosinci. Dle svědkyně se jednalo o jednostranný akt. Požádala v té souvislosti kolegu , jméno FO, , který byl u předání žalobci přítomen. Od té doby žalobce již neviděla ani s ním nekomunikovala. Obdobné nařízení dovolené byla u žalované dle svědkyně běžná praxe, tedy že zůstatek dovolené měl být vyčerpán do konce pracovního poměru. Pokud měla svědkyně popsat, kde došlo k předmětnému jednání s panem žalobcem, uvedla, že se jednalo o otevřený prostor v patře, firemní kavárnu s místy k sezením, kde docházelo formálním i neformálním schůzkám. Nejednalo se o zasedačku. Žalobce seděl dle svědkyně v kavárně s kolegou, svědkyně mu dokument v přítomnosti kolegy , jméno FO, předala. Jednání proběhlo dle svědkyně v řádu minut. Kolega žalobce byl nákupčím. Dle svědkyně se jednalo o vyššího muže s kratšími vlasy ve věku 40–50 let. Nosil košile s krátkým rukávem. Se žalobcem spolu trávili hodně času. Pracoval u žalované déle, než žalobce. Dle svědkyně to mohlo být okolo dvou let. Předání dokumentu žalobce dle svědkyně nepotvrzoval. Nevěděla, kolik vyhotovení předmětné listiny měla k dispozici. Měla za to, že snad dvě, a že si jedno vyhotovení žalobce odnesl. Plná moc nebyla předkládána současně s předmětným dokumentem. Svědkyně žalobci následně dokument nezasílala, ani o tom v průběhu schůzky, případně s panem , jméno FO, , nehovořila. Jednání se žalobcem proběhlo dle svědkyně v odpoledních hodinách. Ve vztahu k předání nevyhotovovali žádný dokument, který by následně podepisovali. Nadřízenou svědkyně byla paní , jméno FO, . Současně v této věci spolupracovala s paní , jméno FO, , která jí dala pokyn ten samý den, a to elektronicky přes , Anonymizováno, . Dle svědkyně se jednalo o první případ, kdy předávala dokument nařizující čerpání dovolené. Při nařizování dovolené řešili překážky v práci, neboť museli přihlédnout ke 14denní lhůtě. Toto řešila se svojí nadřízenou, , jméno FO, a s paní , jméno FO, . S ohledem na 14denní lhůtu musel být žalobce dle svědkyně nejprve na překážkách v práci na straně zaměstnavatele, a teprve po uplynutí 14denní lhůty mu mohla být nařízena dovolená. Ve vztahu k nařízení dovolené bylo svědkyni sděleno, že toto musí být provedeno písemně, s tím, že to nemusí být podepsané od příjemce. Proto ani žalobce nežádala, aby dokument podepsal. Pokud byl svědkyni předložen dokument ze dne 29. 11. 2022 označený jako určení čerpání dovolené zaměstnavatelem, tento poznala s tím, že jej připravovala ve spolupráci s externí právní kanceláří. Dle svědkyně se jedná o předmětný dokument, který žalobci předávala v kavárně za účasti pana , jméno FO, . Pokud byla svědkyni předestřena plná moc ze dne 1. 7. 2022, uvedla, že se jedná o plnou moc, na základě které byla oprávněna v dané souvislosti jednat. Svědkyně měla za to, že ve vztahu k oznámení o překážkách v práci na straně zaměstnavatele písemný dokument vyhotovován nebyl. Pokud byla svědkyni předestřena výpověď pana , jméno FO, , uvedla, že pokud pan , jméno FO, uváděl, že jednání proběhlo v zasedací místnosti, kam si měli společně sednout, tak neví, z jakého důvodu toto sděloval. Pokud měl dále uvést, že měla sdělit, že svědkyně bude muset dokumenty doručit žalobci, a že to ještě může být komplikované, tak toto si nevybavovala. Svědkyně věděla, že panu žalobci ještě nějaká dovolená zbývala, že se čerpání nepodařilo nařídit v rozsahu celé dovolené, která mu zbývala. Svědkyně v závěru svého výslechu ještě sama uvedla, že předání čerpání dovolené pro ni byla značně stresová situace. Pokud jí byla předestřena výpověď pana , jméno FO, , přišlo jí zpětně zvláštní, že by žalobci předávala předmětný dokument před jeho kolegou. Věděla však, že tam určitě v předmětný den v kavárně s kolegou seděli, kdy kavárna byla v bezprostřední blízkosti zasedací místnosti, tudíž připustila možnost, že se to teoreticky mohlo odehrát tak, jak uvedl pan , jméno FO, , to znamená v zasedací místnosti.

13. Podle ust. § 4 zákoníku práce se pracovněprávní vztahy řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů.

14. Podle ust. § 217 odst. 1 zákoníku práce určuje dobu čerpání dovolené zaměstnavatel, není-li dále stanoveno jinak. Při určení čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen přihlížet vedle provozních důvodů též k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne jinak. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.

15. Podle ust. § 222 odst. 2 zákoníku práce přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou pouze v případě skončení pracovního poměru. Dle odst. 3 předmětného ustanovení jestliže vznikne zaměstnanci právo na náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou nebo její část, tato náhrada přísluší ve výši průměrného výdělku.

16. Dle ust. § 352 zákoníku práce se průměrným výdělkem zaměstnance rozumí průměrný hrubý výdělek, nestanoví-li pracovněprávní předpisy jinak.

17. Dle ust. § 353 odst. 1 zákoníku práce zjistí zaměstnavatel průměrný výdělek z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Dle odst. 2 předmětného ustanovení se za odpracovanou dobu považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat.

18. Dle ust. § 354 odst. 1 zákoníku práce není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí.

19. Dle ust. § 356 odst. 1 zákoníku práce se průměrný výdělek zjistí jako průměrný hodinový výdělek.

20. Dle ust. § 161 občanského zákoníku kdo právnickou osobu zastupuje, dá najevo, co ho k tomu opravňuje, neplyne-li to již z okolností. Kdo za právnickou osobu podepisuje, připojí k jejímu názvu svůj podpis, popřípadě i údaj o své funkci nebo o svém pracovním zařazení.

21. Dle ust. § 163 občanského zákoníku náleží statutárnímu orgánu veškerá působnost, kterou zakladatelské právní jednání, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu právnické osoby.

22. Dle ust. § 441 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec. Dle odst. 2 předmětného ustanovení uvede zmocnitel rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. Netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě. Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc. Vyžaduje-li se pro právní jednání forma veřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem.

23. Na základě zjištěného skutkového závěru a s přihlédnutím ke shora uvedené právní úpravě nalézací soud posuzoval, zda žalobci vznikl žalobou uplatněný nárok. Mezi účastníky bylo v řízení nesporné, že žalobce pracoval pro žalovanou od 1. 1. 2022 na pozici , Anonymizováno, , že jeho přímou nadřízenou byla v listopadu 2022 paní , jméno FO, , , Anonymizováno, , že jeho pracovní poměr skončil dne 31. 12. 2022, že mu v roce 2022 vznikl nárok na dovolenou v rozsahu 5 týdnů, a že mu žalovaná vyplatila v souvislosti se skončením pracovního poměru náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou v rozsahu 8 dnů. Sporným mezi účastníky zůstalo, zda byly žalobci žalovanou oznámeny dne 29. 11. 2022 překážky v práci na straně zaměstnavatele s tím, že tyto budou trvat do skončení jeho pracovního poměru, a zda bylo žalobci dne 29. 11. 2022 oprávněnou osobou jednající za žalovanou určeno čerpání dovolené v období od 14. 12. 2022 do 31. 12. 2022 v rozsahu 12 pracovních dnů. Žalobce byl s ohledem na své tvrzení, že mu byly žalovanou oznámeny dne 29. 11. 2022 překážky v práci na straně zaměstnavatele s tím, že tyto budou trvat do skončení jeho pracovního poměru, na jednání konaném dne 23. 9. 2024 nalézacím soudem v souladu s ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. vyzván, aby doplnil, kdy, kým a jakou formou byly žalobci oznámeny tvrzené překážky v práci na straně zaměstnavatele. Žalobce podáním ze dne 8. 10. 2024 doplnil, že mu byly překážky v práci oznámeny písemnou formou ze strany , jméno FO, , pracovnice , Anonymizováno, , přičemž k oznámení došlo z její strany předáním písemnosti ze dne 29. 11. 2024. Písemnost obsahovala dle žalobce pouze oznámení o tom, že došlo k výskytu překážek na straně zaměstnavatele, které budou trvat až do konce roku. Písemnost neobsahovala dle žalobce žádné zplnomocnění, pověření či jiný dokument, ze kterého by vyplývalo, že by předávající zastupovala jakoukoliv osobu. K prokázání svého tvrzení označil žalobce dopis ze dne 29. 11. 2024 s tím, že jej nemá k dispozici a že by jej měla mít žalovaná, pokud tvrdí, že obsah byl jiný. Žalovaná v návaznosti v podání ze dne 11. 11. 2024 uvedla, že se jí nepodařilo dohledat dopis, kterým byly žalobci překážky v práci nařízeny a současně, že překážky zaznamenala v dříve založeném výkazu odpracovaných směn žalobce. Svědkyně , jméno FO, ve vztahu k oznámení překážek v práci žalobci uvedla, že má za to, že ve vztahu k tomuto nebyl vyhotovován písemný dokument a že neví, zda to řešila. Současně však uvedla, že žalobci předávala dokument datovaný dnem 29. 11. 2022, který zpracovala, podepsala a který určil žalobci čerpání dovolené v období od 14. 12. 2022 do 31. 12. 2022. Svědek , jméno FO, sice potvrdil, že byl společně se , jméno FO, přítomen předání nějakých dokumentů žalobci, nicméně okolnosti předání popsal částečně odlišně, když uvedl, že k předložení dokumentů žalobci došlo v zasedací místnosti a že poté, kdy žalobce odmítl potvrdit převzetí dokumentů, měla , jméno FO, svědkovi sdělit, že bude muset dokumenty doručit žalobci a že by to ještě mohlo být komplikované. V řízení tak vyvstala pochybnost, zda byl žalobci dokument určující čerpání dovolené skutečně , jméno FO, předložen k převzetí. Na základě dalšího z provedených důkazů, a to přípisu žalobce ze dne 23. 12. 2022 ve věci žádosti o proplacení nevyčerpané dovolené, dospěl soud prvního stupně k závěru, že , jméno FO, v přítomnosti svědka , jméno FO, dne 29. 11. 2022 určení dovolené žalobci oznámila, respektive mu listinu Určení čerpání dovolené zaměstnavatelem ze dne 29. 11. 2022 k převzetí předložila. Žalobce totiž v předmětném přípisu již před skončením pracovního poměru poukazoval na bod 6.11.4 Směrnice č. , Anonymizováno, , pracovní řád, dle kterého je nařízenou dobu čerpání dovolené přímý nadřízený povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době, přičemž zdůraznil, že ze strany přímé nadřízené, paní , jméno FO, , nebyl adresátem žádného právního jednání vztahujícímu se k dovolené ani neuzavřel se žalovanou žádnou dohodu týkající se čerpání dovolené s tím, že nemůže považovat za platné jakékoli jiné právní jednání týkající se nařízení dovolené. V situaci, kdy by byly žalobci dne 29. 11. 2022 toliko oznámeny jím tvrzené překážky v práci na straně zaměstnavatele, neměl by důvod poukazovat na příslušnou úpravu nařízení doby čerpání dovolené a osobu, která je k tomuto jednání za žalovanou oprávněna. Lze předpokládat, že žalobce by v takové situaci vyzval žalovanou k proplacení náhrady mzdy za nevyčerpanou dovolenou až po skončení pracovního poměru u žalované, kdy by zjistil, že mu náhrada mzdy nebyla vyplacena v rozsahu odpovídajícímu nevyčerpané dovolené. Obsah přípisu ze dne 23. 12. 2022 svědčí pro závěr, že žalobce, jakožto osoba právně vzdělaná, měl především v úmyslu zpochybňovat oprávnění paní , jméno FO, k určení čerpání dovolené žalobci. Shodným způsobem je žalobcem argumentováno i v podané žalobě. Žalobce současně nepřímo zpochybnil oprávnění , jméno FO, k určení čerpání dovolené, když opakovaně uvedl, že jedinou oprávněnou osobou k nařízení dovolené byla paní , jméno FO, , nicméně zcela pominul oprávnění , jméno FO, k oznámení překážek v práci na straně zaměstnavatele žalobci, které bylo ve vztahu k němu dle závěrů žalobce účinné. I tato skutečnost dle přesvědčení nalézacího soudu svědčí o nepoctivém úmyslu žalobce. Pokud jde o samotné oprávnění , jméno FO, k nařízení čerpání dovolené žalobci, nemůže, jak vyplývá z ust. § 163 občanského zákoníku, interní předpis omezit oprávnění statutárního orgánu. Jestliže tedy statutární orgán žalované zmocnil dne 1. 7. 2022 , jméno FO, , aby žalovanou zastupovala ve všech pracovněprávních vztazích v oddělení , Anonymizováno, , a to v rozsahu dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění, byla jmenovaná oprávněna žalobci za žalovanou čerpání dovolené nařídit. Určení doby čerpání dovolené bylo tudíž žalobci žalovanou oznámeno platně.

24. Soud prvního stupně na základě shora uvedeného rekapituluje, že vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že žalobci bylo dne 29. 11. 2022 žalovanou platně oznámeno určení čerpání dovolené v období od 14. 12. 2022 do 31. 12. 2022, nárok uplatněný žalobou žalobci nevznikl. Z tohoto důvodu byla žaloba v plném rozsahu výrokem I. zamítnuta. V situaci, kdy žalobou uplatněný nárok žalobci nevznikl, neposuzoval již nalézací soud výši tohoto nároku.

25. O náhradě nákladů řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když procesně úspěšná žalovaná má právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložila a které jsou představovány odměnou advokáta za 6 úkonů právní služby á 3 300 Kč, paušální náhradou hotových výdajů advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. á 300,- Kč za 6 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, sepis odůvodnění odporu, účast na jednání soudu dne 23. 9. 2024, účast na jednání soudu dne 21. 10. 2024, účast na jednání soudu dne 13. 12. 2024 přesahujícím dvě hodiny), a DPH ve výši 21%, celkem 26 136 Kč.