43 C 80/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Luďkem Pilným ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupeného advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupené advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 264 366 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 264 366 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 264 366 Kč od 2.6.2020 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 92 564,60 Kč, k rukám [titul] [jméno] [příjmení], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobce se na žalované domáhal zaplacení shora uvedené částky s tím, že předmětná částka představuje pojistné plnění vyplacené poškozenému [právnická osoba] v souvislosti se škodou, která poškozenému vznikla v důsledku prasknutí přívodní hadičky k umyvadlu v nebytových prostorách, které měla v rozhodné době v nájmu žalovaná. K prasknutí hadičky došlo dne 16.1.2019 ve 3. NP domu na adrese [adresa]. V důsledku toho protekla voda do nebytových prostor ve 2. NP domu, které měla pronajaty společnost [právnická osoba] V těchto prostorách došlo k poničení vybavení kanceláře a dalších movitých věcí, které se tu nacházely. Celková skutečná škoda a náklady na uvedení prostor do předchozího stavu byly vyčísleny na částku 269 226 Kč. Z titulu pojistné smlouvy [číslo] o odpovědnosti za škodu z držení nemovitosti vyplatil žalobce poškozenému pojistné plnění ve výši 264 366 Kč. Žalobci vznikl nárok na vyplacení toho, co za žalovanou plnil, tedy na náhradu vyplaceného pojistného plnění ve výši 264 366 Kč. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě této částky ve lhůtě třiceti dnů předžalobní výzvou dne 9.4.2020. V reakci na zaslanou výzvu žalovaná odpovědnost za vzniklou škodu odmítla.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Odkázala na svoji reakci na výzvu žalobce ze dne 9.4.2020, kde uvedla, že okolnosti případu nepotvrzují, že by za škodu měla odpovídat právě žalovaná. Žalovaná měla jednotku [číslo] ve 3. nadzemním podlaží domu na adrese [adresa] v nájmu od 12.9.2018. Předmět nájmu měl být na počátku nájemního poměru ve stavu způsobilém užívání pro sjednaný účel nájmu. Po čtyřech měsících užívání předmětu nájmu, tedy po velmi krátké době užívání, a po ujištění, že je předmět nájmu při zahájení nájmu v pořádku, neměla žalovaná žádný rozumný důvod kontrolovat stav předmětu nájmu do té míry, aby mohla zjistit případné poškození hadičky přívodu vody pod umyvadlem. Navíc byla hadička zakrytá porcelánovou nohou umyvadla. Hadička před nečekaným prasknutím nijak nesákla ani nejevila zjevné známky poškození. Na její stáří či na zhoršený stav nebyla žalovaná nijak upozorněna. Před prasknutím hadičky, ke kterému došlo v nočních hodinách, nebyly patrné sebemenší známky nějakého předchozího poškození. Jen pronajímateli mohlo a mělo být známo, jak je hadička stará a v jakém je stavu. Po nájemci lze sotva při běžném fungování požadovat, aby si předmět nájmu prověřoval do té míry, že bude zjišťovat historii jednotlivých komponentů. Jako nájemce měla žalovaná navíc zakázáno cokoli na předmětu nájmu měnit či upravovat. Žalobce dle žalované ani v žalobě neuvedl, v čem mělo spočívat zanedbání dohledu žalované nad hadičkou, která byla součástí předmětu nájmu a příslušenství budovy, jejímž vlastníkem byla a je osoba od žalované rozdílná. Podle žalované lze po nájemci nebytového prostoru krátce po vzniku nájmu sotva spravedlivě požadovat nějaké technické zkoušky, popř. aby prováděl mimořádné průběžné prohlídky předmětu nájmu. Navíc si žalovaná neumí představit, v čem by dohled nad jinak běžnému pozorovateli skrytou hadičkou měl spočívat.

3. Po zhodnocení zjištěných skutečností dospěl nalézací soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Dne 11.9.2018 uzavřela společnost [právnická osoba] se žalovanou nájemní smlouvu, přičemž předmětem nájmu byl dle čl. I. nebytový prostor – jednotka [číslo] o velikosti plochy 72 m2 nacházející se v 3NP domu [adresa], ulice [ulice] [anonymizována dvě slova], [obec a číslo] žalovanou. Dle čl. III. byla nájemní smlouva uzavřena na dobu určitou od 12.9.2018 do 31.8.2019. Dle čl. V. nájemní smlouvy byl pronajímatel povinen odevzdat nebytový prostor žalované ve stavu způsobilém smluvenému užívání a zajistit jí plný a nerušený výkon práv spojených s jeho užíváním. Žalovaná prohlásila, že si předmět nájmu dobře prohlédla a je si plně vědoma, v jakém stavu se nachází. Žalovaná byla povinna hradit si drobné opravy související s užíváním pronajatých nebytových prostor a náklady spojené s běžnou údržbou. Dále byla žalovaná povinna oznámit pronajímateli potřebu těch oprav, které má pronajímatel provést a umožnit jejich provedení., jinak odpovídala za škodu, která by nesplněním této povinnosti vznikla. Žalovaná byla povinna uzavřít pojištění své podnikatelské činnosti a pojištění zodpovědnosti vůči třetí osobě v dostatečném rozsahu a výši a po celou dobu nájmu ho takto aktuálně udržovat (viz nájemní smlouva uzavřená mezi [právnická osoba] a žalovanou dne 11.9.2018).

4. Přípisem ze dne 9.4.2020 vyzval právní zástupce žalobce žalovanou k náhradě vyplaceného pojistného plnění ve výši 264 366 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů. Předmětný přípis byl žalované doručen do datové schránky dne 30.4.2020. Přípisem ze dne 6.5.2020 žalovaná uplatněnou pohledávku odmítla jako nedůvodnou (viz Přípis právního zástupce žalobce ze dne 9.4.2020 adresovaný žalované včetně doručenky datové zprávy, přípisu žalované ze dne 6.5.2020 adresovaného právnímu zástupci žalobce).

5. Svědkyně [příjmení] [jméno] pro žalovanou pracovala jako účetní od 1.12.2018 do 1.7.2019, a to na adrese [adresa]. V kanceláři pracovala výlučně s panem [příjmení]. Nikdo další tam nepracoval. Kancelář také někdy zamykala. Při svém odchodu z kanceláře vytahovala kávovar a konvici ze zásuvky. Nic dalšího nečinila, a to ani ve vztahu k vodě. Před víkendem dbala na to, aby byla zavřená okna. Vodu však nezavírala. Prasknutí hadičky zjistila svědkyně tak, že vstoupila do kanceláře, kde před WC objevila nasáklý koberec. V kanceláři bylo rovněž hodně páry. Všichni o prasknutí hadičky dle svědkyně [příjmení] již věděli, neboť k tomu došlo v noci. Prasklou hadičku svědkyně viděla. Jednalo se o gumovou hadičku pod umyvadlem na WC obalenou dle svědkyně textilním pletením. Tato byla částečně přikryta sloupem a byla částečně přístupná. Pokud byly svědkyni předestřeny fotografie na čl. 54 až 55 soudního spisu, k těmto uvedla, že poznává předmětné umyvadlo se sloupem, za kterým byly hadičky částečně ukryty. V momentě kdy se dostavila do kanceláře, tak zde byla prasklá hadička ještě namontovaná. Následně přibližně týden nemohli dle svědkyně předmětné umyvadlo užívat. Žalovaná ve vztahu k tomuto nebyla dle svědkyně pojištěná (viz výslech svědkyně [příjmení] [jméno], fotografie hadiček pod umyvadlem na č.l. 54 a 55 soudního spisu).

6. Přípisem ze dne 23.12.2020 společnost [právnická osoba] soudu sdělila, že dům [adresa] v ulici [ulice] [anonymizována dvě slova] spravovala od 24.10.2016 do 24.6.2019. V tomto období nebyla dle společnosti jednotka [číslo] zásadně opravována ani rekonstruována s výjimkou výměny podlahových krytin v předsíni a obou místnostech a výmalby. V jednotce došlo dle společnosti v lednu 2019 k prasknutí spojovací hadičky pod umyvadlem u WC a k následnému vytopení části prostoru. Instalace byla dle společnosti opravena okamžitě. Se stavem nebytového prostoru byla žalovaná seznámena standardním způsobem při přebírání předmětu nájmu, tzn. nemovitost si prohlédl za účasti správce objektu jednatel p. [příjmení]. Při kontrole e-mailové komunikace a záznamů o činnosti technika se společnosti nepodařilo najít žádný záznam o tom, že by žalovaná v průběhu nájemního vztahu hlásila k předmětné nemovitosti nějaký problém v souvislosti s užíváním nebo stavem nebytového prostoru. Nebytovou jednotku po dobu správy několikrát navštívil správce nemovitosti, který neshledal v péči o prostor ze strany žalované žádné nedostatky (viz Přípis společnosti [právnická osoba] ze dne 23.12.2020).

7. Podle § 2937 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věci měl mít dohled; nelze-li takovou osobu jinak určit, platí, že jí je vlastník věci. Kdo prokáže, že náležitý dohled nezanedbal, zprostí se povinnosti k náhradě.

8. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalobce v souvislosti s prasknutím přívodní hadičky k umyvadlu umístěné v nebytovém prostoru užívaném v rozhodné době žalovanou vyplatil poškozenému pojistné plnění ve výši 264 366 Kč. Sporným však zůstalo, zda je žalovaná povinná vzniklou škodu nahradit, tedy zda měla mít nad prasklou hadičkou dohled a zda případně náležitý dohled zanedbala. Z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že nebytový prostor, ve kterém dne 16.1.2019 přívodní hadička praskla, užívala v předmětné době jakožto nájemce žalovaná. Žalovaná byla dle nájemní smlouvy ze dne 11.9.2018 povinna hradit si drobné opravy související s užíváním pronajatých nebytových prostor a náklady spojené s běžnou údržbou. Dále byla povinna oznámit pronajímateli potřebu těch oprav, které má provést pronajímatel. Z uvedeného tak nepochybně vyplývá, že subjektem, který byl povinný vykonávat nad věcmi umístěnými v pronajatém nebytovém prostoru dohled, byla žalovaná jakožto jejich uživatel. Ve vztahu k vlastnímu výkonu dohledu žalovaná k výzvě soudu uskutečněné na jednáním konaném dne 2.10.2020 uvedla, že kontrola předmětného prostoru, který měla žalovaná pronajat, byla prováděna namátkově vizuálně, a to jak při běžném provozu, tak při úklidu. Provedeným dokazováním však dle přesvědčení soudu nebylo ze strany žalované prokázáno, že náležitý dohled nad přívodní hadičkou, která posléze praskla a způsobila škodu, nezanedbala. Přestože jsou soudu známy nikoliv zcela ojedinělé případy prasklých přívodních hadiček, které jsou využívány jak v komerčních, tak i v soukromých nemovitostech, žalovaná v řízení neprokázala, že by jakýmkoliv způsobem, byť jedinkrát za dobu trvání nájemního vztahu, stav přívodních hadiček vizuálně zkontrolovala. Na základě provedeného dokazování nebylo tudíž možné než učinit závěr, že žalovaná nad přívodní hadičkou náležitý dohled nevykonávala. Jak vyplynulo z výpovědi svědkyně [příjmení], tato při odchodu z kanceláře vytahovala kávovar a konvici ze zásuvky. Nic dalšího svědkyně za účelem předcházení škodám nečinila, a to ani ve vztahu k vodovodní instalaci. Před víkendem dbala na to, aby byla zavřená okna. Přívod vody, ať už do celého pronajatého nebytového prostoru nebo alespoň na WC, však nezavírala. Svědkyně současně potvrdila, že přívodní hadičky byly částečně přístupné. Možnost přístupu ostatně dokládají i žalovanou předložené fotografie, ze kterých je rovněž patrné, že hadičky jsou připojeny na tzv. roháčky, prostřednictvím kterých je možné přívod vody směřující do hadiček uzavřít. I tyto skutečnosti svědčí o tom, že žalovaná minimálně ve vztahu vodovodní instalaci umístěné v pronajatém nebytovém prostoru náležitý dohled nevykonávala, neboť je obecně známým doporučením, aby uživatel před delším opuštěním užívaného prostoru uzavřel přívod vody do tohoto prostoru, a to právě za účelem minimalizace škod vzniklých v důsledku obdobných nahodilých událostí. Pokud tak žalovaná nečinila alespoň před dny pracovního klidu, lze takové jednání označit dle názoru soudu za zanedbání náležitého dohledu.

9. S ohledem na veškeré shora uvedené závěry soud žalobě v plném rozsahu výrokem I. vyhověl.

10. Vzhledem k tomu, že byl žalobce se svým nárokem úspěšný, vzniklo mu rovněž právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním příslušné pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to ve smyslu ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob.

11. Nad rámec uvedeného soud poukazuje na povinnost žalované vyplývající z nájemní smlouvy, a to uzavřít pojištění své podnikatelské činnosti a pojištění zodpovědnosti vůči třetí osobě v dostatečném rozsahu a výši a po celou dobu nájmu ho takto aktuálně udržovat. V případě, že by žalovaná předmětnou povinnost splnila, vyloučila by negativní důsledky vyplývající pro žalovanou ze vzniklé škody.

12. Výrok II. se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Procesně úspěšnému žalobci vznikly náklady řízení, které spočívají jednak v zaplaceném soudním poplatku ve výši 10 575 Kč, jednak v odměně advokáta ve výši 9 380 Kč za jeden úkon právní pomoci podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. v rozsahu 7 úkonů právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, písemná výzva k plnění, sepis žaloby, sepis vyjádření ze dne 6.8.2020, účast na jednáních soudu ve dnech 2.10.2020, 30.11.2020, 8.2.2021) spolu s paušální náhradou hotových výloh po 300 Kč za výše specifikované úkony právní pomoci podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., zvýšené o 21 % DPH, celkem tedy 92 564,60 Kč.