43 C 88/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Luďkem Pilným ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená Jméno Zástupce , advokátem sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného A sídlem Adresa žalovaného A jednající Jméno žalovaného B IČO IČO žalovaného B sídlem Adresa žalovaného B o zaplacení 390 104 Kč

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 243 452 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala náhrady škody spočívající v uhrazených nákladech trestního řízení a způsobené nezákonným trestním stíháním žalobkyně vedeným primárně u , Anonymizováno, pod sp. zn. , Anonymizováno, . , právnická osoba, usnesením č.j. , Anonymizováno, ze dne 30. 5. 2014 zahájila trestní stíhání žalobkyně pro trestný čin podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku. Rozsudkem , Anonymizováno, ze dne 5. 2. 2020 byla žalobkyně obžaloby zproštěna. Rozsudkem , Anonymizováno, ze dne 18. 11. 2021 bylo zamítnuto odvolání státního zástupce proti zprošťující části rozsudku. Žalobkyni vznikl z důvodu, že proti ní bylo nedůvodně a nezákonně zahájeno trestní stíhání, nárok na náhradu škody spočívající v odměně, kterou byla nucena uhradit svému obhájci, a to ve výši 390 104 Kč. Žalobkyně nárok na náhradu škody uplatnila u žalovaného. Žalovaný na uplatněný nárok neuhradil ničeho.

2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě nárok žalobkyně neuznal. Učinil nesporným, že u něj žalobkyně dne 3. 2. 2025 uplatnila nárok na náhradu nákladů právního zastoupení ve výši 390 104 Kč. Žalovaný stanoviskem ze dne 4. 9. 2025 požadavek žalobkyně na náhradu škody zamítnul pro nesplnění podmínek vzniku odpovědnosti státu za škodu dle zákona č. 82/1998 Sb. Žalovaný učinil předmětem sporu vznik škody a její výši a současně z procesní opatrnosti vznesl námitku promlčení nároku. Žalovaný poukázal na skutečnost, že žalobkyně požaduje uhradit náklady na svou obhajobu při trestním stíhání, které probíhalo v době od 30. 5. 2014 do 18. 11. 2021, přičemž k prokázání vzniku škody žalobkyně předložila žalovanému zálohovou fakturu č. , Anonymizováno, vystavenou dne 1. 2. 2025 na částku 390 104 Kč se splatností k 7. 2. 2025. Vzhledem ke skutečnosti, že trestní řízení vedené proti žalobkyni skončilo ke dni 18. 11. 2021, má žalovaný pochybnosti, že doklad o vzniku škody vznikl účelově, s cílem obejít ustanovení upravující promlčení nároku na náhradu škody v režimu zákona č. 82/1998 Sb.

3. Nalézací soud provedl dokazování listinnými důkazy, ze kterých má za prokázaný následující skutkový stav. Usnesením , Anonymizováno, ze dne 30. 5. 2014, č. j. , Anonymizováno, , bylo zahájeno trestní stíhání žalobkyně, a to pro zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4, písm. d) trestního zákoníku spáchaného ve spolupachatelství. Dne 24. 6. 2015 byla , Anonymizováno, na žalobkyni podána obžaloba pod č. j. , Anonymizováno, pro zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4, písm. d) trestního zákoníku ve formě spolupachatelství dle § 23 trestního zákoníku. Dne 5. 2. 2020 byl , Anonymizováno, vydán rozsudek pod č. j. , Anonymizováno, , jímž byla žalobkyně zproštěna obžaloby dle § 226 písm. c) trestního řádu. Po odvolání státního zástupce do zprošťující části rozsudku rozhodl , Anonymizováno, usnesením ze dne 18. 11. 2021, kterým odvolání státního zástupce zamítl. Veřejnému zasedání , Anonymizováno, byl přítomen právní zástupce žalobkyně. Právní moc rozhodnutí , Anonymizováno, nastala dne 18. 11. 2021 (viz spis , Anonymizováno, sp. zn. , Anonymizováno, ).

4. Dne 1. 2. 2025 vystavil , tituly před jménem, , jméno FO, zálohovou fakturu č. , Anonymizováno, , kterou žalobkyni fakturoval odměnu za poskytnutou právní službu ve výši 390 104 Kč se splatností 7. 2. 2025 (viz zálohová faktura č. , Anonymizováno, ).

5. Dne 3. 2. 2025 vystavil , tituly před jménem, , jméno FO, příjmový pokladní doklad, dle kterého přijal od žalobkyně částku 200 000 Kč. Dne 7. 2. 2025 vystavil , tituly před jménem, , jméno FO, příjmový pokladní doklad, dle kterého přijal od žalobkyně částku 190 104 Kč (viz příjmový pokladní doklad ze dne 3. 2. 2025, příjmový pokladní doklad ze dne 7. 2. 2025).

6. Žalobkyně zastoupená , Jméno Zástupce, přípisem ze dne 3. 2. 2025 uplatnila u žalovaného nárok na náhradu škody ve výši 390 104 Kč, a to v souvislosti s nezákonným trestním stíháním žalobkyně. Žalovaný přípisem ze dne 30. 7. 2025 vyzval žalobkyni, aby ve lhůtě 5 dnů doložila doklady prokazující vznik škody z titulu nákladů obhajného ve výši 390 104 na straně žalobkyně. Žalovaný stanoviskem ze dne 4. 9. 2025 žádost žalobkyně zamítla (viz přípis žalobkyně ze dne 3. 2. 2025 adresovaný žalovanému, přípis žalovaného ze dne 30. 7. 2025, stanovisko žalovaného ze dne 4. 9. 2025).7. , tituly před jménem, , jméno FO, je evidován jako vlastník vozidla , Anonymizováno, , RZ , SPZ, , s kombinovanou spotřebou motorové nafty 4,2 l/ 100 km (viz osvědčení o registraci vozidla č. , Anonymizováno, ).

8. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

9. Podle § 3 zákona č. 82/1998 Sb., odpovídá stát za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, c) orgány územních samosprávných celků.

10. Podle § 5 zákona č. 82/1998 Sb., odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

11. Podle § 14 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Podle odst. 3 uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

12. Podle § 15 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do 6-ti měsíců od uplatnění nároku. Podle odst. 2 se domáhat náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do 6 měsíců ode dne uplatnění nároku nebyl jeho nárok plně uspokojen.

13. Ve smyslu ust. § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. zahrnuje náhrada škody takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Dle odst. 3 předmětného ustanovení jsou náklady zastoupení součástí nákladů řízení, přičemž zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Tímto předpisem je vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“ nebo „vyhláška“)). Ve smyslu ust. § 11 odst. 1 vyhlášky náleží mimosmluvní odměna za každý z těchto úkonů právní služby: a) převzetí a příprava zastoupení nebo obhajoby na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb, b) první porada s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení nebo obhajoby, je-li klientovi zástupce nebo obhájce ustanoven soudem, c) další porada s klientem přesahující jednu hodinu, d) písemné podání nebo návrh ve věci samé, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, e) účast při vyšetřovacích úkonech v přípravném řízení, a to každé započaté dvě hodiny, f) prostudování spisu při skončení vyšetřování, a to každé započaté dvě hodiny, g) účast při úkonu správního nebo jiného orgánu, účast na jednání před soudem nebo jiným orgánem, a to každé započaté dvě hodiny, h) sepsání právního rozboru věci, i) jednání s protistranou, a to každé dvě započaté hodiny, j) návrh na předběžné opatření, dojde-li k němu před zahájením řízení, odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření a vyjádření k nim, k) odvolání, dovolání, návrh na obnovu řízení, žaloba pro zmatečnost, popřípadě stížnost proti rozhodnutí o návrhu na obnovu řízení a vyjádření k nim, l) podnět k podání stížnosti pro porušení zákona a vyjádření ke stížnosti pro porušení zákona, m) sepsání listiny o právním jednání. Ve smyslu ust. § 11 odst. 2 vyhlášky náleží mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny za každý z těchto úkonů právní služby: a) návrh na předběžné opatření, dojde-li k němu po zahájení řízení, návrh na zajištění důkazu nebo dědictví, b) návrh na opravu odůvodnění rozhodnutí, na odstranění následků zmeškání lhůty a na změnu rozhodnutí odsuzujícího k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách, c) odvolání proti rozhodnutí, pokud nejde o rozhodnutí ve věci samé, a vyjádření k takovému odvolání, d) návrhy a stížnosti ve věcech, ve kterých se rozhoduje ve veřejném zasedání, a vyjádření k nim, s výjimkou odvolání, návrhu na obnovu řízení a podnětu ke stížnosti pro porušení zákona, e) jde-li o výkon rozhodnutí, za první poradu s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení, za sepsání návrhu na zahájení řízení, vyjádření k návrhu, zastupování při jednání a sepsání odvolání proti rozhodnutí, f) účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí, g) účast při přípravě jednání, h) jednoduchá výzva k plnění. Ve smyslu ust. § 11 odst. 3 vyhlášky za úkony právní služby neuvedené v odstavcích 1 a 2 náleží odměna jako za úkony, jimž jsou svou povahou a účelem nejbližší.

14. Podle § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., se nárok na náhradu škody podle tohoto zákona promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí.

15. Podle § 35 zákona č. 82/1998 Sb., promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

16. Vzhledem k tomu, že žalovaný vznesl námitku promlčení žalobou uplatněného nároku na náhradu škody, soud prvního stupně se nejprve zabýval touto námitkou. Jak je uvedeno shora, dle ust. § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. se nárok na náhradu škody podle tohoto zákona promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. V daném případě, kdy rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne 18. 11. 2021, kterým bylo zamítnuto odvolání státního zástupce proti rozhodnutí o zproštění žalobkyně obžaloby, nabyl vůči žalobkyni právní moci dne 18. 11. 2021, počala běžet tříletá promlčecí doba od tohoto data. K tomuto dni je třeba vztahovat vědomost žalobkyně o vzniku majetkové škody z titulu nezákonného rozhodnutí. Argumentace žalobkyně o doručení rozsudku žalobkyni a s tím spojeném posunutí vědomosti žalobkyně o vzniku škody je nepřípadná. Okamžik doručení rozsudku žalobkyni není v dané věci právně významný. Nalézací soud ve vztahu k uvedeným závěrům odkazuje např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3692/2017, 30 Cdo 1769/2017. Pokud tedy žalobkyně uplatnila nárok na náhradu škody u žalovaného dne 3. 2 2025 a následně u zdejšího soudu dne 1. 8. 2025, byl v době podání žaloby nárok žalobkyně již promlčený.

17. Vznesenou námitku promlčení současně nelze shledat za rozpornou s dobrými mravy. Smyslem institutu promlčení je motivovat poškozeného k včasnému výkonu jeho subjektivních občanských práv tak, aby nedocházelo k dlouhotrvajícím právním vztahům. Výkon práva namítat promlčení uplatněného nároku může být shledán v rozporu s dobrými mravy, bylo-li toliko prostředkem umožňujícím poškodit jiného účastníka právního vztahu, zatímco dosažení vlastního smyslu a účelu sledovaného právní normou by zůstalo vedlejší a z hlediska jednajícího by bylo bez významu. Jednalo by se tak sice o výkon práva, který je formálně se zákonem v souladu, avšak šlo by o výraz zneužití tohoto subjektivního práva na úkor druhého účastníka a tedy o výkon v rozporu s dobrými mravy. Tyto okolnosti by přitom musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení (srovnej k tomu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012 sp. zn. 30 Cdo 2699/2011). Je nutné uvést, že žalovaný v řízení nevystupuje ze své vrchnostenské pozice, ale je účastníkem řízení jako každá jiná fyzická či právnická osoba. Dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institutu promlčení přispívá k jistotě v právních vztazích a je institutem zákonným a tedy i použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Korektiv dobrých mravů se uplatní především tam, kde by ztráta nároku byla příliš citelnou újmou ve srovnání s následky, jež měly být odstraněny, a s postupem poškozeného při jejich uplatňování. Uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo zneužitím tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo neuplatnil včas (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2011 sp. zn. 25 Cdo 2905/99). Na základě uvedeného dospěl soud k závěru, že žalobkyni objektivně ničeho nebránilo obrátit se se svým nárokem na soud. Z důvodu promlčení žalobou uplatněného nároku soud prvního stupně již dále neposuzoval, zda byly splněny základní předpoklady pro úspěšnost nároku.

18. Na základě shora uvedených závěrů tudíž nalézacímu soudu nezbylo než žalobu v plném rozsahu výrokem I. zamítnout.

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve výroku II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. tak, že žalovanému byla přiznána náhrada nákladů řízení, neboť byl procesně úspěšný. Žalovanému proto náleží náhrada v paušální výši 900 Kč za podání vyjádření ve věci, za přípravu a účast u jednání dne 15. 12. 2025.