43 C 97/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Luďkem Pilným ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená Jméno Zástupce , advokátem sídlem Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované A , IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A jednající Jméno žalované B , IČO IČO žalované B sídlem Adresa žalované B o zaplacení 125 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala, aby soud konstatoval, že žalovaná porušila právo žalobkyně na spravedlivý proces nepřiměřenou délkou soudního řízení ve věci ochrany osobnosti a je tedy odpovědná za škodu žalobkyni způsobené nesprávným úředním postupem, zamítá.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni na bankovní účet právního zástupce žalobkyně č. , č. účtu, , VS , var. symbol, částku ve výši 125 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12% ročně z částky ve výši 125 000 Kč ode dne právní moci do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku ve výši 2 250 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala konstatování, že žalovaná porušila právo žalobkyně na spravedlivý proces nepřiměřenou délkou řízení ve věci ochrany osobnosti a je tedy odpovědná za škodu žalobkyni způsobené nesprávným úředním postupem, přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení ve výši 125 000 Kč a náhrady nemajetkové újmy způsobené neposkytnutím účinné ochrany osobnostním právům žalobkyně ve výši 50 000 Kč. Na základě žaloby podané u , adresa, ze dne 14. 9. 2020 se žalobkyně jako poškozená domáhala ochrany osobnosti za výroky klubu , právnická osoba, , kterými bylo zasaženo do jejího soukromí a práva na rodinný a pracovní život. , adresa, rozsudkem ze dne 15. 6. 2023, č.j. , Anonymizováno, , uložil klubu povinnost zaslat žalobkyni omluvu, zveřejnit omluvu na nástěnce klubu, zaslat zaměstnavateli žalobkyně, , Anonymizováno, , dopis a zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč. Klub podal proti rozsudku , adresa, odvolání, o kterém rozhodl , Anonymizováno, usnesením č. j. , Anonymizováno, dne 27. 2. 2025 tak, že rozhodnutí soudu prvního stupně ve výrocích I. až IV. a ve výroku VI. zrušil a řízení zastavil. Odvolací soud řízení zastavil z důvodu zpětvzetí žaloby žalobkyní, která tak učinila z důvodu, že po uplynutí nepřiměřené doby vedení soudního řízení již jakákoliv omluva postrádala smysl, resp. se pro žalobkyni stala bezpředmětnou, neboť ochrana osobnosti mohla být účinná pouze byla by žalobkyni poskytnuta bez nedůvodných průtahů. Omluvy od klubu se přitom žalobkyně domáhala z důvodu, že jej v době podání žaloby spolu se svou dcerou navštěvovaly a lži vyřčené klubem je v očích ostatních členů poškodily. Žalobkyně byla spolu se svou dcerou následkem průtahů v soudním řízení nucena z důvodu přetrvávajících lživých výroků a sociálního vyloučení z klubu odejít. Z důvodu nepřiměřených průtahů v soudním řízení, které trvalo 4 roky, 5 měsíců a 13 dní, uplatnila žalobkyně svůj nárok u žalované dne 28. 5. 2025. Žalovaná ve stanovisku uvedla, že ve věci žalobkyně nebyly splněny podmínky nepřiměřenosti z důvodu složitosti věci a zdlouhavého dokazování. Žalobkyně má za to, že v předmětném soudním řízení bylo porušeno její právo na projednání věci v přiměřené lhůtě. Vyšší soudy dospěly dle žalobkyně k závěru, že dva roky trvání řízení jsou obecně přijatelné, a doba trvání řízení do dvou let je ještě dobou přiměřenou. Z tohoto se dá dovozovat, že délka předmětného řízení byla nepřiměřená. K hledisku složitosti řízení žalobkyně konstatovala, že se jednalo o standardní civilní řízení, které nebylo složité po stránce právní ani skutkové. Žalobkyně žádným způsobem nepřispěla k průtahům a aktivně se o stav řízení prostřednictvím svého právního zástupce zajímala. Řízení vedené před soudem nebylo vedeno bez zbytečných průtahů. K nim docházelo dle žalobkyně při prodlevách mezi jednotlivými soudními jednáními a od podání žaloby do nařízení jednání. Řízení mělo pro žalobkyni zvýšený význam, neboť v jejím případě bylo zasaženo do její osobnosti způsobem zveřejnění nepravdivých tvrzení klubem, kdy v důsledku tohoto došlo ke zhoršení jejího vztahu s členy klubu a také k zastavení kariérního růstu žalobkyně u svého zaměstnavatele. Dle žalobkyně je výše přiměřeného zadostiučinění za průtahy v řízení současným pohledem značně nepřiměřená a neproporcionální, neboť nezohledňuje aktuální ekonomický vývoj, zejména pak vysokou inflaci, nárůst cen, a proto by v současné době měla metodika Nejvyššího soudu sloužit pouze podpůrně. Žalobkyně proto požadovala 2x 15 000 Kč za první dva roky vedení řízení, 2x 30 000 Kč za další roky vedení řízení a částku 13 750 Kč za každý následující měsíc.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Potvrdila, že u ní žalobkyně dne 28. 5. 2025 uplatnila nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 125 000 Kč ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. za nesprávný úřední postup ve shora uvedeném řízení. Žalovaná shledala žádost žalobkyně nedůvodnou. Dle žalované trvalo soudní řízení 4 roky a 6 měsíců. Soud prvního stupně rozhodl meritorně jednou a odvolací soud také jednou, opakovaně však bylo rozhodováno i o procesních věcech. Dle žalované se v řízení nevyskytovaly průtahy, nicméně soud prvního stupně nepostupoval v roce 2022 koncentrovaně. Řízení bylo dle žalované složitější po skutkové, potažmo procesní stránce. Důkazy byly provedeny řadou listin a výslechem devíti svědků. Soud musel mnohokrát vyzývat účastníky, zejména žalobkyni k doplnění tvrzení a důkazů k prokázání tvrzení, také musel s ohledem na dokazování vyzývat třetí osoby ke sdělení potřebných informací. Během řízení také bylo rozhodováno o žádosti o osvobození od soudních poplatků, a to na dvou stupních soudní soustavy. Po krátkou dobu bylo řízení přerušeno z důvodu nařízené mediace mezi účastníky. Žalobkyně se na délce řízení dle žalované částečně podílela, když setkání účastníků s mediátorem bylo neúspěšné. Nekoncentrovaný postup soudu prvního stupně v roce 2022 lze tolerovat, neboť celková délka řízení byla přiměřená. Délka řízení dle žalované odpovídala skutkové a procesní složitosti s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně se na délce řízení částečně podílela. S ohledem na uvedené má žalovaná za to, že ve vztahu k žalobkyni nedošlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě.

3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu podáním ze dne 22. 9. 2025 částečně zpět, a to co do nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené neposkytnutím účinné ochrany osobnostním právům žalobkyně ve výši 50 000 Kč, rozhodl soud usnesením ze dne 9. 10. 2025 v uvedeném rozsahu o částečném zastavení řízení.

4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, ze kterých má za prokázaný následující skutkový stav.

5. Dne 14. 9. 2020 podala žalobkyně k , adresa, žalobu o ochranu osobnosti, kterou se domáhala, aby byly , právnická osoba, uloženy povinnosti zdržet se žalobkyní specifikovaného tvrzení, zaslat žalobkyni požadovanou omluvu, zaslat , Anonymizováno, dopis v požadovaném znění a zaplatit žalobkyni částku 300 000 Kč. Žalobkyně byla dne 17. 9. 2020 vyzvána k úhradě soudního poplatku. Soudní poplatek uhradila dne 23. 9. 2020. Dne 29. 10. 2020 se žalovaný vyjádřil k žalobě. Dne 24. 11. 2020 se k vyjádření žalovaného vyjádřila žalobkyně. Usnesením ze dne 3. 12. 2020 nařídil soud účastníkům setkání s mediátorem a přerušil řízení na 3 měsíce. Dne 29. 4. 2021 vyzval soud žalobkyni k doplnění žalobních tvrzení a označení důkazů. Dne 19. 5. 2021 bylo soudu doručeno vyjádření žalobkyně k výzvě soudu, částečné zpětvzetí žaloby a návrh na rozšíření žaloby. Usnesením ze dne 1. 6. 2021 nalézací soud řízení částečně zastavil a připustil rozšíření žaloby. Dne 30. 6. 2021 vyzval soud prvního stupně žalobkyni ke sdělení jmen a adres navržených svědků. Dne 13. 7. 2021 bylo soudu doručeno sdělení žalobkyně. Dne 20. 9. 2021 vyzval soud žalobkyni k doplnění žalobních tvrzení a předložení důkazů. Dne 4. 10. 2021 bylo soudu doručeno doplnění tvrzení žalobkyně. Dne 11. 1. 2022 vyzval nalézací soud žalovaného k doplnění tvrzení a důkazů. Dne 27. 1. 2022 byla soudu doručena žádost žalovaného o prodloužení lhůty k vyjádření k výzvě soudu. Dne 4. 2. 2022 bylo soudu doručeno vyjádření žalovaného. Dne 9. 5. 2022 vyzval soud , Anonymizováno, ke sdělení informace. Téhož dne vyzval soud žalovaného k předložení důkazu. Dne 17. 5. 2022 byla soudu doručena odpověď , Anonymizováno, . Dne 24. 5. 2022 byl soudu doručeno žalovaným soudem požadovaný důkaz. Dne 31. 8. 2022 vyzval soud žalovaného k označení důkazů k prokázání konkrétního tvrzení žalovaného. Dne 6. 9. 2022 bylo soudu doručeno vyjádření žalovaného. Dne 6. 10. 2022 nařídil soud jednání na 14. 12. 2022. Dne 14. 12. 2022 se konalo první jednání, na kterém byla vyslechnuta žalobkyně, předseda žalovaného a 6 svědků. Jednání bylo odročeno na neurčito za účelem vyžádání dalších důkazů. Dne 20. 12. 2022 bylo soudu doručeno doplnění generálií svědků navržených žalobkyní. Dne 28. 12. 2022 bylo soudu doručeno doplnění důkazních návrhů žalovaným. Usnesením ze dne 23. 2. 2023 uložil soud , Anonymizováno, sdělení informací. Téhož dne vyzval soud žalobkyni k upřesnění tvrzení. Dne 23. 2. 2023 vyzval další 2 osoby ke sdělení informací. Dne 28. 2. 2023 bylo soudu doručeno sdělení žalobkyně. Dne 27. 2. 2023 byla soudu doručena odpověď , Anonymizováno, . Dne 3. 3. 2023 byla soudu doručena odpověď , právnická osoba, . Dne 10. 3. 2023 byla soudu doručena odpověď vyzvané osoby. Dne 20. 3. 2023 bylo soudu doručeno vyjádření žalovaného. Dne 3. 4. 2023 bylo nařízeno jednání na 30. 5. 2023. Dne 30. 5. 2023 se konalo jednání, na kterém předseda žalovaného uvedl, že ho celá situace mrzí, chtěl by ji vyřešit a ukončit s tím, že je připraven jménem žalovaného zaslat zaměstnavateli žalobkyně omluvný dopis a vyvěsit obdobný dopis i v prostorách žalovaného. Na jednání byla vyslechnuta žalobkyně, 4 svědci, předseda žalovaného. Jednání bylo odročeno za účelem přednesu závěrečných návrhů. Na jednání dne 15. 6. 2023 vyhlásil soud částečně vyhovující rozsudek, kterým žalobě vyhověl co do požadované omluvy, zveřejnění omluvy na nástěnce žalovaného, zaslání dopisu , Anonymizováno, v požadovaném znění a zaplacení částky 10 000 Kč. V rozsahu povinnosti zaplatit žalobkyni částku 290 000 Kč byla žaloba zamítnuta. Rozsudek byl rozeslán účastníkům dne 4. 7. 2023. Dne 25. 7. 2023 podal proti rozsudku žalovaný blanketní odvolání. Dne 7. 8. 2023 žalovaný odvolání odůvodnil. Dne 18. 8. 2023 vyzval soud žalovaného k zaplacení soudního poplatku za podané odvolání. Dne 5. 9. 2023 požádal žalovaný o osvobození od soudního poplatku. Dne 2. 10. 2023 žalovaný předložil prohlášení o svých majetkových poměrech. Usnesením ze dne 24. 10. 2023 soud žalovanému osvobození od soudních poplatků nepřiznal. Dne 20. 11. 2023 podal žalovaný proti usnesení odvolání. Dne 22. 11. 2023 žalovaný soudní poplatek uhradil. Dne 5. 1. 2024 byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne 29. 1. 2024 odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně. Usnesením ze dne 8. 2. 2024 vrátil soud žalovanému přeplatek na soudním poplatku. Přeplatek byl vrácen dne 4. 3. 2024. Dne 11. 3. 2024 bylo odvolání žalovaného zasláno žalobkyni. Dne 5. 4. 2024 byl spis předložen odvolacímu Dne 21. 1. 2025 vyžádal odvolací soud od , adresa, spis. Dne 29. 1. 2025 bylo nařízeno jednání na 26. 2. 2025. Dne 17. 2. 2025 bylo odvolacímu soudu doručeno vyjádření žalobkyně k odvolání žalovaného. Dne 26. 2. 2025 se konalo jednání u odvolacího soudu. Zástupkyně žalovaného na jednání sdělila, že předseda žalovaného před soudem prvního stupně nabízel žalobkyni poskytnutí omluvy a finanční plnění ve výši 10 000 Kč, což žalobkyně odmítla. Předseda senátu odvolacího soudu současně uvedl, že soudem posuzované tvrzení žalovaného stran jednání žalobkyně bylo pravděpodobně částečně pravdivé. Žalobkyně posléze vzala žalobu na jednání zpět. Usnesením ze dne 27. 2. 2025 odvolací soud zrušil rozsudek soudu prvního stupně a řízení zastavil. Usnesení nabylo právní moci dne 18. 3. 2025 (viz spis , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, ).

6. Žalobkyně přípisem ze dne 28. 5. 2025 uplatnila u žalované nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 125 000 Kč, a to v souvislosti s nepřiměřeně dlouhým soudním řízením vedeným , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, a nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené neposkytnutím účinné ochrany osobnostním právům ve výši 50 000 Kč. Žalovaná stanoviskem ze dne 2. 6. 2025 zhodnotila celkovou délku řízení jako přiměřenou, přičemž uzavřela, že v daném případě nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Druhý nárok shledala rovněž nedůvodným (viz přípis žalobkyně ze dne 28. 5. 2025, stanovisko žalované ze dne 2. 6. 2025).

7. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

8. Podle § 5 písm. a) zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

9. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

10. Podle § 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2. téhož zákonného ustanovení zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3. téhož zákonného ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty 2. a 3., nebo § 22 odst. 1 věty 2. a 3., přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k: a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

11. Možnost odškodnění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byla do právního řádu České republiky zakotvena novelou zákona č. 82/1998 Sb., s účinností od 27. 4. 2006 (§ 31a zákona). Byl tak naplněn závazek vyplývající z čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Podle čl. 41 Úmluvy, jestliže Soud zjistí, že došlo k porušení Úmluvy nebo Protokolů k ní, a jestliže vnitrostátní právo dotčené Vysoké smluvní strany umožňuje pouze částečnou nápravu, přizná Soud v případě potřeby poškozené straně spravedlivé zadostiučinění. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva na vnitrostátní úroveň. Toto je obsaženo i v důvodové zprávě k čl. II zákona č. 160/2006 Sb. Z uvedených důvodů, má-li soud odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva zakotveného již Úmluvou, jeho rozhodování vychází z kritérií ustavených judikaturou Evropského soudu pro lidská práva, a to tak, aby výklad pojmu přiměřenosti lhůty k projednání a rozhodnutí věci odpovídal výkladu podávanému ESLP.

12. Soud se tak zabýval délkou řízení ve smyslu judikatury ESLP s tím, že tato je nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud posuzoval řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (rozsudek Soudu ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne 11.10.2005, § 36). I v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (viz rozsudek ESLP ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne 21. 6. 2005, z nějž plyne, že celkovou délku doby řízení nelze zdůvodňovat mj. opakovaným meritorním rozhodováním soudů, pokud byla rozhodnutí soudu nižší instance rušena soudy vyšších instancí pro pochybení, jenž jim byl vytýkán). Z judikatury Soudu plyne, že porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě lze konstatovat, jak již shora vyloženo, i v průběhu dosud neskončeného řízení, je-li zjevné, že již jeho dosavadní délka není vzhledem k okolnostem případu přiměřená. Uvedené akceptuje i vnitrostátní úprava, která možnost podání žaloby na odškodnění nepřiměřené délky řízení neomezuje pouze na řízení již pravomocně skončená.

13. Soud se nejprve zabýval skutečností, zda-li v řízení vedeném zejména , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení. Řízení probíhalo ve vztahu k žalobkyni od 14. 9. 2020, kdy žalobkyně podala žalobu, do 18. 3. 2025, kdy nabylo právní moci konečné rozhodnutí odvolacího soudu, tedy 4 roky a 6 měsíců, přičemž probíhalo na dvou stupních soudní soustavy. Jak soud prvního stupně, tak i soud odvolací rozhodovaly meritorně jedenkrát. Oba soudy rozhodovaly rovněž o žádosti žalovaného o osvobození od soudních poplatků, a to v souvislosti s podaným odvoláním proti meritornímu rozhodnutí soud prvního stupně. Předmětem řízení byla ochrana osobnosti, respektive poskytnutí omluvy a zadostiučinění ve výši 300 000 Kč. Na počátku řízení bylo toto přerušeno na 3 měsíce za účelem mediace. Žalobkyně brala žalobu v průběhu řízení částečně zpět a současně navrhla rozšíření žaloby.

14. Ve vztahu k řádnému posouzení délky řízení se soud zabýval parametry upravenými v § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. a posuzoval a zkoumal složitost předmětného řízení. Soud dospěl k závěru, že řízení sp. zn. , Anonymizováno, bylo složitější, a to zejména z důvodu skutkové a právní složitosti, neboť soudy rozhodovaly o žalobě na ochranu osobnosti, kdy se žalobkyně domáhala omluv a odškodnění za výroky a písemná sdělení žalovaného, kdy soud prvního stupně musel prostřednictvím poměrně rozsáhlého dokazování prováděného listinami a výslechy účastníků a 10 svědků ověřovat pravdivost jednotlivých výroků, informací a hodnotícího soudu a zároveň, zda jsou tyto objektivně způsobilé přivodit žalobkyni újmu na její vážnosti a cti, zda byly tedy splněny podmínky vzniku osobnostněprávní odpovědnosti žalovaného za předmětné jednání a v neposlední řadě, jaké formy odškodnění jsou přiměřenými. Žalobkyně se na délce řízení rovněž částečně podílela, kdy byla opakovaně vyzývána k doplnění rozhodujících skutečností a k označení důkazů, žalobu brala v průběhu řízení částečně zpět a současně navrhla rozšíření žaloby, o čemž musel soud prvního stupně rozhodovat. V případě kritéria postupu soudů v řízení se nalézací soud ztotožňuje se žalovanou, že v roce 2022 postupoval soud prvního stupně nekoncentrovaně. Co se týká kritéria významu řízení pro žalobkyni, je nepochybné, že řízení, v rámci kterých jsou posuzovány žaloby na ochranu osobnosti, jsou ve smyslu konstantní judikatury řízeními, se kterými je spojen vyšší význam pro žalobce. Nalézací soud je však současně přesvědčen, že je nezbytné přihlédnout i k tomu, že žalobkyně měla možnost ukončit spor smírem, kdy na jednání konaném dne 30. 5. 2023 předseda žalovaného uvedl, že ho celá situace mrzí, chtěl by ji vyřešit a ukončit s tím, že je připraven jménem žalovaného zaslat zaměstnavateli žalobkyně omluvný dopis a vyvěsit obdobný dopis i v prostorách žalovaného. Žalobkyně však trvala rovněž na finančním zadostiučinění ve výši 50 000 Kč, kdy předseda žalovaného s ohledem na majetkovou situaci žalovaného nabídl žalobkyni dle právní zástupkyně žalovaného peněžité plnění ve výši 10 000 Kč, což bylo žalobkyní odmítnuto, ačkoliv totožná částka byla žalobkyni přiznána soudem prvního stupně v rozsudku ze dne 15. 6. 2023. V neposlední řadě je nezbytné v této souvislosti přihlédnout i k tomu, že v průběhu jednání odvolacího soudu v rámci sdělení předběžného závěru ve vztahu k dalšímu průběhu řízení předseda senátu uvedl, že soudem posuzované tvrzení žalovaného stran jednání žalobkyně bylo pravděpodobně částečně pravdivé. Žalobkyně posléze vzala žalobu zpět.

15. Na základě všech shora uvedených skutečností soud prvního stupně uzavřel, že délka posuzovaného řízení trvajícího 4 roky a 6 měsíců byla i s přihlédnutím k typově zvýšenému významu řízení ještě přiměřená a k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v jeho nepřiměřené délce tudíž nedošlo. Nalézací soud proto žalobu výroky I. a II. zamítl.

16. Nad rámec uvedeného soud uvádí, že nároky na konstatování porušení práva na projednání a rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě a nárok na zadostiučinění v penězích vedle sebe dle konstantní judikatury neobstojí, tzn., že v případě, kdy by soud přiznal žalobkyni zadostiučinění v penězích, musel by shledat nárok na konstatování porušení práva neoprávněným a v případě, kdy by soud přiznal žalobkyni nárok na konstatování porušení práva, neoprávněným by musel shledat oproti tomu nárok na zadostiučinění v penězích.

17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve výroku III. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. tak, že žalované byla přiznána náhrada nákladů řízení, neboť byla v řízení procesně zcela úspěšná. Žalované proto náleží náhrada v paušální výši 2 250 Kč za podání vyjádření ve věci, přípravu a účast u jednání dne 7. 11. 2025 a dne 17. 4. 2026.