44 C 17/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce t. č. označení instituce, označení. označení číslo, PSČ obec zastoupený zmocněncem jméno příjmení, narozeným dne datum bytem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa státního zastupitelství jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa o zaplacení 151 254 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 140 625 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobce požadoval zaplacení částky 10 629 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne datum domáhal na žalovaném zaplacení částky 151 254 Kč jako náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u název odvolacího soudu (dále jen„ MS obec“) pod sp. zn. spisová značka (dále též jako„ posuzované řízení“).

2. Žalobce uvedl, že posuzované řízení bylo zahájeno dne datum, a ke dni sepisu žaloby tedy trvá 10 let a 1,5 měsíce, což je dle žalobce doba zjevně nepřiměřená. Dle žalobce dochází v posuzovaném řízení k celé řadě průtahů či jiným pochybením soudů. Výslovně žalobce poukázal na prvé ve věci vydané rozhodnutí ze dne datum, které bylo vydáno bez vyjádření specialistů z oboru medicíny, tudíž nemohlo být objektivní a spravedlivé, a jednalo se tak o naprosto zbytečné a neodůvodnitelné konání soudu, které nelze hodnotit jinak než účelové průtahy. Žalobce se s požadavkem na náhradu nemajetkové újmy obrátil na žalovaného, který jeho žádost vyřídil až téměř za 5 let namísto zákonem stanovených 6 měsíců. Žalovaný nepřiměřenou délku řízení uznal, žalobci však přiznal toliko morální zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva. S takovým závěrem žalobce nesouhlasí a považuje jej za snahu žalovaného nepřípustně bagatelizovat své pochybení a vyhnout se adekvátnímu odškodnění. Žalobce v této souvislost zdůrazňoval zejména vysoký význam posuzovaného řízení pro svou osobu, když je osobou těžce zdravotně postiženou, a řízení se týká právě jeho zdravotního stavu. K tíži žalobce nelze rovněž klást ani vyhlášená epidemiologická opatření, která měla vliv na délku řízení, když tato nebyla vyhlášena vinou žalobce.

3. Jelikož žalovaný nereflektoval ani žalobcem zaslaný návrh smírného řešení, domáhal se žalobce zaplacení částky 151 254 Kč, když vycházel z částky 15 000 Kč za rok řízení.

4. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný potvrdil, že u něho žalobce uplatnil dne datum požadavek na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku nesprávného úředního postupu v posuzovaném řízení, který tehdy vyčíslil na částku 81 250 Kč. Podáním došlým dne datum pak žalobce svůj požadavek rozšířil na částku 100 000 Kč. K projednání žádosti došlo dne datum. Žalovaný uplatněný nárok posoudil tak, že v daném případě došlo k nesprávnému úřednímu postupu v tom směru, že celková délka řízení nebyla přiměřená, a poskytl žalobci zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Dne datum pak žalobce uplatnil znovu nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku nepřiměřené délky posuzovaného řízení, který vyčíslil na částku 50 000 Kč. K této žádosti žalovaný žalobci přípisem ze dne datum sdělil, že trvá na svém stanovisku ze dne datum. Dále pak žalovaný uvedl, že nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku nepřiměřené délky posuzovaného řízení žalobce uplatnil již dne datum, této žádosti žalobce stanoviskem ze dne datum nevyhověl. V řízení následně vedeném u název soudu (dále jen„ OS obec a číslo“) pod sp. zn. spisová značka pak bylo rozsudkem MS obec ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, konstatováno porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě.

5. K průběhu posuzovaného řízení žalovaný uvedl, že žaloba o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem byla původně podána u OS obec a číslo dne datum. Dne datum rozhodl soud o místní nepříslušnosti. Dne datum byl spis postoupen název soudu (dále jen„ OS obec a číslo“). Dne datum rozhodl název soudu (dále jen„ VS obec“), že k projednání věci jsou v prvním stupni věcně příslušné krajské soudy. Spis byl dne datum postoupen MS obec. Dne datum požádal žalobce o osvobození od soudních poplatků. Usnesením ze dne datum byl žalobce od placení soudních poplatků osvobozen. Dne datum žalobce požádal o ustanovení advokáta. Dne datum byl žalobci ustanoven advokát. Dne datum byla žaloba doplněna. Dne datum se k žalobě vyjádřila žalovaná. Dne datum proběhlo jednání, na jehož závěru byl vyhlášen zamítavý rozsudek. Dne datum podal žalobce odvolání. Dne datum doručil odvolání proti rozsudku ustanovený advokát. Dne datum bylo advokátem podané odvolání doplněno. Dne datum MS obec nevyhověl žádosti žalobce o ustanovení jiného advokáta. Dne datum VS obec zrušil rozsudek MS obec. Dne datum se vyjádřila žalovaná. Dne datum byla doplňována skutková tvrzení žaloby. Usnesením ze dne datum byla advokátovi přiznána odměna za zastupování. Usnesením ze dne datum byl ustanovený advokát zproštěn zastupování. Jednání proběhlo dne datum, odročeno bylo za účelem vypracování znaleckých posudků. Dne datum byla ustanovena znalkyně z oboru zdravotnictví, specializace dermatovenerologie, a znalec z oboru zdravotnictví, specializace neurologie. Znalecký posudek z oboru neurologie byl soudu předložen dne datum. Dne datum bylo rozhodnuto o znalečném. Znalecký posudek z oboru dermatovenerologie byl předložen dne datum. Dne datum bylo rozhodnuto o znalečném. Jednání proběhlo dne datum, na jeho závěru byl vyhlášen zamítavý rozsudek. Žalobce proti rozsudku podal dne datum odvolání, žalovaná se k němu vyjádřila dne datum. Spis byl předložen VS obec. Proběhlo odvolací jednání a dne datum byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně. Ve věci je podáno dovolání.

6. Posuzované řízení probíhalo ke dni právní moci rozhodnutí odvolacího soudu po dobu 10 let a 8 měsíců na dvou stupních soudní soustavy. Ve věci bylo rozhodnuto dvakrát soudem prvního stupně a jednou soudem odvolacím. V průběhu řízení lze vysledovat období určité nekoncentrovanosti v postupu soudu. Délku řízení lze dle žalovaného hodnotit jako nepřiměřenou, a došlo tedy k nesprávnému úřednímu postupu. Zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve formě konstatování porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě je pak dle názoru žalovaného zcela dostačující a přiměřené okolnostem případu. Posuzované řízení lze hodnotit jako složité, jednalo se o žalobu na náhradu škody (nemajetkové újmy), která měla žalobci vzniknout v důsledku tvrzeného nesprávného úředního postupu Označení instituce anonymizováno ČR (dále jen„ VSČR“). Žalobce tvrdil, že v důsledku nesprávného léčebného postupu mu vznikly trvalé následky na zdraví. Po procesní stránce bylo rozhodováno o místní nepříslušnosti, následně byla věc předkládána k rozhodnutí o věcné příslušnosti soudů. Bylo nutné ujasnit, která organizační složka státu je příslušná v daném sporu vystupovat. Ve věci byly vypracovány dva znalecké posudky z oboru zdravotnictví. V poslední době bylo také řízení komplikováno vládními opatřeními ohledně epidemické situace v ČR. Sám žalobce se na délce řízení výraznou měrou podílel. Žalobu podal k věcně (i místně) nepříslušnému soudu. Po podání žádosti o osvobození od soudních poplatků neposkytl řádnou součinnost k jejímu posouzení. Žaloba byla zpočátku neprojednatelná, soud musel žalobce opakovaně vyzývat k doplnění skutkových tvrzení. Význam řízení hodnotí žalovaný jako spíše nižší, a to i vzhledem k osobě žalobce, kdy tento podává velké množství různých podnětů a stížností, vede (resp. vedl) množství soudních řízení. Jen žalovaný v rámci své činnosti vyřizoval přes 40 různých žádostí žalobce o odškodnění.

7. Soud postupoval dle § 115a o. s. ř., a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

8. Na základě účastníky předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

9. Žalobou došlou OS obec a číslo dne datum se žalobce domáhal po ČR- Ministerstvu spravedlnosti (dále jen„ ČR-MS“) zaplacení částky 50 mil. Kč jako náhrady újmy v režimu zákona č. 82/1998 Sb., kdy v důsledku nesprávného úředního postupu při výkonu trestu odnětí svobody nebyla žalobci poskytnuta adekvátní lékařská péče, v důsledku čehož došlo k nenávratnému poškození zdraví žalobce. Spolu se žalobou žalobce požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů. Dne datum byla žalobci zaslána výzva k doplnění a doložení tvrzení stran poměrů pro účely rozhodnutí o žádosti o ustanovení zástupce (vyplnění příslušného formuláře) a současně byl VSČR zaslán dotaz na pracovní zařazení žalobce. Odpověď VSČR došla soudu dne datum, doplnění žalobce dne datum. Usnesením ze dne datum, které nabylo právní moci dne datum, vyslovil soud svou místní nepříslušnost s tím, že spis bude postoupen OS obec a číslo, když soud na straně žalovaného jednal s ČR-VSČR. Dne datum byl spis postoupen OS obec a číslo. Dne datum byla účastníkům zaslána výzva k vyjádření ve lhůtě 15 dnů k záměru předložit věc k rozhodnutí o věcné příslušnosti, když soud měl za to, že věc spadá do příslušnosti krajských soudů jako věc ochrany osobnosti. Žalobce vyjádřil s takovým postupem souhlas v podání došlém soudu dne datum. Dne datum byl spis předložen VS obec. Podáním došlým VS obec dne datum se žalobce dotazoval na stav řízení. VS obec usnesením ze dne datum rozhodl o věcné příslušnosti krajských soudů s tím, že věc bude postoupena MS obec. Spis byl vrácen OS obec a číslo dne datum, usnesení VS obec bylo dne datum vypraveno a dne datum nabylo právní moci. Dne datum byl spis postoupen MS obec. K výzvě k zaplacení soudního poplatku ze žaloby zaslané dne datum požádal žalobce podáním došlým soudu dne datum o osvobození od soudních poplatků a současně zopakoval svou žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů. K výzvě soudu zaslané dne datum předložil žalobce dne datum znovu vyplněný formulář stran svých poměrů. Usnesením ze dne datum, které nabylo právní moci dne datum, bylo žalobci přiznáno osvobození od soudních poplatků. Podáním došlým soudu dne datum žalobce opětovně žádal o ustanovení zástupce z řad advokátů, zástupce byl žalobci ustanoven usnesením ze dne datum, které nabylo právní moci dne datum. Usnesením ze dne datum, které však bylo vypraveno až dne datum, byl žalobce vyzván k doplnění skutkových tvrzení a návrhů důkazů, a to ve lhůtě 10 dnů. Dne datum žádal zástupce žalobce z důvodu nemoci o prodloužení lhůty o 10 dnů, doplnění pak došlo soudu dne datum. Dne datum byla žaloba zaslána ČR-VSČR k vyjádření ve lhůtě 30 dnů. Vyjádření, ve kterém ČR-VSČR popřela jakýkoliv zásah do osobnostních práv žalobce, došlo soudu dne datum. Dne datum bylo nařízeno ústní jednání na den datum. Podáním došlým soudu dne datum žalobce s ohledem na svou omluvu z účasti na nařízeném jednání z důvodu zhoršení zdravotního stavu doplňoval své návrhy na provedení dokazování, kdy mj. navrhoval zpracování znaleckých posudků z oborů neurologie a klinická psychologie. Při jednání konaném dne datum byla věc projednána, návrhy na zpracování znaleckých posudků byly pro nadbytečnost zamítnuty a byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žaloba byla zamítnuta, když soud dospěl k závěru, že žalovaný (v rozsudku označený jako ČR-MS) postupoval v souladu s právními předpisy, nedošlo z jeho strany k žádnému pochybení či nekonání, které by bylo způsobilé zasáhnout do osobnostních práv žalobce. Navíc nebyla dle soudu prokázána příčinná souvislost mezi tvrzenou újmou a tím, co tvrdil žalobce, žalobce pak ani neprokazoval důvodnost požadavku na zaplacení částky 50 mil. Kč. Písemné vyhotovení rozsudku bylo vypraveno dne datum. Dne datum došlo soudu odvolání podané samotným žalobcem, dne datum pak blanketní odvolání podané jeho právním zástupcem, které bylo doplněno podáním došlým soudu dne datum. Odvolání bylo dne datum zasláno žalovanému k vyjádření. Podáním došlým soudu dne datum žádal žalobce o ustanovení jiného zástupce, když ke stávajícímu ztratil pro jeho laxní přístup k hájení jeho práv veškerou důvěru. Žádosti nebylo usnesením ze dne datum, které nabylo právní moci až dne datum (žalobci bylo opakovaně doručováno do věznice, po zjištění, že byl v mezidobí propuštěn, poštou a nakonec pak do datové schránky), vyhověno. Dne datum byl spis předložen VS obec, který usnesením z téhož dne vyzval účastníky k vyjádření k možnosti rozhodnutí bez nařízení jednání. Zástupce žalobce sdělil dne datum, že se mu nepodařilo žalobce kontaktovat, a posouzení možnosti rozhodnutí věci bez nařízení jednání ponechal na úvaze soudu. Dne datum VS obec zjišťoval, zda byl rozsudek doručen ČR-MS, a bylo mu sděleno, že rozsudek byl doručen jen ČR-VSČR, která v řízení vystupovala jako účastník, označení žalovaného v záhlaví rozsudku jako ČR-MS je zřejmě písařská chyba. Usnesením ze dne datum, vydaným bez nařízení jednání, VS obec napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Důvodem zrušení rozsudku byla vada řízení, když bez patřičného odůvodnění bylo v řízení jako se žalovaným jednáno s ČR-VSČR namísto žalobcem označeného ČR-MS. Spis byl vrácen MS obec dne datum, usnesení VS obec bylo dne datum vypraveno a dne datum nabylo právní moci. Dne datum bylo ČR-VSČR a ČR-MS zasláno vyrozumění, že soud bude nadále jako se žalovaným jednat s ČR-MS, kterému byly současně zaslány žaloba a další související písemnosti. Dne datum došlo soudu vyjádření ČR-MS, které obdobně jako předtím ČR-VSČR žalobou uplatněný nárok neuznalo a navrhlo zamítnutí žaloby. Vyjádření bylo dne datum přeposláno žalobci s výzvou k vyjádření ve lhůtě 15 dnů. Dne datum žádal zástupce žalobce o prodloužení lhůty o 15 dnů z důvodu vyžadování výpisu ze zdravotní dokumentace žalobce. Vyjádření žalobce, ve kterém trval na zpracování znaleckého posudku z oboru neurologie, pak došlo soudu dne datum. Dne datum byla žalobci zaslána výzva k doplnění žaloby ve vztahu k příčinné souvislosti mezi tvrzenou újmou a postupem žalovaného a ve vztahu k výši požadované satisfakce, a to ve lhůtě 15 dnů. Dne datum žádal zástupce žalobce o prodloužení lhůty o 10 dnů, když předmětnou výzvu žalobce, tč. opět ve VTOS, obdržel až dne datum po návratu z eskorty. Doplnění pak došlo soudu dne datum. Vyjádření bylo dne datum zasláno žalovanému. Dne datum bylo nařízeno ústní jednání na den datum. K žádosti žalobce odůvodněné plánovanou hospitalizací v době nařízeného jednání bylo jednání dne datum zrušeno. Dne datum byla soudu doručena plná moc udělená žalobcem obecnému zmocněnci. Dne datum a znovu pak datum, když na prvou žádost reagoval zmocněnec žalobce tak, že se chtěl sejít se soudcem a projednat situaci žalobce, byla zmocněnci žalobce zaslána žádost o sdělení, kdy bude žalobce schopen eskorty tak, aby mohlo být nařízeno jednání, kdy na své osobní účasti žalobce trvá. Žádné sdělení soudu nedošlo. Dne datum došlo soudu vyúčtování nákladů ustanoveného zástupce a usnesením ze dne datum, které nabylo právní moci dne datum, bylo o těchto nákladech rozhodnuto. Dne datum byla věc z důvodu stáže stávajícího soudce přidělena k vyřizování jinému soudci. K pokynu soudce ze dne datum bylo usnesením ze zde datum zrušeno ustanovení zástupce žalobce a po zjištění, ve které věznici se žalobce aktuálně nachází, byl spis dne datum předložen soudci. Dne datum bylo nařízeno ústní jednání na den datum. K žádosti žalovaného ze dne datum a i obecně z důvodu nařízeného nouzového stavu a souvisejících karanténních opatření bylo jednání dne datum odročeno na den datum. Při jednání konaném dne datum byl proveden výslech žalobce a bylo provedeno větší množství (některé zopakovány) listinných důkazů. Jednání bylo za účelem zpracování znaleckého posudku odročeno na neurčito s tím, že účastníkům byla poskytnuta lhůta 5 dnů k předložení otázek pro znalce, případně k vyjádření k osobám do úvahy připadajících znalců. Vyjádření žalobce došlo soudu dne datum. V průběhu července rok byli soudem obvoláváni znalci/znalecké ústavy, kteří by byli schopni zpracovat požadovaný posudek, a po zjištění, že existují pouze dva znalecké ústavy s potřebnou komplexní specializací, u kterých by zpracování posudku trvalo jeden rok, byli usneseními ze dne datum, která nabyla právní moci ve dnech datum a datum, ustanoveni dva znalci, a to z oborů zdravotnictví – dermatovenerologie a zdravotnictví – neurologie, kdy prvému bylo uloženo podat znalecký posudek do 2 měsíců a druhému do 3 měsíců od doručení spisu. Spis, resp. kopie materiálů ze spisu byly znalcům doručeny dne datum. Zmocněnci žalobce byla dne datum zaslána výzva k předložení všech lékařských zpráv, popř. sdělení, od koho mají být vyžádány, a k předložení souhlasu s užitím zdravotní dokumentace žalobce pro účely soudního řízení. Zmocněncem žalobce bylo částečně odpovězeno dne datum, souhlas byl udělen až k urgenci soudu ze dne datum dne datum. Dne datum pak došlo soudu upřesnění a souhlas s užitím dokumentace přímo od žalobce. Dne datum byla soudem vyžádána zdravotní dokumentace žalobce z jednotlivých věznic. Posudek z oboru zdravotnictví – neurologie došel soudu dne datum, posudek byl dne datum zaslán účastníkům k vyjádření. Zdravotnická dokumentace z VSČR došla soudu dne datum. Vyjádření žalovaného k posudku (neměl výhrad, nežádal výslech znalce) došlo soudu dne datum. Zmocněnci žalobce byl posudek zasílán opakovaně a zásilky se opakovaně (naposledy dne datum) vrátily soudu jako nedoručitelné. Usnesením ze dne datum, které nabylo právní moci dne datum, bylo rozhodnuto o znalečném. Téhož dne žádal druhý ze znalců o prodloužení lhůty pro zpracování posudku do datum, a to z důvodu měsíc trvající pracovní neschopnosti (Covid-19), žádosti bylo vyhověno. Prvý posudek byl dne datum zaslán zmocněnci žalobce do datové schránky, vyjádření s požadavkem na výslech znalce došlo soudu dne datum. Znalecký posudek z oboru zdravotnictví – dermatovenerologie došel soudu dne datum datovou schránkou a dne datum v originálu spolu se spisem. Posudek byl dne datum zaslán účastníkům k vyjádření. Vyjádření žalovaného (neměl výhrad, nežádal výslech znalce) došlo soudu dne datum, vyjádření žalobce, který požadoval výslech znalce, došlo soudu dne datum. Usnesením ze dne datum, které nabylo právní moci dne datum, bylo rozhodnuto o znalečném. Dne datum byl spis předložen soudci k nařízení jednání. K dotazu soudu ze dne datum žádal zmocněnec žalobce dne datum o zajištění účasti žalobce při jednání prostřednictvím videokonference. Dne datum bylo nařízeno ústní jednání na den datum. Při jednání konaném dne datum byly provedeny důkazy znaleckými posudky a vyslechnuti oba znalci, další návrhy na doplnění dokazování byly zamítnuty a po přednesu závěrečných návrhů byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta a žalovanému nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Soud i po doplnění dokazování uzavřel, že žalovaný nijak nezanedbal lékařskou péči o žalobce, žalobce má sice dlouhodobé zdravotní obtíže, tyto však nelze přičítat žádnému jednání žalovaného. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 150 o. s. ř. Písemné vyhotovení rozsudku bylo vypraveno dne datum. Usnesením ze dne datum, které nabylo právní moci dne datum, bylo rozhodnuto o znalečném za účast znalce u jednání. Dne datum došlo soudu odvolání žalobce. Odvolání bylo dne datum zasláno žalovanému k vyjádření, vyjádření žalovaného došlo soudu dne datum. Následně byl spis do datum zapůjčen Ministerstvu spravedlnosti k vyřízení žádosti žalobce o odškodnění újmy z nepřiměřené délky řízení. V průběhu února a března 2021 bylo zmocněni žalobce opakovaně (z důvodu vracení nedoručitelných zásilek) zasíláno vyžádané CD se záznamem ústního jednání ze dne datum. Dne datum byl spis předložen VS obec, který dne datum nařídil odvolací ústní jednání na den datum. Při jednání konaném dne datum bylo odvolání projednáno a byl vyhlášen rozsudek, kterým byl napadený rozsudek ve výroku o věci samé potvrzen a v nákladovém výroku změněn tak, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 1 800 Kč, a současně bylo žalobci uloženo zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 600 Kč. Spis byl vrácen MS obec dne datum, rozsudek VS obec byl dne datum vypraven a dne datum nabyl právní moci. Dne datum došlo soudu dovolání žalobce (podané jeho zmocněncem) spojené se žádostí o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů. Dne datum byla zmocněnci žalobce zaslána výzva k vyplnění formuláře o poměrech žalobce pro účely rozhodnutí o podaných žádostech, a to ve lhůtě 10 dnů, na což zmocněnec žalobce reagoval podáním došlým soudu dne datum, kterým zpětně ke dni datum vypověděl plnou moc udělenou mu žalobcem. Dne datum byla výzva k vyplnění formuláře zaslána přímo žalobci, vyplněný formulář došel soudu dne datum. Usnesením ze dne datum, které nabylo právní moci dne datum, bylo žalobci přiznáno osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení a byl mu ustanoven zástupce z řad advokátů. Dne datum byl spis zapůjčen zdejšímu soudu k tomuto odškodňovacímu řízení. Řízení dosud nebylo skončeno (zjištěno ze spisu MS obec sp. zn. spisová značka).

10. Žádostí ze dne datum, došlou žalovanému dne datum, uplatnil žalobce u žalovaného požadavek na zaplacení částky 47 628 Kč jako náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenu délkou posuzovaného řízení. Žalovaný žádost vyřídil stanoviskem ze dne datum, kterým uplatněný nárok odmítl, když uzavřel, že v řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Následně podaná žaloba byla rozsudkem OS obec a číslo ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací, ze stejného důvodu zamítnuta. K odvolání žalobce byl rozsudek změněn rozsudkem MS obec ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, tak, že se konstatuje, že v posuzovaném řízení bylo porušeno právo žalobce na projednání a rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě. Odvolací soud měl na rozdíl od soudu prvého stupně a žalovaného za to, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, kdy konstatoval průtahy či nekonzistentní postup na straně OS obec a číslo, MS obec a VS obec. Jelikož však délka řízení nebyla nijak extrémní a žalobce se na ní významně podílel (podal neprojednatelnou žalobu k věcně nepříslušnému soudu, neposkytoval součinnost k projednání žádosti o osvobození od soudních poplatků), považoval odvolací soud za adekvátní satisfakci zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva (zjištěno ze žádosti, stanoviska, rozsudku MS obec).

11. Žádostí ze dne datum, došlou žalovanému dne datum, uplatnil žalobce u žalovaného požadavek na zaplacení částky 81 250 Kč jako náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenu délkou posuzovaného řízení. Podání ze dne datum, došlým žalovanému dne datum, žalobce svůj požadavek rozšířil na částku 100 000 Kč. Žalovaný žádost vyřídil stanoviskem ze dne datum, kterým z důvodů následně uvedených ve vyjádření k žalobě konstatoval porušení práva žalobce na přiměřenou délku posuzovaného řízení, zadostiučinění v penězích však žalobci nepřiznal (zjištěno ze žádosti, doplnění žádosti, stanoviska).

12. V podání ze dne datum, došlém žalovanému dne datum, navrhoval žalobce žalovanému mimosoudní vyrovnání tak, že žalovaný vyplatí kompenzaci ve výši 50 000 Kč. K tomu žalovaný v přípisu ze dne datum setrval na závěrech svého stanoviska ze dne datum, na které odkázal (zjištěno z návrhu, přípisu).

13. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

14. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

15. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

16. Žalobce podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného úřadu, nesplnil v celém rozsahu. U žalovaného žalobce uplatnil toliko požadavek na zaplacení částky 100 000 Kč, předmětem soudního řízení však učinil částku 151 254 Kč. Ovšem s ohledem na skutečnost, že žalovaný dal ve svém stanovisku ze dne datum zcela jasně najevo, že žádné peněžité zadostiučinění poskytnout nehodlá, lze mít v daném případě za naplněnou jednu z judikaturou formulovaných výjimek pro předběžné uplatnění nároku, kdy se lze v soudním řízení domáhat více, než nebylo požadováno v rámci předběžného uplatnění, a na předběžném projednání celé žalované částky není v takovém případě nutno trvat.

17. Dle § 13 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

18. Dle § 31a OdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

19. Posuzované řízení bylo zahájeno dne datum a dosud nebylo skončeno. Řízení tedy ke dni rozhodnutí soudu v této odškodňovací věci, tj. ke dni datum, trvá celkem 11 let a téměř (bez šesti dnů) 5 měsíců, resp. 137 měsíců.

20. Pokud jde o jednotlivá kritéria rozhodná pro posuzování délky řízení, má soud na základě učiněných zjištění za to, že posuzované řízení je po skutkové stránce složitější, když bylo zkoumáno, zda VSČR poskytla žalobci řádnou zdravotní péči a zda zdravotní potíže žalobce souvisí s případným pochybením na straně VSČR. To se pak promítlo do složitosti procesní, kdy ve věci bylo provedeno větší množství listinných důkazů, byly zpracovány dva znalecké posudky, přičemž lhůta pro zpracování druhého z nich byla důvodně prodloužena pro 1 měsíc trvající pracovní neschopnost znalce z důvodu onemocnění Covid-19, oba znalci byli následně vyslýcháni. Procesně a organizačně náročnější bylo též provedení žalobcem požadovaného výslechu prostřednictvím videokonference. K procesní složitosti je pak nutno přičíst rovněž odročení ústního jednání, které se mělo konat dne datum, na den datum, tj. za 2 měsíce, z důvodu vyhlášeného nouzového stavu, tedy objektivního důvodu, který nelze přičítat státu k tíži. MS obec dosud rozhodoval 2x ve věci a vedle toho rozhodoval též o žádostech o osvobození od soudních poplatků a o ustavení zástupce, 2x o ustanovení znalce a 2x o znalečném, VS obec dosud rozhodoval 2x ve věci a rozhodoval též o věcné příslušnosti, příjmení obec a číslo rozhodoval o místní příslušnosti. Účastníkům řízení jistě nelze upřít využití opravných prostředků k uplatňování či bránění jejich práv, každé podání opravného prostředku si však vyžádá určitou dobu jak na zadministrování věci před předložením vyšší instanci (zaslání opravného prostředku k vyjádření, vybrání soudního poplatku apod.), tak na vlastní nastudování a projednání věci před orgánem vyšší instance, kterou nelze přičítat státu. Po stránce právní není řízení nijak zvlášť složité, jedná se o standardní posouzení újmy z titulu zásahu do osobnostních práv, resp. újmy na zdraví, těžiště složitosti řízení spočívá v rovině skutkové a na ní navazující stránce procesní.

21. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci (soudů), je nutno konstatovat, že v řízení došlo k řadě nedůvodných prodlev či nekoncentrovaných postupů přičitatelných státu. K první prodlevě došlo již na samotném počátku řízení, které bylo zahájeno dne datum a až dne datum, tj. téměř za 5 měsíců, byl žalobci zaslán formulář k doplnění tvrzení a podkladů k se žalobou podané žádosti o ustanovení zástupce, lze tak konstatovat průtah cca 2-3 měsíce. Dne datum nabylo právní moci usnesení o místní nepříslušnosti, spis však byl postoupen OS obec a číslo až dne datum, tj. za další 2 měsíce, v čemž lze spatřovat průtah cca 1 měsíc. Navíc vyzývání k doplnění žádosti o ustanovení zástupce a rozhodování o místní nepříslušnosti bylo nadbytečné, když ve věci byla dána věcná nepříslušnost okresních soudů, na což poukázal až OS obec a číslo. Období provádění těchto zbytečných úkonů (tj. do předložení k rozhodnutí o věcné příslušnosti) je tak nutno přičíst k tíži státu. Dne datum byl spis předložen VS obec k rozhodnutí o věcné příslušnosti, rozhodnuto však bylo až dne datum, tj. za 9 měsíců, v čemž lze spatřovat průtah cca 5-6 měsíců. Po postoupení spisu MS obec bylo žalobci dne datum přiznáno„ jen“ osvobození od soudních poplatků, třebaže žalobce v předchozím průběhu řízení již 2x žádal i o ustanovení zástupce, ten mu byl k další žádosti ustanoven až usnesením ze dne datum, nekoncentrovaný postup soudu tak prodloužil řízení o 2 měsíce. Dne datum nabylo usnesení o ustanovení zástupce právní moci, avšak až dne datum, tj. za více než 3 měsíce, byla tomuto zástupci zaslána výzva k doplnění skutkových tvrzení a návrhů důkazů, třebaže tato byla vydána již dne datum. Nedodržení lhůty dle § 167 odst. 2, § 158 odst. 4 o. s. ř. pro vypravení písemného vyhotovení usnesení představuje samostatný nesprávný úřední postup, a celkově je tak nutno přičíst státu k tíži průtah cca 1 měsíc. Dne datum došlo soudu vyjádření žalovaného k žalobě a až dne datum bylo nařízeno první ústní jednání na den datum, jednání se tedy mělo konat až za dalších 5,5 měsíců po nařízení. Taková prodleva je s ohledem na skutečnost, že se jednalo o první jednání v řízení, které v době nařízení jednání trvalo již 3,5 roku, zjevně nepřiměřená a lze v ní spatřovat průtah cca 4-5 měsíců. Usnesením ze dne datum soud nevyhověl žádosti žalobce o ustanovení jiného zástupce, toto usnesení však nabylo právní moci až dne datum, tj. za více než 4 měsíce, když bylo žalobci opakovaně doručováno do věznice, přestože byl již propuštěn, následně poštou a teprve poté řádně do datové schránky. Uvedeným postupem, kdy si při doručování neověřil, zda se žalobce stále nachází ve výkonu trestu odnětí svobody či zda má zřízenu datovou schránku, soud prodloužil řízení cca o 2 měsíce. Po předložení věci s odvoláním proti prvnímu rozsudku měl VS obec dne datum splněny podmínky pro případné rozhodnutí bez nařízení jednání, avšak až dne datum, tj. téměř za rok, zjišťoval, zda byl rozsudek doručen ČR-MS, a následně bez nařízení jednání rozhodl dne datum. V uvedené prodlevě je nutno spatřovat průtah cca 9 měsíců. K tíži státu je pak nutno přičíst, že první rozsudek byl zrušen pro závažnou procesní vadu, když soud bez náležitého odůvodnění jednal na straně žalované s jinou organizační složkou (VSČR), než kterou označil žalobce (MS). Dne datum bylo žalovanému zasláno doplnění žaloby a až dne datum, tj. za 8 měsíců, bylo nařízeno ústní jednání na den datum, tj. jednání se mělo konat za 12 měsíců od přeposlání doplnění žaloby. Jelikož řízení v té době trvalo už cca 7 let, je v uvedeném postupu nutno spatřovat průtah cca 9 měsíců. V červenci až září rok pak bylo jen rozhodnuto o nákladech ustanoveného zástupce a dne datum byla věc z důvodu stáže stávajícího soudce přidělena k vyřizování jinému soudci, po dobu 3 měsíců se tedy v řízení nedělo ničeho, co by směřovalo k jeho skončení. Konečně pak dne datum bylo nařízeno ústní jednání na den datum, tj. za více než 4 měsíce, což je opět s ohledem na dosavadní délku řízení prodleva nepřiměřená, způsobující průtah cca 1-2 měsíce.

22. Pokud jde o jednání žalobce, je nutno konstatovat, že tento svým postupem, popř. postupem svého zástupce, k délce řízení též dílčím způsobem přispěl. Žalobce podal žalobu trpící vadami, navíc k věcně a místně nepříslušnému soudu. Jeho zástupce opakovaně žádal o prodloužení stanovených lhůt, v důsledku čehož došlo k prodloužení řízení v součtu cca o 1 měsíc. Ústní jednání nařízené na den datum bylo k žádosti žalobce odůvodněné plánovanou hospitalizací v době nařízeného jednání zrušeno, v červnu 2019 pak jeho zmocněnec nereagoval na žádosti soudu o sdělení, kdy bude žalobce schopen eskorty tak, aby mohlo být nařízeno jednání, a došlo tak prodloužení řízení cca o 1 měsíc (poté následovala již zmíněná tříměsíční nečinnost soudu, než věc převzal nový soudce). Dne datum zmocněnec žalobce zpětně ke dni datum vypověděl plnou moc udělenou mu žalobcem, dne datum přitom byla zmocněnci zaslána výzva k vyplnění formuláře pro účely osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení, která pak musela být žalobci zaslána znovu. Tím došlo k prodloužení řízení o další cca 1 měsíc. Z obsahu předmětného spisu soud nezjistil, že by neměl žalobce poskytovat součinnost pro rozhodnutí o žádosti o osvobození od soudních poplatků. Na výzvu (v prvém případě navíc nadbytečnou) žalobce vždy reagoval, naopak soud ignoroval jeho opakované žádosti o ustanovení zástupce. Ve prospěch žalobce lze pak přičíst, že se dotazem na stav řízení ze dne datum snažil urychlit rozhodování VS obec o věcné příslušnosti, třebaže tento úkon žádný efekt nepřinesl, rozhodnuto bylo až za další dva měsíce dne datum.

23. Konečně pokud jde o význam předmětu řízení pro poškozeného, tento soud hodnotil jako zvýšený. Předmětem posuzovaného řízení je požadavek na náhradu újmy v oblasti osobnostních práv, resp. újmy na zdraví, jedná se tedy o řízení s typově zvýšeným významem. Žalobce skutečně je osobou výrazně zdravotně postiženou a průběh řízení a jeho délku jistě vnímá intenzivněji a úkorněji než osoba zdravá a při plné síle. Je tedy dán důvod k urychlenému vyřízení věci, k čemuž nedochází. Soudu je známo, že žalobce vede či vedl vícero soudních řízení, u zdejšího soudu se jedná o cca 25 řízení v průběhu 15 let. Takovýto počet řízení však (bez ohledu na jejich výsledek) nelze dle názoru soudu hodnotit tak, že žalobce by bylo možné označit za„ sudiče“ a že by tato skutečnost měla (natož výrazně) snižovat popsaný zvýšený význam posuzovaného řízení plynoucí z uplatňování nároku z titulu ochrany osobnosti/újmy na zdraví.

24. Na základě popsaných hledisek, která lze (zejména postup soudů v posuzovaném řízení) či nelze (zejména složitost řízení po skutkové a procesní stránce) přičítat státu, a s přihlédnutím ke zvýšenému významu předmětu řízení pro žalobce dospěl soud k závěru, že celkovou dobu řízení v délce 11 let a 5 měsíců nelze považovat za dobu přiměřenou, přestože k ní žalobce též částečně přispěl, a že tedy došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. To ostatně nebylo mezi účastníky ani sporné.

25. Uvedený nesprávný úřední postup pak byl způsobilý vyvolat na straně žalobce nemajetkovou újmu, kdy vznik takové újmy představované stavem nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován, se předpokládá (viz např. usnesení NSČR sp. zn. 30 Cdo 3007/2010). Žádné skutečnosti, které by uvedenou domněnku měly vyvrátit, žalovaný v řízení neuvedl. Naopak vznik nemajetkové újmy na straně žalobce uznával a tuto (dle svého přesvědčení přiměřeně) odškodnil.

26. Soud pak má za to, že za předmětnou nemajetkovou újmu je namístě poskytnout zadostiučinění v penězích, když pouhé konstatování porušení práva se s ohledem zejména na celkovou dobu řízení a trvání stavu nejistoty, postup soudů a zvýšený význam řízení pro žalobce nejeví jako přiměřené a dostačující. Při stanovení výše tohoto zadostiučinění soud vyšel ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia NSČR sp. zn. Cpjn 206/2010. Dle názoru soudu je při stanovení základní částky možné vyjít z částky na spodní hranici rozpětí uvedeného v odkazovaném stanovisku, přestože dosavadní délka posuzovaného řízení je již výrazně nepřiměřená, když žalobci se již v průběhu posuzovaného řízení (v roce 2016) dostalo dílčí kompenzace v podobě konstatování porušení práva. Za přiměřenou tak soud považoval částku 15 000 Kč za rok řízení, resp. částku 1 250 Kč za 1 měsíc řízení, redukovanou na ½ za první dva roky trvání řízení. Uvedeným způsobem stanovenou základní částku odškodnění pak soud modifikoval dle jednotlivých kritérií upravených v § 31a odst. 3 OdpŠk, pro které lze základní částku zvýšit či snížit.

27. Z hlediska popsané složitosti věci soud snížil základní částku o 30 %. Výše popsaný postup soudů v posuzovaném řízení se primárně odrazil již v závěru o nepřiměřenosti délky posuzovaného řízení jako takového, kdy je pak poskytováno zadostiučinění za celou dobu trvání řízení, nikoliv jen za dobu, o kterou z důvodů přičitatelných státu došlo k prodloužení řízení. Popsaný postup soudů měl však na celkovou dobu řízení natolik negativní vliv, že je dle názoru soudu namístě z tohoto hlediska základní částku odškodnění dále navýšit, a to o 10 %. Z hlediska postupu žalobce soud základní částku snížil o 5 % (pro výraznější snížení soud důvody neshledal, když se skutečností, že žaloba byla podána k nepříslušnému soudu by si soudy měly umět poradit, navíc rozhodování o věcné, ale i místní příslušnosti bylo zohledněno již v procesní složitosti věci). Pokud pak jde o kritérium významu řízení, zohlednil soud shora popsaný zvýšený význam řízení pro žalobce zvýšením základní částky o 15 %.

28. Soud tedy uzavřel, že by základní částka odškodnění měla být celkově snížena o 10 %. Na základě takového závěru pak soud považoval za důvodný požadavek na poskytnutí zadostiučinění ve výši 140 625 Kč vypočtený následovně: 137 (měsíců řízení) x 1 250 Kč (za 1 měsíc řízení) – 12 x 1 250 Kč (modifikace na ½ za první dva roky řízení) = 156 250 Kč x 0,9 (snížení o 10 %). Jelikož žalobce na odškodnění nemajetkové újmy v penězích dosud ničeho neobdržel, shledal soud jeho žalobu důvodnou právě do částky 140 625 Kč, do které jí vyhověl, a do zbylých 10 629 Kč ji jako nedůvodnou zamítl.

29. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když s ohledem na výsledek řízení, kdy žalobce dosáhl satisfakce uložením povinnosti žalovanému nahradit mu nemateriální újmu, lze na něho ve smyslu zásad úspěchu ve věci pohlížet obdobně, jako by byl plně úspěšný, byť mu nebylo přiznáno jím požadované plnění v plné výši (viz např. usnesení NSČR sp. zn. 30 Cdo 2707/2013). Žalobci, který nebyl v řízení právně zastoupen, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 300 Kč, která je tvořena paušální náhradou hotových výdajů za 1 úkon (sepis žaloby) dle § 151 odst. 3 o. s. ř., § 2 odst. 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb.

30. Náklady na další provedené úkony (2x doplnění žaloby) soud nepovažoval za účelně vynaložené. Tyto úkony byly provedeny pouze za účelem odstranění nedostatků skutkových tvrzení a návrhů důkazů, úplné vylíčení skutkových okolností a označení důkazů k prokázání takových tvrzení je přitom povinností žalobce již při podání žaloby. Paušální náhrady hotových výdajů za tyto úkony tak soud žalobci nepřiznal.

31. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 částí věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se organizační složka státu vystupující v řízení za žalovaného řídí. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo provedení exekuce.