44 C 57/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Marcelou Zbořilovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , nar. Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/1 proti žalované: stát sídlem Adresa zainteresované osoby 0/2 sídlem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 200.000,- Kč

I. Žaloba o zaplacení 200.000,- Kč se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 900,- Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou dne , datum, v řízení domáhá na žalované zaplacení částky 200.000,- Kč za nesprávný úřední postup Ministerstva spravedlnosti spočívající v selhání jeho dozorové činnosti podle § 123 odst. 1 ve spojení s § 88a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, kdy žalobkyně na jednání dne , datum, upřesnila, že nesprávný úřední postup spočívá v tom, že ani po pravomocném rozhodnutí žalobkyni ministerstvo nevydalo listiny, které přebyly ty původní stanoviska, že moje stížnost byla nedůvodná a stále na nich trvalo. Jedná se přitom o listinu nazvanou Vyřízení stížnosti na , tituly před jménem, , jméno FO, , č.j. , číslo jednací, ze dne , datum, , jejíž revize se žalobkyně domáhala poté, co rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , byla uložena žalované ČR – Krajskému soudu v , adresa, povinnost zaplatit žalobkyni v období od , datum, . do , datum, náhradu platu ve výši 62.141,20 Kč. Ani poté ministryně nepostupovala podle § 88a zákona č. 6/2002 Sb. a neudělila , tituly před jménem, , jméno FO, ani výtku. Žalobkyně uplatnila nárok u žalované dne , datum, , ten nebyl projednán v zákonné 6 měsíční lhůtě.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že u ní žalobkyně nárok uplatnila dne , datum, a dále podáními ze dne , datum, a , datum, svůj nárok rozšířila a celkem 300.000,- Kč. K projednání nároku došlo , datum, , žalovaná neshledala existenci odpovědnostního titulu, nesprávného úředního postupu dle § 13 zákona o odpovědnosti státu za škodu, kdy jiný právní názor nemůže být nesprávným úředním postupem. Veškeré stížnosti žalobkyně byly vždy vyřešeny, a to v přiměřených lhůtách. Skutečnost, že nebyly vyřešeny dle představ žalobkyně, není zanedbáním či rezignací dohledové činnosti. S ohledem na absenci předpokladů pro vznik odpovědnosti státu za škodu navrhuje žalovaná žalobu zamítnout.

3. Soud ve věci zjistil z důkazů následující. Podle posudku o invaliditě ze dne , datum, ohledně žalobkyně bylo uzavřeno, že rozhodující příčinou nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole 13, oddíl E položka 1 c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 40 %. Míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění.

4. Podle rozsudku Okresního soudu v , adresa, , č. j. , číslo jednací, ze dne , datum, , bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částku 62 141,20 Kč s úrokem z prodlení. Žaloba byla zamítnuta co do částky 897,80 Kč vč. úroku z prodlení a žalované bylo uloženo nahradit žalobkyni náhrady řízení, kdy žalovaná částka představuje náhradu platu žalobkyni za dobu karantény za období , datum, – , datum, .

5. Podle stížnosti na jednání , tituly před jménem, , jméno FO, a žádosti o sdělení informací před podáním žaloby z důvod diskriminace a šikany – tato byla učiněna žalobkyní dne , datum, – adresované na Ministerstvo spravedlnosti, rozsudkem Okresního soudu v , adresa, žalobkyni byla přiznána náhrada platu za období karantény v březnu , rok, , žalobkyně tak má za to, že byl zanedbán dohled Ministerstva spravedlnosti nad výkonem tehdy zastupující předsedkyně krajského soudu, , tituly před jménem, , jméno FO, .

6. Podle předžalobní výzvy určené Ministerstvu spravedlnosti ze dne , datum, bylo ministerstvo vyzváno k zaplacení nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč. Nemajetková újma způsobená nečinností Ministerstva spravedlnosti v rámci dozoru nad výplatou náhrady platu za období karantény od , datum, . do , datum, . Podle dopisu Ministerstva spravedlnosti z , datum, byla žalobkyně vyrozuměna, kdy ministerstvo reagovalo na stížnosti žalobkyně. Podle Modifikace žádosti o odškodnění ze dne , datum, , tuto učinila žalobkyně, kdy nově žádá odškodnění ve výši 200 000 Kč po Ministerstvu spravedlnosti. Podle dopisu ze dne , datum, učiněného žalobkyní ministerstvu byl zvýšen požadavek na odškodnění na znevážení důstojnosti žalobkyně, coby soudkyně, na částku 300 000 Kč.

7. V dopise ze dne , datum, Ministerstvo spravedlnosti informovalo žalobkyni, že dne , datum, obdrželo její podání.

8. Podle dopisu nazvaného Žádost o revizi stanoviska zaměstnance, , tituly před jménem, , jméno FO, , ze dne , datum, žalobkyně vyzvala Ministerstvo spravedlnosti ČR k přehodnocení stanoviska.

9. Podle dopisu Ministerstva spravedlnosti ze dne , datum, určeného žalobkyni se ministerstvo vyjádřilo ke stížnosti žalobkyně.

10. Podle urgence věcného vyřízení stížnosti a urgence vyřízení stížnosti na průtahy při vyřizování podnětu z , datum, adresované Ministerstvu spravedlnosti tato byla učiněna s tím, že stížnost žalobkyně dosud nebyla vůbec věcně vyřízena.

11. Podle dopisu ministryně spravedlnosti ze dne , datum, určeného žalobkyni ministryně reagovala na podání žalobkyně ze dne , datum, doplněné podáním ze dne , datum, , kterým byla učiněna stížnost na jednání , tituly před jménem, , jméno FO, ohledně řádného výkonu státní správy vedení Krajského soudu v , adresa, . Ministryně dospěla k závěru, že , tituly před jménem, , jméno FO, při výkonu státní správy v oblasti personální pochybila. S přihlédnutím k okolnostem případu, zejména nejasnostem, jež panovaly ohledně pracovněprávních důsledků počínající pandemie koronaviru, jako že postup předsedkyně po vydání rozsudku OS v , adresa, má ministryně za to, že její pochybení svou povahou ani intenzitou nejsou způsobilá založit kárnou odpovědnost a v této věci nebude podána kárná žaloba.

12. Podle výzvy k doplnění podání ze dne , datum, učiněného žalobkyní ministryni spravedlnosti žalobkyně postrádala odpověď na její stížnost a náležité vypořádání s touto stížností.

13. Podle odpovědi ministryně spravedlnosti z , datum, adresované žalobkyni ministryně setrvala na svém dosavadním stanovisku.

14. Podle doplnění žádosti o náhradu nemajetkové újmy po vyjádření ministryně spravedlnosti učinila žalobkyně dne , datum, doplnění podání žádosti o náhradu nemajetkové újmy.

15. Podle stanoviska žalované z , datum, žalovaná projednala nárok žalobkyně s tím, že nebyly splněny podmínky pro vznik odpovědnosti zákona za škodu, když není ve věci dán odpovědnostní titul, a proto nelze žádosti žalobkyně vyhovět.

16. Podle sdělení Ministerstva spravedlnosti z , datum, byla žalobkyně vyrozuměna, že její podnět k zahájení kárného řízení proti předsedkyni Krajského soudu v , adresa, byl postoupen k dalšímu opatření Odboru dohledu a kárné agendy Ministerstva spravedlnosti.

17. Podle dopisu Krajského soudu v , adresa, adresovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , manželu žalobkyně, bylo reagováno na podání ze dne , datum, .

18. V dopisu Ministerstva spravedlnosti, Odboru dohledu a kárné agendy ze dne , datum, určeného Odboru kontroly bylo zasláno potřebné doplnění k vyřízení podání pana , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, a , datum, , v nichž vyjadřuje nesouhlas s vyřízením své stížnosti.

19. Podle dohody o úpravě rozsahu pracovního vztahu soudce ze dne , datum, , tato byla uzavřená mezi ČR – Krajským soudem v , adresa, a žalobkyní, kdy v důsledku zdravotního znevýhodnění bude objem práce soudce v rozsahu 62,5 % a pracovní doba odpovídá 25 hodinám týdně, kdy podle platového opatření bude v souvislosti se zkrácením pracovního úvazku vyplácen shora uvedený plat.

20. Podle rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, byla zamítnuta žaloba žalobkyně, kterou se domáhala proti žalované, ČR – Krajskému soudu v , adresa, , zaplacení nemajetkové újmy ve výši 400 000 Kč s tím, že předsedkyně krajského soudu, , tituly před jménem, , jméno FO, , i další vedoucí zaměstnanci vůči žalobkyni postupovali způsobem naplňujícím známky šikany a diskriminace. Závadná jednání souvisela zejména s požadavkem žalobkyně na vyplacení náhrady platu do výše 100 %.

21. Podle rozsudku zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , byla zamítnuta žaloba žalobkyně proti totožné žalované o zaplacení 200 000 Kč, kdy zaměstnavatel zamítl či nereagoval na žádosti žalobkyně o snížení nápadu a úvazku, zmařil jí vyvolanou mimořádnou pracovně-lékařskou prohlídku v listopadu , rok, a byl jí nadále přidělován 100% nápad. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen.

22. Soud má za prokázaný skutkový stav ve shodě s provedeným dokazováním. Pro stručnost soud nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z důkazů, na nichž své rozhodnutí nezaložil. Dále má soud za prokázáno, že žalobkyně uplatnila u žalované nárok na náhradu škody dne , datum, , žalovaná nárok projednala dne , datum, a nároku nevyhověla.

23. Právně soud věc posoudil následovně. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

24. Podle § 88a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, drobné nedostatky v práci nebo drobné poklesky v chování může orgán státní správy soudů, který je oprávněn podat návrh na zahájení kárného řízení, vyřídit tím, že je soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu vytkne, je-li to postačující. Podle § 123 odst. 1 písm. a) tamtéž Ministerstvo vykonává státní správu Nejvyššího soudu a vrchních, krajských a okresních soudů tím, že zajišťuje chod soudů po stránce organizační, zejména každoročně stanoví s ohledem na množství projednávaných věcí pro každý soud počty soudců, asistentů, vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků, vykonavatelů a dalších zaměstnanců u něj působících; u Nejvyššího soudu je stanoví po dohodě s předsedou tohoto soudu a u ostatních soudů po vyjádření příslušného předsedy soudu.

25. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za škodu podle výše citovaného zákona č. 82/1998 Sb., je nutno, aby byly naplněny následující podmínky. Existence odpovědnostního titulu, tedy nesprávného úředního postupu nebo nezákonného rozhodnutí, dále vznik škody a současně také příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou škodou, přičemž všechny tyto podmínky musí být splněny současně. Předně se soud ve věci zabýval tím, zda je splněna podmínka odpovědnostního titulu spočívajícího v žalobci tvrzeném nesprávném úředním postupu. Za nesprávný úřední postup dle výše uvedeného zákona nelze považovat jakékoliv pochybení v řízení, ale pouze takové porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, které se neodrazí bezprostředně v obsahu vydaného rozhodnutí. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16.5.2012 sp.zn. 28 Cdo 3013/2011). Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27.6.2002, sp. zn. 25 Cdo 1629/2000, Rc 54/2003, definici nesprávného úředního postupu zákon nepodává; z obsahu tohoto pojmu však vyplývá, že podle konkrétních okolností může jít o jakoukoli činnost spojenou s výkonem pravomocí státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu.

26. V dané věci soud neshledal existenci nesprávného úředního postupu. Žalobkyně namítala, že Ministerstvo spravedlnosti jednající tehdejší ministryní spravedlnosti , tituly před jménem, , jméno FO, mělo přehodnotit vyřízení stížnosti žalobkyně vyjádřené v dopise ze dne , datum, . Podle §88a zákona č. 6/2002 Sb., je dáno diskreční opatření kárného orgánu k udělení výtky. Citované ustanovení nestanoví povinnost kárného orgánu výtku udělit. Dopisem ze dne , datum, bylo v přiměřené lhůtě reagováno na stížnost žalobkyně ze dne , datum, a , datum, , stížnost byla vyhotovena po rozhodnutí okresního soudu, kterým bylo žalovanému Krajskému soudu v , adresa, uloženo zaplatit žalobkyni náhradu platu. V postupu ministerstva spravedlnosti soud nespatřuje nesprávný úřední postup podle § 13 zákona o odpovědnosti státu za škodu, neboť není v rozporu s žádnými předepsanými normami, nebyla povinnost Ministerstva spravedlnosti udělit tehdejší místopředsedkyni krajského soudu výtku, ani není právními předpisy stanoven žádný jiný povinný způsob vyřízení stížnosti žalobkyně. Postup ministerstva nepovažuje zdejší soud ani za vedoucí k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu. Skutečnost, že žalobkyně se způsobem vyřízení stížnosti nesouhlasí, nepředstavuje nesprávný úřední postup spočívající v zanedbání či absenci dohledové činnosti, ministryně se k námitkám žalobkyně věcně vyjádřila a po zvážení okolností k udělení výtky nepřistoupila, což jí zákon umožňuje. S ohledem na uvedené soud žalobu zamítl, aniž se z důvodu procesní ekonomie zabýval dalšími podmínkami odpovědnosti státu za škodu, tedy vznikem újmy a příčinnou souvislostí.

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch. Úspěch ve věci měla žalovaná, soud proto rozhodl, že žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení, výše nákladů žalované je tvořena paušální náhradou hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o.s.ř. za provedené úkony (vyjádření k žalobě, příprava na jednání, účast na jednání dne , datum, ) ve výši 300,- Kč za úkon podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem 900,- Kč.