45 C 109/2021

Plný text

název soudu rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 6 slov adresa pro zaplacení 469 032 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá na žalované zaplacení částky 567.223,50 Kč spolu s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z uvedené částky od 21.5.2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala náhrady škody, způsobené jí v celkové výši 567.223,50 Kč z titulu nesprávného úředního postupu nebo nezákonného rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [okres], [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [územní celek], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo]. Žalobkyně uzavřela dne 17.12.2015 kupní smlouvu, na jejímž základě nabyla s právními účinky ke dni 29.1.2016 vlastnické právo k pozemku [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], bydlení a pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, neplodná půda, vše zapsáno na [anonymizována dvě slova], k.ú. [obec] u [obec], [územní celek], zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce]. Usnesením [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [okres], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [ulice a číslo], [PSČ] [okres] (dále jen PČR [okres]), č.: KRPS [číslo] ze dne 16.1.2017, byly nemovitosti zajištěny dle §79d trestního řádu. Zápis zajištění byl proveden do KN [datum], řízení Z [číslo] 2017 [číslo]. Na základě usnesení [anonymizováno] [okres], č.: KRPS [číslo] ze dne [datum], byly nemovitosti zajištěny dle §79d trestního řádu. Zápis zajištění byl proveden do KN 24.2.2017, řízení Z [číslo] 2017 [číslo] a zápis právní moci usnesení o zajištění bylo do KN zapsáno dne 28.3.2017, řízení Z [číslo] 2017 [číslo]. Uvedené nemovitosti byly zajištěny v rámci trestního stíhání [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pro trestný čin podvodu i v souvislosti se zprostředkováním prodeje nemovitostí mezi původním majitelem nemovitostí, panem [jméno] [příjmení], které prostřednictvím [jméno] [příjmení] zakoupila právě žalobkyně. Proti usnesení č.: KRPS [číslo] podala žalobkyně stížnost, která však byla usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka], zamítnuta jako nedůvodná s tím, že vina [jméno] [příjmení] je prokázána a podíl žalobkyně je ve stádiu prověřování. Dne 22.11.2017 podala žalobkyně prostřednictví svého právního zástupce žádost o zrušení zajištění nemovitostí. Následně pak žalobkyně musela PČR [okres] ještě urgovat, aby bylo zajištění nemovitostí vymazáno z KN, což se stalo až v průběhu prosince 2017. Dne 9.1.2018 však [stát. instituce], [stát. instituce] [anonymizováno] [územní celek], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ [anonymizováno] [obec]“), vydala usnesení [číslo jednací], kterým byly nemovitosti opět zajištěny, a to z titulu prověřování osoby žalobkyně kvůli podezření ze spáchání trestného činu podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 písm. a) trestního zákoníku, kdy byly zahájeny úkony trestního řízení podle § 158 odst. 3 trestního řádu dne 13.6.2017 vůči dosud neznámým pachatelům označené jako„ podvodné převody nemovitostí“. Zajištění dle usnesení č.: [anonymizováno] [číslo] 2017 [číslo] bylo zapsáno do KN dne 15.1.2018, řízení [anonymizováno] [číslo]. Proti usnesení č.: [anonymizováno] [číslo] 2017 [číslo] podala žalobkyně dne 17.1.2018 stížnost. [název soudu] rozhodl o stížnosti žalobkyně dne 12.3.2018 usnesením, č. [spisová značka], tak, že se stížnost zamítá jako nedůvodná, nicméně i soud v odůvodnění zmiňuje, že zajištění dle § 79a trestního řádu je institutem dočasným a že skutečnost, zda pominuly důvody k uplatnění institutu zajištění věci, zkoumají OČTŘ ex offo. Usnesení č. [spisová značka] bylo zapsáno do KN dne 27.3.2018, řízení [anonymizováno] [číslo]. Dne 16.5.2018 pak žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce podala žádost o zrušení zajištění nemovitých věcí, o které však bylo rozhodnuto usnesením [anonymizováno] [obec] dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], tak, že se žádost zamítá s odůvodněním, že věc se stále prověřuje (tedy od zahájení prověřování neznámých pachatelů téměř rok, od zahájení trestního stíhání pana [příjmení] více než rok a půl) a že je předčasné zajištění zrušit. Proti usnesení [číslo jednací] podala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce dne 13.7.2018 stížnost. O této stížnosti bylo [název soudu] rozhodnuto dne [datum rozhodnutí], sp.zn.: [spisová značka], tak, že se stížnost jako nedůvodná zamítá, a to v podstatě ze stejných důvodů, jak je popsal v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] pak žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce podala žádost o zrušení zajištění nemovitých věcí, o které však bylo rozhodnuto usnesením [anonymizováno] [obec] dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], tak, že se žádost zamítá s odůvodněním, že věc se stále prověřuje (tedy od zahájení prověřování neznámých pachatelů již více než rok, od zahájení trestního stíhání pana [příjmení] již dva roky), a že je předčasné zajištění zrušit. Proti usnesení [číslo jednací] podala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce dne 20.12.2018 stížnost. O této stížnosti bylo dne [název soudu] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn.: [spisová značka] rozhodnuto tak, že se zajištění nemovitostí zrušuje, přičemž důvodem pro zrušení byla zejména neúměrná délka prověřování. [název soudu] dospěl k závěru, že lhůta k prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, již v tomto případě činí podle § 159 odst. 1 písm. c) trestního řádu šest měsíců, byla zcela nepřiměřeným způsobem překročena, aniž se jedná o věc, jež by si svou rozsáhlostí či složitostí, počtem podezřelých osob, množstvím skutků či poškozených, takové překročení lhůty vyžadovala. Usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn.: [spisová značka], nabylo právní moci [datum]. Žalobkyně však s panem [příjmení], původním majitelem nemovitostí, uzavřela dne [datum] nájemní smlouvu, jejímž předmětem bylo užívání nemovitostí panem [příjmení], jakožto nájemcem, přičemž v nájemní smlouvě byla sjednána rozhodčí doložka. Protože však pan [příjmení] nájemné nehradil a zároveň se odmítal vystěhovat z nemovitosti, podala žalobkyně návrh na vydání rozhodčího nálezu, jehož předmětem bylo vyklizení nemovitosti. Dne 24.8.2016 tak rozhodce, [titul], [jméno] [příjmení], vydala rozhodčí nález, [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 30.8.2016 a vykonatelnosti dne 15.9.2016, nicméně pan [příjmení] nemovitost stále nevyklidil. Proto dne 17.1.2017 podala žalobkyně prostřednictvím svého tehdejšího právního zástupce exekuční návrh [exekutorský úřad], [titul]. Ing. [jméno] [příjmení], soudní exekutor, k provedení vyklizení nemovitosti. Soudní exekutor pak dne [datum] vydal pod č. [číslo jednací]„ Vyrozumění o doložce provedení exekuce. Vyrozumění o datu vyklizení. Vyrozumění o zničení věci zjevně bezcenné“ s tím, že vyklizení mělo proběhnout nejpozději 14.9.2017. Vyklizení nemovitosti však bylo exekutorem opakovaně odloženo z důvodu, že nemovitost byla v mezidobí zajištěna ze strany [anonymizováno] [okres] a následně [anonymizováno] [obec], když exekutor může vyklizení nemovitosti provést až ve chvíli, kdy k tomu dostane souhlas ze strany [anonymizováno] (který [anonymizováno] nevydala), případně, než bude zajištění vymazáno z příslušného LV – viz např. usnesení exekutora č. [číslo jednací], č. [číslo jednací]. Žalobkyně kvůli nesprávnému postupu/nezákonnému rozhodnutí [anonymizováno], která neoprávněna dlouho zajišťovala její nemovitost, nemohla tuto nemovitost užívat, což jí způsobilo značné škody, když nebyla schopna vykonat vyklizení pana [příjmení] z nemovitosti, přičemž pan [příjmení] za celou dobu, kdy nemovitost užíval, jí neuhradil žádné nájemné. Výši možného ušlého zisku z pronájmu nemovitosti po vyklizení původního vlastníka (nově nájemce) nemovitosti žalobkyně dovozovala z dokumentu„ Zjištění obvyklé ceny pronájmu nemovitých věcí“ zpracovaný panem [jméno] [příjmení], [IČO], realitním makléřem a členem [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], stanovující obvyklou cenu pronájmu nemovitosti, přičemž měsíční tržní nájemné nemovitosti bylo určeno na částku 20.000 Kč. Žalobkyně proto žádala, aby jí byl uhrazen ušlý zisk spočívající v ušlém nájemném za období od 30.5.2017 do 13.5.2019 ve výši 20.000 kč měsíčně, tedy za 23 měsíců a 14 dnů, tedy v celkové výši 469.032 Kč. Žalobkyně dále žádala náhradu nákladů řízení za právní zastoupení, které musela vynaložit při snaze zrušit zajištění nemovitostí, kterou vyčíslila částkou 95.287,50 Kč včetně DPH, za 1 úkon právní služby (převzetí a příprava právního zastoupení) a 6 úkonů ve výši ½ (stížnost proti usnesení [číslo jednací], žádost o zrušení zajištění nemovitostí ze dne 22.11.2017, stížnost proti usnesení [číslo jednací], žádost o zrušení zajištění nemovitostí ze dne 16.5.2018, stížnost proti usnesení [číslo jednací], žádost o zrušení zajištění nemovitostí ze dne 8.11.2018, stížnost proti usnesení [číslo jednací]) a dále požadovala náhradu hotových výdajů ve výši 2.400 Kč, tedy 2.904 Kč včetně DPH. Žalobkyně podala dne 20.11.2020 k [stát. instituce] návrh na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím, žalovaná však žádosti žalobkyně do podání žaloby nevyhověla. S ohledem na to žalobkyně požadovala, aby soud její žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná žalobou uplatněné nároky neuznala, přičemž učinila nesporným, že u ní žalobkyně dne [datum] (podáním z téhož dne) uplatnila nárok na poskytnutí náhrady škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., v celkové výši 567.223,50 Kč, sestávající se z nároku na náhradu škody ve výši 469.032 Kč představující ušlé nájemné a nároku na náhradu škody ve výši 98.191,50 Kč představující vynaložené náklady na právní zastoupení, to vše z titulu nesprávného úředního postupu nebo nezákonného rozhodnutí policejního orgánu [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [okres], [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] a [anonymizována dvě slova] [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [územní celek], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] 2017 [číslo]. Žalovaná požadavkům žalobkyně nevyhověla ani zčásti, což jí sdělila svým stanoviskem ze dne 15. 11. 2021. Žalovaná stručně shrnula průběh řízení a konstatovala, že v daném případě chybí odpovědnostní titul státu za tvrzenou škodu, neboť veškerá rozhodnutí ve vztahu k zajištěným nemovitostem byla vydávána vždy až po udělení souhlasu dozorového státního zástupce. Proti těmto rozhodnutím byly zpravidla podány stížnosti, o kterých bylo následně rozhodnuto příslušnými orgány, tedy žádné z rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení předmětné věci nevykazuje základní znak nezákonného rozhodnutí dle § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., představovaný tím, že takové rozhodnutí dojde právní moci a následně je zrušeno či změněno k tomu příslušným orgánem. Rovněž nelze v postupu orgánů činných v trestním řízení spatřovat nesprávný úřední postup dle ustanovení § 13 zákona č. 82/1998 Sb., neboť z provedeného šetření nelze vyvozovat žádné porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, postup policejního orgánu v uvedené věci byl v té době správný a v souladu s platnými zákonnými ustanoveními. Nadto postup orgánů činných v trestním řízení vyústil v rozhodnutí (o zajištění nemovitostí), tedy konání policejních orgánů nemůže být hodnoceno jako nesprávný úřední postup tak, jak je definován v ustanovení § 13 zákona č. 82/1998 Sb., neboť aby byl postup hodnocen jako nesprávný úřední postup je nezbytné, aby úkony tzv. úředního postupu samy o sobě nevedly k vydání rozhodnutí a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Žalovaná je dále toho názoru, že i v případě, že by ve věci byl dán odpovědnostní titul, žalobkyně neprokázala vznik škody, ani příčinnou souvislost. Žalovaná v rámci mimosoudního projednání nároku zjistila, že bylo zahájeno exekuční řízení zahájené na podnět žalobkyně, a to dne 18. 1. 2017, soudním exekutorem [titul]. Ing. [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [obec], pod sp. zn. [spisová značka], k vymožení povinnosti povinného vyklidit nemovité věci ve vlastnictví oprávněné (žalobkyně), a to pozemek parc. č. st. 41, jehož součástí je stavba [adresa], [obec], objekt bydlení, a dále pozemek parc. [číslo] to vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [anonymizováno] [územní celek] [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizováno] [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [číslo] dále pro vymožení nákladů nalézacího řízení, nákladů oprávněného a nákladů exekuce. Doložka provedení exekuce v daném řízení nastala dne 11. 4. 2017. Následně bylo dne 28. 7. 2017 vydáno [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] č.j. [číslo jednací]. Datum vyklizení bylo stanoveno na 14. 9. 2017 v 9.00 hod. Usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo vyklizení odloženo na neurčito. Stalo se tak po komunikaci s povinným a oprávněnou, kdy mezi nimi mělo dojít k dohodě o úhradě dlužných částek na nájemném, a oprávněná sdělila, že v případě zaplacení daných částek by na vyklizení netrvala. Dne 24. 11. 2017 bylo soudnímu exekutorovi doručeno sdělení [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec] [číslo jednací] o zrušení zajištění nemovitostí. Vyrozuměním o datu vyklizení č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl tedy stanoven nový termín vyklizení, a to na 5. 2.2018 v 10.30 hod. K vyklizení nedošlo ani ve druhém termínu, neboť nemovitosti byly opět zajištěny ze strany policejního orgánu, a to konkrétně usnesením [stát. instituce] [anonymizováno] [územní celek] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Vyklizení i celá exekuce byly opět odloženy, viz usnesení č.j. [číslo jednací] a [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Následně bylo soudním exekutorem zjištěno, že ohledně předmětných nemovitostí, které měly být vyklizeny, bylo u příslušného katastrálního úřadu zahájeno vkladové řízení. Z komunikace s oprávněnou dále vyplynulo, že v momentě, kdy se najde nový kupec nemovité věci, povinný se má odstěhovat sám. Soudní exekutor tedy usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] vyzval oprávněnou k souhlasu se zastavením exekuce. Souhlas byl dán dne 11. 2. 2020 a soudní exekutor následně usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] zastavil (právní moci usnesení nabylo 15. 4. 2020). Na základě shora uvedeného žalovaná navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítnul a přiznal žalované náhradu hotových výdajů.

3. Uplatněním nároku na náhradu škody, zaslaným [stát. instituce] právním zástupcem žalobkyně ze dne 20.11.2020 bylo obsahově požadováno totožné odškodnění, jako je nyní uplatněno žalobou.

4. Dle doručenky datové zprávy, odeslané [stát. instituce] právní zástupkyní žalobce 20.11.2020 byla zpráva dodána do datové schránky žalované.

5. Stanoviskem [stát. instituce] ze dne 15.11.2021 byl nárok žalobkyně vypořádán s tím, že odpovědnost žalované byla odmítnuta.

6. Sdělením [stát. instituce] ze dne 27.11.2020 byla žalobkyně informována, že žalovaná obdržela dne 20.11.2020 žádost žalobkyně o předběžné projednání nároku, uplatněného následně žalobou.

7. Dle výpisu z katastru nemovitostí pro okres [okres], [katastrální uzemí], [list vlastnictví], [územní celek], žalobkyni svědčí vlastnické právo k nemovitosti st. [anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, parcela, o výměře 1153 m2, jejíž součástí je stavba, [obec], [adresa], objekt bydlení, a dále [anonymizována čtyři slova] [výměra], ostatní plocha. Uvedená nemovitost je zatížena zástavním právem smluvním ve prospěch [anonymizována tři slova] k 18.2.2016, a dále usnesením [stát. instituce] o zajištění majetku podle § 79d trestního řádu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] [spisová značka], a dále také usnesením [stát. instituce] o zajištění majetku podle § 79d trestního řádu, [číslo jednací] [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], a dále také vyrozuměním [stát. instituce] o právní moci usnesení [anonymizováno] [číslo] [spisová značka].

8. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] [spisová značka] rozhodla [stát. instituce], [stát. instituce] [anonymizováno 6 slov], jehož součástí je stavba [adresa], obojí zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí], [anonymizováno] [okres], [anonymizována dvě slova] [stát. instituce], [stát. instituce], a sice z důvodu, že tato nemovitost, že tedy zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že daná nemovitost je výnosem z trestné činnosti.

9. Usnesením [název soudu] č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] byla stížnost žalobkyně proti zajištění nemovitosti, zajištěné usnesením policie ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], jako nedůvodná zamítnuta. Rozhodnutí bylo odůvodněno, že za současného stavu nepřísluší soudu, aby hodnotil důkazy v souvislosti s případným uznáním viny, či neviny. Soud tedy rigorózně vycházel z § 79d) odst. 1 trestního řádu, podle kterého nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že nemovitost je výnosem z trestné činnosti, může státní zástupce, nebo policejní orgán rozhodnout o zajištění takové nemovitosti. Dle názoru soudu skutečnosti, které byly soudu předloženy, opravňují závěr, že došlo k trestnému činu, že je důvodné podezření, že došlo k trestnému činu pro které je trestní stíhání zahájeno, a pokud jde o [celé jméno žalobkyně], je její účast na jednání obviněného v šetření [stát. instituce]. Tato je tedy nadále v šetření. S ohledem na to má soud zato, že okolnosti, které vyšetřovatel nashromáždil, zcela jednoznačně odůvodňují zvolený postup, a skutečně hrozí nebezpečí, že by poškozený mohl o své nároky, pokud by nemovitost nebyla zajištěna, přijít. Z těchto důvodů byla stížnost Ing. [celé jméno žalobkyně] zamítnuta.

10. Dle žádosti o zrušení zajištění nemovitostí dle § 79f trestního řádu ze dne 22.11.2017 žádala žalobkyně o zrušení zajištění majetku, zajištěného usnesením [anonymizováno] [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí].

11. Dále se čte sdělení [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [číslo jednací], podle kterého byl právní zástupce žalobce informován o tom, že žádost o zrušení zajištění nemovitosti, doručená policejnímu orgánu 23.11.2017, byla postoupena státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství v [obec] k dalšímu řízení.

12. Usnesením Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne 24.11.2017 bylo podle § 79f odst. 1 trestního řádu zrušeno zajištění nemovitostí, a sice pozemku parc. číslo [anonymizována dvě slova], související se stavbou [adresa], stojící na uvedeném pozemku, a dále pozemku parc. [číslo] vše v obci [obec], [katastrální uzemí], [anonymizována dvě slova] [stát. instituce], [stát. instituce], a sice z důvodu, že zajištění pro účely trestního řízení již není nutné. V rámci odůvodnění soud konstatuje, že pominuly důvody zajištění předmětné nemovitosti, neboť obviněný [jméno] [příjmení] zemřel a jeho trestní stíhání bylo zastaveno, a bylo tedy rozhodnuto v souladu s ustanovením § 79f odst. 1 trestního řádu a zajištění nemovitosti bylo zrušeno, neboť zajištění nemovitosti pro účely trestního řízení již není nutné. Rozhodnutí nabylo právní moci 5.12.2017.

13. Dle žádosti o neprodlené vyrozumění příslušného katastrálního úřadu o zrušení nemovitosti – vyrozumění ze dne 4.12.2017 žádala žalobkyně policejní orgán o neprodlené vyrozumění příslušného katastrálního úřadu o zrušení zajištění nemovitosti doručené policejnímu orgánu dne 1.12.2017.

14. Dle vzdání se práva na podání stížnosti proti usnesení [anonymizováno] v [obec] ze dne 24.11.2017, datovaného 24.11.2017, se žalobkyně vzdala práva na podání stížnosti proti tomuto rozhodnutí.

15. Usnesením policejního orgánu z 9.1.2018 bylo po předchozím souhlasu státního zástupce [anonymizována tři slova] v [obec] rozhodnuto ve věci prověřování žalobkyně a dalších účastníků ze spáchání zvlášť závažného zločinu podvodu v souvislosti s podvodnými převody nemovitostí, podle ustanovení § 79a odst. 1 trestního řádu o zajištění věci, a sice rodinného domu [adresa], stojícího na pozemku parc. č. [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova]. [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [výměra], [anonymizována tři slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [výměra]. Vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] [anonymizováno] [územní celek], [katastrální uzemí], [anonymizováno] [okres], [anonymizována dvě slova] [stát. instituce], [stát. instituce]. V rámci odůvodnění bylo konstatováno, že vzhledem k tomu, že dosud provedeným šetřením bylo zjištěno, že nemovitosti, které jsou podvodně převedeny na osoby z okolí [anonymizováno]. [příjmení], a to na Ing. [celé jméno žalobkyně], případně jiné, jsou následně použity jako zástava za poskytnuté úvěry bankovních, či nebankovních institucí, a s ohledem na výše uvedené, je daná obava z možného převedení vlastnického práva k předmětné nemovitosti na další osobu, či z dalšího zatížení, případně dalšího zástavního věřitele, a bylo tedy rozhodnuto o tomto zajištění. Proti uvedenému rozhodnutí je přípustná stížnost, která nemá odkladný účinek.

16. Stížností proti usnesení [stát. instituce] ze dne 9.1.2018 o zajištění nemovitých věcí., vyhotovenou dne 17.1.2018 žalobkyně brojila proti uvedenému usnesení o zajištění výše specifikovaných nemovitostí. Dle doručenky datové zprávy, odeslané 18.1.2018 [stát. instituce] právním zástupcem žalobkyně, byla zpráva téhož dne doručena.

17. Odůvodněním stížnosti proti usnesení [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] [datum], vyhotovené 26.1.2018 a doručené dle doručenky datové zprávy téhož dne [stát. instituce], byla stížnost žalobkyně doplněna.

18. Usnesením [název soudu] č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] byla stížnost žalobkyně proti usnesení policejního orgánu ze dne 9.1.2018 zamítnuta, přičemž v odůvodnění bylo konstatováno, že nelze přisvědčit zásadní stížnostní námitce jmenované podezřelé, že zajištěné nemovitosti nejsou výnosem z trestné činnosti, protože se trestné činnosti nikdy nedopustila. [název soudu] po přezkoumání napadeného usnesení a obsahu spisu dospěl k závěru, že dosud učiněná zjištění nasvědčují tomu, že postup policejního orgánu, spočívající v zajištění předmětných nemovitostí podle ustanovení § 79a odst. 1 trestního řádu je plně odůvodněn. Případná trestní odpovědnost stěžovatelky a dalších osob bude předmětem dalšího šetření [stát. instituce], a jakékoli závěry v tomto směru jsou předčasné. [anonymizována dvě slova] dále uvedl, že z povahy institutu zajištění nástrojů a výnosů z trestné činnosti vyplývá, že jde o institut dočasný. V případě procesních úkonů, jimiž dochází k zajištění věci, jde o procesní úkony zatímní a zajišťovací, a tudíž z těchto důvodů nepředstavují konečné rozhodnutí ve věci. Nejde tak bez naplnění dalších podmínek o nereparovatelné zásahy do vlastnického práva garantovaného čl. 11 Listiny základních práv a svobod.

19. Žádostí o zrušení zajištění nemovitých věcí ze dne 16.5.2018 žalobkyně žádala opět o zrušení zajištění svých nemovitostí. Dle doručenky datové zprávy, doručené 16.5.2018 [anonymizována tři slova] v [obec], odesílal právní zástupce žalobkyně tuto zprávu, prostřednictvím datové schránky.

20. Usnesením [stát. instituce], [stát. instituce] [anonymizováno] [územní celek], [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [číslo jednací] byla zamítnuta stížnost žalobkyně proti rozhodnutí policejního orgánu ze dne 9.1.2018, kterým byly zajištěny nemovitosti, které zde již byly čteny. V rámci odůvodnění soud konstatuje, že nadále trvají důvody zajištění, uvedené v usnesení ze dne 9.1.2018, a proto tedy policejní orgán žádost zamítl s tím, že žalobkyně uvedla naprosto shodné argumenty, užité již ve stížnosti proti usnesení o zajištění dle ust. § 79a trestního řádu, a proto ji v této souvislosti policejní orgán odkazuje na rozhodnutí [název soudu] ze dne 12.3.2018. Rovněž proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, která nemá odkladný účinek.

21. Stížností proti usnesení o zamítnutí žádosti o zrušení zajištění nemovitých věcí ze dne 13.7.2018 žalobkyně brojila proti usnesení policie ze dne 4.7.2018, kterým byla zamítnuta její stížnost proti zajištění. Dle doručenky odeslané zprávy byla tato dodána 13.7.2018 do datové schránky [stát. instituce]. Zásilka byla odeslána právním zástupcem žalobkyně opět datovou zprávou.

22. Unesení [název soudu] ze dne 23.8.2018, kterým byla stížnost žalobkyně proti rozhodnutí o zajištění ze dne 4.7.2018, zamítnuta. Jedná se o rozhodnutí [spisová značka]. V odůvodnění soud konstatoval, že s ohledem na to, že, opět, tedy, nelze přisvědčit zásadní stížnostní námitce jmenované podezřelé. Totožně tedy, jako v předchozím rozhodnutí [název soudu], soud konstatuje, že nadále trvají důvody pro zajištění daných nemovitostí, a proto byla stížnost zamítnuta.

23. Žádostí ze dne 4.9.2018 doručenou dle doručenky datové zprávy téhož dne [stát. instituce] právním zástupce žalobkyně, opětovně požadovala žalobkyně zrušení zajištění nemovitých věcí.

24. Sdělením [stát. instituce] [anonymizováno] [územní celek] [anonymizována dvě slova] [datum] byla žalobkyně informována, že dotčenému orgánu byly doručeny dvě žádosti, ze dne 4.9.2018, o zrušení zajištění nemovitých věcí, jednak tedy pozemku, zde čteného, včetně stavby, a dále také bytové jednotky a pozemku, který není předmětem tohoto řízení, přičemž o předchozích žádostech o zrušení zajištění již bylo pravomocně rozhodnuto [název soudu] ze dne 23.8.2018, a žádost je možné opakovat až po uplynutí 30 dnů od právní moci rozhodnutí, pokud nejsou uvedeny jiné důvody. S ohledem na to tedy uvedené žádosti byly podány předčasně.

25. Žádostí o zrušení zajištění nemovitých věcí z 8.11.2018 žádala žalobkyně zrušení zajištění shora uvedených nemovitostí. Dle doručenky datové zprávy, byla zpráva doručena právním zástupcem žalobkyně [stát. instituce] dne 8.11.2018.

26. Usnesením Policie ČR ze dne 13.12.2018 byla zamítnuta žádost žalobkyně o zrušení zajištění nemovitostí, jako nedůvodná s tím, že policejní orgán konstatoval, že nadále trvají důvody zajištění, a proto nebylo možno žádosti vyhovět, když tedy toto rozhodnutí bylo, přinejmenším, předčasné.

27. Stížností proti usnesení o zamítnutí žádosti ze dne 20.12.2018, zaslané [stát. instituce], [stát. instituce] [anonymizováno] [územní celek], se žalobkyně bránila uvedenému rozhodnutí.

28. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. [spisová značka] bylo usnesení policejního orgánu [stát. instituce], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] zrušeno a současně bylo rozhodnuto tak, že se podle § 79f odst. 2 trestního řádu zrušuje zajištění nemovitostí, a sice stavby rodinného domu [adresa], stojící na pozemku parc. č. [anonymizováno 10 slov] [číslo] [anonymizována tři slova] [list vlastnictví] [anonymizováno] [územní celek]. V rámci odůvodnění daného rozhodnutí soud konstatoval, že mimo jiné stěžovatelka se dotazovala, zda chce policejní orgán, resp. co chce ještě policejní orgán došetřovat, zda očekává, že někde objeví zakopanou truhlu, kam si pan [příjmení] schovával důkazy o své trestné činnosti a trestné činnosti svých kompliců. Pokud toto očekává, je logické, že nadále prověřuje podezření ze zapojení dalších osob. Stěžovatelce však takový scénář přijde dosti nepravděpodobný. Protože policejní orgán za dva a půl roku nenašel žádný důkaz proti stěžovatelce a vzhledem k tomu, že policejní orgán objektivně nemá co dál vůči její osobě prověřovat a z podstaty věci nemá naději odhalit nějaký důkaz o domnělém podílu stěžovatelky na trestné činnosti, je zjevné, že další zajištění nemá žádný racionální důvod. Soud zde konstatuje, že stížnost žalobkyně shledala oprávněnou, a byť nesouhlasil s argumentací stěžovatelky, že z jejího, že tedy, týkající se údajné nedůvodnosti zajištění předmětných nemovitostí, lze z předloženého spisového materiálu jednoznačně konstatovat, že je důvodné podezření ze spáchání trestné činnosti, oddělené stíhaným obviněným [jméno] [příjmení], jehož trestní stíhání bylo zastaveno z důvodu jeho úmrtí. V této věci však je dále prověřována trestní odpovědnost dalších osob z okruhu známých [jméno] [příjmení], na které byly předmětné nemovitosti převáděny. S ohledem na naprosto shodný modus operandi u všech případných, a blízké přátelství žalobkyně a [jméno] [příjmení], je dáno důvodné podezření, že Ing. [celé jméno žalobkyně] a její bratr [jméno] [příjmení] o podvodných nákupech nemovitostí věděli. Tvrzení poškozených, že jim nebyla uhrazena celá kupní cena, toliko byly vyplaceny jejich závazky, aby tak byla předmětná nemovitost očištěna, je věrohodné, a těžko lze předpokládat, že by se všechny tyto osoby domluvily a vypovídaly proti prověřovaným osobám, které nikdy neviděly. Dále uvádí další skutečnosti. Každopádně však, v daném usnesení, rovněž uvádí, že skutečnosti, tvrzené, dříve tvrzené žalobkyní, nesvědčí o, ve prospěch důvodnosti předložené stížnosti. Stěžovatelka však správně poukazuje na faktor plynutí času, kterým je stav věci významně modifikován, a v této souvislosti tedy konstatuje, že změnil rozhodnutí policejního orgánu tak, že tedy rozhodl podle § 79f odst. 2 trestního řádu o zrušení zajištění nemovitostí, uvedených ve výroku daného usnesení, neboť už uplynula doba, po kterou bylo zajištění potřebné, resp. nezbytně nutné.

29. Další důkazy soud jako nadbytečné neprováděl důkazy, týkající se prováděné exekuce (exekuční návrh proti povinnému [jméno] [příjmení], usnesení o odložení exekuce [číslo jednací], ani další listiny, týkající se dané exekuce včetně rozhodčího nálezu proti [jméno] [příjmení], kupní smlouvu), nájemní smlouvu ze dne [datum], výpis z katastru nemovitostí, [list vlastnictví], ke dni [datum], dokument Zjištění obvyklé ceny pronájmu nemovitých věcí, vyhotovený [právnická osoba] reality, které pro rozhodnutí v daném řízení nejsou relevantní.

30. Podle zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Zákonná úprava přitom stanoví, že stát odpovídá za škodu na principu objektivním, přičemž odpovědnost státu je založena na současném splnění tří podmínek: <i>a) nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup,</i> <i>b) vznik škody,</i> <i>c) příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a vznikem škody.</i> Uvedené předpoklady musí být splněny kumulativně, pouhé nesplnění jednoho z nich vede k zamítnutí nároku na náhradu škody (viz usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn.: [spisová značka], usnesení [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]).

31. Zákon tedy rozeznává dva odpovědnostní tituly (nepočítaje rozhodnutí o vazbě, trestu nebo ochranném opatření), a to nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup. Nesprávným úředním postupem se obecně rozumí porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to i při takových úkonech, které jsou prováděny v rámci činnosti rozhodovací, ale neodrazí se bezprostředně v obsahu vydaného rozhodnutí. Za nesprávný úřední postup nutno považovat i "jiné vady ve způsobu vedení řízení" (srov. definiční vymezení nesprávného úředního postupu provedené např. v odůvodnění rozhodnutí [název soudu] sp.zn. [spisová značka]). Nesprávnosti či vady úkonů úředního postupu, které se přímo projevily ve vydání rozhodnutí (např. typicky úkony činěné při shromažďování a provádění důkazů) mohou být zvažovány pouze z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou právě nezákonným rozhodnutím, nikoliv již jako nesprávný postup. V návaznosti na to pak judikatura považuje za nesprávné rozhodnutí takové rozhodnutí soudu či jiného orgánu, které bylo pro nezákonnost následně zrušeno nadřízeným orgánem, v případě soudních rozhodnutí tedy odvolacím či dovolacím soudem.

32. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

33. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

34. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

35. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

36. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

37. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

38. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

39. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

40. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

41. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

42. Dle § 30 ODŠZ náhrada ušlého zisku se poskytuje v prokázané výši; není-li to možné, pak za každý započatý den výkonu vazby, trestu odnětí svobody, ochranné výchovy, zabezpečovací detence nebo ochranného léčení náleží poškozenému náhrada ušlého zisku ve výši 170 Kč.

43. Dle § 31 odst. 1, 2, 3 a 4 ODŠZ náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

44. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázáno, že [anonymizováno] [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [okres], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [ulice a číslo], [PSČ] [okres], [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [datum] ([anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum]) [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [okres], [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [datum] ([anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [datum]), [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno] [ustanovení pr. předpisu]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [rok]. [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [obec], [anonymizována dvě slova] [číslo jednací], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ([anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [datum]). [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [číslo] [rok] [číslo] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno] [datum rozhodnutí] [anonymizována dvě slova] [spisová značka], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizováno] [datum] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizováno] [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [číslo jednací] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno] [datum rozhodnutí] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [název soudu] [anonymizováno] [datum rozhodnutí], [anonymizováno]: [spisová značka] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizováno] [datum] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizováno] [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [číslo jednací] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno] [datum rozhodnutí] [anonymizována dvě slova] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum rozhodnutí], [anonymizováno]: [spisová značka] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizováno] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno]: [spisová značka], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum].

45. V daném případě soud neshledal již první ze shora uvedených podmínek odpovědnosti státu za škodu, a to odpovědnostní titul. Uvedená rozhodnutí o zajištění nemovitostí nebyla pro nezákonnost zrušena po právní moci těchto rozhodnutí, avšak v rámci řádného opravného prostředku a proto, že již zajištění nadále nebyla zapotřebí. V daném případě ta nelze shledat nezákonná rozhodnutí, jejichž vydáním by vznikl odpovědnostní titul v dané věci. Jestliže žalobkyně uváděla, že si není jistá, zda se jedná o nezákonná rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup, nelze než konstatovat, že postup orgánů činných v trestním řízení se odrazil právě ve vydání shora uvedených rozhodnutí a proto i na tento postup je nutné nahlížet jako na nezákonné rozhodnutí. Protože však tato rozhodnutí nenaplňují podmínky nezákonných rozhodnutí, absentuje hned první ze shora uvedených zákonných podmínek odpovědnosti státu za škodu a soud se proto blíže nezabýval splněním podmínek dalších, protože nenaplnění byť jen jediné ze tří shora uvedených podmínek postačuje k tomu, aby žaloba byla nedůvodná. S ohledem na to soud žalobu zamítl. Jen na okraj soud uvádí, že žalobkyně v průběhu řízení nadnesla možnost, že by se dle jejího názoru mohlo jednat i o nepřiměřenou délku řízení, předmět žaloby však byl koncipován jako nárok z nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí, kterým došlo k zajištění předmětných nemovitostí ve vlastnictví žalobkyně, nikoliv jako nárok z nesprávného úředního postupu, spočívajícího v nepřiměřené délce řízení o zajištění věci. Proto se soud touto námitkou nezabýval.

46. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn podle § 142 odst. 1 o.s.ř.. Podle tohoto ustanovení má žalovaná, která byla ve věci zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Žalovaná má podle § 151 odst. 3 o.s.ř. právo na náhradu za jednotlivé úkony, a to v paušalizované výši stanovené vyhláškou č. 254/2015 Sb. částkou 300 Kč za úkon. Vzhledem k tomu, že se žalované písemně vyjádřila k žalobě, načež se připravovala na ústní jednání soudu dne 7.6.2022 a tohoto se rovněž zúčastnila, náleží žalované náhrada nákladů řízení v rozsahu 3 úkonů po 300 Kč.