45 C 118/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou jako samosoudkyní ve věci žalobců: 1) HOTELES TURISTICOS UNIDOS, S. A. DIČ A číslo , sídlem adresa žalobkyně , Španělské království číslo 2) právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně a žalované obou zastoupených JUDr. jméno příjmení , advokátem, sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupené Mgr. jméno příjmení , advokátem, se sídlem adresa o zaplacení splnění povinnosti ze smluvního závazku

I. Žaloba ze dne 8.7.2020, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalovaného částku 8 712 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalující společnosti se žalobou ze dne 8.7.2020 domáhali uložení povinnosti žalované společnosti uvést do souladu se stavebně - technické dokumentaci, která je součástí spisu vedeného Městskou částí [obec a číslo], Úřad Městské části, Odbor výstavby pod Čj. výst.: OV/142025/2019 nemovitost, budovu [adresa], která je součástí pozemku parc. Č. [číslo], vše v [obec], katastrální území Nové Město, ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozsudku, dle čl. IVA. 5 Nájemní smlouvy uzavřené mezi [právnická osoba] a [anonymizována čtyři slova] dne 18.4.2004, a to konkrétně specifikovanými pracemi a tuto nemovitost následně žalovaným předat in eventum uložení povinnosti žalované uvést do souladu se stavebně - technické dokumentaci, která je součástí spisu vedeného Městskou částí [obec a číslo], Úřad Městské části, Odbor výstavby pod Čj. výst.: OV/142025/2019 konkrétně specifikované typové okruhy stavebních úprav v uvedené nemovitosti a tuto žalobcům následně předat. Žalobci uvedli, že žalovaná jako pronajímatel a [název žalobkyně] (dále jen„ HOTUSA“) jako nájemce uzavřeli dne 18.5.2004 nájemní smlouvu o užívání budovy [adresa], která je součástí pozemku pare. [číslo] vše v [obec], katastrální území Nové Město. Podmínky pro započetí nájemního vztahu podle 51. III. 1.2. nájemní smlouvy byly splněny. Hotel byl žalobci protokolárně předán 22.12.2006. Dodatky ke smlouvě [číslo] byl měněn nájemce a měněna výše nájemného. [příjmení] dne [anonymizováno] se souhlasem [příjmení] postoupila všechna svá práva z nájemní smlouvy na svou 100% dceřinou [právnická osoba] s.r.o., sídlem [adresa žalobkyně a žalované], [IČO], spisová značka C [číslo] vedená u Městského soudu v Praze, podle či. IV [číslo] a [číslo] nájemní smlouvy. [ulice] spolupráce byla mezi účastníky bezkonfliktní do poškození hotelu dne následkem tragického požáru. Příčiny vzniku požáru nejsou dosud známy. Dnem 4.5.2018 byl hotel vyklizen a připraven na rekonstrukci, kterou měla v souladu se nájemní smlouvou provést žalovaná. Žalobci žalovanou dopisy ze dne 6.3.2018, 10.4.2018, 28.1.2019, 02.05.2019 opakovaně vyzývali k provedení rekonstrukce hotelu, tato je však je v prodlení s plněním svého závazku rekonstrukce hotelu. Ač je smlouva uzavřena na 15 let a má trvat do 22.12.2021. Žalovaná svévolně rekonstrukci nezahájila a neumožňuje žalobcům hotel užívat. Žalovaná si je ostatně dle žalobců své povinnosti uvést hotel do stavu způsobilého k užívání vědoma, když dne 9.5.2019 vydala [ulice] část [obec a číslo], Úřad Městské části, Odbor výstavby pod Čj. výst.: OV/142025/2019 Souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru ze dne 9.5.2019.

2. Žalovaná žalobní nárok v celém rozsahu jako nedůvodný neuznala, když především namítla nedostatek aktivní legitimace na straně obou žalobců a dále uvedla, že uvedenou nemovitost již rekonstruuje. Konstatovala, že 1.žalobce jako nájemce uzavřel s žalovaným jako pronajímatelem dne 18. 5. 2004 nájemní smlouvu o nájmu hotelu. Poté co žalovaný dokončil rekonstrukci hotelu, 1.žalobce postoupil v souladu se smlouvou svá práva a povinnosti ze smlouvy na 2. žalobce. Dne 20. 1. 2018 došlo k tragickému požáru hotelu, v důsledku kterého bohužel zahynulo pět hostů Hotelu a současně došlo k jeho rozsáhlému poškození. Konkrétní okolnosti požáru dosud vyšetřuje Policie České republiky, krajské ředitelství policie hl. města Prahy, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor obecné kriminality v rámci trestního řízení vedeného pod sp. zn. KRPA [číslo]. Z poznatků shromážděných Hasičským záchranným sborem a Policií ČR je přitom zřejmé, že k požáru a jeho závažnému rozšíření došlo v důsledku hrubého zanedbání pravidel požární bezpečnosti 2. žalobcem a jeho zaměstnanci. Žalovaná v důsledku požáru eviduje rozsáhlé škody, skládající se z ušlého zisku i skutečné škody na hotelu, které dosud zcela nevyčíslil. Pokud jde o námitku nedostatku aktivní legitimace doplnila, že 1. žalobce se domáhá splnění povinnosti rekonstrukce hotelu na základě smlouvy, ačkoliv není její stranou, když smlouva jako celek přešla na žalobce [číslo]. Aktivní legitimace ovšem nesvědčí ani žalobci [číslo] neboť žalovaný nájem založený smlouvou dopisem ze dne 11. 10. 2019 vypověděl, a to z důvodu zvlášť závažného porušení povinností žalobce [číslo] spočívajícího především v závažných porušeních bezpečnostních a protipožárních předpisů, které blíže specifikoval. Žalobci se tak žalobou domáhají práva, které jim zjevně nesvědčí a postrádají aktivní legitimaci pro účast v tomto řízení. Žalovaná závěrem uvedla, že žalobce [číslo] oprávněnost výpovědi nájmu založeného Smlouvou řádně nenapadl v souladu s ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Platnost výpovědi je tedy nesporná. Pokud jde o tvrzení ohledně probíhající rekonstrukce hotelu, žalovaná uvedla, že se žalobci nepřípustně domáhají splnění povinnosti provedení rekonstrukce hotelu i přesto, že jsou si vědomi skutečnosti, že tato rekonstrukce již byla zahájena. Hotel v současné době prochází rozsáhlou rekonstrukcí, která byla zahájena bezprostředně po získání příslušných veřejnoprávních oprávnění, potřebného projektu a výběru stavební společnosti, přičemž dokončení rekonstrukce lze očekávat v průběhu roku 2021. Důvody podání žaloby tak žalované nejsou zřejmé. S ohledem na shora uvedené žalovaná navrhla, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl, a přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení.

3. Žalobci se k vyjádření žalovaného dále vyjádřili dne 24.11.2020, když uvedli, že považují výpověď Smlouvy1 za protiprávní a neplatnou a odmítají odpovědnost za excesy a úmyslné jednání osob, které požár iniciovaly s tím, že Policie ČR pracuje rovněž s vyšetřovací verzí msty ze strany třetí osoby.

4. Žalovaný k replice žalobců ve vztahu k zanedbání jednotlivých povinností žalobce 2 na úseku požární ochrany, které bylo důvodem výpovědi smlouvy, žalovaný odkázal vedle svého vyjádření k žalobě ze dne 8. 11. 2020 dále také na usnesení Policie České republiky, krajské ředitelství policie hl. města Prahy, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor obecné kriminality ze dne 19. 4. 2021, č. j. KRPA-28562/TČ-2018-000071, kterým bylo vůči žalobci 2 zahájeno trestní stíhání. V uvedeném rozhodnutí jsou specifikována konkrétní pochybení provozovatele hotelu a jeho zaměstnanců, která vedla k požáru nemovitosti.

5. Dle kolaudačního rozhodnutí ze dne 1.12.2006 byl hotel v ulici [ulice a číslo], [obec a číslo], zkolaudován jako hotel se čtyřmi hvězdičkami s půdní vestavbou pokojů hotelu, vestavbou osobního a evakuačního výtahu, zřízených garáží a bylo povoleno užívání tohoto hotelu.

6. Nájemní smlouvou ze dne 18.5.2004, uzavřenou mezi [právnická osoba] a.s., jako pronajímatelem a [právnická osoba] UNIDOS S.A., jako nájemcem byl pronajat hotel v ulici [ulice a číslo], [obec a číslo] nájemci na dobu 15 let, za sjednaných podmínek včetně nájemného.

7. Dle Aktu uznání a předání hotelu ze dne 22.12.2006, uzavřeného mezi [právnická osoba] a.s. majitelem nemovitosti a [právnická osoba], jako nájemcem, byl hotel v ulici [ulice a číslo], [obec a číslo], předán nájemci.

8. Dohodou ze dne 7.5.2010, uzavřenou mezi [právnická osoba] a.s. a [právnická osoba] s.r.o., v návaznosti na nájemní smlouvu ze dne 18.5.2004 a na ni navazující předávací protokol ze dne 22.12.2006, kterým došlo k převzetí hotelu do pronájmu, strany konstatovaly, že práva a závazky nájemce dle nájemní smlouvy byla převedena na [právnická osoba] s.r.o. Strany se dále dohodly na snížení sazby smluvního nájemného o 20 % po dobu od 1. října 2010 do 30. září 2013, podmínkách pro stažení žaloby, kterou [právnická osoba] podala dne 30.11.2009 proti SIRAH PRAHA u blíže neurčeného soudu v [obec], a dalších podmínkách.

9. Dodatkem [číslo] smlouvy o nájmu [příjmení] [jméno], [ulice a číslo], [obec a číslo], uzavřeného 24.7.2013 mezi [právnická osoba] a.s., jako vlastníkem nemovitosti a [právnická osoba] s.r.o. jako nájemcem strany prohlásily, že tento [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] S.A. převedla svá nájemní práva a závazky podle smlouvy o nájmu ze dne 18.5.2004 na českou společnost s ručením omezeným [právnická osoba], která ke dni 31.1.2014„ ukončila platnost Smlouvy o nájmu“. Smluvní strany se dohodly na zrušení této výpovědi a následně byl uzavřen první dodatek smlouvy o nájmu. Strany se proto dohodly na uzavření dodatku [číslo] který upravily výši nájemného počínaje 1.1.2014 a nájemce se zavázal poskytnout bankovní záruky na výzvu vlastníka.

10. Dopisem ze dne 6.3.2018 informoval právní zástupce žalobců zástupce JUDr. [jméno] [příjmení], [příjmení], že byl pověřen k jednání o koordinaci vyklizení nemovitosti [adresa] [obec], k.ú. [příjmení] město, pro účely sanace a rekonstrukce hotelu [příjmení] [jméno] s tím, že zájmem klienta je dále provozovat hotel a požádal o urychlení otevření hotelu.

11. Dopisem ze dne 10.4.2018 právní zástupce žalobce požádal JUDr. [jméno] [příjmení] s odkazem na dopis ze dne 6.3.2018, o informace sanaci a rekonstrukci hotelu [příjmení] [jméno].

12. Dopisem ze dne 28.1.2019 se právní zástupce žalobců obrátil na JUDr. [jméno] [příjmení] s tím žádostí o bezodkladné zahájení a dokončení rekonstrukce stavby s tím, že by uvítal souhlas [právnická osoba], a.s. s navrženým záměrem a spolupráci při projektové přípravě i stavebním řízení.

13. Ukončením nájemní smlouvy mezi [právnická osoba] s.r.o. a HOTELES TURISTICOS UNIDOS S.A. jako nájemci a [právnická osoba] a.s., jako pronajímatelem, ze dne 11.10. 2019, pronajímatel ukončil nájem sjednaný nájemní smlouvou, a to z důvodů zvlášť závažných porušení povinností nájemce, které souvisely s tragickým požárem daného hotelu ze dne 20.1.2018, kdy došlo ke zranění a úmrtí několika klientů s tím, že původně obvinění zaměstnanci nájemce nerozporují, že došlo k zanedbání výše uvedených bezpečnostních opatření, ale především rozporují, že by o těchto zanedbáních věděli, nebo za ně odpovídali.

14. Z vlastního tvrzení žalobce při ústním jednání soudu vyplývá, že se proti podané výpovědi žalobci bránili, když obratem sdělili, že s výpovědí nesouhlasí, nicméně nedomáhali se soudního přezkumu výpovědi. Tuto skutečnost soud ověřil i z vlastní činnosti, když do dne vydání rozsudku (aniž by tedy bylo zapotřebí zkoumat okamžik uplynutí lhůty pro podání případné žaloby) vůči žalovanému nebyla podána obdobná žaloba.

15. Právní zástupce žalobců v řízení namítl, že neměl dostatek času na přípravu, když důkazní listina - usnesení Policie ČR ze dne 19.4.2021 bylo žalobcům doručeno až [číslo], tedy neměl 10 dní před jednáním na to, aby se s listinou seznámil. S ohledem na to požádal o poskytnutí lhůty, aby se k němu mohl vyjádřit. Soud tomuto návrhu nevyhověl, a to z několika důvodů. Především nutno konstatovat, že lhůta 10 dní je stanovena k doručení předvolání účastníkům, jak vyplývá z ust. § 115 odst. 2 o.s.ř., nikoli k doručení důkazních listin či vyjádření protistran. Ostatně ani z občanského soudního řádu nevyplývá povinnost doručovat účastníkům řízení důkazní listiny, když tato povinnost se vztahuje pouze na doručení žaloby (viz § 79 odst. 3 o.s.ř.) a na ni navazující vyjádření. Pokud se účastníci řízení hodlají seznámit s důkazními listinami, založenými ve spisu, mohou tak učinit prostřednictvím nahlížení do spisu. Z obsahu spisu je zřejmé, že právní zástupce žalobců do spisu nikdy nenahlížel. Samotné předvolání k ústnímu jednání přitom bylo právnímu zástupci žalobců doručeno dne 13.10.2021, zatímco první jednání ve věci se konalo 26.11.2021. Nejenže zákonná lhůta pro přípravu na ústní jednání byla dodržena, ale právní zástupce žalobců měl i dostatek času do spisu nahlédnout. V neposlední řadě nutno konstatovat, že uvedené rozhodnutí muselo být přinejmenším známo 2.žalobci, jehož trestní stíhání bylo usnesením zahájeno. Lze si jen těžko představit, že by tuto skutečnost 2.žalobce před svým právním zástupcem zatajil. Ale i kdyby se tak stalo, důkaz usnesením o zahájení trestního stíhání byl předložen pouze pro dokreslení oprávněnosti výpovědi z nájmu, přičemž tato souvisí s námitkou žalovaného o nedostatku aktivní legitimace 2.žalobce (k tomu viz níže). Pro posouzení dané věci není relevantní.

16. Pokud jde o navrhované a provedené důkazy usnesením ze dne 19.4.2021 o zahájení trestního stíhání, dopisem ze dne 29.1.2019 s názvem Uplatnění bankovní záruky, dopisem ze dne 2.5.2019 s názvem [právnická osoba], či připomínkami k revizi hotelu, tyto soud jako nadbytečné nehodnotil, protože pro skutková zjištění již nemají podstatný význam.

17. Dle ust. § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

18. Dle ust. § 2302 odst. 1 NOZ se ustanovení hlavy II, dílu 2, oddílu 3, pododdílu 4 vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen„ prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu.

19. Dle ust. § 2307 odst. 1 NOZ nájemce může s předchozím souhlasem pronajímatele převést nájem v souvislosti s převodem podnikatelské činnosti, jíž prostor slouží; souhlas pronajímatele i smlouva o převodu nájmu vyžadují písemnou formu.

20. Dle ust. § [číslo] písm. b) jedná-li se o nájem na dobu určitou, má pronajímatel právo nájem vypovědět i před uplynutím ujednané doby, porušuje-li nájemce hrubě své povinnosti vůči pronajímateli, zejména tím, že přestože jej pronajímatel vyzval k nápravě, chová se nájemce v rozporu s ustanovením § [číslo], nebo je po dobu delší než jeden měsíc v prodlení s placením nájemného nebo služeb spojených s užíváním prostoru sloužícího podnikání.

21. Dle ust. § 2310 odst. 1 a 2 NOZ ve výpovědi musí být uveden její důvod; výpověď, v níž není uveden její důvod, je neplatná. Výpovědní doba je tříměsíční.

22. Dle ust. § 2314 odst. 1, 2 a 3 NOZ vypovídaná strana má právo do uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla výpověď doručena, vznést proti výpovědi námitky; námitky vyžadují písemnou formu. Nevznese-li vypovídaná strana námitky včas, právo žádat přezkoumání oprávněnosti výpovědi zanikne. Vznese-li vypovídaná strana námitky včas, ale vypovídající strana do jednoho měsíce ode dne, kdy jí námitky byly doručeny, nevezme svou výpověď zpět, má vypovídaná strana právo žádat soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi, a to do dvou měsíců ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro zpětvzetí výpovědi.

23. Na základě shora provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena nájemní smlouva z 18. 5. 2004 na předmět nájmu – hotel, na adrese [adresa žalobkyně a žalované], ve vlastnictví žalovaného, který měl být zrekonstruován, a po rekonstrukci měl nájemce zajistit nepřetržitý provoz hotelu po celou dobu trvání pronájmu dle této smlouvy. Nájem byl sjednán na dobu 15 let od předání hotelu nájemci. Z řízení rovněž vyplynulo, že k datu 24. 7. 2013, tedy k datu dodatku [číslo] smlouvy o nájmu, byla převedena práva a povinnosti ze smlouvy o nájmu na [právnická osoba]. Dne 11.10.2019 byla nájemní smlouva ze strany pronajímatele vypovězena pro závažné porušení povinností nájemce. Ze strany nájemce nebyla podána žaloba o přezkoumání této výpovědi (byť tento se dle svých vlastních tvrzení výpovědi bránil námitkou, vznesenou vůči žalované). Na základě provedeného dokazování a právního hodnocení věci soud především zkoumal, zda jsou žalobci ve věci aktivně legitimováni. Věcnou legitimací se v občanském soudním řízení rozumí oprávnění účastníků vyplývající z hmotného práva. Věcnou legitimaci má ten z účastníků řízení, který je nositelem hmotného práva, o něž v řízení jde. Týká-li se žalobce, hovoří se o aktivní věcné legitimaci, nedostatek aktivní věcné legitimace je dán tehdy, jestliže žalobci nenáleží jím v řízení tvrzené hmotné právo (nárok), srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 6. 2005, sp. zn. 30 Cdo 629/2005. Otázka věcné legitimace účastníka řízení jak aktivní, tak pasivní, je otázkou hmotněprávní, kterou soud řeší až v konečném rozhodnutí ve věci. Důsledkem naplnění aktivní věcné legitimace může být vyhovění návrhu, důsledkem případného nedostatku aktivní věcné legitimace potom meritorní zamítnutí žaloby (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1197/2011).

24. V projednávaném případě soud zjistil, že 1.žalobce není ve sporu aktivně legitimován, neboť bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným došlo k uzavření nájemní smlouvy ze dne 18. 5. 2004, žalobce jakožto nájemce, dostál svým povinnostem uloženým mu v článku II. 6 a založil dceřinou společnost, spadající pod jurisdikci českého práva, EUROSTARS, která nabyla všechna zákonná povolení a následně převzala práva a povinnosti z této smlouvy vyplývající a sloužila jako provozovatel hotelu. Skutečnost ohledně převodu práv a povinností má soud za prokázánu nejpozději k sjednání dodatku [číslo] tedy k datu 24. 7. 2013, když však soud konstatuje, že již z dohody ze dne 7. 5. 2010 vyplývá, že tato již byla sepisována mezi žalovaným a [právnická osoba], a byly jí činěny dohody ohledně výše nájemného. Za takových okolností tak 1.žalobci nesvědčí aktivní legitimace k podání této žaloby.

25. Pokud jde o 2.žalobce, s ohledem na to, že pronajímatel nájemní smlouvu vypověděl dne 11.10.2019, přičemž dle vlastních tvrzení 2.žalobce se tento výpovědi bránil pouze vznesenými námitkami (přičemž je zřejmé, že tyto nebyly ze strany žalované vyslyšeny), aniž by se domáhal inicioval soudní řízení. Právo žádat soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi má strana pouze do dvou měsíců ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro zpětvzetí výpovědi. Dnem rozhodným pro výpočet konce lhůty k podání žaloby podle § 605 odst. 2 je den marného uplynutí lhůty ke zpětvzetí výpovědi (tj. poslední den lhůty ke zpětvzetí výpovědi). Jde přitom o lhůtu hmotněprávní, tudíž poslední den lhůty musí již být žaloba doručena soudu. Zjevným účelem úpravy je časově omezit právo vypovídané strany bránit se proti oprávněnosti výpovědi soudně a po marném uplynutí dvouměsíční lhůty oprávněnost výpovědi presumovat. Právo podat žalobu nepodléhá promlčení. I když to tedy zákon výslovně nestanoví, je tak nutné přijmout závěr, že lhůta má prekluzivní charakter a jejím uplynutím právo vypovídané strany zanikne. Ačkoliv v daném případě nebyl předložen doklad o doručení výpovědi nájemní smlouvy ze dne 11.10.2019, nebylo mezi účastníky sporu o tom, že tato byla doručena (v návaznosti na to uvedl právní zástupce žalobců, že byly podány námitky, avšak nikoli již žaloba). Pokud jde o konkrétní okamžik, rozhodný pro zánik aktivní legitimace 2.žalovaného, dospěl soud k závěru, že v daném případě tento není podstatný. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána dne 8.7.2020, lze důvodně vycházet z toho, že lhůta k podání žaloby o určení neplatnosti výpovědi (1 měsíc od doručení výpovědi a k jejímu stažení na základě námitek nájemce + 2 měsíce k podání žaloby) již uplynula, když si lze těžko představit, že by doručení výpovědi trvalo žalobci déle než měsíc. V takovém případě 2.žalobci již ke dni podání žaloby nesvědčila aktivní legitimace k vymáhání žalobního nároku. Jestliže by soud vycházel z data doručení vyjádření žalovaného soudu ke dni 9.11.2020 a jeho následného doručení žalobcům 18.11.2020, na jehož základě se 2.žalobce prokazatelně musel nejpozději dozvědět o podané výpovědi, lhůta k podání žaloby prekludovala nejpozději k 18.2.2021. V této souvislosti soud zdůrazňuje, že 2.žalobci nenamítal, že by mu výpověď byla doručena až v souvislosti s vyjádřením žalovaného, dokonce výslovně uvedl, že rezignoval na soudní ochranu. Lze se tedy důvodně domnívat, že lhůta skončila ještě před podáním žaloby. V obou případech však 2.žalobce pozbyl aktivní legitimaci (buď ještě před podáním žaloby, či v průběhu řízení) a přesto na projednání žaloby trval. S ohledem na to soud žalobu žalobců bez dalšího zamítl.

26. Pod výrokem II. soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšnému žalovanému soud přiznal náhradu nákladů právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., 1x za přípravu a převzetí věci, 2x vyjádření žalovaného k žalobě a replice žalobců, 1x účast při ústním jednání dne 26.11.2021, tedy celkově za 4 úkony právní služby dle § 9 odst. 1 advokátního tarifu z punkta 10 000 Kč, (tzn. 1 500 Kč 1 úkon právní služby), dále 4x náhradu hotových výdajů dle advokátního tarifu § 13, á 300 Kč za tytéž úkony právní služby, a to vše zvýšené o 21% DPH. Celkově náhrada nákladů řízení žalovaného činí částku ve výši 8 712 Kč.