Obvodní soud pro Prahu 2 · Rozsudek

45 C 120/2023

č. j. 45 C 120/2023-65

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-11-14 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH02:2024:45.C.120.2023.1

  1. OS Praha 2 45 C 120/2023-65
  2. MS Praha 36 Co 155/2025-85
Strojový souhrn generováno LLM

Obvodní soud pro Prahu 2 zamítl žalobu o náhradu škody ve výši 100 milionů Kč, protože nebyl splněn předpoklad nesprávného úředního postupu ve smyslu zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. Soud uvedl, že kompenzační řízení nemá pravomoc přezkoumat věcné odůvodnění rozhodnutí původního řízení, ani posuzovat, zda soud zohlednil právní argumenty žalobkyně. Nárok na náhradu škody nevznikl, protože žalobkyně nevyhověla podmínkám pro základní odpovědnost státu, včetně příčinné souvislosti mezi úředním postupem a škodou. Žalovaná byla výhodnější stranou a byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 600 Kč.

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená Jméno Zástupce, obecným zmocněncem bytem Adresa žalobkyně proti žalované: Anonymizováno pro zaplacení 100 000 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá na žalované zaplacení částky 100 000 000 Kč spolu s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 100 000 000 Kč od 13. 12. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou, doručenou dne 13. 6. 2023, se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 100 000 000 Kč s příslušenstvím, a to v důsledku porušení povinností v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 28 Co 153/2023 (pozn. u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 37 C 211/2022) zabývat se právními argumenty žalobkyně. Žalobkyně žije v důsledku postupu soudu v právní nejistotě.

2. Žalovaná se ve věci na výzvu soudu vyjádřila tak, že nárok žalobkyně neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná učinila za nesporné, že u ní žalobkyně uplatnila nárok na náhradu škody ve výši 100 000 000 Kč, přičemž škoda měla vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“). Žalovaná stručně shrnula průběh řízení ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 37 C 211/2022 a uzavřela, že neshledala existenci odpovědnostního titulu.

3. Soud žalobkyni písemně vyzval dle § 118a o. s. ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů k prokázání svých tvrzení, konkrétně, zda se proti rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 11. 5. 2023, č. j. 28 Co 153/2023, bránila podáním mimořádného opravného prostředku. Žalobkyně k výzvě soudu sdělila, že soud má vycházet z důkazů usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 3. 2024, č. j. 30 Cdo 73/2024-36.

4. První jednání ve věci bylo nařízeno na den 14. 11. 2024. Bylo jednáno dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalobkyně, která se z jednání omluvila a požádala o projednání v její nepřítomnosti.

5. Mezi účastníky není sporu v tom, že dne 13. 6. 2023 žalobkyně uplatnila u žalované žádost o náhradu škody ve výši 100 000 000 Kč s příslušenstvím. Žalovaná stanoviskem ze dne 30. 8. 2023 nároku žalobkyně nevyhověla.

6. Sporná mezi účastníky zůstala existence odpovědnostního titulu, tedy zda v řízení vedeném zdejším soudem pod sp. zn. 37 C 211/2022 došlo k nesprávnému úřednímu postupu, v případě, že ano, zda má být za takový nesprávný úřední postup přiznáno zadostiučinění a v jaké formě.

7. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 2, sp. zn. 37 C 211/2022, má soud prokázány následující skutečnosti: Dne 27. 9. 2022 byla podána žaloba jméno FO proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti. Usnesením ze dne 10. 10. 2022 byla žalobkyně vyzvána k úhradě soudního poplatku ve výši 2 000 Kč. Dne 24. 10. 2022 žalobkyně poplatek uhradila. Usnesením ze dne 10. 1. 2023 byla žalobkyně vyzvána k odstranění žaloby. Dne 18. 1. 2023 žalobkyně doplnila žalobu. Usnesením ze dne 27. 2. 2023, č. j. 37 C 211/2022-12, soud žalobu odmítl, neboť tato nebyla projednatelná, když žalobkyně její vady neodstranila. Usnesení nabylo právní moci dne 2. 6. 2023 ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze 11. 5. 2023, č. j. 28 Co 153/2023-23. 21. 7. 2023 byl žalobkyni vrácen soudní poplatek.

8. Z žádosti, doručené žalované dne 13. 6. 2023, soud zjistil, že žalobkyně nárok u žalované předběžně uplatnila.

9. Ze Stanoviska žalované soud zjistil, že žalovaná nároku žalobkyně nevyhověla.

10. Podle ust. § 1 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle ust. § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem.

11. Na základě provedeného dokazování a shora citovaných zákonných ustanovení, posoudil soud věc po právní stránce následovně: předpokladem odpovědnosti státu za škodu je naplnění těchto tří podmínek: 1. existence nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí, 2. vznik škody, 3. příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem/nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Tyto předpoklady musí být splněny kumulativně. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2012, sp. zn. 29 Cdo 2778/2010 či rozsudek ze dne 27. 5. 2009, sp. zn. 25 Cdo 1455/2007; dále též srov. Vojtek, P., Bičák, V.: Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha. C. H. Beck, 2017, str. 145). Podle konkrétních okolností může jít o jakoukoliv činnost spojenou s výkonem pravomocí státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu. O úřední postup jde tehdy, jestliže tak postupují osoby, které plní úkoly státního orgánu, a pokud tento postup slouží výkonu státní moci (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 924/2013 ze dne 23. 7. 2015). S přihlédnutím ke shora uvedenému tak má soud za to, že i kdyby došlo k tvrzenému pochybení, tak by se takový postup bezprostředně odrazil ve vydaných rozhodnutích soudu. Dle soudu by tak tvrzené pochybení ze strany soudu nemohlo samo o sobě představovat nesprávný úřední postup ve smyslu OdpŠk. Kompenzační řízení ve smyslu Odpšk není řízením revizním. Soudy rozhodující v kompenzačním řízení nemají pravomoc k tomu, aby věcně přezkoumávaly postup soudu či jeho jednotlivá rozhodnutí v původním řízení, neboť k věcnému přezkumu jsou oprávněny toliko příslušné nadřízené soudy v původním řízení v rámci řízení o opravných prostředcích (k tomu viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 9. 2011, sp. zn. 30 Cdo 4385/2010). Jinými slovy řečeno, v projednávané věci zdejšímu soudu nepřísluší, aby hodnotil odůvodnění a výsledky dokazování v rámci původního řízení, jak fakticky požadovala žalobkyně.

12. S odkazem na shora uvedené, dospěl soud k závěru, ve věci není dán odpovědnostní titul v podobě nesprávného úředního postupu, neboť soud v řízení vedeném pod sp. zn. 37 C 211/2022, nepostupoval v rozporu s právními předpisy. Žalobkyní tvrzený nesprávný úřední postup soudu měl spočívat v tom, že se odvolací soud nezabýval právními argumenty žalobkyně. Soud s ohledem na nepřítomnost žalobkyně nemohl žalobkyni vyzvat podle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. k doplnění jejích tvrzení, které konkrétní argumenty to měly být. Odvolací soud se však právními argumenty zabývá až v případě meritorního posouzení věci, nikoliv v případě, kdy posuzuje procesní podmínky pro odmítnutí žaloby, jako v řízení vedeném pod sp. zn. 37 C 211/2022. Z tohoto hlediska tak nelze než uzavřít, že k žádnému nesprávnému úřednímu postupu ze strany soudu nedošlo.

13. Vzhledem k tomu, že nebyl naplněn jeden z předpokladů odpovědnosti státu za škodu, zamítl soud žalobu výrokem I rozsudku jako nedůvodnou, aniž by se zabýval splněním dalších odpovědnostních předpokladů.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů (vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.