45 C 122/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobců: 1. celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně 2. celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 3. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa 4. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného pro: na vyklizení bytu

I. Žalovaní jsou povinni vyklidit byt 5+kk umístěný v 6. nadzemním podlaží budovy [adresa], která je součástí pozemku p. [číslo] to vše v k.ú. [část obce], [územní celek], který se sestává ze 4 pokojů, chodby, pokoje s kuchyňským koutem, 2 koupelen s WC, spíže, prádelny a šatny, a je o celkové podlahové ploše 176,52 m2, a to do 60 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit k rukám žalobců společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 22 150 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se domáhali rozhodnutí soudu, kterým by byla uložena žalovaným povinnost vyklidit byt 5+ kk umístěný v 6. nadzemním podlaží budovy [adresa], která je součástí pozemku p. [číslo] to vše v k.ú. [část obce], [územní celek], který se sestává ze 4 pokojů, chodby, pokoje s kuchyňským koutem, 2 koupelen s WC, spíže, prádelny a šatny, a je o celkové podlahové ploše 176,52 m2. Žalobce [celé jméno žalobce] uzavřel dne 17.4.2015 s žalovaným [celé jméno žalovaného] (svým synem) darovací smlouvu s příkazem, a to ve vztahu k nemovitosti par. [číslo] jehož součástí je stavba (budova) [adresa], to vše v k.ú. [část obce], v níž bylo zároveň ujednáno zřízení služebnosti požívacího práva dle § 1285 občanského zákoníku ve prospěch obou Žalobců, když na základě této služebnosti požívacího práva mají oba žalobci právo užívat nemovitost, brát z ní plody a užitky, zejména výnos z nájmů, právo na mimořádný výnos. Právo požívací k Nemovitosti bylo žalobcům zřízeno až do jejich smrti. Na základě Darovací smlouvy tak na žalovaného [celé jméno žalovaného] přešlo pouze takzvané holé vlastnictví k Nemovitosti. Po podpisu Darovací smlouvy se vztahy mezi žalobci a žalovanými velmi rychle vyhrotily. Žalovaní se vůči žalobcům začali dost nevybíravým způsobem dožadovat poskytnutí více práv z Darovací smlouvy, než jaké jim náležely. Ze strany žalovaných docházelo vůči žalobcům k atakům, které žalobci považují za rozporné s dobrými mravy. Žalobce [celé jméno žalobce] nadto onemocněl rakovinou a fakticky nebyl v určitém období naprosto schopen bránit svá práva. Žalovaní užívají v Nemovitosti byt 5+ kk umístěný v 6. nadzemním podlaží Domu. Byt se sestává ze 4 pokojů, chodby, pokoje s kuchyňským koutem, 2 koupelnami s WC, spíže, prádelny a šatny, a je o celkové podlahové ploše 176,52 m2. Průměrná cena obvyklého nájemného v dané lokalitě za m2 se pohybuje kolem částky 300/ m2. Byt žalovaní užívali na základě svého příbuzenského vztahu ještě předtím, než byla podepsána darovací smlouva. Byt byl zkolaudován na základě kolaudačního souhlasu ze dne 29.1.2015 Odborem výstavby [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], čj. [spisová značka]. Byt žalovaní vždy užívali bezplatně, a to z titulu jejich vztahu k žalobcům (rodiče – tchán a tchyně). Za užívání bytu v minulosti dokonce odmítali hradit žalovaní i náklady za služby, ačkoliv je o to žalobci vždy žádali. Žalobci mají celkově tři děti a chtěli zabezpečit svým jednáním všechny tři děti a žalovaní po nich nemohou žádat, že budou vše dostávat bezúplatně. S ohledem na vyhrocení vzájemných vztahů vyzvali přípisem ze dne 24.9.2020 žalobci žalované, aby byt vyklidili nejpozději do 31.12.2020. Na výše uvedenou žádost o vyklizení bytu žalovaní odpověděli, že byt jim byl údajně darován k užívání zdarma jako svatební dar. Efektem výše uvedeného přípisu bylo alespoň to, že žalovaní začali hradit náklady za služby spojené s užíváním Bytu ve výši 7.000 Kč měsíčně (počínaje měsícem září 2020). Byt však nebyl do 31.12.2020 vyklizen a žalovaní jej užívají nadále. Z tohoto důvodu jim byl dne 13.2.2021 zaslán právní zástupkyní Žalobců přípis, kterým byli vyzváni k úhradě bezdůvodného obohacení za užívání Bytu ve výši 30.000 Kč za měsíc leden 2021. Tento přípis žalovaní převzali dne 17.2.2021. Na tuto výzvu žalovaní reagovali přípisem ze dne 22.2.2021, ve kterém zopakovali svou argumentaci s tím, že už je neustále unavuje prokazovat skutečnost, že Byt užívají na základě daru a odmítli žalobcům cokoliv uhradit. Žalobci se proto obrátili na soud, když řízení o uhrazení bezdůvodného obohacení je vedeno u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaní jsou jednoznačně schopni se sami živit a v minulosti se k rodičům chovali velmi nevybíravým způsobem (přesto, že se žalovanému dostalo velkého daru od rodičů, a to nikoliv pouze výše uvedených nemovitostí). Je pravdou, že jejich chování se nyní zlepšilo, protože byli poučeni svou právní zástupkyní. Jedná se však o chování takzvaně„ na oko“. Přichází formální pozvání k návštěvě apod. Vzájemný vztah je velmi chladný. Žalobci jsou přesvědčeni, že nemusí svému dospělému synovi s rodinou poskytovat do konce svého života zdarma bydlení, nadto v takto luxusním bytě. Žalobci původně nabízeli synovi přestěhování do bytu menšího. Nyní však s ohledem na to, že oba Žalovaní považují svá práva za samozřejmost, nejsou žalobci nadále ochotni bydlení žalovaným poskytovat. Žalobci jsou přesvědčeni, že přesvědčení žalovaných o tom, že na bydlení mají zdarma nárok, není ani výchovné vůči jejich vnučkám.

2. Žalovaní s tvrzením v žalobě nesouhlasili. Uvedli, že dům, v němž se nachází sporný byt, je na základě darovací smlouvy ze dne 17.04.2015 ve vlastnictví žalovaného [celé jméno žalovaného]. Ještě před svou svatbou dne 01.06.2013 a podpisem darovací smlouvy v roce 2015, však investoval [celé jméno žalovaného] spolu s žalovanou [celé jméno žalované] (tehdy [příjmení]) nemalé částky do sporného bytu, včetně stavebního spoření, které na základě výzvy druhé žalobkyně v roce 2011 vybrali. Byt jim byl následně darován jako svatební dar k bezplatnému užívání, což mohou potvrdit i účastníci svatby. Do roku 2015 bydleli žalovaní v jiném, menším bytě v domě, za tento byt vždy řádně platili. Pokud žalobci uvádí, že za tento byt začali žalovaní platit poplatky až na základě výzvy, bylo tomu proto, že do této doby vykonávali pro žalobce práce, které nebyly ze strany žalobců propláceny a jednalo se tak o kompenzaci na základě dohody mezi spornými stranami. Bezplatné užívání bytu vyplývá také z výsledků kontrolního šetření [anonymizována tři slova] [územní celek], [anonymizována dvě slova] [obec] ze dne 04.04.2018. V rámci ústního jednání dne 19.05.2016 zástupce daňového subjektu (žalobce [celé jméno žalobce]) sdělil, že byt byl užíván od začátku roku 2016 prvním žalovaným, nebyla sjednána žádná výše úplaty za využívání bytu, vybavení bytu bylo pořizováno v průběhu roku 2014 a 2015. Byt byl stavebně dokončován v roce 2015. Pokud jde o tvrzení, že by žalovaní odmítali hradit náklady za služby, k čemuž byli vyzváni e-mailem ze srpna 2020, tento však žalovaní neobdrželi. Ihned po výzvě, začaly tyto v požadované a doložené výši 7 000 Kč hradit. Pokud jde o tvrzené chování žalovaných vůči žalobcům, ani toto se nezakládá na pravdě. Žalovaným je znám zdravotní stav prvního žalobce a tomuto připisovali jeho chování, přičemž jsou přesvědčeni na něj má vliv i okolí, které tuto situaci zneužívá. Žalobci se na jedné straně dovolávají svých rodičovských a prarodičovských práv a vztahů a tyto obratem popírají a nabízenou pomoc a řešení vztahů v rodině odmítají. Naopak žalovaní se jim vždy snažili pomáhat a měli o ně vždy zájem, pomáhali jim v nemoci, s nákupy, zajišťováním úklidu, žalobce zvali na rodinné oslavy a organizovali např. [anonymizována dvě slova] [role v řízení], a to v období od roku 2014 - dosud. Nabízená pomoc a zájem však jim neznámých důvodů byli často odmítány či ignorovány. První žalovaný (profesí správce nemovitostí) poskytoval žalobcům v letech 2011 2019 bezplatnou pomoc se správou nemovitosti, zastupoval je v komunikaci s různými dodavateli i nájemníky, zajišťoval výběrová řízení na dodavatele, revize - elektro, spalivové cesty, hromosvod. Řešil škodní události, jak s policií, tak s pojišťovnami, prováděl běžné údržbové práce, rozpočty a kalkulace domu, finanční otázky v souvislosti s domem. Za dobu činnosti Ing. [celé jméno žalobce] byly prokazatelně dosaženy finanční úspory v řadě jim navržených a realizovaných postupů. Nemalou pomoc poskytovala žalobcům i druhá žalovaná, která tak často činila i na úkor péče o nezletilé dcery. Pokud žalobci opírají své právo o rozsudek [spisová značka], namítli žalovaní, že tento není přiléhavý, když se týká vyklizení bytu žalovaným z nemovitosti, ve výlučném vlastnictví žalobce, zatímco v daném případě je celá nemovitost, v níž je sporný byt, ve výlučném vlastnictví prvního žalovaného. Žalovaní přitom nemají jinou možnost bydlení. Pokud jde o tvrzené neshody v rodině, tyto vznikají v důsledku chování žalobců, nikoli žalovaných. Závěrem zdůraznili, že není pravdivé tvrzení žalobců, že by žalovaní změnili své chování v důsledku podané žaloby, neboť žalovaní žalobcům pomáhají průběžně, minimálně již od roku 2011. S ohledem na to žalovaní navrhli, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

3. Žalobci v replice na vyjádření žalovaných odkázali na darovací smlouvu ze dne 17. 4. 2015, podle kterého bylo požívací právo zřízeno k nemovitosti jako celku, a žádná část Nemovitosti nebyla z Požívacího práva vyňata. To se vztahuje i na byt, který užívají žalovaní. To také odpovídá zcela jasně vůli smluvních stran, když žalobci chtěli mít do své smrti nad celou nemovitostí ekonomickou kontrolu a rozhodovat o tom, kdo bude nemovitost užívat. Žalobci Darovací smlouvou směřovali k tomu, aby prvožalovaný se stal vlastníkem nemovitosti, ale jakékoliv ekonomické výhody z ní obdržel až po jejich smrti. Bez souhlasu žalobců nemají žalovaní na užívání nemovitosti ani její části jakékoliv právo. Pokud žalovaní užívají byt bez souhlasu žalobců, pak se na jejich úkor bezdůvodně obohacují, když žalobci by mohli předmětný byt pronajmout jakékoliv třetí osobě a mít z toho nepopiratelnou ekonomickou výhodu. V této souvislosti odkázali např. na rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] s tím, že jej lze přiměřeně aplikovat i na právo požívací, které svědčí žalobcům (právo požívací v sobě zahrnuje i právo užívací). Žalobci uvedli, že v minulosti přenechávali sporný byt žalovaným do užívání, a to na základě jejich příbuzenského vztahu – rodiče/syn-snacha. Rozhodně jim však žádný byt, ani právo jeho užívání, nedarovali, jak se snaží tvrdit žalovaní. Fakticky není zřejmé, co si představit pod právním institutem, který žalovaní prezentují ve svém vyjádření jako„ darování bezplatného užívání“. Svým přípisem ze dne 24. 9. 2020 však žalobci jasně vyjádřili svoji vůli, že již nechtějí, aby žalovaní byt nadále bezplatně užívali (tj. odvolali svůj souhlas s užíváním bytu) a vyzvali je buď k uzavření nájemní smlouvy nebo k vyklizení. Obojí Žalovaní odmítli. Z tohoto důvodu žalobci podali proti žalovaným tuto žalobu na vyklizení bytu. Pokud se týká údajných investic žalovaných do bytu, pak tyto směřovaly do vybavení bytu (nábytku, kuchyňské linky apod.) a bezpochyby se tato investice žalovaným vrátila v podobě nabytí vlastnického práva k nemovitosti a tím, že byt mohli po dlouhou dobu bezplatně užívat. Navíc vybavení zůstalo v jejich vlastnictví a mohou si jej odstěhovat. Nadto jedinými osobami, které do nemovitosti investují jsou právě žalobci. Pokud je žalobcům známo, tak do vybavení bytu investovali žalovaní částky v řádech statisíců, když rekonstrukce bytu stála žalobce miliony korun.

4. Darovací smlouvou, uzavřenou mezi žalobcem [číslo] jako dárcem a žalovanými jako obdarovanými, a manželkou dárce, uzavřená dne 17.4.2015 které došlo k převodu nemovitosti ve výlučném vlastnictví tehdejšího dárce, a sice pozemku parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 513 m2, jehož součástí je i na něm stojící stavba (budova) [adresa] (objekt občanské vybavenosti), zapsaného v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], v [katastrální uzemí], pro [územní celek], na listu vlastnictví [číslo]. Uvedená nemovitost má být předmětem daného daru, a převedena tedy do vlastnictví obdarovaného. Součástí uvedené darovací smlouvy v čl. V. odst. 1. byl sjednán příkaz, kdy dárce bezplatně daroval obdarovanému předmětnou nemovitost pod podmínkou splnění příkazu ze strany obdarovaného, podle které je obdarovaný povinen po smrti dárce a jeho manželky hradit v pěti bodech různým osobám konkrétní částky. V čl. VI. byla dále zřízena služebnost požívacího práva, kterým dárce zřídil služebnost požívacího práva ve prospěch, tedy obdarovaný zřídil služebnost ve prospěch dárce a jeho manželky s tím, že tito mají právo užívat předmětnou nemovitost, právo brát z ní plody a užitky, zejména výnos z nájmů apod., právo na mimořádný výnos předmětné nemovitosti, a to až do jejich smrti. Současně se zřízením služebnosti požívacího práva se obdarovaný zavázal, že bez písemného souhlasu dárce a manželky dárce předmětnou nemovitost až do smrti dárce a manželky dárce neprodá, nedaruje, nezastaví nebo nijak nezatíží ani jiným způsobem nezcizí. Současně se zřízením služebnosti požívacího práva se dárce a manželka dárce zavázali uhradit obdarovanému veškeré jím uhrazené daňové povinnosti, které mu vznikly z vlastnictví předmětné nemovitosti či v souvislosti s ním.

5. Dle výpisu z [list vlastnictví], zapsaného v katastru nemovitostí, vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí], vlastnické právo k nemovitosti - parcele [číslo] na níž stojí stavba [adresa], svědčí [celé jméno žalovaného] s tím, že nemovitost je zatížena věcným břemenem služebnosti požívacího práva dle ustanovení § 1285 nového občanského zákoníku ve prospěch [celé jméno žalobce] a Ing. [celé jméno žalobkyně], a sice na základě smlouvy darovací s příkazem ze dne 17.4.2015 s právními účinky zápisu k okamžiku 21.4.2015.

6. Dopisem ze dne 24.9.2020 manželé [celé jméno žalobce] starší vyzvali manžele [celé jméno žalobce] mladší k vyklizení bytu 5+kk, umístěného v 5. nadzemním podlaží domu čp.. [anonymizováno], který je součástí pozemku p. [číslo] to vše v k.ú. [část obce], a sice do 31.12.2020. Dále žádali vrácení vozidla zn. [anonymizována tři slova] [právnická osoba] do 31.10.2020. V dopise uvedli, že předchozí e-mail žalovaných ze dne 22.9.2020 obsahuje množství lží a polopravd. V dané fázi se již nenechají opětovně zneužít a pomocí rádoby slibu, že budou moci konečně vidět vnučky, tedy stávající stav ponechají v nezměněném stavu. Současně konstatují, že je jim líto, ale jejich postupnou změnu chování vůči nim, jako rodičům, považují za neakceptovatelnou, rovněž s tím tedy, že adresáti odmítali hradit náklady spojené s užíváním bytu. Dále zde apelují na to, že jsou samostatné osoby, které jsou schopné se samy živit a z jejich pohledu, tedy z pohledu prarodičů je třeba, aby si konečně zakusili zkušenost, že nedostanou vše zdarma od rodičů, což je dobré i pro vnoučata. Dále je zde nabídka, že pokud budou chtít bytu užívat i po Novém roce, musí začít hradit nájemné ve výši 45 000 Kč měsíčně a zálohy a služby. V případě, že by bylo nezbytné právní vztah ukončit výpovědí, nechť je tedy tento přípis současně považován za výpověď. Dle dodejky dopisu byl tento doručen do domovní schránky adresátů 30.9.2020.

7. Dopisem žalobcům ve věci vyklizení bytu ze dne 12.10.2020 žalovaní reagovali na zaslaný dopis ze dne 29.6.2020 ve věci vyklizení bytu s tím, že není zřejmé, z jakého právního titulu má k vyklizení dojít, neboť byt v jejich domě jim byl darován jako svatební dar, a proto zde nebyla nikdy uzavřena žádná nájemní smlouva, a tudíž nemohou akceptovat výpověď, která je v tomto případě irelevantní. Co se týče požadovaného nájemného, toto nemohou přijmout, protože jim byl byt darován k bydlení zdarma s tím, že 1.6.2013 toto bylo přímo řečeno před ostatními svatebčany, že jako svatební dar od táty mají byt k bezplatnému užívání zdarma. Dále uvedli, že byt byl zkolaudován jako služební a ne jako nájemní, co se týká úhrad za služby, tyto za měsíc září a říjen ([číslo]) zaplatili a dále budou pokračovat podle rozpisu plateb, který jim byl zaslán v příloze. Co se týče daru, byt si vyprojektovali, vybrali si materiály od dlažby, vybavení a skříně na míru, po obložení, atd., a současně tedy se měl byt stát domovem jejich, i jejich dětí. Uvedli, že je samozřejmě mrzí, že jejich holky nemají babičku a dědu, přičemž doufali, minimálně kvůli vnučkám, stálo za to, chtít se nějak rozumně domluvit a moc je mrzí, že prarodiče odmítají i vnučky, což se těžko vysvětluje malým dětem. Kdyby věděli, že je potom se dvěma malými dětmi budou chtít vyhodit, nikdy by do bytu nešli a zařídili by se sami někde v klidu bez vší té práce kolem domu. Nyní ale již zde mají vybudovaný domov. Dále nabídli odkup vozidla, které měli v uvedené době v užívání, když si k němu dokoupili další vybavení, jako dětské sedačky a navrhli splátkový kalendář na dobu 6 let s tím v cílové ceně zhruba 550 – 580 000 Kč, aby mohli objednat přezutí kol a servis před zimou. Současně uvedli, že již za vozidlo byla ze strany žalovaných zaplacena v červenci za povinné ručení a pojištění částka 17.517,00 Kč. Dle kopie obálky, zaslané 12.10.2020, pod č. RR363078733CZ, byl uvedeného dne dopis, týkající se, resp. reakce na zprávu o vyklizení bytu z 12.10.2020, odeslán adresátovi.

8. Dopisem ze dne 13.2.2021 advokátní kancelář DBK PARTNERS v zastoupení žalobců vyzvala manžele [celé jméno žalobce] k úhradě bezdůvodného obohacení za neoprávněné užívání bytu 5 + kk, umístěného v 5. nadzemním podlaží domu [adresa], který je součástí pozemku p. [číslo] v k.ú. [část obce] s tím, že již adresáti, tedy Ing. [jméno] [jméno] [celé jméno žalobce] byli 24.9.2020 vyzváni k vyklizení bytu a jeho předání do 31.12.2020. Současně bylo sděleno, že v případě, že budou chtít užívat byt od 1.1.2021, je nezbytné uzavřít na užívání bytu nájemní smlouvu a hradit nájemné ve výši 45 000 Kč měsíčně + služby. Protože k vyklizení bytu nedošlo a nebyla ani uzavřena nájemní smlouva, vzniklo na straně adresátů bezdůvodné obohacení za užívání bytu za měsíc leden, a sice v částce odpovídající místně a časově obvyklému nájemnému s tím, že za tuto považují klienti částku 45 000 Kč, kterou již uváděli v dopise z 24.9.2021, ale s ohledem na současnou situaci s nemocí Covid-19 jsou ochotni požadovat za měsíc leden pouze částku 30 000 Kč, plus náklady za služby v částce 7 000 Kč. Současně bylo potvrzeno, že z uvedené částky k dnešnímu dni byla uhrazena částka 7 000 Kč, a to na služby spojené s užíváním, a dále jsou vyzváni tedy k úhradě dluhu ve výši 30 000 Kč. Uvedený dopis byl, dle přiložené kopie dodejky jako doporučené psaní, odeslán manželům [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení] a dle podacího lístku č. [anonymizováno] odeslán 16.2.2021. Dle doručenky uložené zásilky tato byla doručena 17.2.2021.

9. Dopisem s názvem„ Výzva k úhradě bezdůvodného obohacení“ ze dne 22.2.2021, zaslaném advokátní kanceláři [anonymizována dvě slova], manželé [celé jméno žalobce] mladší konstatovali, že je již unavuje neustále prokazovat skutečnost, že jsou na základě darovací smlouvy ze dne 17.4.2015 majiteli nemovitosti a sporný byt užívají bezplatně na základě daru od rodičů. Současně s touto darovací smlouvou byla podepsána i smlouva příkazní ve prospěch rodičů. Tito mají v podstatě stejné právo jako já vlastní, ale s tou výjimkou, že nejsou oprávněni nakládat s podstatou věci, neboť jsou pouze detentorem věci, na rozdíl od vlastníka, který je držitelem. Požívací právo bylo vůči rodičům zřízeno bezúplatně, oproti tomu byl žalovanému a jeho rodině poskytnut výše uvedený byt jako svatební dar k bezplatnému užívání. Tuto skutečnost sdělili opakovaně, naposledy dopisem ze dne 12.10.2020, včetně čestných prohlášení svědků o bezplatném užívání bytu. Na dopis nereagovali rodiče, ani advokátní kancelář přesto, že byl advokátní kanceláři též zaslán. Pouze jste nyní požadavek na úhradu nájemného změnili na bezdůvodné obohacení. Jako vlastník domu má přitom právo na informace o stavu nemovitosti. Přesto, že má indicie, že dochází k zásahům, týkajících se podstaty věci, tj. jeho domu, kdy opakovaně na tuto skutečnost upozorňoval a žádal o informace vztahujícím se k zásahům, které má provádět jakýsi pan [příjmení] a které zasahují do jeho vlastnického práva. Tyto informace mu dodnes nebyly poskytnuty s tím, že tedy celou záležitost se snažili s manželkou opakovaně s rodiči projednat, upozorňovali na zásahy a jednání pana [příjmení] a ostatní, nicméně rodiče tyto argumenty nechtějí slyšet a vše ignorují. Naposledy ignorovali pozvání na Vánoce a následně na oslavu narozenin vnučky. Přitom neustále uvádějí, že jim ve styku s vnoučaty je bráněno, což není, dle pisatelů pravda, a jejich pozvání jsou ignorována. Dále konstatují, že již nemají chuť, ani sílu neustále prokazovat oprávněnost jejich nároku na bezplatné užívání bytu, kdy služby řádně a ve stanovené výši platí. Stejně jako stále trvá náš zájem o rodiče a naše připravenost jim kdykoli pomoci. Pokud prarodiče nemají zájem o vnučky, ani toto jim již nechtějí stále nabízet. Pokud by rodiče – poživatelé dané služebnosti, trvali na svých neoprávněných požadavcích, jsou připraveni se bránit soudní cestou a jednou pro vždy tak situaci vyřešit, přičemž hodlají řešit i hospodaření domu z hlediska finančního včetně daňových přiznání, která jsou předávána na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec]. [anonymizováno], jestliže se rodiče, prostřednictvím advokátní kanceláře, obrátí na soud, ať se nadále obrací již pouze na jejich právní zástupkyni.

10. Dle kolaudačního souhlasu s užíváním stavby ze dne 29.1.2015 ke změně v užívání ze servisních prostor ve 3. nadzemním podlaží na kanceláře a ve 4. NP a 6. NP z kanceláří na byty.

11. Dle Seznámení s výsledkem kontrolního zjištění ze dne 4.4.2018 [anonymizována tři slova] [územní celek], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [územní celek], [anonymizována tři slova] [obec], zahájil u daňového subjektu kontrolu na dani z přidané hodnoty za zdaňovací období červenec 2013 až prosinec 2015. Daňovým subjektem má být [celé jméno žalobce], pravděpodobně [celé jméno žalobce], starší. V uvedené listině (resp. torzu této listiny, čítající 27 stran, z nichž však byly soudu předloženy jen strany 1 a 3) je uvedeno, že byt [číslo] – umístěný v 6. NP o celkové výměře 198,89 m2 nebyl pronajímán, z vyjádření zástupce daňového subjektu při jednání dne 30.3.2016 vyplynulo, že tuto bytovou jednotku využívá syn daňového subjektu [celé jméno žalovaného], kdy tedy v rámci ústního jednání dne 19.5.2016 zástupce daňového subjektu sdělil, že byt byl využíván od začátku roku 2016, nebyla sjednána žádná výše úplaty za využívání bytu, vybavení bytu bylo pořizováno v průběhu roku 2014 a 2015, v roce 2015 se byt stavebně dokončoval.

12. Dle e-mailu [jméno] [příjmení] ze 16.3.2021, tato přeposlala [jméno] [příjmení] e-mail, který jí byl zaslán z adresy [email]. Šlo o e-mail z adresy [email] na adresu [email] ze dne 7.9.2020, ve kterém je oslovil křestními jmény oba žalované s tím, že při domovním vyúčtování opakovaně vychází každý rok najevo, že„ největší spotřebovanou položku v domě máme u Vás v bytě, kde to vychází na cca 70 000 Kč za teplo v roce 2019, platíme to stále za Vás. [příjmení] je taky velké. Vy si to berete z našeho a máte vše zadarmo, což nemají ani brácha [jméno] a sestra Lída. [obec] poděkování na nás křičíte nebo jste křičeli a chcete z nás vyždímat větší a větší částky“, atd. Dále konstatuje, že zjistili, že nájem za obdobný byt by byl minimálně 70 000 Kč měsíčně, což tedy nechtějí, nicméně s ohledem na velikost bytu by mělo být hrazeno nejméně 40 000 Kč a zálohy na služby ve výši 7 000 Kč měsíčně, což je odpovídající jak příjmu [jméno], tak především bytu, který užívá. Dále apeloval na to, že z utržených peněz hodlají koupit [jméno] lepší byt a také jí něco významného našetřit do budoucna, protože od žalovaných se tohoto bohužel nedočká. Podepsán Táta s mámou 13. Dle fotokopie SMS komunikace z mobilního telefonu byla 3.11.2011 zaslané osobou, označenou jako„ Pí. [celé jméno žalobkyně]“ byla zaslána zpráva„ Byl podán návrh na vklad, můžete začít točit se stavebkem, abyste měli včas finance“, podepsána mamka. Další zprávou z 8.2.2013 bylo uvedeno„ [jméno], prosím vás, pusťte nám internet, nemohli jsme v noci poslat udělané smlouvy, zaplatit a musíme si pustit skladbu, kterou máme za chvíli hrát.“ 14. Svědek [jméno] [příjmení] ve věci uvedl, že tento v rámci svého pracovního poměru působil jako stavbyvedoucí na rekonstrukci předmětného domu. Ta probíhala ve dvou etapách, druhá skončila zhruba v roce 2017. Při první fázi rekonstrukce se zúčastňoval pan [celé jméno žalobce] starší jednotlivých jednání kontrolních dnů, ve druhé fázi, která probíhala zhruba po dvou letech, již na straně objednatele vystupoval jenom pan [celé jméno žalobce] mladší a staral se i o ten dům s hlediska různých správcovských záležitostí. Pan [celé jméno žalobce] starší v té době byl hodně nemocen, v podstatě celá ta rekonstrukce probíhala už bez něj. V rámci té první rekonstrukce probíhali v podstatě práce pro pana [celé jméno žalobce] mladšího, v té druhé části byl rekonstruován byt na patře, kde bydlel pan [celé jméno žalobce] starší. Byt měl dostat pan [celé jméno žalobce] mladší údajně svatebním darem s tím, že se bude do budoucna i starat o chod domu. O placení za byt svědek nic nevěděl. Naposledy se s rodinou [příjmení] setkal právě při druhé fázi rekonstrukce. Jestliže uvedl, že se [celé jméno žalobce] mladší staral o správu domu, myslel tím jeho chod. Jako příklad uvedl havárii kotle, kterou řešil a v souvislosti s tím se na něj první žalovaný obrátil, protože svědkova stavební firma měla kontakty na subdodavatelské firmy, které prováděly práce topenářské, elektrikářské, rozvody vody atd. Správa je i v naprosto banálních věcech, když se někde něco stane, je nutné něco opravit atd., věci kolem technického stavu domu. Smlouvy sjednával a podepisoval v té druhé fázi už jenom [celé jméno žalobce] mladší. Byly s ním probírány i záležitosti finanční, rozpočty, kolik co bude stát, při té druhé rekonstrukci pan [celé jméno žalobce] starší už u toho vůbec nebyl.

15. Svědek [jméno] [příjmení], přítel matky druhé žalované, vypověděl, že se s žalobci začal stýkat v době, kdy žalovaní předělávali byt, hlavně pan [celé jméno žalobce] tehdy říkal, jaké má plány, co tam všechno udělají, nejen v tom bytě, oni si říkali, ale i v celém baráku, kde měly být byty. Při každé návštěvě vyprávěl, co všechno mají v plánu. Paní [celé jméno žalobkyně] se starala o všechny papíry a říkala, že to druhou žalovanou naučí, aby dělala po nich. Vztahy byla celkem bez problémové, na návštěvy jezdili zhruba 2x měsíčně, k tomu na narozeniny, svátky, Vánoce. Mladí se o všechno starali, dokud se jim nenarodilo dítě a měli hodně práce, proto navrhli, aby si žalobci sehnali správce. Od doby, kdy tento nastoupil do své funkce, to nějak začalo drhnout. Žalobci přestali komunikovat, ani vnučku, které byly v té době 3-4 roky, nevpustili na návštěvu a ta si pak stěžovala a divila se proč. Vůbec nechtějí vidět děti. Druhé dítě vůbec ještě neviděli. V této souvislosti vyslovil podezření na manipulaci ze strany třetí osoby. Žalovaní sice ve svém bytě bydleli zadarmo, ale současně také zadarmo pečovali o dům. Ten byt jim přitom darovali rodiče s tím, že se budou starat o dům s tím, že až žalobci nebudou moct, žalovaní vše převezmou a budou řídit sami. Pokud jde o výpomoc žalobcům, šlo například o nákupy. Vše fungovalo ještě v roce 2018, kdy měl první žalobce 70.narozeniny. Pak už se viděli jen sporadicky. To, že ten byt dostali žalovaní za protislužbu, že budou v domě pracovat, říkali žalobci již kolem roku 2014 2015 skoro při každé návštěvě. Rovněž rozebírali plány, co ještě všechno budou dělat. Hlavně pan [celé jméno žalobce].

16. Svědek [jméno] [příjmení] ve věci uvedl, že byl jako zástupce firmy [obec] [anonymizováno 7 slov] [rok] osloven paní [celé jméno žalované], aby se žádostí o nabídku správy tří bytových jednotek v domě na adrese [ulice a číslo] za účelem tzv. krátkodobého pronajímání typu [anonymizována tři slova]. Poté byl pozván od [anonymizováno] na výběrové řízení, kde představil společnost a její služby. Koncem roku 2019 se dohodli na spolupráci a s panem [celé jméno žalobce] podepsal příkazní smlouvu na správu bytových jednotek. V té byl pověřen komunikovat převážně s paní [celé jméno žalované] jako kontaktní osobou, která měla nabízené bytové jednotky na starosti. S ní také vše prostřednictvím e-mailu, telefonu či osobě řešil. S panem [celé jméno žalobce] a jeho manželkou několikrát dlouze hovořil, nejen o správě nemovitosti, účetních a právních věcech, ale také v rámci neformálního rozhovoru. V této souvislosti se musel zeptat prvního žalobce, zda souhlasí s tím, že paní [celé jméno žalované] bude za něj vyřizovat veškeré záležitosti. Bylo mu to nejen písemně ve smlouvě, ale i osobně potvrzeno. Svědek uvedl, že mu první žalobce řekl, že je rád, že se mu o to mladí či snacha stará, protože tomuto druhu pronajímání nerozumí a že jim za to umožnil bydlet zadarmo v tom domě. Zpočátku vše v pořádku, ale zhruba v dubnu 2020 se do komunikace z ničeho nic zapojil nějaký nový pan správce, pan [příjmení]. Ten nejenže začal konat v rozporu se smlouvou, ale ani nebyl oprávněn za žalobce jednat. Potom došlo k porušení smlouvy panem [celé jméno žalobce] tím, že [obec] správě nám neumožnil vstup do pronajímaných bytů a došlo k soudnímu sporu, který dosud neskončil. Veškerá komunikace se poté odehrávala již jen přes pana [příjmení] a právní zástupkyni. Pan [celé jméno žalobce] jen občas poslal svědkovi e-mail. Při neformálních hovorech předtím první žalobce o žalovaných hovořil slušně, říkal, že je rád, že mu pomáhají s péčí o ty tři bytové jednotky, protože tomu nerozumí. Pokud jde o platby za byt, které měli žalovaní v užívání, první žalovaný říkal, že je tam nechává bydlet zadarmo. Zmínil se o tom několikrát a dle svědka se tím trošku chlubil. Svědek nevěděl, že první žalovaná ve věci jednala na základě pracovně právního vztahu, který měla uzavřený s první žalobcem.

17. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že v domě bydleli s partnerkou od března 2015 do října 2021 na stejném patře se žalovanými. 31.1.2015 měli prohlídku bytu, kterou absolvovali se všemi zúčastněnými. Smluvně byl pronajímatelem od začátku do konce první žalobce, ale vše bylo řešeno s žalovanými, včetně dodatků ke smlouvám. Byť je podepisoval opět první žalobce jako pronajímatel, byly předávány oběma žalovanými, zároveň řešili veškeré ostatní provozní věci ohledně pronajatého bytu. Šlo občas o určité problémy spíše technického rázu, které byly řešeny se žalovanými zhruba až do roku 2019. Poté se správy nemovitosti ujal pan [příjmení]. To přitom nikdy svědkovi nebylo oficiálně oznámeno a tento neměl ponětí o jeho kompetencích od majitele. Žalovaní byli dobří sousedé, navštěvovali se, měli v zásadě přátelské vztahy. S žalobci se svědek znal, oba bydleli na jiném patře domu, ale neudržovali jiné než formální vztahy, protože se nejen nevídali často, ale věkově si nebyli blízko. Se žalovanými svědek nijak neřešil, kolik oni platí za byt. Již při podpisu nájemní smlouvy mu přitom první žalovaný vyprávěl, jakým způsobem dům získal a další detaily. Také uváděl, že byt dal žalovaným jako svatební dar a chce, aby tam bydleli. Naposledy se svědek setkal v říjnu či listopadu 2021 při řešení souvisejících služeb po ukončení nájemní smlouvy s první žalovaným a panem [příjmení]. Kromě vánočního přání to byl asi poslední kontakt. Během nájemního vztahu se s ním občas potkal na chodbě či na ulici, občas telefonát o plánovaném dění v době apod. Bylo poté evidentní, že první žalobce má asi vážné zdravotní problémy, takže se už ani tolik neobjevoval na chodbách či na ulici. Svědek se tak stýkal převážně se žalovanými až do roku 2019. Z ničeho nic potom začal provozní věci řešit někdo, kdo byl panem [celé jméno žalobce] označen (snad v SMS) jako správce, tedy pan [příjmení]. S ním přišli do kontaktu asi 3x-5x. První žalobce se během občasných setkání o vztazích se žalovanými nijak nezmiňoval, občas se zmínil, že se viděli s vnučkou a že jim dělá radost. Protože měl svědek od roku 2017 syna, probíhaly hovory převážně o dětech, rodinné vztahy první žalobce nikdy nezmiňoval. Svědek se nevybavil žádné rodinné akce účastníků řízení, občas pohlídali žalobci starší vnučku, možná oslavili občas nějaké narozeniny. Svědek od žalovaných slyšel, že mezi účastníky nastaly nějaké rodinné problémy, čemuž nasvědčuje i fakt, že se najednou žalovaní přestali starat o provozní záležitosti domu. To se stalo zhruba v roce 2019, kdy se dle něj muselo stát něco, co vztahy účastníků změnilo. Co se týče darovaného bytu, svědek uvedl, že mu bylo přímo řečeno, že jako svatební dar dostali žalovaní byt, aby v něm žili a vychovali v něm rodinu. [příjmení] dohodě po svatbě již neměl informace.

18. Dle protokolu z ústního jednání ve věci sp.zn. [spisová značka], konaného u [název soudu] dne 16.3.2022 první žalovaný uvedl:„ To, co je uvedeno v našem písemném vyjádření k žalobě, je pravda a může být vzato jako součást mé výpovědi. Je pravdou, že užíváme byt v 5. patře, tedy v 6. NP předmětného domu, jedná se o byt [číslo]. Jedná se o byt 5+ 1, 198 m2. Opravuji, jedná se o byt 5+kk. Otec na konci roku 2011 dům koupil, a protože rodiče potřebovali pomoci se správou, tak jsme se v roce 2012 s mojí tehdejší partnerkou, nyní manželkou, nastěhovali do provizorního bytu v tomto domě a řešili jsme pro ně správu domu. Potom začala rekonstrukce právě toho 6. NP, kde se nachází, mimo jiné, i náš byt. Byt byl v roce 2014 zkolaudován. [příjmení] jsme se do něho nastěhovali. Na svatbě o rok dříve, tedy v roce 2013, nám táta řekl, že nám žádný svatební dar nedává, že nám místo toho dává k bezplatnému užívání tento byt v 5. patře. Proto jsme také k důkazu zakládali i ta čestná prohlášení konkrétních osob. Já jsem v roce 2015 podepsal darovací smlouvu, podepsal jsem ji rád s tím, že naše dohoda o bydlení stále platí, že rodičům pomáháme, a proto tam bydlíme zadarmo. Potom byly zrekonstruovány další prostory v domě, byly pronajaty kanceláře i sklady, i byty. [příjmení] jsme pomáhali se vším. Povedlo se nám třeba za jeden rok zvednout výnos z domu o 1,2 mil. Kč. Postupně se nám narodily dvě děti, a tak jsme rodičům doporučili v roce 2019, aby si na tu správu domu někoho najali, a oni si najali jakéhosi pana [příjmení], a od té doby začaly problémy. Ze strany pana [příjmení] nám bylo zakazováno s rodiči vůbec hovořit. Rodiče s námi přestali komunikovat, byly mi odebrány klíče od domu. Jsem neustále sledován kamerami, i když si to nepřeji. Tím mám na mysli, že na každém patře jsou namontovány kamery, tyto jsou natočeny i na vchodové dveře do bytů, a já jsem s tím nesouhlasil, odebrali jsme jim souhlas GDPR, přičemž jsem odebral souhlas jak s tím, s tou kamerou na dveře našeho bytu, tak i s kamerami v domě, ale ty kamery tam stále jsou a stále nás natáčejí. Ze strany otce je na mě neustále útočeno. Když na něco upozorním, na nějakou vadu v domě, na nějakou škodu, tak je to bráno jako útok. Přitom dochází ke škodám z hlediska správy domu. Také obě tyto dvě žaloby na nás podané, považuji za účelové. Já zde v ruce držím právě kontrolní zjištění finančního úřadu, kde moje matka na Finančním úřadu v [obec] řekla, že nebyla sjednána k bytu [číslo] tedy k našemu bytu, žádná finanční úhrada, že tento byt není určený pro ekonomickou činnost, takže i z toho vyplývá, že tento byt nám byl předán zadarmo k užívání. Pokud jsem dotazován, tak moji rodiče fakticky bydlí v domě v [příjmení], užívají byt ve 4. NP, tedy ve 3. patře, i když tvrdí, a tvrdí to i mým bratrancům, že bydlí v [obec], tak fakticky užívají byt v [příjmení]. Pokud jsem dotazován, tak rodiče nás vyzvali k vyklizení bytu, my jsme na to dopisem reagovali. Ve chvíli, kdy nás vyzvali, abychom hradili úhradu za užívání bytu, tak jsme začali hradit energie a služby v celkové částce 7 000 Kč měsíčně. Myslím, že jsme to začali hradit na začátku roku 2020. (K tomu právní zástupkyně žalobců doplnila, že to bylo v září 2020.) Prvý žalovaný dále uvedl:„ Takto asi bylo od září 2020. V bytě tedy bydlíme i do současné doby. Ještě bych chtěl říct, že už v roce 2012, a to jsme do spisu zakládali v této souvislosti SMS od mojí mámy, tak nás vyzvali, abychom vybrali naše úspory ze stavebního spoření, takže my jsme veškeré úspory z našeho stavebního spoření investovali do vybavení bytu, což obnáší vestavné skříně, vestavné spotřebiče, kompletní kuchyni, přičemž já bych nějakých 600 000 Kč do cizího bytu investovat nechtěl. V tuhle chvíli je to asi vše.“ Dále byl dotázán právní zástupkyní žalobců, kdo mu spořil na stavební spoření. Žalovaný [číslo] odpověděl, že spořila matka, spořil jsem si i sám. Stejně tak, jako spoří na stavební spoření svým dětem. K tomu ještě dodal, že samozřejmě celá částka 600 000 Kč nebyla hrazena jenom z jeho stavebního spoření, bylo to i ze stavebního spoření jeho manželky, a ze společných úspor. Dále, k dotazům právní zástupkyně žalovaných uvedl k dotazu, pokud bylo zmiňováno to stavební spoření partnerky prvého žalovaného, kdo na ně spořil, žalovaný odpověděl, že si spořila ona sama. Dále k dotazu prvý žalovaný uvedl:„ Měli jsme i nějaké společné úspory, dva roky jsme žili v Austrálii. V roce 2010 jsme se vrátili a v roce 2012 jsem se stěhovali do toho provizorního bytu, takže jsme měli něco našetřeno. K dalšímu dotazu, pokud jde o uvedenou darovací smlouvu z roku 2015, tak zda ještě po tomto datu otec prvého žalovaného opakoval, že byt mohou bezplatně užívat, zda to před někým říkal, k tomu prvý žalovaný uvedl: ano, ještě později toto zmiňoval, ještě když jsme podepisovali darovací smlouvu, tak otec opakoval, že darovací smlouvou se nic nemění, že rodiče mají nadále z toho domu příjem, peníze a že my můžeme nadále ten konkrétní byt užívat. Také nám toto řekl i ještě později. Mám na to pár svědků, řekl to i před nějakými nájemníky, před nějakými dodavateli a rovněž i to vyjádření mojí matky u finančního úřadu v tomto směru, takto je z roku 2018“ K dalšímu dotazu právní zástupkyně žalovaných, zda i v současné době vykonává prvý žalovaný nějaké činnosti pro dům, prvý žalovaný uvedl:„ [jméno], stále dělám pro dům a dělám to bezplatně, nic za to nechci. Výměnou za to bezplatné bydlení. Vždycky jsem to dělal zadarmo, i teď na přelomu roku 2021 [číslo], teď jsem třeba nastavoval topení, nebo když vítr vyvrátil vrata, tak jsem je šel odpojit od elektřiny a informoval jsem otce, že je potřeba s tím něco udělat, nahlásil jsem škodu.“ Tím byla výpověď skončena.

19. Z účastnické výpovědi prvního žalovaného soud zjistil, že bezplatně se ženou zhruba 7-8 let prováděl správu domu podle dohody, kterou měl s prvním žalovaným, a to až do chvíle, kdy nastoupil pan [příjmení]. Ten prvnímu žalovanému písemně zakázal se stýkat s otcem, hovořit s ním, telefonovat. Rodiče jim přestali otevírat dveře a začalo docházet k závažným nedostatkům na nemovitosti. [obec] více na ně žalovaný upozorňoval, tím větší byl tlak jej dostat pryč a poškodit jej. V této souvislosti vyslovil domněnku, že otec již ani sám nejedná, že všechno chodí jen od paní advokátky. Veškerá komunikace, kterou otec zašle, je formulována někým jiným. Co se týče pana [příjmení], ten se již stáhl, byť jsou na něj stížnosti nájemníků, dokonce kvůli němu odchází z domu největší nájemník a žalovaní jsou od roku 2020 úplně odstřiženi. Žalovaný v této souvislosti uváděl podrobnosti ohledně správy domu, se kterými nesouhlasí s tím, že veškerá jeho snaha o změnu se setkává s výhrůžkami. Přitom svými projekty žalovaní navýšili příjmy z domu během jednoho roku o 1,3 milionu korun. V souvislosti s rozpory mezi účastníky rovněž uvedl, že mu bylo řečeno, aby dar vrátil, takže dle jeho názoru jde o to, abych se vystěhoval s dětmi na ulici a přišel úplně o všechno, což mu přijde opravdu neuvěřitelné po všem, co pro dům či rodiče udělal. S rodiči nemá možnost hovořit, ti nejeví zájem o vnučky a je pouze snaha jej dostat pryč a zbavit majetku. Pokud žalovaní navrhli v roce 2019, aby správu domu prováděl nějaký profesionál, byli ochotní dále pomáhat, kdykoli budou moci. [příjmení] měl totiž hodně práce, druhá žalovaná se starala o dvě děti a chtěli si trochu oddechnout. Navrhovali, že žalovaný pomůže s výběrovým řízením na správcovskou firmu, se kterou by poté jako vlastník spolupracoval. Namísto toho byl přijat pan [příjmení], který se v domě chová sám jako vlastník, zatímco žalovanému není umožněno ani tu nemovitost kontrolovat. Přišel o klíče od některých částí domu a pociťuje snahu být z domu vypuzen všemi prostředky. Co se týče tvrzení, že bydlení mělo být žalovaným poskytováno výměnou za správu domu, to začal první žalovaný uvádět až po podpisu darovací smlouvy, nejednalo se o podmínku daru. Mezi jeho žalobcem a žalovaným nikdy nebyla pracovní smlouva na výkon správy domu, ale s žalovanou byla zhruba po dobu šesti měsíců uzavřena, dokud nenastoupila na rizikové těhotenství. Tato sedm a půl roku pracovala naprosto zadarmo, týden po porodu zařizovala výběrové řízení na správu bytu. Žalovaný podal na své rodiče trestní oznámení na doporučení své právní zástupkyně, protože se nemohl dovolat jakékoli nápravy ohledně stavu domu. [příjmení] možnost, jak zjednat nápravu žalovaný neviděl. Jestliže žalovaný dosud v domě provádí nějaké práce, vykonává tyto jako vlastník domu, nikdo jej o to nežádá. Ač sám byty nepronajímá a nemá z toho peníze, cítí vůči nájemníkům odpovědnost. Práce vykonávala také proto, že chtěl otci pomoci. Ve výpovědi žalovaný několikrát oslovoval právní zástupkyni žalobců.

20. Dle dopisu ze dne 26.3.2021, zaslaného Mgr. [jméno] [příjmení] ze [právnická osoba], [anonymizována tři slova], JUDr. [jméno] [příjmení], tato reagovala na předchozí dopis, označený jako Výzva o upřesnění žádosti o informace a výzva k úhradě bezdůvodného obohacení, když mimo jiné uvedla, že opakovaně bylo právní zástupkyni i jejím klientům žalovanými prokázáno, že sporný byt v 5. nadzemním podlaží o velikosti 5+kk, na adrese [adresa], tento užívají klienti bezplatně na základě daru od rodičů. Vše doložili čestnými prohlášeními svědků, kteří byli na svatbě klientů svědky tohoto daru od rodičů. V případě potřeby jsou všichni připraveni tuto skutečnost uvést i před příslušným soudem.

21. Dle Přílohy k dopisu [číslo jednací], bylo konstatováno, že byt [číslo] – umístěný v 6. NP o celkové výměře 198,89 m2 nebyl pronajímán, z vyjádření zástupce daňového subjektu při jednání dne 30.3.2016 vyplynulo, že tuto bytovou jednotku využívá syn daňového subjektu [celé jméno žalovaného]. V rámci ústního jednání dne 19.5.2016 zástupce daňového subjektu sdělil, že by byl využíván od začátku roku 2016, nebyla sjednána žádná výše úplaty za využívání bytu. K využití bytu [číslo] uvedl zástupce daňového subjektu při jednání dne 19.5.2016, že tento byt byl synem daňového subjektu [celé jméno žalovaného], využíván od začátku roku 2016. Byt sloužil pro bytové potřeby Ing. [celé jméno žalobce] a jeho rodiny (bezúplatně) a dále pro správu domu. V rámci odpovědi na výzvu k bytu [číslo] daňový subjekt uvedl, že byt byl vybudován jako byt správce nemovitosti a je využíván ke správě nemovitosti (jednání s firmami, zařizování provozních záležitostí, skladování a zázemí pro ubytovací služby) a zároveň k bydlení [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované], kteří se podílí významnou měrou na správě nemovitosti a bydlí v něm po jeho kolaudaci. Skutečnost, že [celé jméno žalovaného] vykonává správcovskou činnost (bezplatně), dokládal daňový subjekt přiloženými dokumenty, ze kterých vyplývá, že za daňový subjekt jednal v záležitostech, týkajících se správy nemovitosti (např. jednání při řízení se stavebním řízení, týkajícím se stavebních úprav v nemovitosti, e-mailová korespondence s dodavateli stavebních prací apod.). K prokázání správcovské činnosti navrhl daňový subjekt výslech [jméno] [příjmení], stavbyvedoucího stavební firmy [právnická osoba], a Ing. [jméno] [příjmení], provádějícího stavební dozor. Dva ze tří bytů byly ode dne 1.3.2015 pronajaty neplátcům, třetí byt byl, dle vyjádření daňového subjektu v odpovědi na výzvu od května 2015 využíván [celé jméno žalovaného] částečně pro správu nemovitosti a částečně pro bytové účely [celé jméno žalovaného] a jeho rodiny. Využití tohoto bytu pro účely nesouvisející s ekonomickou činností stvrdil daňový subjekt i tím, že si po provedeném technickém zhodnocení uplatnil odpisy ze zvýšené vstupní ceny nemovitosti, které pokrátil o podíl, připadající na byt [číslo]. Správce daně vyjádření daňového subjektu v odpovědích na výzvy správce daně o využití části bytu [číslo] pro správu nemovitosti a pro účely bydlení [celé jméno žalovaného] osvědčil jako důkaz, nerozporoval daňovým subjektem uvedené rozdělení ploch.

22. V řízení byla provedena řada důkazů, které však s ohledem na předmět řízení nejsou relevantní. Jen pro úplnost je soud stručně uvádí:

23. Z emailové a sms korespondence, předložené žalovanými je zřejmé, že nejméně od 3.7.2012 žalovaní vypomáhali žalobcům ohledně správy domu, kdy vyřizovali např. registraci k poplatkům za krátkodobé pronajímání bytů, vyúčtování kotelny 2018 – [ulice], stavební úpravy domu s architektem, rekonstrukci kotelny, dodavatelské, změny smluv, fakturaci služeb, úpravy bytu žalovaných, výměnu oken, deskový výměník TUV, rekonstrukci bytů 4.NP – II. etapu, spotřebu elektrické energie a řadu dalších činností. Vztahy mezi účastníky byly vyhroceny již 10.5.2020, kdy žalobci uvítali návrh na urovnání vztahů, avizovali obavy z koronaviru a odkázali na emailovou korespondenci, na to reagoval žalovaný s tím, že tito odmítli jakékoliv osobní setkání, ačkoli se s jinými lidmi potkávají a urgoval osobní rozhovor. Dne 12.5.2020 namítal žalovaná hrubá a závažná pochybení ze strany [jméno] [příjmení] v domě. Dne 22.9.2020 žalovaný odpovídal na email, zaslaný žalobci 7.9.2020, přičemž uváděl:„ Ahoj dědo, ahoj babičko, kdy tedy uvádí, píšete, že na vás křičíme a chceme z vás vyždímat větší a větší částky na neproveditelné projekty. Vždyť už jeden rok a 4 měsíce si děláte správu domu naprosto sami s [příjmení] a nechceme po vás nic.“ 24. Dle fotografií z rodinných oslav spolu účastníci slavili 70tiny žalobce či narozeniny dítěte v nějakém dětském centru, sešli se u jiné příležitosti s dalšími osobami (zřejmě členy rodiny), na jiných si prarodiče hráli s vnučkou dětmi.

25. Dle fotografií SMS komunikace se 6.9.2014 se účastníci domlouvali na obědě či večeři, dne 27.11.2016 ohledně zalití květin v bytě i kanceláři a topení na stavbě, dne 11.9.2017 a 6.10.2017 objednání potravin, dne 27.12.2017 byla žalobci nabízena večeře, dne 23.1.2018 objednávali potraviny od [příjmení], dne 25.1.2018 bylo odmítnuto pozvání pro nemoc, žalobci dne 2.2.2021 přáli vnučce k narození a reagovali na pozvání na sobotní oslavu a ve dnech 25.2.2018 a 26.2.2018 objednávali potraviny.

26. Soud jako nadbytečné neprováděl navržené důkazy čestnými prohlášeními svědků, kteří měli potvrdit, že byt byl žalovaným věnován při svatebních oslavách novomanželům, a to s ohledem na zánik této dohody splynutím (viz dále právní posouzení).

27. Dle ust. § 628 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb., platného do 31.12.2013, darovací smlouvou dárce něco bezplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému, a ten dar nebo slib přijímá. Darovací smlouva musí být písemná, je-li předmětem daru nemovitost a u movité věci, nedojde-li k odevzdání a převzetí věci při darování.

28. Dle ust. § 1285 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ NOZ“) služebností požívacího práva se poživateli poskytuje právo užívat cizí věc a brát z ní plody a užitky; poživatel má právo i na mimořádný výnos z věci. Při výkonu těchto práv je poživatel povinen šetřit podstatu věci.

29. Dle ust. § 1993 odst. 1 NOZ splyne-li jakýmkoli způsobem právo s povinností v jedné osobě, zaniknou právo i povinnost, nestanoví-li zákon jinak.

30. Dle ust. § 2189 NOZ přenechá-li půjčitel někomu bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat, vzniká výprosa.

31. Dle ust. § 2190 odst. 1 NOZ kdo věc výprosníkovi přenechal, může požadovat její vrácení podle libosti.

32. Dle ust. § 2193 NOZ smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání.

33. Dle ust. § 2201 NOZ nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

34. Dle ust. § 2237 NOZ smlouva (o nájmu bytu) vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy.

35. V daném případě nebylo mezi účastníky sporu o tom, že žalovaní užívali byt v předmětné nemovitosti bezplatně ještě před uzavřením darovací smlouvy ze dne 17.4.2015, kterou byla současně zřízena služebnost požívacího práva ve prospěch obou žalobců. Žalovaní dovozovali své právo byt užívat z ústního prohlášení při svatebních oslavách, které ostatně potvrdili i další svědci, mohlo dojít k uzavření ústní darovací smlouvy dle § 628 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb., přičemž předmětem daru mohla být de facto platba nájemného v souvislosti s předmětným bytem. Tehdejší platná právní úprava přitom takovou smlouvu ve vztahu k nájemnému nevylučovala, když se nejednalo o nemovitost jako takovou. Nelze však než konstatovat, že toto právo zaniklo splynutím ke dni účinnosti zápisu darovací smlouvy ze dne 17.4.2015 a s tím související služebnosti požívacího práva ve prospěch obou žalobců do katastru nemovitostí, tedy od 21.4.2015. V této souvislosti soud poukazuje na judikaturu [název soudu], zejména rozhodnutí [spisová značka] („ I v nájemních vztazích se uplatní obecný důvod zániku závazku splynutím.“) či [spisová značka] („ Právo nájmu bytu zanikne, nabude-li nájemce vlastnictví domu, v němž byt je. Zánikem tohoto vlastnictví k domu se právo nájmu neobnoví.“). Žalobcům přitom na základě uvedené darovací smlouvy svědčí doživotní právo předmětnou nemovitost doživotně užívat, brát z celé předmětné nemovitosti plody a užitky, zejména výnos z nájmů apod., právo na mimořádný výnos předmětné nemovitosti, a to ve vztahu k celé předmětné nemovitosti, která nebyla rozdělena na jednotlivé jednotky (bytových či nebytových). Prvnímu žalovanému jako vlastníkovi nemovitosti přitom zůstalo jen tzv. holé vlastnictví, byť nadále v uvedené nemovitosti užíval jeho část, tedy jeden byt.„ Požívací právo (ususfructus) je osobní služebností. Je to právo služebnou věc užívat a brát z ní plody a užitky. Podle § 491 odst. 1 je plodem to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je to dáno jejím obvyklým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka, nebo bez něho. Podle § 491 odst. 2 je užitkem to, co věc ze své právní povahy poskytuje. Požívací právo je služebností, která poskytuje nejširší právní moc nad věcí (ius alienis rebus utendi fruendi salva rerum substantia), obdobnou vlastnickému právu. Rozdíl oproti užívacímu právu spočívá v tom, že služebností požívacího práva se poživateli poskytne právo užívat cizí věc a brát z ní plody a užitky; poživatel má právo i na mimořádný výnos z věci (§ [číslo]). Jedná se o nejširší osobní služebnost. [příjmení] mnohem větších oprávnění poživatele a jeho zásadním omezením je povinnost zachování podstaty služebné věci. Rozsah oprávnění poživatele je možné demonstrovat na příkladu jud. [číslo]. Shodný účel jako služebnost požívání zřízená za úplatu sleduje v obligacích pacht (§ [číslo] a násl.). Naopak vlastník věci ji nemůže ani užívat a ani z ní brát užitky. Předmětem požívacího práva může být jakákoli věc, která svou povahou umožní jeho výkon. Stejně jako u práva užívacího může být služebnou věcí stavba zřízená na základě práva stavby. Poživateli náleží držba požívacího práva ve vztahu ke služebné věci nebo věcem, vlastník služebné věci je jejím držitelem (srov. jud. [číslo]). [příjmení] jakožto zároveň držitel služebné věci ji tak může zcizit nebo zatížit zástavním právem, teoreticky též právem stavby. Poživatel může služebnou věc půjčit, pronajmout nebo propachtovat (srov. lit. [číslo] § [číslo] - vlastnictví k jiným užitkům po skončení požívání). Naopak poživatel nemůže služebnou věc zcizit ani zatížit a bez souhlasu vlastníka měnit její podstatu. Požívacím právem je možné zatížit též spoluvlastnický podíl nebo konkrétní část věci (srov. dále). Je také možné zatížit jen část služebné věci a její další části zatížit ve prospěch jiných poživatelů. Je myslitelné zřízení pozdější, obsahově odlišné služebnosti. Pokud by byla zřízena opět služebnost požívání, odkazuje se na § [číslo] s tím, že takové právní jednání nebude mít vůči dříve oprávněnému právní účinky. [příjmení] následnost bude možné zjistit ze zápisů ve veřejném seznamu, a pokud se jedná o služebnou věc ve veřejném seznamu neevidovanou, je rozhodujícím časovým okamžikem účinnost smlouvy. Poživatel s dřívějším právem by se mohl vůči výkonu pozdějšího nabyvatele bránit negatorní žalobou (§ [číslo]). Vzhledem k tomu, že věc zatíženou požívacím právem lze zatížit zástavním právem, může zde nastat problematický střet požívacího práva ke služebné věci a rozsahu zástavního práva, které se vztahuje i na plody a užitky, nejsou-li od plodonosné věci odděleny (§ [číslo]). Rozhodující bude priorita vzniku těchto práv. Vyloučeno nakonec není ani zřízení reálného břemene (samozřejmě u věci evidované ve veřejném seznamu). Zde je situace někdy ještě komplikována tím, že při zatěžování věci služebností a reálným břemenem by se měl brát v úvahu služebný potenciál věci - výnos, zásoby apod. Při zcizení věci zatížené požívacím právem je potřeba pamatovat na to, že se jedná o věc, na níž lpí právní vada v podobě osobní služebnosti (srov. výklad k přechodu závad - § [číslo] až [číslo]). Ohledně otázky výnosu služebné věci je možné se přiklonit k prvorepublikovému judikovanému závěru, že od okamžiku, kdy je věc předána do detence poživatele, není její vlastník již oprávněn k vybírání užitků, ale je k tomu oprávněn pouze její poživatel. Pouze ten je např. oprávněn žádat od nájemce nájemné (k tomu srov. jud. [číslo] výklad níže). Ve smyslu § 489 a 979 lze teoreticky uzavřít, že požívací právo je z pohledu občanského zákoníku věcí. Přesto není možné dát požívací právo do zástavy. Také služebnost požívání je omezením vlastnického práva ke služebné věci. Svědčí-li tato služebnost více oprávněným a dojde k zániku této služebnosti ve prospěch jednoho z nich, služebnost se poměrně redukuje a vlastnické právo se tomu odpovídajícím způsobem rozšíří (arg. § [číslo] a [číslo]). Vedle řádného výnosu (tj. takového, který věc pravidelně přináší - např. nájemné, pachtovné, úroky z jistiny) má poživatel právo i na výnos mimořádný, tj. takový, který by za běžných hospodářských poměrů nebyl očekávatelný (dřevo z polomu). Na nalezenou věc skrytou v pozemku však poživatel právo nemá. Požívací právo k věci, která se zapisuje do veřejného seznamu, vzniká až zápisem do tohoto seznamu. Zákon upravuje i specifické případy služebnosti užívání a požívání, a to pod marginální rubrikou [ulice] ustanovení, kde je upravena služebnost užívání a požívání k věcem genericky určeným a zastupitelným a dále služebnost užívání a požívání k jistině. Není vyloučeno, aby služebnost bytu, kterou zákon na základě vyvratitelné právní domněnky charakterizuje jako služebnost užívání, byla zřízena jako služebnost požívání.“ (viz Občanský zákoník. Komentář. Svazek III (§ [číslo], absolutní majetková práva), Wolters Kluwer (ČR), [obec], 2014). Po 21.4.2015 nemohla být sjednána platná ústní nájemní smlouva k předmětnému bytu s bezplatným užíváním pro žalované, a to už s ohledem na formu, když ze samotné podstaty nájmu jako závazkového právního vztahu vyplývá, že smlouva o nájmu bytu musí být uzavřena písemně – viz shora citované ustanovení § [číslo]. Pojmovými znaky nájmu jsou: a) přenechání individuálně určené věci do užívání, b) dočasnost, c) úplatnost. Podstatou nájmu tedy je dočasné přenechání věci do užívání jiné osobě - nájemci. Nájemce neužívá věc jako její držitel, nýbrž jako pouhý detentor (fakticky ovládající), neboť si je vědom skutečnosti, že užívací právo mu nepatří a je mu přenecháno pouze dočasně. V následujícím období lze vztah mezi účastníky označit jako výprosa (tedy přenechání věci bez ujednání doby), protože v případě výpůjčky by musela být sjednána dočasnost přenechání věci, což nebylo v řízení ani tvrzeno. Právo bezplatného užívání předmětného bytu oběma žalovanými přitom záviselo především na dohodě účastníků a zejména ze strany žalobců na jejich akceptaci tohoto bezplatného užívání. Tento souhlas s (bezplatným) užíváním předmětného bytu však byl jednoznačně odvolán přípisem žalobců ze dne 24.9.2020, přičemž bylo žalovaným nabídnuto uzavření řádné nájemní smlouvy. Žalovaní setrvali na svém tvrzení, že byt jim byl poskytnut k bezplatnému užívání a lhůta k vyklizení bytu žalovanými marně uplynula dnem 31. 12. 2020. Žalovaní však předmětnou nemovitost nevyklidili a byt tedy užívají bez právního důvodu. S ohledem na to soud žalobě vyhověl v plném rozsahu a současně rozhodl o 60 denní lhůtě k plnění podle § 160 odst. 1 o.s.ř. s ohledem na to, že 15 denní lhůta se jeví soudu jako příliš krátká.

36. Pro úplnost soud uvádí, že žalovaní v průběhu řízení odvozovali své právo na užívání bytu nejen z ústní darovací smlouvy během svatebních oslav, ale také z ústní dohody mezi účastníky o správě nemovitosti a výpomoci v běžném životě výměnou za bezplatné bydlení. V této souvislosti poukazovali na to, že byt nebyl určen k bydlení nájemníka, ale byl kolaudován jako služební. Byť nebylo v řízení prokázáno, že by k podobné dohodě mezi účastníky došlo, když tato tvrzení svědci uváděli z doslechu od žalovaných, nelze pominout, že sám první žalovaný potvrdil, že správu domu v roce 2019 nadále již nechtěli vykonávat a sám navrhl žalobcům, aby si vyhledali jiného správce. V takovém případě by však opět absentoval důvod k bezplatnému užívání daného bytu žalovanými. Již jen na okraj soud konstatuje, že jestliže žalovaní uváděli, že byli vyzváni k výběru svých stavebních spoření, z jimi předložené kopie sms vyplývá pouze oznámení, že tak mohou učinit, nikoliv výzva, že tak učinit musí. A konečně nelze pominout to, že žalovaní stavěli do protipólu proti bezplatnému užívání nájmu např. nákupy prostřednictvím [právnická osoba] nebo oslavy narozenin apod., které spadají spíše do kategorie standartních dobrých vztahů či předpokládané slušnosti v rámci rodiny. Je rovněž otázkou, nakolik by se tato výpomoc vymykala z mezí prevenční povinnosti žalovaného jako majitele objektu (např. objednání opravy větrem utržených dveří či dalších činností).

37. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaní jsou povinni nahradit žalobcům náklady řízení, včetně nákladů na právní zastoupení. Náhradu nákladů řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 4.000 Kč, a dále odměna advokáta dle § 7 bod 4 ve spojení s § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ vyhláška“), ve výši 1.200 Kč z tarifní hodnoty 10.000 Kč za jeden úkon právní služby podle § 9 odst. 1 vyhlášky za zastupování každého ze žalobců, a to za 10 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, repliku k vyjádření žalovaných, účast na jednání soudu dne 11. 2. 2022 a 8. 4. 2022, 10 x paušální náhrada hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 3 vyhlášky a 21% náhrada DPH (1.512 Kč), jehož je zástupce žalobců plátcem, celkem 22 150 Kč.