45 C 131/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Anonymizováno pro zaplacení 2 424 664 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 2.424.664,00 Kč spolu se 14,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 2.424.664,00 Kč od 29.1.2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 1.200,00 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal na žalované náhrady majetkové újmy ve výši 2,424.664,- Kč, způsobené mu v řízení Městského soudu v , adresa, “) pod sp. zn. , Anonymizováno, , v němž byl následně shledán vinným rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 6.1.2022, č.j. , Anonymizováno, ve spojení s usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.7.2022, č.j. , Anonymizováno, . Žalobce byl v přípravném řízení vzat do vazby, která byla usnesením OS , adresa, -venkov ze dne 6.5.2013, č.j. , Anonymizováno, , nahrazena peněžitou zárukou ve výši 10,000.000,- Kč, zákazem vycestovat do zahraničí a povinnosti vydat soudu všechny cestovní doklady. Protože žalobce ani jeho nejbližší rodinní příslušníci nedisponovali částkou ve výši 10,000.000,- Kč, uzavřela tchýně žalobce , jméno FO, smlouvu o úvěru s úvěrujícím evropskou společností , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , PSČ: , adresa, , IČO: , IČO, , který využila na složení peněžité záruky. V rámci smlouvy o úvěru byl sjednán smluvní úrok ve výši 6 % p.a., úvěr byl původně splatný do 31.12.2013 (dle předpokládaného pominutí vazebních důvodů). Dne 7.5.2013 vystavil žalobce neodvolatelnou a bezpodmínečnou záruku za veškeré závazky vzniklé ze smlouvy o úvěru s evropskou společností , právnická osoba, . Žalobce peněžitou záruku složil dne 27.5.2013 a následně byl usnesením KS , adresa, ze dne 4.7.2013, sp. zn. , Anonymizováno, propuštěn z vazby. Věřitelem pohledávek ze smlouvy o úvěru ze dne 16.5.2013 se následně stala společnost , Anonymizováno, , se sídlem 122-, Anonymizováno, , což bylo , jméno FO, oznámeno dne 5.8.2013. Dne 13.12.2014 pak , jméno FO, uzavřela s věřitelem , Anonymizováno, dohodu o změně ze smlouvy o úvěru, kterou došlo mj. ke zvýšení úrokové sazby na 10 % p.a., s účinností od 1.4.2015. Věřitelem pohledávek ze smlouvy o úvěru ze dne 16.5.2013 se následně stal , jméno FO, . , jméno FO, , nar. 24.5.1962, bytem , adresa, , PSČ: , adresa, , což bylo , jméno FO, oznámeno dne 22.7.2017. Dne 28.11.2017 na základě dohody o převzetí dluhu převzal žalobce a jeho manželka , jméno FO, dluh ze smlouvy o úvěru ze dne 16.5.2013. Dne 24.10.2018 rozhodl Městský soud v Brně rozsudkem č.j. , Anonymizováno, o vině a trestu žalobce, přičemž trest byl podmíněně odložen. Rozsudek byl opraven Městským soudem v Brně, nová lhůta pro podání odvolání proti výroku o trestu začala běžet od doručení usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30.4.2019 č.j. , Anonymizováno, a uplynula 9.5.2019. Protože výrok o trestu nebyl napaden odvoláním státního zástupce, nemohl již být dle zásady zákazu reformace in peius žalobci uložen trest přísnější. Tím pominuly automaticky ze zákona pominuly důvody útěkové vazby, za kterou bylo přijato opatření nahrazujících vazbu v podobě peněžité záruky ve výši 10,000.000,- Kč. Žalobce požádal dne 10.6.2019 o zrušení peněžité záruky a její vrácení. MS , adresa, nejprve usnesením ze dne 17.4.2020, sp. zn. , Anonymizováno, , změnil výši peněžité záruky na částku ve výši 5,000.000,- Kč, následně ke stížnosti žalobce KS , adresa, usnesením ze dne 18.8.2020, č.j. , Anonymizováno, peněžitou záruku zrušil, když zanikly vazební důvody marným uplynutím lhůty pro napadení výroku o uložení podmíněném trestu státním zástupcem a tímto dnem také pominuly zákonné důvody pro trvání opatření nahrazující vazbu, jelikož tyto opatření jsou právě spjaty s trváním vazebního důvodu. Peněžitá záruka byla následně vrácena soudem na účet obhájce žalobce dne 10.9.2020, odkud byla dne 1.10.2020 vyplacena na účet věřitele žalobce, , jméno FO, . , adresa, . Dle žalobce tak v postupu Městského soudu v Brně lze shledat nesprávný úřední postup, když tento měl povinnost opatření nahrazující vazbu sám zrušit ihned po tom co pominuly vazební důvody, tedy měl rozhodnout bezodkladně po datu 8.5.2019. V důsledku tohoto byl žalobce nucen uhradit svému věřiteli náklady na financování složené peněžité záruky jako náhrady za nařízenou vazbu, a to 10 % smluvní úrok p.a. z jistiny peněžité záruky ve výši 10,000.000,- Kč za dobu od 9.5.2019 do 10.9.2020 (celkem 1,343.304,- Kč) a zákonný úrok z prodlení z jistiny peněžité záruky ve výši 10,000.000,- Kč ve výši 8.05 % p.a. za dobu od 9.5.2019 do 10.9.2020, celkem 1,081.359,83,- Kč. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované podáním ze dne 25.7.2023, doručeným žalované dne 28.7.2023, žalovaná však tomuto nároku žalobce nevyhověla. Žalobce doplnil, že se již v řízení, vedeném u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp.zn. , Anonymizováno, , zahájeném ze dne 24.10.2023, domáhá mj. náhrady škody vzniklé mi nezákonným rozhodnutím v důsledku vynaložených nákladů na financování kauce v úhrnné výši 9,990.132,- Kč, když podáním ze dne 6.2.2024 rozšířil tamní žalobu o nárok na náhradu škody vzniklou mi z titulu nesprávného úředního postupu. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 13.5.2024, nebyla změna žaloby připuštěna a žalobce byl odkázán na samostatné řízení. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že u ní žalobce dne 28.7.2023 podal žádost o předběžné projednání nároku ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., na náhradu škody ve výši 1.034.369 Kč s příslušenstvím, která mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem Městského soudu v Brně v řízení vedeném pod sp. zn. 8 T 63/2014. K projednání žádosti žalobce došlo dne 9.11.2023 a žalovaná s ohledem na probíhající projednávání jiné žádosti žalobce (obdobného znění), nárok žalobce neprojednala. Žalovaná s odkazem na ust. § 73a odst. 5 a 71a zákona č. 141/1961 Sb. trestní řád uvedla, že v postupu Městského soudu v Brně nelze shledat nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb, když pro zrušení peněžité záruky není zákonem stanovena žádná konkrétní lhůta, případně ani podmínka bezodkladnosti. Lhůta, na kterou žalobce odkazuje, se dle názoru žalované vztahuje výhradně jen na rozhodování o žádostech a návrzích, které jsou taxativně v § 71 vymezeny bez analogie na ustanovení následující, neboť jde o rozhodování o zcela jiných procesních prostředcích. , jméno FO, vztahu k uplatněnému nároku vznesla žalovaná námitku promlčení, když žalobce měl povědomí o tvrzeném nesprávném úředním postupu již 7. 4. 2020, kdy urgoval vyřízení žádosti o zrušení peněžité záruky u MS v Brně. Z této žádosti se podává, že „O takové žádosti je třeba neodkladně rozhodnout.“ „V této souvislosti rovněž urguje žádost o zrušení či částečné zrušení peněžité záruky přijaté od obžalovaného , jméno FO, …“ Promlčecí lhůta tak dle žalované počala běžet od 8.4.2020. Žádost byla u žalované podána dne 28. 7. 2023, tzn., že již v době uplatnění u žalované byl nárok promlčen. Žalovaná doplnila, že námitku promlčení by byla bývala vznesla i v řízení, vedeném u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, , kdyby bylo vyhověno návrhu na rozšíření žaloby. Nejpozději by promlčecí lhůta dle žalované počala běžet od okamžiku doručení usnesení Městského soudu v Brně ze dne 17. 4. 2020, k němuž prokazatelně došlo v období od 17. 4. 2020 do 24. 4. 2020, neboť již dne 24. 4. 2020 byla proti usnesení žalobcem podána stížnost, která je i žalobcem navrhována jako důkaz č. 19). Nárok byl i tak u žalované promlčen v době jeho uplatnění dne 28. 7. 2023, jakož i v době podání žaloby dne 23. 8. 2024. Ze všech výše uvedených důvodů žalovaná navrhuje, aby byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta.

3. Žalobce v rámci své repliky k vyjádření žalované a jí vznesené námitce promlčení uplatněného nároku uvedl, že předmětnou pohledávku uplatnil poprvé u soudu v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp.zn. , Anonymizováno, , a to dne 6.2.2024.

4. Žádostí ze dne 25.7.2023 o náhradu škody, způsobené nesprávným úředním postupem Městského soudu v Brně žalobce předběžně uplatnil svůj nárok u žalované, přičemž tento měl spočívat v majetkové újmě – nákladech na financování složené peněžité záruky, nahrazující nařízenou vazbu, a to částky 1.034.369,- Kč jako zákonného úroku z prodlení. Dle doručenky zásilky, zaslané Ministerstvu spravedlnosti, byla zásilka dodaná adresátu 28.7.2023 poštou.

5. Dle sdělení Ministerstva spravedlnosti ze dne 9.11.2023 byl žalobce informován, že 28.7.2023 byla Ministerstvu spravedlnosti doručena jeho žádost o náhradu škody.

6. Usnesením Okresního soudu , adresa, -venkov pod sp.zn. , Anonymizováno, ze dne 17.1.2013 byl žalobce vzat do vazby a současně nebyla přijata nabízená peněžitá záruka.

7. Usnesením Okresního soudu , adresa, -venkov, čj. 1 , Anonymizováno, ze dne 6.5.2013 byl žalobce ponechán ve vazbě a současně bylo rozhodnuto o přípustnosti přijetí peněžité záruky ve výši 10 000 000,-Kč, současně bylo obviněnému uloženo omezení spočívající v zákazu vycestovat do zahraničí a povinnosti vydat Okresnímu soudu Brno-venkov všechny cestovní doklady.

8. Usnesením Krajského soudu v Brně ve věci , Anonymizováno, ze dne 4.7.2013 bylo rozhodnuto o stížnosti státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci proti usnesení Okresního soudu , adresa, -venkov ze dne 12.6.2013, č.j. , Anonymizováno, , kterým bylo rozhodnuto o zrušení napadeného usnesení a dále o propuštění žalobce na svobodu, za současného přijetí již složené záruky ve výši 10 000 000,-Kč, za současného stanovení dohledu probačního úředníka a za současného stanovení omezení spočívajícího v zákazu vycestovat do zahraničí.

9. Žádostí o zrušení peněžité záruky ve výši 10 000 000,-Kč ze dne 10.6.2019 žalobce žádal zrušení uvedeného omezení.

10. Urgencí žádosti o zrušení peněžité záruky a zrušení nebo omezení zajištění ze dne 7.4.2020 žalobce žádal o neodkladné rozhodnutí v dané věci s tím, že podával žádost o zrušení zajištění již 5.11.2019 a navzdory tomu dosud nebylo o věci rozhodnuto. Dle doručenky datové zprávy, zaslané právním zástupcem žalobce Městskému soudu v Brně ve věci , Anonymizováno, byla urgence doručena adresátovi z 8.4.2020.

11. Usnesením Městského soudu v Brně, sp.zn. , Anonymizováno, ze dne 17.4.2020 bylo rozhodnuto o změně výše peněžité záruky, ve výši 10 000 000,-Kč na částku 5 000 000,-Kč.

12. Usnesením Krajského soudu v Brně čj. , Anonymizováno, ze dne 18.8.2020 bylo rozhodováno o stížnosti státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci a obžalovaného , jméno FO, proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 17.4.2020 čj. , Anonymizováno, tak, že napadené rozhodnutí bylo zrušeno, byla zrušena peněžitá záruka za vazbu obžalovaného ve výši 10 000 000,-Kč, přijatá usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 4.7.2013 sp.zn. , Anonymizováno, a stížnost státního zástupce byla zamítnuta.

13. Rozsudkem Městského soudu v Brně, pod sp.zn. , Anonymizováno, , ze dne 24.10.2018, kterým byli obžalovaní , jméno FO, , , jméno FO, . , právnická osoba, a , Jméno žalobce, uznáni vinnými z naříkaného skutku a dále bylo rozhodnuto o vině i trestu.

14. Přípisem Městského soudu v Brně ze dne 14.5.2019 byl žalobce požádán o vrácení stejnopisu rozhodnutí z 24.10.2018, čj. , Anonymizováno, s tím, že musela být provedena oprava.

15. Stížností ze dne 24.4.2020 proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 17.4.2020, čj. , Anonymizováno, žalobce žádal o vrácení peněžité záruky ve výši 10 000 000,-Kč s tím, že důvody vazby, které byly institutem podle § 73a) trestního řádu nahrazeny, zanikly.

16. Doplněním ze dne 2.6.2020 žalobce doplnil stížnost proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 17.4.2020 a žádal, aby peněžitá záruka byla bez zbytečného odkladu zrušena a vrácena.

17. Dle výpisu z běžného účtu, č. , č. účtu, , vedeného u , právnická osoba, ., ve prospěch , tituly před jménem, , jméno FO, , došlo 10.9.2020 k úhradě částky 10 000 000,-Kč z Městského soudu v Brně.

18. Rozsudkem Městského soudu v Brně, z 13.11.2020, čj. , Anonymizováno, byli obžalovaní , jméno FO, , , Jméno žalobce, , jméno FO, . , právnická osoba, uznáni vinnými z naříkaného skutku a dále jim byl uložen trest.

19. Rozsudkem Krajského soudu v Brně č.j. , Anonymizováno, ze dne 6.1.2022 bylo rozhodnuto k odvolání současného žalobce a rovněž poškozených o zrušení napadeného rozsudku ve výroku o trestech, uložených současnému žalobci, současnému žalobci byl uložen trest odnětí svobody v trvání 3 let s podmíněným odložením na 4 roky a peněžitý trest v nižší sazbě, než byl původně uložen.

20. Soud s ohledem na vznesenou námitku promlčení soud neprováděl pro danou věc nepodstatné důkazy: Potvrzení o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání z 12.9.2018, Potvrzení o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání ze 14.3.2019, Dohodu o převzetí dluhu, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7.6.2017, listinu v angličtině, týkající se uzavření dohody se společností , Anonymizováno, a , jméno FO, , Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 31.7.2013, Prohlášení o vystavení neodvolatelné a bezpodmínečné záruky ze 7.5.2013, Smlouva o úvěru mezi společností , právnická osoba, a , jméno FO, , Výzvu k úhradě dlužných částek včetně sdělení bankovního spojení ze dne 23.9.2020, Výpis z běžného účtu společnosti , Anonymizováno, , vedeného ve prospěch , tituly před jménem, , jméno FO, , za období od 1.10.2020 – 31.10.2020, Potvrzení o odchozí úhradě, z účtu vedeného u společnosti , právnická osoba, ., ze 16.10.2023.

21. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

22. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

23. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

24. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

25. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

26. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

27. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

28. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

29. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

30. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

31. Dle § 31 odst. 1, 2, 3 a 4 ODŠZ náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

32. Dle § 32 odst. 1 a 2 ODŠZ nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví. Nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

33. Dle § 33 ODŠZ nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření se promlčí za dva roky ode dne, kdy nabylo právní moci zprošťující rozhodnutí, rozhodnutí, jímž bylo trestní řízení zastaveno, zrušující rozhodnutí, rozhodnutí, jímž byla věc postoupena jinému orgánu, nebo rozhodnutí odsuzující k mírnějšímu trestu.

34. Dle § 35 odst. 1 ODŠZ promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

35. Vzhledem k tomu, že v průběhu soudního řízení vznesla žalovaná námitku promlčení obou žalobou uplatněných nároků, soud se nejprve zabýval právě otázkou, zda oba nároky byly žalobcem uplatněny v promlčecí době, která je stanovena shora citovaným ustanovením § 32 odst. 1 a 2 zákona č. 82/1998 Sb. Žalobce se proti žalované domáhal náhrady škody, způsobené mu v souvislosti s rozhodnutím o vrácení složené peněžní jistoty, která nahradila institut vazby, a to smluvního úroku a úroku z prodlení. V této souvislosti soud odkazuje na stávající judikaturu, podle které smluví úroky i úroky z prodlení jsou příslušenstvím pohledávky (viz např. Nejvyššího soudu ze 26. dubna 2006 sp.zn. 32 Odo 466/2004). Povinnost dlužníka platit úroky z prodlení se splněním závazku nevzniká samostatně (nově) za každý den trvání prodlení, ale jednorázově v den, kterým se dlužník ocitl v prodlení, a tímto dnem počíná běžet promlčecí doba a jejím uplynutím se právo na úroky z prodlení promlčí jako „celek“ (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 8.2.2006, sp. zn. 21 Cdo 681/2006, 21 Cdo 682/2006). V daném případě se žalobce dozvěděl o tom, že mu vznikla majetková škoda i dle jeho vlastního tvrzení ke dni 9.5.2019, kdy mu peněžitá kauce měla být vrácena. Od 10.5.2019 pak běžela tříletá promlčecí doba. Žalobce mohl u žalované uplatnit svůj nárok nejpozději dne 11.5.2022, tak aby nebyl promlčen. Jestliže tedy žalobce uplatnil předběžně část svého nároku ohledně částky 1.034.369,- Kč jako zákonného úroku z prodlení u žalované dne 28.7.2023, učinil tak pozdě a nedošlo tak k tzv. stavení promlčecí doby. Jestliže pak žalobce uplatnil část svého nároku ohledně částky 1 390 295,- Kč až žalobou v tomto řízení, učinil tak rovněž pozdě a nedošlo tak k tzv. stavení promlčecí doby. O stavení promlčení jde tehdy, jestliže promlčecí doba pro určitou zákonem stanovenou překážku neběží, staví se její běh, ačkoli jinak by tu podmínky pro její běh byly dány. Stavení promlčení se může projevit: a) tak, že promlčecí doba nezačne běžet, b) tak, že již započatý průběh promlčecí doby nepokračuje (zastavuje se) pokud překážka trvá, a c) tak, že již započaté a probíhající promlčení neskončí dříve než po uplynutí určité doby poté, co překážka byla odstraněna. V daném případě zákon č. 82/1998 Sb., výslovně jako lex specialis upravuje právě variantu, shora uvedenou pod písmenem b), tzn. časové úseky promlčecí doba uplynulá před vznikem překážky a po jejím odpadnutí sčítají. V daném případě byl návrh na předběžné projednání první části nároku podán až 28.7.2023 a ohledně druhé části nároku až žalobou ze dne 23.8.2024, tedy po uplynutí promlčecí lhůty. Vzhledem k tomu, že žalovaná se promlčení dovolala, soud žalobu z důvodu promlčení nároku zamítl, aniž by se dále zabýval otázkou, zda byly splněny předpoklady pro vznik odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu státní moci ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. v daném případě.

36. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř.. Podle tohoto ustanovení má žalovaná, která byla ve věci zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Žalovaná má podle § 151 odst. 3 o.s.ř. právo na náhradu za jednotlivé úkony, a to v paušalizované výši stanovené vyhláškou č. 254/2015 Sb. částkou 300 Kč za úkon. Vzhledem k tomu, že se žalovaná písemně vyjádřila k žalobě, poté se připravovala na ústní jednání dne 11.2.2025 a tohoto se rovněž zúčastnila, stejně jako jednání 18.2.2025, přísluší žalované náhrada nákladů řízení v rozsahu 4 úkonů po 300,- Kč.