Obvodní soud pro Prahu 2 · Rozsudek

45 C 136/2023

č. j. 45 C 136/2023-99

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-12-19 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH02:2024:45.C.136.2023.1

Citované zákony (15)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobkyně: právnická osoba Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Pavlem Pechancem, Ph.D. sídlem Masarykova 175, 763 26 Luhačovice proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem JUDr. Milanem Kučeříkem sídlem Elišky Krásnohorské 3634/19, 767 01 Kroměříž pro zaplacení 1 473 760 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1.691.492,00 Kč spolu s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 1.691.492,00 Kč od 29.6.2023 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 227 466,90 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala bezdůvodného obohacení původně ve výši 1 473 760,- Kč s příslušenstvím po žalovaném za užívání automobilu značky , jméno FO, -, jméno FO, , Anonymizováno, , SPZ , SPZ, , VIN , VIN kód, , který je ve vlastnictví žalobkyně. Žalovaný nemá k užívání vozidla žádný titul a za toto užívání neposkytuje žalobkyni ani žádnou úplatu. Předmětné vozidlo bylo žalovanému svěřeno na základě „smlouvy o užívání věci“ (smlouvu o výpůjčce) ze dne 1. 8. 2018, kterou za žalobkyni měla podepsat , tituly před jménem, , adresa, , jež měla plnou moc k uzavírání smluv spojených s provozem společnosti. Dle žalobkyně však , tituly před jménem, , jméno FO, překročila své zástupčí oprávnění a smlouva o výpůjčce je neplatná. V současné době probíhá u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 44 C 68/2021 řízení, dle kterého je žalovaný nepravomocně zavázán k vydání předmětného vozidla. Dne 21. 2. 2020 žalobkyně vypověděla smlouvu o výpůjčce ve lhůtě 6 měsíců a vyzvala žalovaného k vrácení vozidla. Dopis ze dne 21.2.2020, tedy výpověď, byla žalovanému doručena dne 13. 3. 2020. Výpovědní doba tak uplynula dne 14. 9. 2020. Od 15. 9. 2021 žalovaná vozidlo užívá bez důvodu. Žalobkyně proto měsíční úplatu za užívání předmětného vozidla požadovala ve výši 45.300,- Kč bez DPH za období od 15.9.2020 do 30.5.2023, konkrétně za měsíc 9/2020 ve výši 16/30 měsíční úplaty, tj. ve výši 24.160,- Kč bez DPH, za měsíce 102020 – 5/2023 ve výši 45.300,- Kč X 32 měsíců, tj. ve výši 1.449.600,- Kč bez DPH. Žalobkyně vyzvala žalovaného o vydání bezdůvodného obohacení ve lhůtě 7 dní výzvou ze dne 7. června 2023, která mu byla doručena dne 21. 6. 2023. Lhůta k dobrovolnému plnění uplynula 28. 6. 2023.

2. Žalovaný žalobu neuznal a bránil se, že mezi účastníky řízení byla ve vztahu k užívání motorového vozidla uzavřena smlouva o výpůjčce, na základě které žalobkyně v postavení půjčitele přenechala žalovanému v postavení vypůjčitele k bezúplatnému užívání předmětné motorové vozidlo. Mezi účastníky řízení byla výpůjčka motorového vozidla sjednána na dobu určitou na základě smlouvy o úvěru č. 2529/14/5662. Žalovaný má za žalobkyni osobní ručení za úvěr od , anonymizováno, až do výše 20 000 000 Kč. Do dnešního dne ovšem úvěr půjčitele u obchodní společnosti , anonymizováno, nadále trvá shodně jako ručení žalovaného za splacení úvěru ze strany žalobkyně. Smlouva o výpůjčce podle žalovaného nebyla žalobkyní platně ukončena a je tak řádným právním titulem žalovaného k užívání automobilu , jméno FO, -, jméno FO, . Žalobkyně o užívání vozidla dlouhodobě věděla. Žalovaný dále namítal, že ode dne uzavření shora specifikované smlouvy hradí náklady na veškerou údržbu, servis a provoz vozidla zcela samostatně bez jakéhokoli přispění ze strany žalobkyně a vždy zcela samostatně hradil pojištění motorového vozidla, pneumatiky, dálniční známky, a další náklady související s provozem a údržbou motorového vozidla. Žalovaný dále namítal, že má vůči žalobkyni pohledávku dle smlouvy o zápůjčce, která byla uzavřena dne 3.9.2015 a stvrzuje poskytnutí zápůjčky ze strany žalovaného společně s , tituly před jménem, , jméno FO, žalobkyni ve výši 1.692.367,26,- Kč převodem z notářské úschovy na bankovní účet žalobkyně. Přestože dle předmětné smlouvy byla sjednána splatnost peněžité zápůjčky do 28.2.2023, do dnešního dne žalobkyně žalovanému ani , tituly před jménem, , jméno FO, neuhradila ničeho (shodně jako neuhradila ničeho ani na sjednané úroky ve výši 1.029.711,46 Kč a dále náklady spojené s poskytnutím zápůjčky ve výši 75.000,- Kč). Uvedený dluh je ze strany žalobkyně údajně uznán, je jistý a určitý, proto způsobilý k započtení. Dle žalovaného je žaloba jen šikanózní záminkou, když žalovaná vede spor o převod akcií u Krajského soudu v Brně sp. zn. 18 Cm 224/2019 a u Městského soudu v Praze v řízení o vyslovení neplatnosti valné hromady ze dne 28. 1. 2019 vedená pod sp. zn. 74 Cm 56/2019. S ohledem na to žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl.

3. Podáním ze dne 2.2.2024 žalobkyně navrhla rozšíření žaloby tak, že nadále požadovala na žalovaném zaplacení částky 1 691 492,- Kč. Soud o rozšíření žaloby rozhodl dne 19.3.2024 usnesením č.j. 45 C 136/2023-39, které nabylo právní moci dne 20.3.2024.

4. Mezi účastníky řízení bylo nesporným, že žalobkyně je vlastníkem a provozovatelem automobilu , jméno FO, -, jméno FO, (jak ostatně vyplývá i z technického průkazu vozidla). Dále bylo mezi účastníky řízení nesporným, že žalovaný užíval od 1. 8. 2018 do 25. 10. 2023 automobil , jméno FO, -, jméno FO, a skutečnost, že , tituly před jménem, , adresa, byla obchodní ředitelkou žalobkyně a byla jí udělena plná moc ze dne 30. 6. 2016 od společnosti , právnická osoba, , Jméno žalobkyně, . Dále nebylo sporu, že dopisem ze dne 21. 2. 2020 (současně předžalobní výzvou) a také výpovědí smlouvy o výpůjčce ze dne 1. 8. 2018, vyzvala žalobkyně žalovaného k vydání automobilu , jméno FO, -, jméno FO, , a to do 7 dnů od doručení výzvy.

5. Sporným mezi stranami zůstalo to, zda plná moc udělená žalobkyní , tituly před jménem, , adresa, dne 30. 6. 2016, resp. její pracovní pozice u žalobkyně jmenovanou opravňovala k uzavření smlouvy o výpůjčce, a zda má žalovaný k předmětným automobilům platný užívací titul v podobě smlouvy o výpůjčce uzavřené dne 1. 8. 2018 či nikoliv, zda žalobkyni náleží za žalované období bezdůvodné obohacení v jí požadované výši a zda došlo k řádnému zápočtu žalovaným uplatněných pohledávek. Žalobkyně v průběhu prvního jednání výslovně sporovala, že by jí žalovaný společně s , tituly před jménem, , jméno FO, poskytl částku 1.692.367,26,- Kč jako zápůjčku.

6. Z osvědčení o registraci vozidla soud zjistil, že žalobkyně je provozovatelem vozidla , jméno FO, -, jméno FO, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , SPZ , SPZ, , VIN: , VIN kód, ,, které je ve vlastnictví žalobkyně.

7. Ze smlouvy o výpůjčce ze dne 1. 8. 2018 soud zjistil, že bylo zapůjčeno k bezplatnému užívání vozidlo , jméno FO, , Anonymizováno, , a sice na dobu určitou. Žalovaným tvrzený užívací titul k vozidlu měl trvat dle čl. 2 smlouvy do doby zaplacení dlužné částky ze strany žalobkyně k rukám žalovaného v plné výši dle smlouvy o podřízení pohledávky č. , Anonymizováno, uzavřené mezi , právnická osoba, ., žalobkyní a žalovaným a do vrácení, biankosměnky vypůjčiteli, která garantovala úvěr půjčitele u , anonymizováno, . Ve smlouvě o výpůjčce byla v čl. 7.3 sjednána možnost kterékoliv strany vypovědět tuto smlouvu kdykoliv i bez uvedení důvodu s tím, že výpovědní doba činí 6 měsíců od písemného doručení výpovědi druhé straně.

8. Ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 22. 10. 2014 soud zjistil, že dne 22. 10. 2014 , anonymizováno, a.s. jako banka a , právnická osoba, , Jméno žalobkyně, 30.12.2014 s tím, že peněžní prostředky z úvěru mohou být čerpány do splnění obecných podmínek čerpání s výjimkou doložení vzniku zajištění dle odst. 1) písm. a), b) a c) článku III uvedené smlouvy. V čl. III odst. 1 bylo sjednáno zajištění smlouvy: a) zástavní právo na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem č. , Anonymizováno, b) zástavní právo na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem č. 2548/14/5662, c) zástavní právo na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem č, Anonymizováno, ) zástavní právo na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k pohledávce klienta za bankou (formou blokace peněžních prostředků) č. , Anonymizováno, e) zástavní právo na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k pohledávkám č. , Anonymizováno, ) blankosměnka dle dohody o vyplňovacím právu směnečném č. , Anonymizováno, ) ručení dle dohody o ručení č. , Anonymizováno9. Dle potvrzení , právnická osoba, ze dne 29. 3. 2022 tato dne 22. 10. 2014 uzavřela smluvní dokumentaci se společností , právnická osoba, , a sice smlouvu o úvěru číslo , Anonymizováno, výše úvěrového limitu 49 875 000. Dále s ručitelem , Jméno žalovaného, uzavřela dohodu o ručení č. 2552/14/5662, kdy ručitel banku má uspokojit ve výši 20 000 000. Tento zajišťovací instrument je ke dni vyhotovení potvrzení stále v platnosti a trvá, neboť předmětný úvěr ještě nebyl splacen. Dále s , tituly za jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, , , tituly za jménem, byla uzavřena smlouva o podřízení pohledávky číslo 2553/14/5662 vyplývající ze smlouvy o úvěru ze dne 31. 5. 2013, ve výši 12 000 000 Kč, která byla následně na žádost klienta snížena na 8 000 000,- Kč.

10. Ze znaleckého posudku č. 891–44/2023 ze dne 8. 6. 2023 , tituly před jménem, , jméno FO, , znalce z oboru ekonomika, soud zjistil, že od června 2020 do data vyhotovení znaleckého posudku se žalovaná obohatila užíváním vozidla , jméno FO, , anonymizováno, , Anonymizováno, SPZ , SPZ, , částkou 5.300,- Kč bez DPH za měsíc užívání. Znalec vycházel z ceníku půjčoven, zohlednil vozidla stejné kategorie, přihlédl k půjčovnému pojišťoven při zapůjčení náhradního vozidla u sedmi největších pojišťoven (, právnická osoba, ) ve výši 61 200 Kč v průměru, kdy porovnával sedm pojišťoven a dále z ceny operativního leasingu společnosti , jméno FO, včetně pořizovací ceny vozidla, kdy průměr za měsíc v korunách bez DPH činí 29.400 Kč. Matematickým součtem obou částek a průměrem, vyšla znalci částka 45.300,- Kč bez DPH za měsíc užívání vozidla. Znalecký posudek obsahuje znaleckou doložku o následcích nepravdivého znaleckého posudku. Znalecký posudek je ve svých závěrech jasný a použitým metodám srovnání nelze ničeho vytknout.

11. Znaleckým posudkem č. 1274/054/24 ze dne 11.7.2024 znalec , právnická osoba, určuje cenu obvyklé hodnoty pronájmu v obvyklém obchodním styku v tuzemsku, ke dni ocenění, když ke stanovení ceny údajně použil usnesení Nejvyššího soudu České republiky z let 2009, 2012, 2013, konkrétně sp.zn. 28 Cdo 4022/2011, kdy vycházel rovněž z ročního nájezdu 30 000 km v toleranci 2 % v sazbě nadlimitních kilometrů, 1,5 Kč. Dle znalce hodnota vozidla, při vstupu do pronájmu činila 270 000 Kč bez DPH ke dni 15. 9. 2020 a obvyklá cena nájmu činí 5 500 Kč bez DPH s tím, že odhad počtu ujetých kilometrů k datu stanovení měsíčního nájmu dle servisního úkonu ze 14. 10. 2021 činil 250 708 km za proběh 12 let odpovídá ročnímu nájezdu 20 900 km, což je vynásobeno 11 lety provozu, tedy na 230 000 km. Znalec uvedl kalkulaci operativního leasingu vozidla dle pořizovací ceny 270 000 Kč bez DPH, k níž dospěl zaokrouhlením obvyklé ceny dle ocenění CEBIA, které určilo k datu 15. 9. 2020 obvyklou cenu vozidla po korekci 262 893,- Kč bez DPH. V tomto směru tak posudek nesplňuje podmínky jím citovaného rozhodnutí, když nejenže neuvádí žádné porovnání s jinými obdobnými vozidly , ale přímo (a pouze) vychází ze snížené ceny vozidla opotřebením.

12. Z plné moci pro , adresa, ze dne 30. 6. 2016 soud zjistil, že toto konkrétní zmocnění opravňovalo , adresa, k uzavření smlouvy o výpůjčce ze dne 12. 7. 2018, neboť toto jednání se netýkalo (ústních či písemných) hmotněprávních i procesněprávních úkonů ve věci staveb a provozu budov ve vlastnictví společnosti, a sice budovy č.p. , Anonymizováno, , , adresa, , katastrální území , adresa, , které by mohla činit sama, zejména k uzavírání smlouvy o dílo, jejich dodatků k uzavírání pojistných smluv a jejích dodatků, nájemních smluv s nájemníky nebytových prostor v budově č.p. 200 a jejích dodatků, převzetí díla od zhotovitelů, k podpisu předávacích protokolů, k podpisu reklamačních protokolů, k uplatnění vad díla a k jednání se stavebním úřadem městského úřadu , adresa, ve věcech souvisejících s provozem, opravami a rekonstrukcemi budovy, č.p. 200, katastrální území , adresa, . úkonů ve věci staveb a provozu budov č. p. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , jak vyžadovala plná moc.

13. Ze smlouvy ze dne 30. 6. 2015 o upřesnění podmínek pracovní smlouvy, uzavřené dne 29.10.2010 soud zjistil, že , adresa, byla z pozice obchodní ředitelky oprávněna podepsat tvrzenou smlouvu o výpůjčce ze dne výpůjčce ze dne 12. 7. 2018. V rámci práv a povinností bylo sjednáno, že zaměstnanec bude pracovat na budování dlouhodobých vztahů s nájemci, jednání s nájemci a řešení jejich požadavků, případně problémů, fakturaci nájemného a energií, vedení evidence závazků a úhrady faktur, řízení správy nemovitostí včetně kontroly pracovníka údržby a uklízečky, sjednávání a uzavírání veškerých smluv, dle občanského zákoníku, zejména smlouvy o nájmu, podnájmu, výpůjčce, zápůjčce, kupní smlouvy o pachtu práva stavby, směnné, o narovnání, licenční uznání závazku a podobně. Výjimku tvoří smlouva o bankovním úvěru, kterou zaměstnanec není oprávněn za společnost sjednávat ani uzavírat.

14. Z úplného výpisu obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že , jméno FO, byla jednatelkou žalobkyně od 8. 6. 2007 do 27. 11. 2014 (zapsáno v období od od 13. června 2007 do 15. prosince) a , Jméno žalovaného, byl jednatelem žalobkyně od 27. 11. 2014 do 28. 1. 2019. Od 10. 11. 2015 je jednatelem žalobkyně též , tituly před jménem, , jméno FO, . Společníkem žalobkyně je též , právnická osoba, . V období od 10. 11. 2015 do 28. 1. 2019 zastupovali ve všech věcech společnosti vždy dva jednatelé společně, jinak jednali za společnost samostatně.

15. Z úplného výpisu obchodního rejstříku společnosti , právnická osoba, . soud zjistil, předsedkyní představenstva v období od 3. července 2007 do 24. října 2014 byla , jméno FO, . Ta dále působila jako jednatel (byť nedošlo ke změně právní formy společnosti) od 24. října 2014 do 22. listopadu 2014 a dále od 22. listopadu 2014 do 8. prosince 2014, jako předseda představenstva. Statutárním ředitelem společnosti byl od 8. prosince 2014 do 10. listopadu 2015 , Jméno žalovaného, . Ten dále působil jako statutární orgán představenstva, předseda představenstva od 10. listopadu 2015 do 28. ledna. 2019.

16. Rozhodnutím Ministerstva dopravy č.j. MD – , č. účtu, -150/3 MD/, č. účtu, /150 ze dne 4.9.2023 bylo rozhodnutí čj. , č. účtu, , č. účtu, ze dne 31. 5. 2023 zrušeno a věc vrácena k novému projednání, Magistrátu hlavního města Prahy, odboru dopravně správních činností, který napadené rozhodnutí vydal. V odůvodnění odvolací orgán konstatuje, že ze spisové dokumentace zjistil, že magistrátu bylo orgánem , právnická osoba, podáno 25. 2. 2023 oznámení přestupku na provozovatele vozidla tovární značky , jméno FO, , Anonymizováno, , registrační značky , SPZ, , kterého se měl dopustit odvolatel zapsaný v registru silničních vozidel jako provozovatel předmětného vozidla tím, že 25. 2. 2023 provozoval předmětné vozidlo, kdy byl zastaven a kontrolován hlídkou policie, která při silniční kontrole zjistila, že vozidlo má propadlou technickou kontrolu, od 22. 9. 2022. Byť Magistrát v předmětném správním řízení zjistil stav věci, jeho závěry vycházejí z podkladů pro rozhodnutí, kterým byla žalobkyně shledána vinou ze spáchání přestupku, přesto se nedostatečně vypořádal s námitkami žalobkyně, zejména s úsilím vynaloženým žalobkyní jako odvolatelkou, aby jí předmětné vozidlo bylo vydáno. Dle doručenky datové zprávy byla zpráva zaslána právnímu zástupci žalobkyně Ministerstvem dopravy 5. 9. 2023.

17. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 č.j. 44 C 68/2021–165 ze dne 23. 9. 2022 ve věci žalobkyně , Jméno žalobkyně, ., proti žalovaným , jméno FO, a , Jméno žalovaného, , kterým bylo rozhodnuto o tom, že žalovaná číslo 1), tedy , jméno FO, , je povinna vydat žalobkyni osobní automobil , Anonymizováno, SPZ , SPZ, , VIN , VIN kód, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve druhém výroku bylo rozhodnuto o tom, že žalovaný číslo 2), tedy , Jméno žalovaného, , je povinen vydat žalobkyni osobní automobil , jméno FO, , Anonymizováno, VIN , VIN kód, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Rozhodnutí nabylo ve výroku II. právní moci dne 09.11.2023. V odůvodnění rozsudku soud uvedl, že „... dovodil, že paní , adresa, byla z pozice obchodní ředitelky oprávněná podepsat žalovaným ad 2) předloženou smlouvu o výpůjčce vozu , jméno FO, -, jméno FO, ze dne 1. 8. 2018. Za situace, kdy ve smlouvě o výpůjčce byla sjednána možnost kterékoliv strany vypovědět tuto smlouvu kdykoliv i bez uvedení důvodu s tím, že výpovědní doba činí 6 měsíců od písemného doručení výpovědi druhé straně, a kdy výpověď obsažená v dopisu žalobkyně ze dne 21. 2. 2020 byla žalovanému ad 2) doručena dne 13. 3. 2020 a kdy tak nejen v době rozhodování soudu, ale i k datu podání žaloby sjednaná šestiměsíční výpovědní doba uplynula, je zřejmé, že žaloba je i ve vztahu k žalovanému ad 2) za využití ust. § 1040 odst. 1 o. z. důvodná. Při tomto závěru pak bylo zcela nadbytečné provádět žalovaným ad 2) navržený výslech svědkyně , jméno FO, či přímo jeho účastnický výslech ohledně zjištění, co bylo přesně míněno blankosměnkou uvedenou ve smlouvě o výpůjčce ze dne 1. 8. 2018. Ze sdělení , anonymizováno, ze dne 15. 9. 2022 navíc vyplynulo, že zde v souvislosti s předmětným úvěrem žalobkyně není žádná biancosměnka vystavená či avalovaná žalovaným ad 2). Není zde tedy žádná biancosměnka, která by garantovala úvěr žalobkyně u , anonymizováno, a která by žalovanému ad 2) podle smlouvy o výpůjčce měla být vrácena. V takovém případě by i zde platily závěry o právní zásadě nemožného, jež jsou uvedeny v rozsudku zdejšího soudu č. j. 22 C 245/2021-122.“ Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že uvedený rozsudek byl Městským soudem v Praze rozsudkem č.j. č. j. 72 Co 209/2023- 244 ze dne 11.10.2023 ohledně rozhodnutí o vozidle , jméno FO, , Anonymizováno, , VIN kód, (výrok II. rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2) potvrzen. Vzhledem k tomu, že žalovaná , jméno FO, v průběhu řízení předmětný automobil , Anonymizováno, , SPZ , SPZ, , VIN , VIN kód, žalobkyni vydala, vzala žalobkyně ve vztahu k ní žalobu zpět. Městský soud v Praze usnesením ze dne 5. 10. 2023, č.j. 72 Co 209/2023-225, napadený rozsudek ve vztahu k žalované , jméno FO, zrušil a řízení zastavil.

18. Dle předávacího protokolu k vozidlu , jméno FO, , Anonymizováno, , rok výroby 2009, SPZ , SPZ, , ze dne 25. 10. 2023 bylo vozidlo vráceno žalovaným žalobci za přítomnosti svědka , právnická osoba, . Rovněž bylo předáno ověření osvědčení o měření emisí ze dne 24. 4. 2014 a další listiny (servisní kniha, návod k obsluze a zelená karta platná do 16. 11. 2023).

19. V emailu právní zástupkyně žalovaného právnímu zástupci žalobkyně ze dne 8. července 2023 právní zástupkyně žalovaného právnímu zástupci žalobkyně sdělila stanovisko klienta, týkající se požadavků, a sice, že motorové vozidlo je z jeho strany užíváno na základě platného právního titulu, který má být žalobci dobře znám s tím, že rovněž je obchodní společnosti , právnická osoba, , právnická osoba, . velmi dobře známa skutečnost, že námitka ve vztahu k absenci oprávnění , tituly před jménem, , adresa, k uzavření smlouvy opravňující k užívání motorového vozidla ze strany klienta, je mylná. Uvedla, že k předžalobní výzvě nebyl doložen způsob výpočtu částky bezdůvodného obohacení ve výši 45 300 Kč měsíčně bez DPH. Upozornila, že obchodní společnost , právnická osoba, neposkytla klientovi za účelem součinnosti, tedy za účelem realizace technické prohlídky motorového vozidla, potřebnou součinnost a v tomto důsledku je motorové vozidlo nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích a nemohlo být ani užíváno ze strany klienta. Klient byl nucen vynakládat značná finanční plnění v souvislosti s motorovým vozidlem, údržbou a opravou motorového vozidla, čímž se ze strany , právnická osoba, , právnická osoba, . jedná o bezdůvodné obohacení na úkor klienta. Upozornila, že klient by měl mít pohledávku na základě smlouvy o zápůjčce, která byla uzavřena 3. 9. 2015 a stvrzuje poskytnutí zápůjčky ze strany klienta, společně s , tituly před jménem, , jméno FO, společnosti , právnická osoba, CZ ve výši 1 692 367,26 Kč s tím, že splatnost smlouvy peněžité zápůjčky byla sjednána 28. 2. 2023 a do dnešního dne nebylo ani klientovi, ani , tituly před jménem, , jméno FO, uhrazeno ničeho. Rovněž nebyly uhrazeny sjednané úroky ve výši 1 029 711,46 Kč a náklady s poskytnutím zápůjčky ve výši 75 000 Kč. Dále konstatovala, že uvedený dluh je ze strany společnosti , právnická osoba, , právnická osoba, . uznán, je jistý a určitý, a tedy způsobilý k započtení. Pouze z důvodu právní opatrnosti klient uplatňuje zápočet své pohledávky z titulu poskytnuté zápůjčky a sjednaných úroků vůči obchodní společnosti , právnická osoba, CZ, dle zaslané předžalobní výzvy.

20. Předžalobní výzvou ze dne 21. 2. 2020 žalobkyně osobně vyzval , Jméno žalovaného, k vydání věci - vozidla , jméno FO, , anonymizováno, , , Anonymizováno, , SPZ , SPZ, , a to do sedmi dnů od doručení dopisu, na adrese , adresa, . Současně žalobkyně namítla neplatnost smlouvy o výpůjčce a pro případ, že by smlouva byla platná z opatrnosti tuto smlouvu vypověděla. Dle fotokopie obálky, zasílané , Jméno žalovaného, 24. 2. 2020 byla zásilka odeslána 24. 2. 2020 pod podacím číslem RR 193 96 63 65CZ. Dle fotokopie z aplikace Pošta online - sledování zásilek, byla zásilka s podacím číslem RR 193 96 63 65CZ podána 24. 2. 2020 a vrácena odesílateli 2. 4. 2020, neboť adresát nebyl zastižen a nevyzvedl si zásilku v úložní lhůtě.

21. Výzvou k platbě před zahájením exekučního řízení ze dne 16.9.2024 byla žalobkyně vyzvána k úhradě pokuty ve výši 15,93 EURO s tím, že u vozidla SPZ , SPZ, nebyla dne 23.6.2021 v ulici PUNTA (Chorvatsko) splněna povinnost uhrazení parkovného, resp. že toto vozidlo nemělo k dispozici platný parkovací lístek. Součástí výzvy byla i fotografie vozidla s naleštěnou karoserií.

22. Výzvou k platbě před zahájením exekučního řízení ze dne 3.9.2024 byla žalobkyně vyzvána k úhradě pokuty ve výši 171,95 EUR (pozn. Soudu – v protokolu z ú.j. nesprávně uvedeno 11,95 EUR) s tím, že 8.7.2022 v ulici ZORANICEVA byla v Chorvatsku ve Splitu zjištěna přítomnost vozidla, bez platného parkovacího lístku. Součástí výzvy byla i fotografie vozidla s naleštěnou karoserií, za jedním ze skel (není zřejmé či vzadu nebo vpředu) je vidět nějaká taška.

23. Dle oznámení právního zástupce žalobkyně ze dne 7.6.2023 žalobkyně opět vyzval žalovaného k vydání úplaty ve výši 45 300 Kč bez DPH měsíčně za užívání automobilu na základě tvrzeného znaleckého posudku, a to do 7 dnů od doručení výzvy. Celková výše bezdůvodného obohacení za užívání vozidla dle žalobkyně činí 1 473 760 Kč. Dle podací stvrzenky zásilky zaslané právním zástupcem žalobkyně žalovanému, pod podacím číslem , IBAN, , Anonymizováno, zásilka odeslána dne 8.6.2023. Dle detailu pošta online z aplikace PoštaOnline byla zásilka s podacím číslem RR , tel. číslo, byla podána 24. 10. 2022 a dodána 21. 6. 2023. Údaje o zásilce měly být obdrženy 24. 10. 2022. Zásilka byla převzata do přepravy 8. 6.2023 (pozn. Soudu jedná se pravděpodobně o překlep, neboť údaje měly být obdrženy o zásilce téměř osm měsíců před jejím podáním).

24. V průběhu řízení vznesl žalovaný námitku započtení své pohledávky za žalobkyní ze smlouvy o zápůjčce ze dne 3. 9. 2015, podle které , Jméno žalovaného, a , tituly před jménem, , jméno FO, měli v pozici zapůjčitelů žalobkyni jako vydlužiteli poskytnout finanční prostředky právě ve výši 1 692 367,26 haléřů. Současně žalovaný uvedl, že k započtení již před podáním žaloby byla použita pouze jistina, přičemž dal na zvážení, zda soud přeruší řízení do rozhodnutí Okresního soudu ve , adresa, ve věci, vedené pod sp.zn. 8 C 198/2024 s tím, že v tamním řízení uplatnil pohledávku z titulu smlouvy o zápůjčce, kterou nyní navrhuje k započtení. Pokud jde o tvrzený zápočet pohledávky z titulu údajné zápůjčky žalobkyni, žalovaný jej co do obsahu de facto navázal na odkládací podmínku pro případ, že v řízení před Okresním soudem ve , adresa, nebude úspěšný. Nelze proto než uzavřít, že k uvedenému zápočtu nelze přihlížet.

25. V průběhu řízení vznesl žalovaný dále námitku započtení jím vynaložených nákladů na provoz a údržbu předmětného vozidla s tím, že pohledávka zápočtem zanikla. Současně se obsáhle vyjadřoval k řadě sporů mezi účastníky, včetně naposledy zahájeného sporu u Okresního soudu ve , adresa, , které s předmětem tohoto sporu obsahově nesouvisí. Mimo jiné namítal, že v rámci sporů mezi účastníky je řešena i platnost notářských zápisů, smlouva o upřesnění pracovních podmínek, spor o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru. K předmětu zápočtu uvedl, že se jedná o 16 let staré vozidlo, které mělo závažné technické závady. V průběhu jeho užívání žalovaný vynakládal sám finanční prostředky na zákonné pojištění, havarijní pojištění, servisy vozidla, výměny součástek či pneumatik, zatímco žalobkyně do vozidla nijak neinvestoval. Delší dobu, nejen v rámci předávání vozidla již bylo toto úplně nepojízdné, když se nevyplatilo investovat další částky na jeho opravu. Druhá strana neposkytla součinnost k tomu, aby bylo technicky způsobilé. Jestliže je uváděno, že žalobkyně musela hradit jakési pokuty po dobu, kdy žalovaný měl vozidlo ve svém držení, žalovaný namítl, že o těchto neměl ponětí a nikdy nebyl vyzván k tomu, aby se na pokutách podílel. K důkazu žalovaný navrhl větší množství listin (25 listů) a dále navrhoval svůj účastnický výslech pana , Jméno žalovaného, a rovněž výslech svědkyně , tituly před jménem, , adresa, . Prokázání existence této pohledávky (pakliže by vůbec bylo možné s ohledem na charakter pohledávky žalobkyně tuto pohledávku započítat) by však bylo spojeno s rozsáhlejším dokazováním. V souvislosti s tímto žalovanou uplatněným započtením proto nelze než odkázat na rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020. V citovaném rozsudku Nejvyšší soud mj. dovodil, že smyslem a účelem § 1987 odst. 2 o.z. je ochrana věřitele pasivní pohledávky před tím, aby dlužník pasivní pohledávky zabránil jejímu uspokojení či toto uspokojení oddálil jednostranným započtením své sporné (nejisté či neurčité) pohledávky za věřitelem pasivní pohledávky a dosáhl toho, že místo uspokojení pasivní pohledávky bude mezi stranami veden spor o existenci a výši aktivní pohledávky. …. Nejistou nebo neurčitou ve smyslu vykládaného ustanovení je (zásadně) právě pohledávka ilikvidní, tj. pohledávka, která je co do základu a/nebo výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku (věřiteli pasivní pohledávky) formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši aktivní pohledávky. Aktivně započítávaná pohledávka nebude jistá a určitá ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. zpravidla tehdy, jeví-li se aktivní pohledávka jako objektivně sporná, tj. má-li žalobce proti této pohledávce relevantní věcné argumenty a vyžaduje-li zjištění (prokázání) této pohledávky co do důvodu nebo výše rozsáhlejší či složitější dokazování, jež by vedlo k neúměrnému prodloužení řízení o žalobou uplatněné (pasivní) pohledávce. Stejně tak v rozsudku ze dne 1. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5711/2017, Nejvyšší soud mj. uvedl, že smysl § 1987 odst. 2 o.z. by měl být spatřován zejména v ochraně věřitele před tím, aby řízení o jím uplatněné pohledávce bylo zdržováno složitým prokazováním protipohledávek dlužníkových. Lze-li očekávat, že by námitka započtení s ohledem na obtížnost zjišťování existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné konstatovat nekompenzabilitu pohledávky pro nejistotu a neurčitost. Zároveň Nejvyšší soud uvedl, že za nejistou a neurčitou ve smyslu § 1987 odst. 2 o.z. není pohledávku uplatněnou k započtení podle ust. § 98 věty druhé o.s.ř. povětšinou namístě označit, pakliže pochybnosti o její existenci vyvolává toliko spornost právní kvalifikace, nikoli problematičnost zajišťování předpokladů jejího vzniku.

26. Soud blíže nehodnotil ty důkazy, které nebyly pro rozhodnutí podstatné (návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti , právnická osoba, . ze dne 28. 1. 2019, notářský zápis č. NZ 21/2019 ze dne 28. 1. 2019, notářský zápis NZ 22/2019 z 28. 1. 2019), dílem proto, že ze shodných tvrzení účastníků je zřejmé, že mezi sebou vedou řadu sporů (včetně toho, kdo z nich je vlastně ovládající osobou žalobce), nicméně tyto spory na nyní projednávanou věc nemají v souladu s principem materiální publicity veřejného rejstříku pro tento spor zásadní vliv, dílem proto, že se týkají neplatného zápočtu a soud k nim proto nepřihlíží (žaloba dne 1. 8. 2024 u Okresního soudu ve , adresa, sp.zn. 8 C 198/2024, předžalobní výzva včetně doručenky). Soud rovněž neprováděl navrhovaný výslech , tituly před jménem, , jméno FO, - jednatele žalobkyně, k prokázání tvrzení, že vozidlo bylo po předání žalovaným v nepojízdném stavu (mezi účastníky nesporné skutečnosti), účastnický výslech žalovaného a výslech svědkyně , tituly před jménem, , adresa, k prokázání tvrzených vynaložených výdajů na údržbu neoprávněně drženého vozidla a realizaci smlouvy o zápůjčce, která měla být předmětem podmíněného zápočtu.

27. Soud podrobnější dokazování neprováděl pro nadbytečnost, neboť výše uvedené pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku plně postačující. Z téhož důvodu soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel.

28. Podle ust. § 548 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „NOZ“) je-li zánik práva nebo povinnosti vázán na nemožnou podmínku, nepřihlíží se k ní. Podmínka je odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou. Podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou. Neplyne-li z právního jednání nebo jeho povahy něco jiného, má se za to, že podmínka je odkládací.

29. Podle ust. § 576 NOZ týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

30. Podle ust. § 1982 odst. 1 a 2 NOZ dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

31. Podle ust. § 1983 NOZ k prohlášení o započtení učiněném pod podmínkou nebo s doložením času se nepřihlíží.

32. Podle ust. § 1987 odst. 1 a 2 NOZ k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

33. Podle ust. § 2991 odst. 1 NOZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

34. Podle ust. § 2390 NOZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

35. Podle ust. § 2193 NOZ smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání.

36. Podle ust. § 2189 NOZ přenechá-li půjčitel někomu bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat, vzniká výprosa.

37. Podle ust. § 2190 odst. 1 NOZ kdo věc výprosníkovi přenechal, může požadovat její vrácení podle libosti.

38. Soud věc právně posoudil podle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, když žalovaný získal majetkový prospěch spočívající v užívání vozidla bez právního důvodu poté, co byl vyzván k vrácení vozidla ze strany žalobkyně, která by jinak užívala vozidlo místo něj. Výše bezdůvodného obohacení byla odbornou otázkou, kterou zodpověděl znalec z oboru ekonomika v posudku č. 891–44/2023. Žalobkyně po žalovaném požadovala nižší náhradu, než stanovil znalec, proto je obrana žalovaného, že částka je uměle navyšována nepřípadná.

39. Na základě provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků soud dospěl k závěru, že žalobkyně je vlastníkem a provozovatelem automobilu , jméno FO, -, jméno FO, , které žalovaný užíval od 1. 8. 2018 do 25. 10. 2023 automobil , jméno FO, -, jméno FO, a skutečnost, že , tituly před jménem, , adresa, byla od 29.10.2010 obchodní ředitelkou žalobkyně a ze své pozice byla oprávněná podepsat žalovaným ad 2) předloženou smlouvu o výpůjčce vozu , jméno FO, -, jméno FO, ze dne 1. 8. 2018. Toto její oprávnění následně rozšířila později udělená plná moc ze dne 30. 6. 2016 opravňovala jednat jménem společnosti , právnická osoba, , Jméno žalobkyně, . ohledně hmotněprávních i procesněprávních úkonů, týkajících se nemovitosti ve vlastnictví zmocnitele. Žalobkyně dne 21. 2. 2020 vyzvala žalovaného předžalobní výzvou a současně výpovědí smlouvy o výpůjčce ze dne 1. 8. 2018 k vydání automobilu , jméno FO, -, jméno FO, , a to do 7 dnů od doručení výzvy. Nejpozději marným uplynutím uvedené lhůty tak započalo vznikat žalovanému bezdůvodné obohacení, kterého se žalobkyně v tomto řízení rovněž domáhala. Žalovaný však užíval předmětné vozidlo, které by jinak provozovala (užívala) žalobkyně nadále od 15.9.2020 (tedy po uplynutí výpovědní lhůty výpovědi ze smlouvy) do 25. 10. 2023 bez právního titulu, čímž se na úkor žalobkyně obohatil. Mezi účastníky probíhá řada sporů, počínaje sporů o vlastnickou strukturu společnosti, přes spor o vydání dvou motorových vozidel včetně vozidla , jméno FO, -, jméno FO, , za jehož užívání se žalobkyně domáhá bezdůvodného obohacení v tomto řízení. Právě ve sporu sp.zn. 44 C 68/2021 přitom soud již dospěl k jednoznačným závěrům, od kterých neměl ani zdejší soud důvodu se odklonit, proto na jeho přiléhavé odůvodnění pro stručnost odkazuje. Soud v daném případě dovodil, že „paní , adresa, byla z pozice obchodní ředitelky oprávněná podepsat žalovaným ad 2) předloženou smlouvu o výpůjčce vozu , jméno FO, -, jméno FO, ze dne 1. 8. 2018. Za situace, kdy ve smlouvě o výpůjčce byla sjednána možnost kterékoliv strany vypovědět tuto smlouvu kdykoliv i bez uvedení důvodu s tím, že výpovědní doba činí 6 měsíců od písemného doručení výpovědi druhé straně, a kdy výpověď obsažená v dopisu žalobkyně ze dne 21. 2. 2020 byla žalovanému ad 2) doručena dne 13. 3. 2020 a kdy tak nejen v době rozhodování soudu, ale i k datu podání žaloby sjednaná šestiměsíční výpovědní doba uplynula, je zřejmé, že žaloba je i ve vztahu k žalovanému ad 2) za využití ust. § 1040 odst. 1 o. z. důvodná. Při tomto závěru pak bylo zcela nadbytečné provádět žalovaným ad 2) navržený výslech svědkyně , jméno FO, či přímo jeho účastnický výslech ohledně zjištění, co bylo přesně míněno blankosměnkou uvedenou ve smlouvě o výpůjčce ze dne 1. 8. 2018. Ze sdělení , anonymizováno, ze dne 15. 9. 2022 navíc vyplynulo, že zde v souvislosti s předmětným úvěrem žalobkyně není žádná biancosměnka vystavená či avalovaná žalovaným ad 2). Není zde tedy žádná biancosměnka, která by garantovala úvěr žalobkyně u , anonymizováno, a která by žalovanému ad 2) podle smlouvy o výpůjčce měla být vrácena. V takovém případě by i zde platily závěry o právní zásadě nemožného, jež jsou uvedeny v rozsudku zdejšího soudu č. j. 22 C 245/2021-122.“ Z uvedeného vyplývá, že vázala-li tvrzená smlouva o výpůjčce dobu užívání vozidla na vrácení biankosměnky, která však nikdy nebyla v souvislosti s úvěrem u , anonymizováno, vystavena či avalována žalovaným, jednalo se o nemožnou podmínku. Doba trvání výpůjčky proto nemohla být platně sjednána (ať již na dobu určitou či neurčitou). S přihlédnutím ke shora citovaným ustanovením NOZ tak nelze než uzavřít, že vztah mezi účastníky nelze označit za smlouvu o výpůjčce, když tomuto spíše odpovídá charakter výprosy. I kdyby však smlouva o výpůjčce obsahovala platné ujednání o době trvání výpůjčky, právní důvod užívání vozidla zanikl nejpozději ke dni účinnosti výpovědi smlouvy o výpůjčce (tzn. totožnému dni, kdy byl na základě výprosy povinen žalobkyni vozidlo vrátit). Žalovaný však užíval předmětné vozidlo, které by jinak provozovala (užívala) žalobkyně nadále od 15.9.2020 (tedy po uplynutí výpovědní lhůty výpovědi ze smlouvy) do 25. 10. 2023 bez právního titulu, čímž se na úkor žalobkyně obohatil. Pokud jde o tvrzené spory o vlastnickou strukturu žalobkyně, nelze než konstatovat, že tyto nejsou pro předmětný spor relevantní, když smlouva o výpůjčce byla uzavřena ještě před vznikem těchto sporů. Bez ohledu na vlastnickou strukturu žalobkyně totiž žalovaný musí mít k užívání cizího vozidla právní důvod, jinak užívá vozidlo ke škodě žalobkyně (ať již žalovaný a jím ovládaná skupina vlastní akcie , právnická osoba, . či nikoliv). Naopak je potom otázkou, z jakého důvodu žalovaný předmětné vozidlo žalobci nevrátil.

40. Co se týká výše bezdůvodného obohacení, jedná se sice o odbornou otázku, ale soud dodává, že judikatura dovodila (NS 28 Cdo 1526/2009), že lze vycházet z cen nájemného, které v daném místě a čase platili nájemci za dlouhodobé užívání obdobných vozidel za obdobných podmínek a vysloveně připouští srovnání s dlouhodobým nájemným vozidel v autopůjčovnách. Během konfrontace obou znalců , tituly před jménem, , jméno FO, jednoznačně obhájil svůj znalecký posudek, když tento je ve svých závěrech jasný a použitým metodám srovnání nelze ničeho vytknout. Žalovaným předložený znalecký posudek nevycházel z cit. judikatury a nevycházel z cen nájemného za dlouhodobý pronájem vozidel v autopůjčovnách. Soud tak ani nepovažoval pro své rozhodnutí za podstatné nechat žalovanou doplnit jí předložený znalecký posudek, neboť již základ tento znaleckého posudku je s ohledem na uvedené nesprávný. Soud tedy vycházel ze znaleckého posudku předloženého žalobkyní, který nechala v dané věci vypracovat. Výše měsíčního pronájmu předmětného vozidla (a jemu typově obdobných) při dlouhodobém pronájmu odpovídá částce 45.300,- Kč bez DPH za měsíc užívání vozidla, tzn. 45.300,- Kč bez DPH za období od 15.9.2020 do 30.5.2023 (konkrétně za měsíc 9/2020 ve výši 16/30 měsíční úplaty, tj. ve výši 24.160,- Kč bez DPH, za měsíce 10/2020 – 9/2023 ve výši 45.300,- Kč X 36 měsíců, tj. ve výši 1 630 800,- Kč a za měsíc 10/2023 ve výši 25/31 měsíční úplaty, tj. 36 532,30 Kč), celkem tedy 1 691 522,30 Kč. Za uvedené období však žalobkyně požadovala částku 1 691 492,- Kč, tedy částku nepatrně nižší, než odpovídá shora uvedenému výpočtu. Žalovaný přitom uvedenou částku neuhradil ani po výzvách žalobkyně ze dne 21.2.2020 a 7.6.2023. Jestliže žalovaný uváděl, že vozidlo během jeho užívání již bylo fakticky vrakem a on tak neměl možnost jej užívat, přehlíží, že k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení není ani nezbytné, aby obohacený cizí věc fakticky užíval (a tím ji reálně opotřebovával), nýbrž postačuje, aby obohacený měl možnost věc užívat namísto jejího skutečného vlastníka (srov. závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2007, sp. zn. 28 Cdo 3033/2007, rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2010, sp. zn. 28 Cdo 4608/2009, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2011, sp. zn. 26 Cdo 2552/2009). Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je podána po právu a proto jí ve výroku ad. I vyhověl a přiznal žalobci dle (§ 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením č. 351/2013 Sb.) i úrok z prodlení z žalobkyní požadované částky od 29.6.2023, když splatnost plnění z titulu bezdůvodného obohacení je vázána na výzvu k plnění. Dlužník je povinen plnit ve lhůtě bez zbytečného odkladu dle § 1958 o. z. výzvy k plnění. Žalobkyně žalobce vyzvala opakovanou předžalobní výzvou, doručenou dne 21. 6. 2023, proto je žalovaný dne 29. 6. 2023 již v prodlení. Soud proto dospěl k závěru, že se žalobkyně domáhá úroku z prodlení od uvedeného data oprávněně.

41. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 227 466,90 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 73 688 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 473 760 Kč sestávající z částky 14 220 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 7 110 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne 7. 6. 2023, z částky 14 220 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 30. 6. 2023, z částky 14 220 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 27. 10. 2023 a z částky 14 220 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 2. 2. 2024 včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 1 691 492 Kč sestávající z částky 15 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 27. 8. 2024, z částky 15 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 23. 9. 2024, z částky 15 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 3. 10. 2024 a z částky 15 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 19. 12. 2024 včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 127 090 Kč ve výši 26 688,90 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.