45 C 141/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou JUDr. Ivanou Žilinčíkovou sídlem Vodičkova 38, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený opatrovnicí Jméno opatrovnice sídlem Adresa opatrovnice pro zaplacení 14 850 EUR

I. Změna žaloby, kterou se žalobkyně nadále domáhá na žalovaném zaplacení částky 21 056 EUR s příslušenstvím se připouští.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 20 196 EUR se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 800 EUR od 26. 12. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 811,2 EUR od 16. 1. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 811 EUR od 16. 2. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 811,2 EUR od 16. 3. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 811,2 EUR od 16. 4. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 811,2 EUR od 16. 5. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 811,2 EUR od 16. 6. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 811,2 EUR od 16. 7. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 811,2 EUR od 16. 8. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 811,2 EUR od 16. 9. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 811,2 EUR od 16. 10. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 811,2 EUR od 16. 11. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 811,2 EUR od 16. 12. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši se 11,75 % ročně z částky 805,6 EUR od 16. 1. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 805,6 EUR od 16. 2. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 805,6 EUR od 16. 3. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 805,6 EUR od 16. 4. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 805,6 EUR od 16. 5. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 805,6 EUR od 16. 6. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 805,6 EUR od 16. 7. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně částky 805,6 EUR od 16. 8. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 805,6 EUR od 16. 9. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 805,6 EUR od 16. 10. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 805,6 EUR od 16. 11. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá na žalovaném zaplacení částky 860 EUR spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8,8 EUR od 16. 1. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 %, ročně z částky 8,8 EUR od 16. 2. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 %, ročně z části 8,8 EUR od 16. 3. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8,8 EUR od 16. 4. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 %, ročně z částky 8,8 EUR od 16. 5. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 %, ročně z částky 8,8 EUR od 16. 6. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8,8 EUR od 16. 7. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8,8 EUR od 16. 8. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8,8 EUR od 16. 9. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8,8 EUR od 16. 10. 2021 zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8,8 EUR od 16. 11. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 56,8 EUR od 16. 12. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 62,4 EUR od 16. 1. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 62,4 EUR od 16. 2. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 62,4 EUR od 16. 3. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 62,4 EUR od 16. 4. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 62,4 EUR od 16. 5. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 62,4 EUR od 16. 6. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 62,4 EUR od 16. 6. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 62,4 EUR od 16. 8. 2022 do zaplacení s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně, z částky 868 EUR od 16. 7. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 868 EUR od 16. 8. 2022 byl zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 62,4 EUR od 16. 9. 2022 dal zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 62,4 EUR od 16. 10. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 62,4 EUR od 16. 11. 2022 do zaplacení se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 80 974,03 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující má tato vůči žalovanému nárok na výživné na rozvedenou manželku dle Dohody o vypořádání společného jmění manželů, podepsané dne 16. 6. 2020 (dále jen „Dohoda“). Žalovaný je bývalým manželem žalobkyně, přičemž dlouhodobě porušuje Dohodu a neuhradí výživné na rozvedenou manželu, pouze částečně hradí výživné na společné nezletilé dítě. Podle čl. 7 Dohody je žalovaný povinen hradit žalobkyni výživné ve výši 800 EUR měsíčně do 15. dne kalendářního měsíce předem. Podle č. 7 Dohody má být dále výše výživného upravena podle indexu růstu inflace Evropské Unie stanoveného harmonizovaným indexem spotřebitelských cen. Žalobkyně předžalobně vyzvala žalovaného k úhradě dlužného výživného, avšak žalovaný je dlouhodobě nečinný a dlužné výživné neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že tuto považuje za chybnou, nepřesnou a neurčitou ve stanovení výše jednotlivých splátek. Vzhledem k tomu, že výše platby má být indexována jednou ročně, má se za to, že se při indexaci vychází z ročního indexu, který je zveřejňován zpravidla kolem 10. ledna kalendářního roku následujícího. Pokud má být nová výše plateb výživného zohledňující inflaci stanovena k 31. 12. kalendářního roku, znamená to, že pro platby splatné po 1. 1. následujícího roku musí být použit index dostupný k 31. 12. a tedy index předchozího kalendářního roku. Úprava se pak může promítnout až do první platby splatné po 31.

12. Žalobkyně používá nesprávný index HICP, proto dospěla k nesprávné výši jednotlivých splátek dlužného výživného a také k nesprávné výši celkového dlužného výživného.

3. V podání ze dne 24. 5. 2024 žalobkyně navrhla změnu žalobního návrhu, když nově požaduje dlužné výživné za období prosince 2020 a celého roku 2021 a 2022, tj. nárok v celkové výši 21 056 Kč. Návrhu na rozšíření žaloby soud vyhověl ve výroku I, když změnu žaloby připustil podle § 95 o. s. ř., neboť výsledky dosavadního řízení mohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu.

4. Soud zjistil z důkazů následující skutečnosti: Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, soud zjistil, že manželství , Jméno žalovaného, , nar. , Datum narození žalovaného, a , jméno FO, , Anonymizováno, , nar. , Datum narození žalobkyně, , bylo rozvedeno. Z Dohody o vypořádání společného jmění manželů ze dne 16. 6. 2020, konkrétně bodu VII., soud zjistil, že se žalobkyně s žalovaným dohodli na výživném pro rozvedenou manželku, přičemž žalovaný se zavázal až do odchodu do důchodu (nejpozději do 1. 10. 2026) vyplácet manželce výživné ve výši 800 EUR měsíčně, a to do 15. dne předem, přičemž výše platby má být upravována k 31. 12. každého kalendářního roku podle indexu růstu inflace v EU podle HICP zveřejňovaný Eurostatem. Z předžalobní výzvy ze dne 14. 2. 2022 soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužného výživného. Z webových stránek Eurostat soud zjistil, že index HICP pro Evropskou Unii pro rok 2019 činil 1,4 %, pro rok 2020 0,7 %, pro rok 2021 2,9 %, přičemž index je zveřejňován v lednu pro uplynulý kalendářní rok.

5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Mezi účastníky je nesporné, že byli zdejším soudem rozvedeni, přičemž rovněž uzavřeli Dohodu o vypořádání společného jmění manželů. Na základě Dohody se žalovaný zavázal k výplatě výživného rozvedené manželce ve výši 800 EUR měsíčně. Mezi účastníky pak zůstala sporná konkrétní výše výživného za daný kalendářní rok, resp. výše inflace, o kterou mělo být výživné každoročně zvyšováno.

6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 760 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), není-li rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů. Podle § 761 odst. 2 o. z., nedojde-li k dohodě rozvedených manželů o výživném, může potřebný bývalý manžel navrhnout, aby o vyživovací povinnosti druhého manžela rozhodl soud. Podle § 760 odst. 3 o. z., pro vyživovací povinnost rozvedených manželů platí obdobě obecná ustanovení o výživném. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

7. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena platná Dohoda. Rovněž bylo prokázáno, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, když neuhradil sjednané výživné. Soud však nepovažoval za správný způsob výpočtu dlužného výživného žalobkyní.

8. Žalobkyně požadovala výživné ve výši 800 EUR od prosince roku 2020, přičemž výživné by bylo zvýšeno o inflaci již od následujícího měsíce, tedy od ledna 2021 na částku 820 EUR. Zároveň při indexaci vycházela z částky již zvýšené o inflaci z předchozích let. Soud však dospěl k závěru, že správný výpočet výživného je následující: V každém jednotlivém kalendářním roce soud vycházel ze základní smluvené částky 800 EUR, jak vyplývá z Dohody, nikoli z částky již zvýšené v minulém roce o inflaci, jak požadovala žalobkyně. Při stanovení výše inflace se soud ztotožnil s výpočtem žalovaného, neboť vycházejíc z ročního indexu HICP, který je zveřejňován v lednu za uplynulý kalendářní rok a při zohlednění indexace k 31. 12., dospěl k závěru, že pro platby splatné po 1. 1. musí být použitý index dostupný k 31. 12. (index předchozího roku) a daná úprava může být použita až do první platby splatné po 31.

12. Za měsíc prosinec 2020 činí dlužné výživné 800 EUR, za měsíc leden 2021 800 EUR, za měsíc únor 2021 811,20 EUR (při navýšení o 1,4 % inflace pro rok 2019), za měsíc březen 2021 811,20 EUR, za měsíc duben 2021 811,20 EUR, za měsíc květen 2021 811,20 EUR, za měsíc červen 2021 811,20 EUR, za měsíc červenec 2021 811,20 EUR, za měsíc srpen 2021 811, 20 EUR, za měsíc září 2021 811,20 EUR, za měsíc říjen 2021 811,20 EUR, za měsíc listopad 2021 811,20 EUR, za měsíc prosinec 2021 811,20 EUR, za měsíc leden 2022 811,20 EUR, za měsíc únor 2022 805,60 EUR (při navýšení o 0,7 % inflace pro rok 2020), za měsíc březen 2022 805,60 EUR, za měsíc duben 2022 805,60 EUR, za měsíc květen 2022 805,60 EUR, za měsíc červen 2022 805,60 EUR, za měsíc červenec 2022 805,60 EUR, za měsíc srpen 2022 805,60 EUR, za měsíc září 2022 805,60 EUR, za měsíc říjen 2022 805,60 EUR, za měsíc listopad 2022 805,60 EUR a za měsíc prosinec 2022 805,60 EUR. Celkem tedy dlužné výživné činí částku 20 196 EUR, přičemž v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tak, jak je žalobkyně uplatnila (výrok II). Ve zbylém rozsahu, tedy co do výše 860 EUR, soud žalobu zamítl (výrok III).

9. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 80 974,03 Kč, přičemž tato částka představuje 91,8 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 95,9 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 4,1 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 26 037 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 367 240,50 Kč (z požadované částky 14 850 EUR při kurzu 1 EUR = 24,730 Kč ke dni podání žaloby, pozn. soudu) sestávající z částky 9 780 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9 780 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 780 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 780 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky 9 780 Kč za účast na . jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 50 400 Kč ve výši 10 584 Kč, a dále nákladů na překlad listin v částce 1 186 Kč.