45 C 151/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 6 slov adresa pro zaplacení 1 549,40 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá na žalované zaplacení částky 1.549,40 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z uvedené částky od 13.7.2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky 1 549,40 Kč z titulu náhrady škody, která mu vznikla v exekučním řízení, nařízeném na základě exekučního titulu - platebního rozkazu [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] usnesením [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Vedením exekuce byl pověřen soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] a tato byla vedena pod sp.zn. [spisová značka]. V průběhu provádění exekuce byl na soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který byl prováděním exekuce pověřen, usnesením [název soudu] č.j. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum] prohlášen konkurz. Zástupcem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byl ustanoven soudní exekutor [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno], který oprávněnému dne 17.12.2020 sdělil, že k rozhodnému dni 13.11.2015 byly veškeré finanční prostředky nacházející se v daný moment na účtu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] převedeny na účet jeho insolvenční správkyně a přestože platby povinných provedené před tímto datem jsou v exekutorském spise zaznamenány, těmito financemi nedisponuje a nemůže tak ničeho oprávněnému vyplatit. Finanční prostředky (konkrétně 6.000 Kč po odpočtu nákladů ve výši 4.450,60 Kč), představující plnění vymožená soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] od povinného od povinného za období od 11.11.2014 do 3.2.2015, která se však k rozhodnému dni již nenacházela na účtu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a která byla následně převedena na účet insolvenčního správce ke dni 13.11.2015. Nesprávným úředním postupem soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], v rozporu s ust. § 46 exekučního řádu, tak vznikla žalobci škoda ve výši 1.549,40 Kč, když tato měla být oprávněnému vyplacena do 30 dnů ode dne, kdy exekutor vymožené plnění obdržel. Uvedená pohledávka byla původně vedena ve prospěch [právnická osoba] - [právnická osoba], tato následně změnila název obchodní firmy na [právnická osoba], poté došlo ke změně její obchodní firmy a právní formy na [právnická osoba], dále došlo ke změně obchodní firmy na [právnická osoba], a následně na [právnická osoba] [právnická osoba] se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], následně zanikla v důsledku fúze sloučením se společností [právnická osoba], jako společností nástupnickou, na níž přešlo veškeré její jmění. Následně společnost [právnická osoba] změnila obchodní firmu na současnou [právnická osoba] Žalobce uplatnil dne 12.1.2021 nárok na náhradu škody u [stát. instituce], žalovaná však škodu žalobci nenahradila. Žalobce proto navrhl, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala, přičemž potvrdila, že jí byla dne 12.1.2021 doručena žádost žalobkyně o náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb., ve výši 1.549,40 Kč z titulu nesprávného úředního postupu v exekučním řízení, vedeném u [exekutorský úřad], bývalého soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], pod sp.zn. [spisová značka]. V rámci mimosoudního projednání věci žalovaná ve svém stanovisku ze dne 6.8.2021 nesporným průběh řízení vedeného u [exekutorský úřad], bývalého soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], pod sp.zn. [spisová značka], jakož i zahájení insolvenčního řízení sp.zn. [insolvenční spisová značka] na majetek [anonymizováno] [příjmení] a stručně shrnula podstatné okolnosti těchto řízení, přičemž dle sdělení insolvenční správkyně byla na pohledávku žalobkyně v celkové výši 185.330,34 Kč bylo v rámci oddlužení uhrazeno celkem 109.979,38 Kč. Žalovaná výslovně sporovala důvodnost žalobou uplatněného nároku na náhradu škody, když jednak není dána existence nesprávného úředního postupu, neboť s ohledem na probíhající insolvenční řízení má soudní exekutor povinnost vymožené, avšak nevyplacené, finanční plnění vrátit zpět do majetkové podstaty dlužníka. Oprávněný v exekuci (tj. nynější žalobkyně) tudíž neměla právo na vyplacení vymoženého plnění (viz § 46 odst. 7 exekučního řádu a rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Jednak není dána existence škody v majetkové sféře žalobkyně, neboť podle citovaného rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci vymožením plnění v exekuci nedošlo k zániku vymáhané pohledávky, žalobkyně navíc celou v exekuci vymáhanou pohledávku přihlásila do insolvenčního řízení vedeného na majetek povinného a na pohledávku bylo v rámci oddlužení uhrazeno celkem 109.979,38 Kč. Jednak není splněna podmínka příčinné souvislosti mezi tvrzeným nesprávným úředním postupem a vznikem škody. S ohledem na shora uvedené proto žalovaná navrhla, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl a přiznal žalované náhradu nákladů řízení.

3. Protože je předmětem tohoto řízení nárok na zaplacení částky nižší, než je 10.000 Kč, a odvolání tak proti tomuto rozsudku není dle § 202 odst. 2 o.s.ř. přípustné, obsahuje odůvodnění ve shodě s § 157 odst. 4 o.s.ř. toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

4. Uplatněním nároku na náhradu škody ze dne 12.1.2021 žalobce podal návrh na předběžné projednání žalobou vymáhaného nároku u žalované. Potvrzením [stát. instituce] ze dne 13.1.2021 byla žalobkyně informována o tom, že žalovaná obdržela její žádost o předběžné projednání nároku. Vyjádřením [stát. instituce] ze dne 6.8.2021, byl nárok žalobce žalovanou vypořádán s tím, že se v exekuci vymožené, avšak nevyplacené finanční plnění po zahájení insolvenčního řízení na majetek povinného vrací zpět do majetkové podstaty dlužníka, a nedochází tedy k zániku vymáhané pohledávky. Současně konstatuje, že v daném případě nejsou splněny podmínky vzniku odpovědnosti státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, a nárok žalobce ani částečně neodškodnilo. Dle dodejky do datové schránky bylo vyjádření právní zástupkyni žalobce doručeno 6.8.2021 do datové schránky. Usnesením [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byla nařízena exekuce podle vykonatelného platebního rozkazu [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] k uspokojení pohledávky oprávněné strany ve výši 112.656,50 Kč s 3 % úrokem z prodlení ročně od 4.2.2003 do zaplacení, a nákladů předcházejícího řízení ve výši 30.154,50 Kč, kdy exekucí byl pověřen [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Ze spisu soudního exekutora [anonymizováno] [příjmení] sp.zn. [spisová značka], nyní vedeného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno], soud zjistil, že v dané věci bylo spočteno plnění na náklady předchozího řízení ve výši 3.154,50 Kč, kdy došlo k úhradě 1.549,40 Kč, a má zůstat nadále částka 28.605,10 Kč. Co se týče na nároku zaplacení úroku z prodlení z žalované jistiny, k vymáhání nadále zůstává částka 63.093,81 Kč, kdy na úhradu, resp. k úhradě nedošlo vůbec. Co se týká vymáhané jistiny ve výši 112.656,50 Kč a náhrady hotových výdajů ve výši 4.270,00 Kč, na tuto bylo strženo 4.165,00 Kč, zbývá 105,00 Kč. Co se týče nákladů právního zastoupení v exekučním řízení, tyto měly být vymáhány ve výši 7.588,40 Kč, a nebylo na ně uhrazeno ničeho. Rovněž na poštovném, za poštu ze dne 24.8.2021 ve výši 78,30 Kč, a na odměnu za peněžité plnění, příslušenství a náklady soudního řízení ve výši 38.116,00 Kč, bylo uhrazeno 285,60 Kč, zůstává nadále 37.830,40 Kč. V daném případě došlo k úhradám 3.2.2015 ve výši 2.000,00 Kč od povinného, 30.12.2014 ve výši 2.000,00 Kč rovněž od povinného, a 11.11.2014 ve výši 2.000,00 Kč rovněž od povinného. Co se týče plateb, tyto byly evidovány ke 30.11.2015 v částce, souhrnné, 6.000,00 Kč, kdy tedy jednak platba oprávněnému 1.549,40 Kč, jednak platba exekutorovi 4.450,60 Kč. Co se týče úkonů, soudní exekutor vydal příkaz k úhradě nákladů exekuce 27.4.2015 pod sp.zn. [číslo jednací], přičemž náklady exekuce, resp. náklady vzniklé v exekučním řízení mají představovat částku celkem 15.391,20 Kč s tím, že náklady právního zastoupení v exekučním řízení činí 7.526,20 Kč, náhrada hotových výdajů 4.235,00 Kč a odměna exekutora 3.630,00 Kč Celkem tedy 15.391,20 Kč. Dne 27.4.2015 vydal vykonavatel soudního exekutora oznámení s tím, že v dané věci [spisová značka] na základě exekučního titulu platebního rozkazu č.j. [číslo jednací], který vydal [název soudu] dne [datum], a usnesení o nařízení exekuce a pověření soudního exekutora č.j. [číslo jednací], který vydal [název soudu] dne [datum] o vymožení pohledávky proti povinnému [jméno] [příjmení], dává na vědomí zahájení insolvenčního řízení s tím, že pro vaši přihlášku zasílám i dosud nepravomocné rozhodnutí o nákladech exekuce. K dnešnímu dni neevidujeme žádnou platbu oprávněnému, ani žádnou částku k přeposlání oprávněnému. Jednalo se o oznámení, které bylo zasláno společnosti [právnická osoba] Vyhláška o zahájení insolvenčního řízení na dlužníka [jméno] [příjmení] ze dne [datum] byla do spisu rovněž založena. Usnesením [název soudu] č.j. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum] byl zjištěn úpadek dlužníka [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a na jeho majetek byl prohlášen konkurs, byla ustanovena insolvenční správkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení], bylo uloženo věřiteli [právnická osoba] zaplatit soudní poplatek za insolvenční návrh. Dále byli věřitelé a široká veřejnost informováni o účincích usnesení o úpadku a prohlášení konkursu. Věřitelé byli vyzváni k předložení jednotlivých přihlášek, rovněž také osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, aby napříště plnění neposkytovali dlužníkovi, ale insolvenčnímu správci. Dále byli věřitelé vyzváni, zda evidují zajišťovací práva na dlužníkových věcech a podobné záležitosti. Dále bylo uloženo dlužníkovi, aby předložil seznamy majetku, a bylo nařízeno přezkumné jednání a schůze věřitelů na [datum]. Vyjádřením [exekutorský úřad] [příjmení] [příjmení] [jméno], soudní exekutor, konstatoval, že byl ustanoveným zástupcem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], převzal vedení exekucí v jednotlivých exekučních spisech, v nichž tento předchozí exekutor působil. Insolvenční správkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ke dni 13.11.2015 převedla všechny finance, které se nacházely k uvedenému datu na zvláštním účtu [anonymizováno] [příjmení], na účet majetkové podstaty v řízení, vedeném před [název soudu] sp.zn. [insolvenční spisová značka], přičemž mu není známo, jaký původ dané peněžní prostředky měly. Dále konstatuje, že v jednotlivých exekučních spisech byly evidovány platby povinných provedené před 13.11.2015, tyto sice není schopen ověřit, když na uvedený účet má v souladu s dohodou s insolvenční správkyní [anonymizováno] [jméno] [příjmení] přístup pouze dva roky zpětně, nicméně pro obnovení exekuční činnosti je nucen z financí, uvedených v jednotlivých spisech vycházet tak, aby nedocházelo k poškození účastníků řízení. V daném případě exekutor, resp. zástupce exekutora konstatuje, že do 13.11.2015 byly v dané exekuci, tedy ve věci [spisová značka] zjištěny přijaté platby v celkové výši 6 tis. Kč, a sice ve dnech 11.11.2014, 30.12.2014 a 3.2.2015, vždy po 2 tis. Kč. V exekučním spise není jakýkoli záznam o tom, že by jakákoli částka z přijatých plateb byla v předchozím průběhu exekuce vyplacena oprávněnému. S ohledem na výše uvedené stažení veškerých prostředků, nacházejících se na uvedeném účtu ke dni 13.11.2015, byla takto přijatá částka rozpočtena poměrně na náklady soudního exekutora v částce 4.450,60 Kč, a na pohledávku oprávněného v částce 1.549,40 Kč. V daném rozsahu má tedy zato, že exekuce již byla provedena a pohledávku oprávněného, odpovídající částce 1.549,40 Kč, již dále na povinném není možné vymáhat. Současně konstatoval, že v tomto rozsahu se proto nárok oprávněného může jevit jako opodstatněný. Opakovaně zdůraznil, že není schopen zjistit, zda bylo před rozhodným datem oprávněnému čehokoli vyplaceno, a zároveň je přitom nucen z financí, uvedených v jednotlivých spisech vycházet. Dle vyjádření [exekutorský úřad], ustanoveného zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení] [jméno], došlo ve věci exekuce [číslo] k vyplacení tří úhrad, a sice 11.11.2014, 30.12.2014 a 3.2.2015 od povinného, a sice v částce 2 tis. Kč, pokaždé. Přijaté platby měly být rozúčtovány následovně, a sice [číslo], dále datum nečitelné, až 30.11.2015 měla být provedena platba oprávněnému ve výši 1.549,90 Kč. V případě neprovedení plateb na účet oprávněného z těchto finančních prostředků odkázal na insolvenční správkyni [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a pokud tato uvedenými finančními prostředky nedisponuje, na Policii ČR či uplatnění nároku na náhradu škody na státu. Platby po 13.11.2015 nebyly realizovány. Pro zbývající dlužnou částku bude exekuce dále pokračovat s tím, že v současné době probíhá od 3.9.2015 insolvenční řízení č.j. [insolvenční spisová značka] a povinnému bylo schváleno usnesení o úpadku spojené s povolením oddlužení [název soudu]. Co se týče nákladů samotné exekuce, exekutor konstatoval v přiložené tabulce, že z vymoženého plnění si exekutor ponechal 4.450,60 Kč, kdy tedy tato částka jako náklady exekuce byla převedena na účet [anonymizováno] [jméno] [příjmení] s tím, že nadále na náklady exekuce zůstává částka 105,00 Kč, a nebyly dosud uhrazeny, pravděpodobně, náklady ve výši 3.413,93 Kč. Dle oznámení insolvenčního správce ze dne [datum], adresované [stát. instituce] s tím, že toto požádalo o součinnost 12.7.2021, byl žalobce v rámci oddlužení vedeného pod sp.zn. [anonymizováno] [spisová značka] ve věci dlužníka [jméno] [příjmení] jako věřitel přihlášen do řízení s přihláškou pohledávky [anonymizováno] v celkové výši 185.330,34 Kč, a bylo mu v rámci oddlužení uhrazeno celkem 109.979,38 Kč. Ze zrcadla spisu v insolvenčním rejstříku pod sp.zn. [insolvenční spisová značka] u [název soudu] bylo zjištěno, že přihláškou pohledávky č. [anonymizováno] se společnost [právnická osoba] domáhala uspokojení jednak pohledávky ve výši 112.656,50 Kč s příslušenstvím, tedy se zákonným úrokem z prodlení, tedy v celkové výši 155.175,84 Kč, přiznané platebním rozkazem [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], jako dílčí pohledávky [číslo]. Jednak dílčí pohledávky [číslo] ve výši 30.154,50 Kč, představující náhradu nákladů řízení, přiznanou uvedeným platebním rozkazem a jednak dílčí pohledávky [číslo] ve výši 7.526,20 Kč, představující náklady oprávněného v exekučním řízení, vedeném pro vymožení výše specifikovaných pohledávek. Celková výše přihlášených pohledávek žalobce, tehdejšího, tedy právního předchůdce žalobce, představuje částku 192.856,54 Kč. Dle částečného zpětvzetí přihlášené pohledávky na č.l. [anonymizováno] 2 společnost [právnická osoba] vzala částečně zpět svou přihlášku pohledávky ve výši 7.526,20 Kč, jednalo se o dílčí pohledávku [číslo] s tím, že nadále uplatňovala pohledávku ve výši 185.330,34 Kč. Důvod zpětvzetí neuvedla. Dále se čte na č.l. [anonymizováno] schválení oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře, kdy dlužníkem v dané věci je [jméno] [příjmení] s tím, že plátci jeho příjmů, [právnická osoba] s.r.o. bylo uloženo, aby správci odváděl srážky ze mzdy. Dále také bylo uloženo dlužníku, aby dle darovací smlouvy ze dne 29.7.2015 zasílal získané peněžité plnění insolvenčnímu správci. Insolvenční správce si měl ponechávat zálohu na odměnu a náhradu svých výdajů ve výši 900,00 Kč měsíčně, navýšenou o DPH, a současně měl ze sražených příjmů dlužníka, a z darovací smlouvy, hradit pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky postavené na roveň pohledávkám za podstatou, a dále ve zbývající částce, aby byla vyplacena nezajištěným věřitelům, dle splátkového kalendáře, jednotlivá platba od 31.1.2016, přičemž společnosti [právnická osoba] mělo být vypláceno na jeho pohledávku ve výši 185.330,34 Kč celkem 38,11 %, resp. tato pohledávka činí 38,11 % z celkových přihlášených pohledávek do insolvenčního řízení úpadce. Oddlužení plněním splátkového kalendáře mělo probíhat od ledna 2016 do prosince 2020. Rozhodnutí bylo vydáno 15.12.2015. Usnesením ze dne 4.2.2021 bylo schváleno splnění oddlužení dlužníka [jméno] [příjmení] v rozsahu 58 % a insolvenční správkyni přiznána odměna, tato byla zproštěna funkce. Současně byl dlužník osvobozen od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v souladu s insolvenčním zákonem. Dle úplného výpisu [právnická osoba] s.r.o., naposledy [právnická osoba], došlo k fúzi sloučením se [právnická osoba] s.r.o., jako společností nástupnickou, na kterou přešlo veškeré její jmění, a sice k rozhodnému dni 1.1.2017. Společnost se dříve jmenovala [anonymizováno] - [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba] Dle úplného výpisu společnosti [právnická osoba], nyní [právnická osoba], byla tato společnost nově přejmenována a vznikla sloučením veškerého jmění společnosti [právnická osoba] se [právnická osoba] s.r.o. Dle rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] bylo dovolání žalované, tedy [stát. instituce] proti rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], odmítnuto. Druhým účastníkem daného řízení byla žalobkyně [právnická osoba] V odůvodnění uvedeného rozhodnutí soud konstatoval, že žalobkyně domáhala podanou žalobou vůči žalované zaplacení částky 55.839,00 Kč s příslušenstvím, odpovídající náhradě škody, která jí měla být způsobena nesprávným úředním postupem bývalého soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ve věci [spisová značka], v níž se jako oprávněná domáhala proti povinnému [jméno] [příjmení] vymožení své přisouzené pohledávky ve výši 154.152,20 Kč s příslušenstvím. Ačkoli jmenovaný soudní exekutor z uvedené pohledávky vymohl v době od 4.12.2006 do 24.6.2014 částku 55.839,00 Kč, žalobkyni ji nikdy nevyplatil, čímž jí způsobil škodu v uvedeném rozsahu. V daném případě žalovaná v rámci dovolání zpochybňovala skutkový závěr odvolacího soudu o vlastní výši vymoženého plnění, a nevyplaceného, nevymáhanou pohledávku, kdy uplatnila tím nepřípustný dovolací důvod, neboť závěr o skutkovém stavu věci, ze kterého odvolací soud při svém rozhodování vycházel, nelze v dovolacím řízení zpochybnit a korigovat. Ve zbývajícím rozsahu soud konstatuje pouze obsah daného rozhodnutí.

5. Důkaz leasingovou smlouvou [právnická osoba] [číslo] která byla podkladem pro vydání exekučního titulu soud pro nadbytečnost neprováděl.

6. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

7. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

8. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

9. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

10. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

11. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

12. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

13. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

14. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

15. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

16. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle Dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo Dle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k : a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

17. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za škodu podle výše citovaného zákona č. 82/1998 Sb., je nutno, aby byly naplněny následující podmínky. Existence odpovědnostního titulu, tedy v daném případě nezákonného rozhodnutí, dále vznik škody a současně také příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou škodou, přičemž všechny tyto podmínky musí být splněny současně. V daném případě soud neshledal existenci odpovědnostního titulu spočívajícího v žalobcem tvrzeném nesprávném úředním postupu. [příjmení] došlo k částečnému vymožení vymáhané pohledávky v rámci exekuce, kdy došlo ke třem dílčím plněním v částce 2 000 Kč, nicméně v souladu s ustanovením § 46 odst. 4 byl exekutor povinen tyto jednotlivé částky ponížit o svou odměnu a náklady exekuce, jako takové. Jestliže náklady exekuce přesáhly částku zhruba 7 500 Kč, nelze než konstatovat, že exekutor nebyl povinen danou částku, oprávněnému vyplatit, protože již jen rozdíl mezi jím vymoženou částkou 6 000 Kč a minimálními náklady, které exekutorovi přísluší dosahuje záporného výsledku. Vzhledem k tomu, že v následujícím období, relativně krátkém, došlo k prohlášení insolvenčního řízení na majetek tehdejšího dlužníka, tehdejšího povinného, a tomuto byl schválen splátkový kalendář, byl exekutor povinen vyplatit vymožené plnění do insolvenčního řízení. V této souvislosti soud odkazuje na rozhodnutí vedené u [název soudu] pod sp.zn. [insolvenční spisová značka], vedené v tzv. zelené sbírce pod [číslo] podle kterého„ jestliže insolvenční soud schválil dlužníkovo oddlužení plněním splátkového kalendáře, pak platí, že finanční prostředky, jež byly v minulosti sraženy z příjmu dlužníka k provedení nařízené exekuce a které oprávněnému nebyly vyplaceny, je třeba použít k plnění splátkového kalendáře tak, že je insolvenční soud rozvrhne v příslušném poměru k uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů.“ K obdobnému závěru dospěla i rozhodnutí Nejvyššího soudu 21 Cdo 3182/2014, nebo 20 Cdo 1721/2016. Rovněž bylo z dokazování prokázáno, že žalobce se do insolvenčního řízení řádně přihlásil se svou pohledávkou, která byla vymáhána v exekučním řízení, přičemž tuto částečně vzal zpět, aniž by uvedl důvod, v rozsahu, právě, uvedených nákladů řízení, v rozsahu 7.500,00 Kč, nicméně ve zbývajícím rozsahu byl zhruba v 58 % uspokojen a insolvenční řízení bylo skončeno zhruba rok předtím, než by uplynula lhůta pro zákonné vedení insolvenčního řízení v rámci oddlužení. S ohledem na to tedy nelze než konstatovat, že škoda, kterou žalobce uvádí, jako škodu z nevymoženého, resp. z nevyplaceného plnění, byla částečně žalobci uhrazena právě v insolvenčním řízení, kdy bylo na něm, jeho úkonem bylo, že právě náklady exekučního řízení, zahrnující uvedenou částku vzal částečně zpět. Pokud by se tak nestalo, rovněž i na tuto částku by nepochybně byl uspokojen. Nicméně v daném případě soud neshledal nesprávný úřední postup soudního exekutora, a proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

18. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn podle § 142 odst. 1 o.s.ř.. Podle tohoto ustanovení má žalovaná, která byla ve věci zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Žalovaná má podle § 151 odst. 3 o.s.ř. právo na náhradu za jednotlivé úkony, a to v paušalizované výši stanovené vyhláškou č. 254/2015 Sb. částkou 300 Kč za úkon. Vzhledem k tomu, že se žalované písemně vyjádřila k žalobě, oté se připravovala na ústní jednání dne 4.3.2022 a tohoto se rovněž zúčastnila, přísluší žalované náhrada nákladů řízení v rozsahu 3 úkon po 300 Kč.