45 C 157/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem JUDr. Alešem Tolnayem sídlem nám. Republiky 946, 293 01 Mladá Boleslav proti žalované: Anonymizováno pro zaplacení 10 256,40 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 8.078,40 Kč spolu s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 8.078,40 Kč od 10.2.2023 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 2.178,00 Kč spolu s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 2.178,00 Kč od 10.2.2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce částku 6 144,81 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení ve výroku uvedené částky s odůvodněním, že proti němu bylo vedeno trestní stíhání v řízení, vedeném Obvodním soudem pro Prahu 2 pod sp. zn. , Anonymizováno, , přičemž byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 17.10.2019, čj. 2 , Anonymizováno, , opravným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 30.1.2020, čj. , Anonymizováno, , ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 28.7.2020, čj. , Anonymizováno, , který nabyl právní moci téhož dne, zproštěn obžaloby. Žalobce v rámci daného řízení vynaložil náklady na svou obhajobu, a to mimo jiné za úkony právní služby realizované jeho obhájci , tituly před jménem, , jméno FO, a , Jméno advokáta, (zvýšenou odměnu o 100% z důvodu náročnosti za úkon učiněný dne 3.7.2017 – převzetí, studium podkladů, na náhradu opotřebení za použití osobního automobilu , SPZ, za 4 cesty uvedeným osobním automobilem v roce 2017, 5 cest v roce 2018 a 5 cest v roce 2019, kdy náhrada za opotřebení činila dle platných právních předpisů za tyto cesty – každá 144 km – částku ve výši 2.246,40 Kč v roce 2017, 2.880,- Kč v roce 2018 a 2.952,- kč v roce 2019, celkem 8.078,40 Kč) a dále náhradu cestovného v souvislosti s cestami konanými do sídla obhájce , Jméno advokáta, . Dle žalobce bylo navýšení základní sazby za náhradu úkonu obhajoby v případě převzetí a studia podkladů obhájcem , Jméno advokáta, dne 3.7.2017 plně na místě, když se jednalo o právní úkon spočívající ve studiu celého dosavadního trestního spisu ve fázi trestního řízení, proběhlo celé obsáhlé dokazování v přípravném řízení, věc proběhla u soudu I. stupně i odvolacím řízením a obhájce byl nucen veškerý obsáhlý spisový materiál nastudovat. Jednalo se o obrovské množství listin, studium bylo mimořádně časově náročné a požadavek na zvýšení základní sazby o 100%, je tak zcela namístě. Ohledně nepřiznání nároku na náhradu za opotřebení osobního automobilu při cestách žalobce za svým obhájcem žalobce namítl, že tato položka není v žádném případě fiktivní částkou sloužící pro účely účetnictví, nýbrž náhradou za opotřebení automobilu jeho používáním, kdy smyslem této náhrady je poskytnout vlastníku automobilu za snížení jeho hodnoty jeho používáním finanční náhradu. Žalobce byl nucen za účelem realizace porad s obhájcem cesty do sídla obhájce vykonat, Odbor odškodňování Ministerstva spravedlnosti ČR navíc potřebu samotných porad v předmětném počtu ani nikterak nezpochybnil, když přiznal zcela náhradu za spotřebované palivo. Náhrada cestovného, vyplývající z příslušných ust. zákoníku práce je analogicky používána i v jiných případech než ve věcech pracovního práva, tedy i v této věci, koncipuje cestovní náhradu právě jako jednak náhradu za spotřebované pohonné hmoty, jednak jako náhradu za používání vozidla. Žalobce je tak přesvědčen, že má nárok na náhradu částky v celkové výši 10.256,40 Kč, kdy tato byla splatná ve lhůtě 6 měsíců od doručení výzvy žalobce Odboru odškodňování Ministerstva spravedlnosti ČR, tedy do 9.2.2023, ode dne následujícího je tedy žalovaný v prodlení. Žalobce uplatnil u žalované nárok na náhradu nákladů obhajného, žalovaná dne 21.12.2022 nárok žalobce vypořádala, avšak shora uvedené náklady žalobci jako nedůvodné neuhradila.

2. Žalovaná neuznala žalobou uplatněné nároky s tím, že u ní žalobce uplatnil dne 9.8.2022 v souvislosti s trestním řízením vedeným u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp.zn. , Anonymizováno, nárok na náhradu škody – obhajného ve výši 132 858 Kč a nárok na náhradu škody – cestovného žalobce ve výši 13 729 Kč. Nárok žalobce byl částečně uznán důvodným a žalovaná tak žalobci přiznala žalobci odškodné s výjimkou shora uvedených úkonů. Žalovaná v souvislosti s náklady trestního řízení za nepřiznala žalobci požadované navýšení u úkonu ze dne 3.7.2017 (převzetí a studium podkladů) na dvojnásobek, neboť nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly a opodstatňovaly jakékoli navýšení “základní“ sazby náhrady, proto tento úkon přiznala v rozsahu 2 178 Kč (1 500 + 300 + DPH). Jestliže žalobce navýšení odměny za tento úkon zdůvodňoval časovou náročností, žalovaná k tomu doplnila, že žalobce ve své žádosti ze dne 9.8.2022 kromě požadavku na náhradu za úkon příprava a převzetí obhajoby ze dne 3.7.2017 požadoval samostatně přiznat i náhradu za další úkon, a to nahlédnutí do trestního spisu dne 3.8.2017, která mu rovněž byla žalovanou přiznána a uhrazena. Pouze pro úplnost žalovaná konstatuje, že dané nahlížení bylo konáno dne 3.8.2017 v době 10:17 hod. – 11:54 hod. Argumentace žalobce časovou náročností daného úkonu je lichá a nesouladná se skutečností, neboť ke studiu trestního spisu obhájcem žalobce , Jméno advokáta, došlo dne 3.8.2017 vedle úkonu příprava a převzetí věci, k němuž došlo dne 3.7.2017. Pro úplnost žalovaná doplnila, že žalobcem požadovaná výše 2 178 Kč neodpovídá právní úpravě, neboť uvedená částka v sobě zahrnuje nejen navýšení hodnoty úkonu o 100%, tj. o částku 1 500 Kč + DPH, ale rovněž i částku 363 Kč, představující paušální náhradu, která již byla žalobci přiznána v rámci daného úkonu jako 1 úkonu. Jestliže žalobce dále žádal o náhradu škody spočívající v náhradě jeho cestovného k cestám za svým obhájcem v rozsahu 4 cest v roce 2017, 5 cest v roce 2018 a 5 cest v roce 2019, žalovaná tuto přiznala, avšak vycházela z délky trasy , adresa, – , adresa, a zpět činí 144 km. Dle vyhl. č. 440/2016 Sb. činí výše průměrné ceny za 1 litr automobilového benzinu 95 oktanů částku 29,50 Kč; dle vyhl. č. 463/2017 Sb. činí výše průměrné ceny za 1 litr automobilového benzinu 95 oktanů částku 30,50 Kč; dle vyhl. č. 333/2018 Sb. činí výše průměrné ceny za 1 litr automobilového benzinu 95 oktanů částku 33,10 Kč, tzn. za rok 2017 (8,5/100 x 144 x 29,50 = 361,08 Kč, to vše 4 x) přiznala 1 444,32 Kč, za rok 2018 (8,5/100 x 144 x 30,50 = 373,32 Kč, to vše 5 x) přiznala 1 866,60 Kč, za rok 2019 (8,5/100 x 144 x 33,10 = 405,144 Kč, to vše 5 x) přiznala 2 025,72 Kč. Žalovanou naopak nebyla žalobci v rámci mimosoudního projednání přiznána náhrada za tzv. amortizaci v souvislosti s žalobcem uváděným vykonaným cestám, neboť pokud jde o amortizaci, tato se vztahuje (a to s ohledem na to, kde je upravena) výhradně na výpočet cestovních náhrad při pracovních cestách zaměstnanců, kteří použili k pracovní cestě své motorové vozidlo, což ovšem není případ žalobce, neboť tento použil motorové vozidlo jako soukromá osoba. Nejde pak ani o skutečnou škodu, neboť amortizace představuje synonymum pro pojem odpis, který se využívá u většiny položek dlouhodobého majetku a vyjadřuje opotřebení takového majetku v důsledku používání nebo nepoužívání – zastarávání tohoto majetku a jde tak o fiktivní částku sloužící pro účely účetnictví. Na základě shora uvedeného žalovaná navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítnul a přiznal žalované náhradu hotových výdajů.

3. Soud postupoval podle § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl, aniž by nařídil ústní jednání, neboť účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání souhlasili a ve věci bylo možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.

4. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

5. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

6. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

7. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

8. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

9. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

10. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

11. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

12. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

13. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

14. Dle § 31 odst. 1, 2, 3 a 4 ODŠZ náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

15. Mezi účastníky nebylo sporu potud, že žalobce byl nezákonně trestně stíhán v řízení, vedeném Obvodním soudem pro Prahu 2 pod sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , když byl zproštěn obžaloby rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 28.7.2020, čj. , Anonymizováno, , který nabyl právní moci téhož dne. Mezi účastníky rovněž nebylo sporu, že žalobce uplatnil u žalované nárok na náhradu nákladů řízení, spočívající jednak v nákladech na obhajné, jednak v nákladech na cestovné za použití osobního automobilu , SPZ, . Rovněž nesporné bylo mezi účastníky to, že žalovaná žalobci přiznala za úkon učiněný dne 3.7.2017 (převzetí, studium podkladů) částku celkem 2 178 Kč (zatímco žalobce požadoval 4 356,- Kč jako zvýšenou odměnu o 100% z důvodu náročnosti) a dále za 4 cesty uvedeným osobním automobilem v roce 2017 náhradu ve výši 1 444,32 Kč (zatímco žalobce požadoval 2.246,40 Kč), za 5 cest v roce 2018 náhradu ve výši 1 866,60 Kč (zatímco žalobce požadoval 2.880,- Kč) a za 5 cest v roce 2019 náhradu ve výši 2 025,72 Kč (zatímco žalobce požadoval 2.952,- Kč), vždy oproštěnou od amortizace. Sporným tak bylo pouze posouzení náročnosti daného úkonu a otázka amortizace v souvislosti s užitím daného vozidla.

16. Z technického průkazu vozidla Mazda , SPZ, soud zjistil, že vozidlo ve vlastnictví žalobce má spotřebu ve městě 11,8 [l/100km], mimoměsto 6,6 [l/100km], v kombinaci 8,5 [l/100km].

17. V žádosti o předběžné projednání nároku žalobce uplatnil vedle úkonů, uskutečněných obhájcem , tituly před jménem, , jméno FO, v období od 4.8.2014 do 15.11.2017 rovněž úkony právní služby, uskutečněné obhájcem , Jméno advokáta, , který poté převzal obhajobu žalobce, a to 3.7.2017 - převzetí, studium podkladů (z důvodu náročnosti zvýš. o 100%), 3.8.2017 - nahlédnutí do trestního spisu, 7.8.2017 - porada s obhájcem delší než 1 hod., 1.9.2017 - porada s obhájcem před ÚJ o odvol. dne 5.9.2017, 15.11.2017 - porada s obhájcem delší než 1 hod. po doručení rozhodnutí odvolacího soudu. Každý z úkonů byl stanoven ve výši 1.500,- Kč, spolu 21% DPH za jeden úkon právní služby a paušální náhradou nákladů řízení ve výši 300,- Kč.

18. Další důkazy byly pro posouzení věci nadbytečné, proto je soud nehodnotil.

19. Soud na základě shora uvedeného nemůže souhlasit se žalovanou, že žalobci náhrada za amortizaci nevzniká. Je tomu tak nikoli proto, že by se jednalo i fiktivní částku sloužící jen pro účely účetnictví, ale především z toho důvodu, že amortizace vozidla daná paušálními částkami má odpovídat opotřebení vozidla, které jednotlivými cestami jeho majiteli vzniká. Opotřebení vozidla představuje skutečnou škodu na majetku žalobce jako majiteli vozidla, která mu vznikla daným trestním stíháním v souvislosti s použitím uvedeného vozidla. V situaci, kdy žalovaná nepopírala ani vlastnictví vozidla ze strany žalobce, ani uskutečnění jednotlivých jízd a tyto jako účelně vynaložené přiznala, není tak důvod žalobci nepřiznat rovněž skutečnou škodu, představující zmenšení majetku žalobce jako poškozeného v podobě opotřebení daného vozidla. Soud tak provedl výpočet cestovného, týkajícího se jednotlivých cest, které žalobce uskutečnil, a to následovně: Náhrada za použití motorového vozidla za jednu cestu v roce 2017 při průměrné spotřebě dle TP (město 11,8 [l/100km], mimoměsto 6,6 [l/100km], kombinace 8,5 [l/100km], ceně pohonných hmot 29,5 Kč/l, sazbě základní náhrady 3,9 Kč/km a počtu ujetých kilometrů 146,2 km, činí celkem cestovné 956,9 Kč. Při 4 cestách tak cestovné včetně amortizace činí 3 827,6 Kč, žalovanou bylo žalobci přiznáno 1 444,32 Kč. Rozdíl mezi oběma částkami činí 2 383,28 Kč, žalobce však žalobce požadoval pouze 2.246,40 Kč. Náhrada za použití motorového vozidla za jednu cestu v roce 2018 při průměrné spotřebě dle TP (město 11,8 [l/100km], mimoměsto 6,6 [l/100km], kombinace 8,5 [l/100km], ceně pohonných hmot 30,5 Kč/l, sazbě základní náhrady 4,0 Kč/km, počtu ujetých kilometrů 146,2 km, činí cestovné 984,63 Kč. Při 5 cestách tak cestovné včetně amortizace činí 4 923,15 Kč, žalovanou bylo žalobci přiznáno 1866,60 Kč. Rozdíl mezi oběma částkami činí 3 056,55 Kč, žalobce však požadoval pouze 2.880,- Kč. Náhrada za použití motorového vozidla za jednu cestu v roce 2019 při průměrné spotřebě dle TP (město 11,8 [l/100km], mimoměsto 6,6 [l/100km], kombinace 8,5 [l/100km], ceně pohonných hmot 33,1 Kč/l, sazbě základní náhrady 4,1 Kč/km, počtu ujetých kilometrů 146,2 km činí cestovné 1033,33 Kč. Při 5 cestách tak cestovné včetně amortizace činí 5 166,65, žalovanou bylo přiznáno 2025,72. Rozdíl mezi oběma částkami činí 3 140,93, žalobce však požadoval pouze 2.952,- Kč. Soud proto žalobě vyhověl, co do žalobcem požadované částky 8 580,76 Kč s příslušenstvím, představující rozdíl mezi dosud vyplaceným a uplatněným cestovným ve výroku ad.I.

20. Pokud jde o žalobcem uplatněnou zvýšenou náhradu za převzetí právního zastoupení soud neshledal důvod pro navýšení odměny za tento úkon, složený z převzetí právního zastoupení a seznámení se spisem, když za studium spisu byla žalobci poskytnuta žalovanou zvláště náhrada i za úkon z 3.8.2017, a to v plné výši. Samo navýšení neodůvodňuje ani tvrzená obsáhlost spisu (který byl soudu rovněž k dispozici). V této souvislosti nelze než odkázat na stávající judikaturu, především rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp.zn. 4 To 53/98, podle kterého „Studium spisu v obsáhlé trestní věci, ve které obhájce převzal obhajobu až po vyhlášení rozsudku soudem I. stupně, je samostatným úkonem právní služby neuvedeným v prvém a druhém odstavci § 11 advok. tarifu. Jde o úkon právní služby podle § 11 odst. 3 advok. tarifu. Za ten přísluší odměna jako za úkon povahou a účelem nejbližší, tedy úkon podle § 11 odst. 1 písm. f) advok. tarifu.“ Dle rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci sp.zn. 1 To 2/2001 „Za úkon "časově náročný" ve smyslu ustanovení § 12 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif) lze považovat takový úkon, který bude vykonáván mimo stanovenou pracovní dobu advokátní kanceláře, tedy zpravidla v pozdních večerních a nočních hodinách, jakož i o sobotách, nedělích a svátcích. Trvání samotného úkonu může mít při posuzování, zda jde o takový úkon, význam jen u těch úkonů, kde časové hledisko není pro výpočet odměny a náhrady již zohledněno, tedy u jiných úkonů než těch, které jsou uvedeny v ustanovení § 11 odst. 1 písm. c), e), f), g) advokátního tarifu. Trvání celého trestního řízení není z hlediska posuzování uvedené otázky rozhodující.“ A konečně i rozhodnutí senátu Ústavního soudu IV. ÚS 2253/23 „Obecné soudy nahlížení do spisu nepovažovaly za daných okolností za účelně učiněný úkon právní služby, respektive jej vyhodnotily jako součást úkonu převzetí a přípravy obhajoby. Ústavní soud v usnesení ze dne 15. 11. 2022 sp. zn. II. ÚS 2415/22 uvedl, že v případě, kdy se nahlížení do spisu odehrává v přiměřené časové souvislosti s převzetím věci, nelze výklad, který přijaly soudy i ve zde posuzované věci, považovat za protiústavní. Je tomu tak proto, že jde o součást procesu, v jehož průběhu získává advokát penzum znalostí o případu, vedoucí k následné přípravě zastoupení. Bez toho, aniž by se advokát s věcí seznámil, nelze zastoupení připravovat. Seznámení se s věcí (a spisem o ní vedeným) je tak základním předpokladem přípravy obhajoby. O možné časové náročnosti přípravy přitom není sporu, neboť převzetí a příprava zastoupení může proběhnout v řádu minut, ale může trvat též několik hodin či dokonce dnů, jde-li o velmi složitou věc.“ Soud proto žalobu co do uplatněného nároku na zvýšení odměny obhájce z důvodu časové náročnosti ve výroku ad. II zamítl. Jen pro úplnost nutnou konstatovat, že i při navýšení odměny za složitost úkonu není důvodu navyšovat rovněž režijní paušál a s ním spojenou DPH. I kdyby byl nárok žalobce shledán důvodným, co do zvýšení odměny za tento úkon, nevztahoval by se tento závěr i na tyto uplatněné položky.21. náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 144,81 Kč, přičemž tato částka představuje 57,54 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 78,77 % a úspěchu žalované v rozsahu 21,23 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 256,40 Kč sestávající z částky 1 540 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 520 Kč ve výši 1 159,20 Kč.