45 C 158/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobce: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupený advokátem Mgr. Filipem Lederem sídlem Dominikánské náměstí 656/2, 602 00 Brno proti žalované: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Vyšehradská 427/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město pro zaplacení 10 272 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 10.272,- Kč spolu s 12 % úrokem z prodlení ročně z částky 10.272,- Kč od 17.2.2025 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal na žalované náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk) ve výši 10.272,- Kč s příslušenstvím, která mu měla být způsobena v souvislosti s nesprávným úředním postupem JUDr. Emilie Čenovské, bývalé soudní exekutorky Exekutorského úřadu Strakonice, v rámci exekučního řízení vedeného pod sp. zn. 10 EX 353/10, později vedeného u soudního exekutora JUDr. Petra Kociána, Exekutorský úřad Brno – venkov pod sp. zn. 137 Ex 118563/16. Usnesením Okresního soudu ve Znojmě ve věci č.j. 23 Nc 5392/2008 – 3 ze dne 20.5.2008, byla nařízena k návrhu žalobce jakožto oprávněného exekuce na majetek povinného, dlužníka , adresa, , s tím, že ve smyslu ust. § 44b odst. 1 e. ř. došlo dne 23. 6. 2016 ke změně soudního exekutora, kdy vedení shora uvedené exekuce převzal JUDr. , adresa, , soudní exekutor, Exekutorský úřad , adresa, -venkov. Následně do uvolněného úřadu po JUDr. Čenovské byl počínaje dnem 28. 7. 2017 jmenován nový soudní exekutor, JUDr. Erik Smola. Žalobce ve své žalobě zdůraznil, že přestože původní soudní exekutorka vymohla v průběhu předmětné exekuce peněžité plnění ve výši 16.941,- Kč, žalobci jako oprávněnému však zaslala jen 6.669,- Kč. S ohledem na skutečnost, že příkazem k úhradě nákladů exekuce č.j.: 137 Ex 118563/16-11 ze dne 23.6.2016 nový soudní exekutor určil, že odměna a náhrada hotových výdajů JUDr. Čenovské se za dosavadní vedení exekuce nepřiznává, resp. její výši určil částkou 0 Kč, je patrné, že soudní exekutorka neměla právo na žádnou část vymoženého plnění a pokud si jakoukoli část vymoženého plnění ponechala, stalo se to v rozporu se zákonem a na úkor žalobce. Žalobce nárok uplatnil u žalované dne 16.8.2024, avšak žalovaná však na nárok žalobce ničeho neplnila, přičemž vznesla dle žalobce nedůvodnou námitku promlčení uplatněného nároku s tím, že tento měl být uplatněn v insolvenčním řízení. Žalobce k tomu uzavřel, že nemůže vymáhat předmětné finanční prostředky, neboť tyto již byly před zahájením insolvenčního řízení vymoženy ze strany JUDr. Čenovské.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, přičemž konstatovala, že u ní žalobce uplatnil dne 16.8.2024 nárok na náhradu škody ve výši 10.272,- Kč s příslušenstvím, která mu měla být způsobena v souvislosti s nesprávným úředním postupem JUDr. Emilie Čenovské, bývalé soudní exekutorky Exekutorského úřadu Strakonice v rámci exekučního řízení vedeného pod sp.zn. 10 EX 353/10 (následně u soudního exekutora JUDr. Petra Kociána, Exekutorský úřad Brno – venkov pod sp.zn. 137 Ex 118563/16). Nároku žalobce na náhradu škody nebylo vyhověno, a to ani částečně, o čemž byl vyrozuměn stanoviskem ze dne 1.10.2024. Žalovaná stručně shrnula průběh řízení a zdůraznila, že příkazem k úhradě nákladů exekuce č.j. 137 Ex 118563/16-11 ze dne 23.6.2016 JUDr. Petr Kocián, soudní exekutor, Exekutorský úřad Brno – venkov, ponechal platnosti původní příkaz k úhradě nákladů exekuce JUDr. Čenovské s tím, že vzniklé náklady exekuce tam určené bude nadále ve svůj prospěch vymáhat sám. Současně určil dosavadní exekutorce odměnu, náhradu hotových výdajů, náhradu za ztrátu času a náhradu za doručení písemností soudním exekutorem ve výši 0 Kč. Žalovaná uzavřela, že v rámci vymoženého plnění byla částka 10.272,- Kč vymožená PÚNE JUDr. Emilie Čenovské a převedena na její účet, přičemž tato částky oprávněnému nenáleží. S ohledem na shora uvedené žalovaná již v rámci mimosoudního projednání dospěla k závěru, že požadavek žalobce na náhradu škody není důvodný, a to ani částečně, neboť byť byla JUDr. Emilií Čenovskou, soudní exekutorkou, vymožena v předmětném exekučním řízení vedeném u Exekutorského úřadu Strakonice pod sp.zn. 10 EX 353/10 celkem částka 10.272,- Kč, tato spadá na úhradu nákladů exekuce, určených v původním (a nezrušeném) exekučním příkazu na částku 8 067,10 Kč. Pakliže v rámci následně vydaného příkazu k náhradě nákladů exekuce JUDr. Petr Kocián rozhodl o určení nulové výše odměny JUDr. Čenovské, nemění to ničeho na tom, že původně vydaný příkaz k úhradě nákladů exekuce případně vydaný soudním exekutorem JUDr. Emilií Čenovskou, zůstává v platnosti s tím, že vzniklé náklady exekuce tam určené bude nadále ve svůj prospěch vymáhat nově určený soudní exekutor JUDr. Petr Kocián, Exekutorský úřad Brno – venkov. S ohledem na shora uvedené žalovaná uzavřela, že vymožené plnění v částce 10.272,- Kč nebylo soudním exekutorem po datu 23.6.2016 zadržováno neoprávněně, na úkor nynějšího žalobce, neboť v jeho prospěch (na plnění vymáhané pro něj) daná částka v předmětném exekučním řízení nikdy vymožena nebyla a nikdy mu tak nenáležela a nenáleží. Na právě uvedeném nic nemění a objektivně nemůže změnit ani tvrzení žalobce, že JUDr. Petr Kocián, soudní exekutor, případně po JUDr. Emilii Čenovské předmětnou finanční částku nepožaduje, resp. se jejího vydání po jmenované nedomáhá. V souvislosti s uplatněným nárokem žalovaná vznesla rovněž námitku promlčení s tím, že dne 15. 2. 2016 bylo povoleno oddlužení povinné v exekuci u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , insolvenční spisová značka, , přičemž bylo věřitelům sděleno, že mají přihlásit své pohledávky do insolvenčního řízení. Žalobce sice pohledávku do uváděného insolvenčního řízení přihlásil, avšak jednalo se o odlišnou pohledávku, konkrétně dluh na místních poplatcích (nikoli tedy náklady předchozího řízení). Jiná přihláška pohledávky ze strany žalobce nebyla podána, ač k tomuto měl žalobce možnost. Žalovaná tak namítá, že žalobce se sám připravil o možnost být alespoň částečně uspokojen, když nepřihlásil pohledávku do insolvenčního řízení. Sám žalobce v rámci svých tvrzení uvádí, že byl částečně uspokojen v rámci své jediné přihlášky v insolvenčním řízení. Ze zprávy o splnění oddlužení ze dne 21. 5. 2021 vyplývá, že věřitelé byly uspokojeni co do 34,8 % přihlášené výše. To znamená, že kdyby žalobce přihlásil svou pohledávku ve výši 10.920,- Kč vyplývající z výše nákladů v exekučním řízení stanoveném v příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 2. 5. 2013, byl by uspokojen co do výše 3.800,16 Kč (34,8 % z 10.920,- Kč). V této souvislosti poukázala i na tvrzení žalobce, který v žalobě uvedl, že přeci nemůže vymáhat předmětné finanční prostředky, neboť tyto již byly před zahájením insolvenčního řízení vymoženy ze strany JUDr. Čenovské. Žalovaná k tomu nad rámec svého vydaného stanoviska doplnila, že z uvedeného logicky vyplývá, že žalobce musel tedy o vymožení této částky vědět již v roce 2016, kdy bylo insolvenční řízení zahájeno.

3. Uplatněním nároku na náhradu na náhradu škody ze dne 16.8.2024 uplatnil žalobce předběžně svůj nárok u žalované.

4. Dle potvrzení příjmu podání ze dne 19.8.2024 žalovaná informovala právního zástupce o přijetí žádosti o předběžné projednání nároku žalobce. Dále se čte potvrzení přijetí podání, ze dne 19.8.2024, kdy Ministerstvo spravedlnosti 19.8.2024 potvrdilo přijetí podání, dne 16.8.2024.

5. Stanoviskem Ministerstva spravedlnosti ze dne 1.10.2024 byl nárok žalobce vypořádán s tím, že žalobce se sám připravil o možnost být alespoň částečně uspokojen, když nepřihlásil pohledávku do insolvenčního řízení. V této souvislosti byla vznesena námitka promlčení ve vztahu k žalovanému nároku s tím, že 27.8.2021 bylo vydáno usnesení o zastavení exekuce v rozsahu neuhrazeného plnění, když dlužník byl osvobozen od placení pohledávek věřitelů usnesením ze dne 26.5.2021.

6. Usnesením Okresního soudu ve Znojmě ve věci č.j. 23 Nc 5392/2008 – 3 ze dne 20.5.2008 byla zahájena exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky ve výši 1.000,- Kč a provedením exekuce byla pověřena JUDr. Čenovská.

7. Příkazem k úhradě nákladů exekuce č.j. 10 EX 353/10-10 ze dne 2.5.2013 stanovila JUDr. Čenovská povinnost povinného uhradit exekutorovi náklady exekuce ve výši 8 067,10 Kč a náklady oprávněného ve výši 10.920,- Kč.

8. Příkazem k úhradě nákladů exekuce, č.j. 137 Ex 118563/16-11 ze dne 23.6.2016 byl oprávněný informován, že příkaz k úhradě nákladů exekuce případně vydaným vydaný soudním exekutorem JUDr. Čenovskou, zůstává v platnosti s tím, že vzniklé náklady exekuce tam určené, bude nadále ve svůj prospěch vymáhat nově určený soudní exekutor JUDr. Petr Kocián. Dále bylo určeno, že odměna soudního exekutora JUDr. Čenovské, který dosud exekuci vedl, se určuje ve výši 0,- Kč a náhrada hotových výdajů, náhrada za ztrátu času a náhrada za doručení písemnosti, se soudnímu exekutorovi určuje rovněž ve výši 0,- Kč. V rozhodnutí je výslovně uvedeno, že vydaný příkaz k úhradě nákladů exekuce původním soudním exekutorem JUDr. Čenovskou, zůstává v platnosti, avšak s tím, že vzniklé náklady exekuce tam určené, bude nadále ve svůj prospěch vymáhat nově určený soudní exekutor JUDr. Petr Kocián. Soudní exekutor konstatoval, že procesní vina na změně exekutora, leží výhradně na straně původního exekutora, který se následně své odměny vzdal.

9. Usnesením z 23.6.2016 č.j. č.j. 137 Ex 118563/16-12 JUDr. Petr Kocián jako soudní exekutor rozhodl, že zvláštní náklady podle § 44b odst. 5 exekučního řádu ve spojení s ustanovením § 44b odst. 1 exekučního řádu v souvislosti se změnou exekutora, se soudnímu exekutorovi JUDr. Čenovské nepřiznávají.

10. Dle úředního záznamu ve věci sp.zn. EX 353/10 ze dne 20.5.2011 byla Exekutorským úřadem Strakonice (JUDr. Emilií Čenovskou) poukázána částka ve výši 6.669,- Kč na účet oprávněného z bankovního účtu č. , č. účtu, , Exekutorského úřadu Strakonice.

11. Dle Vyjádření oprávněného k výzvě soudního exekutora ze dne 9.7.2021 žalobce jako oprávněný uvedl, že v rámci exekuce postrádá částku 10.272,- Kč, když dle nepotvrzených informací a odhadů, které má prozatím oprávněný věřitel k dispozici, by v této exekuci mohlo být JUDr. Čenovskou, vymoženo celkem 16.941,- Kč. Oprávněný rovněž uvedl, že s ohledem na oddlužení povinného leží v řízení o zastavení exekuce náklady exekutora a náklady oprávněného výhradně na straně povinného, proto nechť jsou stanoveny na nulu s tím, že bude v odůvodnění usnesení výslovně konstatováno, že je zastavováno z procesní viny povinného dlužníka, byť nelze oprávněnému pouze a výhradně pro tuto překážku přiznat náhradu nákladů v řízení o zastavení exekuce, když jinak by přiznána být musela.

12. Dle sdělení Exekutorského úřadu Strakonice, soudního exekutora JUDr. Smoly, z 24.9.2024, vedl exekuční spis JUDr. Kocián na základě rámcové dohody s JUDr. Čenovskou a dalšími účastníky.

13. Žádostí ze dne 29.6.2016 žádal soudní exekutor JUDr. Kocián oprávněného o sdělení, jaká částka byla uhrazena na účet oprávněného a aktuální zůstatek dluhu k uvedenému dni.

14. Vyjádřením soudního exekutora JUDr. Erika Smoly z 29.10.2024, adresovaným Ministerstvu spravedlnosti, byla žalovaná informována, že ke dni 30.6.2016 se na zvláštním účtu soudní exekutorky JUDr. Emílie Čenovské nacházela částka 138 000, která nebyla právními nástupci soudní exekutorky vypořádána.

15. Usnesením Okresního soudu ve Znojmě ze dne 21.1.2010 č.j. 16EXE 4071/2010-9 byla nařízena exekuce pro vymožení pohledávky oprávněného ve výši 6.669,- Kč (nákladů předchozího řízení) a současně byla JUDr. Čenovská pověřena vedením exekuce.

16. Dle soupisu jednotlivých plateb, uhrazených povinnou od 23.6.2010 do 20.1.2016 u soudního exekutora (datovaného 23.8.2021) povinná uhradila celkem 68 plateb v celkové výši 17. 364,- Kč.

17. Dle vyjádření soudního exekutora JUDr. Kociána ze dne 27.8.2021, podle kterého v rámci exekuce byla vymožena částka 16.941,- Kč, dle evidovaných úhrad, jejichž přehled je v příloze zasílán oprávněnému, společně s tímto dopisem. Dle doručenky bylo sdělení doručeno právnímu zástupci žalobce 27.8.2021.

18. Přihláškou pohledávky žalobce do řízení, vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp., insolvenční spisová značka, byl žalobcem 1.3.2016 přihlášen do řízení poplatek za rok 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015 a 2016 za povinnou , jméno FO, a dále poplatek za rok 2008 – 2016 za jejího syna , jméno FO, v celkové výši 7.400,- Kč.

19. Dle zprávy o splnění oddlužení ze dne 21.5.2021 ve věci sp.zn. , insolvenční spisová značka, , úpadek dlužníka byl zjištěn 15.2.2016 a v insolvenčním řízení byly uspokojeny pohledávky dlužníka v insolvenčním řízení v rozsahu 34,8%.

20. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 26.5.2021 č.j. , insolvenční spisová značka, byl dlužník osvobozen od placení všech svých dluhů, resp. kterým bylo vzato na vědomí splnění oddlužení povinné a insolvenční správce byl zproštěn funkce. Současně bylo přiznáno povinné osvobození od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, jakož i pohledávek, ke kterým se v insolvenčním řízení nepřihlíželo nebo které věřitelé do insolvenčního řízení nepřihlásili. Účinky rozhodnutí nastávají okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku ke dni 26.5.2021.

21. Ze spisu 16 EXE 4071/2010 soudního exekutora JUDr. Kociána bylo zjištěno, že dne 12.1.2010 byla podána žádost o pověření k provedení exekuce společně s návrhem na nařízení exekuce a podklady. Dále bylo vydáno usnesení o nařízení exekuce ze dne 21.1.2010 č.j. 16EXE 4071/2010-9. Dne byl podán 31.1.2012 návrh na změnu exekutora, a to Mgr. Ing. Jiřího Proška, se kterým JUDr. Čenovská 15.2.2012 nesouhlasila, neboť exekuce řádně probíhá srážkami ze mzdy povinné a není zde žádný důvod zvláštního zřetele hodný ke změně exekutora. Soud poté rozhodl o zamítnutí návrhu na změnu exekutora 14.3.2012. Následně byl informován o změně exekutora soudním exekutorem JUDr. Kociánem 25.10.2016. Následně bylo ve věci vydáno usnesení o nepřiznání nákladů exekuce a zastavení řízení, co dosud neuhrazeného plnění s ohledem na osvobození dlužníka v rámci insolvenčního řízení, od veškerých závazků, s čímž žalobce souhlasil. Následně bylo 30.9.2021 do spisu založeno Oznámení soudního exekutora o skončení exekuce a zániku příkazu srážkami ze mzdy ze dne 10.5.2010.

22. Podle ust. § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

23. Podle ust. § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

24. Podle ust. § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

25. Podle ust. § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

26. Podle ust. § 46 odst. 7 je-li exekuční řízení podle zvláštního právního předpisu přerušeno16c) nebo zvláštní právní předpis stanoví, že exekuci nelze provést16d), exekutor nečiní žádné úkony, jimiž se provádí exekuce, pokud zákon nestanoví jinak. Insolvenčnímu správci nebo v rámci likvidace pozůstalosti do likvidační podstaty exekutor vydá vymožené plnění bezodkladně po právní moci usnesení, kterým rozhodne po odpočtu nákladů exekuce o vydání vymoženého plnění insolvenčnímu správci nebo do likvidační podstaty; toto usnesení exekutor vydá bez zbytečného odkladu po rozhodnutí o úpadku nebo po nabytí právní moci rozhodnutí o nařízení likvidace pozůstalosti.

27. Podle § 51 e. ř. oprávnění k vedení exekuce exekutorovi zaniká, jestliže a) exekuční soud rozhodl o vyloučení exekutora, b) exekuce byla zastavena, c) pohledávka, její příslušenství a náklady exekuce byly vymoženy, d) došlo ke změně exekutora podle § 44b, e) exekuční soud rozhodl o spojení exekučních řízení, nejde-li o exekutora, který povede spojená řízení.

28. Podle § 89 e. ř. dojde-li k zastavení exekuce, hradí náklady exekuce a náklady účastníků ten, který zastavení zavinil. V případě zastavení exekuce pro nemajetnost povinného hradí paušálně určené či účelně vynaložené výdaje exekutorovi oprávněný. Pro případ zastavení exekuce pro nemajetnost povinného si může oprávněný s exekutorem předem sjednat výši účelně vynaložených výdajů.

29. Dle ust. § 173 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona ve znění platném do 31.12.2016 (dále jen „IZ“), věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Věřitelé vykonatelných pohledávek na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu kdykoli v průběhu insolvenčního řízení, pokud v trestním řízení o tomto trestném činu byl zajištěn majetek v majetkové podstatě dlužníka a přihláška pohledávky byla podána v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá.

30. Dle ust. § 173 odst. 2 IZ se přihlašují i pohledávky, které již byly uplatněny u soudu, jakož i pohledávky vykonatelné včetně těch, které jsou vymáhány výkonem rozhodnutí nebo exekucí.

31. Dle ust. § 414 odst. 1 IZ jestliže byly splněny předpoklady pro osvobození podle § 412a, vydá insolvenční soud rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku.

32. Dle ust. § 414 odst. 4 IZ právní mocí rozhodnutí o osvobození podle odstavce 1 se ruší veškerá omezení dlužníka, ke kterým došlo před jeho vydáním v dosavadním průběhu insolvenčního řízení ze zákona nebo rozhodnutím soudu, nestanoví-li tento zákon jinak. Nadále však trvají účinky podle § 408 odst. 1 a stávající omezení ve vztahu k majetku, který dosud nebyl zpeněžen, pokud náleží do majetkové podstaty. Účinky § 109 odst. 1 písm. c) a d) se ve vztahu k výkonu rozhodnutí či exekuci srážkami ze mzdy uplatňují po dobu placení zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce; to neplatí, došlo-li k odejmutí nebo k zániku osvobození.

33. Dle ust. § 414 odst. 5 IZ osvobození podle odstavce 1 se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit.

34. Mezi účastníky nebylo sporu, že k návrhu žalobce byla nařízena shora uvedená exekuce, jejímž vedením byla zprvu pověřena JUDr. Emilie Čenovská, soudní exekutorka, exekutorský úřad Strakonice. Nesporným byla i skutečnost, že jmenovaná soudní exekutorka vymohla v rámci předmětného exekučního řízení nejméně částku 16.941,- Kč, když žalobce obdržel dosud částku 6 669,- Kč a zbývající částku 10.272,- Kč neobdržel. Žalovaná zbývající nárok odmítla jednak s tím, že předmětný nárok je promlčen s ohledem na zahájené insolvenční řízení povinného jako dlužníka, jednak s tím, že usnesením soudního exekutora JUDr. Petra Kociána, bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů exekuce, tedy žalobkyni žádné právo na náhradu nákladů exekuce nebylo přiznáno a vzhledem k tomu, že vymáhanou jistinu již žalobce obdržel a žádná jiná pohledávka nebyla pro žalobce v daném exekučním řízení vymáhána, nemá žalobce na žádnou další částku nárok.

35. Vzhledem k tomu, že v průběhu soudního řízení vznesla žalovaná námitku promlčení žalobou uplatněného nároku, soud se nejprve zabýval právě otázkou, zda nárok byl žalobkyní uplatněn v promlčecí době, která je stanovena shora citovaným ustanovením § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. Žalobce se proti žalované domáhal náhrady škody, způsobené mu v souvislosti s nevyplacením vymoženého plnění v rámci exekučního řízení, vedeného soudní exekutorkou JUDr. Čenovskou pod sp.zn. 10 EX 353/10. V daném případě se žalobce dozvěděl o tom, že mu vznikla majetková škoda nejpozději se zjištěním úpadku povinného jako dlužníka v rámci insolvenčního řízení, vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp.zn. , insolvenční spisová značka, , do kterého se rovněž žalobce přihlásil se svou přihláškou dne 1.3.2016, byť v rozporu s ust. § 173 odst. 2 IZ nepřihlásil rovněž pohledávku vymáhanou v exekučním řízení. V této souvislosti soud odkazuje na shora citovaná zákonná ustanovení, ze kterých vyplývá, že svou pohledávku měl do insolvenčního řízení přihlásit, protože poté, co nastal účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení (od jeho zahájení), byl soudní exekutor byl povinen poté vydat vymožené plnění insolvenčnímu správci. Proto si musel být žalobce vědom, že jakékoliv vymožené plnění již od soudního exekutora neobdrží. Žalobce se tak o této skutečnosti dozvěděl nejpozději se svou přihláškou pohledávky do insolvenčního řízení dlužníka, tzn. ke dni 1.3.2016. Od 2.3.2016 pak běžela tříletá promlčecí doba. Žalobce mohl u žalované uplatnit svůj nárok nejpozději dne 2.3.2019, tak aby nebyl promlčen. Jestliže tedy žalobce uplatnil předběžně svůj nárok u žalované dne 16.8.2024, učinil tak včas a nedošlo tak k tzv. stavení promlčecí doby. O stavení promlčení jde tehdy, jestliže promlčecí doba pro určitou zákonem stanovenou překážku neběží, staví se její běh, ačkoli jinak by tu podmínky pro její běh byly dány. Stavení promlčení se může projevit: a) tak, že promlčecí doba nezačne běžet, b) tak, že již započatý průběh promlčecí doby nepokračuje (zastavuje se) pokud překážka trvá, a c) tak, že již započaté a probíhající promlčení neskončí dříve než po uplynutí určité doby poté, co překážka byla odstraněna. V daném případě zákon č. 82/1998 Sb., výslovně jako lex specialis upravuje právě variantu, shora uvedenou pod písmenem b), tzn. časové úseky promlčecí doba uplynulá před vznikem překážky a po jejím odpadnutí sčítají. V daném případě byl návrh na předběžné projednání nároku podán zhruba 4 roky a 7 měsíců po marném uplynutí tříleté promlčecí doby, aniž by došlo k jejímu stavení. Tím spíše pak byla podána pozdě i samotná žaloba. Vzhledem k tomu, že žalovaná se promlčení dovolala, soud žalobu z důvodu promlčení nároku zamítl, aniž by se dále zabýval otázkou, zda byly splněny předpoklady pro vznik odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu státní moci ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. v daném případě. Promlčení uplatněného nároku je tak jedním ze dvou důvodů, pro které soud žalobu zamítl.

36. I kdyby totiž nebyl nárok žalobce promlčen, byl by zde druhý důvod, když jednak žalobce by měl obdržet s ohledem na zahájené insolvenční řízení na vymoženém plnění jen 34,8% (tzn. max. 3 574,656 Kč), jednak proto, že příkazem k úhradě nákladů exekuce z 23. 6. 2016 a shora citovaným usnesením soudního exekutora JUDr. Petra Kociána z téhož dne bylo rozhodnuto, že příkaz k úhradě nákladů exekuce případně vydaný soudním exekutorem JUDr. Emilií Čenovskou, Exekutorský úřad Strakonice, zůstává v platnosti s tím, že vzniklé náklady exekuce tam určené bude nadále ve svůj prospěch vymáhat nově určený soudní exekutor. Zatímco žádná odměna, náhrada hotových výdajů, náhrada za ztrátu času, náhrada za doručení písemností a ani zvláštní náklady nebyly původní soudní exekutorce, JUDr. Emilii Čenovské přiznány, protože se jich původní soudní exekutorka vzdala ukončením činnosti jako soudní exekutor k 30. 6. 2016 a z tohoto pohledu tak procesní vina na změně exekutora ležela výhradně na straně původní soudní exekutorky, nadále vymožené plnění na náklady exekuce mělo náležet nástupci soudní exekutorky, JUDr. Kociánovi. Právě on je tak oprávněným subjektem, který může vymožené plnění, vyplacené JUDr. Čenovské vymáhat. Skutečnost, že tato uvedené plnění obdržela, ostatně nebyla mezi účastníky sporná a vyplynula i z provedených listin. Je totiž běžnou praxí, že soudní exekutor nejprve vymožené plnění použije na svou odměnu. Jestliže však následně vydaným příkazem nebylo přiznáno JUDr. , jméno FO, právo na tyto náklady (resp. bylo přiznáno právo ve výši 0,- Kč) a současně bylo určeno, že původní exekuční příkaz k úhradě nákladů exekuce zůstává v platnosti a případně takto vymožené plnění bude vymáhat JUDr. Kocián, nelze než konstatovat, že právě on je oprávněn tuto částku vymáhat na JUDr. Čenovské. Zda tak učinit hodlá či nikoliv již není předmětem tohoto řízení. V této souvislosti pak nelze než uzavřít, že ve vztahu k žalobci nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, když mu soudní exekutorka i po 23. 6. 2016 částku, vymoženou na náklady exekuce, nevyplatila. Ten by bylo možné zvažovat pouze ve vztahu mezi JUDr. Čenovskou a JUDr. Kociánem, neboť to je právě on, komu mohla škoda v souvislosti s nevyplacením nákladů exekuce dle PUNE vzniknout, nikoliv žalobce. Nejenže tak nárok žalobce byl promlčen, ale žalobce není co do částky 8 067,10 Kč v dané věci k podání žaloby aktivně legitimován. Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl ve výroku I. tohoto rozsudku.

37. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Podle tohoto ustanovení má žalovaná, která byla ve věci zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Žalovaná má podle § 151 odst. 3 o.s.ř. právo na náhradu za jednotlivé úkony, a to v paušalizované výši stanovené vyhláškou č. 254/2015 Sb. částkou 300 Kč za úkon. Vzhledem k tomu, že se žalované písemně vyjádřila k žalobě, poté se připravovala na ústní jednání a tohoto se rovněž dne 6.6.2024 zúčastnila, přísluší žalované náhrada nákladů řízení v rozsahu 3 úkonů po 300,- Kč.