45 C 161/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr.et Mgr. Markem Čechovským sídlem Opletalova 1417, 110 00 Praha proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem JUDr. Jindřichem Zadinou sídlem Sokolská 490/31, 120 00 Praha 2 pro zaplacení 1 204 288 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 204 288 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 0,041 % denně z částky 599 288 Kč od 18. 12. 2024 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 0,041 % denně z částky 605 000 Kč od 31. 1. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení úroku z prodlení ve výši 0,109 % denně z částky 599 288 Kč od 18. 12. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 0,109 % denně z částky 605 000 Kč od 31. 1. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 122 441,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 1 204 288 Kč s úrokem z prodlení, kterou označil za neuhrazené nájemné za měsíce prosinec 2024 a leden 2025. Uvedl, že nájemní vztah vznikl na základě nájemní smlouvy prostor sloužících k podnikání ze dne 19. 3. 2020, uzavřené mezi žalobcem jako pronajímatelem a společností , právnická osoba, . jako nájemcem, a že dne 27. 7. 2020 došlo k postoupení této smlouvy na žalovanou, která se stala novým nájemcem a vstoupila do všech práv a povinností vyplývajících ze smlouvy. Podle čl. 4.1 smlouvy se žalovaná zavázala hradit měsíční nájemné ve výši 500 000 Kč bez DPH (tj. 605 000 Kč s DPH). Žalobce tvrdil, že žalovaná nájemné za prosinec 2024 a leden 2025 neuhradila, přestože bylo řádně vystaveno a doručeno jako faktura č. , Anonymizováno, (vystavena 3. 12. 2024, splatnost 17. 12. 2024) a faktura č. , Anonymizováno, (vystavena 16. 1. 2025, splatnost 30. 1. 2025). Žalobce dále uvedl, že v souladu s čl. 7 smlouvy a dodatkem č. 3 ke smlouvě disponoval jistinou ve výši 1 941 712 Kč, kterou dne 16. 4. 2025 jednostranně započetl proti starším splatným dluhům žalované za období únor 2021, říjen 2021 až březen 2022 a částečně i proti nájemnému za prosinec 2024 (ve výši 5 712 Kč). Započtení bylo žalované doručeno do datové schránky dne 25. 4. 2025. Po provedeném započtení podle žalobce zůstala neuhrazena částka 599 288 Kč za prosinec 2024 a částka 605 000 Kč za leden 2025, celkem 1 204 288 Kč, které jsou předmětem tohoto řízení. Žalobce rovněž uvedl, že žalovaná byla opakovaně vyzývána k úhradě, nereagovala, a že sjednaný smluvní úrok z prodlení činí 0,15 % denně, jehož zaplacení se rovněž domáhá.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala, přičemž učinila nesporným, že nájemní smlouva ze dne 19. 3. 2020 byla na ni dne 27. 7. 2020 postoupena a že předmět nájmu užívala. Tvrdila však, že žalobci nic nedluží, neboť podle jejího názoru bylo nájemné hrazeno na základě dohodnutých slev poskytovaných žalobcem v období koronavirové pandemie, které měly být žalobcem „uplatňovány v následujících obdobích“. Uvedla, že k úhradám docházelo, avšak nemá v současnosti k dispozici bankovní výpisy, účetní doklady ani přehled plateb, ze kterého by bylo možno jednoznačně určit, zda a v jaké výši byly uhrazeny faktury za prosinec 2024 a leden 2025. Při jednání dne 9. 12. 2025 žalovaná předložila pouze dvě platby z 1. 11. 2024 a 2. 12. 2024, avšak sama neuvedla, na které období měly být započteny, a později vysvětlila, že nedohledala ani banku či účet, z něhož měly být jednotlivé úhrady prováděny. Žalovaná dále zpochybňovala započtení jistoty tvrzením, že „jistota nebyla vypořádána“, a uváděla, že žalobce měl disponovat částkou až 3 000 000 Kč. Nad rámec toho vznesla námitku, že smluvní úrok z prodlení ve výši 0,15 % denně je nepřiměřený, rozporný s dobrými mravy a značně přesahující úrokovou míru obvyklou v době sjednání smlouvy; odkazovala přitom na judikaturu Ústavního soudu a navrhovala, aby soud výši úroků výrazně moderoval nebo žalobní požadavek v této části zcela zamítl.

3. Dle nájemní smlouvy prostor sloužících k podnikání ze dne 19. 3. 2020, uzavřené mezi žalobcem jako pronajímatelem a společností , právnická osoba, . jako nájemcem, se nájemce zavázal hradit žalobci měsíční nájemné ve výši 500 000 Kč bez DPH (tj. 605 000 Kč včetně DPH) dle čl. 4.1 smlouvy; žalobce se zavázal přenechat nájemci do užívání nebytový prostor č. , Anonymizováno, v budově , adresa, .

4. Dle dohody o postoupení nájemní smlouvy ze dne 27. 7. 2020, uzavřené mezi původním nájemcem , právnická osoba, . a žalovanou, přešla na žalovanou veškerá práva a povinnosti nájemce ze smlouvy, včetně povinnosti hradit nájemné. Dohoda obsahuje i písemný souhlas žalobce s postoupením.

5. Dle dodatku č. 2 ze dne 21. 9. 2020 se žalovaná zavázala hradit pro období září 2020 až duben 2021 snížené nájemné (150 000–200 000 Kč/měsíc), a pro období květen 2021 až prosinec 2022 nájemné 617 500 Kč/měsíc.

6. Dle dodatku č. 3 ze dne 15. 10. 2020, uzavřeného mezi žalobcem a žalovanou, byla jistota (kauce) dočasně snížena z 3 000 000 Kč na 1 941 712 Kč, přičemž strany se dohodly, že žalovaná doplní jistotu do původní výše do 31. 5. 2021. Dodatek rovněž potvrzuje starší dluh žalované ve výši 1 058 288 Kč a umožňuje jeho započtení proti snížené jistotě.

7. Dle dodatku č. 4 ze dne 30. 4. 2021 se strany dohodly na sníženém nájemném 200 000 Kč/měsíc pro období květen–prosinec 2021 a upravily termíny doplnění jistoty do původní výše.

8. Dle dodatku č. 5 ze dne 31. 1. 2022 bylo nájemné pro období únor–červen 2022 sníženo na 150 000 Kč/měsíc, poté mělo být hrazeno ve výši stanovené smlouvou (tj. 500 000 Kč bez DPH měsíčně).

9. Fakturou č. , Anonymizováno, ze dne 3. 12. 2024, s datem splatnosti 17. 12. 2024, dodavatel , Jméno žalobkyně, . vyfakturoval odběrateli , Jméno žalované, . nájemné za měsíc prosinec 2024 v ceně 605 000 Kč včetně DPH. Fakturou č. , Anonymizováno, ze dne 16. 1. 2025, s datem splatnosti 30. 1. 2025, dodavatel , Jméno žalobkyně, . vyfakturoval odběrateli , Jméno žalované, . nájemné za měsíc leden 2025 v ceně 605 000 Kč včetně DPH.

10. Fakturou č. , Anonymizováno, ze dne 18. 1. 2021 bylo žalované vyúčtováno nájemné za únor 2021 ve výši 242 000 Kč.

11. Fakturou č. , Anonymizováno, ze dne 17. 9. 2021 bylo žalované vyúčtováno nájemné za říjen 2021 ve výši 242 000 Kč.

12. Fakturou č. , Anonymizováno, ze dne 21. 10. 2021 bylo žalované vyúčtováno nájemné za listopad 2021 ve výši 242 000 Kč.

13. Fakturou č. , Anonymizováno, ze dne 15. 11. 2021 bylo žalované vyúčtováno nájemné za prosinec 2021 ve výši 242 000 Kč.

14. Fakturou č. , Anonymizováno, ze dne 17. 12. 2021 bylo žalované vyúčtováno nájemné za leden 2022 ve výši 605 000 Kč.

15. Fakturou č. , Anonymizováno, ze dne 1. 4. 2022 bylo žalované vyúčtováno nájemné za únor a březen 2022 ve výši 363 000 Kč.

16. Z výpisu z účtu žalobkyně č. , č. účtu, vyplývá následující platební historie žalované společnosti , Jméno žalované, ., provedené z účtu č. , č. účtu, , a to ve vztahu k nájemnímu vztahu, kdy dne 1. 11. 2024 byly na účet žalobkyně připsány částky 300 000 Kč a 305 000 Kč, obě pod variabilním symbolem , var. symbol, , což odpovídá faktuře č. , Anonymizováno, za nájemné za říjen 2024, a dne 2. 12. 2024 byly připsány částky 300 000 Kč a 305 000 Kč, obě pod variabilním symbolem , var. symbol, , což odpovídá faktuře č. , Anonymizováno, za nájemné za listopad 2024. Z téhož výpisu dále vyplývá, že žalovaná v předchozích obdobích hradila své závazky rovněž pod variabilními symboly odpovídajícími fakturám č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , tedy nájemnému za období únor 2021 až březen 2022, avšak na výpisu zcela absentují jakékoli platby pod variabilními symboly , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , tedy odpovídající fakturám za nájemné za prosinec 2024 a leden 2025, které tak zůstaly zcela neuhrazené.

17. Započtením ze dne 16. 4. 2025, doručeným žalované do datové schránky dne 25. 4. 2025, žalobce jako pronajímatel jednostranně započetl celou zbývající jistotu ve výši 1 941 712 Kč oproti dluhům žalované na nájemném za únor 2021, říjen 2021, listopad 2021, prosinec 2021, leden 2022, únor a březen 2022 a částečně také proti nájemnému za prosinec 2024 ve výši 5 712 Kč.

18. Dle předžalobní výzvy žalobce ze dne 17. 4. 2025, doručené žalované dne 25. 4. 2025, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužného nájemného včetně úroků a upozorněn na provedené započtení jistoty.

19. Ze seznamu vydaných faktur vyplývá chronologie úhrad za rok 2024 (včetně úhrad říjen a listopad 2024) i neuhrazení faktur , Anonymizováno, a , Anonymizováno, .

20. Emailem ze dne 17. 3. 2020 s předmětem „FW: Nájemní smlouva finále , Anonymizováno, “ informoval , adresa, (, Anonymizováno, , Anonymizováno, ) adresátku , jméno FO, , že na základě včerejší komunikace ohledně složení jistoty byla do nájemní smlouvy provedena změna spočívající v úpravě splatnosti jistoty na 10 dní od uzavření smlouvy. Uvedl, že čím dříve bude jistota složena, tím dříve může být prostor předán nájemci. Současně sdělil, že klienti souhlasí s korespondenčním uzavřením smlouvy a požádal o informaci, kdy se p. , jméno FO, dostaví k podpisu smlouvy. Přílohou emailu byla připojena verze nájemní smlouvy označená jako „, Anonymizováno, .

21. Emailem ze dne 20. 3. 2020 v 19:53 s předmětem „RE: , Jméno žalobkyně, . – , právnická osoba, . Nájemní smlouva – , adresa, “ sdělil , adresa, (, Anonymizováno, ) adresátce , jméno FO, , že klienti právě dopodepsali nájemní smlouvu, kterou přikládá v příloze jako dokument označený „NÁJEMNÍ SMLOUVA , adresa, .pdf“. Uvedl, že se již řeší složení jistoty na účet pronajímatele a očekává, že k jejímu složení dojde v první polovině následujícího týdne, přičemž o průběhu bude informovat. Součástí emailu je i předchozí komunikace , jméno FO, ze dne 20. 3. 2020 v 12:52, ve které odeslala nájemní smlouvu podepsanou ze strany pronajímatele, informovala o přiložených dokumentech k jednotce a sdělila, že po složení jistoty je prostor připraven k předání nájemci, přičemž žádala přípravu předávacího protokolu.

22. Dle předžalobní výzvy žalobce ze dne 17. 4. 2025, doručené žalované dne 25. 4. 2025, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužného nájemného včetně úroků a upozorněn na provedené započtení jistoty.

23. Dle § 576 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „NOZ“), týkáli se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou pouze tato část, lzeli předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez ní.

24. Dle § 577 NOZ jeli důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního či jiného rozsahu, soud tento rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom soud není vázán.

25. Dle § 1958 odst. 1 a 2 NOZ jeli čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednajíli strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

26. Dle § 1968 NOZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůželi plnit v důsledku prodlení věřitele.

27. Dle § 1970 NOZ může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

28. Dle § 1982 odst. 1 NOZ dlužíli si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit vlastní dluh. Dle § 1982 odst. 2 NOZ započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; tyto účinky nastávají okamžikem, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

29. Dle § 2201 NOZ nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

30. Dle § 2202 odst. 1 a 2 NOZ lze pronajmout věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Pronajmout lze i část nemovité věci; co se dále stanoví o věci, použije se i pro nájem její části. Pronajmout lze i věc, která v budoucnu teprve vznikne, je-li ji možné dostatečně přesně určit při uzavření nájemní smlouvy.

31. Dle § 2217 odst. 1 a 2 NOZ se nájemné platí v ujednané výši, a neníli ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Má-li být nájemné podle ujednání stran plněno jinak než v penězích, je rozhodná majetková hodnota poskytovaného plnění vyjádřená v penězích.

32. Z provedeného dokazování má soud za prokázáno, že žalobkyně uzavřela dne 19. 3. 2020 jako pronajímatel smlouvu o nájmu prostor sloužících k podnikání se společností , právnická osoba, . jako nájemcem, jejímž předmětem byl nebytový prostor v budově , adresa, , a nájemce se zavázal hradit měsíční nájemné ve výši 500 000 Kč bez DPH (§ 4 smlouvy). Práva a povinnosti z této smlouvy následně přešla dne 27. 7. 2020 na žalovanou jakožto nového nájemce na základě dohody o postoupení nájemní smlouvy. V březnu 2020 zaslal , adresa, (, Anonymizováno, , jméno FO, finální verzi smlouvy s informací, že na základě předchozí komunikace byla upravena splatnost peněžité jistoty na 10 dní od uzavření smlouvy, s poznámkou, že dřívější složení jistoty umožní dřívější předání prostoru, a s informací o souhlasu klientů s korespondenčním uzavřením smlouvy; přílohou byla verze smlouvy označená „CZ843_1_0_157 Nájemní smlouva_úprava3.docx“. Dne 20. 3. 2020 , adresa, sdělil, že nájemní smlouva byla klienty dopodepsána, připojil její podepsané znění a uvedl, že se již řeší složení peněžité jistoty, přičemž očekával, že k jejímu složení dojde v následujícím týdnu. Mezi účastníky byly následně uzavírány dodatky upravující výši nájemného pro jednotlivá období a výši peněžité jistoty, přičemž dodatkem č. 3 byla jistota dočasně snížena na částku 1 941 712 Kč. Žalobkyně postupně vystavila dne 10. 10. 2024 fakturu č. , Anonymizováno, na částku 605 000 Kč za nájemné za říjen 2024, která byla dne 1. 11. 2024 uhrazena dvěma platbami ve výši 300 000 Kč a 305 000 Kč, obě pod variabilním symbolem , var. symbol, . Dne 7. 11. 2024 žalobkyně vystavila fakturu č. , Anonymizováno, na částku 605 000 Kč za listopad 2024, která byla dne 2. 12. 2024 uhrazena částkami 300 000 Kč a 305 000 Kč, pod variabilním symbolem , var. symbol, . Dne 3. 12. 2024 vystavila žalobkyně fakturu č. , Anonymizováno, na částku 605 000 Kč za prosinec 2024 se splatností dne 17. 12. 2024, a dne 16. 1. 2025 vystavila fakturu č. , Anonymizováno, na částku 605 000 Kč za leden 2025 se splatností dne 30. 1. 2025. Žalobkyně dne 16. 4. 2025 jednostranně započetla zbývající část peněžité jistoty ve výši 1 941 712 Kč proti pohledávkám z nájemného za období únor 2021 až březen 2022 a částečně proti nájemnému za prosinec 2024 ve výši 5 712 Kč, přičemž toto započtení bylo žalované doručeno dne 25. 4. 2025. Předžalobní výzvou ze dne 17. 4. 2025, doručenou žalované rovněž dne 25. 4. 2025, byla žalovaná vyzvána k úhradě zbývajících částek nájemného za prosinec 2024 a leden 2025 po provedeném zápočtu, tj. částek 599 288 Kč a 605 000 Kč.

33. Na základě shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva, na jejímž základě byl žalované dán k dispozici nájemní prostor označený ve smlouvě jako jednotka č. , Anonymizováno, budově , adresa, , k užívání za sjednané nájemné. Dle smlouvy se žalovaná jako nájemce zavázala hradit měsíční nájemné ve výši 500 000 Kč bez DPH, a dále složila peněžitou jistotu, která byla následně dodatkem č. 3 upravena na částku 1 941 712 Kč, určenou k zajištění nájemného a dalších případných dluhů souvisejících s nájmem. Nájemné bylo žalované řádně vyúčtováno vystavením faktur za jednotlivá měsíční období. Žalovaná se minulosti ocitla v prodlení s úhradou svého dluhu, žalobkyně proto v souladu se smlouvou a čl. 7.3 přistoupila k jednostrannému započtení části dluhu oproti složené jistotě, a to ve výši 1 941 712 Kč. Z výpisu z účtu žalobkyně jednoznačně vyplývá, že žalovaná sice uhradila nájemné za říjen a listopad 2024 (platby provedené pod VS , var. symbol, a , Anonymizováno, ),, Anonymizováno, avšak neprovedla žádnou platbu pod variabilními symboly , Anonymizováno, ani , Anonymizováno, , které odpovídají fakturám za prosinec 2024 a leden 2025. Žalovaná tak neuhradila nájemné za prosinec 2024 a leden 2025 v celkové výši 1 210 000 Kč. Soud k tomu uvádí, že z předloženého výpisu z účtu žalobkyně je zcela zřejmé, že žalovaná provedla pouze platby pod variabilními symboly , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , které odpovídají říjnu a listopadu 2024. Žádná platba odpovídající variabilním symbolům faktur za prosinec 2024 (VS , var. symbol, ) ani za leden 2025 (VS , var. symbol, ) na výpisu zaznamenána není. Žalovaná tak neprokázala, že dluh splnila, a přestože byla soudem vyzvána k doložení tvrzených úhrad, neoznačila ani nepředložila žádný důkaz o úhradě nájemného za uvedená období, neunesla proto důkazní břemeno ohledně tvrzeného zániku dluhu splněním. Pokud se žalovaná bránila tvrzením, že jí byla poskytnuta sleva na nájemném za období pandemie COVID19 a že tato sleva byla následně žalobkyní „doúčtována“, je třeba konstatovat, že tato obrana je pro posouzení věci zcela irelevantní, neboť se vztahuje k období let 2020–2022 a nikoli k období prosince 2024 a ledna 2025, které je předmětem tohoto řízení. Ani z provedených důkazů, ani z tvrzení žalované neplyne, že by snad bylo sjednáno či poskytnuto jakékoli snížení nájemného pro sporné období. Soud proto žalobě vyhověl, co do požadované jistiny ve výroku ad. I.

34. Soud poté přistoupil k posouzení námitky žalované směřující proti výši smluvního úroku z prodlení sjednaného ve výši 0,15 % denně (tj. přibližně 55 % ročně). Žalovaná namítala, že takto sjednaná sazba je v rozporu s dobrými mravy, zásadami poctivého obchodního styku a zásadou přiměřenosti. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 523/07 jsou obecné soudy povinny zkoumat přiměřenost sjednaných úroků z prodlení, a to ve vztahu k úrokové míře obvyklé v době sjednání a s ohledem na funkci úroku jako sankce i motivačního nástroje. Ústavní soud zároveň zdůraznil, že excesivní sankce může představovat zásah do základních práv, zejména do práva na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a práva na ochranu majetku dle čl. 11 odst. 1 Listiny. Ústavní soud nestanoví absolutní pevnou hranici, nad níž by již byla nepřiměřenost dána vždy; požaduje relativní test přiměřenosti. Argumentace žalobkyně, že sjednaná sazba 0,15 % denně je „hluboko pod hranicí“ hypoteticky zmíněnou v judikatuře (0,5 % denně), neobstojí — uvedená hranice není limitem, nýbrž příkladem extrémního excesu. Stejně tak usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1169/13, na které žalobkyně odkazuje, se týkalo krátkodobého obchodního vztahu se specifickým rizikovým profilem, nikoliv dlouhodobého nájemního vztahu trvajícího roky, u něhož nejsou mimořádné okolnosti tohoto typu dány. Nejvyšší soud opakovaně judikuje (např. sp. zn. 31 Cdo 717/2010), že i v obchodních vztazích mezi podnikateli lze ujednání o úrocích z prodlení korigovat prostřednictvím dobrých mravů, pokud je ujednaná sazba zjevně nepřiměřená a způsobuje výraznou nerovnováhu mezi stranami. V projednávané věci byla smlouva uzavřena v roce 2020, kdy obvyklá úroková míra podle údajů České národní banky činila přibližně 10 % ročně. Sjednaná sazba odpovídající 55 % ročně tak více než pětinásobně převyšovala úroveň tehdy obvyklou, a to bez existence specifických okolností, které by odůvodňovaly takto přísné sankční ujednání. Soud proto uzavírá, že taková výše úroku z prodlení je nepřiměřená, a jako taková odporuje dobrým mravům. V souladu s shora citovaným ust. § 577 občanského zákoník proto soud přistoupil k jejich přiměřené moderaci. Za přiměřenou považuje soud sazbu odpovídající zákonnému úroku z prodlení (cca 10 % ročně) navýšenou s ohledem na podnikatelský charakter vztahu o 50 %, tedy celkově 15 % ročně, což odpovídá sazbě přibližně 0,041 % denně. Tato sazba zachovává účel úroku z prodlení jako motivační sankce, ale odstraňuje jeho nepřiměřeně represivní charakter. Na základě této sazby soud vypočetl úrok z prodlení do dne rozhodnutí (8. 12. 2025) ve výši 165 000,63 Kč, a to z částky 599 288 Kč od 18. 12. 2024 do 8. 12. 2025 (356 dní): 87 676,66 Kč a z částky 605 000 Kč od 31. 1. 2025 do 8. 12. 2025 (311 dní): 77 323,97 Kč. Tento úrok soud žalobci ve výroku ad. I rovněž přiznal. Ve zbývající části, tj. co do úroku z prodlení přesahujícího moderovanou sazbu 15 % ročně (0,041 % denně), soud žalobu ve výroku ad. II. zamítl.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 122 441,80 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 48 172 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 204 288 Kč sestávající z částky 13 140 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 13. 2. 2025, z částky 6 570 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne 17. 4. 2025, z částky 13 140 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 4. 7. 2025, z částky 13 140 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 9. 12. 2025 a z částky 13 140 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 26. 2. 2025 včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 61 380 Kč ve výši 12 889,80 Kč.